You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Myšlenky o Naději<br />
Soli si vážíme pro její konzervační vlastnosti. Jestliže Bůh nazývá své děti solí, chce je<br />
tím naučit, že jim dal svou milost proto, aby se staly nástroji pro záchranu jiných. Bůh si<br />
vyvolil jeden národ nejen proto, aby se stali jeho syny a dcerami, ale proto, aby jejich<br />
prostřednictvím mohl svět přijmout milost, která přináší spásu Titovi 2,11. Když Hospodin<br />
vyvolil Abrahama, nebylo to jen proto, aby se stal zvláštním přítelem Božím, ale aby byl<br />
prostředníkem zvláštních výsad, které chtěl Bůh udělit národům. Pán Ježíš v poslední<br />
modlitbě s učedníky před svým ukřižováním řekl: „Sám sebe za ně posvěcuji, aby i oni byli<br />
vpravdě posvěceni.“ Jan 17,19. Podobně i křesťané, kteří jsou očištěni pravdou, vlastní<br />
konzervační schopnosti, kterými odvracejí svět od úplné mravní zkázy. {MON 27.2}<br />
Sůl může konzervovat jen tehdy, jestliže je promíchána s látkou, do níž se přidává,<br />
pronikne ji a prostoupí. Podobně také spasitelná moc evangelia může lidi zasáhnout jen<br />
pomocí osobních styků a přátelství. Lidé nejsou spaseni kolektivně, ale jako jednotlivci. V<br />
osobním vlivu je síla. Musíme se přiblížit k těm, kterým chceme prospět. {MON 27.3}<br />
Chuť soli znázorňuje životní sílu křesťana — Ježíšovu lásku v srdci, Kristovu<br />
spravedlnost prostupující život. Kristova láska má schopnost se šířit a podmaňovat jiné.<br />
Jestliže ji v sobě máme, ovlivňuje i druhé. Budeme se snažit k nim přiblížit, aby se i jejich<br />
srdce rozehřála naším nezištným zájmem a láskou. Upřímní věřící vyzařují moc, která<br />
působí a dává novou mravní sílu lidem, pro něž pracují. Změnu nepůsobí pouze lidská moc,<br />
ale moc Ducha svatého. {MON 27.4}<br />
Pán Ježíš nakonec důrazně varuje: „Jestliže však sůl pozbude chuti, čím bude osolena? K<br />
ničemu se nehodí, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali.“ Matouš 5,13. {MON 27.5}<br />
Když lidé naslouchali Kristovým slovům, dokázali si představit bílou, zářivou sůl<br />
vyhozenou na cestu, protože ztratila svou chuť a pozbyla ceny. Vhodně představovala stav<br />
farizeů a vliv jejich náboženství na společnost. Znázorňuje život každého člověka, kterého<br />
opustila moc Boží milosti, který ochladl a žije bez Krista. Bez ohledu na postavení zůstává<br />
takový člověk v očích lidí i andělů bez chuti a nepříjemný. Kristus mu říká: „Kéž bys byl<br />
studený nebo horký! Ale že jsi vlažný a nejsi horký ani studený, nesnesu tě v ústech.“<br />
Zjevení 3,15.1]6. {MON 28.1}<br />
Bez živé víry v Krista jako osobního Spasitele nemůžeme uplatnit svůj vliv ve světě<br />
nevěry. Nemůžeme dát druhým něco, co sami nemáme. Náš vliv k požehnání a povznesení<br />
lidstva je úměrný naší oddanosti a posvěcení Kristu. Jestliže konkrétně nesloužíme, nemáme<br />
opravdovou lásku a prožité zkušenosti, nemáme ani sílu pomáhat, postrádáme spojení s<br />
nebem a Kristův vliv v životě. Jestliže nás Duch svatý nemůže použít jako nástroje k<br />
zvěstování Kristovy pravdy světu, podobáme se soli, která pozbyla svou slanost a je zcela<br />
nepotřebná. Jestliže se v našem životě neprojevuje Kristova milost, dokazujeme světu, že<br />
pravda, které údajně věříme, nemá posvěcující moc. Všude, kam sahá náš vliv, zůstane Boží<br />
slovo naší vinou bez účinku. „Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych<br />
neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon. Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem<br />
22