Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace

Archaeopteris patřil k největším prvosemenným
rostlinám. Mohl dorůstat aţ 20m
34/104
Vývoj života na Zemi
Část vějířovitého listu Arcaeopteris.
S růstem vegetační pokrývky docházelo také ke vzniku půd s humusovou vrstvou, která
byla důleţitá pro výstup některých bezobratlých na souš.
Rostliny, které osídlily souš vytvořily nejen příhodné prostředí, ale i potravní nabídku pro
ţivočišné organismy, které pronikaly za nimi. Byli to především někteří klepítkatci (roztoči, štíři),
stonoţkovci a bezkřídlý hmyz. Tím se vytvářela také potenciální potravní nabídka pro obratlovce,
kteří začali vystupovat na souš (nicméně první z těchto obratlovců byli ještě bezpochyby
ryboţraví, potravní nabídka nebyla jediným faktorem, který jejich výstup na souš ovlivnil).
Mezi bezobratlými ţivočichy se vyvíjeli loděnkovití hlavonţci, zvláště amoniti se spirálně
stočenými schránkami. Trilobiti a kyjonoţci typičtí pro předchozí období byli na ústupu. Na souši
se vedle klepítkatců a stonoţkovců v polovině devonu objevil primitivní, dosud bezkřídlý hmyz
(např. chvostoskoci).
Devon je nazýván věkem ryb. To proto, ţe v jeho průběhu se neobyčejně rozšířili rybovití
obratlovci a vytvořili řadu bohatě diverzifikovaných skupin. Mezi bezčelistnatci dále přeţívali
štítnatci