Kniha_UZSI_nahled

Základní kámen nové služby
KAPITOLA IV
Jednání o další spolupráci s KGB
Do budoucna se měla spolupráce zaměřit na získávání informací politického a vojenského charakteru, které signalizovaly
ohrožení států Varšavské smlouvy. Kromě cizích zpravodajských služeb a teroristických organizací mělo nově
sledovat ekonomické otázky. Zachována měla být také spolupráce v oblasti vědecko-technické a nelegální rozvědky. Staré
vedení rozvědky se pragmaticky vyslovilo pro modifikaci smluv a jejich přizpůsobení stavu „demokratizace
a reorientace čs. zahraniční politiky“. To znamenalo odklon od sledování „ideodiverzních
centrál“, „antisocialistických elementů“ a do té doby prvořadých
témat, jako např. výměny informací o tzv. exilových organizacích,
ČLR, NATO, EHS a spolupráce na aktivních opatřeních.
Sachera s nabídkou uzavřít zcela novou smlouvu, která by
nahradila dokument ze srpna 1989. Sovětská služba při jednání
údajně vystupovala velmi vstřícně a dávala najevo, že bude
upřednostňovat dohodu, která bude vyhovovat československému
ministerstvu vnitra. Na Sacherův pokyn bylo vypracováno vyhodnocení
spolupráce s jednotlivými součástmi zpravodajského
aparátu. Rozvědka, tehdy stále ještě I. správa SNB, hodnotila svou
spolupráci s KGB jako přínosnou, ale přiznala, že v řadě realizovaných
akcí byla „získaná produkce využitelná pouze pro SSSR“. Její vedení
dokonce tvrdilo, že od konce roku 1989 „výměna informací ustala
a tento stav trvá“. V nově nastavených vztazích mělo jít pouze
o výměnu poznatků bez stávajícího přímého kontaktu a zrušen měl
být i kontakt rezidentur.
Před koncem ledna 1990 Sacher vyslal do Moskvy delegaci
vedenou I. náměstkem Ciklaminim, jehož doprovázel také náčelník
rozvědky Vilém Václavek. Záměrem cesty bylo předjednat s KGB
československé požadavky na úpravu smluvních závazků rozvědek
a kontrarozvědek v nových politických podmínkách. Ciklamini
cestu konzultoval s P. Holanem a Z. Jodasem, členy odborné komise
FMV, kteří se jej snažili od cesty do SSSR odradit. Delegace jednala s vedením
KGB a náčelníkem rozvědky. Ciklamini zdůraznil, že vzájemné styky zůstávají
prioritou, ale vyslovil se pro omezení výměny informací v oblasti kontrarozvědné
činnosti. Zde mělo Československo do budoucna zájem pouze
o oblast boje proti terorismu, hospodářské kriminalitě a obchodu s narkotiky.
Zástupci KGB tvrdili, že rozumí nově vzniklé situaci v Československu
a vítají jednání vedoucí ke vzájemnému vyjasnění budoucí
spolupráce. Zdůraznili zájem na další kooperaci zahraničních
rozvědek, kde KGB kladla důraz zejména na zpravodajské sledování
USA a také na oblast vědecko-technické rozvědky, tj. průmyslové
špionáže. Vyslovili přání, aby spolupráce obou rozvědek zůstala
nadále na vysoké úrovni. Ciklaminiho názory na moskevském jednání
vyznívaly ve prospěch pokračujícího partnerství se sovětskou
zahraniční rozvědkou. Představitelé KGB si tak mohli odnést
z jednání velmi pozitivní dojem.
Příprava
na jednání s KGB
Ukázka z podkladů
československé rozvědky
pro federálního ministra
vnitra R. Sachera.
Vilém Václavek
Vilém Václavek byl pověřen vedením I. správy SNB v letech 1989–1990
během zhroucení komunistického režimu.
55