Kniha_UZSI_nahled

Zánik SNB KAPITOLA I.
Rozkaz k vyhlášení
pohotovosti rozvědky
17. listopadu 1989
Text šifrové zprávy odeslané
na konci listopadu 1989
z Prahy všem rezidenturám rozvědky
s výzvou „k obraně socialistického zřízení“
18
práci na včasném odhalování a maření protisocialistických
kampaní“. Mezi priority nadále patřila také spolupráce
v oblasti vědecko-technické rozvědky. Za hradbou oficiálních
vyjádření se ale zástupci KGB v osobních rozhovorech
opatrně vyjadřovali k vnitřním problémům SSSR s tím,
že „proces přestavby“ neběží zcela hladce a že jej
doprovázejí ekonomické potíže a ztráta kontroly nad
sdělovacími prostředky. K československým vnitřním
záležitostem se ovšem představitelé KGB nevyjadřovali
a pouze se dotázali, zda s ohledem na situaci
v Polsku a Maďarsku zahájí KSČ dialog s opozicí.
Celý rok 1989 v Československu provázela
mimořádná bezpečnostní opatření „k zajištění
klidu a pořádku“, která byla vyhlašována při všech
oficiálních výročích a státních svátcích, jakými
byla výročí 25. února 1948 a osvobození ČSSR
Sovětskou armádou 9. května 1945, a také
k výročím událostí, jejichž připomínka byla
oficiálně odmítána: 20. výročí úmrtí Jana
Palacha, 21. výročí okupace Československa vojsky
států Varšavské smlouvy nebo 71. výročí vyhlášení samostatnosti
československého státu. Na všech těchto akcích měla svůj specifický
podíl také Hlavní správa rozvědky. Kromě zahraničních zpravodajských skupin
se jich účastnili i pracovníci jejích týlových složek. V květnu 1989 měla rozvědka
uloženo zapojit své příslušníky do sledování situace v Praze. Současně zjišťovala
pomocí svých zdrojů projevy nesouhlasu v Československu i v zahraničí.
Náčelník rozvědky V. Václavek ohlásil operačnímu štábu Federálního ministerstva
vnitra, že v případě konfliktu opozice s bezpečnostními složkami
dojde patrně k protičeskoslovenským sankcím a informoval
o propagačních akcích podnikaných exilovými
skupinami. Podobná opatření prováděla
rozvědka také v listopadu
a prosinci 1989. Na průběh
událostí 17. listopadu
1989 neměla rozvědka
bezprostřední vliv. Uvnitř
však v rozbouřené atmosféře
listopadových a prosincových
dní panovala nervozita.
Centrála I. správy SNB pravidelně
informovala na přelomu
listopadu a prosince 1989 své
rezidentury a označila společenské
protesty, demonstrace
a stávky za ohrožení společenského
zřízení. Některé zprávy odesílané
do zahraničí byly formulovány jako
výzvy k obraně socialismu.
Ve skutečnosti se však již Státní
bezpečnost připravovala na možnost
politických změn. Nejhmatatelnějším