Myslenky o Nadeji

Myšlenky o Naději
Kristovi následovníci mají být více než jen nějakým světlem mezi lidmi. Jsou pravým
světlem světa. Pán Ježíš říká všem, kdo se hlásí k jeho jménu: Vy jste se mi odevzdali a já
vás dávám světu jako své zástupce. Prohlásil: „Jako ty jsi mne poslal do světa, tak i já jsem
je poslal do světa.“ Jan 17,18. Jako Kristus zjevil Otce, tak my máme zjevovat Krista. Náš
Spasitel je zdrojem světla. Nezapomeň však, že se zjevuje prostřednictvím lidských
nástrojů. Bůh uděluje své požehnání pomocí lidí. I Kristus přišel na svět jako Syn člověka.
Lidství spojené s božstvím musí zasáhnout lidské srdce. Kristova církev, každý Mistrův
učedník je nebem ustanovený nástroj, který má lidem ukazovat Boha. Andělé chtějí vaším
prostřednictvím dávat světlo a sílu lidem, kteří hynou. Má snad člověk zanedbávat svěřený
úkol? Tím by byl svět oloupen o určitou část slíbeného působení Ducha svatého! {MON
29.4}
Pán Ježíš nepřikázal učedníkům: Snažte se svítit vlastním úsilím, ale: Nechte svítit
světlo! Přebývá-li Kristus v srdci, není možné zastřít světlo jeho přítomnosti. Jestliže nejsou
světlem světa ti, kdo se vydávají za Kristovy následovníky, znamená to, že je opustila Boží
moc. Jestliže nemohou šířit světlo, znamená to, že nejsou spojeni se Zdrojem světla. {MON
29.5}
Ve všech dobách činil „Kristův duch v nich přítomný“ (1. Petrův 1,11) pravé Boží děti
světlem pro jejich současníky. Josef byl nositelem světla v Egyptě. Svou čistotou,
šlechetností a synovskou láskou představoval Krista v pohanském prostředí. Během
putování Izraelců z Egypta do zaslíbené země byli věrní mezi nimi světlem okolním
národům. Jejich prostřednictvím se Bůh zjevoval světu. Daniel a jeho přátelé v Babylonu a
Mardokaj v Persii ozařovali jasnými paprsky světla temnotu královských dvorů. Podobně
mají být i Kristovi učedníci nositeli světla na cestě k nebi. Jejich prostřednictvím Otec
zjevuje svoji milost a lásku světu, který žije v duchovní temnotě a nedospěl k poznání Boha.
Když jiní lidé uvidí jejich dobré skutky, vzdají slávu Otci v nebesích. Pochopí, že na trůně
vesmíru je Bůh a jeho povaha je hodna chvály a následování. Boží láska v srdci a Kristův
soulad projevovaný v životě jsou pro nevěřící zábleskem nebe, aby mohli nahlédnout do
jeho krásy. {MON 30.1}
Tím jsou lidé vedeni, aby uvěřili „lásce, kterou Bůh má k nám“ 1. Janův 4,16. Tím jsou
původně hříšná a zkažená srdce očišťována a přetvářena, aby se mohla „postavit
neposkvrněná a v radosti před tvář Boží slávy“ Judův 24. {MON 30.2}
Spasitelova slova „vy jste světlo světa“ upozorňují na misijní poslání, které Pán Ježíš
svěřil svým následovníkům. V Kristově době vytvořily sobectví, pýcha a předsudky silnou a
vysokou dělicí zeď mezi vyvolenými strážci Božího slova a všemi ostatními národy světa.
Spasitel přišel všechno změnit. Slova, která lidé slyšeli z jeho úst, se nepodobala ničemu, co
kdy slyšeli od kněží nebo rabínů. Kristus boří dělicí zeď, sebelásku, národnostní předsudky
a učí lásce k celé lidské rodině. Povznáší lidi nad úzký obzor vytvořený jejich sobectvím;
ruší územní hranice a uměle vytvořené rozdíly ve společnosti. Nedělá rozdíl mezi blízkými
24