MIĘDZYNARODOWE WARSZTATY TRANSGRANICZNE

LAT 

L E T 

JAHRE 

WSPÓŁPRACY TRANSGRANICZNEJ 

W EUROREGIONIE NEISSE-NISA-NYSA 

PŘESHRANIČNI SPOLUPRÁCE 

V EUROREGIONU NEISSE-NISA-NYSA 

DER GRENZÜBERSCHREITENDEN 

ZUSAMMENARBEIT IN DER EUROREGION 

NEISSE-NISA-NYSA

20 LAT WSPÓŁPRACY TRANSGRANICZNEJ 

W EUROREGIONIE NEISSE-NISA-NYSA 

20 LET PŘESHRANIČNI SPOLUPRÁCE 

V EUROREGIONU NEISSE-NISA-NYSA 

20 JAHRE DER GRENZÜBERSCHREITENDEN 

ZUSAMMENARBEIT IN DER EUROREGION 

NEISSE-NISA-NYSA 

Pod redakcją / Redakce / Unter redaktioneller Leitung von: 

MIROSŁAW ZDULSKI 

Jelenia Góra 2011

Publikacja jest realizowana w ramach projektu „Międzynarodowe warsztaty transgraniczne” 

współfinansowanego ze środków Unii Europejskiej w ramach Europejskiego Funduszu Rozwoju 

Regionalnego oraz środków budżetu państwa za pośrednictwem Euroregionu Nysa. 

Recenzent / Recenzent / Rezensent 

PAveL BRAnDA 

© Copyright by Euroregion Neisse-Nisa-Nysa, 2011 

Biuro Euroregionu Nysa w Jeleniej Górze 

Stowarzyszenie Gmin Polskich Euroregionu Nysa 

ul. 1 Maja 57, 58-500 Jelenia Góra 

tel. +48 75 76 76 470 

fax +48 75 76 76 470 

ISBN 978-83-62708-31-4 

Wydawnictwo AD ReM 

58-500 Jelenia Góra, ul. Okrzei 12 

tel. 75 7522215 

www.adrem.jgora.pl

20 La t 

w s p ó ł p r a c y 

t r a n s g r a n i c z n e j 

w eu r o r e g i o n i e 

ne i s s e -ni s a-ny s a

Sp i S treści 

Mi r o s ł a w zd u L s k i • Wprowadzenie ............................................................................................... 5 

ch r i s t o p h sc h u r r • Lasy – żywa wymiana w zielonej części 

Euroregionu Nysa .......................................................................................................................... 9 

ja r o s L a v hr á d e k • Czysta Nysa .....................................................................................................12 

zbigniew ja k i e L • Komunikacja Drogowa ..................................................................................15 

Ma c i e j ga ł ę s k i • Komunikacja kolejowa w Euroregionie Nysa .........................................19 

ho L M gr o s s e • Euroregion Neisse-Nisa-Nysa na drodze do wspólnej 

przestrzeni gospodarczej .........................................................................................................21 

wo L f g a n g Mi c h e L • Turystyka w Euroregionie Nysa ............................................................25 

Ma r i u s z wi n z e L e r • Historia ............................................................................................................27 

ja c e k ja k u b i e c • Ochrona zabytków – ważny priorytet Euroregionu 

Neisse-Nisa-Nysa .........................................................................................................................31 

Ma c i e j ga ł ę s k i • 20 lat ochrony przed zagrożeniami. Przeciwdziałanie i usuwanie 

skutków katastrof i klęsk na styku granic Niemiec, Czech i Polski .............................34 

in e s fa b i s c h • Równość szans ........................................................................................................38 

sł a w o M i r ba n a s z a k • Statystyka ...................................................................................................40 

re g i n a ge L L r i c h • Edukacja: stan obeny i perspektywy .....................................................43 

bä r b e L wienrich, bL a n k a ko n v a L i n k o v á • Biblioteki .................................................................46 

vLadiMír va L e n t a • Zdrowie publiczne .......................................................................................50 

ba r t o s z ko M e d a • Ratownictwo medyczne .............................................................................53 

he L e n a ne u M a n n o v á • Współpraca uczelni wyższych w Euroregionie Nysa 

w ramach Akademickiego Centrum Koordynacyjnego w ERN (ACC) 

i jej perspektywy .........................................................................................................................56 

Mi r o s ł a w zd u L s k i • Podsumowanie warsztatów ....................................................................59

Wp r o W a d z e n i e 

Publikacja pt. „20 lat współpracy transgranicznej 

w Euroregionie Neisse-Nisa-Nysa“ ma szczególny 

charakter. Zawiera bowiem wypowiedzi 

osób aktywnie działających na rzecz współpracy 

transgranicznej w ramach grup roboczych. 

Zebranie ich i przygotowanie było możliwe dzięki 

realizowanemu przez Euroregion projektowi 

„Międzynarodowe warsztaty transgraniczne“. Co 

oczywiste, zarówno zakres wypowiedzi i ich charakter 

jest różny. Koniecznym jest więc nakreślenie 

szerszej perspektywy. 

Idea powołania euroregionu na styku 

trzech państw: Polski, Niemiec i wówczas jeszcze 

Czechosłowacji pojawiła sie na przełomie 

1990/1991 r. w kręgach polityków, działaczy gospodarczych 

i naukowców w Żytawie. Od początku 

miała charakter samorządowy uzyskując 

wsparcie ze strony prezydenta Liberca Jiřego 

Drdy, starosty Żytawy Heinza Eggerta oraz wojewody 

jeleniogórskiego Jerzego Nalichowskiego. 

W wyniku rozmów i konsultacji 15 maja 1991 r. 

trzy strony podpisały Deklarację o współpracy

6 

– partnerstwa transgranicznego, a w kilka dni 

później tj. 23 tego samego miesiąca miała miejsce 

w Żytawie „konferencja założycielska trójkąta 

trzech państw” (Dreiländereck), nad którą patronat 

przyjęli prezydenci trzech państw: Václav 

Havel, Lech Wałęsa i Richard von Weizsäcker. 

Zawarto na niej wstępne porozumienie o powołaniu 

podmiotu „Euroregion Trójstyk” (z tej 

nazwy zrezygnowano później zastępując ją nazwą 

Euroregion Neisse-Nisa-Nysa) i przyjęto 

Memorandum określające dalsze kierunki działania. 

W lipcu 1991 r. w Żytawie otwarto Biuro 

Koordynacyjne Euroregionu Nysa. Podobne, 

choć jeszcze w bardzo skromnej obsadzie kadrowej 

powstały później w Libercu i Jeleniej 

Górze. W sierpniu tego samego roku przygotowano 

projekt struktury organizacyjnej i statut 

oraz uchwalono końcowy termin podejmowania 

uchwał przez samorządy lokalne o przystąpieniu 

do tworzącego się euroregionu. W dniu 21 grudnia 

1991 r. odbyło się w Żytawie pierwsze posiedzenie 

Rady Eurorergionu Neisse-Nisa-Nysa, 

które przyjmuje się za oficjalną datę jego powołania. 

W roku następnym Rada Euroregionu przyjęła 

pierwszą redakcję ramowego porozumienia 

o współpracy, zatwierdziła plan działań i logo 

oraz podjęła uchwałę o członkostwie w grupie 

roboczej Europejskich Regionów Granicznych 

(AGEG) (Zdulski 2002). 

Euroregion Neisse-Nisa-Nysa nie posiada 

osobowości prawnej w rozumieniu przepisów 

prawa każdego z krajów. Wszystkie jego organy 

funkcjonują w ramach systemów prawnych 

swoich krajów. Tworzą go trzy stowarzyszenia: 

Stowarzyszenia Gmin Polskich Euroregionu Nysa, 

Euroregion Nisa – zájmové sdruženi právnických 

osob oraz Kommunal-gemeinschaft Euroregion 

Neisse, Sektion BR Deutschland e. V. Członkostwo 

gmin i powiatów jest sprawą wewętrzną każdej 

ze stron i nie wymaga zgody partnerów. Cele i zakres 

współpracy członków Euroregionu określone 

zostały w przyjętym Porozumieniu Ramowym 

o Współpracy. Najważniejszymi wówczas celami 

było wspieranie w ramach swoich możliwości interesów 

gmin, powiatów oraz interesów obywatelskich, 

które odpowiadają celom rozwojowym 

w regionie oraz pomoc na poziomie regionalnym 

w tych dziedzinach, ktore prowadzą do włączenia 

się do Unii Europejskiej. 

W zakresie działalności zapisano, iż popierany 

będzie wszelki rozwój na obszarach przygranicznych, 

szczególnie w takich dziedzinach jak: 

– planowanie przestrzenne, utrzymanie i poprawa 

stanu środowiska naturalnego, 

– podnoszenie poziomu rozwoju gospodarczego 

oraz wyrównywanie standardu życia; 

– budowanie oraz dostosowywanie infrastruktury 

do potrzeb przekraczających granice; 

– współdziałanie w zakresie likwidacji pożarów 

i klęsk żywiołowych oraz w sytuacjach awaryjnych; 

– wymiana kulturalna oraz opieka nad wspólnym 

dziedzictwem kulturowym; 

– wpływanie na poprawę stosunków międzyludzkich; 

– współpraca w zakresie działalności humanitarnej 

i socjalnej; 

– wspieranie działań na rzecz rozwoju publicznych 

środków komunikacji osobowej i turystyki 

w obszarze przygranicznym; 

– rozpatrywanie skarg obywateli w przypadkach 

przekraczających granice państwowe 

(Ramowe porozumienie 1994). 

Również w maju na konferencji w Żytawie 

ustalono pierwszą listę priorytetów. Zaliczono do 

nich: 

– zwiększenie ilości przejść granicznych oraz 

modernizację już istniejących, będących niezbędnym 

warunkiem rozwoju współpracy 

przygranicznej; 

– zbudowanie systemu infrastruktury informacyjno-komunikacyjnej; 

– nawiązanie współpracy naukowej i kulturalnej 

między poszczególnymi ośrodkami położonymi 

w obszarze euroregionu; 

– podejmowanie działan zmierzających do sanacji 

ekologicznej obszarów przygranicznych; 

– opracowanie kompleksowego, przekraczającego 

granice planu rozwoju regionalnego; 

– integracja ludności obszarów przygranicznych 

(Borys, Panansiewicz 1998, 54). 

W tym miejscu warto zatrzymać się nad punktem 

piątym, gdyż opracowanie strategii rozwoju

stanowiło jeden z warunków pozyskania środków 

finansowych z Unii Europejskiej. W pierwszym 

okresie problemem tym zajęła się polska strona, 

która w czerwcu 1992 r. przedstawiła wstępny 

program prac analitycznych. W wyniku przetargu 

na zlecenie Ministrstwa Gospodarki i Pracy 

Saksonii wyłoniona została niemiecka firma 

GmbH Dornier jako główny wykonawca projektu. 

Do współpracy zaprosiła ona z czeskiej strony firmę 

Saul z Liberca, a z polskiej Jeleniogórskie Biuro 

Planowania i Projektowania. Pierwsza część opracowania, 

diagnostyczna, ukazała się w grudniu 

1993 r., a druga – planistyczna – w lutym 1994 r. 

(Müller i inni 1993, 1994). Zawarte w niej priorytety, 

choć przyjęte zostały oficjalnie na III posiedzeniu 

Rady Euroregionu 20 X 1993 r. to cała strategia 

budziła opory zarówno z czeskiej, polskiej, 

jak i niemieckiej strony. Największe kontrowersje 

wzbudziła hierarchia celów. Z. Przybyła (1994, 48) 

oceniając ten dokument podkreślał, iż mimo niewątliwych 

pozytywów, takich jak: właściwa konstrukcja 

dokumentu, czy właściwy wybór metody, 

brak w nim konsultacji ze środowiskiem samorządowym 

i naukowym, pomijanie wpływu 

aglomeracji (Wrocławia, Pragi, Drezna), roli systemu 

bankowego, uwypuklenie mocnych stron 

rynku pracy tylko części niemieckiej, eksponowanie 

interesów niemieckich bez brania pod uwagę 

interesów strony polskiej (budowa drogi szybkiego 

ruchu Liberec-Hradek-Zittau-Weissenberg) 

itp. Z dzisiejszej prespektywy podkreślić należy, 

iż strategia była opisem wielu proponowanych 

działań, z których większość w minionym dwudziestoleciu 

zrealizowano, choć nie w pierwotnej 

7 

formie. W latach następnych dwukrotnie modyfikowano 

listę priorytetowych zadań. Po raz pierwszy 

w grudniu 1996 r. podczas konferencji z okazji 

5-lecia, a drugi raz z okazji 10-lecia w 2002 r. 

W tym ostatnim wyróżniono sześć wyzwań w sferze: 

komunikacji, infrastruktury technicznej, środowiska 

naturalnego, rozwoju gospodarczego/ 

turystyki, obszarów wiejskich/gospodarka leśna 

oraz zasobów ludzkich. 

Zawarte w Memorandach zadania tworzyły 

podstawę do działalności grup roboczych. Idea 

tworzenia tego typu struktur o trójstronnym charakterze 

pojawiła się już na założycielskiej konferencji 

Euroregionu z Żytawie. Wówczas arbitralnie 

powołano ich siedem: 1. energetykę i ekologię, 2. 

planowanie przestrzenne, 3. kulturę, 4. gospodarkę 

i rolnictwo, 5. bezpieczeństwo, 6. zdrowie i 7. 

administrację. W pierwszym okresie swojego istnienia 

były one nie tylko płaszczyzną, ale jak zaznacza 

Jacek Jakubiec (2011, 25) „naturalnym polem 

konfrontacji interesów, a nieraz swoistej ‘gry 

o swoje’ każdej ze stron”. Istotne zmiany w ich działalności 

zaszły tuż przed wejściem Polski i Czech 

do Unii Europejskiej. Na posiedzeniu Rady ERN 

w Miłkowie w dniu 15 listopada 2003 r. w miejsce 

wciąż pączkujących i bardziej „obywatelskich” 

grup roboczych powołane zostały euroregionalne 

zespoły eksperckie, zwane „eureksami” (najczęściej 

po trzy osoby z każdej ze stron). Ich głównym 

zadaniem jest działanie w kategoriach wspólnotowych 

w ramach danego obszaru. Obecnie takich 

eureksów jest szesnaście i wypowiedzi ich 

przedstawicieli zamieszczono w publikacji. 

Mirosław Zdulski 

Literatura: 

Jakubiec J. (2011), Euroregion Nysa o sobie. Międzynarodowe Warsztaty Transgraniczne w Karpaczu, [w:] Nowiny 

Jeleniogórskie nr 46, dn. 15.11. 

Borys T., Panansiewicz Z. (1998), Panorama euroregionów. Wydanie 2 zmodyfikowane, lipiec. 

Przybyła Z. (1994), Koncepcja rozwoju gospodarczego dla ERN (próba oceny), [w:] Adamczuk F., Przybyła Z. [red.], 

Euroregion Nysa. Trzy lata doświadczeń. Jelenia Góra. 

Zdulski Miorsław (2002), Polskie doswiadczenia we współpracy transgranicznej. Realizacja Funduszu Małych 

Projektów PHARE CBC. Jelenia Góra.

chr i S t o p h Sc h u r r 

La S y – ż y W a W y m i a n a 

W zieLonej c z ę ś c i 

eu r o r e g i o n u ny S a 

re t r o s p e kc j a: 

Lasy na terenie Trójstyku były od lat 70-tych masowo 

degradowane w wyniku zanieczyszczenia powietrza. 

Szczególnie dotknięte były Góry Izerskie 

i Karkonosze w Polsce i w Czechach, ale też znaczne 

szkody były widoczne w wyższych warstwach 

Gór Żytawskich i w dolinie Nysy. Skutki były następujące: 

• uszkodzenia i wymieranie zasobów leśnych, 

• silne zakwaszenie gleb leśnych, 

• znaczne utrudnienia dla zalesiania, 

• zniszczenie krajobrazu, 

• pogorszenie gospodarki wodnej i innych 

funkcji ekologicznych krajobrazu leśnego. 

Okazją do założenia grupy EUREX Lasy było 

życzenie leśników i ekologów, żeby się nawzajem 

informować o szkodach i współpracować przy 

ich usuwaniu. Starostowie po stronie saksońskiej 

oraz odpowiedzialni politycy samorządowi 

w Polsce i w Czechach umożliwili dzięki swojemu 

wsparciu realizację tego życzenia. 

W pierwszych 10-ciu latach EUREX-u na pierwszym 

planie była wymiana informacji nt. tej katastrofy 

ekologicznej oraz projekty związane z bezpośrednim 

usuwaniem szkód. Należy tu wymienić 

np. „Raport o stanie lasów w Euroregionie Nysa” 

z 1998 roku, wspólne wycieczki i konferencje o la-

10 

sach oraz dofinansowywane projekty zachowania 

genów drzew leśnych, szczególnie świerka autochtonicznego 

Gór Izerskich oraz ochrony nowo 

nasadzonych kultur w Górach Izerskich. Istotna 

była również wiedza o strukturach zarządów lasów 

i ochrony przyrody w trzech krajach. Za tymi 

ważnymi pierwszymi latami współpracy stoi wiele 

nazwisk Bałazy (PL), Malina i Ullmann (CZ), 

Mannigel i Geyer (D). 

Od samego początku grupa EUREX Lasy zajmowała 

się ochroną przyrody w lesie, szczególnie 

zachowaniem zagrożonych ekosystemów i gatunków. 

Nie pomijano przy tym kontrowersyjnych 

opinii leśników i ekologów. Przecież otwarte, 

rzeczowe informacje stanowią podstawę wzajemnego 

zrozumienia. Informacje, znajomość przedmiotu 

i zrozumienie są podstawą dla rozwiązań. 

W kolejnej fazie na pierwszym planie było 

zgłębianie tematów istotnych dla wszystkich 

trzech stron. Tutaj należy wspomnieć o 1-szej 

konferencji w Rotstein na temat „Wapniowania 

ochronnego gleby” w 2002 roku, gdzie ten istotny 

dla sanacji lasów, lecz kontrowersyjny temat był 

omawiany na wysokim poziomie przez naukowców 

i leśników praktyków. Wyniki zebrano w interesującym 

wydawnictwie pokonferencyjnym. 

Równocześnie temat „Edukacja ekologiczna 

i pedagogika leśna” przesunęły się bardziej w centrum 

uwagi. Istniał konsensus, co do tego, że takiego 

nieprawidłowego rozwoju, jaki miał miejsce 

w Trójstyku, można by uniknąć tylko porywając za 

sobą ludność, m. in. przez uświadamianie dzieci 

i młodzieży. We wszystkich trzech krajach są już 

pierwsze dobre oznaki, nawet, jeżeli leśnictwo 

i ochrona przyrody nie zawsze ze sobą współpracują. 

Potem rozszerzono zakres tematyczny. 

Częściej rozmawialiśmy także o zwykłych zadaniach 

gospodarki leśnej, np. o rynku drewna, pielęgnacji 

i rewitalizacji lasu. 

gd z i e j e s t e ś My dzisiaj? 

Lasy w Euroregionie są znowu zielone. Jako 

niemiecki leśnik wyrażam wielkie uznanie dla znaczących 

osiągnięć w dziedzinie kultury lasu, dokonanych 

przez naszych polskich i czeskich kolegów. 

Wymiana informacji możliwie jak najkrótszą 

drogą bezpośrednio w Euroregionie idzie dobrze, 

także pomiędzy grupami roboczymi. To potwierdziło 

się np. po huraganie „Kyrill” w styczniu 2007 

roku, gdzie szybko w nieskomplikowany sposób 

wymieniliśmy informacje o rozmiarach szkód i o 

rynku drewna. 

Obok wielu własnych działań w zakresie 

kształcenia ekologicznego i promocji leśnej coraz 

częściej przeprowadzamy wspólne wydarzenia. 

Przedstawienie metod różnych w każdym z krajów 

jest bardzo wartościowe, ponieważ stale pojawiają 

się innowacyjne i interesujące pomysły. 

Ogłoszenie roku 2011 przez ONZ 

Międzynarodowym Rokiem Lasów stanowi dobry 

katalizator wspólnych działań. Przykłady dwu– 

lub nawet trójstronnych wydarzeń, przeprowadzonych 

w 2011 r.: 

• wspólna wycieczka grupy roboczej UE po leśny 

materiał rozmnożeniowy (CZ-PL-D), 

• Dolnośląski Festiwal Leśny we Wrocławiu (PL- 

D), 

• Konferencja Leśna na temat „Jak ucieka czas 

lasu i człowieka” na zamku Frydlant z otwarciem 

czesko-niemieckiej wystawy (CD-D), 

• Dzień Saksonii w Kamenz (D-PL), 

• Festiwal Dary Lasu w Lwówku Śląskim (PL-D). 

Jednakże widzimy też kilka problemów i potrzebę 

działania naszej grupy EUREX na przyszłość. 

Mają one po pierwsze charakter merytoryczny: 

– wzmożone wykorzystywanie gospodarcze 

lasu, także dla zaopatrzenia w energię, stoją 

w coraz większej sprzeczności z trwałym 

zachowaniem i zrównoważonym rozwojem 

funkcji lasu służącej dobru ogólnemu (np. gospodarce 

wodnej, wykorzystaniu do wypoczynku), 

– w szczególności traktowanie wartościowych 

terenów leśnych, np. sieci NATURA 2000 jest 

różnie postrzegane przez leśnictwo i ochronę 

przyrody. 

Ale chodzi też o kwestie wielostronnej komunikacji 

i zrozumienia: 

– niewystarczająca znajomość języka ojczystego 

innych partnerów utrudnia zrozumienie, 

– zmiany w organizacji administracji (szczegól-

nie niemiecka bolączka) stanowią ryzyka kontynuacji 

grupy, 

– tak, jak istotne są nośniki wiedzy, tak samo 

jest przecież istotna integracja nowych członków. 

do k ą d c h c e M y z M i e r z a ć? 

– Lepsza nauka i zrozumienie języka innych 

partnerów: Jak wzmocnimy możliwości i gotowość 

do tego? 

– Stworzenie możliwości wymiany informacji 

pomiędzy krajami, żeby poprawić zrozumienie 

codziennej pracy: Czy będzie to możliwe 

przy małych możliwościach finansowych i kadrowych? 

– Utrzymanie współpracy w dziedzinach edukacji 

ekologicznej i pedagogiki leśnej: Czy dadzą 

się długoterminowo zabezpieczyć konieczne do 

tego celu zasoby kadrowe i finansowe? 

– Intensyfikacja współpracy przy konkretnych 

projektach z korzyścią dla regularnych zadań, 

np. system ostrzegania przeciwpowodziowego, 

przeciwpożarowy nadzór lasów, monitoring 

szkód leśnych i szkód wyrządzanych 

przez zwierzynę: Czy starczy nam wytrwałości 

przy obszernych wnioskach projektowych? Czy 

uda nam się dodatkowo otrzymać projekty trójstronne? 

11 

– Podejmowanie nowych obszarów tematycznych 

z procesów międzynarodowych, np. 

z nowego pozycjonowania gospodarki leśnej 

jako pośrednika różnorodnych działań gospodarczych, 

ekologicznych, społecznych i kulturowych. 

Czy możemy uzyskać potrzebne do 

tego celu wolne przestrzenie i pola doświadczalne? 

– Badanie nowych możliwości finansowania 

społecznych, ekologicznych i kulturowych 

funkcji usługowych lasu, np. wypoczynek i turystyka, 

ochrona przyrody: Czy będzie możliwe, 

żebyśmy wspólnie przezwyciężyli wiele wątpliwości 

pojawiających się z nowymi pomysłami? 

– Zastanowienie się nad wspólnymi krokami 

w kierunku kwalifikacji zawodowych na rzecz 

zagospodarowania lasu: Czy możemy się ze 

sobą i od siebie więcej nauczyć? 

Na koniec cytat Pierwszego Radnego 

Starostwa Powiatowego Budziszyn, pana doktora 

Wolframa Leunerta, z powitania Grupy roboczej 

UE na temat leśnego materiału rozmnożeniowego 

w czerwcu 2011 r.: 

„Dzisiaj w naszym regionie możemy z dumą 

powiedzieć, że granice nie stanowią już przeszkód 

we wzajemnym zrozumieniu. Zamiast tego 

podarowały nam szansę budowy zaufania i zrozumienia 

między Europejczykami.”

jar o S L a v hr á d e k 

cz y S t a ny S a 

Grupa powstała w 1994 roku na I Między- 

narodowej Konferencji Czysta Nysa w Zgorzelcu. 

W skład grupy wchodzą przedstawiciele samorządu 

terytorialnego, administracji państwowej 

(urzędy wydające pozwolenia wodnoprawne), 

instytucje gospodarki wodnej (zarządcy rzek, zarządcy 

wodociągów i kanalizacji) Euroregionu 

oraz niepaństwowych organizacji non-profit. 

Spotkania robocze odbywają się 2-5 razy w roku 

naprzemiennie w poszczególnych krajach ERN. 

Zakres merytoryczny prac grupy roboczej: 

– jakość wody w Nysie Łużyckiej, 

– ochrona przeciwpowodziowa oraz system 

ostrzegania w przypadku awaryjnego zanieczyszczenia 

wody w Nysie Łużyckiej, 

– naturalny rybostan rzeki – monitoring, działania, 

– ograniczenie rozprzestrzeniania się roślin inwazyjnych 

wzdłuż rzeki, 

– public relations. 

ja k o ś ć w o d y w ny s i e łu ż y c k i e j 

Głównym przedmiotem pracy GR EUREX 

Czysta Nysa było wspomaganie budowy oczyszczalni 

ścieków oraz systemów kanalizacyjnych 

w gminach, polegające na opiniowaniu projektów 

składanych przez gminy pod kątem wpływu 

transgranicznego oraz potencjalnego współfinansowania 

ze środków unijnych. Działania, polegające 

na budowie lub odbudowie oczyszczalni 

ścieków oraz zwiększaniu aglomeracji podłączonych 

do tych oczyszczalni, prowadzą do ogólnego 

zmniejszania zanieczyszczeń w rzece, a tym samym 

do poprawy stanu środowiska. Dzięki temu 

możliwe jest wykorzystanie Nysy Łużyckiej do 

celów rekreacyjnych, uprawiania sportu oraz po 

uzdatnieniu wody do zaopatrzenia miast w wodę 

pitną. Należy podkreślić realizację projektów 

transgranicznych dotyczących budowy kanalizacji 

i oczyszczalni ścieków w gminach Rumburk –

Seifenesdorf – Varnsdorf, Lückendorf – Petrovice 

oraz Pieńsk/Deschka. Z grona kolejnych projektów 

warto wymienić kolektor ściekowy oraz 

oczyszczalnię ścieków dla Jablonca nad Nisou 

oraz Liberca, oczyszczalnie w Chrastavie, Hrádku 

n.N., Frýdlancie, Novym Městě pod Smrkem, 

Hejnicach, po stronie niemieckiej zaś łącznie 34 

oczyszczalnie (Reichenbach, Rietschen, Zittau, 

Weißkeißel, Görlitz i in.), a po stronie polskiej 

Zgorzelec, Lubań, Zawidów, Bogatynia oraz projekt 

w zlewni Czerwonej Wody. 

Od 2003 roku działalność grupy roboczej skupiała 

się na udzielaniu podstawowych informacji 

dotyczących Ramowej Dyrektywy Wodnej eU 

(2000/60/EEC) ze szczególnym uwzględnieniem 

wpływu wdrożenia tej dyrektywy na gminy w regionie. 

Temu zagadnieniu poświęcono warsztaty 

(w Görlitz oraz w Libercu). Przyjęcie dyrektywy 

oznacza większe wymagania pod względem jakości 

wypuszczanych oczyszczonych ścieków (poprawa 

pracy istniejących oczyszczalni) oraz dalszego 

rozwoju sieci kanalizacyjnych w gminach. 

oc h r o n a p r z e c i w p o w o d z i o w a 

W czasie ostatnich 15 lat region nawiedzały 

częste powodzie, powodujące ogromne straty 

materialne mieszkańców, gmin, Skarbu Państwa 

oraz przedsiębiorstw. Z inicjatywy członków grupy 

roboczej opracowano wspólny system ostrzegania 

w sytuacjach zagrożenia powodziowego, 

który polegał początkowo na wysyłaniu informacji 

faksowych za pośrednictwem państwowych 

straży pożarnych w Libercu, Lubaniu i Zittau. Taki 

system bezpośredniego połączenia transgranicznego 

okazał się w czasie powodzi w 1997 roku 

oraz w latach kolejnych (2002) bardzo przydatny. 

W wyniku rozwoju technologii informatycznych 

(internet) system stopniowo udoskonalano 

i rozbudowano o przekazywanie informacji nt. 

awarii, które mogą w niekorzystny sposób wpłynąć 

na jakość wody w Nysie Łużyckiej i jej dopływach. 

Ostatnia gwałtowna powódź w sierpniu 

2010 roku wskazuje na konieczność kolejnego 

udoskonalenia systemu ostrzegania oraz nawiązania 

bardziej ścisłej współpracy z GR EUREX – zarządzanie 

kryzysowe. 

W ramach współpracy polsko-czeskiej grupa 

robocza przyczyniła się do istotnego ograniczenia 

spływu mętnych wód z hałd kopalni Turów na 

13 

tereny gminy Višňová w czasie obfitych opadów 

i powodzi. 

Mo n i t o r i n g n a t u r a L n e g o r y b o s t a n u 

ny s y łu ż y c k i e j i j e j w a ż n y c h d o p ł y w ó w 

Po początkowym monitoringu rybostanu 

w Nysie Łużyckiej na terenie Republiki Czeskiej, 

przeprowadzonym w latach 1994-1995, w okresie 

1999-2011 w ramach wspólnego czesko-niemieckiego 

projektu monitorowano Nysę Łużycką pod 

względem ponownego zasiedlania organizmami 

bentosowymi i rybami. Monitorowano również 

podstawowe chemiczne właściwości wody oraz 

występowanie substancji toksycznych w osadach 

rzecznych oraz w tkance mięśniowej ryb. 

Szczegółowo badano szybkość odnowy zbiorowiska 

ryb pod względem gatunkowym, jak i pod 

względem innych parametrów populacyjnych (liczebność, 

cechy wzrostowe itp.). Po przeprowadzeniu 

badań stwierdzono występowanie 32 gatunków 

ryb, opracowano propozycję kolejnych 

działań uzdrawiających, mających na celu poprawę 

środowiska życia ryb oraz bezkręgowców 

(usuwanie barier migracyjnych oraz ewidencja 

innych źródeł zanieczyszczenia). Badania dowiodły 

celowość i wysoką skuteczność komunalnych 

oczyszczalni ścieków, zbudowanych w ostatniej 

dekadzie XX wieku w dorzeczu Nysy Łużyckiej na 

terenie wszystkich trzech państw. Z drugiej strony 

badania wskazały na dużą wrażliwość powstającego 

ekosystemu na lokalne i przejściowe zanieczyszczenia 

wody powodowane awariami i niefachowo 

zabezpieczonymi przerwami w funkcjonowaniu 

oczyszczalni ścieków. 

W 2004 roku działalność grupy skupiała się na 

sprawdzaniu drożności rzek dla ryb łososiowatych 

na obszarze Polski i Niemiec. Z ogólnej liczby 

42 jazów tylko 21 ma przejścia dla ryb. Udrożnienie 

Nysy Łużyckiej na całej jej długości przewidywane 

jest w ciągu 10 lat. Przeprowadzono przebudowę 

jazu walcowego w Zittau oraz budowę stopnia, 

który umożliwia już migrację ryb w górnej części 

rzeki, czyli również na terenie Czech. 

Ograniczenie rozprzestrzeniania się roślin inwazyjnych 

wzdłuż rzek w zlewni Nysy Łużyckiej. 

W ramach GR wspierane są projekty dotyczące 

monitoringu i likwidacji roślin inwazyjnych 

w zlewni Nysy Łużyckiej (barszcz Mantegazziego 

– Heracleum mantegazzianum oraz rdestowiec –

14 

Reynoutria sp, rudbekia naga – Rudbeckia laciniata, 

niecierpek gruczołowaty – Impatiens glandulifera 

i in.) Z powodu stosowania odmiennych metod 

likwidacji i zapobiegania rozprzestrzenianiu 

się tych roślin w poszczególnych krajach, nadal 

nie udaje się w pełni ograniczyć występowania 

tych roślin w regionie. W celu pomyślnego rozwiązania 

problemu należy stworzyć innowacyjną, 

międzynarodową i interdyscyplinarną koncepcję 

zrównoważonego utrzymania różnorodności biologicznej 

w zlewni Nysy Łużyckiej. 

pu b L i c r e L a t i o n s 

Korzyścią dla mieszkańców regionu jest organizowanie 

międzynarodowych konferencji Czysta 

Nysa, którym towarzyszą informacje dla prasy 

oraz materiały pokonferencyjne. Do tej pory odbyło 

się łącznie 8 konferencji – Zgorzelec (1994), 

Görlitz (1995), Liberec (1997), Piechowice (1999), 

St. Marienthal (2002), Liberec (2004), Piechowice 

(2004) oraz Oybin (2010). Ponadto odbywały 

się tematyczne spotkania robocze – warsztaty 

poświęcone wynikom monitoringu rybostanu 

nysy Łużyckiej (2 razy w Niemczech, 1 raz 

w Czechach), zastosowaniu GIS na potrzeby 

dokumentowania stanu zlewni Nysy Łużyckiej 

(Zittau, Liberec), realizacji Ramowej Dyrektywy 

Wodnej Ue – 2000/60/EEC (Liberec 2003, Görlitz 

2003) oraz likwidacji inwazyjnych gatunków 

roślin (Zittau 2008). W ramach działalności wydawniczej 

wydano publikację pn. Jedna rzeka – 

trzy kraje – jeden cel (Ein Fluss – Drei Ländern 

– Ein Ziel). 

tu r y s t y c z n e u d o s t ę p n i e n i e ny s y 

łu ż y c k i e j 

Uważając Nysę Łużycką za ważny korytarz biologiczny 

należy podczas realizacji przedsięwzięć 

turystycznych dbać o jego maksymalną ochronę. 

Turystyczne udostępnienie Nysy Łużyckiej 

wspierane jest od 2000 roku wydarzeniem pn. 

Poselstwo nysy (pozdrowienia burmistrzów gmin 

leżących wzdłuż Nysy Łużyckiej przewożone statkiem 

polskim i niemieckim burmistrzom, od źródła 

Nysy Łużyckiej do Trójstyku). Najważniejszym 

wydarzeniem była ekspedycja nysa zorganizowana 

w 2002 roku w uzgodnieniu z burmistrzami 

miast leżących wzdłuż Nysy Łużyckiej aż do zbie- 

gu z Odrą. Przedmiotem projektu była „wodna 

sztafeta” po rzece Nysa Łużycka, która niosła poselstwo 

czystej wody od jej źródła po zbieg z Odrą 

oraz poselstwo przyjaźni i współpracy pomiędzy 

gminami i narodami mieszkającymi wzdłuż Nysy 

Łużyckiej. Statek sztandarowy wiózł dziewczynę 

Nysę niosącą jako symbol poselstwa drzewo z Gór 

Izerskich – pałeczkę sztafetową, do której przedstawiciele 

poszczególnych miast na trasie wiązali 

swoje wstążki i swoim podpisem pod treścią pisma 

przewodniego wspierali ideę poselstwa. Od 

2001 roku na odcinku Proseč nad Nisou – Hrádek 

nad Nisou (kąpielisko Kristýna) organizowany jest 

Maraton Nysa. 

pe r s p e k t y w a d z i a ł a L n o ś c i gr eureX 

cz ys t a ny s a w k o L e j n y M o k r e s i e 

W kolejnym latach działalność grupy roboczej 

będzie się skupiać na poniższych przedsięwzięciach: 

– współudział w tworzeniu koncepcji likwidacji 

ścieków we wszystkich gminach na terenie 

zlewni i w jej realizacji wg możliwości związanych 

z dostępnym sprzętem; 

– pomoc w przeprowadzaniu kontroli wszystkich 

bezpośrednich i pośrednich źródeł zanieczyszczeń 

oraz działania na rzecz poprawy jakości 

wody przy uwzględnieniu stanu dostępnego 

sprzętu; 

– współpraca przy tworzeniu ekologicznie czystej 

strefy przybrzeżnej; 

– dalsze doskonalenie wspólnego systemu 

ostrzegania przed powodziami oraz awariami 

na rzekach zlewni; 

– kontynuacja projektu usuwania neofitów wg 

programu zatwierdzonego na kolejne 3 lata 

w ramach programu Celu 3 w 2010 roku, 

– wielokrotne sprawdzanie rozwoju ichtiocenozy 

w Nysie Łużyckiej i jej ważnych dopływach, 

– włączenie instytucji, użytkowników, organów 

komunalnych i gmin z dorzecza Nysy 

Łużyckiej do realizacji programów mających 

na celu ogólną poprawę środowiska w regionie, 

– organizowanie konferencji Czysta Nysa raz 

na 3 lata oraz spotkań roboczych członków grupy, 

co najmniej 3 razy w roku.

zbignieW ja k i e L 

ko m u n i k a c j a 

dr o g o W a 

Grupa Robocza, a później Eurex Komunikacja 

Drogowa powstała na pierwszym posiedzeniu 

Rady Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa 

w dniu 21.12.1991 r. Grupa ta otrzymała nazwę 

„Planowanie regionalne, infrastruktura, 

komunikacja”. Później zmieniono nazwę na 

„Planowanie regionalne i komunikacja”, a następnie 

„Komunikacja Drogowa”. 

Zmiany nazwy wynikały ze stopniowej specjalizacji 

tego gremium i były związane z usamodzielnieniem 

się zagadnień z dziedziny turystyki, 

komunikacji kolejowej, planowania regionalnego. 

Na dzisiejszą specjalizację wpłynęło również 

wejście Czech i Polski do strefy Schengen, ponieważ 

w latach 1991-2007 jednym z ważniejszych 

problemów były przejścia graniczne. Zasady 

funkcjonowania Grupy „Komunikacja Drogowa” 

zostały ustalone na III posiedzeniu Rady w dniu 

24.10.1992 r. 

Pierwszymi przewodniczącymi byli: Christian 

Neumann z Niemiec, Stanislava Jakesova z Czech 

i Jerzy Bucki z Polski. Na przestrzeni lat zaangażowanych 

było bardzo wiele osób reprezentujących 

szereg instytucji, a obecnie liderami tej Grupy są 

Michael Hiltscher z Niemiec, Stanislava Jakesova 

z Czech i Zbigniew Jakiel z Polski. 

Wśród najważniejszych podmiotów uczestniczących 

w pracach Eurex są: ze strony niemieckiej 

miasta, powiaty oraz urzędy Landu Saksonii, 

ze strony czeskiej Kraj Liberecki, ze strony polskiej 

powiaty i gminy oraz Urząd Marszałkowski 

Województwa Dolnośląskiego. 

Należy podkreślić, że w ciągu 20 lat istnienia 

Grupy w poszczególnych krajach przeprowadzano 

reformy administracyjne, co miało istotne odzwierciedlenie 

w składzie oraz w tematyce realizowanych 

inicjatyw.

16 

Pierwsze lata wiązały się głównie z wypracowywaniem 

nowego spojrzenia na drogi, które 

dotychczas ulokowane były w peryferyjnych częściach 

Polski, Czech i Niemiec. Region trójstyku 

tych państw nie należał do rozwiniętych transportowo 

terenów. Powstanie Euroregionu Nysa 

pozwoliło zmienić ten stan. W efekcie myślenie 

o Euroregionie, jako wspólnym obszarze stworzyło 

nowe wyobrażenie o nim pod względem komunikacyjnym. 

Mimo, iż w dalszym ciągu przejścia 

graniczne stanowiły fizyczną przeszkodę, to 

stopniowo obszar Euroregionu Nysa poprawiał 

dostępność komunikacyjną. Bardzo ważnym elementem 

stały się środki z programów pomocowych. 

Ze środków tych strona niemiecka skorzystała 

wcześniej (program Interreg), zaś po stronach 

polskiej i czeskiej inwestycje drogowe zaczęto 

realizować w połowie lat 90-tych (program 

Phare CBC). W kolejnych latach zrealizowano bardzo 

wiele przedsięwzięć z zakresu budowy dróg 

i mostów, a także przejść granicznych. Poza szlakami 

międzynarodowymi zrealizowano również 

liczne przedsięwzięcia w każdym z krajów na szlakach 

ważnych dla danej strony. 

W kontekście przejść granicznych trzeba wspomnieć 

o współpracy z podmiotami rządowymi, 

w tym administracją rządową, strażami granicznymi 

czy służbami celnymi. EUREX Komunikacja 

Drogowa przyczynił się w ogromnym stopniu do 

uelastycznienia odpraw granicznych (np. mały 

ruch graniczny, ułatwienia dla szkół itd.), powstania 

największej liczby przejść w tej części Europy 

oraz wygenerowania nowej kategorii: przejścia 

turystyczne. Ważne są uwarunkowania geograficzne, 

ponieważ granice przebiegają często w terenach 

górskich, a także na rzece Nysa Łużycka. 

Szczególnie utrudnione działania odbywały się na 

granicy polsko-niemieckiej właśnie ze względu na 

konieczność budowania nie tylko infrastruktury 

drogowej, ale i rzecznej. Wejście w grudniu 2007 r. 

do układu z Schengen spowodowało, iż kwestie 

przejść nie są już priorytetem, jednakże granice 

państwowe administracyjnie istnieją, co stwarza 

określone uwarunkowania, także pozainwestycyjne, 

np. dyplomatyczne. 

20 lat istnienia Euroregionu Neisse-Nisa- 

Nysa zawiera bardzo wiele inicjatyw EUREX 

Komunikacja Drogowa. Zorganizowano wiele 

ważnych wydarzeń konferencyjnych. Pierwsza 

Konferencja Komunikacyjna odbyła się w roku 

1994 w Lubawce po stronie polskiej, ostatnia 

w roku 2010 w czeskim Libercu. Konferencje te 

były istotnymi płaszczyznami wymiany informacji 

i doświadczeń, również z tego powodu, że uczestnikami 

poza członkami EUREX-u byli przedstawiciele 

wielu kompetentnych podmiotów. Na konferencjach 

wypracowane idee uzyskiwały możliwość 

szerokiej prezentacji, często w ten sposób 

udawało się określone przedsięwzięcie umieścić 

w planach czy priorytetach różnych podmiotów. 

Ostatnie konferencje zaczęły koncentrować się 

bardziej na transgranicznym transporcie niż na 

inwestycjach, a mimo usamodzielnienia się tematyki 

kolejowej również kwestie kolei znajdują się 

w tematyce konferencyjnej. 

Najważniejszym efektem planistycznym 

EUREX-u stała się „Koncepcja rozwoju komunikacji” 

wykonana przez stronę polską i w kooperacji 

z pozostałymi stronami w roku 2000. Od tego 

czasu, co kilka lat aktualizowana jest trójstronna 

mapa inwestycji drogowych. Obecnie prowadzone 

są prace nad aktualizacją listy priorytetów 

drogowych. Koncepcja określa tzw. układy przestrzenne 

dróg. Są to: 

a) po stronie niemieckiej 

Podstawowy układ przestrzenny dróg w niemieckiej 

części Euroregionu Nysa wiąże się z ponadregionalnymi 

osiami komunikacyjno-rozwojowymi, 

jakie wskazano w programie rozwoju regionalnego 

Saksonii: 

– ponadregionalne osie komunikacyjno-rozwojowe 

(Drezno-Berlin, Drezno-Hoyerwerda- 

Cottbus-Berlin, Drezno-Wrocław, Liberec- 

Zittau-Bautzen-Berlin); 

– regionalne osie komunikacyjno-rozwojowe 

(Lipsk-Hoyerswerda, Hoyerswera-Senftenberg, 

Neuestadt/Sa-Bischofswerda, Löbau-Görlitz, 

Bautzen-Sohland, Weissenberg-Rumburk, 

Radeburg-Radeberg); 

– inne ważne osie regionalne (Hoyerswerda- 

Bad Muskau, Grossenhain-Bautzen, Bautzen- 

Bad Muskau, Weisswasser – Spremberg, 

Rothenburg – Hoyerswerda, Drezno – 

Grosshartau;

) po stronie czeskiej 

Czeska część Euroregionu leży pomiędzy dwoma 

międzynarodowymi korytarzami przeszłych 

autostrad Republiki Czeskiej: D8 (Praga – Drezno) 

i D11 (Praga-Lubawka-Szczecin). Podstawowy 

układ sieci drogowej tego obszaru tworzą drogi: 

– R 10 (Praga-Trutnov-Harrachov); 

– R 35 (Hradec Kralove-Liberec-Hradek nad 

Niszu); 

– I/6 (Radelsky Mlyn-Jablonec nad Nisou); 

– I/9 (Melnik-Ceska Lipa-Rumburk); 

– I/13 (Decin-Novy Bor-Liberec-Habartice); 

– I/14 (Liberec-Tanvald-Korenov-Jablonec nad 

Jizerou-Trutnov); 

– I/15 (Litomerice-Zahradky); 

– I/16 (Jicin-Trutnov); 

– I/35 (Mlada Boleslav-Jestrebi); 

c) po stronie polskiej 

Tereny polskiej części Euroregionu Nysa położone 

są w swej północnej części w korytarzu 

transportowym (III Paneuropejski Korytarz 

Transportowy) opierającym się na autostradach 

A4 i A 12. Wschodnia część wpisuje się w planowaną 

autostradę (alternatywnie drogę szybkiego 

ruchu) Szczecin-Lubawka: A 3 (S3). W tymi korytarzami 

powiązany jest podstawowy układ komunikacyjny, 

który tworzą drogi: 

– autostrada A 4 (Zgorzelec-Wrocław); 

– nr 3 (Bolków-Jelenia Góra-Jakuszyce); 

– nr 4 (Zgorzelec-Bolesłwiec); 

– nr 5 (Bolków-Wrocław); 

– nr 12 (Olszyna/Forst-Bolesławiec-Wrocław); 

– nr 356 (Zgorzelec-Lubań-Jelenia Góra); 

– nr 371 (Bolków-Lubawka). 

