27.09.2022 Views

ebook_vitaminy_a_mineraly_2022_dvojstrany_LQ

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

Úvodní slovo<br />

Obsah<br />

Mikroživiny v podobě vitaminů a minerálních látek hrají v našem životě významnou<br />

roli. Nenesou sice žádnou energii, ale jejich přínos pro organizmus<br />

je obrovský. Působí především jako katalyzátory nejrůznějších reakcí v těle a<br />

pomáhají ho udržovat v chodu a zdravé. Většinu z nich si přitom organizmus<br />

nedokáže sám vyrobit, a tak je odkázaný na jejich přísun z potravy či doplňků.<br />

Důležitost mikroživin pro fungování našeho organizmu je neoddiskutovatelná.<br />

Když <strong>vitaminy</strong> či minerální látky chybí, může propuknout nemoc. Třeba<br />

nedostatek vitaminu C způsobuje kurděje, křivice vzniká nedostatkem vitaminu<br />

D a vápníku a podobně. Pokud látek chybí více a delší dobu, začne obvykle<br />

chybět i nějaký důležitý enzym. Mikroživiny totiž aktivují enzymy, podílejí se<br />

na jejich práci. V našem těle zkrátka všechno souvisí se vším.<br />

Proto bychom se měli zajímat o to, co jíme, jak se tato potrava v čase mění<br />

a co je případně třeba doplňovat. Tak aby naše tělo fungovalo správně. Bez<br />

vitaminů a minerálních látek to dost dobře nejde, důležité jsou ale samozřejmě<br />

i další živiny. Důraz je třeba klást na co nejlepší jídelníček a zároveň si uvědomovat<br />

jeho limity. Ať už z pohledu jeho komplexnosti a kvality, nebo časové<br />

zaneprázdněnosti. V případě potřeby je naštěstí možné ho doplnit – proto<br />

existují doplňky stravy.<br />

Třeba ty z VITARu, od tradičního českého výrobce vitaminů s více než 30letou<br />

tradicí. Kromě nich vám nabízíme i řadu informací včetně této publikace. Tak<br />

abychom vám komplexně pomáhali vést zdravější život, jak zní naše motto.<br />

Vitaminy<br />

Vitamin A<br />

4<br />

6<br />

Vitamin B 8<br />

Vitamin C 10<br />

Vitamin D 12<br />

Vitamin E 14<br />

Vitamin K 16<br />

Minerální látky<br />

18<br />

Hořčík<br />

20<br />

Chrom 22<br />

Měď 24<br />

Selen<br />

Vápník<br />

Zinek<br />

Železo<br />

26<br />

28<br />

30<br />

32


VITAMINY<br />

Aby lidské tělo dokázalo fungovat, jak má, potřebuje <strong>vitaminy</strong>. Ty totiž plní řadu<br />

důležitých funkcí – podílejí se na metabolizmu cukrů, tuků a bílkovin, urychlují biochemické<br />

reakce a přispívají k celkové ochraně organizmu. Každý vitamin má v těle<br />

člověka svou konkrétní funkci a nelze ho nahradit žádným jiným, proto je potřeba<br />

myslet na všechny.<br />

Existuje 13 základních vitaminů, z nichž některé jsou rozpustné v tucích (tzv. lipofilní),<br />

jiné ve vodě (hydrofilní). Zásadní rozdíl mezi těmito skupinami je v tom,<br />

že první z nich jsou skladovány v těle (játra a tělesný tuk), zatímco nadbytek těch<br />

druhých je z těla vylučován a o to důležitější je jejich pravidelný příjem. Nedostatek<br />

vitaminů může vést k hypovitaminóze, chorobný stav vyvolaný naprostým nedostatkem<br />

vitaminů se nazývá avitaminóza.<br />

Vitaminy rozpustné ve vodě<br />

Vitaminy jsou opravdu důležitou látkou, kterou náš organizmus využívá prakticky<br />

neustále. Zvýšený příjem vitaminů se pak doporučuje při zvýšené tělesné zátěži<br />

(což představuje nejen sport, ale také například fyzicky náročné zaměstnání), v<br />

době těhotenství, při oslabení imunitního systému nebo po nemoci či zranění. Dostatek<br />

vitaminů by vždy měli mít děti a starší lidé.<br />

Vitaminové doplňky stravy<br />

Proto se vyplatí myslet na bohatou a pestrou stravu, která potřebné <strong>vitaminy</strong><br />

tělu dodává, stejně jako na kvalitní vitaminové doplňky stravy, díky kterým máte<br />

jistotu, že organizmus dostane vše, co má. Dnes doplňky nabízí širokou škálu vitaminů<br />

a jejich mixů, a to ve všech možných formách, ze kterých si vybere každý<br />

– chutné šumivé či cucavé tablety, pohodlné stick packy, které se jen nasypou do<br />

úst a není potřeba je zapíjet, kapsle, horké nápoje, bylinné sirupy a další. Doplňky<br />

stravy od VITARu seženete v lékárnách, super a hypermarketech, drogeriích nebo<br />

online.<br />

Do této skupiny patří vitamin C a všechny B <strong>vitaminy</strong> (B1, B2, B3, B5, B6, B7, B9,<br />

B12). Jsou snadno absorbovány a jejich nadbytek je vylučován močí. Jejich rozpustnost<br />

ve vodě má vliv i na jejich obsah v potravinách, které ke konzumaci upravujeme<br />

nejrůznějšími způsoby. Například když potraviny s těmito <strong>vitaminy</strong> přivedeme<br />

k varu, dochází k jejich dramatickému úbytku, nebo zůstanou ve vodě. Podobně<br />

může mít na jejich obsah vliv i skladování, <strong>vitaminy</strong> rozpustné ve vodě jsou zkrátka<br />

citlivé. Přesně daný příjem těchto vitaminů zajistí například doplňky stravy s<br />

jejich obsahem, který je ve složení vyjádřen hmotnostními jednotkami i ve vztahu<br />

k referenční hodnotě příjmu, dříve označovanému jako doporučená denní dávka.<br />

Vitaminy rozpustné v tucích<br />

Do této skupiny řadíme <strong>vitaminy</strong> A, D, E a K, jejichž nositeli jsou tuky. Při skladování<br />

a zpracování potravin jsou stabilnější než <strong>vitaminy</strong> rozpustné ve vodě, ale výrazné<br />

omezení tuku v jídelníčku (například různé diety) může vést k jejich nedostatku.<br />

Dalším faktorem pro jejich nedostatečný příjem, což ale platí pro <strong>vitaminy</strong> obecně,<br />

je nesprávná skladba stravy, která je buď chudá na obsah vitaminů, nebo dané<br />

potraviny kvůli nejrůznějším vlivům (podmínky pěstování, transport, skladování)<br />

neobsahují jejich dostatečné množství. Vitaminy rozpustné v tucích se vyskytují<br />

například v rostlinných olejích, mase, rybách, ořechách nebo mléčných výrobcích.<br />

