Kniha_UZSI_nahled

Historie ÚZSI
ZÁVĚR
Jestliže se Úřad pro zahraniční styky a informace jako služba demokratického
státu rodil před třiceti lety téměř z ničeho, je dnes uznávanou profesionální
zpravodajskou institucí. Čelí výzvám stejným jako v minulosti i výzvám
naprosto novým. Úřad si jich je vědom a snaží se s nimi vypořádat jak vnitřními
procesy, tak spoluprací s dalšími službami a exekutivou. Kvalitu jeho práce
potvrzuje i šíře a hloubka spolupráce se zahraničními partnery.
Poslední desetiletí přineslo zásadní změny v oblasti sledovaných hrozeb.
Jejich projevy jsou často hybridní a mění se v čase i prostoru. Současně jde
o jevy komplexnější, vyžadující systémový přístup. Výzvou pro služby je rostoucí
míra nepředvídatelnosti dění. Oproti předchozím obdobím se rychleji mění
politické struktury a vedoucí osobnosti v řadě zemí. Řadou proměn prošla
i dlouhodobě sledovaná a „klasická“ témata jako terorismus a proliferaci. Jak ve
světě roste prolínání politiky, bezpečnosti a ekonomiky, vliv hospodářských
aspektů zatlačuje dříve dominantní vojensko-politickou dimenzi bezpečnosti.
Objevují se nové oblasti - energetická, ekonomická a kybernetická bezpečnost.
Analýzy dříve úzce zaměřené primárně na politicko-bezpečnostní oblast
dnes musejí zohlednit i činnost nadnárodních společností, nestátních elementů
a ekonomické vlivy. Významná je ale i sociální dimenze - diverzifikují
se společenské skupiny, společnost se v řadě států rozděluje. Nejenom ve
svobodných zemích již mizí „národní konsensus“ a společnost je méně předvídatelnou,
méně se identifikující se státem a jeho idejemi. Úřad zásadně také
ovlivnil vývoj v kybernetickém prostoru, který se trvale rozšiřuje a prohlubuje
jako médium a zdroj informací, ale i jako Pandořina skříňka hrozeb.
Jak tyto momenty reflektuje služba, aby odpovídala době? Expanze
evidenčních a bezpečnostních systémů sice nabízí řadu informací, ale prudce
také zvyšuje obtížnost zpravodajské činnosti nebo zakrytí osob. Změny
vyžadují lepší práci s lidskými zdroji, důslednější kontrolu a lepší komunikaci
s partnery. Vedle geografických priorit roste i význam těch jevových. Specialisté
proto musí mít širší přehled o dalších dimenzích jednotlivých problematik.
Z toho plynou i vyšší požadavky na stávající i nové zpravodajce - komplexnost
a flexibilita vyžadují znalosti a zkušenosti získané v širším poli oborů. Tím
roste nutnost vzdělávání jak vstupního, tak i celoživotního, doplňujícího
schopnosti služby v nových oblastech.
Komplexnost problémů klade nároky na schopnost vystihnout nejen
detaily, ale vidět i provázanost jevů. Proměnlivost úkolů vytváří tlak na vyšší
flexibilitu a připravenost. Rostoucí objem elektronicky získaných informací
a požadavky na rychlost, kvalitu a šíři výstupů vyžadují nárůst kapacit především
v analytice a v podpůrných oblastech. Šíře problémů přesahuje často
kompetence jednotlivých služeb a složek státu a vyžaduje lepší koordinaci
a spolupráci napříč strukturami. S tím souvisí i potřeba většího sdílení
utajovaných informací uvnitř služby, uvnitř státu i externě.
Změny mezinárodní situace vnímá společnost i politická scéna, a to nikoli
jednostranně. Na jedné straně rostou požadavky na výsledky činnosti služby
a na její kontrolu. Na straně druhé, často kvůli zhoršení bezpečnostní situace,
službám rostou i finanční zdroje. Změnil se prostor pro informační výstupy,
kde zpravodajské informace bojují o prostor s množstvím mediálních zpráv.
Dynamika vývoje přináší méně času na čtení a reflexi informací zpracovaných
Úřadem. Odběratelé přitom požadují nejen dílčí poznatky, ale komplexnější
analýzy nebo podkladové materiály.
Výše nastíněný dějinný přehled a popis současných změn připomínají, že
vývoj zpravodajské služby je nekončícím procesem. Ať už se objeví jakákoliv
70