Wszystkie trzy strony Euroregionu Nysa uzupełniają 

opisane główne osie o swoje dodatkowe 

systemy dróg. Ważnym elementem komunikacji 

są rozwiązania w rejonie trójstyku: Hradek- 

Bogatynia (Sieniawka)-Zittau. Połączenie to zainicjowane 

już w roku 1991 jest obecnie w fazie realizacji. 

Strona polska postrzega ten obszar szerzej 

z połączeniem ze Zgorzelcem, czeska z Libercem, 

a niemiecka z Görlitz i Bautzen. 

dz i a ł a n i a w L a t a c h 1991-2000 o r a z 

w L a t a c h 2001-2011 

17 

Po stronie niemieckiej: 

– kolejno oddawane odcinki autostrady Drezno- 

Ludwigsdorf, w roku 1999 cały odcinek został 

oddany do użytku; 

– obwodnica północno-zachodnia Görlitz; 

– północno-wschodnia obwodnica Reichen- 

bach; 

– drogi nad Szprewą na trasie Neustadt- 

Boxberg wraz z południową obwodnicą tego 

miasta poza tymi inwestycjami drogowymi 

miały miejsce polepszenia stanu technicznego 

prawie wszystkich dróg państwowych 

(federalnych), landowych i okręgowych, co 

przyczyniło się do znaczącej poprawy komunikacji 

i bezpieczeństwa w niemieckiej części 

Euroregionu Nysa. 

Po stronie czeskiej: 

prace drogowe skoncentrowane były na remontach 

nawierzchni głównych dróg, a także na 

zakończeniu lub kontynuacji robót na drogach: 

– R 35 (Hradec Kralove-Liberec-Hradek nad 

Niszu); 

– północna obwodnica Novego Boru; 

– przebudowa systemu drogowego 

w Sudance; 

– przebudowa drogi w okolicy zbiornika Sous; 

– obwodnica kopalni piaskowca w Horni 

Rasnice. 

– wschodnia obwodnica Rumburka. 

Po stronie polskiej: 

– w dwóch etapach zbudowano odcinek autostrady 

Zgorzelec-Krzyżowa (A4); 

– obwodnica Bolesławca; 

– estakadę i północną obwodnicę Jeleniej Góry 

w ciągu drogi nr 3; 

– modernizacja kilkunastu dróg wewnątrz miasta 

Jelenia Góra; 

– obejście zbiornika Sosnówka; 

– modernizacja w ciągu drogi 359 Lubań- 

Miłoszów; 

– modernizacja w części drogi 371 Bolków- 

Lubawka;

18 

– obwodnica Olszyny w ciągu drogi Jelenia 

Góra-Zgorzelec; 

– obwodnica Radoniowa również w ciągu tej 

drogi; 

– głębokie remonty w części połączenia 

Świeradów Zdrój-Szklarska Poręba; 

– remonty dróg w związku z bezpieczeństwem 

na szlakach rowerowych w powiatach jeleniogórskim 

i kamiennogórskim; 

– modernizacja połączenia drogowego 

Zgorzelec-Bogatynia 

– poza tymi inwestycjami miały miejsce działania 

dla polepszenia stanu technicznego 

bardzo wielu dróg powiatowych i gminnych 

w polskiej części Euroregionu Nysa. 

Podsumowanie i wnioski 

Grupa Robocza – EUREX Komunikacja 

Drogowa była inspiratorem ogromnej ilości inicjatyw 

inwestycyjnych, które zasadniczo zmieniły 

warunki komunikacji na obszarze Euroregionu 

Nysa. Było to możliwe dzięki zastosowaniu mechanizmu, 

w którym EUREX stał się uniwersalną 

płaszczyzną dla poszukiwania metod ułatwiania 

komunikacji między społecznościami styku granic 

trzech państw. W oczywisty sposób ani EUREX 

ani sam Euroregion nie realizował inwestycji drogowych, 

te działania prowadziły podmioty właścicielskie. 

Jednakże aktywność Grupy i fakt istnienia 

wspomnianej płaszczyzny miały – przy sprzyjającym 

klimacie właściwych podmiotów – decydujące 

znaczenie. Podobnie w odniesieniu do źródeł 

finansowania, zwłaszcza środków pomocowych. 

Wymiana doświadczeń, nawiązywanie partnerstwa 

czy wręcz przyjacielskie rozwiązywanie 

czasem trudnych sporów były determinantami 

dla skutecznego wykorzystywania środków Unii 

Europejskiej w celu poprawy stanu dróg. 

W tym względzie podsumowanie 20 lat istnienia 

Euroregionu Nysa w zakresie komunikacji drogowej 

czy np. przejść granicznych, wypada bardzo 

pozytywnie. Równocześnie kwestie dróg i mostów 

są zadaniem nieustającym, a w warunkach 

współpracy transgranicznej koniecznym. Wiele 

ważnych inicjatyw jest w takcie realizacji, wiele 

czeka na działania inwestycyjne. W codziennym 

euroregionalnym życiu obok głównego czynnika 

destabilizującego drogi – czyli czasu, są zjawiska 

wyjątkowe, wśród których powodzie mają szczególnie 

destrukcyjne oddziaływanie. W sytuacji 

zagrożenia powodziowego główną rolę odrywa 

obrona ludzi, zwierząt, środowiska. Trudniej zmobilizować 

się do usuwania skutków takich zdarzeń 

po ustąpieniu bezpośredniego zagrożenia w infrastrukturze. 

Z tego względu w kolejnych latach 

drogi powinny być w dalszym ciągu priorytetem 

dla Euroregionu Nysa. Inwestycje drogowe muszą 

mieć swoje odzwierciedlenie w programach 

pomocowych, a obok powszechnie rozumianych 

funkcji trzeba wskazywać na specyfikę regionu 

(warunki górskie, ochrona środowiska, zagrożenie 

powodziowe), a przede wszystkim na wyjątkowe 

zadania dróg, które są nie tylko komunikacją, ale 

i budują trwałą integrację europejską w wymiarze 

pogranicza niemiecko-czesko-polskiego.

ma c i e j ga ł ę S k i 

ko m u n i k a c j a k o L e j o W a 

W eu r o r e g i o n i e ny S a 

Kolej historycznie była na obszarze Euroregionu 

Nysa głównym środkiem komunikacji tranzytowej 

i lokalnej, zarówno osobowej, jak i towarowej. 

Dynamiczny rozwój na przełomie XIX i XX wieku 

sprawił, że sieć kolei oraz jakość usług, w tym czasy 

przejazdów budzą uznanie, nawet dziś. Z tego 

powodu nie dziwi więc chęć odbudowania komunikacji 

kolejowej, która przez lata hermetyzacji 

granicznej nie przyniosły korzyści. Dlatego też 

już na etapie powstawania Euroregionu Nysa 20 

lat temu problem ten znalazł się wśród priorytetów, 

uzyskując określenie Kolej okrężna. Na prze-

20 

strzeni lat staraniem wielu podmiotów udało się 

go zrealizować, dzięki odtworzeniu połączenia 

Szklarska Poręba – Harrachov. Wcześniej uruchomiono 

połęczenia polsko-niemieckie i czesko-niemieckie. 

Podkreślić należy, iż mimo ewidentnych 

konkretnych rezultatów wiele jeszcze jest do zrobienia, 

np. usprawnienie połączeń zewnętrznych 

polskiej strony z Wrocławiem czy północą Polski, 

tzw. szybkiej kolei kończącej bieg w Dreźnie 

w Saksonii i wiele innych. 

Przygotowując się do realizacji powyższych 

zadań zrealizowano szereg prac studyjnych i analitycznych. 

Powstały aktualne bazy danych oraz 

wypracowano główne kierunki działań na przyszłość. 

Na przestrzeni lat w pracach tych uczestniczyli, 

jako głowni partnerzy: po niemieckiej 

stronie samorządowa spółka ZVON, po polskiej 

– Województwo Dolnośląskie, samorządy, głównie 

powiatowe, a także spółki PKP (Przewozy 

Regionalne i Polskie Linie Kolejowe), po czeskiej 

– Liberecki kraj i Koleje Czeskie. 

W ostatnim czasie coraz większym zainteresowaniem 

cieszy się trójstronne przedsięwzięcie 

– bilet Euroregionu Nysa. Skupia ono coraz więcej 

przewoźników, także autobusowych. Bilet umożliwia 

podróżowanie po całym Euroregionie. Pomysł 

zainicjowany przez eurergionalną Grupę Roboczą 

„Komunikacja kolejowa” staje się samodzielnym 

przedsięwzięciem, generującym nową jakość – 

interesującą nową ofertą dla mieszkańców i turystów. 

W przyszłości główne działania koncentrować 

się będą na wzmocnieniu wspólnej oferty – biletu, 

realizacji priorytetów związanych z kontynuacją 

działań inwestycyjnych na poszczególnych 

odcinkach, monitoringu komunikacji osobowej 

oraz towarowej, wspieraniu konkretnych podmiotów 

realizujących wymienione wyżej zadania.

hoL m gr o S S e 

eu r o r e g i o n neiSSe-niSa- 

ny S a n a d r o d z e d o WSpóLnej 

pr zeStr zeni g o S p o d a r c z e j 

1. sy t u a c j a w y j ś c i o w a 

Z natury rzeczy regiony graniczne są położone 

na krańcach krajów – zasadniczo o specyficznych 

cechach, w punktach stycznych obszarów zarówno 

gospodarczych, politycznych, jak i kulturalno-społecznych. 

Te osobliwości można postrzegać 

jako poważne problemy, ale jak najbardziej można 

też swoje spojrzenie skupić na szansach wynikających 

z multikulturowego środowiska i świata pracy. 

Tym samym Euroregion może z peryferii przekształcić 

się w europejskie centrum życia. 

W przypadku Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa 

(ERN) można stwierdzić, że w minionych latach 

odbywały się intensywne procesy euroregionalizacji 

i współpracy transgranicznej. Powstało wiele 

partnerstw, które odczuwalnie wspierają i ak- 

tywizują wspólny wzrost regionu zarówno w obszarze 

kulturalno-społecznym, jak i edukacyjnym 

i gospodarczym. Bezpośrednie kontakty między 

mieszkańcami, jakie powstają w ramach małych, 

łatwych do ogarnięcia projektów, mają duże znaczenie 

dla niemiecko-polsko-czeskiego pogranicza. 

Przynoszą szczególnie trwałe efekty, jeżeli są 

niesione i przeprowadzane oddolnie, czyli przez

22 

„realizatorów“ w (Euro-) Regionie. Głównym zadaniem 

grupy roboczej EUREX Gospodarka jest 

wychwytywanie, opieka i wsparcie odpowiednich 

działań przedsiębiorstw i przedstawicieli ich interesów. 

2. eu r o r e g i o n ne i s s e -ni s a-ny s a j a k o 

r e g i o n g o s p o d a r k i i w y p o c z y n k u 

Euroregion Neisse-Nisa-Nysa (ERN) ma 13 

254 km 2 powierzchni całkowitej i ponad 1,5 miliona 

mieszkańców i posiadając 14 uniwersytetów 

i szkół wyższych oferuje najlepsze warunki 

wyjściowe dla innowacyjnych usług badawczych 

i rozwojowych. 

Dzisiejszy region Trójstyku Polski-Czech- 

Niemiec można opisać jako zróżnicowany, dynamiczny 

i otwarty. Ma do zaoferowania osobliwości 

i znaki handlowe. Dzięki kulturowej 

różnorodności, jak i wspólnej historii i teraźniejszości 

Saksończyków, Czechów, Ślązaków 

i Serbołużyczan i ich wielojęzyczności (niemiecki, 

czeski, polski, serbołużycki) na styku Europy, 

po jej „ponownym zjednoczeniu” wykształciła się 

w jej demokratycznych strukturach bardzo ścisła 

współpraca, która niesie ze sobą korzyści zarówno 

w dziedzinie turystyki, jak i kultury czy gospodarki. 

Region prócz tego jawi się jako most dla łączącej 

się Europy – w znacznej mierze z powodu 

Europymiasta Görlitz-Zgorzelec. 

(Euro-)Region punktuje wyrazistym krajobrazem 

akademickim jako miejsce kształcenia, ale 

także licznymi małymi i średnimi przedsiębiorstwami 

(MŚP) oraz rosnącymi branżami kluczowymi 

jak budowa maszyn i przemysł metalowy, 

szczególnym ukierunkowaniem na region produkcji 

pojazdów (technika kolejowa z projektowaniem 

i budową tramwajów i kolei miejskich, 

pociągów osobowych oraz wagonów towarowych 

i specjalnych; sektor dostawców części dla 

przemysłu samochodowego; produkcja maszyn 

rolniczych), przemysłu tworzyw sztucznych i przemysłu 

tekstylny, technologii informatycznych 

oraz z 2 milionami gości i 8 milionami noclegów 

w roku 2008 jako jeden z najmocniejszych regionów 

wypoczynku wakacyjnego w Polsce, Saksonii 

i Czechach. Ponadto ERN oferuje wysoką jakość 

życia i wypoczynku. W centrum jest wydajna (i 

skuteczna na rynku pracy) gospodarka, wspierana 

przez elastyczną administrację i wydajne sieci. 

Liczne skupiska przedsiębiorstw i nowotworzone 

zakłady leczą częściowo rany, które były spowodowane 

załamaniem znaczących gałęzi gospodarki 

(przemysłu dziewiarskiego, szklarskiego i budowy 

maszyn rolniczych) w latach dziewięćdziesiątych. 

W przemyśle przetwórczym istnieje obecnie 

w ERN 24 000 przedsiębiorstw – z których większość 

to małe i średnie zakłady. Budowa maszyn, 

ale też technologie tworzyw sztucznych w części 

niemieckiej i przemysł szklarski w Czechach i w 

Polsce rozwinęły się do rangi kluczowych branż 

regionu. ERN staje się w sumie rdzeniem europejskiego 

regionu tekstylnego, w którym coraz ważniejsze 

miejsce znowu zajmują techniki dziewiarskie 

– o wysokim potencjale innowacyjności i z 

nowatorskimi produktami. Ponadregionalnie między 

innymi także przedsiębiorstwa przemysłu dóbr 

konsumpcyjnych oraz przemysłu gospodarki żywnościowej 

zaopatrują swoich klientów w wartościowe 

wyroby najwyższej jakości. 

Powstały znaczące sieci przedsiębiorstw (także 

transgraniczne), w których łączy się i stale rozwija 

kompetencje, w których wspólnie zdobywa 

się rynki i skupia strategie rozwojowe. We współpracy 

z regionalnymi palcówkami edukacyjnymi 

i badawczymi oraz przy wsparciu podmiotów publicznych 

i jednostek administracyjnych wykorzystuje 

się potencjał innowacyjności partnerów dla 

kreatywnego projektowania produktów i wprowadzania 

ich na rynek. Te zintegrowane struktury 

z zastosowaniem wiedzy jednostki należy w przyszłości 

intensywniej wykorzystywać jako gwarancję 

dalszego pozytywnego rozwoju euroregionalnej 

przestrzeni gospodarczej. 

Międzynarodowość i ścisła współpraca z partnerami 

z dziedziny gospodarki, turystyki, administracji 

sąsiednich regionów w Polsce i w Czechach 

stały się już codziennością. Świadczą o tym wspólne 

działania edukacyjne, transgraniczna kooperacja 

przedsiębiorstw, a przede wszystkim przyznawana 

od 2003 roku coroczna trójnarodowa 

nagroda „INNOWACJA – Euroregion Neisse-Nisa- 

Nysa“. To ona od 2005 roku stoi w centrum uwagi 

trójnarodowej pracy grupy EUREX Gospodarka.

3. pu n k t c i ę ż k o ś c i d z i a ł a n i a eureX-u 

go s p o d a r k a : na g r o d a innowacja 

eu r o r e g i o n ne i s s e -ni s a-ny s a 

W 2011 roku w niemiecko-polsko-czeskim 

Euroregionie Neisse-Nisa-Nysa zostanie przyznana 

trójstronna nagroda innowacyjności 

w dziewiątej edycji INNOVATION w kategoriach 

„BEST INNOVATION”, „BEST PARTNERSHIP” i „BEST 

STUDENTS INNOVATION”. 

W kategorii BeST InnOvATIOn wyróżniane 

są nowatorskie i gospodarczo dobrze ulokowane 

na rynku projekty produktów i technologii. 

W kategorii BeST PARTneRSHIP wyróżniane 

są transgraniczne stowarzyszenia kooperacyjne, 

które projektują nowatorskie projekty produktów 

i technologie. 

W kategorii BeST InnOvATIOn wyróżniane 

są wybitne studenckie innowacje dla gospodarki 

Euroregionu. Ocena wniosków konkursowych odbywa 

się na podstawie wspólnie opracowanych 

kryteriów dla tych kategorii. 

Kategoria BeST InnOvATIOn: 

a) stopień innowacyjności: 

– opis obecnego stanu techniki; 

– opis innowacji w produkcie/ technologii w porównaniu 

do aktualnego stanu techniki; 

– zrealizowane zgłoszenia patentowe; 

b) potencjał rynkowy produktów i/lub technologii: 

– rozwój wskaźników obrotu po wdrożeniu produktu/technologii; 

– ilość już pozyskanych zleceń; 

– zdobyte nowe rynki zbytu (regionalne, krajowe, 

międzynarodowe); 

c) zabezpieczenie i/lub stworzenie nowych 

– 

miejsc pracy w przedsiębiorstwie: 

liczba zabezpieczonych miejsc pracy w przedsiębiorstwie 

w wyniku wdrożenia nowego 

produktu/ technologii; 

– liczba nowoutworzonych wzgl. dodatkowo 

utworzonych miejsc pracy w przedsiębiorstwie 

w lokalizacji na terenie Euroregionu. 

d) zastosowanie europejskich standardów środowiskowych 

i jakościowych: 

– wymienienie i opis standardów środowi- 

23 

skowych i jakościowych, które są stosowane 

w przedsiębiorstwie; 

– informacje na temat planowania i wdrożenia 

standardów środowiskowych i jakościowych 

w przedsiębiorstwie. 

Kategoria BeST PARTneRSHIP: 

a) Partnership: 

– opis przedmiotu współpracy; 

– czas trwania kooperacji; 

– synergie kooperacji; 

b) wartość kooperacji: 

– rozwój obrotów od początku kooperacji; 

– udział w obrotach łącznych; 

– wspólne innowacje (produkty/technologie); 

c) Zabezpieczenie i/lub stworzenie nowych 

miejsc pracy: 

– ilość miejsc pracy u partnerów kooperacyjnych 

zabezpieczonych w wyniku kooperacji; 

– liczba nowoutworzonych wzgl. dodatkowo 

utworzonych miejsc pracy u partnerów 

kooperacyjnych w lokalizacji na terenie 

Euroregionu. 

Wybitne sukcesy małych i średnich przedsiębiorstw 

w dziedzinie rozwijania i realizacji nowych 

produktów i technologii oraz transgraniczne 

kooperacje i innowacje studenckie w Trójstyku 

Niemcy – Polska – Czechy znajdują publiczne 

uznanie dzięki temu wyróżnieniu. 

Trójnarodowa nagroda innowacyjności świadczy 

jednak przede wszystkim o niesamowitym 

potencjale rozwojowym i partnerskim Regionu. 

Nagroda przyznawana w trzech kategoriach 

uwzględnia zarówno umiejscowione na rynku 

opracowania produktów i technologii, szczególnie 

skutecznie stowarzyszenia kooperacyjne, jak 

również wybitne innowacje studenckie dla gospodarki 

ERN. Publikowanie takich przykładów 

best practice służy po pierwsze motywacji uczestników 

współzawodnictwa w dalszej pielęgnacji 

i rozbudowie intensywnych kontaktów. Ale ma to 

być także pewien „zastrzyk motywacji” dla kolejnych 

kooperacji i wsparcie dla tworzenia projektów 

i sieci. 

W celu wytworzenia mocy ekonomicznej 

i zdolności innowacyjnych wspólnej przestrzeni 

gospodarczej oraz zwrócenia uwagi na własne 

sukcesy, nagroda jest rozpoznawalna przez nie-

24 

mieckie, polskie i czeskie przedsiębiorstwa i wykorzystywana 

jako instrument marketingowy. 

Uwidaczniają się też zalety działalności gospodarczej 

lub lokowania przedsiębiorstw w Trójstyku 

Saksonia – Polska – Czechy. 

4. ka p i t a ł L u d z k i i r o z w ó j k a d r y 

s p e c j a L i s t y c z n e j 

Zorientowane na zapotrzebowanie kształcenie 

i doskonalenie zawodowe personelu specjalistycznego 

ERN należy postrzegać jako warunek 

podstawowy dalszego rozwoju gospodarczego 

i kształtowania młodego, dynamicznego regionu. 

Wspólne mobilizowanie i kwalifikacja osób 

poszukujących pracy odgrywają takie samo znaczenie 

jak wczesna rekrutacja narybku przez celowaną 

orientację zawodową. Nie należy zapominać 

o „emigrantach”, którzy w wielu przypadkach 

chętnie wróciliby do ERN i swoją wiedzą mogliby 

wspierać procesy rozwojowe. 

Za największe przeszkody tego transferu 

uznawane są ciągle jeszcze znikome kompetencje 

językowe i problemy z porozumiewaniem się 

w kraju sąsiada. Właśnie w tej dziedzinie należy 

kłaść duży nacisk na wykształcenie się kompetencji 

euroregionalnych, żeby dobrze przygotować 

ludzi na wspólny rynek pracy w Euroregionie. 

W przypadku barier kulturowych, społecznych 

i językowych potrzeba jeszcze dużo czasu na ich 

trwałe i powszechne przezwyciężenie. Z tego 

powodu partnerstwa w zakresie pracy z dziećmi 

i z młodzieżą tworzą ważną podstawę podczas 

wspólnego wzrostu ERN. Już we wczesnym 

okresie – mianowicie w wieku przedszkolnym czy 

szkoły podstawowej – spotkania z dziećmi z innych 

krajów powinny wspierać wzajemne porozumienie 

i zrozumienie dla siebie. W tym celu trzeba 

w kolejnych latach bardziej rozbudować istniejące 

możliwości wzgl. informować o nich gospodarkę 

i mieszkańców Euroregionu. 

5. wi d o k i: za d a n i a eureX-u 

go s p o d a r k a 

ERN daje szanse na skompensowanie wad 

wynikających z narodowego „granicznego położenia” 

– przez wspólne wykorzystywanie zasobów, 

wspólne badania produktów i zdobywanie 

nowych rynków. Dzięki celowanemu rozwojowi 

kompetencji euroregionalnych region daje możliwość 

kształtowania wielojęzycznej przestrzeni 

życiowej, co w kontekście dalszego zbliżania się 

europejskich przestrzeni gospodarczych i życiowych 

oraz dla zintensyfikowanego działania na 

rynkach światowych okaże się atutem lokalizacji. 

Kompetencje językowe i interkulturowy knowhow 

będą w przyszłości w jeszcze bardziej zdecydowany 

sposób niż dotychczas wpływać na sukcesy 

gospodarki. 

Ważnym jest stworzenie strategii stworzenia 

wspólnej przestrzeni gospodarczej i życiowej 

ERN / ponad granicami krajów i z jasnym i niezmiennym 

profilem kompetencji. To, jako wspólny 

kanon działania, powinno tworzyć bazę dla dalszego 

uzgodnionego partnerskiego i zintegrowanego 

myślenia i działania administracji, gospodarki, 

polityki i stowarzyszeń w Polsce, Czechach 

i Niemczech podczas stabilizacji i dalszego rozwoju 

Euroregionu jako lokalizacji dla inwestycji, 

mieszkania, pracy i wypoczynku. Temu dużemu 

zadaniu na przyszłość EUREX Gospodarka wychodzi 

naprzeciw. 

Głównym celem jest poprawa konkurencyjności 

Euroregionu przez: 

• skupienie się na centralnych obszarach działań, 

• zdefiniowanie branż kluczowych i ekonomicznych 

i źródeł rozwoju, w połączeniu z wiodącymi 

przedsiębiorstwami i sieciami przedsiębiorstw 

i 

• strategiczne pozycjonowanie w kierunku biegunów 

wzrostu i europejskich centrów gospodarczych. 

Prezydent niemieckiej strony Euroregionu 

i starostwa powiatu Görlitz Bernd Lange powiedział 

w swoje przemowie na konferencji „Rozwój 

przestrzeni gospodarczej w Euroregionie Nysa“ 

w dniu 16.11.2006 roku w Budziszynie: „Nie wystarczy 

tylko mówić o zaletach Trójstyku – my musimy 

je wykorzystać“ (Berżer 2006). 

Cieszymy się na dalszą współpracę! 

Źródła: 

Berger,T. (2006) „Über Vorteile nicht reden, sondern sie nutzen“ dokumentacja konferencyjna „Rozwój przestrzeni gospodarczej 

w Euroregionie Nysa“, Budziszyn, 16.11.2006 r.

Wo L f g a n g mi c h e L 

tu r y S t y k a 

W eu r o r e g i o n i e ny S a 

Rozwój turystyki w Euroregionie Nysa był i jest 

bezpośrednio związany ze współpracą na terenie 

naszego pogranicza z Polską i z Czechami. 

Atrakcyjność i urok podniesiono w takim stopniu, 

w jakim udało nam się wspólnie przedstawić turystyczny 

potencjał osobliwości, przyrody i obszarów 

przeżyć. 

Wraz z tworzeniem nowych struktur w turystyce 

w naszych krajach konieczność transgranicznej 

współpracy gestorów turystyki okazała 

się wyraźnie i pilnie potrzebna. 

Rozwój ruchu turystycznego w naszym regionie 

stał się jednym z istotnych czynników 

rozwoju gospodarczego całego Euroregionu. 

Kompleksowa opieka nad turystami i gośćmi wymagała 

szerokiej wiedzy o regionie, a to przede 

wszystkim w wymiarze transgranicznym. 

Dostrzegając te wymagania niemieccy i polscy 

przedstawiciele branży turystycznej spotkali 

się już w 1990 roku w Görlitz w celu wymiany 

pierwszych informacji o strukturach i ofertach 

turystycznych sąsiada. Na tej podstawie wraz

26 

z utworzeniem Euroregionu Nysa utworzono 

w 1991 roku wspólną, trójstronną grupę roboczą 

turystyka także z udziałem czeskich partnerów. 

Działalność grupy roboczej koncentrowała się 

najpierw na szerokiej wymianie informacji o ofertach 

turystycznych i wydawaniu wspólnych materiałów 

informacyjnych tzn. w trzech lub czterech 

wersjach językowych. I tak na przykład prospekt 

„Osobliwości Euroregionu Nysa“ stał się pierwszym 

transgranicznym materiałem informacyjnym 

wynikłym z naszej współpracy. 

Ten materiał stanowił między innymi przesłankę 

wspólnej prezentacji na targach turystycznych 

w Pradze, Brnie i Jeleniej Górze, wzgl. był wykorzystywany 

przez wszystkich trzech partnerów 

na innych dużych prezentacjach turystycznych, 

jak np. na ITB w Berlinie w celu zapoznania z naszym 

regionem. Kolejne wspólne publikacje dotyczyły 

konkretnych tematów, na przykład budowli 

sakralnych w Euroregionie. 

Prócz działań skierowanych na zewnętrz poświęcano 

wiele uwagi kwalifikacjom osób pracujących 

w turystyce w Euroregionie Nysa. W ramach 

posiedzeń i wspólnych konsultacji, m.in. 

z kierownikami informacji turystycznych naszego 

Euroregionu można było stale podwyższać jakość 

opieki turystycznej wzgl. opracowywać nowe inicjatywy. 

I tak we współpracy z Hochschule Zittau/ 

Görlitz, na kierunku turystyka w ramach pracy na 

zakończenie praktyki i pracy dyplomowej opracowano 

katalog informacyjny dla placówek informacji 

turystycznej Euroregionu, który dzisiaj stanowi 

podstawę połączenia ich w sieć elektroniczną. 

Te pojedyncze działania odnoszące się do zabiegów 

poprawy infrastruktury na tych terenach, 

wymagały spójnej długoterminowej strategii roz- 

woju turystycznego dla Euroregionu. Dlatego 

z inicjatywy grupy roboczej turystyka opracowano 

motyw przewodni Euroregionu Nysa dla 

współpracy na okres ok. 10 lat. Z tym dokumentem 

Euroregion dysponuje materiałem strategicznym 

dla dalszego kształtowania współpracy 

w dziedzinie turystyki. Był to równocześnie ewenement 

i przykład dla transgranicznej współpracy 

turystycznej także dla innych Euroregionów. 

Na podstawie tego materiału rozbudowywano 

i rozbudowuje się rowerowe i piesze szlaki turystyczne, 

prócz tego szlak rowerowy Odra-Nysa 

stanowi istotny punkt ciężkości naszej dzisiejszej 

pracy. 

Corocznym punktem kulminacyjnym tej 

współpracy było spotkanie przedstawicieli branży 

turystycznej Euroregionu Nysa, znane także 

jako Targi Turystyczne Görlitz w Europa-Mieście 

Görlitz, na których uchwalono między innymi 

memorandum o rozbudowie 5 szlaków turystycznych 

w Euroregionie. 

W ostatnich 5 latach współpraca koncentrowała 

się m.in. na takich projektach, jak nowa droga 

grzbietowa wzdłuż wspólnej granicy z Polską, 

Czechami i Niemcami, na włączeniu osobliwości 

sakralnych w ramach projektu „Via Sacra” i uczestnictwo 

w regionalnych targach turystycznych 

w Jabloncu, Jeleniej Górze i Górnych Łużycach. 

W związku z ustaleniami o możliwościach 

jeszcze tylko dwustronnych projektów i o składzie 

osobowym szczególnie po czeskiej i polskiej 

stronie, praca Eurex-u turystyka w ostatnich 

dwóch latach względnie się skomplikowała. 

Jednakże dla skutecznej i przede wszystkim pilnie 

potrzebnej koordynacji rozwoju turystycznego 

na całym obszarze Euroregionu taka grupa robocza 

ma wielkie znaczenie.

ma r i u S z Wi n z e L e r 

hiStoria 

Dnia 20 listopada 1992 roku utworzono 

w Libercu Komisję historyczną akademickiego centrum 

koordynacji Euroregionu Nysa. Przed kilkoma 

laty została przemianowana na Euroregionalną 

Grupę Roboczą Historia. Członkami założycielami 

byli: 

• z czeskiej strony pan docent dr Rudolf Anděl, 

ówczesny kierownik katedry historii i prodziekan 

wydziału pedagogicznego politechniki 

w Libercu; 

• z polskiej strony pan dr Marian Iwanek 

z Karkonoskiego Towarzystwa Naukowego 

z siedzibą w Jeleniej Górze; 

• i z niemieckiej strony pan docent dr Volker 

Dudeck, ówczesny dyrektor Muzeów Miejskich 

w Żytawie. 

W 1996 roku pan doktor Iwanek musiał z powodów 

zdrowotnych zakończyć pracę w komisji 

historycznej. W jego miejsce został powołany 

pan dr Przemysław Wiater, który był kierow-

28 

nikiem Domu Carla i Gerharta Hauptmannów 

w Szklarskiej Porębie. Pracował w komisji do listopada 

2004 roku. W jego miejsce strona polska 

w maju 2005 roku powołała długoletniego dyrektora 

Muzeum Karkonoskiego w Jeleniej Górze, 

pana mgr Stanisława Firszta i, jako drugiego 

przedstawiciela, kierownika Archiwum w Jeleniej 

Górze, pana mgr Ivo Łaborewicza. Ponieważ podwójna 

obsada uzyskała ogólną aprobatę, w październiku 

2006 roku na członków komisji historycznej 

zostali powołani ze strony czeskiej pan 

dr Milan Svoboda (Kierownik katedry historii 

Politechniki w Libercu) i ze strony niemieckiej pan 

lic. phil. Marius Winzeler (Muzeum Görlitz, od 2008 

roku dyrektor Muzeów Miejskich w Żytawie). 

Za jednogłośną zgodą pan dr Anděl przejął 

kierownictwo naszej małej grupy. Sprawuje tę 

funkcję od 13 lat. Dzięki swojej naukowej wiedzy, 

doświadczeniu pedagogicznemu, talentowi organizacyjnemu 

i wreszcie przyjacielsko-koleżeńskiemu 

sposobowi bycia ma on największy udział 

w stałej i owocnej pracy naszej komisji historycznej. 

W 2005 roku ustalono, że kierownictwo grupy 

roboczej będzie zmieniane i przekazywane każdej 

ze stron, co dwa lata. 

Grupą kierowali w latach 2005-2007 dr Volker 

Dudeck z niemieckiej, 2007-2009 mgr Stanisław 

Firszt z polskiej i 2009-2011 dr. des. Marius 

Winzeler z niemieckiej strony. 

Jako część sekcji specjalistycznej „Współpraca 

multikulturowa” akademickie centrum koordynacji 

Euroregionu Nysa postawiliśmy sobie trzy podstawowe 

cele: 

1. Aktywizację prac badawczych nad historią regionu. 

2. Organizację naukowej wymiany w formie 

konferencji. 

3. Publikację wykładów konferencyjnych w formie 

dzieł zbiorowych. 

Uzgodniono, że co roku będzie organizowana 

jedna konferencja na temat historii regionu możliwie 

z wykorzystaniem rocznic historycznych. 

Pomimo że w krótkich odstępach czasowych musieliśmy 

wykonać mnóstwo pracy, udało nam się 

w latach 1993 do 1996 przeprowadzić cztery konferencje 

i opublikować ich wyniki. 

– Pierwsza tematyczna konferencja dotycząca 

historii wczesnego osadnictwa odbyła się 13 i 14 

października 1993 roku w Żytawie. 

Tematem drugiej była historia ruchu i komunikacji 

i odbyła się w październiku 1994 roku 

w polskim Miłkowie. 

Trzecią, która poruszała kwestie historii gospodarczej, 

zwołano na dzień 14 października 

1995 roku w Libercu. 

No i w końcu czwarta odbyła się w dniach od 

19 do 21 września 1996 roku w Żytawie. Z okazji 

650 rocznicy utworzenia Górnołużyckiego 

Związku Sześciu Miast w centrum znalazły się 

podstawowe kwestie historii politycznej. 

W obliczu ogromnego nakładu, który wymuszał 

cykl coroczny, postanowiliśmy konferencje 

po 1996 roku przeprowadzać, co dwa lata. 

W dniach 24 i 25 września 1998 r. w zamku 

Czocha odbyło się sympozjum o kulisach i skutkach 

Pokoju westfalskiego. Okazją była 350 rocznica 

podpisania kończących wojnę trzydziestoletnią 

traktatów w Münster i Osnabrück. 

W dniach 21 i 22 września 2000 roku motto 

dla tematów muzealnych następnej konferencji, 

którą komisja historyczna zorganizowała wspólnie 

z Muzeum północno-czeskim Libercu, stanowiło 

Rzemiosło artystyczne bez granic. 

Od 4 maja do 3 listopada 2002 roku Muzea 

Miejskie w Żytawie prezentowały cieszącą się dużym 

uznaniem wystawę pt. „Duch potęgi światowej. 

Dwór Habsburgów a Górne Łużyce 1526–1635“. 

Ten wielki pokaz, z eksponatami z bogatych zbiorów 

z Żytawy i znaczących muzeów z całych Niemiec, 

Czech, Polski, Austrii, Węgier i Belgii, obejrzało ponad 

70 000 zwiedzających z wielu krajów. Komisja 

historyczna była od samego początku zaangażowana 

w merytoryczne przygotowanie projektu 

i należała do inicjatorów konferencji najwyższej 

rangi Górne Łużyce w nowożytnej Europie środkowej. 

Powiązania – struktury – procesy. Dla uczczenia jubileuszu 

tysiąclecia starej stolicy Górnych Łużyc, obchodzonego 

w tym samym roku, konferencja nie 

odbyła się w Żytawie, lecz w Budziszynie od 28 do 

31 sierpnia. O wysokiej jakości obrad świadczy fakt 

ujęcia referatów z konferencji jako wydanie zbiorowe 

w renomowanej serii wydawniczej Quellen 

und Forschungen zur sächsischen Geschichte (Źródła 

i badania saksońskiej historii).

Na listopad 2004 roku polska strona z okazji 

jubileuszu 15-lecia pokojowej rewolucji zaplanowała 

konferencję nt. Drogi do wolności. – opozycja 

demokratyczna na terenie Euroregionu Nysa 

w latach 1968-1990. Mimo pomyślnych przygotowań 

merytorycznych pan dr Wiater poinformował 

w kwietniu 2004 roku, że finansowanie konferencji 

nie jest zapewnione. We wrześniu, ku naszemu 

wielkiemu żalowi, trzeba było w końcu odwołać 

konferencję. 

Od 4 do 6 listopada 2005 roku EUREX Historia 

wspólnie z Górnołużyckim Towarzystwem Nauk 

i Żytawskim Stowarzyszeniem historyczno-muzealnym 

zorganizowało w Żytawie sympozjum 

na temat Czechy a Górne Łużyce – badania wspólnej 

historii. W ten sposób komisja wniosła wkład 

w obchody jubileuszu 750-lecia miasta. 

12 października 2007 roku grupa robocza zorganizowała 

w Libercu kolejną konferencję. Nosiła 

tytuł: Europa środkowa – Czechy – Śląsk – Górne 

Łużyce w grze wielkich mocarstw w XVIII wieku. 

Okazją do zorganizowania konferencji była 250ta 

rocznica zniszczenia Żytawy oraz bitwy pod 

Libercem/Żytawą podczas wojny siedmioletniej. 

Zaplanowana przez stronę polską na 2009 rok 

konferencja z okazji jubileuszu 300-lecia wmurowania 

kamienia węgielnego pod kościół łaski 

w Jeleniej Górze nie przeszła niestety przez pierwsze 

czytanie, i tak grupa robocza EUREX Historia 

mogła dopiero w 2010 i 2011 roku pokazać się 

znowu dwoma naukowymi wydarzeniami. 

Z okazji 375-tej rocznicy pokoju praskiego, zawartego 

w 1635 roku pomiędzy cesarzem a elektorem 

saksońskim wyniku, którego Górne Łużyce 

z Czech przeszły w dobra elektorskie, w sali mieszczańskiej 

ratusza w Żytawie odbyło się uroczyste 

wydarzenie. Mowę honorową, przyjętą z dużym 

zainteresowaniem i oklaskami, wygłosił pan docent 

dr Rudolf Anděl. Właściwa konferencja naukowa 

na ten temat odbyła się kilka dni później 

(23.– 24.09.2011 r.) także w Żytawie. Tematami był 

tzw. reces dodatkowy, który w roku 1636 szczegółowo 

regulował kwestie przejścia Księstwa 

Górnych Łużyc z Czech pod panowanie saksońskie. 

29 

Poprzez realizację międzynarodowych konferencji 

na tak zróżnicowane kompleksy tematyczne 

grupa robocza EUREX Historia wniosła istotny 

wkład w integrację miłośników historii i naukowców 

w Euroregionie Nysa i w znacznym zakresie 

aktywizowała transgraniczną komunikację specjalistyczną. 

Korzystały z tego w różnym stopniu kolejne 

wydarzenia i publikacje. Od 2009 roku grupa 

robocza historia pilotowała także tworzenie muzealnego 

centrum koordynacyjnego i wystawienniczego 

Brána Trojzemí w Hrádku nad Nisou, które 

w przyszłości stanie się ważnym miejscem spotkań 

z transgraniczną historią Euroregionu i którego 

koncepcja z mottem przewodnim „Pamięć 

o własnej przyszłości” będzie otrzymywała ważne 

impulsy z prac EUREX-u Historia. To, że grupa 

robocza EUREX Historia podczas 19 lat swojego 

istnienia przeprowadziła dziesięć międzynarodowych 

konferencji, że wszystkie referaty zostały 

opublikowane w formie wydań zbiorowych (to 

samo uda się w przypadku tegorocznej konferencji), 

mówi o wysokiej wydajności jej pracy. Pytani 

o przepis na ten „sukces” dostrzegamy przede 

wszystkim trzy punkty: 

1. Rdzeń grupy stanowiło tylko trzech, potem 

sześciu członków. Jako historycy byli nie tylko 

uznanymi specjalistami, lecz po niedługim 

czasie stali się także przyjaciółmi. Dzięki temu 

było łatwiej budować mosty i skupiać kolegów 

po fachu. 

2. Pomysły nie były jedynie „produkowane”, lecz 

także realizowane. Obowiązujące zasady: 

nośne pomysły na konferencje były wspólnie 

przekształcane w wykonalne koncepcje 

Następnie czeska, polska lub niemiecka strona 

przejmowała główną odpowiedzialność za 

finansowanie i organizację wydarzenia oraz 

za publikację jej naukowych wyników. 

3. Po czeskiej i niemieckiej stronie udało się 

zapewnić ciągłość członków grupy. Osiem 

z dziesięciu konferencji było zorganizowanych 

przez nich. 

Jesteśmy zdania, że EUREX Historia mogła się 

w specjalny sposób przyczynić do sukcesu współpracy 

w ramach Euroregionu Nysa i dziękujemy 

Państwu za uwagę.

30 

wi d o k i i p e r s p e k t y w y p r a c y g r u p y 

r o b o c z e j eureX historia n a L a t a 

2011-2020 

W obliczu aktualnego bilansu naszej pracy 

w grupie roboczej EUREX Historia chcielibyśmy 

naszą działalność w przyszłości kontynuować 

podobnie. Inicjowanie trójstronnych konferencji 

na tematy historyczne powinno stanowić filar 

prac komisji, także realizacja publikowania referatów 

konferencyjnych, które dzięki temu są dostępne 

przez długi czas i pozostaną trwałą wartością 

Ciągłość jest ważna dla wymiany wiedzy 

specjalistycznej i komunikacji ponad granicami. 

Wzmacnianie tożsamości regionalnej za pomocą 

poruszania ważnych tematów i dyskusji nad nimi 

powinno być w dalszym ciągu rozbudowywane 

i intensyfikowane. Należy sobie życzyć, żeby praca 

komisji jeszcze mocniej niż dotychczas posuwała 

się naprzód w duchu trójstronnego równouprawnienia. 

W związku w tym należy podkreślić, że praca 

EUREX-u Historia tylko wtedy może przynosić 

sukcesy, jeżeli w dalszym ciągu będzie się udawać 

znajdowanie partnerów do realizacji konferencji 

i innych projektów. Wyraźny też tutaj nadzieję, 

żeby zarząd Euroregionu Nysa jeszcze mocniej 

niż dotychczas wspierał pracę komisji w projektach 

objętych dofinansowaniem i żeby pomagał 

w poszukiwaniu możliwości finansowania ważnych 

projektów. 

W ramach prac EUREX-u Historia należy 

wzmacniać i rozbudowywać efekt synergii pomiędzy 

członkami i ich instytucjami jako kontynuację 

dotychczasowego stanu rzeczy (na przykład 

współpraca z Politechniką w Libercu) oraz dalsze 

kontakty wewnątrz samego Euroregionu Nysa. 

– z uniwersytetami, szkołami wyższymi i ich 

podmiotami odpowiedzialnymi; 

– z towarzystwami naukowymi i stowarzyszeniami 

historycznymi; 

– z muzeami i porównywanymi placówkami 

kultury; 

– z innymi grupami roboczymi Euroregionu 

(m. in. Biblioteki, Edukacja, Zabytki); 

– z mediami o zasięgu regionalnym i ponadregionalnym. 

Komisja powinna też bardziej poświęcić się 

wspieraniu młodego pokolenia inicjując i pilotując 

projekty z udziałem młodzieży i studentów 

oraz bardziej atrakcyjnie organizować wydarzenia 

także dla młodszych uczestników. Ścisłe związki 

komisji z katedrą historii Politechniki w Libercu 

stanowi do tego dobrą bazę. 

