Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace

65/104
Vývoj života na Zemi
kmínky, které se dokonce mírně větvily (u cykasů vzácný znak). U skupiny Cycadeoidea se
vytvářely soudečkovité aţ kulovité kmeny a přímo na nich rostly oboupohlavné šištice, které
připomínaly vnitřní stavbou květy krytosemenných rostlin. Na vrcholech kmenů cykasovitých
rostlin vyrůstaly jak jiţ bylo řečeno (viz. karbon) růţice velkých zpeřených listů.
Triasové cykasy na rekonstrukci Zdeňka Buriana. Uprostřed Williamsonia, zcela vpředu vpravo Cycadeoidea.
Jinanovité jsou druhou skupinou nahosemenných rostlin, která dosáhla ve druhohorách
maxima svého vývoje. Byly to bohatě větvené stromy s listy vyrůstajícími na brachyblastech a
s vějířovitou ţilnatinou. Během druhohor se velmi rozšířily (v průběhu třetihor většina z nich
vymřela a do současnosti přeţívá jediný druh - jinan dvoulaločný). Bouřlivě se ale rozvíjejí
především jehličnany, které vzhledem ke své odolnosti vůči vysychání obsadily mnoţství
ekologických nik a vytvořily rozsáhlé lesní porosty. Na přelomu triasu a jury se také objevily první
rostliny krytosemenné.
Máme-li se alespoň v kostce podívat na vývoj bezobratlých ţivočichů, pak výrazný je
v průběhu celých druhohor rozvoj měkkýšů – především hlavonoţců (amoniti, belemniti) a mlţů
(amoniti a belemniti ale na konci křídy, tedy na konci druhohor, vymírají). V mořích se také hojně
vyskytovali ostnokoţci, především lilijice, dále ramenonoţci a další skupiny. Na souši dochází
k rozvoji hmyzu, který v průběhu druhohor akceleruje především v souvislosti s diverzifikací
krytosemenných rostlin. V tomto kontextu sed rozvíjejí především létající skupiny.
Mezi rybovitými obratlovci získávají postupně převahu kostnaté ryby, které se o něco
později (v křídě) jiţ stanou dominantní skupinou. V druhohorách se vyvíjejí také moderní typy
ţraloků. Vymírají primitivní obojţivelníci (krytolebci) a objevují se vyspělejší skupiny (viz. devon).