4<br />

Vitaminy


Řekne-li se vitamin A, člověku by se mělo vybavit spojení se zrakem,<br />

pokožkou, ale také sliznicí nebo imunitním systémem. Pokud by se vám zdálo,<br />

že to jsou oblasti spojované s karotenoidy (beta-karoten, lutein apod.), máte také<br />

pravdu – právě z nich se vitamin A v našem těle vytváří, jsou totiž jeho pro<strong>vitaminy</strong>.<br />

Vitamin A jako antioxidant<br />

VITAMIN A<br />

pro správný zrak i pokožku<br />

Vitamin A patří do skupiny vitaminů<br />

rozpustných v tucích a je mu připisována<br />

celá řada pozitivních přínosů. Nejčastěji<br />

se mluví o zraku a v této souvislosti<br />

musíme zmínit také lutein – jeden<br />

z provitaminů patřících mezi karotenoidy.<br />

Jeho pravidelný příjem může mít<br />

příznivý vliv na funkci očí, stejně jako<br />

tomu je v případě dalšího karotenoidu<br />

zeaxantinu. Je proto logické, že právě<br />

tyto látky obsahují doplňky stravy<br />

vhodné pro oči (například Maxi Vita<br />

Exclusive Lutein forte+).<br />

Když už je řeč o barvivech, je třeba zmínit také známý beta-karoten. Jedná se oranžovo-žluté<br />

barvivo, jehož vlastností se využívá ve spojení s opalováním. Beta-karoten<br />

je provitaminem vitaminu A, který udržuje správný stav pokožky, pečuje o ni<br />

a pomáhá jí získat a udržet krásnou barvu po pobytu na slunci. Vyskytuje se v řadě<br />

doplňků stravy určených k podpoře opálení a doporučuje se užívat zhruba měsíc<br />

až dva před sluněním.<br />

K dalším vlastnostem vitaminu A patří jeho schopnost pomoci metabolizmu železa,<br />

proto jeho pro<strong>vitaminy</strong> nechybí ani v doplňcích stravy obsahujících právě železo<br />

(třeba Revital Ferrodyn nebo Maxi Vita Železo) pro podporu krvetvorby.<br />

K čemu všemu přispívá a kde ho hledat?<br />

Široké spektrum účinků vitaminu A zmiňuje i jinak velmi striktní nařízení<br />

EU týkající se schválených zdravotních tvrzení, mezi kterými najdete,<br />

že vitamin A přispívá k:<br />

• udržení správného stavu zraku, pokožky a sliznic<br />

• správnému metabolizmu železa<br />

• správné funkci imunitního systému<br />

Vedle doplňků stravy – které vitamin A či jeho pro<strong>vitaminy</strong> obsahují v koncentrované<br />

podobě a v přesně daném množství – se samozřejmě jak vitamin A, tak zmiňované<br />

karotenoidy nacházejí i v běžné stravě. Beta-karoten obsahují zejména<br />

žlutě a oranžově zbarvené druhy ovoce a zeleniny, jako jsou například mrkev, rajčata,<br />

meruňky, broskve, mango, papája, dýně a další. Na vitamin A narazíte také v<br />

rybím tuku, játrech, vaječném žloutku, špenátu, kapustě, kukuřici, máslu a mléku<br />

nebo melounu.<br />

Vitamin A je také důležitý antioxidant, což znamená, že pomáhá tělu bojovat s<br />

volnými radikály, které jsou schopné poškozovat zdravé buňky. Vitamin A se na ně<br />

naváže a odchází s nimi z těla pryč, aniž by měly možnost na organizmus negativně<br />

působit. Velmi významnými antioxidanty jsou právě karotenoidy, za nejsilnější<br />

z nich je pak považovaný lykopen – červené barvivo vyskytující se například v rajčatech.<br />

Zajímavostí je, že jeho využití je vyšší při tepelném zpracování.<br />

Beta-karoten pro vaši pokožku<br />

6<br />

Vitamin A<br />

Vitamin A 7


VITAMIN B<br />

Jako B-komplex je označována skupina vitaminů B, které jsou<br />

nezbytné pro správné fungování metabolizmu. Nedostatek vitaminu B je často spojován<br />

s únavou a vyčerpáním, kožními problémy, neschopností soustředit se nebo<br />

náchylností k infekcím. Vitaminy B-komplexu se doporučuje užívat například při<br />

nadměrné psychické i fyzické zátěži a tělu je potřeba tyto látky neustále dodávat –<br />

jako <strong>vitaminy</strong> rozpustné ve vodě se totiž dostávají močí z organizmu pryč.<br />

B vitaminů je celkem osm a každý z nich<br />

má specifický přínos pro lidský organizmus.<br />

Protože jsou jejich účinky vzájemně<br />

provázané, doporučuje se jejich podávání<br />

společně, což umožňují například<br />

vhodně zvolené doplňky stravy.<br />

Společným znakem vitaminů B je jejich<br />

přínos energetickému metabolizmu,<br />

činnosti nervové soustavy, ale také<br />

pomoc pokožce a sliznicím. Proto má<br />

například řada domácností B-komplex<br />

spojený s opary a afty, a proto nechybí<br />

neboli B-komplex pro vaši energii<br />

spektrum vitaminů B ani v doplňcích stravy určených pro péči o pokožku (např.<br />

Maxi Vita AkneStop).<br />

Jako první ze skupiny B vitaminů byl objeven thiamin neboli vitamin B1 (proto ta<br />

jednička), který je zároveň považovaný za první objevený vitamin vůbec. Jaké další<br />

<strong>vitaminy</strong> skupiny B známe a jak se jim také někdy říká?<br />

• Vitamin B1 – thiamin<br />

• Vitamin B2 – riboflavin; někdy též nazývaný jako vitamin G<br />

• Vitamin B3 – niacin, nikotinamid<br />

• Vitamin B5 – kyselina pantothenová<br />

• Vitamin B6 – pyridoxin<br />

• Vitamin B7 – biotin, vitamin H<br />

• Vitamin B9 – kyselina listová, folát<br />

• Vitamin B12 – kobalamin<br />

Kde hledat vitamin B?<br />

Možností je mnoho, mezi zdroje vitaminů B patří jak rostlinné, tak živočišné potraviny.<br />

