PROHLÃÅ ENÃ PAMÃTKOVÃCH REZERVACÃ 1 Ministr ... - Kuttna
PROHLÃÅ ENÃ PAMÃTKOVÃCH REZERVACÃ 1 Ministr ... - Kuttna
PROHLÃÅ ENÃ PAMÃTKOVÃCH REZERVACÃ 1 Ministr ... - Kuttna
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
jasně definovaná historická část má přednost před současným okolím; (iii) „Historická centra“<br />
která pokrývají přesně stejnou plochu jako starobylá města a jsou nyní uzavřena mezi<br />
moderními čtvrtěmi. Zde je nezbytné určit přesné hranice objektu v širších historických<br />
dimenzích a vhodně zajistit jeho bezprostřední okolí; (iv) Sektory, plochy nebo izolované<br />
jednotky, které, případně v zbytkovém stavu ve kterém přetrvaly, poskytují odpovídající důkaz<br />
o charakteru historického města, které zmizelo. V takových případech je nutné, aby dochovaná<br />
plocha a budovy dostatečně vypovídaly o bývalém celku.<br />
30. Historická centra a historické plochy by měly být zapsány do Seznamu pouze tam, kde<br />
obsahují velká množství starobylých budov památkového významu, které poskytují<br />
bezprostřední údaj o charakteristickém vzhledu města mimořádného zájmu. Nominace<br />
několika izolovaných a nesouvisejících budov, které údajně reprezentují, sami o sobě, město,<br />
jehož urbanistická struktura přestala být zřetelná, by neměla být doporučena.<br />
31. Nicméně objekty, které zaujímají omezený prostor, ale vykazují dominantní vliv na<br />
historii plánování města, mohou být nominovány na Seznam. V takových případech by v<br />
nominaci mělo být jasně uvedeno, že je to památková skupina která má být zapsána na Seznam<br />
a že město je míněno pouze jako místo, ve kterém objekt leží. Podobně, pokud budova<br />
nepochybně světového významu je umístěna ve značně degradovaném nebo nedostatečně<br />
representativním městském prostředí, měla by být zapsána na seznam bez jakýchkoli<br />
zvláštních odkazů na město.<br />
32. Je obtížné odhadnout kvalitu nových měst z dvacátého století. Historie samotná řekne,<br />
která z nich budou nejlépe sloužit jako příklady současného plánování měst. Zkoumání<br />
souborů těchto měst by mělo být odloženo - s výjimkou některých zvláštních případů.<br />
33. Za současných podmínek by měla být při zahrnutí na Seznam světového dědictví dána<br />
přednost malým nebo středně velkým městským sídlům, která jsou schopna zvládnout jakýkoli<br />
potenciální růst, před velkými metropolemi, u kterých není možné zajistit dostatečně úplnou<br />
informaci a dokumentaci, která by sloužila jako podklad pro jejich zahrnutí na Seznam jakožto<br />
jednoho objektu.<br />
34. Se zřetelem k účinkům, které zápis města na Seznam světového dědictví může mít na<br />
jeho budoucnost, takové zápisy by měly být výjimečné. Zahrnutí na Seznam předpokládá, že<br />
byla již přijata legislativní a administrativní opatření pro zajištění ochrany dané skupiny budov<br />
a jejího prostředí. Důležitá je také informovanost obyvatelstva, bez jehož aktivní spolupráce<br />
prakticky není možné zajistit ochranu objektu.<br />
35. S ohledem na kulturní krajiny Výbor dále přijal následující směrnici týkající se jejich<br />
zahrnutí na Seznam světového dědictví.<br />
36. Kulturní krajiny představují „spojená díla přírody a člověka“, jak je stanoveno v článku<br />
1 Úmluvy. Ilustrují vývoj lidské společnosti a osídlení v čase, pod vlivem fyzikálních omezení<br />
a/nebo možností vyplývajících z jejího přírodního životního prostředí a sociálních,<br />
ekonomických a kulturních vlivů, jak vnějších tak vnitřních. Měly by být vybírány na základě<br />
jak jejich výjimečné světové hodnoty, tak jejich reprezentativnosti, v jasně definované<br />
geokulturní oblasti a také pro jejich schopnost ilustrovat podstatné a výrazné kulturní prvky<br />
takových oblastí.<br />
37. Termín „kulturní krajina“ zahrnuje různorodost projevu vztahu mezi lidstvem a jeho<br />
přírodním životním prostředím.<br />
38. Kulturní krajina často odráží specifické techniky trvale udržitelného využití pozemků,<br />
zohledňujíc charakteristiky a limity přírodního životního prostředí, v kterém se nachází, a<br />
specifický duchovní vztah k přírodě. Ochrana kulturních krajin může přispívat k moderním<br />
technikám trvale udržitelného využití pozemků a může udržovat nebo zlepšovat přírodní<br />
hodnoty krajiny. Pokračující existence tradičních forem využití pozemků podporuje<br />
biologickou diverzitu v mnoha oblastech světa. Ochrana tradičních kulturních krajin je proto<br />
užitečná pro udržování biologické diverzity.<br />
Kutnohorsko 4/01 39