Centrum koordynacyjne i wystawiennicze 

Brána Trojzemí w Hrádku nad Nisou należy wspierać 

jako centralny punkt przyszłej sieci muzealnej 

całego Euroregionu. To zamyka doradczą 

współpracę przy opracowywaniu koncepcji wystaw 

i wydarzeń tak samo, jak wykorzystanie jako 

miejsca na obrady – szczególnie dla samej grupy 

EUREX Historia – i jako miejsca, gdzie też inne grupy 

robocze Euroregionu Nysa mogłyby ze swoimi 

partnerami prezentować wyniki prac. 

Ważne przedsięwzięcie na nadchodzące lata 

dotyczy inicjowania i merytorycznego pilotowania 

publikacji. We współpracy z przedstawicielami 

grupy EUREX Edukacja i EUREX Biblioteki należy 

opracować trójstronne wydawnictwa poglądowe 

o transgranicznej historii Euroregionu Nysa. 

Powinny mieć solidne fundamenty naukowe, ale 

przede wszystkim charakter popularno-naukowy 

i uzyskać liczną publiczność oraz też móc być 

wykorzystywane na przykład w szkołach. Jednak 

na opracowanie i realizację takich projektów nieodzowne 

są duże środki finansowe. Trzeba znaleźć 

silne podmioty odpowiedzialne za te tak 

samo wymagające jak i znaczące projekty z dziedziny 

edukacji i polityki kultury, przy czym EUREX 

Historia w odniesieniu do tego i w związku z możliwościami 

finansowania apeluje o doradcze 

wsparcie zarządu i innych gremiów Euroregionu 

Nysa.

jac e k ja k u b i e c 

oc h r o n a z a b y t k óW – 

W a ż n y p r i o r y t e t eu r o r e g i o n u 

neiSSe-niSa-ny S a 

O tym, że dziedzictwo przeszłości w wielokulturowym 

obszarze, tworzącym dziś nasz Euroregion 

to jego wielkie bogactwo i cenny atut rozwojowy, 

jego twórcy przekonani byli od początku. 

Już w memorandum konferencji „Dreiländereck” 

(maj 1991 r.) wśród głównych celów, dla których 

powstaje ta transgraniczna wspólnota, eksponowano 

poprawę stanu środowiska tak przyrodniczego 

jak i kulturowego. Było to zrozumiałe, gdy 

przypomnieć stan ekologicznej i kulturowej degradacji 

tych ziem, po dziesięcioleciach komunizmu. 

Dla politycznych decydentów z poprzedniej 

epoki, były to dalekie peryferia położone gdzieś 

na obrzeżach NRD, CSRS i PRL, nadające się głównie 

do bezwzględnej przemysłowej eksploatacji. 

Cierpiała przyroda, chorowali ludzie, ginęły 

zabytki... Dla nas oczywiste było to, że ten pięk- 

ny rejon środkowej Europy, tak bogaty w walory 

przyrody i liczniejsze tu niż gdzieś indziej zabytki, 

powinien swoją pomyślność budować na tych 

właśnie atutach: rozwijać funkcje turystyczne,

32 

uzdrowiskowe, rekreacyjne, sprzyjać też rozwojowi 

kultury, wiedzy, edukacji…A zatem oferować 

mieszkańcom tych ziem i licznym gościom atrakcje 

wyższego rzędu, wzbogacając ich estetycznokulturową 

i duchową wrażliwość. W tym kontekście 

ochrona i pielęgnacja zabytków musiały stać 

się jednym z kluczowych priorytetów w strategicznej 

misji Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa. Jak 

realizacja tej misji przebiega dotąd, oraz co – zdaniem 

euroregionalnej grupy eksperckiej, Eurex-u 

ZABYTKI – należy uczynić, aby jej skuteczność wydatnie 

zwiększyć, o tym w syntetycznym skrócie 

informujemy poniżej. 

re t r o s p e kc j a 1991-2011 

Pierwszą w ERN okazję do spotkania konserwatorów 

zabytków stworzyła niemiecka firma 

„Desovag” organizując w 1992 roku, w Żytawie 

konferencję poświęconą ochronie zabytków architektury 

drewnianej. Przybyło wielu przedstawicieli 

różnych środowisk związanych z ochroną 

dóbr Kultury. Ich dalszym kontaktom sprzyjało to, 

że na terenie Euroregionu swoją aktywność zaczęło 

wtedy rozwijać szereg osób i placówek, zaangażowanych 

na rzecz praktycznej ochrony zabytków. 

Należy tu zwłaszcza wymienić podmioty 

ze strony niemieckiej: 

– Görlitzer Fortbildungszentrum für Handwerk 

und Denkmalpflege, kierowane wtedy przez 

panów prof. Heriberta Jünemanna i Manfreda 

Zukunfta, 

– Architekta Miasta Ebersbach – panią Dolores 

Weidner, która wraz z innymi specjalistami 

zainicjowała kampanię na rzecz ochrony „domów 

przysłupowych”, 

– Międzynarodowe Centrum Spotkań tworzone 

w zabytkowym zespole przy klasztorze St. 

Marienthal w Ostritz. 

Odpowiednikami tego ostatniego przykładu 

były dwa inne place budowy związane z zabytkami: 

klasztor w Hejnicach (CZ), z powstającym tam 

Centrum Odnowy Duchowej oraz XVI-wieczny 

Dwór Czarne w Jeleniej Górze (PL) z projektowanym 

tu Międzynarodowym Ośrodkiem Kultury 

Ekologicznej. To właśnie w Dworze Czarne, w dniu 

13.09.1995 r. odbyła się pierwsza trójstronna narada 

poświęcona utworzeniu grupy robocze 

„OCHRONA ZABYTKÓW”. Takie były początki… 

Dokumentacja pracy grupy, zawarta w kilku 

grubych segregatorach, daje obraz wielokierunkowej 

aktywności coraz liczniejszego kręgu fachowców 

oraz miłośników zabytków z trzech krajów 

członkowskich ERN. Regularne, trójstronne 

posiedzenia (średnio 3 razy w roku) grupa stara 

się każdorazowo organizować w innym obiekcie 

zabytkowym, co pozwala wzbogacać swoją wiedzę 

o zabytkach sąsiadów a ponadto umożliwia 

bezpośrednią wymianę praktycznych doświadczeń 

czeskich, saksońskich i polskich specjalistów. 

Na przestrzeni 16 lat swego działania grupa robocza 

„OCHRONA ZABYTKÓW” odbyła 46 formalnych 

posiedzeń. Niezależnie od tego członkowie 

grupy uczestniczyli w trudnej dziś do wyliczenia 

ilości narad, imprez, konferencji, seminariów i tym 

podobnych zdarzeń, związanych z problemami 

zabytków. 

Tematyka działań grupy roboczej „OCHRONA 

ZABYTKÓW” wynika z następujących trzech wyzwań, 

w których grupa widzi swoją statutową misję. 

Są to: 

1. Skuteczna ochrona w interesie przyszłych pokoleń 

materialnych dóbr kultury, zwłaszcza 

o cechach unikatowych jak „domy przysłupowe”, 

2. Budowanie nie tylko społecznej wrażliwości 

na los zabytków, ale także świadomości ich 

znaczenia dla ekonomiki rozwoju w wymiarze 

lokalnym, 

3. Rozwój i stała profesjonalizacja potencjału fachowego 

dla potrzeb sanacji i pielęgnacji zabytków, 

zwłaszcza w tradycyjnych zawodach 

budowlanych na poziomie rzemieślniczym. 

W duchu tej misji, jako istotne dla Euroregionu 

Nysa można przykładowo wymienić następujące 

inicjatywy: 

– publikacja cyklu broszur popularyzujących 

dziedzictwo kultury ERN w grupach: kościoły, 

zamki, muzea, architektura ludowa, potrawy 

narodowe, 

– poczynając od roku 1998 – wspólny udział 

w specjalistycznych targach konserwatorskich 

„Denkmal” w Lipsku, 

– realizacja w ramach programu UE „Leonardo 

da Vinci”– projektu „Dziedzictwo Kultury –

Tożsamość – Dialog” (Poczdam, Wenecja, 

Liberec, Görlitz, Jelenia Góra 2005-2006), 

– powstanie trójnarodowego projektu pod 

hasłem „Kraina Domów Przysłupowych” 

(Ebersbach, czerwiec 2003 r.) a następnie zatwierdzenie 

przez Prezydium ERN strategicznej 

koncepcji rozwoju regionu pod tym samym 

hasłem (Żytawa, październik 2007 r.), 

– coroczne imprezy w ramach „Dni Otwartych 

Domów Przysłupowych” (ostatnia niedziela 

maja, poczynając od r. 2008). 

st r a t e g i a n a L a t a 2012-2020 

Sytuacja zabytków na obszarze ERN w latach 

1991-2011 uległa radykalnej poprawie. Mimo to, 

oceniając swoje kilkunastoletnie doświadczenia 

oraz dotychczasowy dorobek, nasza grupa 

robocza (od 2004 r. funkcjonująca jako EUREKS 

Zabytki), daleka jest od poczucia pełnej satysfakcji. 

Nie tylko, dlatego iż w roku 2010 zostaliśmy 

doświadczeni przez powódź, która dokonała 

spustoszenia wśród domów przysłupowych, 

zwłaszcza w Bogatyni, co uświadomiło nam, iż 

nasz Euroregionu, choć jest już okrzepłą i dobrze 

funkcjonującą wspólnotą, niestety nie jest 

przygotowany do skutecznego niesienia pomocy 

tam, gdzie jest ona pilnie potrzebna. Ale nawet 

pomijając sytuacje tak skrajne, na samozadowolenie 

nie pozwala świadomość, iż zarówno tempo, 

zakres ilościowy a często też sposoby ratowania 

i przywracania do życia zabytków, nie odpowiadają 

potrzebom, jakie dostrzegamy i standardom, 

jakie uważamy za właściwe. Szczególnie dobitnie 

ilustrują to różne bariery, na jakie od lat napotykają 

obywatelskie inicjatywy na rzecz skutecznej 

ochrony i pielęgnacji architektury ludowej, 

zwłaszcza domów przysłupowych zwanych „łużyckimi”. 

Warto tu przypomnieć, że od szeregu lat 

powraca postulat, aby wieloprzestrzenny obszar 

33 

unikatowego krajobrazu kulturowego, jakim jest 

„Kraina Domów Przysłupowych” został wpisany 

na listę światowego dziedzictwa ludzkości, zwaną 

„Listą UNESCO”. 

W świetle stwierdzeń przytoczonych na wstępie, 

pokonanie problemów i deficytów, jakie dziś 

jeszcze blokują przyspieszenie działań służących 

ochronie tak cennych walorów jest konieczne! 

W naszym przekonaniu jest też możliwe, ale wymaga 

nowego spojrzenia na cały kompleks spraw 

związanych z zabytkami. Strategia, jaką Eureks 

„ZABYTKI” pragnie zarekomendować Radzie 

Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, odpowiada formule 

„ucieczki do przodu”. 

Co miałoby to oznaczać? 

1. Zakładamy, że ochrona i pielęgnacja dóbr kultury 

może i powinna stać się rzeczywistym 

priorytetem, a w efekcie także „marką” naszego 

Euroregionu, zasłużenie wyróżniającą go 

w wymiarze europejskim. 

2. Konieczne jest możliwie pełne zdiagnozowanie 

stanu i kondycji nie tylko samych zabytków 

w ERN, ale też sił i środków, jakich one 

wymagają. 

3. W diagnozie tej zdecydowane pierwszeństwo 

i skoncentrowanie uwagi winno dotyczyć potrzeb 

„Krainy Domów Przysłupowych”. 

4. Znając w tym zakresie skalę najpilniejszych 

deficytów (finansowych, kadrowych, logistycznych, 

legislacyjnych, edukacyjnych i in.) 

należy podjąć aktywne starania o ich redukcję, 

m.in. poprzez zapewnienie odpowiednich 

funduszy w budżecie Unii Europejskiej na lata 

2014-20. 

EUREX Zabytki, współdziałając z euroregionalnymi 

ekspertami z innych dziedzin, zamierza przygotować 

w 2012 r. szczegółowy program działań, 

zgodny z założeniami jak w punktach 1-4.


20 L a t o c h r o n y p r z e d z a g r o że n i a m i. 

przeciWdziałanie i u S u W a n i e S k u t k ó W 

k at a S t ro f i k LęSk n a S t y k u g r a n i c 

niemiec, cz e c h i po L S k i 

„Bezpieczeństwo nie jest 

wszystkim, lecz bez bezpieczeństwa 

wszystko jest niczym” 

K. Nauman 

Styk granic Niemiec, Czech i Polski to wyjątkowe 

miejsce geopolityczne, na które składają się 

potencjały współpracy, ale i potencjały zagrożeń. 

Wydarzenia z ostatnich lat unaoczniają nam 

wszystkim skalę problemu i jednocześnie dowodzą 

potrzeby wzajemnej współpracy transgranicznej 

na tym obszarze. 

Ukształtowanie terenu zawierające trudne 

klimatycznie góry (Karkonosze) z najwyższym 

szczytem Śnieżką, nieco mniejsze, ale równie 

dynamiczne pogodowo Góry Izerskie, Góry 

Łużyckie oraz pogórza tych gór z licznymi źródłami, 

rzekami i potokami o dużej różnicy poziomów, 

przy stosunkowo nielicznych równinach, 

nadają zagrożeniom powodziowym specy-

ficzny wymiar. Wspólna rzeka graniczna między 

Polską a Niemcami – Nysa Łużycka, ze źródłami 

w Czechach, wielokrotnie na przestrzeni ostatnich 

lat powodowała zagrożenia nie tylko dla terenów 

bezpośrednio przyległych, ale w całym systemie 

zlewni. Także inne rzeki jak Łaba, Jizera, Bóbr czy 

Kwisa wraz z dopływami charakteryzują się dużą 

różnicą poziomów w swym początkowym biegu. 

Z tego względu powodzie występujące na obszarze 

Euroregionu Nysa charakteryzują się gwałtownością 

i dynamiką zjawisk. Skutkuje to określonymi 

utrudnieniami dla mieszkańców i odpowiednich 

służb, stawiając bardzo duże wymagania 

w zakresie koordynacji i szybkości działania. 

Obok zagrożeń powodziowych obszar ten 

narażony jest na różnego rodzaju skażenia i zagrożenia 

cywilizacyjne. Zakończony ogromnym 

sukcesem projekt Czarny Trójkąt, zapominany już 

z powodu widocznych jakościowych zmian w środowisku, 

zbudowany był na fatalnym wówczas 

stanie środowiska naturalnego. 

Z biegiem lat, na skutek licznych i kosztownych 

działań stan środowiska uległ zasadniczej 

poprawie, ale zagrożenia skażeniem nie zmalały. 

Jest tak m.in. z powodu rozwoju transportu, przez 

obszar Euroregionu Nysa przebiegają ważne szlaki 

transportowe generujące liczne potencjalne 

niebezpieczeństwa. 

Ochrona przeciwpożarowa zwykle dotyczy lokalnych 

zagrożeń, zdarzają się jednak i zagrożenia 

w większej skali, jak pożary lasów czy obiektów 

przemysłowych. 

Zagrożeniem są również sfery weterynaryjna 

oraz sanitarna. Pożary i skażenia mają negatywny 

wpływ na środowisko naturalne, a także na jakość 

życia mieszkańców oraz funkcjonowanie różnych 

gałęzi gospodarki i rolnictwa. 

Innym rodzajem zagrożeń jest sfera cywilizacji 

i oddziaływania społecznego w postaci przestępczości. 

W latach 1991-2007 granice w znacznie 

większym stopniu stwarzały utrudnienia dla przestępczości 

transgranicznej, a obok służb policyjnych 

i prokuratorskich w przeciwdziałanie i ściganie 

włączały się służby graniczne. Przestępczość 

celna była jednym z najistotniejszych składników 

całej przestępczości przygranicznej. Wejście 

Polski i Czech 21.12.2007 do strefy Schengen oraz 

35 

wcześniejsze rozszerzenie Unii Europejskiej zasadniczo 

zmieniło kwestię odpraw granicznych. 

Spowodowało to automatycznie niepewność 

mieszkańców strony niemieckiej, która spodziewała 

się wzrostu przestępczości. Obawy te nie potwierdziły 

się jednak, m.in. z powodu bardzo dobrej 

współpracy kompetentnych podmiotów, takich 

jak np. policja. 

Położenie geopolityczne na styku granic 

Niemiec, Czech i Polski powoduje, iż skala problemu 

wszelkiego rodzaju zagrożeń jest potęgowana 

przez zagrożenia pochodzące z innego państwa. 

Może być to czynnik środowiskowy kształtowany 

przez warunki klimatyczne, może również 

wynikać z uwarunkowań społecznych. 

Powstanie Euroregionu Nysa zawierało w sobie 

świadomość potrzeby współpracy, gdyż zagrożenia 

np. klimatyczne nie uwzględniają kwestii 

granic. Doświadczenie wskazywało także, że 

uszczelnienia odpraw celnych również nie gwarantują 

np. eliminacji przestępczości międzynarodowej. 

Dodatkowo pojawiły się wpływy makropolityki 

i sytuacje związane z globalizacją. 

Ułatwienia w przemieszczeniu się postawiły w innym 

świetle elementy zagrożeń sanitarnych czy 

weterynaryjnych. 

Transformacja przełomu lat 80/90-tych wyzwoliła 

nowy pogląd na możliwości rozwoju peryferyjnych 

do tej pory obszarów trzech państw. 

Dostrzeżono potrzebę współpracy transgranicznej, 

jako szansy na zmianę niekorzystnych uwarunkowań. 

Kwestie bezpieczeństwa były, więc 

jednym z fundamentów całej filozofii kooperacji 

przygranicznej. Skoro zagrożenia mają charakter 

transgraniczny, to i przeciwdziałanie musi opierać 

się na bezpośredniej transgranicznej współpracy 

wszystkich, nie tylko kompetentnych prawnie 

podmiotów, lecz również organizacji pozarządowych 

i samych mieszkańców. By nadać kwestiom 

szeroko pojętego bezpieczeństwa ramy zorganizowanej 

płaszczyzny kooperacji, już na samym 

początku, czyli 21.12.1991 r. powołano do życia 

euroregionalną Grupę Roboczą „Ochrona przed 

katastrofami. Bezpieczeństwo”. W toku swojej 

działalności Grupa ta ulegała przekształceniom 

tematycznym, co wpływało na skład i zaangażowanie 

różnych osób i instytucji. Większy nacisk na

36 

przestępczość ze szczególnym akcentem na policję 

z biegiem lat został zastąpiony przez priorytety 

dotyczące zarządzania kryzysowego, czego 

efektem stało się rozdzielenie w dniu 28.02.1998 

na dwie Grupy: „Ochrona przed katastrofami” 

i „Bezpieczeństwo”, gdzie w tym pierwszym przypadku 

główna aktywność przypadała strażom 

pożarnych, zaś w drugim policji, a zwłaszcza 

Międzynarodowemu Stowarzyszeniu Policji (IPA). 

Wobec zmian administracyjnych po polskiej i czeskiej 

stronie współpraca policji zaczęła być koordynowana 

bezpośrednio na poziomie struktur 

policyjnych, co wynikało również z realizacji bardzo 

specjalistycznych inicjatyw. Natomiast tematyka 

zarządzania kryzysowego znalazła się wśród 

priorytetów euroregionalnych na poziomie Grupy 

Roboczej „Transgraniczne Zarządzanie Kryzysowe” 

będącej kontynuacją ochrony przed katastrofami. 

Kolejnym etapem modyfikacji tematycznej stało 

się wyłączenie w roku 2007 kwestii ratownictwa 

medycznego jako samodzielnej Grupy Roboczej. 

Pomimo obecności praktycznie wszystkich tematów 

związanych z bezpieczeństwem, potrzeba 

bezpośredniej współpracy w konkretnych, także 

usamodzielnionych dziedzinach determinowała 

priorytety coraz bardziej skoncentrowane 

na zarządzaniu kryzysowym. By jednak nie tracić 

ogólnego poglądu na bezpieczeństwo i utrzymać 

ogólny monitoring powołano w roku 2003 dodatkowe 

gremium w postaci Forum Bezpieczeństwa 

(FOR-BES), które grupuje wszystkie przestrzenie 

związane ze sferą bezpieczeństwa. 

Po pierwszych latach ideowego podejścia 

do bezpieczeństwa oraz potrzeby bezpośredniej 

współpracy, zaczęto definiować konkretne wymogi 

tej współpracy. Powódź w roku 1997 wyzwoliła 

znacznie większy nacisk społeczny, medialny 

i polityczny na uregulowania służące łatwiejszej 

i szybszej transpozycji informacji do sąsiedniego 

kraju oraz na bardziej skuteczną kooperację służb 

bezpieczeństwa. 

Sfera bezpieczeństwa jest w Niemczech, 

Czechach i Polsce ustawowo przypisywana różnym 

podmiotom. Z tego względu oraz z uwagi 

na fakt braku uregulowań dla międzynarodowej 

współpracy rozpoczęto w połowie lat 90-tych 

prace nad stosowymi umowami i porozumie- 

niami. Euroregion Nysa był jednym z inicjatorów 

tych umów argumenty lokując przede wszystkim 

na realnych doświadczeniach i wielu działaniach 

ćwiczeniowych. W kolejnych 6 latach podpisano 

stosowne akty prawne dla kooperacji polskoniemieckiej 

i polsko-czeskiej. Były to ważne i konieczne 

dokumenty dające fundamenty służbom, 

inspekcjom i strażom. Mankamentem stała się 

długa ścieżka legislacyjna powodująca, że przez 

kolejne lata oczekiwano na umożliwienie współpracy. 

Niemniej ówczesne umowy i porozumienia 

należy ocenić bardzo wysoko, zwłaszcza, iż nie 

było w tej części kontynentu zbyt wielu podobnych 

inicjatyw. Wraz z wejściem Polski i Czech do 

Unii Europejskiej pojawiły się nadzieje na nowe 

szanse i możliwości w sferze bezpieczeństwa. 

Podjęte wówczas inicjatywy wejścia w życie układu 

z Schengen spowodowały koncentrację na zadaniach 

dostosowawczych do wymogów na granicach, 

zwłaszcza wschodnich – czyli zewnętrznych 

UE. Starania dotyczące spełnienia wymogów 

formalnych i technicznych na granicach zewnętrznych 

odsunęły nieco możliwości dyskusji 

o problemach bieżących na granicach wewnętrznych, 

którymi stała się granica polsko-niemiecka, 

czesko-niemiecka i polsko-czeska. 

Równocześnie kolejne doświadczenia mniejszych 

i większych zagrożeń generowały coraz 

większą potrzebę zacieśnienia współpracy gdyż 

mieszkańcy postrzegając bardzo pozytywnie rozszerzenie 

Unii oraz układ Schengen oczekiwali 

powstania konkretnych mechanizmów kooperacji, 

przede wszystkim skutecznych na wypadek 

zagrożeń i potrzeb, np. pomoc medyczna. 

W tym momencie należy podkreślić, jakie rodzaje 

tej współpracy w Euroregionie Nysa występują 

i odnieść się przede wszystkim do gór 

(współpracy Karkonoskiej Grupy GOPR i Horskiej 

Służby), do służb organów ścigania i sprawiedliwości 

(Policja, Straże Miejskie, Prokuratura, Straż 

Graniczna, Straż Celna) oraz do ratownictwa 

(Staże Pożarne, Pogotowie Ratunkowe) i administracji 

(zarządzanie kryzysowe w samorządach i w 

strukturach rządowych). 

Na Forum Bezpieczeństwa w Bautzen w roku 

2007 z udziałem wiceministrów spraw wewnętrznych 

Polski, Czech u Saksonii podpisano porozu-

mienie dla tworzenia wspólnego systemu zarządzania 

i reagowania kryzysowego ujętego w idei 

tzw. Dokumentu Akcji. Idea ta zakładała powstanie 

bazy danych możliwych zagrożeń oraz sił ratowniczych 

dla całego Euroregionu Nysa, wraz 

z systemem powiadamiania i wzywania pomocy. 

Prace nad Dokumentem okazały się jednak 

niemożliwe bez wprowadzenia ułatwień prawnych, 

gdyż wspomniane wcześniej umowy i porozumienia 

międzyrządowe sprawdzając się w warunkach 

zachowania procedury dużych zdarzeń, 

nie zawierały płaszczyzny bieżącej współpracy 

transgranicznej. Jak cenne były inicjatywy euroregionalne 

dążące do zmian udowodniła tragiczna 

powódź na trójstyku w 2010 roku? Zadziałał bardzo 

klasyczny mechanizm szybkiego rozwoju zdarzeń, 

dla którego nie przewidziano miejsca w regulacjach. 

Mimo, iż wszystkie służby zareagowały 

zgodnie ze swoimi wytycznymi, to unaoczniono 

wszystkim, iż w przypadku obszaru Euroregionu 

Nysa trzeba wypracować inne zasady zarządzania 

kryzysem. Obecnie trwają prace nad nowymi regulacjami, 

jednakże można wyczuć obawy o hermetyzowanie 

się środowisk pracujących w tej 

sprawie wokół podmiotów ustawowo związanych 

z ratownictwem i bezpieczeństwem. Pozostaje 

mieć nadzieję, iż efekt tych prac będzie pozytywny, 

gdyż nie ma innego bardziej uniwersalnego 

obszaru współpracy poza Euroregionem Nysa 

dysponującego najdłuższą historią i największym 

zespołem doświadczeń opisanych, zbadanych, 

które wraz z ogromną ilością ćwiczeń praktycznych, 

warsztatów, konferencji i spotkań stanowić 

mogłyby cenne zbiór wskazówek dla kształtowania 

nowej rzeczywistości. 

W ostatnim okresie wśród priorytetów z zakresu 

zarządzania kryzysowego pojawiła się idea 

wpisania prewencji jako jednego z głównych kierunków 

w przyszłości. Obok koniecznych aktualizacji 

norm prawnych coraz większego znaczenia 

nabiera kwestia edukacji społeczeństwa. Jest przy 

tym oczywiste, iż suma indywidualnych zachowań 

decyduje o poczuciu bezpieczeństwa. Nie 

ma, bowiem możliwości przy każdym znajdował 

się strażak, policjant czy lekarz. Dlatego struktury 

europejskie tak znacząco eksponują zaangażo- 

37 

wanie środowisk obywatelskich w sferze prewencji. 

Na podkreślenie zasługuje tu inicjatywa stałej 

edukacji dla bezpieczeństwa dzieci i młodzieży na 

płaszczyźnie Konkursu „Uczę się bezpiecznie żyć”. 

Równocześnie na bazie ostatnich doświadczeń 

powodziowych coraz aktywniej wdraża się system 

szkoleń dla dorosłych, osób związanych z administracją 

i służbami. Rysuje się, więc możliwość 

wspierania systemu bezpieczeństwa na zasadzie 

trzech filarów: rządowy, samorządowy, pozarządowy. 

Podkreślając słowo „wspierania” wyraźnie 

wskazuję świadomość – kto jest do czego powołany? 

Jednocześnie jednak jest oczywistą oczywistością 

konieczność kooperacji wszystkich na 

rzecz jednego celu – BEZPIECZEŃSTWA. 

Wnioski do Memorandum: 

Bezpieczeństwo było, jest i będzie jednym 

z priorytetów euroregionalnych. Wynika to z oczywistego 

faktu determinowania przez bezpieczeństwo 

wszelkiej aktywności ludzkiej, a także stanu 

środowiska naturalnego. Doceniając wielki wkład 

wielu osób i instytucji, należy podkreślić, że suma 

doświadczeń w ramach Euroregionu Nysa na 

płaszczyźnie bezpieczeństwa należy do największych 

w Europie. Wciąż jednak istnieją problemy, 

które na rzecz tego regionu należy rozwiązać 

usprawniając kooperację wszystkich podmiotów 

związanych z bezpieczeństwem. Regulacje prawne 

każdego z krajów są pryzmatem postrzegania 

regulacji systemu bezpieczeństwa na pograniczu. 

Podobnie umowy i porozumienia międzypaństwowe 

i międzyresortowe. Współczesność i przyszłość 

stawiają jednak coraz większe wymagania, 

co wiąże się także z oczekiwaniami naszych społeczności. 

W tym celu potrzebne są nowe ramy 

prawne wspierające bieżącą współpracę w bezpieczeństwie 

na pograniczu. Koniecznej jest również 

wsparcie dla inicjatyw edukacyjnych, w tym 

Konkursu „Uczę się bezpiecznie żyć”, szkoleń i publikacji. 

Niezwykle ważne jest dostrzeganie potrzeby 

zdecydowanie większych środków w perspektywie 

finansowej 2014-2020 dla inicjatyw 

wspierających narodowe i przyszły transgraniczny 

system bezpieczeństwa we wspólnej przestrzeni 

europejskiej.

e t r o s p e kc j a: 

in e S fa b i S c h 

ró W n o ś ć S z a n S 

Rada Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa na posiedzeniu 

w dniu 31 sierpnia 2008 roku powzięła 

uchwałę o utworzeniu euroregionalnej grupy 

roboczej Równość szans. Uchwałę poprzedziła 

szeroka dyskusja z udziałem kobiet i mężczyzn 

w Euroregionie Nysa. 

historia p o w s t a n i a 

Unia Europejska od jej założenia realizuje zasadę 

równego traktowania kobiet i mężczyzn, 

której głównym celem jest likwidacja dysproporcji 

i wspieranie równego traktowania na terenie 

całej Wspólnoty Europejskiej. W celu wsparcia 

krajów członkowskich w realizacji tego celu, za 

pośrednictwem komisji także w obszarze równości 

szans inicjuje się przetargi i ustala programy 

działania. Tę możliwość w 2006 roku wykorzystał 

ówczesny powiat Löbau-Zittau we współpracy 

z Powiatem lubańskim i Libereckým krajem i zainicjował 

projekt „Równość szans kobiet i mężczyzn 

w Euroregionie Neisse-Nisa-Nysa”. Wdrożenie 

projektu odbyło się poprzez Międzynarodowe 

Centrum Spotkań St. Marienthal w Ostritz. Celem 

tego projektu było zakorzenienie równości szans 

kobiet i mężczyzn jako stałej zasady przewodniej 

w niemiecko-polsko-czeskim Euroregionie. 

Podczas 18 miesięcy trwania projektu uczestniczyło 

w nim około 1000 kobiet i mężczyzn z trzech 

krajów w pracy sieci, zdobywaniu kwalifikacji i w 

konferencjach. Współpraca transgraniczna, mimo 

różnych warunków w trzech krajach sąsiedzkich, 

udała się wzorcowo. 

Grupa robocza EUREX Równość szans jako 

politycznie zalegalizowana struktura robocza 

związku gmin Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa powinna 

stanowić podstawę dla długoterminowego 

wdrażania celu projektowego zakorzenienia 

równości szans kobiet i mężczyzn jako stałej politycznej 

zasady przewodniej. Uchwalona na zakończenie 

projektu Deklaracja Marienthalska ze

swoim katalogiem działań tworzy podstawę do 

dalszej pracy. W deklaracji jest m.in. napisane: 

„Wprowadzenie równych szans we wszystkich 

dziedzinach polityki stanowi długotrwały 

wkład w uatrakcyjnianie naszego Euroregionu 

dla kobiet i mężczyzn i w ten sposób jest szansą 

przeciwdziałania migracji i wspierania imigracji. 

Równość szans jest decydującym kryterium 

gospodarczego i społecznego sukcesu w naszym 

wspólnym Euroregionie Neisse-Nisa-Nysa.” 

eureX ró w n o ś ć s z a n s w p r a k t y c z n e j 

r e a L i z a c j i – p r o c e s 

Równość szans potrzebuje dobrej kondycji 

i długiego oddechu, to przypuszczano już na 

pierwszym euroregionalnym szczycie kobiet 

w marcu 2007 roku na górze Hwozd w Górach 

Żytawskich i to stale się też potwierdza w pracach 

EUREX-u do dnia dzisiejszego. W czerwcu 2008 

roku odbyło się zebranie założycielskie grupy roboczej 

EUREX Równość szans. Tam sformułowano 

cele i oczekiwania, dla których katalog działań 

Deklaracji Marientalskiej stanowił podstawę prac. 

Przedstawiano i dyskutowano pierwsze pomysły 

na projekty. Członkinie EUREX-u postrzegają się 

jako inicjatorki i osoby wspierające projekty dotyczące 

równości szans. 

Określenie tematów i głównych aspektów 

na pierwszych wspólnych posiedzeniach każdy 

z uczestników widział inaczej. I tak strona polska 

jako główny aspekt EUREX-u widzi równość szans 

niepełno– i pełnosprawnych. To utrudnia współpracę, 

bo niemieccy i czescy członkowie pracują 

głównie na obszarze równości szans kobiet i mężczyzn. 

Starają się działać jak multiplikatorzy, przekazywać 

odpowiednie informacje i pośredniczyć 

w znajdowaniu partnerów do rozmowy. 

W pracy merytorycznej próbujemy znajdować 

kompromis. Na posiedzeniach jest miejsce 

na oba tematy, pomimo że umiejscowienie interesów 

jest różne. Na przykład polskie organizacje 

niepełnosprawnych przedstawiały swoje projekty 

i opowiadały o sytuacji niepełnosprawnych 

w kraju. 

Na ostatnim spotkaniu jedna z przedstawicielek 

Międzynarodowego Centrum Spotkań 

St. Marienthal przedstawiła bardzo szczególny 

39 

projekt. Po raz pierwszy w tym roku odbył się 

międzynarodowy Girl`s & Boy`s Day. Według informacji 

Federalnego Ministerstwa ds. Rodziny, 

Seniorów, Kobiet i Młodzieży ten projekt posiada 

unikalną propozycję sprzedaży (USP) na obszarze 

pogranicza Republiki Federalnej. Podczas dni 

akcji orientacji zawodowej uczennice i uczniowie 

poznają zawody określane jako nietypowe dla 

kobiet wzgl. dla mężczyzn. Konkretnie rzecz ujmując 

dziewczęta wizytowały przedsiębiorstwa 

branży energetycznej, a chłopcy placówki socjalne. 

Oczywiście mogli też próbować różnych 

praktycznych rzeczy. Dziewczęta i chłopcy pochodzili 

ze szkół trzech krajów Euroregionu i odwiedzali 

też przedsiębiorstwa i placówki w tych 

trzech krajach. Projekt możliwy był do zrealizowania 

dzięki wsparciu z funduszu małych projektów 

Euroregionu. Te przedstawienia projektów stanowią 

wewnątrz grupy roboczej punkt wyjścia dla 

wzmożonej dyskusji o sytuacji w danych krajach. 

Służą wymianie doświadczeń i dostarczają nowych 

pomysłów dla współpracy transgranicznej. 

wi d o k i i c e L e 

Wszyscy członkowie grupy roboczej Równość 

szans są zgodni co do tego, że dotychczas nie znaleźli 

idealnej struktury pracy. Droga, którą kroczymy, 

jest konstruktywnym procesem dla umożliwienia 

wszystkim uczestnikom pracy zorientowanej 

na cel. Teraz przeważa wizja zajmowania się 

dwoma głównymi aspektami w pracach grupy roboczej 

– równością szans kobiet i mężczyzn i równością 

szans niepełnosprawnych. Ponadto nieodzownie 

konieczne jest wprowadzenie przedstawicieli 

osób niepełnosprawnych z niemieckiej 

i czeskiej strony w problematykę równości szans 

niepełnosprawnych. Po drugie konieczne jest wydelegowanie 

przez stronę polską przedstawiciela 

do tematyki równości szans kobiet i mężczyzn. 

Równość szans to temat przekrojowy, przechodzący 

przez wszystkie obszary życia społecznego. 

Na to powinna być bardziej ukierunkowana 

przyszła praca EUREX-u Równość szans. Dlatego 

wszyscy członkowie serdecznie pozdrawiają tę 

wspólną konferencję grup roboczych EUREX 

i oczekują fachowej wymiany między grupami 

ekspertów jako elementu stałej współpracy.

Sła W o m i r ba n a S z a k 

Stat ySt yk a 

Jednym z warunków zbliżenia się społeczeństw 

zamieszkujących po przeciwnych stronach granicy 

oraz nawiązania dobrosąsiedzkiej współpracy 

jest wzajemne poznanie się, uświadomienie 

sobie podobieństw, a także istniejących różnic. 

Myśl ta stała się wyzwaniem dla służb statystycznych 

w powstającym, na początku lat 90-tych, 

Euroregionie Nysa. Statystycy z Liberca, Kamenz 

i Jeleniej Góry rozpoczęli współpracę tuż po utworzeniu 

Euroregionu tj. na przełomie lat 1991/92, 

próbując od początku aktywnie włączyć się w realizację 

idei euroregionalnych, dostarczając informacje 

o poszczególnych częściach Euroregionu 

i o zamieszkujących je społeczeństwach. 

Głównym problemem w realizacji tego zadania 

są istotne różnice metodologiczne występujące 

pomiędzy statystykami trzech państw. 

Nie można w prosty sposób zestawić danych 

z roczników statystycznych: Saksonii, powiatów 

Północnych Czech i województwa dolnośląskie-

go, ponieważ często pod identycznie brzmiącymi 

pojęciami kryją się nieporównywalne informacje, 

szczególnie w takich dziedzinach jak gospodarka, 

szkolnictwo czy ochrona środowiska, gdzie rozbieżności 

są największe. Przeciętny ich odbiorca 

może przykładowo nie wiedzieć, że szkoła podstawowa 

w Saksonii obejmuje tylko cztery klasy, 

a w Republice Czeskiej dziewięć, a do osób w tzw. 

„wieku produkcyjnym” w Czechach i w Niemczech 

zalicza się osoby, które ukończyły 15-ty rok życia 

podczas gdy w Polsce dolna granica dla tej kategorii 

to 18 lat. 

Pierwsze spotkanie statystyków ówczesnego 

Wojewódzkiego Urzędu Statystycznego 

w Jeleniej Górze z przedstawicielami urzędów 

statystycznych Północnych Czech oraz 

Saksonii odbyło się 21 listopada 1991 r. w Oybin 

(Saksonia). Inicjatorami spotkania i animatorami 

wieloletniej owocnej współpracy byli: dyrektor 

Urzędu Statystycznego w Jeleniej Górze – Śp. 

Kazimierz Żurawski, dyrektor Czeskiego Urzędu 

Statystycznego Przedstawicielstwa Okręgowego 

w Libercu – Ladislav Knap oraz Zastępca 

Prezydenta Krajowego Urzędu Statystycznego 

Saksonii Ullrich Eichler. 

Formalne utworzenie trójstronnej grupy roboczej 

„Statystyka”, działającej w ramach Euroregionu 

nastąpiło w maju 1997 r. Przewodniczącym grupy 

został Kazimierz Żurawski. W okresie od 1991 r. 

do 2011 r. odbyło się około 90 spotkań roboczych 

statystyków polskich, czeskich i niemieckich 

w ramach struktur roboczych Euroregionu Nysa. 

Spotkania organizowane były kolejno w poszczególnych 

częściach krajowych euroregionów na 

zasadzie rotacji. Efektem trwającej nieprzerwanie 

od dwudziestu lat współpracy jest kilkadziesiąt 

wspólnych publikacji statystyczno-opisowych 

prezentujących stan rozwoju społeczno-gospodarczego 

pogranicza polsko-czesko-saksońskiego 

i efekty prowadzonej współpracy. 

Poniżej przedstawiono w ujęciu tematycznomerytorycznym 

zestawienie wspólnie opracowanych 

publikacji: 

1. Opracowania metodyczne: 

* Metodyczne i praktyczne problemy statystyki 

euroregionów (1994 r.). 

2. Opracowania kompleksowe: 

41 

* Euroregion Neisse-Nisa-Nysa – podstawowe 

informacje (1994 r.); 

* Współpraca transgraniczna w Polsce – efekty 

i możliwości współpracy strony polskiej na 

przykładzie Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa 

(1996 r.); 

* Rocznik Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa 1998 – 

podstawowe dane; 

* Euroregion Neisse-Nisa-Nysa 2000 – folder 

(2000 r.); 

* Rocznik statystyczny Euroregionu Neisse- 

Nisa-Nysa 2003 (2004 r.); 

* Euroregion Neisse-Nisa-Nysa 2008 – folder 

(2009 r.); 

* Pogranicze polsko-czeskie w liczbach 2009 

(2010 r.); 

3. Cykl wydawniczy o miastach i powiatach 

w Euroregionie Neisse-Nisa-Nysa: 

* Görlitz-Jelenia Góra-Liberec (1995 r.); 

* Bogatynia-Zittau-Hradek nad Nysą (1997 r.); 

* Zgorzelec-Bautzen-Jablonec nad Nysą 

(1998 r.); 

* Löbau-Varnsdorf (1999 r.); 

* Miasta w Euroregionie Neisse-Nisa-Nysa (1999 

r.); 

* Powiaty w Euroregionie Neisse-Nisa-Nysa 

(2000 r. oraz coroczna przekrojowa publikacja 

elektroniczna – od roku 2000, 10 edycji); 

* Powiaty Euroregionu Nysa (2009 r. wersja czeska, 

folder opracowany na zlecenie czeskiego 

sekretariatu Euroregionu). 

4. Cykl wydawniczy – Euroregiony na granicach 

Polski: 

* Panorama euroregionów (1997 r.); 

* Panorama euroregionów – wydanie drugie 

zmodyfikowane (1998 r.); 

* Euroregiony w nowym podziale terytorialnym 

Polski (1999 r.); 

* Euroregiony na granicach Polski 2001 (2001 

r.); 


r.); 


r.). 

5. Dziedzinowe/tematyczne: 

* Stan i ochrona środowiska na pograniczu polsko-czesko-niemieckim 

(1999 r.);

42 

* Turystyka w Euroregionie Neisse-Nisa-Nysa 

(2001r.); 

* Ceny i dochody w Euroregionie Neisse- 

Nisa-Nysa. Integracja Polski i Czech z Unia 

Europejską (2003 r.); 

* Ceny w Euroregionie Neisse-Nisa-Nysa 

(2004 r.); 

* Ceny w Euroregionie Nysa 2003-2005 

(2005 r.); 

* Ceny w Euroregionie Nysa 2006 (2006 r.); 

* Ceny w Euroregionie Nysa 2007; 





* Szkolnictwo w Euroregionie Neisse-Nisa-Nysa 

2002 (2004 r.); 

* Ludność i warunki mieszkaniowe na pograniczu 

polsko-czeskim w świetle wyników narodowych 

spisów powszechnych (2005 r.); 

* Dzieci w Euroregionie Nysa (2007 r.); 

* Kobiety i mężczyźni w Euroregionie Nysa 

(2009 r.). 

Wyczerpanie nakładów wyżej wymienionych 

publikacji świadczy o celowości współpracy prowadzonej 

od lat przez statystyków i potrzebie jej 

kontynuowania. 

Kolejnym wspólnym projektem statystyków, 

rozpoczętym w 2003 r., jest Transgraniczny polsko-czesko-niemiecki 

bank danych (Cross-border 

friendship database). Idea przedsięwzięcia polega 

na udostępnieniu poprzez sieć internetową zestawu 

porównywalnych informacji statystycznych 

o polskich, czeskich i niemieckich jednostkach 

podziału terytorialnego. Aktualnie baza ta oferuje 

odbiorcom poprzez Internet (www.crossborderdatabase.org) 

zestaw porównywalnych informacji 

statystycznych – 250 cech i wskaźników – o polskich, 

czeskich i niemieckich (Saksonia i Bawaria) 

jednostkach podziału terytorialnego dla lat 2002- 

2008. Ze względu na dynamicznie rozwijającą się 

współpracę euroregionalną, utworzono w niej 

także moduł, w którym zamieszczone są dane 

o euroregionach funkcjonujących na pograniczach 

polsko-czeskim, polsko-niemieckim i czesko-niemieckim. 

wn i o s k i 

1. Rosnące zainteresowanie współpracą transgraniczną 

postawiło przed służbami statystycznymi 

nowe zadania polegające na dostarczaniu 

wiarygodnej i porównywalnej wiedzy 

statystycznej o sytuacji społeczno-gospodarczej 

na obszarach transgranicznych. 

2. Rozwojowi współpracy transgranicznej towarzyszy 

duże zainteresowanie jej efektami, co 

rodzi potrzebę opracowywania analiz wpływu 

tej współpracy na sytuację społeczno-ekonomiczną 

obszarów przygranicznych. 