Na B-komplex jsou bohaté například kvasnice, luštěniny, ořechy, maso a<br />

vnitřnosti, sýry, mléko, vejce, listová zelenina nebo celozrnné obiloviny. Je ale třeba<br />

myslet na to, že tyto <strong>vitaminy</strong> jsou hodně citlivé na teplotu a při vaření se ztrácejí,<br />

neprospívá jim ani mražení.<br />

Nedostatek B vitaminů v našem těle může být způsoben řadou faktorů, mimo<br />

jiné třeba stresem nebo konzumací nekvalitních či nevhodně upravených potravin<br />

– například nadměrná konzumace rafinovaného cukru spotřebovává zásoby B<br />

vitaminů, stejně působí toxické látky z prostředí. Zvláště u některých B vitaminů<br />

by si pak měli dávat pozor na jejich dostatečný příjem vegetariáni a vegani, kteří<br />

nekonzumují maso, respektive všechny živočišné produkty.<br />

Spolehlivý zdroj celé skupiny B vitaminů představují kvalitní doplňky stravy, u kterých<br />

je vždy zajištěno přesné množství, a které zároveň obsahují více vitaminů<br />

B-komplexu, které se navzájem podporují. Například Maxi Vita B-komplex forte<br />

nebo různé multivitaminové přípravky.<br />

8<br />

Vitamin B<br />

Vitamin B 9


VITAMIN C<br />

Snad nejznámější a nejvyužívanější vitamin, který má v lidském<br />

těle celou řadu funkcí. Seznam schválených zdravotních tvrzení Evropské unie ho<br />

dává do spojitosti s imunitním systémem, tvorbou kolagenu, energetickým metabolizmem,<br />

nervovou soustavou, psychickou činností, ochranou buněk před oxidativním<br />

stresem a zmiňuje i jeho příspěvek ke snižování míry únavy a vyčerpání nebo<br />

zvyšování vstřebávání železa. Zkrátka a dobře – příjem vitaminu C se člověku vyplatí.<br />

Platí to i z toho důvodu, že člověk je jedním z mála živočichů, jejichž tělo si nedokáže<br />

vitamin C samo vytvářet, a proto je třeba ho neustále dodávat. Jeho nedostatkem<br />

v minulosti trpěli třeba námořníci, kteří prodělali kurděje – nemoc způsobenou<br />

extrémní avitaminózou.<br />

Kdy a proč je potřeba vitamin C?<br />

velký pomocník nejen na imunitu<br />

Snad každý sportovec, který dbá o své zdraví, vám řekne, že na vitamin C nedá dopustit.<br />

Je to především z důvodu jeho antioxidačních schopností – vitamin C přispívá<br />

k ochraně buněk před oxidativním stresem, který ve zvýšené míře způsobuje<br />

právě sport. Vitamin C sportovci<br />

zároveň rádi užívají pro posílení<br />

imunity.<br />

Výčet pozitivních přínosů vitaminu C pro lidský organizmus je skutečně pestrý.<br />

Mezi nejdůležitější patří určitě jeho příspěvek k funkci imunitního systému nebo<br />

tvorbě kolagenu, který má vliv na funkci krevních cév, kostí, chrupavek, dásní,<br />

kůže a zubů. Vitamin C zároveň přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání a podílí<br />

se na energetickém metabolizmu.<br />

Kde hledat vitamin C?<br />

Zdrojem vitaminu C je mnoho druhů ovoce a zeleniny, jenže je třeba myslet i na to,<br />

že jejich úpravou se vytrácí, a to velmi výrazně. Vitamin C je totiž hodně citlivý na<br />

teplo a udává se, že zmizet ho může kolem 10 % každých 5 minut vaření. Bohatým<br />

zdrojem vitaminu C je například šípek, rakytník nebo černý rybíz (udává se až 200<br />

mg/100 g), ale také citrusy, jablka, rajčata, paprika, brokolice nebo kiwi či meloun.<br />

Vzhledem k proměnlivosti jeho obsahu, nedostupnosti některých druhů ovoce a<br />

zeleniny mimo sezonu nebo ztrátě při zpracování, je dobré vitamin C přijímat i ve<br />

formě kvalitních doplňků stravy. Zvlášť ve zmiňovaných rizikových obdobích, kdy<br />

organizmus potřebuje posílit svůj imunitní systém.<br />

V doplňcích stravy najdete vitamin C v mnoha formách – ať už jde o čistou směs v<br />

prášku, velmi praktické jednorázové sáčky s ochucenou sypkou směsí (stick pack),<br />

šumivé tablety pro přípravu chutného nápoje nebo klasické tablety či kapsle.<br />

Mimo osob se zvýšenou fyzickou<br />

aktivitou by měli na pravidelný<br />

vyšší přísun vitaminu C<br />

myslet zejména kuřáci, starší<br />

osoby nebo těhotné a kojící<br />

ženy. Vitamin C se pak doporučuje<br />

podávat všem především<br />

v období výskytu chřipkových<br />

onemocnění nebo při<br />

rekonvalescenci či poúrazových stavech. Nedostatek vitaminu C se může projevit<br />

jako únava nebo bolest svalů a kloubů.<br />

10<br />

Vitamin C<br />

Vitamin C 11


Vitamin D patřil k nejdiskutovanějším vitaminům v době vypuknutí<br />

epidemie covidu. Epidemiologické studie navíc potvrzují nedostatek vitaminu D<br />

v populaci a další studie publikované na začátku tisíciletí poukázaly na nové důležité<br />

přínosy této látky pro lidský organizmus mimo těch notoricky známých.<br />

O vitaminu D a imunitě se v minulosti mluvilo méně než v případě jeho vlivu na<br />

kosti a zuby, ostatně vitamin D je nazývaný též jako antirachitický vitamin. V době<br />

pandemie se ale pozornost veřejnosti upřela právě k jeho přínosu obranyschopnosti<br />

organizmu.<br />

Co „déčko“ umí?<br />

VITAMIN D<br />

„sluneční“ vitamin, který v zimě chybí<br />

Neoddiskutovatelným faktem a pozitivem vitaminu D je, že významně ovlivňuje<br />

metabolizmus vápníku a fosforu. Tyto látky se tedy v těle lépe vstřebávají, přičemž<br />

fosfor i vápník jsou důležité pro stavbu kostí a zubů. Vitamin D je proto<br />

významný pro uchování kostí a zubů silných a nepoškozených a potřebný je především<br />

při jejich stavbě. Z toho vyplývá důležitost vitaminu D pro malé děti, kterým<br />

se doporučuje jeho dostatečný příjem hned po narození. Nedostatek vitaminu D<br />

se projeví změknutím kostí, proto je známý jako vitamin zdravých a silných kostí.<br />

