Kniha_UZSI_nahled

Základní kámen nové služby
KAPITOLA IV.
Partnerské služby
Úvodní kontakty Ú FMV ZSI se prolínaly se zájmy důležitých světových a evropských
služeb, prvními partnery úřadu se proto staly americká CIA, britská
MI6 neboli Secret Intelligence Service a italská SISMI. Styky s CIA byly
zahájeny ještě v době doznívající studené války na osobní bázi. Obdobně
tomu bylo na britské straně, kde bylo možné navíc odkazovat na
předchozí kontakty služeb obou států z předválečného a válečného
období. Italská služba své záměry odvozovala od budování sdružení států
Pentagonála. Další důležitou okolností byla mezinárodní situace po
napadení Kuvajtu Irákem, která zajímala především americké zpravodajské
služby. Díky tomu mohl Úřad FMV pro zahraniční styky a informace na přelomu
let 1990–1991 nabídnout potenciálně dobré kontakty na Blízkém východě. Zde
měla řada místních občanů vytvořeny vazby na Československo související se
studiem, obchodem, kulturou či politikou, na domácí půdě působila řada expertů
na tento region. Ve zpravodajské oblasti mohla být pragmaticky využita agenturní
síť I. správy SNB. S klíčovými partnery tak byla od počátku zahájena velmi
intenzivní spolupráce zahrnující předávání operativně získaných poznatků.
I po skončení války v Perském zálivu měly západní služby nadále zájem
o pokračování spolupráce v oblasti Blízkého a Středního východu. Jednalo se
výhradně o využívání lidských zdrojů (HUMINT), neboť v technických oborech
zpravodajství nepotřebovaly díky své technologické převaze žádnou podporu.
Zájem panoval také o předávání informací o vývoji na území bývalého SSSR.
Postoj CIA k československé rozvědce, resp. k podobě její transformace
z I. správy SNB, měl dvě roviny. První se týkala personálního obsazení služby,
zejména jejího vedení novými osobami. To způsobilo, že ve vztahu k československé
zpravodajské službě byli Američané patrně otevřenější, neboť personální
výměna v čele služby znamenala jistotu úplného zrušení vazeb na KGB. Na druhou
stranu mohlo být CIA jasné, že výrazná personální obměna ovšem znamená
malou zkušenost s vedením aktivní zpravodajské práce a že informační výkon
Ú FMV ZSI může mít nižší hodnotu. Využívání bývalých agentů I. správy SNB ale
pro CIA nepředstavovalo problematickou záležitost. Postoj americké služby byl
ryze pragmatický a prioritou pro ni byla hodnověrnost a využitelnost
informací. Pro československou rozvědku měla velký význam školící
činnost, kdy CIA uspořádala pro pracovníky Úřadu např. kurzy na
téma nábor, personální práce a prověrky a FBI připravila výuku
analytické práce.
Navázání kontaktů s MI6 přišlo v situaci, kdy se ve Velké Británii
nacházel ve výkonu trestu příslušník I. správy SNB Václav Jelínek, který
zde působil jako nelegální rozvědčík pod identitou nizozemského občana
Erwina van Haarlema. Již od února 1990 se rozvědka snažila řešit jeho
propuštění, tato inciativa pokračovala přes celé léto a po nástupu
R. Procházky dokonce usilovala rozvědka o to, aby se Jelínkův případ
Černý a Procházka v USA v roce 1991
Oldřich Černý jako bezpečnostní poradce prezidenta a ředitel ÚZSI Radovan
Procházka během návštěvy partnerů ve Washingtonu na přelomu února
a března 1991.
Reprodukce převzata z Bearden, Risen – The Main Enemy.
60