KonderhausOstritz 

3. Jak wykazała praktyka niektórych euroregionów 

bardzo przydatne okazuje się powoływanie 

wspólnych grup roboczych złożonych 

z ekspertów, których zadaniem jest obserwacja 

prowadzonej współpracy i wskazywanie 

priorytetowych jej obszarów.

e g i n a geLLrich 

ed u k a c j a: S t a n o b e c n y 

i perSpekt y W y 

Placówki edukacyjne jak przedszkola, szkoły 

i stowarzyszenia wnoszą istotny i trwały wkład 

w przyszłość Euroregionu. Poprzez swoją pracę, 

ukierunkowaną na interkulturowe spotkania 

i wspólną K r enaukę f t w e r Tu dzieci, r ó w młodzieży i dorosłych 

z wszystkich trzech sąsiadujących krajów tworzą 

ważne podstawy Lernspiel Schatzuche dla znoszenia Kita uprzedzeń, udane 

transgraniczne bycie razem oraz wzmocnienie 

wspólnej tożsamości euroregionalnej ludzi żyjących 

w Euroregionie. Kompetencje interkulturowe 

i językowe coraz bardziej zyskują na znaczeniu 

na wspólnym transgranicznym rynku pracy 

i we wspólnej przestrzeni gospodarczej a tym samym 

na gospodarczej i zawodowej ważności dla 

obywateli. Euroregion Neisse-Nisa-Nysa oferuje 

Państwu na starcie specyficzne „miejsce nauki“, 

ponieważ tu wspólna wielowiekowa historia 

czworga narodów (włączając Serbołużyczan) 

łączy się z czterema językami i kulturami odczuwalnymi 

w życiu codziennym.

44 

Na tym tle już w latach 90-tych w Euroregionie 

powołano do życia wiele modelowych transgranicznych 

projektów edukacyjnych. Inicjatywy jak 

dwujęzyczne projekty wymiany między przedszkolami 

w Żytawie i Hradku n. Nisou czy Görlitz, 

trójnarodowy związek szklny SCHKOLA czy 

Uniwersytet Nysa mogły się przy tej okazji skutecznie 

ukonstytuować i stale rozwijać. Od 2002 roku 

takie inicjatywy łączy utworzona na podstawie 

koncepcji regionów uczących się transgraniczna 

sieć edukacyjna PONTES, tworzy platformę dla 

trójnarodowej wymiany doświadczeń i kwalifikowania 

specjalistów i multiplikatorów oraz wspiera 

uczestników wspólnych działań euroregionalnego 

marketingu edukacyjnego. 

W 2004 roku społeczności lokalne ERNNN powołały 

do życia Euroregionalną Grupę Ekspercką 

EUREX Edukacja. Ukonstytuowała się 17.03.2004 

roku w Libercu i od tamtej pory postrzega się 

jako: 

– doradcze gremium specjalistyczne 

Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa podczas 

realizacji strategicznych celów rozwoju 

Euroregionu w efektywnej transgranicznej 

przestrzeni edukacyjnej oraz 

– inicjator zabiegów transgranicznych o oddziaływaniu 

ogólnoeuroregionalnym, które 

przyczyniają się do rozwoju wspólnej euroregionalnej 

przestrzeni edukacyjnej. 

Centralne znaczenie mają tutaj działania służące 

szeroko rozumianemu przekazywaniu wiedzy 

o krajach sąsiednich, aktywizacji wielojęzyczności 

oraz aktywizacji równoprawnej i partnerskiej 

współpracy we wszystkich dziedzinach 

edukacji w kontekście kształcenia ustawicznego. 

Podczas wspólnych dyskusji i prac w grupie 

EUREX Edukacja coraz bardziej widoczny stawał 

się potencjał i wartości dodane, jakie dla wszystkich 

uczestników wynikają z połączenia doświadczeń 

i kompetencji trzech różnych systemów 

kształcenia. 

Eksperci grupy EUREX Edukacja angażują się 

nie tylko jako inicjatorzy, lecz wnoszą także kompetencje 

i zasoby swoich instytucji w realizację 

przedsięwzięć, a ponadto szczególnie ściśle 

współpracują także w transgranicznej sieci edukacyjnej 

PONTES. I tak jednym z pierwszych wspól- 

nych działań członków grupy EUREX Edukacja 

2005 było zainicjowanie trójjęzycznego „szkolnego 

portalu informacyjnego Euroregionu Neisse- 

Nisa-Nysa” (www.neisse-nisa-nysa.eu). Celem 

było udostępnienia narzędzia, które z jednej 

strony uwidoczni wielość transgranicznych działań 

przedszkoli, szkół i innych jednostek oświatowych, 

i jednocześnie będzie stanowić platformę 

dla wymiany doświadczeń, nawiązywania kontaktów 

ponad granicami i rozwoju transgranicznego 

partnerstwa i projektów. Realizacja odbyła 

się w ramach czesko-niemieckiego małego projektu 

w kooperacji kuratorium Kraju Libereckiego, 

agencji PONTES Ostritz i DODN-u Jelenia Góra. 

Kolejnymi ważnymi trójnarodowymi działaniami 

i wynikam euroregionalnej współpracy są ponadto: 

– opracowanie certyfikatu KOMPETENT4, jego 

implementacja we wszystkich trzech krajach 

Euroregionu i uznawanie go na podstawie 

uchwały prezydium Euroregionu Neisse-Nisa- 

Nysa 2010, 

– coroczne euroregionalne konferencje dotyczące 

kształcenia zawodowego w kontekście 

transgranicznego obszaru gospodarczego 

i rynku pracy (organizowane od 2009 roku), 

– przeprowadzanie trójnarodowych warsztatów 

uczniowskich jak euroregionalnego Girls’ 

Day w celu wspierania orientacji zawodowej 

młodych ludzi na miejscu na transgranicznym 

obszarze gospodarczym i rynku pracy. 

– euroregionalne konferencje i doskonalenie zawodowe 

dla pedagogów w celu kształcenia interkulturowego 

i językowego (od 2004 roku), 

– opracowanie czterojęzycznej gry edukacyjnej 

„Schatzsuche – Poszukiwanie skarbów 

– Hledänf pokladu – Pytanje poktada” 

o Euroregionie i jego językach, która jest wykorzystywana 

w ponad 500 placówkach dla 

dzieci i w szkołach wszystkich trzech krajów 

sąsiedzkich, 

– przeprowadzanie euroregionalnych festynów 

nauki (od 2003 roku) 

– i znacznie więcej. 

Od 2008 roku rok rocznie wybitne projekty 

i partnerstwa transgranicznej współpracy edukacyjnej 

są honorowane „Nagrodą Euroregionu

Neisse-Nisa-Nysa” w kategorii edukacja i w ten 

sposób, jako przykłady dobrej euroregionalnej 

praktyki stają się znane opinii publicznej. Z biegiem 

lat współpraca transgraniczna w wielu dziedzinach 

edukacji w Euroregionie Neisse-Nisa- 

Nysa stała się już stałą praktyką. 

Rozwijające się w ubiegłych latach aktywne 

współistnienie placówek naszych krajów należy 

na trwale zabezpieczyć, rozbudowywać i poddawać 

dalszej kwalifikacji przy jednoczesnym jeszcze 

aktywniejszym ukierunkowaniu na wzmacnianie 

kompetencji Euroregio i na wzmacnianie tożsamości 

mieszkańców Euroregionu. Równocześnie 

większość działań ciągle jeszcze bazuje na dużym 

zaangażowaniu charytatywnym uczestników na 

miejscu i jest zdana na finansowanie w ramach 

ograniczonych czasowo projektów objętych 

wsparciem. Wymagają one najczęściej znacznego 

nakładu administracyjnego, który często przerasta 

właśnie mniejsze placówki jak przedszkola czy 

stowarzyszenia. Budowę trwałych stosunków kooperacyjnych 

utrudniają także przerwy pomiędzy 

projektami. I wreszcie skomplikowane warunki finansowania 

parytetowego i realizacji trójnarodowych 

przedsięwzięć stanowią kolejną przeszkodę, 

którą koniecznie trzeba pokonać, ponieważ 

właśnie te projekty mają szczególne znaczenie 

dla równoprawnego rozwoju naszego regionu 

trzech krajów. 

W celu uzyskania nowej jakości rozwoju 

Euroregionu do rangi wydajnego transgranicznego 

obszaru edukacyjnego – wychodząc z już 

osiągniętego poziomu – szczególną uwagę należy 

w przyszłości poświęcić stworzeniu warunków 

ramowych w celu utrwalenia transgranicznych 

45 

stosunków kooperacyjnych, stałego podnoszenia 

jakości transgranicznej pracy edukacyjnej i transferowi 

dobrych pomysłów na projekty do całego 

Euroregionu. Do tego celu potrzebne są nośne 

trójnarodowe struktury integracji i profesjonalne 

usługi dla wsparcia placówek edukacyjnych, które 

bez instytucjonalnego spojenia z Euroregionem 

i jego zasobami, będzie bardzo trudno zapewnić. 

Droga budowy trójnarodowego związku kooperacyjnego, 

którą podąża sieć PONTES, z bliźniaczymi 

strukturami we wszystkich trzech krajach 

sąsiadujących oraz dążenie do perspektywy zinstytucjonalizowania 

poprzez założenie europejskiej 

formy prawnej mogą stanowić obiecujący 

początek. Dla Euroregionalnej Grupy Eksperckiej 

EUREX Edukacja wynikają z tego m.in. następujące 

strategiczne priorytety w pracach na kolejne 

lata: 

– dalszy rozwój jakościowy i profesjonalizacja 

transgranicznej współpracy edukacyjnej – 

m.in. przez opracowanie i wdrożenie: wspólnych 

ofert zdobywania kwalifikacji dla personelu 

pedagogicznego wszystkich trzech krajów 

sąsiadujących, wspólnych programów 

kształcenia z certyfikatami uznawanymi we 

wszystkich trzech krajach oraz udostępnienie 

i świadczenie usług wspierających dla partnerstwa 

transgranicznego i współpracy placówek 

edukacyjnych; 

– stworzenie warunków instytucjonalnych dla 

wspólnego profesjonalnego zarządzania coraz 

bardziej zintegrowanym euroregionalnym 

krajobrazem edukacyjnym w kontekście 

zorientowanego na przyszłość rozwoju 

Euroregionu.

är b e L Wienrich, bL a n k a ko n v a L i n k o v á 

bibLioteki 

Regiony oraz regiony graniczne istnieją od początku 

dziejów świata. Euroregiony dopiero od 

kilku lat. Region graniczny staje się Euroregionem, 

jeżeli po obu stronach granicy występuje wola 

i chęć wspólnego budowania i wzajemnego poznawania 

się. 

Polskę, Czechy i Niemcy łączy ponad tysiącletnia 

historia. Na przestrzeni wieków symbioza 

ta funkcjonowała raz lepiej, raz gorzej. Ludzie jednak 

odczuwali swoją przynależność do obszaru 

kulturowego, w którym mieszkali. Występowały 

tu znaczne różnice pomiędzy bogactwem a biedą, 

pomiędzy poglądami politycznymi,w tym 

centralizmem i regionalizmem, zawsze także pojawiała 

się kwestia dumy narodowej. 

Dopiero totalitarna forma nacjonalizmu wpisała 

się we współżyciu głębokim rozłamem, którego 

w wielu przypadkach do dnia dzisiejszego 

nie udało się przezwyciężyć. Zmieniały się granice, 

gorsze jednak było to, że ludzie musieli wyjeżdżać 

z miejsc, w których mieszkali, byli wypędzani, 

a także (przede wszystkim Żydzi) konsekwent-

nie zabijani. Takie wydarzenia mocno zaburzyły 

wieloletnie współżycie. 

Przełomowy rok 1989, ponowne zjednoczenie 

Niemiec, a przede wszystkim przystąpienie 

Polski i Czech do UE w 2004 roku były ważnymi 

krokami na drodze do ponownego zjednoczenia 

starego kontynentu, szczególnie dla nas ważnej 

Europy Środkowej. 

Zadaniem bibliotek jest już z założenia podejmowanie 

współpracy transgranicznej, ponieważ 

książka i biblioteka – to podstawowe elementy integracji 

i współpracy europejskiej. Nie można ich 

pominąć w dziedzinie gromadzenia dziedzictwa 

kulturowego, ich (również historyczne) księgozbiory 

kryją w sobie duchowe bogactwo minionych 

i obecnych pokoleń. 

Znaczenie bibliotek we współpracy rośnie 

również dzięki temu, że stwarzają one specjalistom 

nie tylko możliwość osobistych kontaktów, 

ale także udostępniają ogromne elektroniczne 

źródła informacji, możliwość łączenia się poprzez 

systemy informacyjne czy w drodze wirtualnych 

konferencji. 

W poprzednich latach działalność Euroregionu 

Nysa rozwijała się pomyślnie w wielu dziedzinach, 

do których należy również bibliotekarstwo. Grupa 

EUREX – Biblioteki podejmuje teraz próbę oceny 

sukcesów odnoszonych w minionych latach. 

Wspólne konferencje, projekty, wydanie kilkujęzycznych 

publikacji, wystawy i inne przedsięwzięcia 

są świadectwem dobrych kontaktów i współpracy. 

Współpraca ta stopniowo przekształciła się 

w przyjaźń i w przyszłości może jeszcze się pogłębić. 

Współpraca Biblioteki Miejskiej w Jeleniej 

Górze, Państwowej Biblioteki Naukowej w Libercu 

oraz Państwowej Specjalistycznej Placówki ds. 

Bibliotek Publicznych w Dreźnie (Staatliche 

Fachstelle für öffentliche Bibliotheken) od 1993 

roku rozwija się na podstawie dwuletnich umów 

roboczych. Później do współpracy dołączyła 

również Biblioteka im. Christian-Weise w Zittau. 

W 1999 roku współpraca zawiązała się oficjalnie. 

Oznacza to, że założono Grupę Roboczą Biblioteki 

Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa. Przez pierwsze 

lata wspólne działania podejmowały biblioteki 

publiczne Euroregionu Nysa oraz Euroregionu 

47 

Labe. Od 1998 roku odbyło się 7 wspólnych konferencji 

bibliotekarzy: 

1. 1998 Rumburk (CZ) „Biblioteki bez granic“ 

(Inwestycja w biblioteki inwestycją w przyszłość). 

2. 1999 Zittau (D) „Bez granic w przyszłość“. 

3. 2000 Karpacz (PL) „Budowanie Europy. Nowe 

zadania bibliotek publicznych jednostek samorządowych 

w Euroregionie Nysa“. 

4. 2002 Bautzen (D) „Integracja europejska – narodowa 

tożsamość bibliotek (restauracja księgozbiorów, 

prezentacja księgozbiorów historycznych)“. 

5. 2004 Jelenia Góra (PL) „Perspektywy współpracy 

bibliotek publicznych po przystąpieniu 

do UE“. 

6. 2009 Liberec (CZ) „Biblioteki gminne – potencjał 

i perspektywy“. 

7. 2011 Jelenia Góra (PL) „Usługi elektroniczne 

w bibliotekach“. 

Organizacja trójstronnych konferencji specjalistycznych 

w cyklach dwuletnich stanowi dla nas 

zobowiązanie. Konferencje są nie tylko okazją do 

przyjacielskich spotkań, ale w szczególności to 

platforma wymiany doświadczeń, forum dyskusyjne. 

To okazja do wzajemnego porównywania 

poziomu bibliotek i czerpania inspiracji w celu 

doskonalenia ich funkcjonowania. 

Specjalistyczne seminaria, wymiana doświadczeń 

z innymi regionami przygranicznymi 

oraz wspólne wystawy, m.in.: 

– 2000 Liberec (CZ) Międzynarodowe sympozjum 

pn. „Biblioteki dla Europy – Europa dla 

bibliotek“ z okazji uroczystego otwarcia biblioteki 

w Libercu „Budowla pojednania“. 

– 2002 Liberec (CZ) Seminarium spółki ABDOS 

poświęcone informacjom i dokształcaniu: 

„Współpraca regionalna w zjednoczonej 

Europie“. 

– 2004 Liberec (CZ) Seminarium specjalistyczne 

pn. „Drogi do czytelnictwa“ – Praca z czytelnikiem 

dziecięcym w bibliotekach. 

– 2004 Zittau (D) Uroczyste spotkanie z okazji 

rozszerzenia Unii Europejskiej. Podpisanie 

umowy o współpracy bibliotek Euroregionu 

Nysa na lata 2004/2005.

48 

– 2005 Zielona Góra (PL) „Historia książki w regionach 

przygranicznych, znaczenie książki 

w rozwoju społeczeństwa wielokulturowego“. 

– 2006 Drezno Seminarium specjalistyczne 

w ramach 95. Niemieckiego Kongresu 

Bibliotekarzy. 

– 2010 Zittau (D) Warsztaty w ramach projektu 

pn. Zwyczaje w Euroregionie Nysa, przygotowanie 

wydawnictwa dla dzieci 

Wspólne wydawnictwa: 

– 1997 „Biblioteki publiczne w Euroregionie 

Nysa“, trójjęzyczne kolorowe wydawnictwo. 

– 1999 „Biblioteki publiczne euroregionów 

w służbie społeczeństwa informacyjnego“, 

trójjęzyczne kolorowe wydawnictwo. 

– 2002 „Przewodnik – Biblioteki Euroregionu 

Nysa“ – podręcznik językowy, trójjęzyczny. 

– 2004 „Przewodnik dla dzieci Biblioteki 

Euroregionu Nysa“ – podręcznik językowy, 

trójjęzyczny. 

– 2006 Kalendarz Euroregionu Nysa na 2006 

rok „Skarby bibliotek Euroregionu Nysa“. 

– 2007 „Kufer pełny książek dla dzieci“, wydawnictwo 

niemiecko-polskie/niemiecko-czeskie. 

– 2011 Książka dla dzieci i młodzieży poświęcona 

zwyczajom ludowym w Euroregionie pn. 

„Zapomniane pisanki“, wydawnictwo czterojęzyczne. 

Wspólne wydawnictwa, zazwyczaj trójjęzyczne, 

mają na celu przybliżenie życia w Euroregionie. 

Mają charakter informacyjny (wydawnictwa o bibliotekach) 

lub są adresowane do dorosłych 

i dzieci, aby zaprezentować im zwyczaje ludowe 

w Euroregionie lub postacie z bajek i legend tego 

regionu. 

Inne przedsięwzięcia: 

Od 1996 roku polscy partnerzy z biblioteki 

w Jeleniej Górze inicjują i co dwa lata organizują 

konkursy plastyczne. Adresatami konkursów są 

dzieci i młodzież. Dotyczą one legend Karkonoszy. 

Każdy konkurs ogłaszany jest w kilku kategoriach 

o najlepszą prezentację artystyczną Ducha Gór – 

Liczyrzepy. Co roku w konkursie zgłaszanych jest 

około 300 prac. 

Od 2011 roku tematyka Konkursu Duch Gór 

zostanie rozszerzona o serbołużyckiego czarodzieja 

Krabata. Obie postacie są bardzo głęboko 

zakorzenione w świadomości regionalnej mieszkańców 

pogranicza polsko-czesko-niemieckoserbołużyckiego, 

na co wskazuje ich obecność 

w literaturze, sztuce i kulturze. 

Wspólna prezentacja na stronach Euroregionu 

Nysa oraz na nowych stronach opracowanych 

przez polskich partnerów http://biblioteki-euroregion-nysa.eu/, 

wykorzystywanie różnych 

branżowych stron www: np. Sachsenopac, 

Bibliothekportal-sachsen, katalog Ziemi 

Jeleniogórskiej lub Wspólna brama informacyjna 

czeskich dokumentów, w tym portal unijny 

dokumentów zdigitalizowanych Europeana. 

Poszukiwane są środki i pomysły na cyfrowe połączenie 

oraz większe udostępnienie niemieckich, 

polskich i czeskich zbiorów kulturowo-historycznych. 

Grupa robocza Biblioteki spotyka się cztery 

razy w roku, pracując w oparciu o roczny 

plan działań. Członkami grupy EUREX-Biblioteki 

są w/w członkowie oraz Biblioteka Miejska 

w Rumburku, jak również inne instytucje: 

Należą do nich: Biblioteka Miejska w Czeskiej 

Lipie, Biblioteka Miejska w Jabloncu nad Nisou, 

Biblioteka im. A. Marka w Turnovie, Kultur– und 

Weiterbildungsgesellschaft Löbau-Zittau mbH, 

Miejska Biblioteka w Görlitz, Wissenschaftliche 

Bibliothek des Naturkundemuseums Görlitz, 

Serbski institut Budyšin, Powiatowe Centrum 

Edukacyjne w Lubaniu oraz Miejska Biblioteka 

Publiczna w Bolesławcu. Ponadto odbywają się 

także dwustronne spotkania członków grupy, poświęcone 

realizacji wspólnych zadań, projektów 

lub szczególnych wydarzeń. Takimi były przykładowo 

obchody 10. rocznicy otwarcia Krajskiej 

Biblioteki Publicznej w zeszłym roku lub spotkanie 

polskich, czeskich i niemieckich partnerów 

w Zittau na wydarzeniu pn. Żywa biblioteka, które 

później odbyło się także w Libercu. 

Ważne punkty na osi naszej współpracy: 

Budowa i uroczyste otwarcie trzech dużych bibliotek 

w Libercu, Jeleniej Górze i Zittau przy dofinansowaniu 

z Unii Europejskiej. Krajska Biblioteka 

Naukowa w Libercu, nazywana także „Budowlą

Pojednania“, listopad 2000 1,2 mln mediów, posiada 

także specjalne zbiory literatury niemieckojęzycznej 

z ziem czeskich, tzw. „Sudetika“, ok. 

12 000 woluminów Christian-Weise-Bibliothek 

w Zittau – kwiecień 2002 

160.000 mediów, posiada księgozbiór historyczny 

liczący 60 000 woluminów Książnica 

Karkonoska w Jeleniej Górze – sierpień 2008 r. 

287.000 mediów. W bibliotece funkcjonuje również 

Informacja Turystyczna. 

Nagroda dla Věry Vohlídalovej (byłej dyrektor 

Krajskiej Biblioteki Publicznej w Libercu) za jej wyjątkowe 

zaangażowanie i zasługi na rzecz wspierania 

działalności bibliotek w Euroregionie Nysa. 

Nagroda została przyznana przez niemiecki Związek 

Bibliotekarzy, Związek Krajowy w Saksonii. Nagrodę 

odebrała w listopadzie 2001 roku w Libercu. 

Członkowie grupy roboczej EUREX – Biblioteki 

otrzymali Nagrodę Euroregionu w kategorii Kultura 

za udaną współpracę i kooperację transgraniczną 

* Biblioteka Krajska w Libercu oraz Książnica 

Karkonoska w Jeleniej Górze w 2009 roku 

* Kultur– und Weiterbildungsgesellschaft mbH 

Löbau w 2010 roku 

Na zakończenie pragnę wymienić niektórych 

członków grupy EUREX Biblioteki, którzy w szczególny 

sposób przyczynili się do jej wieloletniej 

owocnej działalności. Na początku byli Věra 

Vohlídalová, Christian Leutemann i Mirosława 

Jośko. Ogromne zasługi mają również Ladislava 

Skopová, Květa Candríková, Maciej Lokaj i Birgit 

49 

Reim. Wystawą Krakonoš-Rübezahl-Rzepiór przez 

wiele lat opiekowała się Ewa Grzempa, przy wsparciu 

dyrektora Książnicy Karkonoskiej Marcina 

Zawiły. Wśród aktywnych obecnych członków 

należy wymienić dyrektorów czeskich bibliotek 

miejskich: Dana Kroulíková, Zbyněk Duda, 

Alicja Raczek i Joanna Jagodzińska (Książnica 

Karkonoska w Jeleniej Górze). Niedawno w skład 

grupy dołączyły dwie osoby – Hanuš Karpíšek 

(Turnov) oraz Franz Schön (Bautzen). 

W roku bieżącym pragniemy wydać zaplanowane 

wydawnictwo poświęcone zwyczajom 

ludowym w ERN, ponadto zorganizowana będzie 

wystawa objazdowa prac plastycznych dzieci 

o tej tematyce. Rozstrzygnięty będzie konkurs 

Duch Gór i Krabat. W Jeleniej Górze nastąpi ogłoszenie 

laureatów. Pod koniec bieżącego roku i w 

przyszłym roku planujemy realizację polsko-czeskiego 

projektu pn. Fotoruszenie. W 2012 roku 

rozważamy cykl wykładów i wspólnych wycieczek 

w miejsca życia braci Hauptmannów. Na 2013 rok 

zaplanowano kolejną wspólną konferencję bibliotekarzy 

ERN, tym razem w Zittau. Biblioteki są 

także zainteresowane stworzeniem księgozbioru 

w językach członków grupy roboczej lub połączeniem 

stron internetowych, jak również wspólnym 

opracowaniem elektronicznego słownika wybitnych 

osobistości Trójstyku. 

To dla nas zaszczyt, że możemy pracować 

w przyjaznej i twórczej atmosferze, że nasza 

wspólna praca w Euroregionie Neisse-Nisa-Nysa 

ma sens.

vLadimír va L e n t a 

zd r o W i e p u b L i c z n e 

Grupę roboczą zakładaliśmy razem z p. dr 

Wacharztem z Görlitz i p. dr Soukupem z Zittau 

oraz p. dr Buckim z Jeleniej Góry w latach 90. minionego 

stulecia. Zawsze, używając takiego sformułowania, 

czuję się tak jakoś historycznie. Nie 

mniej jednak tematy, którymi się zajmowaliśmy 

i zajmujemy, nie straciły na aktualności: 

1. porównywaliśmy stan zdrowia mieszkańców, 

szukając przyczyn istniejących różnic, 

2. wspólny system informowania o jakości wód 

do celów kąpieliskowych zbudowaliśmy 

wcześniej i lepiej, aniżeli wymagała tego UE, 

3. zorganizowaliśmy wiele specjalistycznych seminariów, 

4. wprowadziliśmy, moim zdaniem, unikatowy 

w Europie monitoring i regularne zgłaszanie 

zachorowań na choroby zakaźne 

w Euroregionie Nysa, które jest bezpośrednie, 

nie prowadzi przez żadne centrale i łączy 

bezpośrednio organy Ochrony Zdrowia 

Publicznego. Kilka szczegółów na temat tego 

systemu. Współpracę epidemiologów w ramach 

Euroregionu Nysa rozpoczęto zgłaszaniem 

chorób zakaźnych w czerwcu 1999 roku 

dla 11 wybranych jednostek chorobowych. Od 

jesieni 1999 roku liczba zachorowań zgłaszana 

jest zarówno w liczbach bezwzględnych, jak 

również – w celu możliwego porównywania 

poszczególnych regionów – w przeliczeniu na 

100 000 mieszkańców. W grudniu 1999 roku 

zgłoszenia rozbudowano do obecnych 48 

jednostek chorobowych (chorób zakaźnych) 

wg 10. rewizji Międzynarodowej Klasyfikacji 

Chorób. W listopadzie 2002 roku zgłoszenia 

uzupełniono dodatkowo liczbami przypadków 

ostrych zakażeń dróg oddechowych. 

Zgłoszenia przyjmowane w Krajskiej 

Stacji Sanitarno-epidemiologicznej Kraju 

Libereckiego: 

Z niemieckiej części Euroregionu: 1 raz w tygodniu 

faksem przychodziło zgłoszenie z rejonu 

Zittau i 1 raz w miesiącu e-mailem z rejonu 

Görlitz. Od 2008 roku brak zgłoszeń ze strony niemieckiej. 

Z polskiej części Euroregionu: zgłoszenia 

przychodzą zawsze 1raz w miesiącu e-mailem. 

Zgłoszenia wychodzące z Krajskiej Stacji 

Sanitarno-Epidemiologicznej Kraju Libereckiego 

(KHS LK): 

Zgłoszenia z KHS LK wysyłane są w formie tabeli, 

w której poszczególne jednostki chorobowe

uszeregowane są wg 10. rewizji Międzynarodowej 

Klasyfikacji Chorób (48 rozpoznań chorób zakaźnych). 

Zgłoszenie obejmuje ponadto zgłoszenia 

ostrych infekcji dróg oddechowych oraz prezentację 

graficzną. Zgłoszenie wysyłane jest raz w miesiącu 

pocztą, każdorazowo do 15. dnia następnego 

miesiąca do Zittau, do Görlitz oraz do Stacji 

Sanitarno-Epidemiologicznej w Jeleniej Górze. 

Zbiorcze informacje dotyczące sytuacji epidemiologicznej 

w Euroregionie Nysa są dwa razy 

w roku wysyłane pocztą do współpracujących stacji 

sanitarno-epidemiologicznych czeskiej części 

Euroregionu Nysa. Tabela zawiera wymienionych 

48 jednostek chorobowych. 

Zgłoszenia chorób zakaźnych są wykorzystywane 

przez epidemiologów do prognozowania 

możliwego rozwoju sytuacji epidemiologicznej 

w swoim regionie. 

Oprócz w/w wymiany informacji dotyczących 

występowania chorób zakaźnych kontakty w ramach 

Euroregionu Nysa wykorzystywane są także 

przy poszukiwaniu źródła zachorowań, wzgl. 

stwierdzania przenoszenia i drogi rozprzestrzeniania 

się źródła zachorowań. Przykładowo, na 

podstawie zgłoszenia doktora nauk medycznych 

Soukupa, dotyczącego zachorowania 4 mieszkańców 

Zittau na salmonellę, którzy prawdopodobnie 

zarazili się w restauracji w Jiříkovie na terenie 

Czech, przeprowadzono badania epidemiologicz- 

51 

ne oraz kontrolę zakładu. Nie stwierdzono żadnych 

kolejnych zachorowań, ale w wyniku przeprowadzonej 

kontroli zakładu stwierdzono uchybienia 

dotyczące higieny, które były przedmiotem 

postępowania administracyjnego. Dotyczyło 

to zakładu o wysokim poziomie higieny osobistej 

i roboczej, w którym podczas wcześniejszych kontroli 

nie stwierdzano uchybień. 

Bardzo ważna okazała się współpraca w ramach 

Euroregionu Nysa w kwietniu 2004 roku, 

gdy w piątek wieczorem w Hradku nad Nisou został 

poważnie ranny niemiecki rowerzysta. Pacjent 

na krótki czas utracił przytomność, odniósł liczne 

obrażenia jamy ustnej i twarzy, krwawił. Pomocy 

udzielało mu po kolei 17 osób, począwszy od laickiej 

pierwszej pomocy udzielonej przez strażaka 

OSP i kończąc na zespole operacyjnym chirurgii 

stomatologicznej. Rano o godzinie 2.30 pacjent 

poinformował, że jest nosicielem wirusa HIV. 

Przeprowadzone natychmiastowe badania potwierdziły 

zakażenie wirusem HIV. W wyniku dalszych 

badań stwierdzono, że w przypadku 2 z 17 

osób miał miejsce kontakt z krwią chorego o znaczeniu 

epidemiologicznym. W pierwszym przypadku 

był to kierowca karetki, który miał wiele 

otarć na rękach a w drugim przypadku była to instrumentariuszka 

chirurgii stomatologicznej, której 

przy odsysaniu krwi w czasie zabiegu chirurgicznego 

krew trysnęła na twarz, w tym na spo-

52 

jówki. Po konsultacji z Centrum AIDS w Szpitalu 

Klinicznym Bulovka, obaj pracownicy medyczni 

zostali wysłani do tej placówki w celu profilaktyki 

antyretrowirusowej. W celu określenia terapii 

profilaktycznej konieczne było stwierdzenie leków 

podawanych choremu, wiremii oraz liczby 

limfocytów CD4. Dzięki współpracy w ramach 

Euroregionu to się udało i po przeprowadzonej 

profilaktyce można było stwierdzić, że zakażenie 

nie zostało przeniesione. 

Największym wzajemnym wydarzeniem oraz 

przykładem współpracy była duża dwudniowa 

międzynarodowa konferencja pn. „Ochrona zdrowia 

publicznego w Euroregionie Nysa”, zorganizowana 

w Libercu w 2006 roku. Uczestniczyło w niej 

ponad 100 osób, równomiernie z wszystkich 

trzech stron Euroregionu. Omawiana była wzajemna 

współpraca, priorytety zdrowia publicznego 

w poszczególnych krajach a w szczególności 

zarządzanie kryzysowe w zakresie zdrowia 

publicznego. Na zakończenie konferencji przyjęliśmy 

wspólną „Deklarację ochrony i wspierania 

zdrowia publicznego”, w której opisaliśmy problemy 

występujące w zakresie zdrowia publicznego, 

wskazaliśmy cele i rozwiązania oraz zaape- 

lowaliśmy do rządów wszystkich trzech państw 

Euroregionu Nysa o ich realizację. 

Do tej pory ostatnimi przykładami współpracy 

był 2010 rok. Dotyczy to przekazania doświadczeń, 

dotyczących ochrony zdrowia publicznego 

podczas organizacji Mistrzostw Świata w narciarstwie 

klasycznym w Libercu, na spotkaniu pracowników 

polskich inspektoratów w Karpaczu oraz 

seminarium pn. Zdrowie publiczne w Saksonii 

i Czechach w celu wzmocnienia współpracy w zakresie 

prewencji i ochrony zdrowia z regionach 

przygranicznych. 

Uważam, że wymienione działania grupy roboczej 

Eurex – Zdrowie publiczne oraz wieloletnia 

współpraca stanowią dowód przydatności 

i zapotrzebowania na istnienie naszej grupy roboczej 

na rzecz ochrony zdrowia publicznego 

w Euroregionie Nysa. Niemniej jednak jej dalsza 

działalność jest w pewnym stopniu zagrożona, 

ponieważ w odróżnieniu od spotkań dwustronnych, 

nie udało nam się kilkukrotnie z rzędu zorganizować 

spotkania wszystkich trzech stron. 

Dlatego chętnie korzystam z tej konferencji podsumowującej, 

aby zainicjować kolejne wspólne 

działania.

ar t o S z ko m e d a 

ra t o W n i c tW o m e d y c z n e 

Grupa Ratownictwo Medyczne jako Grupa 

Robocza Eurex, została utworzona w 2008 r. 

Grupą kieruje Przewodniczący, wybierany rotacyjnie 

na kolejną roczną kadencję. Do dnia dzisiejszego 

w ramach Grupy odbyło się 16 spotkań 

międzynarodowych (polsko-czesko-niemieckich) 

oraz liczne spotkania konsultacyjne. 

Instytucje stale współpracujące w ramach 

grupy: 

– Urząd Marszałkowski Województwa Dolno- 

śląskiego, 

– Pogotowie Ratunkowe w Jeleniej Górze, 

– Wielospecjalistyczny Szpital SP ZOZ 

w Zgorzelcu, 

– Zespół Opieki Zdrowotnej w Bolesławcu, 

– Pogotowie Ratunkowe w Libercu, 

– Starostwo Powiatowe w Görlitz. 

W ramach współpracy podpisano trójstronną 

umowę pomiędzy Zdravotnickou Zachrannou 

Sluzbou Libereckeho Kraje, Samodzielnym 

Publicznym Zespołem Opieki Zdrowotnej 

w Zgorzelcu oraz SP ZOZ Pogotowiem 

Ratunkowym w Jeleniej Górze, która dotyczyła 

m.in. stworzenia spójnego transgranicznego ratunkowego 

systemu pomocy medycznej, polepszenia 

przedszpitalnej opieki nad obywatelami 

poszczególnych Państw oraz utworzenia centrów

54 

koordynujących i zarządzających współpracą 

transgraniczną służb ratownictwa medycznego. 

Grupa Robocza podejmowała udane starania, by 

stworzyć płaszczyznę dla wspólnych projektów 

w ramach programów EWT. Zaowocowało to realizacją 

projektów z dofinansowaniem środków 

unijnych. 

Do prac grupy Eurex Ratownictwa 

Medycznego zaproszono służby ratownictwa 

górskiego: GOPR, Bergwacht oraz Horske Sluzby, 

w celu nawiązania bliższej współpracy służb ratownictwa 

górskiego i medycznego. Działania 

te skierowane były na stworzenie trwałych więzów 

współpracy grup ratowniczych, które profesjonalnie 

zajmują się ratownictwem na obszarze 

Euroregionu Nysa. Współdziałanie grupy w ramach 

Euroregionu Nysa daje większe szanse na 

występowanie z szeregiem wspólnych inicjatyw. 

Ważniejsze przedsięwzięcia, zrealizowane 

przez grupę od momentu założenia: 

1. Organizacja konferencji 16-17.10.2008 r. 

Piechowice. Konferencja odbyła się w dniach 

16-17.10.2008 r. w Piechowicach. W ramach 

działań merytorycznych w pierwszym 

dniu konferencji 16.10.2008 r.odbyła 

się część wykładowa zaś w drugim dniu 

konferencji 17.10.2008 r. przeprowadzone 

zostały warsztaty. Obejmowały one ćwiczenia 

przy udziale helikoptera ratowniczego 

z Liberca, pokaz ratownictwa górskiego 

w wykonaniu Karkonoskiej Grupy GOPR, 

Ćwiczenia w zakresie metod udrażniania górnych 

dróg oddechowych metodami przyrządowymi, 

oraz ćwiczenia w zakresie BLS/AED. 

Przeprowadzone ćwiczenia niewątpliwie przyczyniły 

się do wypracowania zasad współdziałania 

w przypadkach zdarzeń w których 

udział będą brały strony partnerskie. 

2. Realizacja projektu „Ponadgraniczna współpraca 

służb ratownictwa medycznego 

w Euroregionie Nysa” współfinansowanego 

w ze Środków Unii Europejskiej w ramach 

Programu Operacyjnego Współpracy 

Transgranicznej Republika Czeska – 

Rzeczpospolita Polska 2007-2013 w ramach, 

którego przeprowadzone zostały następujące 

działania: 

– Organizacja Międzynarodowej Konferencji 

„Ponadgraniczna współpraca służb ratownictwa 

medycznego w Euroregionie Nysa” 29- 

30.04.2010 r. w Piechowicach. 

– Konferencja odbyła się w dniach 29- 

30.04.2010 r. W konferencji brało udział ok. 120 

osób z Polski, Czech i Niemiec. Podczas konferencji 

poruszane były m.in. aspekty prawne 

współpracy transgranicznej, nowoczesnych 

rozwiązań technicznych wykorzystywanych 

w medycynie ratunkowej. Konferencja stanowiła 

okazję do wymiany doświadczeń między 

personelem medycznym. 

– Organizacja Międzynarodowej Konferencji 

„Ponadgraniczna współpraca służb ratownictwa 

medycznego w Euroregionie Nysa” 

28-29.04.2011 w Hejnicach. W dniach 28- 

29.04.2011 r. w Hejnicach w ramach projektu 

polsko czeskiego zorganizowana została 

międzynarodowa konferencja, obejmująca 

problematykę współpracy służb ratownictwa 

medycznego w Euroregionie Nysa oraz 

podsumowująca projekt „Ponadgraniczna 

współpraca służb ratownictwa medycznego 

w Euroregionie Nysa”. 

– Zakup 4 specjalistycznych ambulansów z napędem 

na 4 koła na teren pogranicza polskoczeskiego 

(2 ambulanse po stronie czeskiej 

oraz 2 po stornie polskiej – Świeradów Zdrój, 

Bogatynia wraz z wyposażeniem). Zakup dokonany. 

– Organizacja międzynarodowych ćwiczeń 

ratownictwa medycznego i innych służb 

w Krasnym Lesie 16.06.2010 r. W ćwiczeniach 

wzięły udział ekipy Pogotowia Ratunkowego 

w Libercu, Pogotowia Ratunkowego 

w Jeleniej Górze, WS SPZOZ w Zgorzelcu, 

Straży Pożarnej z Republiki Czeskiej oraz 

Polski, Polskiego i Czeskiego Czerwonego 

Krzyża, Policji z Republiki Czeskiej jak również 

Lotniczego Pogotowia Ratunkowego 

z Liberca. Przedmiotem ćwiczeń była pomoc 

kilkudziesięciu osobom poszkodowany w pozorowanym 

wypadku autobusu z samochodem 

osobowym i ciężarowym w miejscowości 

Krasny Les k/Frydlantu. Działania służb ratowniczych 

śledzili przedstawiciele władz wo-

jewództwa dolnośląskiego, kraju libereckiego, 

władz samorządowych przygranicznych 

powiatów oraz Euroregionu Nysa. Ćwiczenia 

były także okazją do zaprezentowania nabytych 

w ramach projektu ambulansów, które 

docelowo będą stacjonować w przygranicznych 

miejscowościach zarówno po stronie 

polskiej i czeskiej. 

– Ćwiczenia służb ratunkowych Sieniawka 

17.06.2011 r. Ćwiczenia, w których oprócz 

służb medycznych uczestniczyły Państwowa 

i Ochotnicza Straż Pożarna, Policja, Straż 

Graniczna i komórki odpowiedzialne za zarządzanie 

kryzysowe, zostały zorganizowane 

w ramach Ponadgranicznej współpracy 

ratownictwa medycznego w Euroregionie 

Nysa. Ich scenariusz zakładał, że dyżurny 

Państwowej Straży Pożarnej w Zgorzelcu 

otrzymał od dyżurnego Policji informację 

o pożarze w Sieniawce – pawilon nr 6 Szpitala 

dla Nerwowo i Psychicznie Chorych. Wg założeń, 

do pożaru doszło na nieużytkowanym 

parterze budynku, podczas prowadzonych 

prac remontowych, a na I i II piętrze obiektu 

znajdowali się pacjenci, których należało ewakuować. 

– Opracowano i wydano słownik polsko-czeski 

dla pracowników medycznych służb ratunkowych. 

– Przeprowadzono staże wymienne pracowników 

jednostek Pogotowia z czeskiej i polskiej 

strony (ratowników medycznych i lekarzy). 

– Utworzono centra koordynacyjno – kontaktowe 

(Jelenia Góra, Liberec), mające na celu monitorowanie 

działań bieżących służb ratownictwa 

medycznego w obszarze przygranicznym 

(czerwiec 2011 r.). Uzgodniono zakres 

i formaty danych. Obecnie trwa okres testowania 

przygotowanych rozwiązań. 

3. Podjęto czynności, związane z wdrożeniem 

projektu w ramach Programu Operacyjnego 

Czechy – Saksonia 2007-2013. Głównym elementem 

projektu będzie wzajemna współpraca 

służb ratownictwa medycznego, wspólna 

edukacja we wszystkich dziedzinach działalności 

oraz organizacja wspólnych seminariów 

i konferencji. W ramach projektu, w Hradku 

55 

nad Nisou powstać ma centrum kształcenia 

i edukacji dla ratowników oraz baza do udzielania 

pomocy transgranicznej w przypadku 

zdarzeń nadzwyczajnych. 

4. Wspierano edukację dzieci w zakresie pierwszej 

pomocy poprzez organizację szkoleń dla 

uczniów na różnych poziomach nauczania jak 

również współudział w organizowanych konkursach 

(m.in. „Uczę się bezpiecznie żyć”). 

5. Przedstawiciele Grupy Roboczej uczestniczyli 

w Niemiecko-Polskiej Letniej Akademii 

„Ratownictwo w Transgranicznym kontekście 

regionu Odry i Nysy” w Bad Saarow sierpień 

2010 r. 

6. Podejmowano działania w obszarze prawnych 

uregulowań transgranicznej współpracy 

w ratownictwie medycznym (opiniowanie 

proponowanych rozwiązań, wskazywanie 

oczekiwanych uregulowań prawnych, udział 

w pracach zespołów problemowych). 

pL a n y n a p r z ys z ł o ś ć: 

1. Kontynuacja prac w zakresie przygotowania 

propozycji rozwiązań organizacji bieżącej 

współpracy służb ratownictwa medycznego 

w obszarze Euroregionu Nysa. 

2. Kontynuacja współpracy w ramach Niemiecko- 

Polskiej Letniej Akademii „Ratownictwo 

w transgranicznym kontekście regionu Odry 

i Nysy” w Bad Saarow, w kontekście rozwiązywania 

problemów formalno–prawnych 

współpracy transgranicznej służb ratownictwa 

medycznego. 

3. Przygotowanie do realizacji kolejnych wspólnych 

projektów w ramach dostępnych środków 

Unii Europejskiej, m.in. organizacja 

wspólnego ośrodka szkoleniowego dla służb 

transgranicznego ratownictwa medycznego 

Czech i Polski. 

4. Przygotowanie koncepcji wspólnych zimowych 

zawodów służb ratownictwa medycznego 

Euroregionu Nysa. Prace koncepcyjne 

i organizacyjne przewidziano na lata 2011- 

2012. Realizacja pierwszych zawodów – styczeń/luty 

2012.

heL e n a ne u m a n n o v á 

WS p ó ł p r a c a u c z e L n i W y ż S z y c h 

W eu r o r e g i o n i e ny S a W r a m a c h 

ak ademick iego ce n t r u m 

ko o r d y n a c y j n e g o W ern (acc) 

i jej p e r S p e k t y W y 

1. ro L a p L a c ó w e k a k a d e M i c k i c h 

w eu r o r e g i o n i e ny s a 

Współpraca transgraniczna i jej realizatorzy 

– euroregiony, względnie kraje/województwa 

zaangażowane w działalność euroregionów, stanowią 

podstawowy element integracji europejskiej. 