Tím však přínos vitaminu D zdaleka nekončí. Je velmi důležitý i pro náš imunitní<br />

systém, a to tím, že „vyzbrojí“ buňky k boji proti infekci, jak dokazuje třeba studie<br />

zveřejněná v Nature Immunology. Sečteno, podtrženo – vitamin D je velmi<br />

diskutovaným a podle všeho zároveň velmi přínosným vitaminem, jehož příjem<br />

bychom neměli podceňovat.<br />

Vitamin D v našem těle<br />

Naše tělo je schopné si vitamin D samo vyrobit, ovšem pod jednou podmínkou<br />

– že má dostatek slunečního svitu. Vitamin D se totiž v našem organizmu syntetizuje<br />

v kůži díky UVB záření. Jenže tady přichází první háček – kdo vystavuje své<br />

tělo dostatečně dlouho slunci? Další potíž je v tom, že UVB záření zastaví sklo,<br />

takže dotyk slunečních paprsků v kanceláři za stolem se moc nepočítá. A teď si<br />

k tomu přičtěte ještě období, které není na sluneční svit příliš bohaté – podzim a<br />

zimu. Není tedy divu, že právě v zimě a na začátku jara vitamin D může chybět,<br />

protože jeho tělesné zásoby jsou vyčerpané.<br />

Kde ho brát?<br />

Další možnost příjmu vitaminu D nabízí samozřejmě náš jídelníček. Jenže na rozdíl<br />

od jiných vitaminů, ten s označením D v mnoha potravinách nenajdete. Výčet<br />

těch vhodných a na vitamin D bohatých se v zásadě omezuje na rybí tuk, tučné<br />

ryby typu lososa, makrely nebo tuňáka, játra, vaječný žloutek, fortifikované oleje<br />

či tuky nebo mléko.<br />

Vitamin D ale můžeme přijímat i v doplňcích<br />

stravy, které ho obsahují v přesně daném množství.<br />

To většinou vyjadřují na etiketách tzv.<br />

mezinárodní jednotky (IU), pro jejichž přepočet<br />

můžete využít rovnici 40 IU = 1 µg. Množství mikrogramů<br />

byste pak vždy měli najít ve složení.<br />

Dodejme, že referenční hodnota příjmu vitaminu<br />

D je dle české legislativy 5 µg (200 IU),<br />

běžně ale odborníci označují jako potřebné<br />

množství i daleko vyšší dávky.<br />

12<br />

Vitamin D Vitamin D 13


VITAMIN E<br />

významný antioxidant a vitamin lásky<br />

Mezi <strong>vitaminy</strong> byl zařazen v roce 1922 jako pátý v pořadí, proto<br />

nese označení E. Jedná se o souhrnné pojmenování více látek (tokoferolů) s podobným<br />

účinkem, z nichž nejvýznamnější je ochrana buněk před volnými radikály – vitamin<br />

E je totiž důležitým antioxidantem. Bývá také nazýván vitaminem plodnosti<br />

či lásky, vždyť samotné slovo „tokoferol“ je odvozeno z řeckého „tokos“ (porod) a<br />

„pherein“ (nésti).<br />

Stejně jako v případě vitaminu B, ani u toho s označením E se nejedná o jeden<br />

jediný vitamin, ale o několik látek. Ty se označují jako tokoferoly a mohou se vyskytovat<br />

ve čtyřech různých formách – alfa, beta, gama a delta. Nejúčinnější<br />

z nich, tedy látkou s největším antioxidačním<br />

účinkem, je alfa tokoferol.<br />

Vitamin E je rozpustný v tucích<br />

a v těle se může při nadbytku<br />

ukládat v tukových zásobách a<br />

játrech.<br />

a z toho důvodu bývají oleje či margariny tímto vitaminem obohacovány. Obtížné<br />

je získat ho v dostatečném množství při nízkotučné stravě. Bohatým zdrojem vitaminu<br />

E jsou pšeničné klíčky, oříšky, sója, máslo, mléko nebo rostlinné oleje (nerafinované<br />

či obohacené), ale obsahují ho i některé druhy listové zeleniny či maso<br />

savců.<br />

Za referenční hodnotu příjmu je považováno 12 mg vitaminu E, jehož množství<br />

někdy bývá udáváno v mezinárodních jednotkách (IU). Jedna tato jednotka odpovídá<br />

0,67 mg. Faktem je, že tělo si nedokáže vitamin E vyrobit samo, je tedy třeba<br />

ho přijímat v potravě či doplňcích stravy. Vitamin E obsahují například nejrůznější<br />

multivitaminové doplňky. Vědci podporují užívání vitaminu E i při kožních potížích,<br />

proto je tento vitamin součástí také dalších komplexních doplňků stravy zaměřených<br />

na péči o pokožku.<br />

Za nejpodstatnější funkci vitaminu<br />

E se pokládá jeho antioxidační<br />

činnost, díky které<br />

chrání buněčné membrány<br />

před poškozením volnými<br />

radikály. Internetová encyklopedie<br />

Wikipedia ho označuje dokonce jako nejdůležitější antioxidant v těle. Jako<br />

velmi potřebný se vitamin E ukazuje například u kuřáků, kteří jsou ve větší míře<br />

ohroženi působením volných radikálů, a tabák zároveň snižuje hladinu vitaminu E<br />

v těle.<br />

Kde hledat vitamin E?<br />

Vitamin E není obsažen v mnoha potravinách, při kuchyňském zpracování navíc<br />

mizí. Vyskytuje se v potravinách bohatých na tuk, jenže i při rafinaci olejů se ničí<br />

14<br />

Vitamin E Vitamin E 15


VITAMIN K<br />

jako „krev“<br />

Když se řekne vitamin K, vybavit by se nám měla krev. I jeho označení<br />

je odvozeno od procesu srážení krve (v němčině „Koagulation“), na kterém se<br />

podílí. Nezbytný je ale pro lidský organizmus i z jiných důvodů, zejména díky vlivu na<br />

stav našich kostí. K čemu všemu nám tedy je a kde ho najdeme?<br />

srážení krve a jeho hlavním orgánem působení<br />

jsou játra. Vitamin K2 hraje důležitou úlohu<br />

v nekoagulačních dějích, a to v metabolizmu<br />

a mineralizaci kostí, v buněčném růstu a v metabolizmu<br />

buněk cévní stěny.“<br />

Zajímavé určitě je, že vitamin K (alespoň K2)<br />

je jedním z mála vitaminů, které si naše tělo<br />

dokáže samo vyrobit. Nicméně diskuse o<br />

takto získaném množství uvádějí poměrně<br />

nízkou hladinu. Tu je možné doplnit konzumací<br />

zejména listové zeleniny, která je na<br />

vitamin K velmi bohatá, což platí například<br />

pro kapustu, brokolici nebo petržel, ale také špenát. Vitamin K je přítomný i v některých<br />

rostlinných olejích (sojový, řepkový, olivový) a obsahují ho ve velkém i játra.<br />

