Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace

78/104
Vývoj života na Zemi
K výjimečně velkým patřil Gobiconodon (Severní Amerika, Asie) dosahující velikosti menšího
psa.
Gobiconodon – kostra.
19 Globální vymírání na konci Triasu
Jak jiţ bylo řečeno vývoj v průběhu celého triasu byl spojen s bouřlivou diverzifikací skupin, které
přeţily permskou krizi, ale mezi těmito skupinami také dlouhodobě působil kompetiční tlak.
Zároveň s rozvojem nových druhů je tedy celý trias spojen s vymíráním jiných, byť toto vymírání
bylo pomalejší. Avšak na konci triasu je zaznamenána další výrazná globální krize, která proběhla
ve dvou fázích. První vlna asi před 220 mil. let, druhá vlna přišla na samotném konci triasu a byla
výraznější. Vymřelo přes 20% čeledí ţivočichů (z hlediska vymírání druhů to bylo přes 50%).
Z hlediska suchozemských tetrapodů šlo o velmi výraznou událost (vymřelo asi 80% čeledí =
více, neţ na konci křídy, kdy vymřelo „jen“ 61% tetrapodů). Stojí za povšimnutí, ţe toto
pozdnětriasové vymírání svou intenzitou zhruba odpovídá podobné události na hranici křída-
terciér (konec druhohor) a z hledisky vymírání suchozemských terapodů, jak bylo uvedeno, bylo
dokonce mnohem silnější. Ani zdaleka se však o něm tolik neví mezi laickou veřejností. To
bezesporu souvisí s tím, ţe vymírání na konci křídy je spojeno s vymizením dinosaurů, kteří na
sebe poutají značnou pozornost. Vymírání na konci triasu zasáhlo výrazně amonity, mlţe, zcela
vymřeli konodonti i mnohé skupiny suchozemských obratlovců. O příčinách tohoto vymírání
dosud nemáme dostatek informací. V některých případech nemuselo být způsobeno jen změnami
v prostředí, ale také vysokým stupněm kompetice mezi jednotlivými skupinami organismů. Tak
tomu mohlo být u jamkozubých plazů (thekodontů), kteří byli v průběhu triasu obecně velmi
úspěšní a jsou pro trias typičtí. Nicméně bouřlivým vývojem prošly skupiny, které z thekodontů
vznikly = dinosauři, pterosauři (ptakoještěři) a krokodýlové. Právě ti mohli původní thekodonty
z prostředí postupně vytlačit.