Sukces tego procesu integracji zależny jest 

od sukcesu współpracy transgranicznej. Coraz 

bardziej, bowiem potwierdza się fakt, że kluczowe 

procesy społeczno-gospodarcze przybierają dziś 

często nie tylko tradycyjnie narodową, lecz przede 

wszystkim regionalną formę. 

Kontakty interkulturowe w ramach Trzech 

Państw nie miałyby szansy optymalnego rozwo-

ju bez udziału instytucji edukacyjnych i publicznoprawnych. 

Placówki akademickie, jako ostatni 

i najwyższy szczebel systemu kształcenia w poszczególnych 

państwach, zajmują więc w tym 

zakresie swoje niezastąpione miejsce. W istotny 

sposób współuczestniczą w kształtowaniu potencjału 

naukowego, kulturowego oraz gospodarczego 

regionu. Pod tym kątem Technická univerzita 

v Liberci (Czechy), Hochschule Zittau/Görlitz 

(Niemcy), Internationales Hochschulinstitut 

(Niemcy), Politechnika Wrocławska, Zamiejscowy 

ośrodek dydaktyczny w Jeleniej Górze (Polska), 

Uniwersytet Ekonomizny we Wrocławiu, Wydział 

Gospodarki Regionalnej i Turystyki w Jeleniej Górze 

(Polska), Karkonoska Państwowa Szkoła Wyższa 

w Jeleniej Górze pełnią całkowicie wyjątkową 

rolę – instytucje te mają szczególną odpowiedzialność, 

ponieważ wysyłają do praktyki specjalistów 

z wyższym wykształceniem, spośród których 

duża część zaczyna pracować bezpośrednio 

w regionie, współuczestnicząc w ten sposób 

w jego przyszłym rozwoju oraz w budowie jego 

infrastruktury. Euroregionalne instytucje akademickie 

powinny dążyć do wspólnych celów, wynikających 

ze wspólnych zasad w zakresie rozwoju 

sektora trzeciego. Zwłaszcza po podpisaniu 

Deklaracji Bolońskiej przez państwa partnerskie 

priorytetowymi celami są: 

– zorientowanie reform i inwestycji na kluczowe 

dziedziny budowania społeczeństwa opartego 

na wiedzy, tj. inwestycji w kapitał ludzki 

w kształceniu akademickim, w kształceniu dorosłych 

oraz w przygotowaniu zawodowym; 

– stworzenie kształcenia ustawicznego rzeczywistością, 

tj. uatrakcyjnienie kształcenia ustawicznego, 

zapewnienie powiązań pomiędzy 

sektorem przedsiębiorstw, partnerami społecznymi 

i instytucjami edukacyjnymi; 

– zbudowanie europejskiej przestrzeni akademickiej, 

tj. wspieranie mobilności studentów oraz 

dydaktyków, uznawanie wyników procesu nauczania 

osiągniętych na partnerskich instytucjach 

zagranicznych (punkty), uznawanie wyników 

studiów (nostryfikacja dyplomów). 

Po przystąpieniu Polski i Czech do Unii 

Europejskiej aktualne staje się zagadnienie mobilności 

siły roboczej i z tym związana wzajemna 

57 

porównywalność kwalifikacji. Niemieccy przedsiębiorcy 

należą do najbardziej skutecznych inwestorów 

w naszym kraju i w naszym regionie, stąd 

pokonanie bariery językowej stanowi przesłankę 

zaistnienia w jakiejkolwiek branży gospodarczej. 

Koncepcja współpracy oraz mobilności studentów 

i dydaktyków realizowana jest poprzez 

rektoraty i wydziały zagraniczne poszczególnych 

uczelni. Akademickie Centrum Koordynacyjne 

w ERN (ACC) poprzez swoją działalność rozszerza 

współpracę międzynarodową, uzupełniając 

ją przede wszystkim poprzez nacisk na przedsięwzięcia 

o charakterze euroregionalnym. 

2. ws p ó ł p r a c a t r a n s g r a n i c z n a u c z e L n i 

w r a M a c h acc 

Siedziba sekretariatu ACC mieści się na 

Uniwersytecie Technicznym w Libercu. Powstał 

w 1991 roku nawiązując bezpośrednio do założenia 

Euroregionu Nysa. Koordynuje działalność 

edukacyjną, naukową i badawczą pracowników 

dydaktycznych i naukowych szkół wyższych, 

funkcjonujących na polsko-czesko-niemieckim 

pograniczu w Euroregionie Nysa. 

Działalność koordynacyjna ACC prowadzona 

jest w ramach specjalistycznych sekcji roboczych, 

składających się ze współpracowników poszczególnych 

uczelni. Są to poniższe sekcje: 

– Životní prostředí / Umweltschutz / Ochrona 

środowiska; 

– Ekonomie / Wirtschaft / Gospodarka; 

– Technika, komunikace / Technik, 

Kommunikation / Technika, Komunikacja; 

– Vzdělávání, aktivity studentů / Bildung, 

Studentenaktivitäten / Edukacja, Działalność 

studentów ; 

– Zdravotnictví, Sociální problémy / Gesundheit, 

Sozialwesen / Służba zdrowia, Sprawy socjalne; 

– Kultura, Historie / Kultur, Geschichte / Kultura, 

Historia. 

Akademickie Centrum Koordynacyjne od 

1991 roku uczestniczy w przedsięwzięciach, które 

między innymi przyczyniły się do powstania 

instytucji edukacyjnych w pozostałych częściach 

euroregionu. Do najważniejszych należą:

58 

– udział w powstaniu Internationales 

Hochschulinstitut Zittau (IHI) -1993; 

– udział w powstaniu wirtualnego Uniwersytetu 

Nysa – 2001; 

– udział w powstaniu Czesko-Saksońskiego 

Centrum Akademickiego w Chemnitz 

(Niemcy) – 2003. 

Wśród kolejnych form działalności można wymienić 

w szczególności: 

– organizację sympozjów naukowych studentów 

i doktorantów – Jelenia Góra; 

– organizację konferencji międzynarodowych 

w Zittau, Jeleniej Górze i Liberce; 

– wydawanie międzynarodowego czasopisma 

naukowego ACC JOURNAL; 

– wspieranie wymiennych pobytów studentów 

i pracowników naukowych ze szkół partnerskich 

oraz kursów dydaktycznych; 

– realizację czesko-niemieckich i czesko-polskich 

projektów realizowanych w ramach programów 

unijnych Interreg IIIA i Phare, obecnie 

FMP Cel3. 

Realizacja dwustronnych projektów była na 

przestrzeni ostatnich lat bardzo intensywna, przyczyniając 

się do nawiązania i pogłębienia bardzo 

konkretnych kontaktów pomiędzy placówkami 

poszczególnych uczelni. Niektóre wyniki wspólnych 

badań opublikowano na łamach międzynarodowych. 

Przykładowo w czasie ostatnich trzech 

lat w ramach Funduszu Małych Projektów Cel 3 realizowano 

poniższe projekty: 

• KPSW JG i TUL: Mobilność studentów i wykła- 

dowców oraz wspólne publikacje (2011, CZ-PL) 

Tożsamość miasta – euroregionalne spotkania 

studentów uczelni z ERN (2011, CZ-DE); 

• Skutki kryzysu gospodarczego na polską i czeską 

część Euroregionu Nysa (2010, CZ-PL); 

• Sieć studiów akademickich w Euroregionie 

Nysa (2010, CZ-DE); 

• Międzynarodowa platforma edukacji w sektorze 

budowy maszyn w ERN (2010, CZ-DE); 

• Ekologiczne wykorzystanie zasobów energetycznych 

w Euroregionie Nysa. Biomasa 

w praktyce. (2010, CZ-DE); 

• Portal informacyjny szkół wyższych w ERN 

(2010, CZ-PL); 

• study.art 2009 (2009, CZ-DE); 

Absolwenci studiów doktoranckich i ich 

szanse na rynku pracy w ERN (2009, CZ-PL). 

Więcej informacji nt. projektów można znaleźć na 

stronach internetowych ACC: http://acc-ern.tul.cz 

W 2010 roku ACC otrzymało drugie miejsce 

w ramach Nagrody Euroregionu Nysa za swoją 

działalność i wspieranie współpracy uczelni 

w zakresie edukacji. Ze względu na dużą konkurencję 

kilkudziesięciu innych instytucji edukacyjnych 

nagroda ta jest bardzo ważna, będąc zarazem 

wyzwaniem i zobowiązaniem na przyszłość 

– Akademickie Centrum Koordynacyjne w ERN 

(ACC) pragnie również w przyszłości aktywnie 

uczestniczyć w procesie przemian społecznych 

w Euroregionie Nysa oraz inicjować kolejne przedsięwzięcia 

mające na celu doskonalenie procesu 

kształcenia na uczelniach wyższych w ERN.

mi r o S ł a W zd u L S k i 

po d S u m o W a n i e W a r S z t a t ó W

60 

Syntetyczne opracowanie warsztatów 

Przeszłość Teraźniejszość Przyszłość 

Grupa robocza 

Priorytety: 

Cele realizowane: 

Lasy Cele zakładane (1993 r.): 

- poprawy skuteczności działań poprzez naukę języka partnerów; 

- stworzenie spójnego systemu wymiany informacji; 

- stworzenie współpracy w dziedzinie edukacji ekologicznej 

i pedagogiki leśnej; 

- realizacja wspólnych projektów (system ostrzegania 

przeciwpowodziowego, system przeciwpożarowy lasów, 

monitoring szkód leśnych i szkód wyrządzanych przez 

zwierzynę); 

- podejmowanie nowych problemów; roli gospodarki leśnej 

jako pośrednika działań gospodarczych, ekologicznych, 

społecznych i kulturowych; 

- badanie możliwości świadczenia nowych usług; 

- zabieganie o porównywalność kwalifikacji zawodowych. 

- wymiana informacji na temat katastrofalnej 

sytuacji ekologicznej; 

- opracowanie „Raportu o stanie lasów 

w Euroregionie Nysa (1998); 

- pogłębianie wiedzy o funkcjonowaniu 

zarządów lasów i ochrony przyrody 

w trzech krajach; 

- wspólne konferencje i wydawnictwa; 

- informacja o szkodach 

w zasobach leśnych; 

- współpraca w usuwaniu 

szkód w zasobach 

leśnych i pogarszaniu 

się funkcji ekologicznej 

leśnego krajobrazu. 

Priorytety: 


Czysta Nysa Cele zakładane (1994 r.): 

- zakończenie Programu Czysta Nysa poprzez rozwiązanie 

problemu Zlewni Czerwona Woda; 

- stworzenie spójnego systemu likwidacji roślin inwazyjnych; 

- doprowadzenie do drożności przepływu ryb; 

- rozbudowa systemu informacji o awariach (zarządzanie 

kryzysowe); 

- stworzenie zintegrowanej koncepcji zrównoważonego 

utrzymania różnorodności biologicznej w zlewni Nysy 

Łużyckiej; 

- stworzenie koncepcji likwidacji ścieków w zlewni rzeki – 

monitoring źródeł zanieczyszczeń; 

- podniesienie atrakcyjności estetycznej, turystycznej i rekreacyjnej 

rzeki Nysy i jej otoczenia. 

- wspieranie budowy oczyszczalni i systemów 

kanalizacyjnych gmin; 

- walka z powodziami; 

- diagnoza zarybienia; 

- realizacja pakietu działań 

Programu Czysta Nysa; 

- poprawa jakości wody 

w Nysie Łużyckiej; 

- ochrona przeciwpowodziowa; 

rybostan rzek; 

- ograniczenie roślin inwazyjnych; 

- public relations;

Priorytety: 

- wyznaczenie drogowych osi rozwojowych i 

uzupełnienie ich o dodatkowy system dróg; 

- trwają prace nad aktualizacją listy priorytetów drogowych; 

- z tekstu wynika brak wspólnej metodologii tworzenia dokumentów. 


Cele zakładane : 

- poprawa stanu infrastruktury -> Niemcy 

(do połowy lat 90. Interreg), Polska 

i Czechy od drugiej połowy lat 90); 

- przejścia graniczne, mosty, drogi; 

- opracowanie w 2000 r. „Koncepcji rozwoju 

komunikacji” – trwa aktualizacja. 

- tworzenie infrastruktury 

komunikacyjnej na pograniczu. 

Komunikacja drogowa 

* Zmiana nazwy od: 

Planowanie regionalne,infrastruktura, 

komunikacja 

->Planowanie regionalne 

i komunikacja-> 

Komunikacja 

drogowa; 

* Zmiana nazwy jako 

skutek wyodrębniania 

się innych grup 

roboczych; 

Priorytety: 


Komunikacja kolejowa Cele zakładane: 

- rozwijanie wspólnej oferty komunikacyjnej – biletu; 

- kontynuacja działań inwestycyjnych na poszczególnych 

odcinkach; 

- monitoring komunikacji osobowej i towarowej; 

- wspieranie konkretnych podmiotów realizujących ww. 

działania; 

- dążenie do usprawnienia połączeń polskiej strony ERN 

z Wrocławiem i północą Polski; rozwój szybka kolei. 

- zabiegi o stworzenie Kolei okrężnej; 

- opracowanie pracy studyjnych i analitycznych; 

- opracowanie dalszych kierunków działań; 

wprowadzenie trójstronnego biletu 

Euroregionu Nysa. 

- odbudowa komunikacji 

kolejowej na pograniczu 

polsko-czesko-niemieckim; 

Priorytety: 


Gospodarka Cele zakładane (1993 r.): 

- poprawa konkurencyjności poprzez: skupianie się na centralnych 

obszarach działań, zdefiniowanie kluczowych 

branż rozwoju, ukierunkowanie na bieguny wzrostu i europejskie 

centra gospodarcze; 

- wspieranie przedsięwzięć izb gospodarczych; 

organizacja targów i wystaw gospodarczych; 

- wspieranie środowiska innowacyjności. 

- -trójstronna Nagroda Innowacji 

Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa; 

- opracowanie trójstronnej „Koncepcji rozwoju 

ERN; 

- publikacje i katalogi; 

- powołanie samorządu gospodarczego 

Euroregionu Nysa; 

- wydawanie czasopism o charakterze 

gospodarczym. 

- rozwój gospodarczy 

obszaru ERN; 

- pogłębienie współpracy 

samorządów gospodarczych. 

61

62 

Priorytety: 


Turystyka Cele zakładane (1991): 

Priorytety: 

- opracowanie w 1999 r. Koncepcji rozwoju 

turystyki w Euroregionie Neisse-Nisa- 

Nysa (laibild); 

- utworzenie sieci rowerowych Magistrali 

w Euroregionie; 

- - tworzenie sieci przejść granicznych (do 

2007 r.) 

- wymiana informacji o ofertach turystycznych 

i wydawanie wspólnych materiałów 

informacyjnych; 

- prezentacja ofert na targach; 

- podniesienie kwalifikacji personelu; 

- memorandum w sprawie rozbudowy 5 

szlaków turystycznych w Euroregionie; 

- wymiana informacji 

o strukturach i ofertach 

turystycznych; 

- działania na rzecz utworzenia Wspólnego Obszaru 

Urlopowego; 

- zbudowanie wspólnej oferty turystycznej; 

- stworzenie systemu informacji turystycznej. 

Priorytety: 


Historia Cele zakładane (1992): 

- kontynuacja oraz poszukiwanie wsparć finansowych poprzez 

projekty; 

- poszerzanie współpracy ze szkołami wyższymi, towarzystwami 

i stowarzyszeniami, muzeami, innymi grupami 

roboczymi i mediami; 

- inicjowanie projekty z udziałem młodzieży; 

- cyfrowa biblioteka wydawnictw historycznych dotyczących 

obszaru ERN 

- konferencje tematyczne dotyczące osadnictwa, 

komunikacji, gospodarki, historii 

politycznej; 

- stworzenie muzeum koordynacyjnego 

i wystawienniczego Bráma Trojzemi 

w Hrádku n Nisou. 

- aktywizacja prac badawczych 

nad historią obszaru 

ERN; 

- wymiana naukowa, 

- wydawanie publikacji; 

Priorytety: 


Ochrona zabytków Cele zakładane (1992): 

- praca nad systemem skutecznej ochrony i pielęgnacji 

architektury ludowej; 

- ochrona i pielęgnacja tradycyjnego rzemiosła budowlanego; 

- wpisanie „Krainy domów przysłupowych” na Listę UNESCO; 

- zabieganie by ochrona i pielęgnacja dóbr kultury stała się 

priorytetem, „marką” ERN; 

- diagnoza stanu zabytków; 

- edukacja i pozyskanie większych funduszy unijnych na lata 

2014-2020. 

- publikacje broszur o dziedzictwie kulturowym 

ERN; 

- targi konserwatorskie, 

- tworzenie projektów „kraina domów 

przysłupowych”; 

- skuteczna ochrona dóbr 

kultury materialnej o charakterze 

unikatowym 

(domy przysłupowe), 

- budowanie wrażliwości na 

losy zabytków i ich znaczenia 

dla gospodarki; 

- sanacja i pielęgnacja 

zabytków poprzez rozwój 

fachowego zaplecza 

(rzemieślników);

Priorytety: 


Cele zakładane (1991 r.): 

- działania na rzecz usuwania barier prawnych celem zacieśniania 

bieżącej współpracy transgranicznej; 

- wspieranie prewencji jako głównego kierunku przyszłych 

działań; 

- edukacja społeczeństwa w sferze prewencji, głównie dzieci 

i młodzieży; 

- szkolenie pracowników administracji; 

- budowanie wspierania systemu bezpieczeństwa na zasadzie 

trzech filarów: rządowym, samorządowym i pozarządowym; 

- podejmowanie zabiegów koordynacyjnych w celu poprawy 

bezpieczeństwa na obszarach przygranicznych 

- transgraniczny system szybkiego reagowania w sytuacjach 

kryzysowych (np. powodzie). 

- działania ograniczające przestępczość na 

pograniczach (kształtowanie się sformalizowanej 

współpracy – policja); 

- kształtowanie się koordynacji przed katastrofami 

(przepływ informacji i współdziałania); 

- kreacja prawnych rozwiązań kooperacyjnych 

służb na pograniczach (umów, porozumień 

– idea tzw. Dokumentu Akcji); 

- budowanie współpracy z mieszkańcami 

pogranicza; 

- koordynacja działań na obszarach górskich; 

- organizowanie ćwiczeń. 

- zapewnienie szeroko pojętego 

bezpieczeństwa; 

Ochrona przed 

katastrofami. 

Bezpieczeństwo 

- ewolucja grupy: 

Ochrona przed 

katastrofami. 

Bezpieczeństwo 

-> podział na dwie 

podgrupy: 

• Ochrona przed 

katastrofami -> 

Transgraniczne 

Zarządzanie 

Kryzysowe 

• Bezpieczeństwo-> 

powołanie gremium: 

Forum 

Bezpieczeństwa 

(FOR-BES) 

Priorytety: 


Równość szans Cele zakładane (2008): 

- poszukiwanie wspólnej płaszczyzny współpracy na rzecz 

równości szans kobiet i mężczyzn oraz przeciwdziałaniu 

wszelkim wykluczeniom. 

- poszukiwanie trójstronnej płaszczyzny 

współpracy. 

- zakorzenienie równości 

szans kobiet i mężczyzn 

we wszystkich dziedzinach 

polityki; 

- równość szans niepełnoi 

pełnosprawnych 

Priorytety: 


Statystyka Cele zakładane (199/1992): 

- kontynuacja: tworzenie i upowszechnianie informacji statystycznych 

obejmujących obszar Euroregionu Nysa; 

- doskonalenie metodologii opracowywania danych. 

- spotkania; 

- opracowanie publikacji; 

- budowanie banku danych. 

- - dostarczanie informacji 

o sytuacji społeczno-ekonomicznej 

na obszarze 

ERN; 

- - tworzenie spójnych 

(trójstronnych) informacji 

statystycznych – przełamywanie 

problemów 

metodologicznych. 

63

64 

Priorytety: 


Edukacja Cele zakładane (2004): 

- stworzenie transgranicznego obszaru edukacyjnego; 

- - rozwój jakościowy i profesjonalizacja edukacji: ujednolicona 

oferta zdobywania kwalifikacji nauczycieli; wspólne 

programy kształcenia poparta certyfikatami; 

- udostępnienie i świadczenie usług wsparcia dla partnerów; 

- tworzenie instytucjonalnych ram dla wspólnego profesjonalnego 

zarządzania zintegrowanym systemem edukacyjnym; 

- podkreślanie ograniczeń w projektach UE w realizacji 

działań grupy: ograniczony czas i skomplikowane 

procedury finansowania; 

- dostosowanie kształcenia zawodowego do rzeczywistych 

potrzeb regionu (Euroregionu). 

- szkolny portal informacyjny ERN jako 

platforma nawiązania kontaktów przedszkoli, 

szkół i innych placówek edukacyjnych; 

- opracowanie certyfikatu KOMPETENT,; 

- konferencje, warsztaty uczniowskie; 

- doskonalenie zawodowe nauczycieli, 

festiwale nauki; 

- realizacja projektu „PONTES” pod hasłem 

„Uczyć się w Europie i dla Europy” 

- przekazywanie wiedzy 

o krajach sąsiadów, 

- aktywizacja współpracy 

w sferze edukacji w kontekście 

kształcenia ustawicznego; 

Priorytety: 


Biblioteki Cele zakładane (1999 r): 

- cyfrowe powiązanie niemieckich, polskich i czeskich zbiorów 

kulturowo-historycznych; 

- wydawnictwa poświęcone różnym aspektom kultury obszarów 

pogranicza 

- rozwój współpracy bibliotek; 

wspólne wystawy, konferencje; 

- realizacja projektów, konkursów plastycznych. 

- gromadzenie księgozbiorów, 

- zapewnienie bezpośrednich 

kontaktów; 

Priorytety: 


Zdrowie publiczne Cele zakładane (1999 r.): 

- przyjęcie „Deklaracji ochrony i wspierania zdrowia publicznego; 

- kontynuacja dotychczasowych działań. 

- stan zagrożenia 48 chorobami zakaźnymi 

i ostrymi przypadkami zakażeń dróg 

oddechowych; 

- poszukiwanie źródeł zachorowań; przyjęcie 

„Deklaracji ochrony i wspierania zdrowia 

publicznego 

- diagnoza stanu zdrowia 

w ERN, wymiana informacji 

o jakości wód w kąpieliskach; 

monitoring 

i regularne zgłaszanie 

zachorowań;

Priorytety: 


Cele zakładane (2008 r.): 

Ratownictwo medyczne 

- stworzenie wspólnego systemu szkoleniowego służb 

ratownictwa medycznego działających na obszarze ERN; 

- opracowanie koncepcji wspólnego ośrodka szkoleniowego; 

opracowanie koncepcji zawodów zimowych 

- ćwiczenia, 

- pogłębienie wiedzy prawnej, 

- szkolenia i kursy. 

- stworzenie spójnego 

systemu (transgranicznego) 

ratunkowej pomocy 

medycznej, 

- polepszenie przedszpitalnej 

opieki; 

- koordynacja i zarządzanie 

służbami ratownictwa 

medycznego. 

Priorytety: 


Cele zakładane (1992): 

Akademickie Centrum 

Koordynacyjne ERN 

- kontynuacja: koordynacja działalności edukacyjnej, naukowej 

i badawczej placówek z terenu Euroregionu Nysa; 

- ACC koordynacja działalności edukacyjnej, 

naukowej i badawczej placówek 

położonych w zasięgu ERN (sekcje: ochrona 

środowiska, gospodarka, technika, 

komunikacja, edukacja, służba zdrowia, 

kultura, historia); 

- powoływanie placówek dydaktycznych; 

- organizacja sympozjów, konferencji; 

- wspieranie wymiany pracowników i studentów; 

- wydawanie czasopisma; 

- Uniwersytet NYSA. 

- stopniowa integracja 

środowisk naukowych; 

- kształtowanie potencjału 

naukowego, kulturowego 

i gospodarczego regionu; 

- orientacja reform i inwestycji 

na kluczowe 

dziedziny budowania 

społeczeństwa opartego 

na wiedzy; 

- tworzenie kształcenia 

ustawicznego; budowanie 

europejskiej przestrzeni 

akademickiej; 

65

KARPACZ 

2011

20 Le t 

př e s h r a n i č n i 

s p o L u p r á c e 

v eu r o r e g i o n u 


obsah: 

Mi r o s ł a w zd u L s k i • Úvod ................................................................................................... 69 

ch r i s t o p h sc h u r r • Lesy – živá výměna v zelené části Euroregionu Nisa .....................73 

ja r o s L a v hr á d e k • Čistá Nisa .........................................................................................................76 

zbigniew ja k i e L • Silniční doprava ................................................................................................79 

Mac i e j ga ł ę s k i • Železniční doprava v Euroregionu Nisa ...................................................83 

ho L M gr o s s e • Euroregion Neisse-Nisa-Nysana cestě ke společnému 

hospo-dářskému prostoru a přínos EUREX Hospodářství...........................................85 

wo L f g a n g Mi c h e L • Cestovní ruch v Euroregionu Nisa ........................................................89 

Mar i u s z wi n z e L e r • Historie ...........................................................................................................91 

ja c e k ja k u b i e c • Ochrana památek – důležitá priorita Euroregionu 

Neisse-Nisa-Nysa ........................................................................................................................95 

Mac i e j ga ł ę s k i • 20 let ochrany před ohroženími a riziky, jejich předcházení 

a odstraňování následků katastrof a pohrom v trojzemí Německa, 

České republiky a Polska .........................................................................................................98 

ine s fa b i s c h • Rovné příležitosti ................................................................................................ 102 

sł a w o M i r ban a s z a k • Statistika .................................................................................................. 104 

reg i n a ge L L r i c h • Školství: Současný stav a výhled ............................................................... 107 

bär b e L wi e n r i c h, bL a n k a ko n v a L i n k o v á • Knihovny ........................................................... 110 

vLadiMír va L e n t a • Veřejné zdravi ............................................................................................ 114 

ba r t o s z ko M e d a • Zdravotnické záchranné služby ............................................................ 117 

he L e n a ne u M a n n o v á • Spolupráce vysokých škol v Eurore-gionu Nisa v rámci 

Akademického koordinačního střediska v ERN (ACC) a její perspektivy ........... 120 

Mi r o s ł a w zd u L s k i • Rekapitulace workshopu ...................................................................... 123

Úv o d 

Publikace pod názvem „20 let přeshraniční spolupráce 

v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa“ má specifický 

charakter. Obsahuje totiž příspěvky osob, 

které aktivně pracovaly v rámci pracovních skupin 

ve prospěch přeshraniční spolupráce. Jejich 

příprava a shromáždění bylo možné díky projektu 

realizovanému Euroregionem s názvem 

„Mezinárodní přeshraniční workshop“. Je zřejmé, 

že jejich charakter a rozsah je různý. Je však potřeba 

vytýčit širší perspektivy. 

Myšlenka založení euroregionu na troj- 

mezí států: Polska, Německa a tehdy ještě 

Československa se zrodila mezi politiky, ekonomy 

a akademiky v Žitavě na přelomu let 1990/1991. 

Od počátku měla samosprávný charakter a získala 

podporu primátora Liberce Jiřího Drdy, přednosty 

Žitavy Heinze Eggerta a jelenohorského vojvody 

Jerzego Nalichowského. Na základě jednání a konzultací 

podepsaly tři strany dne 15. května 1991 

Prohlášení o spolupráci – přeshraničním partnerství 

a o několik dnů později, tj. 23. téhož měsíce, 

se v Žitavě uskutečnila „zakladatelská konference

70 

trojúhelníku tří zemí“ (Dreiländereck), nad kterou 

převzali záštitu prezidenti tří států: Václav Havel, 

Lech Wałęsa a Richard von Weizsäcker. 

Byla na ní uzavřena předběžná dohoda o založení 

subjektu „Euroregion trojzemí” (od tohoto 

názvu bylo později upuštěno a byl nahrazen 

názvem Euroregion Neisse-Nisa-Nysa) a bylo 

přijato Memorandum vytyčující další směry činnosti. 

V červenci 1991 byla v Žitavě zřízena koordinační 

kancelář Euroregionu Nisa. Obdobné, i 

když ještě s minimálním personálním obsazením, 

vznikly v Liberci a v Jelení Hoře. V srpnu téhož 

roku byly připraveny stanovy a projekt organizační 

struktury a byl schválen konečný termín pro 

schvalování místními samosprávami usnesení 

o přistoupení do vznikajícího euroregionu. Dne 

21. prosince 1991 se konalo v Žitavě první zasedání 

Rady Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, který 

se považuje za oficiální datum jeho založení. V 

příštím roce Rada Euroregionu přijala první verzi 

Rámcové dohody o spolupráci, schválila akční 

plán a logo a zároveň přijala usnesení o členství 

v pracovní skupině Evropských hraničních regionů 

(AGEG) (Zdulski 2002). Euroregion Neisse- 

Nisa-Nysa nemá ve smyslu právních předpisů 

jednotlivých států právní subjektivitu. Všechny 

jeho orgány pracují na základě národní legislativy. 

Tvoří ho tři sdružení: Stowarzyszenie Gmin 

Polskich Euroregionu Nysa, Euroregion Nisa – zájmové 

sdružení právnických osob a Kommunalgemeinschaft 

Euroregion Neisse, Sektion BR 

Deutschland e. V. Členství obcí a okresů je vnitřní 

záležitostí každé ze stran a nevyžaduje souhlas 

partnerů. Cíle a rozsah spolupráce členů euroregionu 

byly stanoveny v přijaté Rámcové dohodě 

o spolupráci. K nejvýznamnějším cílům patřila 

podpora v rámci svých možností zájmů obcí, 

okresů a aktivit jednotlivců, které jsou v souladu s 

rozvojovými cíli v regionu a také pomoc na regionální 

úrovni v oblastech, které vedou ke vstupu 

do Evropské unie. 

V oblasti činnosti bylo stanoveno, že bude 

podporován veškerý rozvoj v přeshraničních územích, 

zejména v takových oblastech jako jsou: 

– územní plánování, udržení a zlepšení stavu životního 

prostředí, 

– zvýšení úrovně ekonomického rozvoje a vyrovnávání 

životních standardů, 

– výstavba a přizpůsobení infrastruktury potřebám 

překračujícím hranice, 

– součinnost v oblasti likvidace požárů a živelných 

katastrof a v případech havárií, 

– kulturní výměna a péče o společné kulturní 

dědictví, 

– vliv na zlepšování mezilidských vztahů, 

– spolupráce v humanitární a sociální oblasti, 

– podpora aktivit zaměřených na rozvoj veřejné 

hromadné dopravy a cestovního ruchu 

v příhraničí, 

– řešení stížností obyvatel v případech přesahujících 

státní hranice (Rámcová dohoda 1994). 

Na květnové konferenci v Žitavě byl také 

schválen první seznam priorit, mezi něž 

patřilo: 

– zvýšení počtu hraničních přechodů a modernizace 

stávajících, které jsou nezbytnou podmínkou 

pro rozvoj příhraniční spolupráce, 

– vybudování systému informačněkomunikační 

infrastruktury, 

– navázání kulturní a vědecké spolupráce mezi 

jednotlivými středisky nacházejícími se na 

území euroregionu, 

– přijímání opatření směřujících k ekologické 

sanaci příhraničních území, 

– zpracování komplexního plánu regionálního 

rozvoje přesahujícího hranice, 

– integrace obyvatel příhraničních území 

(Borys, Panasiewicz 1998, 54). 

Zde je třeba se pozastavit nad pátým bodem, 

protože zpracování rozvojové strategie bylo jednou 

z podmínek pro čerpání finančních prostředků 

z Evropské unie. Zpočátku se tímto problémem 

zabývala polská strana, která v červnu v roce 

1992 zpracovala první program analytických prací. 

Na základě výběrového řízení, na objednávku 

Ministerstva hospodářství a práce Saska, byla 

vybrána německá firma Dornier GmbH – jako 

hlavní zpracovatel. Ke spolupráci přizvala z české 

strany firmu Saul z Liberce a z polské strany 

Jeleniogórskie Biuro Planowania i Projektowania. 

První analytická část dokumentu se objevila

v prosinci 1993 a druhá – návrhová v únoru 1994 

(Müller a kol. 1993, 1994). Priority obsažené ve 

strategii byly sice oficiálně přijaté na 3. zasedání 

Rady Euroregionu 20. 10. 1993, ale všechny tři 

strany měly k celé strategii jisté výhrady. Největší 

kontraverzi způsobovalo pořadí cílů. 

Z. Przybyła (1994, 48) při hodnocení tohoto 

dokumentu zdůraznil, že přes nepochybné klady 

jako jsou: správná konstrukce dokumentu nebo 

správný výběr metody, chybí zde konzultace se 

samosprávami a vědeckými kruhy, je opomíjen 

vliv aglomerací (Vratislav, Praha, Drážďany), úloha 

bankovního systému, zdůrazněny jsou silné 

stránky trhu práce pouze na německé straně, 

exponovány jsou německé zájmy bez ohledu na 

zájmy polské strany (výstavba rychlostní komunikace 

Liberec-Hrádek-Žitava-Weissenberg), apod. 

Z dnešního pohledu je třeba zdůraznit, že strategie 

popisovala řadu navrhovaných aktivit, z nichž 

byla většina v uplynulých dvaceti letech zrealizována, 

i když nikoliv v původní podobě. V dalších 

letech došlo dvakrát k úpravě seznamu prioritních 

úkolů. Poprvé v prosinci 1996, na konferenci 

u příležitostí 5. výročí ERN, a podruhé u příležitosti 

10. výročí v roce 2002. V poslední úpra- 

71 

vě bylo vyčleněno šest výzev v oblasti: doprava, 

technická infrastruktura, životní prostředí, rozvoj 

hospodářství/ turistiky, venkovský prostor/lesní 

hospodářství a lidské zdroje. Úkoly stanovené v 

Memorandech byly základem pro činnost pracovních 

skupin. Myšlenka zřízení těchto struktur trojstranného 

charakteru se objevila již na zakladatelské 

konferenci Euroregionu v Žitavě. Tehdy bylo 

sestaveno sedm skupin: 1. energetika a ekologie, 

2. územní plánování, 3. kultura, 4. hospodářství a 

zemědělství, 5. bezpečnost, 6. zdraví a 7. správa. 

První období své existence nebyly pouze rovinou 

spolupráce, ale jak uvádí Jacek Jakubiec (2011, 25) 

>. K zásadním 

změnám v jejich činnosti došlo již před vstupem 

Polska a České republiky do Evropské unie. 

Na zasedání Rady ERN v Miłkowě dne 15. listopadu 

2003, namísto stále se rozmnožujících „občanských” 

pracovních skupin, byly zřízeny euroregionální 

skupiny expertů, tzv. eurexy (nejčastěji tři 

členové za každou stranu). Jejich hlavním úkolem 

je společné působení v rámci příslušné oblasti. 

Nyní je takových eurexů 16 a příspěvky jejich 

zástupců jsou zveřejněny v publikaci. 


Literatura: 

Jakubiec J. (2011), Euroregion Nysa o sobie. Międzynarodowe Warsztaty Transgraniczne w Karpaczu [Euroregion Nisa 

o sobě. Mezinárodní přeshraniční workshop v Karpaczi], w: Nowiny Jeleniogórskie č. 46, dne 15.11. 

Borys T., Panasiewicz Z. (1998), Panorama euroregionów. Wydanie 2 zmodyfikowane, lipiec. [Panorama euroregionů. 

Druhé upravené vydání, červenec] 

Przybyła Z. (1994), Koncepcja rozwoju gospodarczego dla ERN (próba oceny), w: Adamczuk F., Przybyła Z. [red.], 

Euroregion Nysa. Trzy lata doświadczeń. Jelenia Góra. [Koncepce hospodářského rozvoje pro ERN (pokus o vyhodnocení) 

V:Adamczuk F., Przybyła Z. [red.], Euroregion Nisa. Tři roky zkušeností. Jelenia Góra ] 


Projektów PHARE CBC. Jelenia Góra. [Polské zkušenosti v přeshraniční spolupráci. Realizace Fondu malých projektů 

PHARE CBC]


LeSy – ž i v á v ý m ě n a 

v zeLené č á S t i 

eu r o r e g i o n u niSa 

re t r o s p e k t i v a: 

Lesy v oblasti Trojzemí byly od 70. let soustavně 

ničeny v důsledku znečištění ovzduší. 

Poškozeny byly zejména Jizerské hory a Krkonoše 

na české a polské straně. Významné škody byly 

však sledovány i ve vyšších partiích Žitavských 

hor a v údolí Nisy. 

Následky byly následující: 

o poškození a vymírání lesů, 

o zvýšená kyselost lesní půdy, 

o velká omezení pro zalesňování, 

o zničená krajina, 

o zhoršení vodohospodářských poměrů a dalších 

ekologických funkcí lesní krajiny. 

Příležitostí k založení skupiny EUREX Lesy 

bylo přání lesníků a ekologů, aby se vzájemně 

informovali o škodách a spolupracovali při jejich 

odstraňování. Přednostové na saské straně a politici 

z polských a českých samospráv díky své podpoře 

umožnili naplnění tohoto přání. 

Prvních 10 let působení EUREXu byla v popředí 

výměna informací o ekologické katastrofě 

a projekty týkající se přímo odstraňování škod. 

Je zde nutno uvést např. „Zprávu o stavu lesů v 

Euroregionu Nisa“ z r. 1998, společné studijní cesty 

a konference věnované lesům, a podpořené

74 

projekty pro záchranu genů lesních stromů, zejména 

původního smrku v Jizerských horách, a 

ochranu nově vysazených kultur v Jizerských horách. 

Důležitá byla i znalost struktur správců lesů a 

řešení ochrany přírody ve třech státech. 

V prvních důležitých letech se na spolupráci 

podíleli p. Bałazy (PL), p. Malina a p. Ullmann (CZ), 

p. Mannigel a p. Geyer (D). 

Skupina EUREX Lesy od samotného začátku 

řešila ochranu přírody v lesích, zejména zachování 

ohrožených ekosystémů a druhů. Byly zohledňovány 

i kontroverzní názory lesníků a ekologů, 

protože otevřené a věcné informace jsou základem 

vzájemného pochopení. Informace, znalost 

problematiky a pochopení jsou základem pro další 

řešení. 

V další fázi bylo hlavním námětem činnosti 

seznamování s problematikou významnou pro 

všechny tři strany. Zde můžeme uvést 1. konferenci 

v Rotstein „Ochranné vápnění půdy“ v 

roce 2002, kde se tomuto (z hlediska sanace lesů 

významnému, však kontroverznímu) tématu 

věnovali na vysoké úrovni vědci a lesníci z praxe. 

Konferenční příspěvky byly vydány v zajímavém 

sborníku. 

Na významu získávala i problematika „ekologického 

vzdělávání a lesní pedagogiky“. Všichni 

se shodli na tom, že nesprávnému rozvoji, který 

probíhal v Trojzemí, se bylo možné vyhnout, kdyby 

do vyvíjených aktivit byla zapojena veřejnost, 

mj. zvyšováním povědomí dětí a mládeže. Na 

všech třech stranách již sledujeme první pozitivní 

výsledky, byť lesnictví a ochrana přírody ne vždy 

vzájemně spolupracují. 

S postupem času došlo k rozšíření řešené problematiky. 

Častěji jsme jednali i o obyčejných úkolech 

v rámci hospodaření s lesy, např. o trhu dřeva, 

péči o lesy a jejich revitalizaci. 

Kde jsme dnes? 

Lesy v Euroregionu jsou opět zelené. Jako 

německý lesník vyjadřuji velké uznání významným 

úspěchům v oblasti kultury lesů, kterých dosáhli 

naši polští a čeští kolegové. 

Výměna informací co nejkratší cestou přímo v 

Euroregionu se vyvíjí úspěšně a to i mezi pracovními 

skupinami navzájem. Ověřilo se to např. po 

orkánu Kyrill v lednu 2007, kdy jsme si rychle vyměnili 

informace o rozsahu škod a trhu dřeva. 

Kromě řady vlastních aktivit v oblasti ekologického 

vzdělávání a lesní propagace stále častěji 

pořádáme i společné akce. Prezentace metod, které 

jsou v každé zemi jiné, je velice přínosná, protože 

se stále objevují inovativní a zajímavé nápady. 

OSN vyhlásila rok 2011 Mezinárodním rokem 

lesů, což je dobrý základ pro společné aktivity. 

Příklady dvou nebo i třístranných akcí uskutečněných 

v roce 2011: 

• společná studijní cesta pracovní skupiny EU 

týkající se lesního reprodukčního materiálu 

(CZ-PL-D), 

• Dolnoslezský lesní festival ve Vratislavi (PL-D), 

• Lesní konference „Jak běží čas lesu a jak běží 

čas lidem“ na zámku Frýdlant spojená s otevřením 

česko-německé výstavy (CZ-D), 

• Den Saska v Kamenz (D-PL), 

• Festival Dary lesů ve Lwowku Ślaském (PL-D). 

Vidíme však i několik problémů a potřebu dalšího 

působení naší skupiny EUREX v budoucnu. 

Jedná se zejména o věcné problémy: 

• Zvýšené hospodářské využívaní lesů, i pro 

účely zásobování energií, je stále více v rozporu 

s udržitelným rozvojem veřejně prospěšné 

funkce lesů (např. vodohospodářství, využití k 

rekreačním účelům); 

• Přístup k hodnotným lesním fondům, např. 

soustavě NATURA 2000, je jiný na straně lesníků 

a jiný na straně ochrany přírody. 

Ale jedná se i o otázku komunikace a pochopení: 

• nepostačující znalost mateřského jazyka jiných 

partnerů komplikuje pochopení, 

• změny ve správním uspořádání (zejména problém 

na německé straně) jsou rizikem pro 

kontinuitu skupiny, 

• důležití jsou dlouhodobí členové pracovní 

skupiny (pamětníci) stejně tak je důležitá i integrace 

nových členů. 

Kam chceme směřovat? 

• Lepší výuka a srozumitelnost jazyka jiných 

partnerů: Jak posílíme možnosti a připravenost 

v tomto směru? 

• Vytvořit možnosti pro výměnu informací mezi

státy s cílem zlepšení pochopení každodenní 

práce: Bude to možné při omezených finančních 

možnostech a personálních kapacitách? 

• Udržitelnost spolupráce v oblastech ekologického 

vzdělávání a lesní pedagogiky: Je možné 

dlouhodobě zajistit personální a finanční zdroje, 

které jsou pro to nezbytné? 

• Zintenzívnit spolupráci v rámci konkrétních 

projektů s přínosem pro běžné úkoly, např. 

varovný protipovodňový systém, protipožární 

lesní dozor, monitoring lesních škod a škod 

způsobovaných zvěří: Stačí nám vytrvalost při 

obsáhlých projektových žádostech? Podaří se 

nám dodatečně získat třístranné projekty? 

• Věnovat pozornost novým oblastem z mezinárodních 

procesů, např. z nového přístupu k 

lesnímu hospodářství jako zprostředkovatele 

různých hospodářských, ekologických, společenských 

a kulturních aktivit. Můžeme pro to 

získat volné kapacity a prostor pro experimentování? 

75 

• Ověřit nové možnosti financování společenských, 

ekologických a kulturních obslužných 

funkcí lesů, např. odpočinek a cestovní ruch, 

ochrana přírody: Bude možné, abychom společně 

odbourali řadu pochybností, které doprovází 

nové nápady? 

• Zamyslet se nad společnými kroky v oblasti 

odborného vzdělávání týkajícího se využití 

lesů: Můžeme se společně a vzájemně více naučit? 

Na závěr citát prvního zastupitele Okresního 

úřadu v Budyšíně, pana doktora Wolframa 

Leunerta, z uvítání pracovní skupiny EU na téma 

lesního reprodukčního materiálu v červnu 2011, 

který měl zkušenosti s naší spolupráci: 

„Dnes můžeme v našem regionu s hrdostí říci, že 

hranice již nejsou překážkou pro vzájemné pochopení. 

Kromě toho nám vytvořily příležitost k budování 

důvěry a pochopení mezi Evropany.“

jar o S L a v hr á d e k 

či S t á niSa 

Skupina byla založena v roce 1994 na 1. mezinárodní 

konferenci Čistá Nisa ve Zgorzelci. Členy 

skupiny jsou zástupci obecní samosprávy, státní 

správy (vodoprávní úřady), vodohospodářských 

organizací (správci toku, správci vodovodů a kanalizací), 

Euroregionu a nestátní neziskové organizace. 

Pracovní porady se konají 2 – 5 x ročně, 

střídavě v jednotlivých zemích ERN. 

Náplň činnosti pracovní skupiny: 

• čistota vody v Lužické Nise, 

• ochrana před povodněmi a hlásný systém při 

havarijním znečištění toku Lužické Nisy, 

• přirozené zarybnění toku – monitoring, opatření, 

• omezení šíření invazních rostlin podél toku, 

• práce s veřejností. 

