Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace

52/104
Vývoj života na Zemi
K opylení a oplození docházelo patrně ve vajíčkách, které spadly po dozrání na zem. Zpočátku
rostly i kapraďosemenné ve vlhčích oblastech, ovšem postupně se adaptovaly i na sušší
stanoviště. Kapraďosemenné se patrně staly vývojovým základdem cykasovitých a
krytosemenných rostlin. Mezi známé zástupce kapraďosemenných patří především Medullosa.
Jde o rostliny, které měly stromovitý charakter a dosahovaly několikametrové výšky. Měly
rozvětvené koruny s obrovskými listy, které svým vějířovitým tvarem a několikanásobným
zpeřením připomínaly listy kapradin.
Kapraďosemenná rostlina rodu Medullosa.
Zajímavými karbonskými nahosemennými byly rovněţ rostliny cykasovité, i kdyţ vrcholu
svého rozvoje dosáhly aţ v průběhu druhohor a ve zbytcích přeţívají dodnes. Jsou to dřeviny
s nevětveným kmenem, který u vymřelých dosahoval výšky aţ 20m. Listy jsou velké, vějířovité,
lichozpeřené a velmi tuhé. Jsou nahloučené na vrcholu kmene, kde vyrůstají i oddělené samčí a
samičí šištice. Vzhledem k tomu, ţe v průběhu druhohor se cykasovité vyskytovaly hojněji, o
dalších podrobnostech budu mluvit později (včetně obrazového materiálu).
V karbonu se objevily také rostliny jehličnaté. Mezi nimi se v kabonském období rozvinuly
především kordaity. Byly to rostliny stromovitého vzrůstu, některé drobné, ale největší druhy
dorůstaly do 30m. Měly chůdovité kořeny a svým vzhledem poněkud připomínaly dnešní
mangrovy při březích tropických moří. Měly bohatě větvené koruny s pentlicovitými listy
dlouhými aţ 1m. Rostly v baţinatých černouhelných pralesích. Na konci karbonu se vyvinula