Stagnující země 18 Magdaléna Kopicováchudoby a etnické a náboženské roztříštěnosti.Velká Británie vidí efektivní spolupráci s křehkými zeměmi jako hlavní výzvurozvojové spolupráce, má-li být dosaženo výrazné redukce chudoby, a kritizujeběžný postup donorů, kteří často zůstávají v takových zemích přítomni pouzeposkytováním humanitární pomoci 45 . Humanitární pomoc je sice rozšiřována mimooficiální státní struktury, takže by měla být uchráněna korupce, a krátkodobězachraňuje lidské životy, neřeší však již chronické slabiny křehkých států, proto byměla být doplněna o jiné formy pomoci. Krátkodobé nekoordinované projektynejsou většinou součástí širší rozvojové strategie.Aby mohla být podpora křehkých zemí účinná, je podle britského modelu takénutné zkombinovat pomoc s diplomacií a bezpečnostními zárukami,monitorováním lidských práv, s obchodní politikou a technickou pomocí.Zajímavým aspektem nejnovější analýzy DFID na téma křehkých států, je rozborschopností křehkého státu absorbovat pomoc. Schopnost takového státu absorbovatpomoc může být velmi malá, ale „vždy existují možnosti jak tuto schopnostzvýšit“ 46 . Pomoc se musí pochopitelně zaměřit na oblasti, kde jsou kapacity na jejíabsorpci největší a také na odstranění bariér pro efektivní využití podporyv budoucnu. Politické reformy musí být velmi citlivě plánovány, aby nedošlok přetížení křehkých institucí. V zemích, kde je ochota státu opravdu velmi nízká,je vhodné začít s vytvářením kapacit mezi občanskou společností a v soukromémsektoru.Dalším podnětným momentem, který považuji za nutné zmínit, je skutečnost, žemezinárodní systém může hrát roli při stabilizaci a podpoře křehkých států a v bojiproti korupci v nich pomocí medializace problémů.Speciálně v otázce těžebního průmyslu napomohly britské iniciativy k vytvořenístabilnějšího prostředí. Iniciativa EITI „The Extractive Industries TransparencyInitiative“ 47 se snaží zajistit transparentnější přerozdělování příjmů z ropy,diamantů a ostatních zdrojů, které jsou často příčinou konfliktů a korupce po celémsvětě. Na základě iniciativy „zveřejni co (kolik/komu) platíš“ 48 by měly zeměpublikovat přesné informace o tom, kolik financí z těžby nerostných surovin sedostane do rozpočtu a nadnárodní těžební společnosti angažované v té které zemiměly zveřejnit, kolik vládě dané rozvojové země zaplatily. Občané se pak nazákladě těchto informací mohou dožadovat konkrétních výsledků a vlády musídokázat, jak určitý konkrétní zveřejněný obnos využily.Je zřejmé, že britský přístup vůči křehkým rozvojovým zemím stojí v popředíbritské rozvojové politiky a je mu věnována značná pozornost, už samo postaveníSZ do popředí zájmu donorů by mohlo mít pozitivní dopady. K tomu je však takénutné rozšiřování povědomí o rozvojové problematice mezi obyvatelstvemdonorských zemí, aby byla zajištěna veřejná podpora. Britský model nejen45 DFID: Why we need to work more effectively in fragile states? London: 2005.46 Ibidem, s. 13.47 http://www.eitransparency.org/48 http://www.publishwhatyoupay.org/english/
Stagnující země 19 Magdaléna Kopicovánavrhuje některé nové přístupy, ale hlavně systematicky shrnuje zásadní přístupyobjevující se i u řady jiných donorů.
Change language