Čistota vody v Lužické Nise 

Hlavní náplní činnosti PS EUREX Čistá Nisa byla 

podpora výstavby čistíren odpadních vod a kana- 

lizačních systémů v obcích, spočívající v posuzování 

projektů předkládaných obcemi z hlediska 

přeshraničního dopadu a možného spolufinancování 

z prostředků Evropské unie. Výstavba nebo 

rekonstrukce čistíren odpadních vod a rozšiřování 

sídelních aglomerací na tyto čistírny napojených 

vede k celkovému snižování zatížení toku škodlivinami 

a tím ke zlepšení životního prostředí. To 

umožňuje využití Lužické Nisy pro rekreaci, sport 

a po nezbytné úpravě vody též k zásobování měst 

pitnou vodou. Je třeba vyzdvihnout realizaci přeshraničních 

projektů kanalizací a čistíren odpadních 

vod (ČOV) obcí Rumburk – Seifhennersdorf 

– Varnsdorf, Lückendorf - Petrovice a Piensk/ 

Deschka. Z dalších projektů je třeba uvést kanalizační 

sběrač a ČOV pro Jablonec n. N. a Liberec, 

ČOV v Chrastavě, Hrádku n. N., Frýdlantu, Novém 

Městě pod Smrkem, Hejnicích, na německém území 

pak celkem 34 ČOV (Reichenbach, Rietschen, 

Zittau, Weißkeißel, Görlitz a další) a v Polsku

Zgorzelec, Lubań, Zawidów, Bogatynia a projekt 

v povodí Czerwone Wody. 

Od roku 2003 se činnost pracovní skupiny 

zaměřila na poskytování zásadních informací o 

rámcové směrnici vodní politiky eU ( 2000/60/ 

EEC) s hlavním zaměřením na dopad aplikace této 

směrnice na obce v regionu. K této problematice 

byly uspořádány workshopy (v Görlitz a v Liberci). 

Přijetí směrnice znamená zvýšení nároku na kvalitu 

vypouštěných přečištěných vod (intenzifikace 

stávajících ČOV) a na další rozvoj kanalizačních systémů 

v obcích. 

Ochrana před povodněmi 

Období posledních 15 let bylo v regionu charakterizováno 

častými povodněmi s rozsáhlými 

škodami na majetku občanů, obcí, státu a podnikatelských 

subjektů. Z iniciativy členů pracovní 

skupiny byl vytvořen společný hlásný systém 

pro případy povodní, který byl v počátcích založen 

na odesílání faxových zpráv prostřednictvím 

profesionálních hasičských záchranných sborů 

v Liberci, Lubani a Zittau. Tento systém přímého 

přeshraničního spojení se v případě povodní v 

roce 1997 a v letech následujících (2002) ukázal 

jako vysoce operativní. Postupně byl systém 

v důsledku rozvoje informačních technologií (internet) 

dále zdokonalován a rozšířen o předávání 

informací o haváriích, které mohou nepříznivě 

ovlivnit kvalitu vody v Lužické Nise a jejich přítocích. 

Poslední blesková povodeň v srpnu 2010 

vyvolává nutnost dalšího zdokonalení hlásného 

systému a navázání těsnější spolupráce s EUREX 

Krizový management. 

V rámci česko-polské spolupráce se pracovní 

skupina zasadila o podstatné omezení vlivu 

rmutných vod z hald dolu Turów na území obce 

Višňová v dobách přívalových dešťů a povodní. 

Monitoring přirozeného zarybnění toku 

Lužické Nisy a významných přítoků 

Po počátečním monitoringu zarybnění 

Lužické Nisy na území České republiky, provedeném 

v letech 1994 – 1995, bylo v průběhu let 

1999 – 2001 v rámci společného česko - německého 

projektu sledováno znovuosídlení Lužické 

Nisy bentickou faunou a rybami. Sledovány byly 

též základní chemické vlastností vody a výskyt toxických 

látek v říčních sedimentech a ve svalovi- 

77 

ně ryb. Podrobně byla zkoumána rychlost obnovy 

rybího společenství a to jak z pohledu druhového 

složení, tak i dalších populačních parametrů (četnost, 

růstové charakteristiky a pod.). Výsledkem 

studia bylo konstatování existence celkem 32 

druhů ryb, stanovení návrhu dalších ozdravných 

opatření zaměřených na zlepšení životních podmínek 

ryb i bezobratlých živočichů (odstranění 

migračních překážek a evidenci dalších znečišťovatelů). 

Studie prokázala účelnost a vysoký efekt 

komunálních čistíren odpadních vod vybudovaných 

v posledním desetiletí minulého století v 

povodí Lužické Nisy na území všech tří států. Na 

druhé straně studie upozornila na vysokou citlivost 

vznikajícího ekosystému k lokálnímu a časově 

krátkodobému znečistění toku v důsledku havárií 

a odborně nezajištěných odstávek čistíren 

odpadních vod. 

V roce 2004 se činnost skupiny zaměřila na 

prověřování prostupnosti vodních toků pro lososovité 

ryby na německém a polském území. 

Z celkového počtu 42 jezů má pouze 21 jezů rybí 

přechody. Zprůchodnění celého toku Lužické Nisy 

se předpokládá do 10 let. Byla provedena přestavba 

válcového jezu v Zittau a výstavba stupně, 

který již umožňuje migraci ryb výše po toku tedy 

i na území Česka. 

Omezení šíření invazních rostlin podél toků 

v povodí Lužické Nisy 

V rámci pracovní skupiny jsou podporovány 

projekty zabývající se monitoringem a likvidací 

invazních rostlin v povodí Lužické Nisy (bolševník 

– Heracleum mantegazzianum a křídlatka - 

Reynoutria sp, třapatka dřípatá - Rudbeckia laciniata, 

netýkavka žláznatá - Impatiens glandulifera 

aj). I přes použití různých metod k likvidaci a zamezení 

dalšího šíření těchto rostlin v jednotlivých 

státech, se stále nedaří výskyt těchto v krajině nepůvodních 

rostlin úplně omezit. K uspokojivému 

vyřešení problému je nutné vytvoření inovativní, 

mezinárodní a interdisciplinární koncepce trvale 

udržitelného zachování biodiverzity v povodí 

Lužické Nisy. 

Práce s veřejností 

Přínosem pro širokou veřejnost regionu je pořádání 

mezinárodních konferencí Čistá Nisa, zakončených 

vystoupeními pro tisk a vydáním sbor-

78 

níků. Doposud se uskutečnilo celkem 8 konferencí 

a to ve Zgorzelci (1994), Görlitz (1995), Liberci 

(1997), Piechovicích (1999), St. Marienthalu 

(2002), Liberci (2004), Piechovicích, (2004) a 

Oybinu (2010). 

Dále byla realizována tématická pracovní sekání 

– workshopy zaměřené na výsledky monitoringu 

zarybnění Lužické nisy (2x v Německu, 

1x v České republice), aplikaci GIS pro potřeby 

dokumentace stavu povodí Lužické Nisy (Zittau, 

Liberec), naplňování rámcové směrnice vodní 

politiky eU - 2000/60/EEC (Liberec 2003, Görlitz 

2003) a likvidaci invazních druhů rostlin (Zittau 

2008). 

V rámci publikační činnosti byla vydána publikace 

Jedna řeka - tři země – jeden cíl (Ein Fluss – 

Drei Ländern – Ein Ziel). 

Turistické zpřístupnění toku Lužické Nisy 

S přihlédnutím k Lužické Nise jako k významnému 

biokoridoru je při realizaci turistických aktivit 

třeba dbát na jeho maximální ochranu. K problematice 

vodáckého zpřístupnění Lužické Nisy 

přispívají již dlouhodobé akce jakou je od roku 

2000 pořádané Poselství nisy (lodí převážená 

zdravice starostů obcí ležících podél toku Lužické 

Nisy starostům Polska a Německa vedoucí od pramene 

Lužické Nisy až k Trojmezí). Nejvýznamnější 

akcí byla expedice nisa konaná v roce 2002 po 

dohodě se starosty příslušných měst po celém 

toku Lužické Nisy až k soutoku s Odrou. Obsahem 

projektu byla vodní štafeta po řece Lužická Nisa, 

která vezla poselství čisté vody od jejího pramene 

až po soutok s řekou Odrou a poselství přátelství 

a spolupráce mezi obcemi a národy ležících 

podél toku Lužické Nisy. Vlajková loď vezla dívku 

Nisu, nesoucí jako symbol poselství samorost 

Jizerských hor – putovní štafetu, na kterou zástupci 

jednotlivých měst při trase navazovali své stužky 

a současně se podpisem pod text průvodního 

dopisu přihlásili k myšlence poselství. Od roku 

2001 je v úseku Proseč nad Nisou – Hrádek nad 

Nisou (rekreační středisko Kristýna) organizován 

Maratón nisa. 

Výhled činnosti PS EUREX Čistá Nisa na další 

období. 

V příštích letech bude činnost pracovní skupiny 

zaměřena na: 

• spoluúčast při vytváření koncepce likvidace 

odpadních vod pro všechny obce v povodí a 

její cílené realizaci dle úrovně dostupné techniky; 

• pomoc při realizace kontroly všech přímých i 

nepřímých znečišťovatelů a vymáhání zlepšení 

kvality vod s přihlédnutím ke stavu dostupné 

techniky, 

• spolupráci při vytvoření ekologicky nedotčené 

pobřežní zóny, 

• další zdokonalování společného hlásného systému 

varování před povodněmi a haváriemi 

na vodních tocích v povodí, 

• pokračování projektu odstraňování neophytů 

dle programu odsouhlaseného pro následující 

3 roky v rámci programu Cíl 3 v r. 2010, 

• opakované prověření vývoje ichtyocenózy 

v Lužické Nise a jejich významných přítocích, 

• zapojení institucí, uživatelů, komunálních orgánů 

a obcí v povodí Lužické Nisy při realizaci 

programů vedoucích k celkovému zlepšení životního 

prostředí v oblasti, 

• organizování konferencí Čistá Nisa s četností 

1x za 3 roky a pracovních setkání členů skupiny 

s četností minimálně 3 x do roka.

zbignieW ja k i e L 

SiL n i č n í d o p r a v a 

Pracovní skupina (pozdější EUREX) „Silniční 

doprava“ vznikla na prvním zasedání Rady 

Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa dne 21.12.1991. 

Původně se jmenovala „Regionální plánování, infrastruktura, 

doprava“. Později se název změnil na 

„Regionální plánování a doprava“, a následně na 

„Silniční doprava“. 

Název se měnil postupně podle zaměření tohoto 

grémia a vycházel z toho, že problematika 

cestovního ruchu, železniční dopravy a regionálního 

plánování byla oddělena do samostatných 

skupin. Dnešní zaměření bylo také ovlivněno vstupem 

České a Polské republiky do Schengenského 

prostoru, protože v období 1991-2007 k významnějším 

problémům patřily hraniční přechody. 

Pravidla činnosti skupiny „Silniční doprava“ byla 

sjednána na 3. zasedání Rady dne 24.10.1992. 

Prvními vedoucími skupiny byli: Christian 

Neumann z Německa, Stanislava Jakešová z ČR 

a Jerzy Bucki z Polska. Během let se na činnosti 

skupiny podílela řada zástupců různých institucí. 

Nyní jádro skupiny tvoří Michael Hiltscher z 

Německa, Stanislava Jakešová z ČR a Zbigniew 

Jakiel z Polska. 

K nejvýznamnějším subjektům podílejícím 

se na činnosti EUREXu patří: za německou stranu 

města, okresy a úřady Saska, z české strany 

Liberecký kraj a za polskou stranu okresy, obce a 

Maršálkovský úřad Dolnoslezského vojvodství. 

Nutno zdůraznit, že během 20tileté činnosti 

skupiny došlo v jednotlivých zemích k územněsprávním 

reformám, což mělo dopad na složení 

skupiny a řešenou problematiku. 

Během prvních let byla pozornost věnována 

vypracování nového přístupu k silnicím, které byly 

doposud umístěny v periferních částech Polska, 

ČR a Německa. Region Trojzemí těchto států nepatřil 

k územím s rozvinutou dopravní sítí. Díky

80 

vzniku Euroregionu Nisa bylo možné tuto situaci 

měnit. Vnímání Euroregionu jako společného prostoru 

vyústilo v nový přístup k tomuto území a to 

i z hlediska dopravy. Sice hraniční přechody byly 

nadále fyzickou překážkou, ale postupně se zlepšovala 

dopravní dostupnost území Euroregionu 

Nisa. Velmi významné zde byly pak prostředky z 

dotačních programů. Tyto prostředky německá 

strana využila dříve (program INTERREG), polská 

a česká strana začala silniční investice realizovat 

v polovině 90. let (program Phare CBC). V dalších 

letech proběhla realizace mnoha záměrů v oblasti 

výstavby silnic a mostů a také hraničních přechodů. 

Kromě mezinárodních tras každá strana realizovala 

i úseky významné pro příslušnou část euroregionu. 

Z hlediska hraničních přechodů je nutné 

zmínit spolupráci s vládními subjekty, včetně 

státní správy, pohraniční policie a celních úřadů. 

EUREX „Silniční doprava“ významně přispěl k větší 

flexibilitě hraničního odbavování (např. malý pohraniční 

styk, usnadnění pro školy, atd.), vzniku 

největšího počtu přechodů v této části Evropy a 

vzniku nové kategorie: turistického přechodu. 

Důležité jsou i geografické podmínky, protože 

státní hranice vedou často horským územím a také 

řekou Lužickou Nisou. Náročné aktivity probíhaly 

zejména na polsko-německé hranici, protože bylo 

nutné obnovit nejen silniční infrastrukturu, ale i 

říční. V důsledku rozšíření Schengenského prostoru 

v roce 2007 přestala být problematika přechodů 

prioritou, avšak správní státní hranice existují, 

což vytváří příslušné podmínky, i mimoinvestiční, 

např. diplomatické. 

20 let působnosti Euroregionu Neisse-Nisa- 

Nysa znamená řadu iniciativ EUREX-u „Silniční doprava“. 

Proběhla i řada významných konferencí. 

První Dopravní konference se uskutečnila v roce 

1994 v Lubawce na polské straně, poslední v roce 

2010 v Liberci. Tyto konference patřily k významným 

akcím pro výměnu informací a zkušeností, a 

to i proto, že se jich kromě členů EUREXu účastnili 

i zástupci mnoha kompetentních subjektů. 

Myšlenky vypracované na konferencích bylo možné 

takto široce prezentovat, často se díky tomu 

dařilo příslušný záměr zařadit do plánů nebo priorit 

různých subjektů. Poslední konference se za- 

měřovaly spíše na přeshraniční dopravu, nikoliv 

na investice, a byť je železniční doprava řešena jinou 

skupinou, i tato byla vždy námětem pořádaných 

konferencí. 

Nejvýznamnějším plánovacím výsledkem 

EUREXu se stala „Koncepce rozvoje dopravy“, zpracovaná 

polskou stranou ve spolupráci s ostatními 

stranami v roce 2000. Od této doby je každých pár 

let aktualizována třístranná mapa silničních investic. 

Nyní se pracuje nad aktualizací seznamu silničních 

priorit. Koncepce stanovuje tzv. územní 

uspořádání komunikací. Patří k nim: 

a) na německé straně: 

• základní územní silniční síť v německé části 

Euroregionu Nisa napojená na nadregionální 

dopravní rozvojové osy, které jsou uvedeny v 

regionálním rozvojovém plánu Saska, 

• nadregionální dopravní rozvojové osy 

(Drážďany-Berlín, Drážďany-Hoyerswerda- 

Cottbus-Berlín, Drážďany-Vratislav, Liberec- 

Zittau-Budyšín-Berlín), 

• regionální dopravní rozvojové osy (Lipsko- 

Hoyerswerda, Hoyerswerda-Senftenberg, 

Neuestadt/Sa-Bischofswerda, Löbau-Görlitz, 

Budyšín-Sohland, Weissenberg-Rumburk, 

Radeburg-Radeberg), 

• jiné důležité regionální osy (Hoyerswerda- 

Bad Muskau, Grossenhain-Budyšín, Budyšín- 

Bad Muskau, Weisswasser-Spremberg, 

Rothenburg-Hoyerswerda, Drážďany- 

Grosshartau). 

b) na české straně: 

Česká strana Euroregionu leží mezi dvěma 

mezinárodními koridory budoucích dálnic ČR: 

D8 (Praha – Drážďany) a D11 (Praha-Lubawka- 

Szczecin). Základní silniční síť na tomto území 

tvoří silnice: 

• R 10 (Praha-Trutnov-Harrachov), 

• R 35 (Hradec Králové-Liberec-Hrádek nad 

Nisou), 

• I/6 (Rádelský Mlýn-Jablonec nad Nisou), 

• I/9 (Mělník-Česká Lípa-Rumburk), 

• I/13 (Děčín-Nový Bor-Liberec-Habartice), 

• I/14 (Liberec-Tanvald-Kořenov-Jablonec nad 

Jizerou-Trutnov), 

• I/15 (Litoměřice-Zahrádky), 

• I/16 (Jičín-Trutnov), 

• I/35 Mladá Boleslav-Jestřebí.

c) na polské straně: 

Území polské části Euroregionu Nisa se nachází 

v severní části v dopravním koridoru (III. panevropský 

dopravní koridor) s páteřními dálnicemi 

A4 a A12. Východní část zaujímá území navrhované 

dálnice (resp. rychlostní silnice) Szczecin 

- Lubawka: A3 (S3). Na tyto koridory je napojena 

základní dopravní síť, kterou tvoří komunikace: 

• dálnice A 4 (Zgorzelec-Vratislav), 

• č. 3 (Bolków-Jelení Hora-Jakuszyce), 

• č. 4 (Zgorzelec-Bolesławiec), 

• č. 5 (Bolków-Vratislav), 

• č. 12 (Olszyna/Forst-Bolesławiec-Vratislav), 

• č. 356 (Zgorzelec-Lubań-Jelení Hora), 

• č. 371 (Bolków-Lubawka). 

Všechny tři strany Euroregionu Nisa doplňují 

popsané páteřní osy svými doplňkovými silničními 

systémy. Významnou součástí dopravy 

je řešení v prostoru Trojmezí: Hrádek-Bogatynia 

(Sieniawka)-Žitava. Toto propojení bylo iniciováno 

již v roce 1991 a nyní je ve fázi realizace. 

Polská strana toto území vnímá šířeji s propojením 

na Zgorzelec, česká s Libercem a německá s 

Görlitz a Budyšínem. 

Aktivity v letech 1991-2000 a v letech 2001- 

2011. 

Na německé straně: 

• postupně zprovozňované dálniční úseky 

Drážďany-Ludwigsdorf, v roce 1999 byl zprovozněn 

celý úsek, 

• severozápadní obchvat Görlitz, 

• severovýchodní obchvat Reichenbachu, 

• komunikace u Sprévy na trase Neustadt- 

Boxberg včetně jižního obchvatu tohoto 

města. Kromě těchto silničních investic došlo 

ke zlepšení technického stavu téměř všech 

státních (spolkových), zemských a okresních 

silnic, a to přispělo k významnému zlepšení 

dopravy a bezpečnosti v německé části 

Euroregionu Nisa. 

Na české straně: 

Silniční investice se soustřeďovaly na rekonstrukce 

povrchů hlavních komunikací a také na 

ukončení nebo pokračování stavby na silnicích: 

• R 35, 

• severní obchvat Nového Boru, 

• přestavba silniční sítě ve Studánce, 

• přestavba silnice v okolí nádrže Souš, 

• obchvat lomu pískovce v Horní Řasnici, 

• východní obchvat Rumburku. 

81 

Na polské straně: 

• Ve dvou etapách byl postaven úsek dálnice 

Zgorzelec-Krzyżowa (A4), 

• obchvat Bolesławce, 

• estakáda a severní obchvat Jelení Hory v koridoru 

silnice č. 3, 

• modernizace téměř dvou desítek silnic ve 

městě Jelení Hora, 

• obchvat nádrže Sosnówka, 

• modernizace na silnici č. 359 Lubań – 

Miłoszów, 

• modernizace na části silnice č. 371 Bolków – 

Lubawka, 

• obchvat Olszyny na silnici Jelení Hora – 

Zgorzelec, 

• obchvat Radoniowa, stejná silnice, 

• velká rekonstrukce na úseku silnice mezi 

Świeradowem Zdrój a Szklarskou Porębou, 

• rekonstrukce silnic s ohledem na bezpečnost 

cyklistů na území okresů Jelení Hora a 

Kamenná Hora 

• modernizace silničního propojení Zgorzelec – 

Bogatynia. 

Kromě těchto investic došlo ke zlepšení technického 

stavu mnoha dalších okresních a místních 

komunikací v polské části Euroregionu Nisa. 

Závěr a výstupy. 

Pracovní skupina – EUREX „Silniční doprava“ 

inspirovala řadu investičních akcí, které významným 

způsobem změnily dopravní podmínky 

na území Euroregionu Nisa. Bylo to možné díky 

uplatnění mechanismu, kdy byl EUREX univerzální 

platformou pro hledání metod usnadňování 

dopravy pro občany Trojzemí. Samozřejmě ani 

EUREX ani Euroregion přímo silniční investice neprováděl, 

toto řešili vlastníci příslušných komunikací. 

Činnost skupiny a existence uvedené platformy 

měly – spolu s podporou příslušných subjektů 

– rozhodující význam. Velkou roli hrály zdroje financování, 

zejména dotační prostředky. Výměna

82 

zkušeností, navazování partnerství a téměř 

přátelské řešení někdy náročných sporů přispěly 

k úspěšnému čerpání prostředků Evropské unie s 

cílem zlepšování stavu silnic. 

A z tohoto pohledu je 20 let působnosti 

Euroregionu Nisa v oblasti silniční dopravy, nebo 

např. hraničních přechodů, hodnoceno velmi pozitivně. 

Problematika silnic a mostů je ale zároveň 

nadále aktuální a v přeshraniční spolupráci je nutné 

ji řešit. Řada důležitých iniciativ je v realizaci, 

řada čeká na investice. V každodenním euroregionálním 

životě je hlavním destabilizačním faktorem, 

který má dopad na silnice, čas, ale kromě 

toho i výjimečné události jako jsou povodně, kte- 

ré mají obzvlášť ničivý vliv. Při povodňovém ohrožení 

je prioritní ochrana lidí, zvířat, životního prostředí... 

Odstraňovat následky takových události 

po odeznění nebezpečí je v případě infrastruktury 

náročnější. A proto by měly být silnice i v dalších 

letech nadále prioritou Euroregionu Nisa. Silniční 

investice musí mít svůj odraz v dotačních titulech, 

a kromě obecně chápaných funkcí je třeba poukazovat 

i na specifika regionu (horská oblast, ochrana 

životního prostředí, povodňové nebezpečí) a 

zejména na výjimečnou úlohu silnic, které nejsou 

pouhou komunikací, ale budují trvalou evropskou 

integraci v tomto německo-česko-polském 

příhraničí.


že L e z n i č n í d o p r a v a 

v eu r o r e g i o n u niSa 

v minulosti byla železnice na území Euroregionu 

Nisa hlavním prostředkem tranzitní a místní dopravy, 

osobní i nákladní. Díky dynamickému rozvoji 

na přelomu 19. a 20. století, železniční síť a 

kvalita služeb, včetně doby cestování, i dnes, po 

několika desítkách let, vzbuzují uznání. 

A proto neudivuje snaha o obnovení železni- 

ční dopravy, které léta hraniční hermetizace nepřispěly. 

Z tohoto důvodu byla tato problematika, 

již ve fázi iniciování vzniku Euroregionu Nisa 

před 20 lety, zařazena mezi priority jako Okružní 

železnice. V důsledku mnohaletých snah, vyvíjených 

řadou subjektů, se podařilo tuto původní 

prioritu naplnit díky znovuzprovoznění tratě na

84 

úseku Szklarska Poręba – Harrachov. Dříve vznikly 

polsko-německé a česko-německé spoje. Nutno 

zdůraznit, že přes evidentní konkrétní výsledky je 

řada aktivit ještě před námi. Jedná se např. o zkvalitnění 

vnějšího spojení polské strany s Vratislaví 

nebo se severem Polska, otázka tzv. rychlé železnice, 

která končí v Sasku v Drážďanech a řada dalších. 

Abychom se připravili na realizaci významných 

úkolů, bylo uskutečněno mnoho analytické 

práce a studií. Vznikly aktuální databáze a byly vypracovány 

hlavní směry činnosti do budoucna. 

Během let se jako hlavní partneři na těchto 

aktivitách podíleli: samosprávná společnost 

ZVON na německé straně, na polské straně - 

Dolnoslezské vojvodství, samosprávy, zejména 

okresní, a také společnosti polských drah PKP 

(Przewozy Regionalne a Polskie Linie Kolejowe), z 

české strany pak Liberecký kraj a České dráhy. 

V poslední době roste zájem o třístrannou iniciativu 

– jízdenku Euroregionu Nisa. Na této aktivitě 

se podílí stále více přepravců, včetně autobusové 

dopravy. Jízdenka umožňuje cestování 

po celém Euroregionu. Iniciativa, která vznikla na 

euroregionální pracovní skupině „Železniční doprava“, 

je dnes samostatně se vyvíjející aktivitou, 

která přináší zcela novou kvalitu, jež je zajímavou 

novou nabídkou pro občany a návštěvníky. 

V budoucnu se budou hlavní aktivity zaměřovat 

na posilování společné nabídky – jízdenky, realizaci 

priorit týkajících se pokračování v investičních 

záměrech na jednotlivých úsecích, monitoring 

osobní a nákladní dopravy, podporu kompetentních 

subjektů, které přímo řeší uvedené úkoly.


eu r o r e g i o n neiSSe-niSa-ny S a 

n a ceStě k e SpoLečnému h o S p o - 

dářSkému p r o S t o r u a p ř í n oS 

eureX ho S p o d á ř S t v í 

1. vý c h o z í s i t u a c e 

Hraniční regiony leží z vlastní povahy na 

okrajích států – s výraznou specifikou, v místech 

styku hospodářských, politických a kulturněspolečenských 

prostorů. Tuto osobitost lze považovat 

za významný problém, ale stejně tak lze 

svůj pohled zaměřit na příležitosti, které vytváří 

multikulturní prostředí a trh práce. A proto se 

Euroregion může z periferie proměnit v evropské 

centrum života. 

V případě Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa (ERN) 

lze konstatovat, že v předchozích letech docházelo 

k intenzívním procesům euroregionalizace a 

přeshraniční spolupráce. Vznikla řada partnerství, 

která významně podporují a aktivizují společný 

růst regionu, jak v kulturně-společenské, tak i 

vzdělávací a hospodářské oblasti. Přímé kontakty 

obyvatel, které vznikají v rámci malých nenáročných 

projektů, mají velký význam pro německopolsko-české 

příhraničí. Přináší s sebou výjimečně 

udržitelné výsledky, pokud jsou vyvíjeny zezdola, 

tzn. „realizátory“ v (euro) regionu. Hlavním 

úkolem pracovní skupiny EUREX Hospodářství je 

navazování a podpora příslušných aktivit podnikatelů 

a zástupců jejich zájmů.

86 

2. eu r o r e g i o n ne i s s e -ni s a-ny s a j a k o 

h o s p o d á ř s k ý a r e k r e a č n í p r o s t o r 

Euroregion Neisse-Nisa-Nysa (ERN) má celkovou 

rozlohu 13.254 km 2 a více než 1,5 mil. obyvatel. 

Sídlí zde 14 univerzit a vysokých škol. Toto vše 

nabízí nejlepší výchozí podmínky pro inovativní 

služby v oblasti výzkumu a vývoje. 

Dnešní region Trojzemí Polské republiky – 

České republiky – Německa lze popsat jako různorodý, 

dynamický a otevřený. Nabízí ojedinělosti a 

obchodní značky. Díky kulturní různorodosti a 

společným dějinám i současnosti Sasů, Čechů, 

Slezanů a Lužických Srbů a jejich vícejazyčnosti 

(němčina, čeština, polština, lužická srbština) se na 

styku Evropy, po jejím „opětovném sjednocení“, v 

jejích demokratických strukturách zrodila velmi 

úzká spolupráce, která s sebou přináší výhody jak 

v oblasti cestovního ruchu, tak v oblasti kultury a 

hospodářství. Region se jeví zároveň jako most 

pro spojující se Evropu – ve velké míře díky evropskému 

městu Görlitz-Zgorzelec. 

(Euro)region nabízí pestré vysokoškolské 

zázemí jako místo vzdělávání. Jsou to ale i četné 

malé a střední podniky (MSP) a rostoucí klíčová 

odvětví, jako jsou strojírenství a kovoprůmysl, 

zvláštní zaměření na výrobu vozidel (železniční 

technika včetně projektování a budování tramvají 

a městských železnic, osobních vlaků, nákladních 

a speciálních vagónů; sektor dodavatelů dílů 

pro automobilový průmysl, výroba zemědělských 

strojů), průmysl umělých hmot a textilní průmysl, 

informační technologie. V roce 2007 byly zaznamenány 

2 milióny návštěvníků a 8 miliónů ubytování, 

což hovoří o jednom z nejsilnějších regionů 

prázdninového odpočinku v Polsku, Sasku a 

České republice. Dále ERN nabízí vysokou kvalitu 

života a rekreace. V popředí je efektivní (a na trhu 

práce účinná) ekonomika podporována flexibilními 

správními úřady a produktivními sítěmi. 

Četné podniky a nově vznikající závody si 

částečně hojí rány způsobené propadem nejvýznamnějších 

ekonomických odvětví (textilního, 

sklářského průmyslu a zemědělského strojírenství) 

v devadesátých letech. Ve zpracovatelském 

průmyslu dnes v rámci ERN působí 24000 

podniků, většina z nich jsou malé a střední podni- 

ky. Strojírenství a také technologie umělých hmot 

v německé části a sklářský průmysl v ČR a Polsku 

se rozvinuly na úroveň klíčových odvětví regionu. 

ERN se vlastně stává jádrem evropského textilního 

regionu, kde stále důležitější místo zaujímají 

textilní podniky – s vysokým inovativním potenciálem 

a novátorskými výrobky. Nadregionálně mj. 

i podniky z odvětví spotřebního zboží a potravinářského 

průmyslu zásobují své klienty vysoce 

kvalitními výrobky. 

Vznikly významné podnikatelské sítě (včetně 

přeshraničních), kde jsou propojovány a stále vyvíjeny 

kompetence, kde se spolupracuje při vstupech 

na nové trhy a zpracovávají se rozvojové 

strategie. Ve spolupráci s regionálními vzdělávacími 

a výzkumnými pracovišti a s podporou veřejných 

subjektů a správních úřadů je inovační 

potenciál partnerů využíván ke kreativnímu projektování 

výrobků a jejich zavádění na trh. Tyto 

integrované struktury při využití znalostí jedinců 

je nutné v budoucnu využívat intenzívněji jako 

záruku dalšího příznivého rozvoje euroregionálního 

hospodářského prostoru. 

Mezinárodní charakter a úzká spolupráce s 

partnery v oblasti hospodářství, cestovního ruchu 

a správy ze sousedních regionů v Polsku a 

ČR je již běžnou záležitostí. Nasvědčují tomu společné 

vzdělávací aktivity, přeshraniční kooperace 

podniků a zejména od roku 2003 každoročně 

udělováná třístranná Cena Inovace Euroregionu 

Neisse-Nisa-Nysa. Právě ona tvoří od roku 2005 

jádro činnosti třístranné pracovní skupiny EUREX 

Hospodářství. 

3. tě ž i š t ě č i n n o s t i s k u p i n y eureX 

ho s p o d á ř s t v í – ce n a in o v a c e 

eu r o r e g i o n u ne i s s e -ni s a-ny s a. 

V roce 2011 bude v německo-polsko-českém 

Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa již podeváté 

udělena třístranná Cena INOVACE v kategoriích 

„BEST INNOVATION“, „BEST PARTNERSHIP“ a „BEST 

STUDENT´S INNOVATION“. 

V kategorii „BeST InnOvATIOn“ jsou hodnoceny 

projekty výrobků a technologií, které jsou inovační 

a ekonomicky dobře na trhu umístitelné. 

V kategorii „BeST PARTneRSHIP“ jsou hod-

nocena přeshraniční kooperační partnerství, která 

připravují inovační projekty výrobků a technologií. 

V kategorii „STUDenT´S BeST InnOvATIOn“ 

se hodnotí inovace studentů významné pro ekonomiku 

Euroregionu. 

Hodnocení soutěžních žádostí probíhá na 

základě společně zpracovaných kritérií. 

Kategorie BeST InnOvATIOn: 

a. míra inovace: 

– popis současného vývoje techniky, 

– popis inovace v oblasti výrobku/technologie 

ve srovnání s aktuálním vývojem techniky, 

– podané přihlášení patentů. 

b. tržní potenciál výrobků a/nebo technologií: 

– rozvoj ukazatelů obratu po zavedení výrobku/ 

technologie, 

– množství již získaných objednávek, 

– získané nové odbytové trhy (regionální, tuzemské, 

mezinárodní). 

c. zajištění a/nebo vytvoření nových pracovních 

míst v podniku: 

– množství pracovních míst zajištěných v podniku 

v důsledku zavedení nového výrobku/ 

technologie, 

– počet nově vytvořených, resp. dodatečně vytvořených 

pracovních míst v podniku na území 

Euroregionu, 

d. aplikace evropských environmentálních a jakostních 

standardů: 

– uvedení a popis environmentálních a jakostních 

standardů, které jsou v podniku aplikovány, 

– informace o plánovaní a zavedení environmentálních 

a jakostních standardů v podniku. 

Kategorie BeST PARTneRSHIP: 

a. Partnership: 

– popis obsahu spolupráce, 

– doba trvání kooperace, 

– synergie kooperace. 

b. hodnota kooperace: 

– vývoj obratu od začátku kooperace, 

– podíl na celkovém obratu, 

– společné inovace (výrobky/technologie). 

c. zajištění a/nebo vytvoření nových pracovních 

míst v podniku: 

87 

– počet pracovních míst u kooperačních partnerů 

zajištěných v důsledku kooperace, 

– počet nově vytvořených, resp. dodatečně vytvořených 

pracovních míst u kooperačních 

partnerů na území Euroregionu. 

Díky této ceně jsou veřejně uznávány významné 

úspěchy malých a středních podniků ve vývoji 

a realizaci nových výrobků a technologií a přeshraniční 

spolupráce a také studentské inovace v 

Trojzemí Německo-Polsko-Česká republika. 

Třístranná cena inovace je však důkazem především 

obrovského vývojového a partnerského 

potenciálu regionu. Cena je udělována ve třech 

kategoriích a zohledňuje umístění vyvinutých 

výrobků a technologií na trhu, a také úspěšné kooperační 

sítě a inovace studentů významné pro 

ekonomiku ERN. Zveřejňování takových příkladů 

nejlepší praxe slouží především k motivaci účastníků 

soutěže v dalším udržování a rozšiřování intenzivních 

kontaktů. Má to však být i „motivační 

injekce“ pro další kooperace a podporu vývoje dalších 

projektů a sítí. 

S cílem vytvoření ekonomické síly a inovačních 

schopností společného hospodářského 

prostoru a zviditelnění vlastních úspěchů má 

cena příslušnou vypovídací schopnost a je polskými, 

českými a německými podniky používána 

jako marketingový nástroj. Tímto se zviditelňují i 

výhody podnikatelské činnosti a umisťování podniků 

v Trojzemí Saska - Polska - České republiky. 

4. Li d s k é z d r o j e a r o z v o j o d b o r nýc h 

k a p a c i t 

Vzdělávání a odborné zdokonalování odborníků 

v ERN zaměřené na potřeby je nutné vnímat 

jako základní podmínku dalšího hospodářského 

rozvoje a vytváření mladého, dynamického regionu. 

Společná mobilizace a kvalifikace uchazečů 

o zaměstnání je stejně důležitá jako včasný 

nábor mladých pracovníků prostřednictvím cíleného 

profesního zaměření. Nelze opomíjet ani 

„emigranty“, kteří by se v mnoha případech rádi 

do ERN vrátili a svými znalostmi by mohli podporovat 

rozvojové procesy. 

Za největší překážky tohoto transferu jsou 

považovány stále ještě nízké jazykové znalosti a

88 

problémy s komunikací v sousední zemi. Právě v 

této oblasti je nutné věnovat velkou pozornost 

vzdělávání v oblasti euroregionálních kompetencí, 

aby lidé byli dobře připraveni na společný trh 

práce v Euroregionu. V případě kulturních, společenských 

a jazykových bariér je třeba ještě spousta 

času na jejich udržitelné a obecné překonání. 

A proto jsou partnerství zaměřená na práci s dětmi 

a mládeži významným základem společného 

růstu ERN. Již v raném období – to znamená v předškolním 

nebo školním věku – by setkání s dětmi 

z jiných zemí měla podporovat vzájemné pochopení. 

Proto je v následujících letech nutné více 

rozšiřovat stávající možnosti, resp. informovat o 

nich ekonomický sektor a obyvatele Euroregionu. 

5. vý h L e d : Úk o L y eureX ho s p o d á ř s t v í 

ERN vytváří příležitosti ke kompenzaci nevýhod 

vnitrostátní „hraniční polohy“ – společným 

využíváním zdrojů, společným výzkumem v oblasti 

výrobků a získávání nových trhů. Díky cílenému 

rozvíjení euroregionálních kompetencí region vytváří 

možnost pro vznik vícejazyčného životního 

prostoru a to bude z hlediska dalšího sbližování 

evropských hospodářských a životních prostorů a 

zintenzivňování aktivit na světových trzích lokalizační 

výhodou. Jazyková vybavenost a interkul- 

turní know-how budou v budoucnu ještě více než 

doposud ovlivňovat ekonomický úspěch. 

Důležité je vytvoření strategie budování společného 

hospodářského a životního prostoru ERN 

/ nad hranicemi států a s jasným a neměnitelným 

kompetenčním profilem. Tato společná činnost by 

měla vytvořit základ pro další partnerský a integrovaný 

přístup a činnost správních úřadů, ekonomiky, 

politiky a sdružení v Polsku, ČR a Německu 

během stabilizace a dalšího rozvoje Euroregionu 

jako místa pro investice, bydlení, zaměstnání a rekreaci. 

Tomuto velkému úkolu do budoucna vychází 

EUREX Hospodářství vstříc. 

Hlavním cílem je zlepšení konkurenceschopnosti 

Euroregionu prostřednictvím: 

• orientace na hlavní oblasti činnosti, 

• definování klíčových a ekonomických odvětví 

a zdrojů rozvoje ve spojení s vedoucími podniky 

a podnikatelskými sítěmi, 

• strategického zaměření na póly růstu a evropská 

hospodářská centra. 

Předseda německé strany Euroregionu a přednosta 

okresu Görlitz Bernd Lange řekl ve svém 

proslovu na konferenci „Rozvoj hospodářského 

prostoru v Euroregionu Nisa“ dne 16.11.2006 v 

Budyšíně: „Nestačí pouze hovořit o výhodách 

Trojzemí – my je musíme využívat“ (Berger 2006). 

Těšíme se na další spolupráci! 

Pramen: 

Berger,T. (2006) „Über Vorteile nicht reden, sondern sie nutzen“ dokumentace z konference „Rozvoj hospodářského 

prostoru v Euroregionu Nisa“, Budyšín, 16.11.2006


ceStovní r u c h 

v eu r o r e g i o n u niSa 

Rozvoj cestovního ruchu v Euroregionu Nisa 

přímo souvisel a souvisí se spoluprací na území 

našeho příhraničí z Polskem a Českou republikou. 

Atraktivita a půvab jsou prezentovány natolik, 

nakolik se nám společně podařilo prezentovat 

turistický potenciál zajímavostí, přírody a zážitkových 

možností. 

Společně se vznikem nových struktur v cestovním 

ruchu v našich zemích se přeshraniční 

spolupráce v oblasti cestovního ruchu jevila jako 

nezbytná, významná a velmi potřebná. Rozvoj 

cestovního ruchu se v našem regionu stal jedním 

z významných faktorů hospodářského rozvoje 

celého Euroregionu. Komplexní péče o turisty a 

návštěvníky vyžadovala široké znalosti o regionu, 

a to zejména v přeshraniční dimenzi. 

Němečtí a polští zástupci odvětví cestovního 

ruchu si tyto požadavky uvědomovali a setkali se 

již v roce 1990 v Görlitz s cílem výměny prvních 

informací o strukturách a turistické nabídce sousední 

země. Následně po vzniku Euroregionu 

Nisa v roce 1991 došlo k založení společné,

90 

třístranné pracovní skupiny Cestovní ruch, a to i s 

účastí českých partnerů. 

Činnost pracovní skupiny byla zpočátku zaměřena 

na širokou výměnu informací o turistických 

nabídkách a vydávání společných informačních 

materiálů, tzn. ve třech, resp. čtyřech jazykových 

mutacích. Kupříkladu prospekt „Zajímavosti 

Euroregionu Nisa“ byl prvním přeshraničním informačním 

materiálem, který byl výsledkem naší 

spolupráce. 

Tato tiskovina byla mimo jiné základem společné 

prezentace na veletrzích cestovních ruchu v 

Praze, Brně a Jelení Hoře. Všichni tři partneři ji také 

využívali na jiných velkých akcích cestovního ruchu, 

jako např. na ITB v Berlíně, aby návštěvníkům 

prezentovali náš region. Další společné publikace 

byly věnovány konkrétním námětům, např. církevním 

stavbám v Euroregionu. 

Kromě propagačních aktivit jsme velkou pozornost 

věnovali i kvalifikaci osob zaměstnaných 

v cestovním ruchu v Euroregionu Nisa. V rámci 

zasedání a společných jednání, mj. s vedoucími 

informačních center našeho euroregionu, bylo 

možné kontinuálně zkvalitňovat turistické služby, 

resp. vypracovávat nové iniciativy. Ve spolupráci 

s Hochschule Zittau/Görlitz byl na studijním oboru 

Cestovní ruch na závěr odborných praxí a diplomových 

prací zpracován informační katalog 

pro informační centra z území euroregionu, který 

je dnes základem jejich propojení elektronickou 

sítí. Tyto jednotlivé aktivity, zaměřené na zlepšení 

infrastruktury na tomto území, vyžadovaly soudržnou 

dlouhodobou strategii turistického roz- 

voje pro celý Euroregion. A proto bylo z iniciativy 

pracovní skupiny Cestovní ruch vypracováno 

hlavní zaměření spolupráce v rámci Euroregionu 

Nisa na období přibližně 10 let. 

Díky tomuto dokumentu má Euroregion k dispozici 

strategický podklad k dalšímu rozvoji spolupráce 

v oblasti cestovního ruchu. Jednalo se 

zároveň o výjimečnou událost a příklad přeshraniční 

turistické spolupráce i pro jiné euroregiony. 

Na základě tohoto dokumentu docházelo a 

dochází k rozšiřování sítě cyklistických a pěších 

turistických tras. Cyklotrasa Odra – Nisa je nyní 

významným tématem naší práce. Každoročním 

završením této spolupráce bylo setkání zástupců 

odvětví cestovního ruchu z Euroregionu Nisa 

- veletrh cestovního ruchu Görlitz v evropském 

městě Görlitz, kde bylo mj. schváleno memorandum 

o rozšíření 5 turistických tras na území 

Euroregionu. 

V posledních 5 letech se spolupráce soustředila 

mj. na takové projekty, jako je Nová Hřebenovka 

podél polských, českých a německých hranic, církevní 

památky v rámci „Via Sacra“ a účast na veletrzích 

cestovního ruchu v Jablonci nad Nisou, 

Jelení Hoře a Horní Lužici. V důsledku možnosti 

realizace pouze dvojstranných projektů a s ohledem 

na personální zastoupení, zejména na české 

a polské straně, se činnost EUREX Cestovní ruch v 

posledních dvou letech poměrně zkomplikovala. 

Tato pracovní skupina má však velký význam pro 

účinnou a především nezbytnou koordinaci rozvoje 

cestovního ruchu v celém území Euroregionu 

Nisa.

ma r i u S z Wi n z e L e r 

hiStorie 

Dne 20. listopadu 1992 vznikla v Liberci 

„Historická komise akademického koordinačního 

střediska Euroregionu Nisa“. Před pár léty změnila 

svůj název na Euroregionální pracovní skupinu 

Historie. K zakládajícím členům patřili: 

– z české strany pan docent dr. Rudolf Anděl, 

tehdejší vedoucí Katedry historie a proděkan 

Pedagogické fakulty Technické univerzity v 

Liberci, 

– z polské strany pan dr. Marian Iwanek z 

Krkonošské vědecké společnosti se sídlem v 

Jelení Hoře, 

– a z německé strany pan docent dr. Volker 

Dudeck, tehdejší ředitel Městských muzeí v 

Žitavě. 