Doplňky stravy obsahující samotný vitamin K se příliš nevyrábějí, přidává se ale<br />

do produktů obsahujících vápník, protože jak bylo řečeno, ovlivňuje stav kostí.<br />

To je případ třeba kombinovaného doplňku stravy Vitar Vápník + Hořčík + Zinek<br />

(s <strong>vitaminy</strong> D3 a K).<br />

Vitamin K patří mezi <strong>vitaminy</strong> rozpustné v tucích, což znamená, že se v našem<br />

těle může ukládat. Jenže podle všeho je vitamin K v našem organizmu uchováván<br />

jen v malém množství a bez jeho pravidelného příjmu je zásoba rychle pryč. Nedostatek<br />

vitaminu K, který není u zdravého člověka běžný, se projevuje poruchami<br />

srážlivosti krve a souvisí i s řídnutím kostí.<br />

Co možná nevíte<br />

Vitamin K se přirozeně vyskytuje ve dvou formách – vitamin K1 je „vyráběn“ rostlinami,<br />

vitamin K2 je produkován bakteriemi v našem zažívacím traktu. Jak uvádí<br />

internetová encyklopedie Wikipedia, první z nich „je využíván především pro<br />

16<br />

Vitamin K<br />

Vitamin K 17


MINERÁLNÍ LÁTKY<br />

Lidské tělo potřebuje ke svému chodu základní živiny, které mu dodávají energii –<br />

sacharidy, tuky a bílkoviny. Zároveň jsou pro něj ale nezbytné i takzvané mikroživiny,<br />

které nemají žádnou energetickou hodnotu, ale mají důležitý význam pro stovky<br />

procesů uvnitř organizmu. Řadíme mezi ně <strong>vitaminy</strong> (o kterých píšeme v první části<br />

této publikace), enzymy a minerální látky, o kterých bude řeč teď.<br />

Minerální látky lidský organizmus nutně potřebuje, mají význam pro růst a<br />

tvorbu tkání, podílejí se na metabolizmu neboli zpracování a přeměně živin, stejně<br />

tak i na vedení nervových vzruchů, jsou součástí mnoha biochemických procesů. A<br />

organizmus si je přitom nedokáže sám vytvořit. Je tedy třeba přijímat je stravou<br />

a pitím nebo doplňky stravy v případě potřeby. Minerální látky dělíme z hlediska<br />

jejich množství potřebného v lidském těle (makroelementy, mikroelementy a stopové<br />

prvky), nebo z pohledu jejich přínosu a potřeby (nezbytné, přínosné, neutrální<br />

a toxické).<br />

Kde se berou minerální látky?<br />

V lidském těle tvoří minerální látky zhruba 4 procenta celkové hmotnosti a přes<br />

80 procent tohoto množství je obsaženo v kostech. Nejde však jen čistě o množství,<br />

důležitý je i vzájemný poměr některých z nich. I proto dochází k nedostatku<br />

minerálních látek v organizmu, a také proto najdete v doplňcích stravy různé vyvážené<br />

kombinace (například Vitar Vápník+hořčík+zinek).<br />

Hlavním zdrojem minerálních látek je ovoce a zelenina. Na rozdíl od vitaminů<br />

jsou minerální látky při vaření stabilní, jen může dojít k vylouhování do vody, které<br />

může znamenat jejich ztrátu. A když je řeč o vitaminech, pak je třeba zmínit, že<br />

na rozdíl od nich se minerální látky vyskytují vždy v nějaké sloučenině, tedy ne<br />

jako samostatné prvky. Právě na povaze sloučeniny pak závisí i míra jejich vstřebávání.<br />

Dělení minerálních látek<br />

Už byla řeč o tom, že minerální látky můžeme dělit dvěma způsoby. Tím základním<br />

je jejich rozdělení podle toho, kolik jich člověk potřebuje. Je-li toto množství<br />

větší než 100 mg za den, pak hovoříme o makroelementech (elektrolyty), je-li nižší<br />

než 100 mg za den, pak se jedná o mikroelementy. Poslední skupinu tvoří stopové<br />

prvky, jejichž množství je udávané v mikrogramech. Které minerální látky řadíme<br />

kam?<br />

• Makroelementy – vápník, fosfor, hořčík, draslík, sodík, chlor, síra<br />

• Mikroelementy – železo, zinek, měď, jód, mangan, chróm, selen, molybden,<br />

fluor, kobalt<br />

• Stopové prvky – křemík, vanad, nikl, bor, cín, kadmium, hliník, bór, arsen<br />

Některé z těchto minerálních látek je potřeba v určitém množství přijímat každý<br />

den, jiných je lepší se vyvarovat ve větších dávkách. Tím se dostáváme i ke druhému<br />

dělení minerálních látek:<br />

• Esenciální neboli nezbytné – látky důležité pro biologické funkce (například<br />

hořčík, sodík, draslík, vápník, chlor, železo a další)<br />

• Biogenní neboli prospěšné – například bór, vanad, cín<br />

• Neutrální – třeba brom, lithium<br />

• Abiogenní neboli toxické – typicky těžké kovy a radioaktivní látky (například<br />

arsen, kadmium, olovo, rtuť)<br />

Chcete-li vědět, k čemu nejvýznamnější minerální látky slouží, začtěte se do dalších<br />

stránek. Najdete na nich také tipy na potraviny a doplňky stravy, které dané<br />

minerálie obsahují.<br />

Minerální látky 19


HOŘČÍK<br />

antistresový minerál<br />

Hořčík neboli magnézium patří k nejdůležitějším prvkům v<br />

našem těle. Podílí se na téměř třech stovkách reakcí v organizmu<br />

a výčet jeho přínosů je tak hodně dlouhý. Jaké jsou<br />

účinky hořčíku, a proč trpíme jeho nedostatkem, když by měl být relativně dobře<br />

dostupný?<br />

Hořčík potřebuje každá naše buňka. Podílí se totiž na enzymatických reakcích<br />

znamenajících produkci energie v těle. Proto je hořčík důležitý pro naše svaly a<br />

jejich kontrakce, stejně tak i pro přenos nervových vzruchů. Hořčík se nachází<br />

hlavně v kostech a zubech a také ve zmiňovaných svalech. Nedostatek hořčíku se<br />

projevuje třeba podrážděností, náladovostí nebo křečemi.<br />

Hořčík a jeho účinky<br />

Díky své důležité roli v organizmu přispívá hořčík k mnoha činnostem, které se<br />

promítají do našeho zdraví. Nahlédneme-li do prověřených a potvrzených zdravotních<br />