V roce 1996 pan doktor Iwanek musel ze 

zdravotních důvodů ukončit svou práci v historické 

komisi. Nahradil ho pan dr. Przemysław

92 

Wiater, který byl ředitelem Domu Carla a Gerharta 

Hauptmannů ve Szklarské Porębě. Působil v komisi 

do listopadu 2004. V květnu 2005 polská strana 

následně vybrala do této funkce dlouhodobého 

ředitele Krkonošského muzea v Jelení Hoře, pana 

Mgr. Stanisława Firszta a, jako druhého zástupce, 

vedoucího Archívu v Jelení Hoře, pana Mgr. 

Ivo Łaborewicze. Jelikož dvoučlenné zastoupení 

bylo schváleno všemi stranami, v říjnu 2006 

česká a německá strana doplnily složení historické 

komise. Novými členy se stali pan dr. Milan 

Svoboda (Vedoucí Katedry historie TUL) a pan lic. 

phil Marius Winzeler (Muzeum Görlitz, od 2008 

roku ředitel Městských muzeí v Žitavě). 

Vedoucím naší malé skupiny byl jednohlasně 

zvolen pan dr. Anděl. Zastával tuto funkci již 13 

let. Svými vědeckými znalostmi, pedagogickými 

zkušenostmi, organizačními schopnostmi a v neposlední 

řadě přátelským přístupem má největší 

podíl na kontinuální a úspěšné činnosti naší historické 

komise. V roce 2005 bylo dohodnuto, že 

předsednictví v pracovní skupině se bude měnit a 

každé dva roky jej převezme jiná strana. 

Skupinu řídili: v letech 2005 – 2007 dr. Volker 

Dudeck z německé strany, 2007 – 2009 Mgr. 

Stanisław Firszt z polské strany a 2009 – 2011 

dr. des. Marius Winzeler z německé strany. 

Jako součást odborné sekce „Multikulturní 

spolupráce“ Akademického koordinačního střediska 

v Euroregionu Nisa jsme si stanovili tři základní 

cíle: 

1. Aktivizace výzkumných prací týkajících se 

dějin regionu. 

2. Zprostředkovávání výměny vědeckých poznatků 

formou konferencí. 

3. Zveřejňování konferenčních příspěvků formou 

sborníků. 

Bylo sjednáno, že každým rokem budeme pořádat 

jednu konferenci věnovanou historii regionu, 

dle možností ve vazbě na historická výročí. 

Sice jsme v krátkých časových odstupech museli 

udělat mnoho práce, ale v letech 1993 - 1996 se 

nám podařilo uspořádat čtyři konference a vydat 

jejich sborníky. 

První odborná konference se věnovala dějinám 

raného osídlení a konala se 13. a 14. října 

1993 v Žitavě. 

Druhá konference se týkala historie dopravy 

a komunikace a uskutečnila se v říjnu 1994 v polském 

Miłkowě. 

Třetí, věnovaná otázkám hospodářských dějin, 

se konala 14. října 1995 v Liberci. 

Čtvrtá proběhla ve dnech 19.-21. září 1996 v 

Žitavě. U příležitosti 650 let Hornolužického svazu 

šesti měst byly ve středu zájmu základní otázky 

politické historie. 

Jelikož je příprava konferencí velice náročná, 

rozhodli jsme se, že od roku 1996 budeme konference 

pořádat ve dvouletém intervalu. 

Ve dnech 24. a 25. září 1998 se na zámku 

Czocha konalo sympozium věnované kulisám 

a následkům Vestfálského míru. Příležitostí 

bylo 350. výročí podepsání smluv v Münsteru a 

Osnabrücku, které ukončily třicetiletou válku. 

Námětem další konference, kterou historická 

komise pořádala společně se Severočeským muzeem 

ve dnech 21. a 22. září 2000 v Liberci, bylo 

Umělecké řemeslo bez hranic. 

Od 4. května do 3. listopadu 2002 Městská muzea 

v Žitavě prezentovala velice úspěšnou výstavu 

„Svět – moc - duch. Habsburkové v Horní Lužici 

1526-1635“. Tuto velkou výstavou s exponáty z bohatých 

sbírek ze Žitavy a významných muzeí z celého 

Německa, Česka, Polska, Rakouska, Maďarska 

a Belgie navštívilo přes 70 000 návštěvníků z mnoha 

zemí. Historická komise se od samotného začátku 

podílela na věcné přípravě projektů a patřila 

i k iniciátorům velice významné konference 

„Horní Lužice v novověké střední Evropě. Vazby – 

struktury – procesy“. Pro zdůraznění výročí 1000 let 

historického centra Horní Lužice, které se slavilo 

ve stejném roce, se konference nekonala v Žitavě, 

ale v Budyšíně, a to od 28. do 31. srpna. O vysoké 

úrovní konference svědčí i to, že příspěvky z 

konference byly zveřejněny v renomované publikaci 

„Quellen und Forschungen zur sächsischen 

Geschichte“ („Prameny a výzkumy saských dějin“). 

V listopadu 2004 u příležitosti 15. výročí mírové 

revoluce polská strana naplánovala konferenci 

„Cesty ke svobodě - demokratická opozice na území 

Euroregionu Nisa v letech 1968-1990“. Přes úspěšnou 

věcnou přípravu pan dr Wiater v dubnu 2004 sdělil, 

že není zajištěno financování konference a v září 

jsme byli s velkou lítostí nuceni konferenci zrušit.

Od 4. do 6. listopadu 2005 EUREX Historie 

společně s Hornolužickou vědeckou společností 

a Žitavským historicko-muzejním sdružením 

upořádala v Žitavě sympozium s názvem „Čechy a 

Horní Lužice – výzkumy společných dějin“. Tímto 

způsobem komise přispěla k oslavám 750. výročí 

města. 

12. října 2007 pracovní skupina uspořádala v 

Liberci další konferenci s názvem „Střední Evropa 

– Čechy – Slezsko – Horní Lužice ve hře velmocí 

v 18. století“. Příležitostí k uspořádání konference 

bylo 250. výročí zničení Žitavy a bitvy u Liberce/ 

Reichenbergu v době sedmileté války. 

Polská strana naplánovala v roce 2009 konferenci 

u příležitosti 300. výročí položení základního 

kamene pod Kostel Milosti v Jelení Hoře. Tato však 

bohužel nezískala podporu, a tak se pracovní skupina 

EUREX Historie mohla teprve v roce 2010 a 

2011 opět zviditelnit dvěma vědeckými akcemi. 

U příležitosti 375. výročí Pražského míru, uzavřeného 

v roce 1635 mezi císařem a saským kurfiřtem, v 

jehož důsledku byla Horní Lužice předána do správy 

saského kurfiřta, se v měšťanském sále žitavské radnice 

konala slavnostní akce. Úvodní řeč, přijatá s velkým 

zájmem a potleskem, patřila panu docentu dr. 

Rudolfu Andělovi. Vědecká konference věnována 

této problematice se uskutečnila před několika dny 

(23.-24.9.2011), také v Žitavě. Námětem byl tzv. tradiční 

reces, který v roce 1636 podrobně upravil otázky 

předání Horní Lužice do správy Saska. 

Díky realizaci mezinárodních konferencí věnovaných 

tak různorodým tématům pracovní skupina 

EUREX Historie významně přispěla k integraci 

milovníků historie a vědců v Euroregionu Nisa a 

ve velké míře aktivizovala přeshraniční odbornou 

komunikaci. Na tom byly založeny v různé 

míře i další akce a publikace. Od roku 2009 pracovní 

skupina dohlížela i na vznik muzejního koordinačního 

a výstavního centra Brána Trojzemí 

v Hrádku nad Nisou, které bude v budoucnu 

významným místem setkávání s přeshraniční historií 

Euroregionu. Jeho koncepce s hlavním mottem 

„Paměť o vlastní budoucnosti“ bude získávat 

významné podněty z činnosti EUREX Historie. 

Pracovní skupina EUREX Historie za 19 let své 

působnosti uspořádala 10 mezinárodních konferencí, 

všechny příspěvky byly zveřejněny formou 

93 

sborníků (totéž se týká i letošní konference) a to je 

důkaz efektivní práce. Kdybychom měli říct, co za 

tímto „úspěchem“ stojí, uvedli bychom zejména 

tři věci: 

1. Jádro skupiny tvořili pouze tři, později šest 

členů. Jako historikové byli nejen uznávanými 

odborníky, ale po krátké době se stali i skutečnými 

přáteli. Díky tomu bylo snadnější budovat 

mosty a zprostředkovávat další odborníky. 

2. Nápady nejen vznikaly, ale byly i realizovány. 

Platná pravidla: hlavní náměty konferencí 

byly společně zpracovávány do proveditelných 

koncepcí. Následně česká, polská nebo 

německá strana přebírala hlavní zodpovědnost 

za financování a uspořádání konference 

a publikaci vědeckých sborníků. 

3. Na české a německé straně se podařilo zajistit 

neměnitelnost členů skupiny. Osm konferencí 

z deseti pořádali právě oni. 

Myslíme si, že EUREX Historie mohl výjimečným 

způsobem přispět k úspěchu spolupráce v 

rámci Euroregion Nisa a tímto Vám děkujeme za 

Váš zájem. 

Výhledy a perspektivy činnosti pracovní skupiny 

EUREX Historie na období 2011-2020 

Vzhledem k vyhodnocení naší práce v pracovní 

skupině EUREX Historie bychom rádi pokračovali 

v naší činnosti obdobným způsobem. Třístranné 

konference věnované historické problematice by 

měly být pilířem činnosti komise, stejně jako publikace 

konferenčních sborníků, které jsou dlouhodobě 

dostupné a zůstanou trvalou hodnotou. 

Kontinuita je důležitá pro výměnu odborných poznatků 

a přeshraniční komunikaci. Posilování regionální 

identity projednáváním důležitých námětů a 

vedením odborných diskuzí by mělo nadále pokračovat, 

rozšiřovat se a prohlubovat. Přáli bychom si, 

aby práce komise ještě více směřovala kupředu v 

duchu třístranného zrovnoprávnění. 

Proto je nutné zdůraznit, že činnost EUREX 

Historie může být úspěšná pouze tehdy, pokud 

se bude nadále dařit získávat partnery k realizaci 

konferencí a dalších projektů. Doufáme také, 

že Rada Euroregionu Nisa bude ještě více než doposud 

podporovat práci komise v rámci finančně

94 

podporovaných projektů a bude pomáhat při hledání 

zdrojů financování pro důležité záměry. 

V rámci práce EUREX Historie je nutné posilovat 

a rozšiřovat synergický efekt mezi členy a 

jejich institucemi jako pokračovaní dosavadního 

stavu (např. spolupráce s TUL) a další kontakty 

uvnitř samotného Euroregionu Nisa: 

-– s univerzitami, vysokými školami a dotčenými 

subjekty, 

– s vědeckými společnostmi a historickými 

sdruženími, 

– s muzejními a obdobnými kulturními zařízeními, 

– s jinými pracovními skupinami euroregionu 

(mj. Knihovny, Školství, Památky), 

– s médii regionálního a nadregionálního významu. 

Komise by se měla také více věnovat podpoře 

mladé generace a iniciovat a řídit projekty s účastí 

mládeže a studentů a atraktivněji pořádat akce i pro 

mladší účastníky. Úzké vazby komise s Katedrou historie 

TUL jsou pro to dobrým východiskem. 

Koordinační a výstavní centrum Brána 

Trojzemí v Hrádku nad Nisou by mělo být podpo- 

rováno jako ústřední místo pro budoucí muzejní 

síť celého Euroregionu. Jedná se o poradenskou 

spolupráci při zpracovávání koncepcí výstav a 

akcí, a také o využívání tohoto místa k jednáním 

- zejména samotné skupiny EUREX Historie a také 

místa, ve kterém by i ostatní pracovní skupiny 

Euroregionu Nisa mohly se svými partnery prezentovat 

výsledky své práce. 

Významnou aktivitou v následujících letech 

bude iniciování a věcné dohlížení publikací. Ve 

spolupráci se zástupci skupiny EUREX Školství a 

EUREX Knihovny je nutné zpracovávat třístranné 

názorné publikace o přeshraniční historii 

Euroregionu Nisa. Měly by mít pevný vědecký 

základ, ale především populárně-vědecký charakter 

a oslovovat širokou veřejnost. Mělo by být 

také možné jejich využívání např. ve školách. Ale 

na přípravu a realizaci takových záměrů potřebujeme 

velké finanční zdroje. Je nutné najít silné 

subjekty zodpovědné za tyto náročné a významné 

projekty v oblasti vzdělávání a kulturní politiky. 

Vzhledem k těmto skutečnostem a možnostem 

financování EUREX Historie vyzývá Radu a další 

grémia Euroregionu Nisa k poradenské podpoře.

jac e k ja k u b i e c 

oc h r a n a p a m á t e k – d ů L e ž i t á 

p r i o r i t a eu r o r e g i o n u neiSSeniSa-ny 

S a 

O tom, že dědictví minulosti ve vícekulturním 

území, které dnes tvoří náš Euroregion, je velkým 

bohatstvím a významnou rozvojovou výhodou, 

byli jeho tvůrci přesvědčeni od samotného začátku. 

Již v memorandu konference „Dreiländereck” 

(květen 1991) k hlavním cílům, pro které vznikalo 

toto přeshraniční společenství, patřilo zlepšení 

stavu jak přírodního, tak kulturního prostředí. 

Bylo to pochopitelné, když zohledníme stav ekologické 

a kulturní degradace tohoto území po desetiletích 

komunismu. Pro politické rozhodující 

činitele předchozí doby to byla vzdálená periferní 

oblast někde na okraji NDR, ČSSR a PLR, která byla 

vhodná především k bezohlednému průmyslovému 

využití. Trpěla příroda, lidé propadali nemocím, 

chátraly památky... Pro nás bylo samozřejmé, 

že tato krásná část střední Evropy, tak bohatá na 

přírodní hodnoty a památky, by měla svůj úspěch 

stavět právě na těchto přednostech: rozvíjet turistické, 

lázeňské, rekreační funkce, přispívat k rozvoji 

kultury, znalostí, vědomostí... A takto nabízet

96 

místním obyvatelům a četným návštěvníkům 

atraktivity vyššího stupně a obohacovat jejich esteticko-kulturní 

a duševní citlivost. V tomto ohledu 

musela být ochrana a péče o památky zařazena 

mezi klíčové priority ve strategickém poslání 

Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa. O tom, jak realizace 

tohoto poslání doposud probíhá a co – dle 

názoru euroregionální pracovní skupiny EUREX 

Památky – je nutné udělat pro zvýšení efektivity, 

hovoříme ve stručnosti v další části. 

re t r o s p e k t i v a 1991-2011 

První příležitost k setkání památkářů v ERN vytvořila 

německá firma „Desovag“, která v roce 1992 

uspořádala v Žitavě konferenci věnovanou ochraně 

památek dřevěné architektury. Zúčastnila se jí 

řada zástupců různých kruhů spojených s ochranou 

kulturního dědictví. Jejich dalším kontaktům 

přispívalo to, že na území Euroregionu začala v té 

době působit řada osob a zařízení, která se věnovala 

praktické ochraně památek. Je zde nutné vyjmenovat 

zejména subjekty na německé straně: 

– Görlitzer Fortbildungszentrum für Handwerk 

und Denkmalpflege, řízený tehdy profesory 

Heribertem Jünemannem a Manfredem 

Zukunftem, 

– Architekt města Ebersbach – paní Dolores 

Weidner, která společně s dalšími odborníky 

zahájila kampaň na ochranu podstávkových 

domů, 

– Mezinárodní setkávací centrum vznikající v historickém 

komplexu u kláštera St. Marienthal 

v Ostritz. 

Další dvě památkové stavby byly svým zaměřením 

podobné posledně zmiňovanému centru: 

klášter v Hejnicích (CZ) a vznikající Centrum duchovní 

obnovy a zámek Czarne v Jelení Hoře ze 16. století 

(PL) se zde navrhovaným Mezinárodním centrem 

ekologické kultury. Právě na zámku Czarne 

se dne 13.9.1995 konala první třístranná porada 

věnovaná založení pracovní skupiny „OCHRANA 

PAMÁTEK“. Takové to bylo na začátku... 

Obsáhlá dokumentace práce skupiny odráží 

mnoho směrů činnosti stále většího kruhu odborníků 

a milovníků památek ze 3 členských zemí 

ERN. Pravidelná, třístranná setkání (zpravidla 3x 

ročně) se skupina snaží pořádat pokaždé v jiném 

historickém objektu, což přispívá k obohacování 

poznatků o památkách sousedů, a kromě toho 

umožňuje i přímou výměnu praktických zkušeností 

českých, saských a polských odborníků. Za 16 

let své působnosti pracovní skupina „OCHRANA 

PAMÁTEK“ uspořádala 46 formálních zasedání. 

Nezávisle na tom se členové skupiny účastnili nesčetných 

porad, akcí, konferencí, seminářů a obdobných 

událostí, spojených s problematikou památek. 

Pracovní náplň pracovní skupiny „OCHRANA 

PAMÁTEK“ vychází z následujících třech výzev, v 

nichž skupina vidí své statutární poslání. Patří k 

nim: 

1. Účinná ochrana hmotné kultury pro budoucí 

generace, zejména té s jedinečnými vlastnostmi, 

jako jsou „podstávkové domy“. 

2. Budování nejen společenské citlivosti vůči 

osudu památek, ale také povědomí o jejich 

významu pro ekonomický rozvoj v místní dimenzi. 

3. Rozvoj a kontinuální profesionalizace odborných 

kapacit pro potřeby sanace a péče o památky, 

zejména v tradičních stavebních profesích 

na řemeslnické úrovni. 

Ve smyslu tohoto poslání lze k významným aktivitám 

pro Euroregion Nisa zařadit několik následujících 

iniciativ: 

– publikace cyklu brožur o kulturním dědictví 

ERN: kostely, zámky, muzea, lidová architektura, 

národní jídla, 

– od roku 1998 – společná účast na odborném 

veletrhu pro památkovou péči „Denkmal“ v 

Lipsku, 

– realizace projektu „Dědictví Kultury - Identita 

- Dialog” (Postupim, Benátky, Liberec, Görlitz, 

Jelenia Góra 2005-2006) v rámci programu EU 

„Leonardo da Vinci”, 

– vznik třístranného projektu „Krajina podstávkových 

domů“ (Ebersbach, červen 2003) 

a následně schválení stejnojmenné strategické 

koncepce rozvoje regionu Prezídiem ERN 

(Žitava, říjen 2007), 

– každoroční akce v rámci „Dnů otevřených 

podstávkových domů“ (poslední květnová 

neděle, od r. 2008).

st r a t e g i e n a o b d o b í 2012-2020 

Stav památek na území ERN se v letech 1991- 

2011 výrazně zlepšil. Přesto však, když hodnotíme 

své téměř dvacetileté zkušenosti a dosavadní 

úspěchy, je naše skupina (od roku 2004 

působící jako EUREX „Památky“) vzdálená pocitu 

plného uspokojení. Nejen proto, že jsme byli v 

roce 2010 zasaženi povodněmi, které zničily řadu 

podstávkových domů, zejména v Bogatyni, ale v 

důsledku jsme si uvědomili, že náš Euroregion je 

sice již dobře fungujícím a zkušeným společenstvím, 

ale není stále připraven nést účinnou pomoc 

tam, kde je to naléhavé. Ale i když odhlédneme 

od takto krajní situace, nelze cítit spokojenost 

při vědomí, že tempo, kvantitativní rozsah a často 

i způsoby záchrany a obnovy památek neodpovídají 

potřebám, jaké vnímáme, a standardům, 

které považujeme za správné. Velmi výrazně na 

to poukazují různé bariéry, kterým řadu let čelí 

občanské iniciativy pro obnovu účinné ochrany a 

péče o lidovou architekturu, zejména podstávkových 

domů, tzv. lužických. Je nutno připomenout, 

že již řadu let je zde požadavek, aby byl rozsáhlý 

prostor jedinečné kulturní krajiny, kterou tvoří 

„Krajina podstávkových domů“, zaspán na seznamu 

světového dědictví UNESCO. 

S ohledem na konstatování uvedené v úvodu, 

je překonání problémů a nedostatků, které ještě 

dnes omezují urychlení opatření pro ochranu tak 

významných hodnot, nezbytné! Jsme přesvědče- 

97 

ni, že je to možné, ale vyžaduje to nový přístup 

k řadě otázek spojených s památkami. Strategie, 

kterou by EUREX „Památky“ rád doporučil Radě 

Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, odpovídá řešení 

„útěku vpřed“. 

co b y t o M ě L o z n a M e n a t ? 

1. Předpokládáme, že ochrana a péče o památky 

může být a měla by být skutečnou prioritou, 

a v důsledku pak i „značkou“ našeho 

Euroregionu, která jej oprávněně vyzdvihuje v 

celoevropském měřítku. 

2. Nezbytné je komplexní prozkoumání stavu 

a kondice samotných památek v ERN, ale i 

sil a prostředků, které bude vyžadovat jejich 

ochrana. 

3. V takové diagnóze je nutné se prvotně zaměřit 

a věnovat pozornost potřebám „Krajiny 

podstávkových domů“. 

4. Jsme si vědomi rozsahu nejnaléhavějších nedostatků 

(finančních, personálních, logistických, 

legislativních, vzdělávacích a dalších) a 

proto je nutné vyvíjet aktivní snahu o jejich 

omezení, mj. zajištěním příslušných zdrojů 

z rozpočtu Evropské unie na období 2014- 

2020. 

EUREX „Památky“ spolupracuje s euroregionální 

experty z jiných oblastí při přípravě podrobného 

programu opatření na rok 2012, která budou naplňovat 

předpoklady uvedené v bodech 1 až 4.


20 Let o c h r a n y p ř e d o h r o ž e n í m i a riziky, 

jejich předcházení a o d S t r a ň o v á n í náSLedk ů 

k at a S t ro f a p o h r o m v t r o j z e m í německ a, 

čeSké r e p u b L i k y a po L S k a 

„Bezpečnost není všechno, 

ale bez bezpečnosti všechno 

není nic“ 

K. Nauman 

Trojzemí Německa, České republiky a Polska je 

výjimečným geopolitickým místem, které v sobě 

skrývá potenciály spolupráce, a zároveň i potenciály 

ohrožení. Události posledních let nám všem 

zviditelňují míru problému a současně jsou důkazem 

nezbytné přeshraniční spolupráce na tomto 

území. 

Reliéf krajiny s klimaticky obtížnými horami 

(Krkonoše) s nejvyšším vrcholem Sněžkou, o něco 

menší, ale stejně z hlediska počasí dynamické 

Jizerské hory, Lužické hory a jejich předhůří s četnými 

prameny, řekami a potoky s velkými rozdíly 

hladin, při poměrně vzácných rovinách, vytváří z 

povodňového nebezpečí specifický jev. Společná 

hraniční řeka mezi Polskem a Německem – 

Lužická Nisa, s prameny v Česku, v posledních le-

tech mnohokrát způsobovala ohrožení nejen pro 

přímé okolí, ale celou soustavu povodí. I jiné řeky 

jako je Labe, Jizera, Bóbr nebo Kwisa včetně přítoků 

jsou charakteristické rozdílnými hladinami v 

horních tocích. A proto jsou záplavy a povodně na 

území Euroregionu Nisa velice prudké a dynamické. 

To způsobuje určité komplikace pro občany a 

příslušné služby a vytváří velmi vysoké požadavky 

na koordinaci a rychlost zásahu. 

Kromě povodňových rizik je toto území vystaveno 

i různým kontaminacím a civilizačním 

nebezpečím. Velice úspěšně ukončený projekt 

Černý trojúhelník, na který se již díky kvalitativním 

změnám v životním prostředí zapomíná, byl 

postaven na tehdejším fatálním stavu životního 

prostředí. 

V důsledku četných a finančně náročných 

opatření se s postupem let stav životního prostředí 

významně zlepšil, ale nebezpečí kontaminace 

neklesla. Je tomu tak mj. z důvodu rozvoje dopravy. 

Územím Euroregionu Nisa vedou významné 

dopravní trasy, které jsou zdrojem mnohých potenciálních 

rizik. 

Požární ochrana se obvykle týká místních 

ohrožení, dochází však i k ohrožením většího rozsahu, 

jako jsou požáry lesů nebo průmyslových 

závodů. 

Zdrojem rizik je i veterinární a hygienická oblast. 

Požáry a kontaminace mají negativní dopad 

na životní prostředí a také na kvalitu života obyvatel 

a fungování různých odvětví ekonomiky a 

zemědělství. 

Jiným druhem ohrožení je oblast civilizace a 

sociálních vlivů, a to především kriminalita. V letech 

1991-2007 hranice v mnohem větší míře 

omezovaly přeshraniční kriminalitu, a kromě policie 

a státních zastupitelství se do jejich předcházení 

a stíhání zapojovaly i pohraniční služby. 

Celní kriminalita patřila k nejvýznamnějším v celé 

příhraniční trestné činnosti. Vstup Polska a České 

republiky 21.12.2007 do Schengenského prostoru 

a předchozí rozšíření Evropské unie výrazně 

změnily otázku hraničního odbavování. To automaticky 

vyústilo v nejistotu obyvatel německé 

strany, kteří očekávali nárůst kriminality. Tyto obavy 

se však nepotvrdily, mj. díky velmi dobré spolupráci 

příslušných orgánů, např. policie. 

99 

Geopolitická poloha v trojzemí Německa, 

Česka a Polska způsobuje, že míra problému ohrožení 

veškerého druhu je násobena riziky pocházejícími 

z jiného státu. Může se jednat o environmentální 

faktor vytvářený klimatickými podmínkami, 

stejně tak se může jednat o sociální situaci. 

Vznik Euroregionu Nisa byl založen na vnímání 

potřeby spolupráce, protože ohrožení, např. klimatická, 

hranice neznají. I zkušenosti poukazovaly 

na to, že např. zpřísnění celního odbavování 

nezaručuje eliminaci mezinárodní kriminality. 

Dodatečně se projevil vliv makropolitiky a situace 

spojené s globalizací. Usnadnění pohybu mezi zeměmi 

zcela změnilo pohled na hygienická a veterinární 

rizika. 

Transformace na přelomu osmdesátých a devadesátých 

let vyústila v nový přístup k možnostem 

rozvoje doposud periferních území třech 

států. Začala být vnímána potřeba přeshraniční 

spolupráce, která je šancí ke změně nepříznivých 

podmínek. Otázky bezpečnosti se proto staly 

jedním ze základů celé filozofie příhraniční kooperace. 

Když mají rizika přeshraniční charakter, jejich 

předcházení musí být založeno na přímé přeshraniční 

spolupráci všech, nejen právně kompetentních 

subjektů, ale také nevládních organizací i samotných 

obyvatel. 

Aby široce chápaná bezpečnost získala rámec 

organizované platformy kooperace, již na samotném 

začátku, 21.12.1991, vznikla euroregionální 

pracovní skupina „Ochrana před katastrofami. 

Bezpečnost“. V průběhu své činnosti skupina 

měnila své zaměření, a to mělo dopad na personální 

složení a zapojení různých osob a institucí. 

Důraz na kriminalitu se zvláštním zaměřením na 

policii se s postupem času změnil na priority týkající 

se krizového řízení a proto došlo dne 28.2.1998 

k rozdělení na dvě skupiny „Ochrana před katastrofami“ 

a „Bezpečnost“. V první skupině pracovali 

hasiči, v druhé policie a zejména Mezinárodní 

policejní organizace (IPA). V důsledku administrativních 

změn na polské a české straně došlo 

ke koordinaci spolupráce policie přímo na úrovni 

policejních struktur, což bylo dáno i realizací 

velice specializovaných aktivit. Oblast krizového 

řízení se stala euroregionální prioritou na úrovni

100 

pracovní skupiny „Přeshraniční krizové řízení“, která 

pokračovala v práci skupiny „Ochrana před katastrofami“. 

Další etapou změn v zaměření bylo 

vyčlenění zdravotnických záchranných služeb 

do samostatné pracovní skupiny v roce 2007. Byť 

byly zastoupeny prakticky všechna témata spojená 

s bezpečností, potřeba přímé spolupráce na 

konkrétních, a také osamostatněných oblastech 

determinovala priority stále více soustředěné na 

krizovém řízení. Pro zajištění celkového pohledu 

na bezpečnost a udržení celkového monitoringu 

bylo v roce 2003 sestaveno grémium v podobě 

Fóra bezpečnosti (FOR-BES), ve kterém jsou zastoupeny 

všechny oblasti týkající se bezpečnosti. 

Po prvních letech ideového přístupu k bezpečnosti 

a potřeby přímé spolupráce se začaly definovat 

konkrétní požadavky na tuto spolupráci. 

Povodeň v roce 1997 uvolnila mnohem větší společenský, 

mediální a politický důraz na úpravy 

pro snadnější a rychlejší přenášení informací do 

sousední země a na účinnější kooperaci bezpečnostních 

složek. 

Oblast bezpečnosti je v Německu, České republice 

a Polsku ze zákona svěřena různým subjektům. 

A z tohoto důvodu a také s ohledem na chybějící 

úpravy v oblasti mezinárodní spolupráce 

byly v polovině devadesátých let zahájeny práce 

s cílem zpracování příslušných smluv a dohod. 

Euroregion Nisa byl jedním z prvních iniciátorů 

těchto smluv, a své argumenty zakládal zejména 

na reálných zkušenostech a řadě uskutečněných 

cvičení. V následujících 6 letech byly podepsány 

příslušné právní dokumenty pro polsko-německou 

a polsko-českou kooperaci. Jednalo se o důležité 

a nezbytné dokumenty, které vytvořily základ 

pro služby, inspekce a stráže. Nevýhodou zde byla 

dlouhá legislativní cesta, což způsobilo, že na možnost 

spolupráce je nutné čekat dalších několik 

let. Nicméně tehdejší smlouvy a dohody je třeba 

hodnotit velice pozitivně, zejména proto, že obdobných 

iniciativ v této části Evropy nebylo mnoho. 

Se vstupem Polska a Česka do Evropské unie 

se objevily naděje na nové příležitosti a možnosti 

v oblasti bezpečnosti. V této době zahájené iniciativy 

vstupu do Schengenského prostoru byly 

zaměřeny na přizpůsobení požadavkům na hranicích, 

zejména východních – tj. vnějších hrani- 

cích EU. Snahy o splnění formálních a technických 

požadavků na vnějších hranicích svým způsobem 

neumožnily hlubší diskuzi o průběžných problémech 

na vnitřních hranicích, jakými se staly 

polsko-německé, česko-německé a polsko-české 

hranice. 

Zároveň další zkušenosti s menšími a většími 

ohroženími způsobovaly stále větší potřebu prohlubování 

spolupráce. Občané velmi pozitivně 

vnímali rozšíření EU a Schengenského prostoru, a 

tak i očekávali vznik konkrétních mechanismů kooperace, 

účinných zejména v případě ohrožení a 

potřeby, např. v oblasti poskytování zdravotnické 

pomoci. 

Zde je nutné zdůraznit, jaké druhy spolupráce 

v Euroregionu Nisa existují a zmínit se zejména o 

horských podmínkách (spolupráce Karkonoskej 

Grupy GOPR a horské služby), o stíhacích a justičních 

orgánech (policie, městské policie, státní 

zastupitelství, pohraniční policie, celní služby) a 

záchranářství (hasiči, zdravotnická záchranná služba) 

a administrativních úřadech (krizové řízení v 

samosprávách a ve vládních strukturách). 

Na Fóru bezpečnosti v Budyšíně s účastí 

náměstků ministrů vnitra Polska, České republiky 

a Saska byla v roce 2007 podepsána dohoda pro 

vytvoření společného systému krizového řízení a 

zásahů – tzv. Zásahový dokument. Tato myšlenka 

byla založena na vzniku databáze možných rizik 

a záchranných složek pro celý Euroregion Nisa, 

včetně hlasného systému pro varování a vyžádání 

pomoci. 

Příprava dokumentu se však jevila jako nemožná 

bez zavedení legislativních usnadnění, protože 

dříve uvedené mezinárodní smlouvy a dohody 

jsou účinné v případě postupů při velkých událostech, 

ale nevztahují se na běžnou přeshraniční 

spolupráci. Jak hodnotné byly euroregionální iniciativy 

usilující o změny, ukázala tragická povodeň 

v roce 2010. Došlo zde k velmi klasickému mechanismu 

rychlého vývoje událostí, které v legislativě 

zohledněny nejsou. Byť všechny složky zasahovaly 

dle svých směrnic, všem se ukázalo jasné, že v 

případě území Euroregionu Nisa je nutné vypracovat 

jiná pravidla krizového řízení. Nyní probíhají 

práce v oblasti nových úprav, ale lze cítit obavy 

o hermetizaci kruhů pracujících v této věci u

subjektů ze zákona spojených se záchranářstvím 

a bezpečností. Nezbývá než doufat, že výsledek 

těchto prací bude pozitivní, protože není jiné univerzálnější 

území spolupráce mimo Euroregion 

Nisa, který má nejdelší historii a největší popsané, 

ověřené zkušenosti, jež by společně s velkým 

množstvím praktických cvičení, workshopů, konferencí 

a setkání mohly být hodnotným souborem 

doporučení pro vytváření nové reality. 

V poslední době se objevila myšlenka zapsat v 

prioritách v oblasti krizového řízení prevenci jako 

jeden z hlavních směrů do budoucna. Kromě nutné 

aktualizace legislativních úprav má stále větší 

význam otázka vzdělávání veřejnosti. Zároveň je 

samozřejmé, že součet individuálních chování 

rozhoduje o pocitu bezpečí. Není totiž možné, 

aby byl u každého hasič, policista nebo lékař. A 

proto evropské struktury tak významně zdůrazňují 

angažovanost občanských iniciativ v oblasti 

prevence. Je zde nutné zdůraznit iniciativu 

stálého vzdělávání dětí a mládeže v oblasti bezpečnosti 

v rámci soutěže „Učím se bezpečně žít“. 

Na základě posledních zkušeností s povodněmi 

se také stále aktivněji implementuje systém školení 

pro dospělé, osoby spojené se správními úřady 

a záchrannými složkami. Rýsuje se tak možnost 

podporovat systém bezpečnosti na principu tří 

pilířů: vládního, samosprávného a nevládního. Se 

zdůrazněním slova „podporovat“ výrazně pouka- 

101 

zuji na skutečnost, kdo má jaké úkoly. Zároveň je 

samozřejmá nutnost kooperace všech pro jeden 

cíl – BEZPEČNOST. 

Výstupy pro Memorandum: 

Bezpečnost byla, je a bude jednou z euroregionálních 

priorit. Vyplývá to ze samozřejmé skutečnosti, 

že bezpečnost ovlivňuje veškeré lidské 

aktivity a také stav životního prostředí. Oceňujeme 

velký přínos mnoha lidí a institucí, a zároveň je na 

tomto místě nutné zdůraznit, že součet zkušeností 

v rámci Euroregionu Nisa na úrovni bezpečnosti 

patří k největším v Evropě. Stále však existují 

v tomto regionu problémy, které je nutné řešit zlepšováním 

kooperace všech subjektů spojených s 

bezpečností. Legislativní úpravy každé země jsou 

hlediskem vnímání úprav systému bezpečnosti v 

příhraničí. Obdobně mezinárodní a meziresortní 

smlouvy a dohody. Současnost a budoucnost 

však klade stále větší požadavky, a to je spojeno i s 

očekáváním veřejnosti. Za tímto účelem je potřeba 

nových právních rámců, které budou podporovat 

průběžnou spolupráci v oblasti bezpečnosti v 

příhraničí. Nutná je i podpora vzdělávacích aktivit, 

včetně soutěže „Učím se bezpečně žít“, školení a 

publikací. Výjimečně důležité je vnímání potřeby 

zásadně větších prostředků v programovacím období 

2014-2020 pro iniciativy podporující národní 

a budoucí přeshraniční systém bezpečnosti ve 

společném evropském prostoru.

e t r o s p e k t i v a: 

Rada Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa na zasedání 

dne 31. srpna 2008 přijala usnesení o vytvoření 

euroregionální pracovní skupiny Rovné 

příležitosti. Usnesení předcházela široká diskuze 

s účastí žen a mužů v Euroregionu Nisa. 

historie v z n i k u 

in e S fa b i S c h 

ro v n é př íLežitoSti 

Evropská unie se již od svého založení řídí 

zásadou rovného zacházení s ženami a muži s 

cílem odstranit rozdíly a podporovat rovné postavení 

v celém Evropském společenství. S cílem 

podpořit členské státy v realizaci tohoto cíle jsou 

prostřednictvím výborů i v oblasti rovných příležitostí 

iniciována podpůrná opatření ve formě 

akčních programů. Tuto možnost v roce 2006 využil 

tehdejší okres Löbau-Zittau ve spolupráci s 

okresem Lubań a Libereckým krajem a přistoupil 

k realizaci projektu „Rovné příležitosti žen a mužů 

v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa”. Projekt byl implementován 

Mezinárodním setkávacím centrem 

St. Marienthal v Ostritz. Cílem projektu bylo 

zakotvit rovnost příležitostí žen a mužů jako hlavní 

obecně platný princip v německo-polsko-českém 

Euroregionu. V průběhu 18 měsíců realizace 

projektu se jej zúčastnilo cca 1000 žen a mužů 

z tří zemí, kteří získávali kvalifikace a účastnili se 

konferencí. Přeshraniční spolupráce byla, i přes 

různé podmínky ve třech sousedních státech, velmi 

úspěšná. 

Pracovní skupina EUREX Rovné příležitosti 

jako politicky schválená pracovní struktura 

Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa by měla být základem 

pro dlouhodobou implementaci projektového 

cíle zakotvení rovných příležitostí žen a 

mužů jako pevného hlavního politického principu. 

Výstupem projektu bylo Marienthalské prohlášení, 

které včetně katalogu opatření, tvoří základ 

pro další činnost. V prohlášení je mj. psáno: 

„Prosazování rovných příležitostí ve všech

politických oblastech představuje trvalý přínos 

ke zvyšování atraktivity našeho Euroregionu 

pro muže a ženy a vytváří šance k zabránění 

odstěhovávání a k podpoře přistěhovávání. 

Rovnost příležitostí je rozhodujícím kritériem hospodářského 

a společenského úspěchu v našem 

společném Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa.“ 

eureX ro v n é příLežitosti v p r a k t i c k é 

r e a L i z a c i – p r o c e s 

Rovnost příležitostí potřebuje dobrou kondici 

a „dlouhý dech“ – toto již zaznělo na prvním euroregionálním 

setkání žen v březnu 2007 na Hvozdu 

v Žitavských horách a stále se to dodnes potvrzuje 

v činnosti skupiny EUREX. V červnu 2008 se uskutečnilo 

ustavující zasedání pracovní skupiny EUREX 

Rovné příležitosti. Tehdy byly stanoveny cíle a 

očekávání, která vycházela z opatření zapsaných 

v Marienthalském prohlášení. Byly prezentovány 

a projednány první projektové záměry. Členové 

EUREX se vidí jako iniciátoři a osoby, které podporují 

projekty týkající se rovných příležitostí. 

Na prvních společných zasedáních každý 

účastník jinak vnímal náplň a hlavní aspekty činnosti. 

Polská strana jako hlavní aspekt EUREXu vidí 

rovné příležitostí zdravotně postižených občanů. 

To spolupráci komplikuje, protože němečtí a čeští 

členové se zaměřují zejména na rovné příležitosti 

žen a mužů. Snaží se pracovat jako multiplikátoři, 

předávat příslušné poznatky a zprostředkovávat 

partnery k jednáním. 

Ve věcné činnosti se snažíme nacházet kompromis. 

Na zasedáních je prostor pro obě témata, 

i když střediska zájmů jsou různá. Ku příkladu, polské 

organizace zdravotně postižených prezentovaly 

své projekty a situaci zdravotně postižených 

v Polsku. 

Na posledním setkání zástupkyně 

Mezinárodního setkávacího centra St. Marienthal 

prezentovala velmi výjimečný projekt. Poprvé se v 

tomto roce uskutečnil mezinárodní Girl`s & Boy`s 

Day. Podle sdělení Federálního Ministerstva pro 

103 

rodinu, seniory, ženy a muže má tento projekt jedinečný 

prodejní argument (USP - unique selling 

proposition) v příhraničním území Spolkové republiky. 

Během akce profesního zaměření se žákyně 

a žáci seznamují s profesemi, které jsou vnímány 

jako pro ženy netypické, resp. profese pro muže. 

Konkrétně se jednalo o návštěvu dívek v energetických 

podnicích, a chlapců v sociálních zařízeních. 

Samozřejmě si mohli vyzkoušet i různé 

praktické věci. Dívky a chlapci pocházeli ze škol tří 

států Euroregionu a také navštěvovali podniky a 

zařízení v těchto třech zemích. Projekt bylo možné 

realizovat díky podpoře z Fondu malých projektů 

Euroregionu. Prezentace projektů je v rámci 

pracovní skupiny východiskem k diskuzi o situaci 

v příslušných zemích. Jedná se o výměnu zkušeností 

a poskytování nových nápadů k přeshraniční 

spolupráci. 

vý h L e d a c í L e 

Všichni členové pracovní skupiny Rovné příležitosti 

souhlasí s tím, že doposud nenašli ideální 

strukturu své činnosti. Cesta, kterou jdeme, 

je konstruktivní proces jak umožnit všem účastníkům 

pracovat se zaměřením na cíl. Nyní je dominantní 

vize taková, že se věnujeme dvěma hlavním 

aspektům činnosti pracovní skupiny – rovné 

příležitosti žen a mužů a rovné příležitostí zdravotně 

postižených. Kromě toho je nezbytně nutné 

zapojit zástupce zdravotně postižených z české 

a německé strany do problematiky rovných 

příležitostí zdravotně postižených. Za druhé je 

nutné, aby polská strana delegovala zástupce pro 

problematiku rovných příležitostí žen a mužů. 

Rovné příležitosti je průřezové téma, které 

se prolíná všemi oblastmi společenského života. 

K tomu by měla více směřovat budoucí činnost 

EUREXu Rovné příležitosti. 

Proto všichni členové srdečně zdraví tuto 

společnou konferenci pracovních skupin EUREX 

a očekávají odbornou výměnu mezi pracovními 

skupinami, která by měla být součástí stálé spolupráce.


St at i S t i k a 

Jednou z podmínek sbližování společností žijících 

na různých stranách hranice a navázání dobré 

sousedské spolupráce je vzájemné poznání, 

uvědomění si podobností a také existujících rozdílů. 

Tato myšlenka se stala výzvou pro statistické 

služby Euroregionu Nisa, který vznikal na začátku 

90. let. Statistici z Liberce, Kamenz a Jelení Hory 

zahájili spolupráci krátce po vzniku Euroregionu, 

tj. na přelomu 1991/1992. Od začátku se snažili 

aktivně podílet na realizaci euroregionálních 

myšlenek a poskytovat informace o jednotlivých 

částech Euroregionu a jeho obyvatelích. 

Hlavním problémem při realizaci tohoto 

záměru jsou významné metodologické rozdíly, 

které se vyskytují mezi statistikami tří zemí. Nelze 

jednoduchým způsobem sestavovat data ze statistických 

ročenek: Saska, okresů severních Čech a 

dolnoslezského vojvodství, protože často se pod 

zcela stejným pojmem skrývají nesrovnatelné informace, 

zejména v takových oblastech jako je

ekonomika, školství nebo ochrana životního prostředí, 

kde jsou rozdíly největší. Průměrný uživatel 

nemusí např. vědět, že základní škola v Sasku 

má pouze čtyři třídy a v České republice devět, a 

že k osobám v tzv. „produktivním věku“ v ČR a v 

Německu patří osoby starší 15 let, kdežto v Polsku 

je dolní věková hranice 18 let. 

První setkání statistiků tehdejšího Vojvodského 

statistického úřadu v Jelení Hoře se zástupci statistických 

úřadů Severních Čech a Saska se konalo 

21. listopadu 1991 v Oybině (Sasko). Iniciátory 

setkání a aktéry dlouhodobé úspěšné spolupráce 

byli: ředitel Statistického úřadu v Jelení Hoře, dnes 

již nežijící - Kazimierz Żurawski, ředitel Českého 

statistického úřadu Krajské reprezentace v Liberci 

– Ladislav Knap a Zástupce prezidenta Zemského 

statistického úřadu Saska Ullrich Eichler. 