a výživových tvrzení vydaných Evropskou komisí, pak se dozvíme, že<br />

hořčík přispívá ke:<br />

• snížení míry únavy a vyčerpání<br />

• správné činnosti nervové soustavy a svalů<br />

• udržení správného stavu zubů a kostí<br />

• energetickému metabolizmu i elektrolytické rovnováze<br />

• podílí se na procesu dělení buněk a syntéze bílkovin<br />

Nedostatek hořčíku<br />

Studie bohužel hovoří jasně – hořčík chybí zhruba třetině české populace.<br />

Není to rozhodně malé číslo, i vzhledem k tomu, že hořčík obsahuje<br />

celá řada potravin. Jenže obsah hořčíku v potravinách se snižuje, například<br />

vinou intenzivního zemědělství a nedostatkem hořčíku v půdě,<br />

odkud si ho berou rostliny (a dále pak rostlinami krmená zvířata). Také<br />

vstřebatelnost není zdaleka stoprocentní, běžně se udává, že využít dokážeme<br />

jen kolem 30 procent hořčíku obsaženého v potravinách.<br />

Odpověď na otázku, proč trpíme nedostatkem této látky, nabízí i výčet<br />

situací, které nás o ni připravují. Zvýšenou potřebu hořčíku má organizmus<br />

například při:<br />

• zvýšené konzumaci živočišných tuků a bílkovin, sladkostí<br />

a výrobků z bílé mouky<br />

• zvýšené fyzické aktivitě a sportu<br />

• diabetu, stresu a znečištěném prostředí<br />

• konzumaci alkoholu<br />

Jak nedostatek hořčíku řešit?<br />

Snažte se eliminovat činnosti uvedené výše a zařaďte do jídelníčku<br />

potraviny bohaté na hořčík. Jde například o luštěniny, ořechy, semena,<br />

ovesné vločky, datle, fíky, sušené meruňky, banány, výrobky z celozrnné<br />

mouky, některé ryby nebo třeba bulgur. A také je možné využít<br />

pomoci doplňků stravy s<br />

obsahem hořčíku.<br />

20<br />

Hořčík Hořčík<br />

21


CHROM<br />

pomáhá s regulací cukru v krvi<br />

Zatímco tenká vrstva chromu na kovových předmětech chrání<br />

jejich povrch před korozí a zvyšuje jejich tvrdost, chrom v našem těle se podílí na<br />

činnosti enzymů. Tím přispívá ke správné přeměně sacharidů, tuků i bílkovin a také<br />

k udržení správné hladiny cukru v krvi. I proto se užívá třeba při snaze o kontrolu<br />

tělesné hmotnosti.<br />

Pokud se rozhodnete doplňovat chrom prostřednictvím doplňků stravy, budou<br />

tedy obsahovat právě trojmocnou formu. Výživové doplňky většinou obsahují<br />

kromě chromu i další látky užitečné pro zpracování cukrů a dalších makroživin,<br />

protože bývají určené k pomoci při redukci hmotnosti. To vychází i z toho, že jedním<br />

z důležitých přínosů chromu je, že přispívá k udržení správné hladiny krevního<br />

cukru.<br />

Kde hledat chrom?<br />

Zdrojem přijímaného chromu mohou<br />

být již zmiňované doplňky stravy, ale<br />

také třeba chromem obohacená sladidla<br />

(např. Irbis Sukralóza s chromem).<br />

Chrom se samozřejmě vyskytuje i<br />

v řadě potravin, odkud ho běžně<br />

přijímáme. Ve větším množství ho<br />

najdete třeba v melase a hnědém<br />

přírodním cukru, pivovarských<br />

kvasnicích, ořechách nebo mléčných výrobcích.<br />

Chrom je stopový prvek, což znamená, že náš organizmus ho potřebuje ve velmi<br />

malém množství, v řádu mikrogramů. Jeho účinky jsou ale významné, protože<br />

hraje důležitou roli v přeměně (metabolizmu) cukrů a tuků. Kdo má tedy chromu<br />

nedostatek, může mít s těmito procesy potíže.<br />

Trojmocný chrom ano, šestimocný ne<br />

Chrom může mít dvě formy, z nichž jedna je pro naše tělo přínosem a druhá naopak<br />

nebezpečím. Trojmocný chrom nám pomáhá a obsahují ho i konzumované<br />

potraviny, zatímco šestimocný škodí a do těla se dostává zpravidla v důsledku<br />

znečištění ovzduší a prostředí, ve kterém žijeme.<br />

22<br />

Chrom Chrom<br />

23


MĚĎ<br />

látka důležitá i pro lidský organizmus<br />

Když se řekne měď, nejčastěji nás napadne spojení s ušlechtilým<br />

kovem. Představíme si třeba měděné dráty, které jsou dobrými vodiči. Málokdy<br />

přitom pomyslíme na to, že měď je velmi důležitá i pro náš organizmus a že i v něm<br />

hraje roli v oblasti přenosu a tvorby energie. A nejen to, měď pomáhá také našemu<br />

imunitnímu systému nebo vlasům a kůži.<br />

Měď patří mezi tzv. esenciální neboli nezbytné minerální látky, což znamená, že ji<br />

řadíme k látkám důležitým pro biologické funkce v těle. Měď je součástí například<br />

metabolických procesů a enzymatických cyklů. Ty ovlivňují třeba metabolizmus<br />

sacharidů (cukrů) a zasahují také do činnosti nervové soustavy nebo funkce imunitního<br />

systému.<br />

Mědi nemáme moc, ale umí toho<br />

hodně<br />

Měď řadíme mezi mikroelementy, tedy minerální<br />

látky, které naše tělo potřebuje v množství počítaném<br />

na miligramy. V lidském organizmu bývá<br />

kolem 100 mg mědi a její doporučovaný příjem se<br />

pohybuje kolem 1-2 mg za den. Tělo využije jen<br />

část z přijatého množství, zbytek vyloučí.<br />

I když je množství mědi v těle relativně malé,<br />

dokáže spoustu věcí. Měď přispívá:<br />

• k udržení správného stavu pojivových tkání<br />

• ke správnému energetickému metabolizmu a přenosu železa<br />

• ke správné činnosti nervové soustavy a imunitního systému<br />

• ke správné pigmentaci vlasů a pokožky<br />

• k ochraně buněk před oxidativním stresem<br />

Měď je tedy důležitá například pro naši pokožku či vlasy, protože je součástí<br />

kolagenu a zároveň přispívá ke správné pigmentaci, protože se podílí na vzniku<br />

barviva melatoninu. Podílí se tak i na zachování přirozené barvy vlasů. Díky těmto<br />

svým přínosům najdeme měď i v doplňcích stravy pro podporu vlasů a nehtů.<br />

Kde hledat měď?<br />

Měď je samozřejmě i součástí našeho běžného jídelníčku. Velmi bohaté na tuto<br />

minerální látku jsou především játra, protože právě v těch se měď hromadí a odtud<br />

pak míří do krve. Dalšími potravinami s vyšším obsahem mědi jsou například<br />

ořechy, houby, ale i sušená rajčata nebo hořká čokoláda. A také korýši a měkkýši.<br />

Nedostatek mědi může způsobit chudokrevnost, zhoršení činnosti nervové<br />

soustavy nebo energetického metabolizmu (a tím vyšší únavu). Postiženy bývají<br />

také vlasy, když dochází ke ztrátě pigmentu a jejich vypadávání.<br />

24<br />

Měď Měď<br />

25


SELEN<br />

minerální látka důležitá<br />

pro imunitu i vlasy a nehty<br />

Selenu nepotřebujeme mnoho, přesto se nám ho mnohdy<br />

nedostává. Na vině je nízký obsah selenu v půdě a následně i v potravinách. Přínos<br />

selenu pro pochody v našem organizmu je přitom velmi důležitý. Přispívá k činnosti<br />

imunitního systému, štítné žlázy, ochraně buněk před oxidativním stresem nebo k<br />

dobrému stavu vlasů a nehtů.<br />

Selen je součástí mnoha enzymů a vstupuje do stovek biochemických reakcí v<br />

našem těle. Významně se podílí například na antioxidační činnosti, tedy boji proti<br />

škodlivým volným radikálům. Selen je pomáhá odstraňovat a ochraňovat tak<br />

buňky před jejich poškozením a tím i stárnutím. Proto je selen dobrý i pro vitalitu<br />

organizmu.<br />

Selen - přítel člověka<br />

Objevení významu selenu coby stopového prvku v organizmu se datuje až do poloviny<br />

20. století. Dnes už ale dobře víme, že selen hraje v našem těle důležitou<br />

roli a na čem všem se podílí. Selen přispívá:<br />

• ke správné funkci imunitního systému<br />

• k ochraně buněk před oxidativním stresem<br />

• ke správné činnosti štítné žlázy<br />

• k udržení dobrého stavu vlasů a nehtů<br />

• ke správné spermatogenezi<br />

Aby selen plnil všechny své úkoly na<br />

jedničku, je potřeba, aby ho v našem<br />

tělo bylo dost. Takzvaná referenční<br />

hodnota příjmu selenu je u dospělého<br />

člověka stanovena na 55 mikrogramů,<br />

různé zdroje pak udávají optimální<br />

příjem zhruba 1 mikrogram selenu na<br />

1 kilogram tělesné hmotnosti. A faktem<br />

je, že s dostatečným příjmem<br />

selenu může být problém.<br />

Selen v potravinách<br />

Zdrojem selenu v našem jídelníčku mohou být například vnitřnosti (játra, ledviny),<br />

maso, ryby, ořechy (zejména para a brazilské), vejce, česnek, některé mléčné<br />

výrobky a také obiloviny. U těch je ale obsah selenu hodně kolísavý – závisí totiž<br />

na obsahu selenu v půdě. Průmyslově vyspělé země se přitom potýkají s nedostatkem<br />

selenu v půdě a následně i v potravinách – selen chybí v rostlinách,<br />

tím pádem také v krmivu a posléze tedy i v živočišných produktech. I proto jsou<br />

známé pokusy o obohacování rostlinné produkce selenem. Ve Finsku se snažili<br />

obohatit obiloviny a tím i pečivo, u nás třeba brambory.<br />

V doplňcích stravy, které mohou pomáhat i s doplněním selenu, se můžete<br />

setkat také s jeho kombinací se zinkem (viz str. 30). Tyto dvě minerální látky<br />

totiž mají řadu společných přínosů a jejich mix tak může být vhodným tahem pro<br />

organizmus. Třeba i v oblasti výživy vlasů.<br />

26<br />

Selen Selen<br />

27


VÁPNÍK<br />

minerál potřebný (nejen)<br />

pro kosti a zuby<br />

Když se řekne vápník, každému se vybaví kosti a zuby. A je<br />

to dobře – 99 % vápníku obsaženého v našem těle se nachází právě tam. Vápník<br />

ale v organizmu plní i celou řadu dalších nezbytných funkcí – podílí se například na<br />

nervových přenosech, přispívá ke správné srážlivosti krve nebo činnosti našich svalů.<br />

Vápník je zároveň nejzastoupenější minerální látkou v našem těle, které ho obsahuje<br />

více než kilogram.<br />

Vápník je odpovědný za tvrdost a pevnost našich kostí a zubů. Právě ty jsou zároveň<br />

jeho největší zásobárnou, do které si organizmus sáhne, když je příjem vápníku<br />

příliš nízký na to, aby uspokojil potřebné tělesné funkce. To znamená, že se<br />

v případě nedostatku musí z kostí uvolnit, jeho obsah v nich se sníží a kosti pak<br />

mohou řídnout. Proto je důležité na příjem vápníku myslet, zejména ve spojení s<br />

dalšími látkami.<br />

Vápník se rád druží<br />

Samotný vápník se do těla vstřebává hůře, než když je doprovázen hořčíkem a<br />

zinkem. I <strong>vitaminy</strong> K a D pomáhají s jeho ukládáním a jsou důležité pro naše kosti.<br />

Právě v kombinaci s těmito látkami tak najdete vápník třeba v doplňcích stravy<br />

VITARu, které je vhodné přijímat navečer, kdy by mělo docházet k jeho lepší vstřebatelnosti.<br />

Vápník nejlépe přijímají děti, pro které je v době růstu velmi potřebný.<br />

Vypadá to, že vápník má rád společnost, jsou ale i věci, které mu nevyhovují – například<br />

nadměrný příjem sladkostí. Ty by obecně v naší stravě neměly příliš figurovat,<br />

z pohledu vápníku jsou nežádoucí z toho důvodu, že zakyselí organizmus,<br />

který ke své rovnováze využije mimo jiné právě kalcium. Tím se o něj dobrovolně<br />

připravujeme, přitom referenční hodnota<br />

příjmu vápníku činí 800 mg, literatura pak<br />

doporučuje u některých skupin až dvojnásobek.<br />

Vyšší potřebu mají děti a mladiství,<br />

těhotné ženy nebo staří lidé.<br />

Kde hledat vápník?<br />

Vápník neboli kalcium najdete v řadě potravin,<br />

z nichž nejvyšší množství obsahuje<br />

mák, mořské řasy, parmezán nebo chia<br />

semínka. Vhodné jsou i mořské ryby (které<br />

navíc obsahují také prospěšné omega 3<br />

mastné kyseliny), ořechy, luštěniny, květák, kapusta či brokolice. Tedy<br />

potraviny obecně prospěšné, s množstvím dalších přínosných látek. Při jejich absenci<br />

v jídelníčku může dojít k nedostatečnému příjmu vápníku, který pomohou<br />

řešit třeba doplňky stravy.<br />

28<br />

Vápník Vápník<br />

29


ZINEK<br />

malé množství, velký přínos<br />

Zinek patří mezi stopové prvky, což znamená, že jde o prvek,<br />

který organizmus potřebuje ke správnému vývoji v malém<br />

množství. O to větší je výčet jeho přínosů pro člověka: zinek podporuje imunitní systém,<br />

přispívá k udržení správného stavu kostí, vlasů, nehtů a pokožky, podílí se na<br />

metabolizmu makroživin, mastných kyselin nebo kyselin a zásad. A seznam přínosů<br />

tohoto prvku pro člověka čítá i další pozitiva, která potvrdil také Evropský úřad pro<br />

kontrolu potravin (EFSA).<br />

Se zinkem se pojí téměř dvě desítky<br />

zdravotních tvrzení, které<br />

naleznete níže, a ze kterých vyplývá,<br />

že zinek je prvkem pro náš<br />

organizmus nepostradatelným. V<br />

těle se vyskytují zhruba 2 gramy<br />

zinku, z nichž drtivá většina je uložena<br />

v červených krvinkách.<br />

Tělo si ale zinek nedokáže<br />

samo vyrobit, proto je třeba<br />

mu ho neustále dodávat – v<br />

potravě nebo výživových doplňcích.<br />

Referenční hodnota příjmu činí 10 miligramů, u sportovců nebo kojících<br />

žen to může být více.<br />

S čím vším zinek v lidském těle pomáhá?<br />

Zinek přispívá k:<br />

- správné funkci imunitního systému<br />

- udržení zdravých kostí, vlasů, nehtů, očí a pokožky<br />

- správnému metabolizmu makroživin, vitaminu A, kyselin a zásad<br />

- ochraně buněk před oxidativním stresem<br />

- správné plodnosti, reprodukci<br />

- udržení správné hladiny testosteronu v krvi<br />

- správné syntéze DNA a bílkovin<br />

Zinek má hodně společného s jinou minerální látkou – selenem (viz str. 26), proto<br />

je v doplňcích stravy najdete i pohromadě. Oba dva jsou významnými antioxidanty,<br />

pomáhají posilovat obranyschopnost organizmu a společně pomáhají také vlasům,<br />

nehtům a pokožce.<br />

Kde hledat zinek?<br />

Předně je třeba říci, že zinek je lépe přijímán z živočišných potravin, kde se také<br />

vyskytuje ve větším množství než v případě rostlin. Mezi bohaté zdroje patří<br />

například vnitřnosti (játra), červené maso, mořští živočichové, mléko, vejce. Z<br />

rostlinných produktů pak dýňová semínka, ořechy, hrách, fazole, vločky nebo<br />

celozrnné produkty. A pak je tu samozřejmě možnost doplnění příjmu zinku<br />

formou doplňků stravy.<br />

Přítomnost zinku v organizmu je nezbytnou podmínkou pro správné fungování<br />

řady enzymatických systémů, je totiž součástí zhruba dvou stovek enzymů. Podílí<br />

se tak na procesu dělení buněk, syntéze DNA nebo bílkovin. Pro ženy je klíčový<br />

vztah zinku k vlasům, nehtům či pokožce, důležitý je i jeho příspěvek k plodnosti<br />

a reprodukci, u mužů pak vliv na hladinu testosteronu.<br />

30<br />

Zinek Zinek<br />

31


ŽELEZO<br />

látka důležitá<br />

pro přenos kyslíku<br />

Velmi důležitá a zároveň velmi často chybějící minerální látka.<br />

Podle Světové zdravotnické organizace se deficit železa týká více než 600 milionů lidí<br />

na planetě, v největší míře v rozvojových státech. Železo se přitom podílí na transportu<br />

kyslíku k buňkám a jeho přínos pro lidský organizmus je tak klíčový. Nedostatek<br />

železa způsobuje chudokrevnost, která se mj. projevuje únavou a celkovou<br />

ochablostí. Na dostatečný příjem by měli myslet zejména ženy, sportovci, vegani a<br />

vegetariáni, ale i starší lidé.<br />

Kde se železo nachází a kolik je ho potřeba?<br />

V lidském těle najdeme zhruba 3 až 4 gramy železa, z nichž většina se nachází<br />

právě v hemoglobinu. Během dne dochází k jeho určitým ztrátám, proto je třeba<br />

ho do těla neustále doplňovat. Příjem by měl přitom převyšovat jeho ztráty, protože<br />

železo se špatně vstřebává. Lépe využitelná je forma přítomná v živočišných<br />

potravinách, na železo jsou bohaté zejména vnitřnosti a červené maso, ale i drůbež<br />

nebo ryby. Z rostlinných zdrojů, u kterých je vstřebatelnost mnohem nižší,<br />

je možné jmenovat luštěniny, listovou zeleninu,<br />

sušené ovoce nebo některé druhy<br />

semen a ořechů.<br />

Vstřebatelnost železa může bohužel negativně<br />

ovlivnit také řada látek, které tento<br />

prvek mohou doprovázet. Naštěstí jsou ale<br />

i takové, které využitelnost železa zvyšují,<br />

například vitamin C nebo B12. Proto jsou<br />

právě tyto <strong>vitaminy</strong> přidávány do doplňků<br />

stravy s obsahem železa. Třeba šumivé<br />

tablety Revital Ferrodyn obsahují 100 %<br />

referenční hodnoty příjmu, která je v Česku<br />

stanovena na 14 mg/den.<br />

Nedostatek železa<br />

Mezi příznaky nedostatku železa, které může být způsobeno skladbou jídelníčku,<br />

ale i zvýšenou ztrátou v podobě například krvácení nebo zvýšenou potřebou třeba<br />

v době těhotenství, patří únava, slabost, nechutenství, poruchy soustředění<br />

nebo bledost. Mezi skupiny lidí, kteří by si měli na dostatek příjmu železa dávat<br />

pozor, patří dospívající děti, těhotné a kojící ženy nebo třeba sportovci, starší lidé<br />

či ti, kteří prodělali nějakou operaci spojenou se ztrátou většího množství krve.<br />

Železo je nezbytnou součástí krevního barviva hemoglobinu, které zajišťuje transport<br />

kyslíku do všech buněk těla a je tak nezbytné pro dýchání. Železo je také součástí<br />

myoglobinu, který zásobuje kyslíkem svaly. Tím mimo jiné pomáhá dodávat<br />

tělu energii. I proto platí, že železo snižuje míru únavy a vyčerpání.<br />

32<br />

Železo Železo<br />

33

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!