K formálnímu vzniku třístranné pracovní skupiny 

„Statistika“, působící v rámci Euroregionu, 

došlo v květnu 1997. Předsedou se stal Kazimierz 

Żurawski. V období od r. 1991 do 2011 se uskutečnilo 

přibližně 90 pracovních setkání polských, 

českých a německých statistiků v rámci pracovních 

struktur Euroregionu Nisa. Setkání se konala 

postupně v jednotlivých národních částech euroregionu 

podle principu rotace. Výsledkem nepřetržité 

dvacetileté spolupráce je několik desítek 

společných statistických a popisných publikací 

prezentujících stav socio-ekonomického rozvoje 

polsko-česko-saského příhraničí a výsledky probíhající 

spolupráce. Dále je prezentován přehled 

společně zpracovaných publikací podle témat a 

věcného obsahu: 

1. Metodické publikace 

• Metodické a praktické problémy statistky euroregionů 

(1994) 

2. Komplexní publikace 

• Euroregion Neisse-Nisa-Nysa – základní informace 

(1994) 

• Přeshraniční spolupráce v Polsku – výsledky a 

možnosti spolupráce polské strany na příkladě 

Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa (1996) 

• Ročenka Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa 1998 

– základní informace 

• Euroregion Neisse-Nisa-Nysa 2000 – prospekt 

(2000) 

105 

• Statistická ročenka Euroregionu Neisse-Nisa- 

Nysa 2003 (2004) 

• Euroregion Neisse-Nisa-Nysa 2008 – prospekt 

(2009) 

• Polsko-české příhraničí v číslech 2009 (2010) 

3. Cyklus publikací o městech a okresech v 

Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa 

• Görlitz-Jelenia Góra-Liberec (1995) 

• Bogatynia-Zittau-Hrádek nad Nisou (1997) 

• Zgorzelec-Bautzen-Jablonec nad Nisou (1998) 

• Löbau-Varnsdorf (1999) 

• Města v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa (1999) 

• Okresy v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa (2000 

a každoroční průřezová elektronická publikace 

– od r. 2000, 10 ročníků) 

• Okresy Euroregionu Nisa (2009 česká verze, 

brožura zpracována na zakázku českého sekretariátu 

Euroregionu) 

4. Cyklus publikací – Euroregiony na hranicích 

Polska 

• Panorama euroregionů (1997) 

• Panorama euroregionů - druhé upravené vydání 

(1998) 

• Euroregiony v novém územním členění Polska 

(1999) 

• Euroregiony na hranicích Polska 2001 (2001) 



5. Oborové/tematické publikace 

• Stav a ochrana životního prostředí v polskočesko-německém 

příhraničí (1999) 

• Cestovní ruch v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa 

(2001) 

• Ceny a příjmy v Euroregionu Neisse-Nisa- 

Nysa. Integrace Polska a České republiky s 

Evropskou unií (2003) 

• Ceny v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa (2004) 

• Ceny v Euroregionu Nisa 2003-2005 (2005) 

• Ceny v Euroregionu Nisa 2006 (2006) 

• Ceny v Euroregionu Nisa 2007 





• Školství v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa 2002 

(2004)

106 

• Obyvatelstvo a bytové podmínky v polskočeském 

příhraničí podle výsledků národního 

sčítaní (2005) 

• Děti v Euroregionu Nisa (2007) 

• Ženy a muži v Euroregionu Nisa (2009) 

Všechny výtisky uvedených publikací byly rozebrány, 

což nasvědčuje účelnosti dlouhodobé 

spolupráce statistiků a potřebě jejího pokračování. 

Dalším společným projektem statistiků, zahájeným 

v roce 2003, je Přeshraniční polsko-česko-německá 

databáze (Cross-border friendship 

database). Myšlenka této aktivity spočívá 

ve zpřístupnění přehledu srovnatelných statistických 

informací o polských, českých a německých 

územních celcích na internetu. Nyní internetová 

databáze nabízí uživatelům (www.crossborderdatabase.org) 

sadu srovnatelných statistických informací 

– 250 charakteristik a ukazatelů – o polských, 

českých a německých (Sasko a Bavorsko) územních 

celcích pro období 2002-2008. S ohledem 

na dynamicky se rozvíjející euroregionální spolu- 

práci vznikl i modul, kde jsou zveřejněny údaje o 

euroregionech působících v polsko-českém, polsko-německém 

a česko-německém příhraničí. 

Závěr 

1. Rostoucí zájem o přeshraniční spolupráci vyústil 

v nové úkoly pro statistické služby, které 

spočívají v poskytování věrohodných a srovnatelných 

statistických informací o socioekonomické 

situaci v příhraničním oblastech. 

2. Rozvoj přeshraniční spolupráce doprovází 

velký zájem o její výsledky, a tím vzniká potřeba 

zpracování analýz vlivu této spolupráce na 

socio-ekonomickou situaci příhraničních oblastí. 

3. Praxe některých euroregionů poukazuje na 

velký přínos společných pracovních skupin, 

jejichž členy jsou experti, kteří mají za úkol 

pozorování této spolupráce a určování jejích 

prioritních oblastí. 

KonderhausOstritz

e g i n a ge L L r i c h 

Šk o L S t v í: So u č a S n ý 

S t a v a v ý h L e d 

Školská zařízení jako jsou mateřské školy, školy 

a sdružení mají významný a dlouhodobý vliv 

na budoucnost Euroregionu. Svou činností, zaměřenou 

na interkulturní setkávání a společnou 

výuku dětí, K r e fmládeže t w e r Tu r ó w a dospělých ze všech třech 

sousedních zemí, vytváří důležitý základ pro odbourávání 

Lernspiel předsudků, Schatzuche úspěšné Kita přeshraniční soužití 

a posílení společné euroregionální identity 

obyvatel Euroregionu. Interkulturní a jazykové 

kompetence jsou stále důležitější na společném 

přeshraničním trhu práce a ve společném hospodářském 

prostoru, a tím i pro ekonomické a 

profesní uplatnění obyvatel. Euroregion Neisse- 

Nisa-Nysa nabízí specifické „místo výuky“, protože 

zde se společné dlouhodobé dějiny čtyř národů 

(včetně Lužických Srbů) spojují se čtyřmi jazyky a 

kulturami, které lze cítit v každodenním životě. 

V tomto ohledu již v 90. letech vznikla v 

Euroregionu řada modelových přeshraničních 

vzdělávacích projektů. Iniciativy, jako jsou dvoj-

108 

jazyčné výměnné projekty mezi mateřskými školami 

v Žitavě a Hrádku nad Nisou nebo Görlitz, 

třístranné školské sdružení SCHKOLA nebo 

Univerzita Nisa, mohly při této příležitosti úspěšně 

vzniknout a dlouhodobě se rozvíjet. Od roku 2002 

takové iniciativy spojuje přeshraniční vzdělávací 

síť PONTES, která vznikla na základě koncepce 

učících se regionů. Jedná se o třístrannou platformu 

pro výměnu zkušeností a zvyšování kvalifikací 

odborníků a multiplikátorů, a podporu účastníků 

společných aktivit uskutečňovaných v rámci euroregionálního 

vzdělávacího marketingu. 

V roce 2004 vznikla v rámci ERN euroregionální 

skupina expertů EUREX Školství. Byla sestavena 

dne 17.3.2004 v Liberci a od této doby plní úlohu: 

* poradenského odborného tělesa Euroregionu 

Neisse-Nisa-Nysa při realizaci strategických 

rozvojových cílů Euroregionu v efektivním 

přeshraničním vzdělávacím prostoru a 

* iniciátora přeshraničních záměrů s celoregionálním 

dopadem, které přispívají k rozvoji 

společného euroregionálního vzdělávacího 

prostoru. 

Stěžejní význam zde mají aktivity zaměřené 

na široce chápané předávání znalostí o sousedních 

zemích, aktivizace vícejazyčnosti a aktivizace 

vyvážené a partnerské spolupráce ve všech 

oblastech vzdělávání v kontextu celoživotního 

vzdělávání. Během společných diskusí a činnosti v 

rámci skupiny EUREX Školství byl stále viditelnější 

potenciál a přidané hodnoty, které pro všechny 

účastníky vyplývají ze sdílení zkušeností a kompetencí 

tří různých systémů vzdělávání. 

Experti skupiny EUREX Školství se zapojují nejen 

jako iniciátoři, ale k realizaci záměrů přispívají 

i svými pravomocemi a kapacitami svých institucí, 

a zejména úzce spolupracují i v přeshraniční 

vzdělávací sítí PONTES. K prvním společným aktivitám 

členů skupiny EUREX Školství (2005) patřila 

iniciativa zpracování tříjazyčného „Školského informačního 

portálu Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa“ 

(www.neisse-nisa-nysa.eu). Cílem bylo zpřístupnit 

nástroj, který na jedné straně zviditelní objem 

přeshraničních aktivit mateřských školek, škol 

a dalších vzdělávacích zařízení, a zároveň bude 

platformou pro výměnu zkušeností, navazování 

přeshraničních kontaktů a rozvoj přeshraničních 

partnerství a projektů. Realizace proběhla v rámci 

česko-německého malého projektu ve spolupráci 

se Školským úřadem Libereckého kraje, agenturou 

PONTES Ostritz a DODN (Dolnoslezské středisko 

pro další vzdělávání učitelů) Jelenia Góra. K 

další významným třístranným aktivitám a výsledkům 

euroregionální spolupráce patří: 

* zpracování certifikátu KOMPETENT 4 , jeho 

implementace ve všech třech zemích 

Euroregionu a jeho uznávání na základě usnesení 

Prezídia Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa 

z r. 2010, 

* každoroční euroregionální konference věnované 

odbornému vzdělávání z hlediska přeshraničního 

hospodářského prostoru a trhu 

práce (pořádané od roku 2009), 

* realizace třístranných workshopů pro žáky 

jako euroregionálního Girls´Day s cílem podpory 

profesního zaměření mladých lidí zde v 

přeshraničním hospodářském prostoru a trhu 

práce, 

* euroregionální konference a odborné 

vzdělávání pro pedagogy s cílem interkulturního 

a jazykového vzdělávání (od roku 2004), 

* zpracování čtyřjazyčné vzdělávací hry 

„Schatzsuche - Poszukiwanie skarbów. 

- Hledání pokladu - Pytanje poktada“ o 

Euroregionu a jeho jazycích, kterou se používá 

ve více než 500 zařízeních pro děti a ve 

školách všech tří sousedních států, 

* realizace euroregionálních vědeckých slavností 

(od roku 2003), 

* a mnohem více. 

Významné projekty a přeshraniční partnerství 

v oblasti vzdělávání získávají od roku 2007 každoročně 

„Cenu Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa“ v 

kategorii vzdělávání, a tím jsou prezentovány veřejnosti 

jako příklady dobré euroregionální praxe. 

S postupem času se přeshraniční spolupráce 

v mnoha oblastech vzdělávání v Euroregionu 

Neisse-Nisa-Nysa již stala běžnou praxí. Aktivní 

spoluexistenci zařízení v našich státech, která se 

rozvíjí v posledních letech, je nutné dlouhodobě 

zajistit, rozšiřovat a zdokonalovat při současném 

aktivnějším zaměření na posilování kompetencí 

Euroregionu a na posilování identity obyvatel euroregionu.

Zároveň je většina aktivit ještě stále založena 

na velkém dobrovolnickém zapojení účastníků a 

je závislá na financování v rámci časově omezených 

dotovaných projektů. Tyto jsou nejčastěji velmi 

administrativně náročné, což překračuje možnosti 

menších zařízení jako jsou mateřské školy 

nebo sdružení. Budování dlouhodobých kooperačních 

vztahů komplikují i přestávky mezi projekty. 

Další bariérou jsou pak komplikované podmínky 

paritního financování a realizace třístranných aktivit. 

Tuto bariéru je nutné překonat, protože právě 

tyto projekty mají mimořádný význam pro vyvážený 

rozvoj našeho třístranného regionu. 

Pro získání nové kvality rozvoje Euroregionu 

jako efektivního přeshraniční vzdělávacího prostoru 

je nutné v budoucnu věnovat zvláštní pozornost 

vytvoření rámcových podmínek pro upevnění 

přeshraničních kooperačních vztahů, kontinuálního 

zvyšování přeshraniční kvality vzdělávací 

práce a přenosu dobrých nápadů na projekty 

do celého Euroregionu. K tomu jsou potřeba nosné 

třístranné integrační struktury a profesionální 

služby pro podporu vzdělávacích zařízení, které 

bez institucionálního spojení s Euroregionem 

109 

a jeho kapacitami, bude obtížné zajistit. Slibným 

začátkem může být cesta budování třístranného 

kooperačního vztahu, kterou jde síť PONTES, s obdobnými 

strukturami ve všech třech sousedních 

státech a snaha o institucionalizaci založením 

evropského právního subjektu. 

Pro euroregionální pracovní skupinu EUREX 

Školství z toho vyplývají mj. následující strategické 

priority pro činnost v dalších letech: 

* další kvalitativní rozvoj a profesionalizace přeshraniční 

vzdělávací spolupráce – mj. formou 

zpracování a zavedení: společných nabídek 

pro získávání kvalifikací pro pedagogický personál 

všech tří sousedních států, společných 

vzdělávacích programů s certifikáty uznávanými 

ve všech třech státech a zpřístupnění a 

poskytování služeb pro podporu přeshraničních 

partnerství a spolupráce školských zařízení, 

* vytvoření institucionálních podmínek pro 

společné profesionální řízení stále více integrovaného 

euroregionálního vzdělávacího 

prostoru v kontextu rozvoje Euroregionu zaměřeného 

na budoucnost.

är b e L Wienrich, bL a n k a ko n v a L i n k o v á 

kn i h o v n y 

Regiony a hraniční regiony existují od počátku 

světových dějin. Euroregiony teprve několik let. 

Hraniční region se stává Euroregionem, pokud 

je na obou stranách hranice vůle a chuť budovat 

něco společně a dozvědět se o sobě navzájem. 

Polsko, Česko a Německo spojují více než tisícileté 

dějiny. Během staletí fungovala tato symbióza 

někdy lépe, někdy hůře. Ale lidé cítili svou 

příslušnost k této kulturní oblasti, kde žili. Byly 

zde značné rozdíly mezi bohatstvím a chudobou, 

mezi politickými názory včetně centralismu 

a regionalismu, stejně jako vždy zaznívala otázka 

národní hrdosti. Teprve totalitní podoba nacionalismu 

vnesla do spolužití hluboký rozkol, který 

není mnohdy překonán až dodnes. Měnily se hranice, 

ale co bylo ještě horší, lidé museli odcházet z 

míst, kde byli zvyklí žít, byli vyháněni a také (především 

Židé) systematicky zabíjeni. Dlouholeté 

spolužití bylo těmito událostmi těžce narušeno. 

Přelomový rok 1989, znovusjednocení 

Německa a hlavně vstup Česka a Polska do EU 

v roce 2004, to byly významné kroky na cestě

ke znovusjednocení starého kontinentu, pro nás 

zvlášť významné střední Evropy. 

Knihovny jsou pro přeshraniční spolupráci 

předurčeny, neboť kniha a knihovna – to jsou 

základní prvky evropské integrace a spolupráce. 

Nelze je vynechat v oblasti uchovávání kulturního 

dědictví, jejich (i historické) fondy ukrývají duševní 

bohatství minulých i současných generací. Kromě 

toho stoupá význam knihoven pro vzájemnou 

spolupráci tím, že nabízejí nejen osobní kontakty 

odborníků, ale i obrovské elektronické zdroje informací, 

možnost propojovat se díky informačním 

systémům, pomocí virtuálních konferencí. 

V uplynulých letech se úspěšně rozvíjela činnost 

Euroregionu Nisa v mnoha oblastech, ke 

kterým patří také knihovnictví. Skupina EUREX 

Knihovny se nyní ohlíží za úspěšným rozvojem 

v minulých letech. Společné konference, projekty, 

vydání vícejazyčných publikací, výstavy a další 

aktivity svědčí o dobrých vzájemných vztazích a 

kooperaci. Do budoucna se tato spolupráce, časem 

proměněná v přátelství, může ještě prohloubit. 

Od roku 1993 se spolupráce mezi Městskou 

knihovnou v Jelení Hoře, Státní vědeckou knihovnou 

v Liberci a Staatliche Fachstelle für öffentliche 

Bibliotheken (Státní odborné pracoviště 

pro veřejné knihovny) v Drážďanech rozvíjela na 

základě dvouletých pracovních smluv. Později se 

ke spolupráci připojila i Knihovna Christian-Weise 

v Žitavě. 

V roce 1999 byla tato spolupráce oficiálně 

ustanovena. Znamená to, že v tomto roce byla založena 

Pracovní skupina Knihovny Euroregionu 

Neisse-Nisa-Nysa. V prvních letech byly do 

společné práce začleněny veřejné knihovny 

Euroregionu Nisa a Euroregionu Labe. 

Od roku 1998 se uskutečnilo 7 společných 

knihovnických konferencí: 

1. 1998 Rumburk (CZ) „Knihovny bez hranic” 

(Investice do knihoven je investice do budoucnosti). 

2. 1999 Žitava (D) „Bez hranic do budoucnosti”. 

3. 2000 Karpacz (PL) „Výstavba Evropy. 

Nové úkoly veřejných knihoven samosprávních 

úřadů v Euroregionu Nisa”. 

111 

4. 2002 Budyšín (D) „Evropská integrace 

– národní identita knihoven (restaurování 

fondů, prezentace historických fondů). 

5. 2004 Jelenia Góra (PL)„Perspektivy spolupráce 

veřejných knihoven po vstupu do EU“. 

6. 2009 Liberec (CZ) „Obecní knihovny – 

potenciál a perspektivy“. 

7. 2011 Jelenia Góra (PL) „Elektronické služby v 

knihovnách”. 

Je pro nás závazkem, že v budoucnu se budou 

konat třístranné odborné konference pravidelně 

vždy po 2 letech. Konference znamenají vždy nejen 

přátelské setkání, ale hlavně výměnu zkušeností, 

diskusní fórum, prostor pro vzájemné porovnání 

úrovně knihoven a inspiraci pro zlepšování 

jejich činnosti. 

Odborné semináře, výměny zkušeností s jinými 

příhraničními regiony a společné výstavy, 

mj.: 

• 2000 Liberec (CZ) Mezinárodní symposium 

„Knihovny pro Evropu – Evropa pro knihovny““ 

u příležitosti slavnostního otevření liberecké 

knihovny „Stavba smíření“; 

• 2002 Liberec (CZ) Seminář společnosti ABDOS 

o informacích a dalším vzdělávání: „Regionální 

spolupráce ve sjednocené Evropě“; 

• 2004 Liberec (CZ) Odborný seminář „Cesty ke 

čtení“ – Práce s dětským čtenářem v knihovnách; 

• 2004 Žitava (D) Slavnostní setkání při příležitosti 

rozšíření Evropské unie. Podpis smlouvy 

o spolupráci knihoven Euroregionu Nisa na 

roky 2004/2005; 

• 2005 Zielona Góra (PL) „Dějiny knihy v příhraničních 

regionech, význam knihy při rozvoji 

multikulturní společnosti“; 

• 2006 Drážďany (D) Odborný seminář v rámci 

95. Německého knihovnického kongresu; 

• 2010 Žitava (D) Workshop k projektu Zvyky v 

Euroregionu Nisa, příprava vydání knihy pro 

děti. 

vydávání společných publikací: 

• 1997 „Veřejné knihovny v Euroregionu Nisa“, 

trojjazyčná barevná publikace 

• 1999 „Veřejné knihovny euroregionů ve slu-

112 

žbách informační společnosti“, trojjazyčná barevná 

publikace; 

• 2002 „Průvodce – Knihovny Euroregionu Nisa 

– jazyková příručka, trojjazyčně; 

• 2004 „Průvodce pro děti - Knihovny 

Euroregionu Nisa – jazyková příručka, trojjazyčně; 

• 2006 Kalendář Euroregionu Nisa na rok 2006, 

„Poklady knihoven Euroregionu Nisa“; 

• 2007 „Kufřík dětských knížek“; německo-polské/ 

německo-české; 

• 2011 Knížka pro děti a mládež o lidových zvycích 

v Euroregionu, „Zapomenutá velikonoční 

vajíčka“, čtyřjazyčná publikace. 

Společné publikace, většinou trojjazyčné, 

mají přiblížit život v Euroregionu ať už z hlediska 

informačního (publikace o knihovnách), ale jejich 

úkolem je též oslovit dospělé i děti a seznámit je 

s lidovými zvyky v Euroregionu nebo i s postavami 

z pohádek a pověstí kraje. 

Další počiny: 

Od roku 1996 jsou polští kolegové z knihovny 

v Jelení Hoře iniciátory a organizátory výtvarné 

soutěže, která je pořádána vždy jednou za dva 

roky. Soutěž je vypisována pro děti a mládež a 

vztahuje se k pověstem Krkonoš. Děti soutěží v 

několika kategoriích o nejlepší výtvarné ztvárnění 

ducha hor – Krakonoše. Každého ročníku soutěže 

se účastnilo vždy kolem 300 prací. 

Od roku 2011 bude téma Soutěže Krakonoš 

rozšířeno též o lužickosrbského čaroděje Krabata. 

Obě postavy jsou velmi hluboko zakořeněny v 

regionálním podvědomí obyvatel česko-polskoněmecko-lužickosrbského 

hraničního území, jak 

dokazuje jejich ztvárnění v literatuře, umění i kultuře. 

Společná prezentace na webu Euroregionu 

Nisa a nyní na nově vzniklých stránkách, které 

vytvořili polští kolegové http://biblioteki-euroregion-nysa.eu/, 

využití různých odborných 

webových stránek: např. Sachsenopac, 

Bibliothekportal-sachsen, souborný katalog 

Jelenohorského kraje nebo Jednotná informační 

brána českých dokumentů včetně evropského 

portálu digitalizovaných dokumentů Europeana. 

Hledají se prostředky a nápady k digitálnímu propojení 

a většímu zpřístupnění německých, polských 

a českých kulturněhistorických sbírek. 

Pracovní skupina Knihovny se schází čtyřikrát 

do roka, základem pro spolupráci je roční 

plán práce. V současnosti má skupina EUREX 

Knihovny kromě již uvedených tradičních členů 

a Městské knihovny v Rumburku členy další. 

Jsou to: Městská knihovna v České Lípě, Městská 

knihovna v Jablonci n/Nisou, Knihovna A. Marka 

v Turnově, Kultur- und Weiterbildungsgesellschaft 

Löbau-Zittau mbH, Městská knihovna 

v Görlitz, Wissenschaftliche Bibliothek des 

Naturkundemuseums Görlitz, Serbski institut 

Budyšín, Powiatowe Centrum Edukacyjne Lubań 

a Miejska Biblioteka Publiczna Bolesławiec. Kromě 

toho se uskutečňují další bilaterální setkání mezi 

členy u příležitosti řešení vzájemných úkolů, projektů, 

nebo zvláštních událostí. Mezi nimi byly 

třeba oslavy 10. výročí otevření Krajské vědecké 

knihovny v loňském roce nebo setkání polských, 

českých a německých kolegů v Žitavě na akci Živá 

knihovna, která se později uskutečnila i v Liberci. 

významné milníky naší vzájemné spolupráce: 

Stavba a slavnostní otevření tří velkých knihoven 

v Liberci, Jelení Hoře a Žitavě s podporou 

prostředků Evropské unie. Krajská vědecká knihovna 

v Liberci, zvaná též „Stavba smíření“, listopad 

2000; 1,2 mil. médií, zahrnuje i speciální sbírku 

německy psané literatury z českých zemí, tzv. 

“Sudetika“, cca 12 000 svazků Christian-Weise- 

Bibliothek v Žitavě – duben 2002 r. 160.000 médií, 

zahrnuje historický fond, který čítá 60 000 svazků 

Krkonošská knihovna v Jelení Hoře – srpen 2008, 

287.000 médií. Součástí knihovny je též turistické 

informační centrum. 

Ocenění Věry Vohlídalové (bývalé ředitelky- 

Krajské vědecké knihovny v Liberci) za její neobyčejnou 

angažovanost a její zásluhy při podpoře 

knihovnické činnosti v Euroregionu Nisa. Toto 

ocenění jí bylo uděleno německým Svazem knihovníků, 

Zemským svazem v Sasku. Ocenění převzala 

v listopadu 2001 v Liberci.

Členové pracovní skupiny EUREX Knihovny 

obdrželi Cenu Euroregionu 

v kategorii Kultura za úspěšnou přeshraniční 

spolupráci a kooperaci: 

• Krajská knihovna v Liberci a Krkonošská knihovna 

v Jelení Hoře v roce 2009; 

• Kultur- und Weiterbildungsgesellschaft mbH 

Löbau v roce 2010. 

Na závěr bych chtěla zmínit některé členy ve 

skupině EUREX-Knihovny, kteří se obzvlášť zasloužili 

o její kvalitní dlouholeté působení. Na počátku 

stáli Věra Vohlídalová, Christian Leutemann 

a Miroslawa Josko. Velké zásluhy ovšem mají i 

113 

Ladislava Skopová, Květa Candríková, Maciej Lokaj 

a Birgit Reim. O výstavu Krakonoš-Rübezahl-Rzepiór 

se po dlouhá léta starala Ewa Grzempa, s podporou 

ředitele Krkonošské knihovny Macieje Zawily. 

Mezi aktivní současné členy patří ředitelé českých 

městských knihoven Dana Kroulíková, Zbyněk 

Duda, paní Alicja Raczek i Joanna Jagodziňska 

(Krkonošská knihovna v Jelení Hoře). Nedávno se 

skupina rozšířila o dva kolegy – Hanuše Karpíška 

(Turnov) a Franze Schöna (Bautzen). 

Je nám ctí, že pracujeme v přátelské a inspirující 

atmosféře, a že naše společná práce 

v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa má smysl.

vLadimír va L e n t a 

veřejné z d r a v i 

Tuto pracovní skupinu jsme spoluzakládali s p. 

Dr. Wacharztem z Görlitz a p. Dr. Soukupem ze 

Žitavy a p. Dr. Buckim z Jelenní Hory v 90tých 

let minulého století. Vždy, když použiji tuto formulaci, 

připadám si tak nějak historicky. Nicméně 

témata, kterým jsme se věnovali a věnujeme, jsou 

aktuální dodnes: 

1. porovnávali jsme zdravotní stav obyvatelstva 

a hledali příčiny odlišností; 

2. vybudovali jsme vzájemný informační systém 

kvality koupacích vod dříve a lépe než 

to chtěla EU; 

3. pořádali jsme řadu odborných seminářů; 

4. zavedli jsme, dle mého názoru, v Evropě unikátní 

monitorování a pravidelné hlášení infekčních 

onemocnění v Euroregionu Nisa, které 

je přímé, nevede přes žádné centrály a propojuje 

přímo orgány OVZ. O tomto systému 

trochu podrobněji: 

Spolupráce epidemiologů v rámci 

Euroregionu NISA začala hlášením infekčních nemocí 

v červnu roku 1999 u 11 vybraných diagnóz. 

Od podzimu 1999 jsou počty infekčních onemocnění 

vykazovány jak v absolutních počtech, tak 

z důvodu možného srovnávání jednotlivých oblastí 

také relativně na 100 000 obyvatel. V prosinci 

roku 1999 bylo hlášení rozšířeno na současných 

48 vykazovaných diagnóz infekčních nemocí dle 

10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí. V listopadu 

2002 bylo hlášení ještě doplněno o počty 

případů akutních respiračních infekcí. 

Hlášení přicházející na KHS LK: 

Z německé části Euroregionu: 1x týdně faxem 

přicházelo hlášení z oblasti Zittau a 1x měsíčně 

e-mailem z oblasti Gölitz. Od roku 2008 hlášení 

z německé strany chybí; 

Z polské části Euroregionu: Hlášení přichází 

vždy 1x za měsíc e-mailem. 

Hlášení odcházející z KHS LK: 

Hlášení z KHS LK odchází formou tabulky, 

ve které jsou jednotlivé diagnózy řazeny dle 10. 

revize Mezinárodní klasifikace nemocí (48 diagnóz 

infekčních nemocí), součástí tohoto hlášení 

je i hlášení akutních respiračních infekcí včetně 

grafického zobrazení. Hlášení je odesíláno 1x 

měsíčně poštou a to do 15. dne následujícího 

měsíce do Zittau, do Gölitz a na Stanici Jelenia 

Góra.

Souhrnné informace o epidemiologické situaci 

v Euroregionu NISA jsou 2 x ročně posílány 

poštou na spolupracující hygienické stanice české 

části Euroregionu NISA. Tabulka obsahuje 

zmíněných 48 diagnóz. 

Hlášení infekčních nemocí využívají epidemiologové 

k předvídání možného vývoje epidemiologické 

situace ve svém regionu. 

Kromě výše uvedené výměny informací o 

výskytu infekčních onemocnění jsou kontakty 

v rámci Euroregionu NISA využívány i při vyhledávání 

zdroje původce nákazy, pátrání po vehikulu 

popř. zjišťování přenosu a cesty šíření původce 

nákazy. Například na základě upozornění Dr. med. 

Soukupa na onemocnění 4 obyvatel Žitavy salmonelózou, 

kteří se pravděpodobně nakazili v restauraci 

hotelu v Jiříkově na území ČR, bylo provedeno 

epidemiologické šetření a kontrola provozovny. 

Žádná další onemocnění nebyla zjištěna, 

ale kontrola provozovny objevila závady v provozní 

hygieně, které byly řešeny ve správním řízení. 

Jednalo se o provozovnu s velmi dobrou osobní i 

provozní hygienou, kde při předchozích pravidelných 

kontrolách nebyly zjišťovány nedostatky. 

Velmi důležitá se ukázala spolupráce v rámci 

Euroregionu NISA v dubnu 2004, kdy byl v pátek 

115 

večer vážně zraněn německý cyklista v Hrádku nad 

Nisou. Pacient byl krátkodobě v bezvědomí, měl 

mnohočetné poranění dutiny ústní a tváře, krvácel. 

Na jeho ošetřování se postupně účastnilo 17 osob 

počínaje laickou první pomocí v osobě dobrovolného 

hasiče a konče stomatochirurgickým operačním 

týmem. Ráno ve 2,30 pacient oznámil, že je 

HIV pozitivní. Provedené statimové vyšetření HIV 

pozitivitu potvrdilo. Dalším šetřením bylo zjištěno, 

že u 2 ze 17 osob došlo k epidemiologicky významnému 

kontaktu s krví nemocného. V prvním případě 

řidič převozní sanity, který měl velké množství 

oděrek na rukou a ve druhém případě stomatochirurgická 

instrumentářka, které při odsávání při chirurgickém 

výkony vstříkla krev do obličeje včetně 

spojivky. Po konzultaci s AIDS centrem ve Fakultní 

nemocnici Bulovka, byli oba zdravotníci obratem 

odesláni na zmíněné AIDS centrum k antiretrovirové 

profylaxi. Pro stanovení profylaktické léčby bylo 

nutné zjistit čím je nemocný léčen, jakou má virovou 

nálož a jaký má počet CD 4 lymfocytů. To se 

díky spolupráci v rámci Euroregionu podařilo a po 

provedené profylaxi bylo možné konstatovat, že 

nedošlo k přenosu nákazy. 

Největší vzájemnou akcí a příkladem spolupráce 

byla velká dvoudenní mezinárodní konfe-

116 

rence „Ochrana veřejného zdraví v Euroregionu 

Nisa“ konaná v Liberci v roce 2006. Účastnilo se 

jí více než 100 zástupců, rovnoměrně ze všech 

tří zemí Euroregionu. Věnovali jsme se tématům 

vzájemné spolupráce, prioritám veřejného zdraví 

v jednotlivých zemích a zejména krizovému 

řízení v oblasti veřejného zdraví. Na závěr konference 

jsme přijali společnou „Deklaraci ochrany a 

podpory veřejného zdraví“, kde jsme popsali problémy 

veřejného zdraví, nastínili cíle a řešení a vyzvali 

vlády všech tří zemi Euroregionu Nisa k jejich 

naplňování. 

Zatím poslední příklady vzájemné spolurpáce 

pocházejí z roku 2010. A to jednak přenesení zkušeností 

s ochranou veřejného zdraví při konání 

Mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci na 

setkání polských státních zdravotních inspektorů 

v Karpaczi a jednak odborný seminář Veřejné 

zdraví v Sasku a Česku s cílem posílení spolupráce 

na poli prevence a ochrany zdraví v příhraničních 

oblastech. 

Domnívám se, že právě uvedený výčet aktivit 

pracovní skupiny EUREX Veřejné zdraví i 

dlouhá léta vzájemné spolupráce jsou důkazem 

prospěšnosti a vhodnosti platformy naší 

pracovní skupiny při ochraně veřejného zdraví 

v Euroregionu Nisa. Nicméně její perspektiva je 

do jisté míry ohrožena tím, že se nám, na rozdíl 

od bilaterálních jednání, nepodařilo opakovaně 

zrealizovat setkání všech tří stran. Proto rád využívám 

této bilancující konference k podnětu pro 

další společné kroky.

ar t o S z ko m e d a 

zd r a v o t n i c k é z á c h r a n n é 

S L u ž b y 

Skupina Zdravotnické záchranné služby jako pracovní 

skupina EUREX vznikla v roce 2008. Skupinu 

řídí Předseda, který je volen dle principu rotace 

na období jednoho roku. Do dnešního dne se v 

rámci skupiny konalo 16 mezinárodních setkání 

(polsko-česko-německých) a řada konzultačních 

jednání. 

Instituce, které dlouhodobě spolupracují v 

rámci skupiny: 

- Maršálkovský úřad Dolnoslezského vojvodství, 

- Zdravotnická záchranná služba v Jelení Hoře, 

- Nemocnice (Wielospecjalistyczny Szpital SP 

ZOZ) ve Zgorzelci 

- Zdravotnické středisko (Zespół Opieki 

Zdrowotnej) v Bolesławci, 

- Zdravotnická záchranná služba v Liberci, 

- Okresní úřad v Görlitz. 

V rámci spolupráce byla podepsána třístranná 

smlouva mezi Zdravotnickou záchrannou službou 

Libereckého kraje, nemocnicí Samodzielny 

Publiczny Zespół Opieki Zdrowotnej ve Zgorzelcu 

a Zdravotnickou záchrannou službou v Jelení 

Hoře. Pracovní skupina úspěšně vyvíjela snahy o 

vytvoření platformy pro společné projekty v rámci 

programů EÚS. To vyústilo v realizaci projektů 

finančně podpořených z evropských zdrojů.

118 

K práci skupiny Eurex Zdravotnické záchranné 

služby byly přizvány i horské služby: GOPR, 

Bergwacht a Horská Služba, a to s cílem navázání 

bližší spolupráce složek horské služby a ZZS. 

Tyto aktivity byly zaměřeny na vytvoření trvalých 

vztahů spolupráce záchranných složek, které 

se profesionálně věnují záchranářství na území 

Euroregionu Nisa. Součinnost skupiny v rámci 

Euroregionu Nisa vytváří lepší možnosti k řadě 

společných iniciativ. 

Významnější aktivity realizované skupinou 

od jejího vzniku: 

1. Organizace konference 16.-17.10.2008 

Piechowice. Konference se konala ve dnech 

16.-17.10.2008. V rámci věcné náplně konference 

se první den - 16.10.2008 konaly přednášky, 

druhý den - 17.10.2008 probíhal workshop. 

Jednalo se o cvičení s účastí vrtulníku 

ZZS z Liberce, ukázku horského zásahu v 

provedení Krkonošské skupiny GOPR, cvičení 

v oblasti metod zprůchodňování horních 

dýchacích cest při použití přístrojů a cvičení 

v oblasti BLS/AED. Cvičení bezesporu přispěla 

k vypracování pravidel součinnosti v případě 

událostí, u kterých budou zasahovat partnerské 

strany. 

2. Realizace projektu Přeshraniční spolupráce 

zdravotnických záchranných služeb v 

Euroregionu Nisa, spolufinancovaného z prostředků 

Evropské unie v rámci Operačního 

programu přeshraniční spolupráce Česká republika 

– Polská republika 2007-2013. V rámci 

projektu proběhly následující aktivity: 

– Uspořádání Mezinárodní konference 

„Přeshraniční spolupráce zdravotnických 

záchranných služeb v Euroregionu Nisa“, 29.- 

30.4.2010 v Piechowicích. Konference se konala 

ve dnech 29.-30.4.2010. Konference se 

zúčastnilo přibližně 120 osob z Polska, Česka 

a Německa. Na konferenci se projednávaly legislativní 

otázky spojené s přeshraniční spoluprací, 

moderní technická řešení využívaná v 

urgentní medicíně. Konference byla příležitostí 

k výměně zkušeností mezi zdravotníky. 

– Uspořádání Mezinárodní konference 

„Přeshraniční spolupráce zdravotnických 

záchranných služeb v Euroregionu Nisa“, 28.- 

29.4.2011 v Hejnicích. 

Konference se věnovala problematice spolupráce 

zdravotnických záchranných služeb v 

Euroregionu Nisa. Zároveň se jednalo o shrnutí 

projektu „Přeshraniční spolupráce zdravotnických 

záchranných služeb v Euroregionu Nisa“. 

– Nákup 4 specializovaných sanitek s pohonem 

4x4 do oblasti polsko-českého příhraničí (2 

sanitky na české straně a 2 na polské straně 

– Świeradów Zdrój, Bogatynia, včetně vybavení). 

Nákup byl úspěšně uskutečněn. 

– Organizace mezinárodních cvičení zdravotnických 

záchranných služeb a dalších služeb 

v Krásném Lese, dne 16.6.2010. Cvičení 

se zúčastnily týmy ZZS v Liberci, ZZS v Jelení 

Hoře, nemocnice SPZOZ ve Zgorzelci, HZS z ČR 

a Polska, Polského a Českého červeného kříže, 

Policie ČR a Letecké ZZS z Liberce. Obsahem 

cvičení bylo poskytnutí pomoci několika desítkám 

lidí, kteří byli zraněni v simulované nehodě 

autobusu, osobního vozidla a nákladního 

vozidla v obci Krásný Les u Frýdlantu. Zásah 

záchranných služeb pozorovali zástupci vedení 

Dolnoslezského vojvodství, Libereckého 

kraje, příhraničních samosprávných okresů 

a Euroregionu Nisa. Cvičení byla také příležitostí 

k prezentaci sanitek pořízených v rámci 

projektu, které budou cílově přiřazeny příhraničním 

obcím na polské a české straně. 

– Cvičení záchranných složek Sieniawka, 

17.6.2011. Cvičení se kromě zdravotnických 

záchranných služeb zúčastnili HZS a SDH, 

Policie, Pohraniční policie a složky zodpovědné 

za krizové řízení. Jejich scénář předpokládal, že 

dispečer HZS ve Zgorzelci obdrží od dispečera 

Policie informaci o požáru v Sieniawce – pavilón 

č. 6 Nemocnice pro nervově a duševně 

choré. Podle předpokladu, k požáru došlo v 

nepoužívaném přízemí budovy během prováděných 

oprav, kdy v 1. a 2. patře pobývali pacienti, 

které bylo nutné evakuovat. 

– Byl zpracován a vydán polsko-český slovník 

pro zdravotnický personál ZZS. 

– Proběhly výměnné stáže pracovníků ZZS z české 

a polské strany (zdravotníků a lékařů). 

– Vznikly koordinační a kontaktní střediska

(Jelení Hora, Liberec), jejichž cílem je monitorování 

průběžné činnosti ZZS v příhraničí (červen 

2011). Byl projednán rozsah a formát dat. 

Nyní probíhá testovací období, kdy jsou prověřována 

připravená řešení. 

3. Byly vyvíjeny aktivity spojené s implementaci 

projektu v rámci Operačního programu 

ČR-Sasko 2007-2013. Hlavní náplní projektu 

bude spolupráce zdravotnických záchranných 

služeb, společné vzdělávání ve všech oblastech 

činnosti a organizace společných seminářů 

a konferencí. V rámci projektu v Hrádku 

nad Nisou vznikne vzdělávací středisko pro 

záchranáře a také základna pro poskytování 

přeshraniční pomoci v případě mimořádných 

událostí. 

4. Podporovali jsme vzdělávání dětí v oblasti 

první pomocí pořádáním školení pro žáky na 

různých úrovních výuky. Podíleli jsme se i na 

pořádaných soutěžích (mj. „Učím se bezpečně 

žít”). 

5. Zástupci pracovní skupiny se zúčastnili 

Německo-polské letní akademie 

„Záchranářství v přeshraničním kontextu regionu 

Odry a Nisy“ v Bad Saarow, srpen 2010. 

6. Probíhaly aktivity v oblasti právních úprav přeshraniční 

spolupráce zdravotnických záchran- 

119 

ných služeb (posuzování navrhovaných řešení, 

poukázání na očekávané legislativní úpravy, 

účast v jednáních oborových týmů). 

Plány do budoucna: 

1. Pokračovat v práci v oblasti přípravy návrhu 

řešení organizace průběžné spolupráce 

zdravotnických záchranných složek na území 


2. Pokračovat ve spolupráci v rámci Německopolské 

letní akademie „Záchranářství v přeshraničním 

kontextu regionu Odry a Nisy“ v Bad 

Saarow, z hlediska řešení formálně-právních 

problémů přeshraniční spolupráce zdravotnických 

záchranných složek. 

3. Připravovat k realizaci další společné projekty 

v rámci dostupných prostředků EU, mj. organizace 

společného školícího střediska pro přeshraniční 

záchranné zdravotnické služby ČR a 

Polska. 

4. Připravit koncepci společných zimních závodů 

záchranných zdravotnických služeb 

Euroregionu Nisa. Koncepční a organizační 

práce jsou v plánu v letech 2011-2012. realizace 

prvních závodů se předpokládá v lednu/ 

únoru 2012.


Sp o L u p r á ce v y S o k ý c h Š k o L v eu r o r e - 

g i o n u niSa v r á m c i ak ademického 

k o o r d i n a č n í h o StřediSk a 

v ern (acc) a její perSpektiv y 

1. ro L e v y s o k o š k o L s k ý c h i n s t i t u c í 

v eu r o r e g i o n u ni s a 

Přeshraniční spolupráce a její nositelé – euroregiony, 

resp. kraje zapojené do práce euroregionů, 

představují základní prvek evropské integrace; 

zda bude tento proces integrace úspěšný, 

je závislé na úspěšnosti přeshraniční spolupráce. 

Stále více se totiž potvrzuje skutečnost, že klíčové 

sociálněekonomické procesy mají dnes často nejen 

tradičně národní, ale především regionální podobu. 

Interkulturní vztahy v rámci „Trojmezí“ by se 

nemohly optimálně rozvíjet bez účasti vzdělávacích 

a veřejnoprávních institucí. Vysokoškolské in-

stituce jako poslední a nejvyšší článek ve vzdělávacím 

systému jednotlivých zemí zde proto mají své 

nezastupitelné místo, významným způsobem se 

spolupodílejí na utváření vědeckého, kulturního 

a ekonomického potenciálu regionu. V tomto 

ohledu sehrává tedy Technická univerzita 

v Liberci (ČR), Hochschule Zittau/Görlitz 

(SRN), Internationales Hochschulinstitut (SRN), 

Politechnika Wrocławska, Zamiejscowy ośrodek 

dydaktyczny w Jeleniej Górze (Polsko) Uniwersytet 

ekonomizny we Wrocławiu, Wydział gospodarki 

regionalnej i turystyki w Jeleniej Górze (Polsko), 

Karkonoska państwowa szkoła wyszsa w 

Jeleniej Górze zcela mimořádnou roli – tyto instituce 

mají zvláštní zodpovědnost, protože posílají 

do praxe vysokoškolsky vzdělané odborníky, 

z nichž velká část nachází uplatnění přímo 

v regionu a spolupodílí se tak na jeho budoucím 

rozvoji a na vytváření jeho infrastruktury. 

Euroregionální vysokoškolské instituce by měly 

sledovat společné cíle vyplývající ze společných 

zásad pro období rozvoje terciární sféry. Zvláště 

po podpisu Boloňské deklarace partnerskými zeměmi 

se jeví jako prioritní tyto cíle: 

• Orientace reforem a investic na klíčové 

oblasti budování znalostní společnosti, 

tj. investice do lidských zdrojů ve vysokoškolském 

vzdělávání, ve vzdělávání dospělých a 

do odborné přípravy; 

• Celoživotní učení učinit realitou, tj. zatraktivnit 

celoživotní vzdělávání, zajistit prostupnost 

mezi podnikovou sférou, sociálními partnery 

a vzdělávacími institucemi; 

• Vybudování evropského vysokoškolského 

prostoru, tj. podpora mobility studentů 

i pedagogických pracovníků, uznávání studijních 

výsledků dosažených na partnerských 

zahraničních institucích (kredity), uznávání 

výstupů studia (nostrifikace diplomů). 

Po vstupu ČR a Polska do Evropské unie se 

stává aktuálním téma mobility pracovních sil a s 

tím související vzájemná srovnatelnost kvalifikací 

členských zemí. Němečtí podnikatelé patří k nejefektivnějším 

investorům v naší zemi a v našem 

regionu, a proto je překonání jazykové bariéry 

jednoduše předpokladem pro dobré uplatnění v 

některém z hospodářských oborů. 

121 

Koncepce spolupráce a mobility studentů a 

pedagogů je realizována prostřednictvím rektorátů 

a zahraničních oddělení jednotlivých vysokých 

škol. Akademické koordinační středisko 

v ERN (ACC) svou činností mezinárodní spolupráci 

rozšiřuje a doplňuje především důrazem na aktivity 

euroregionálního charakteru. 

2. př e s h r a n i č n í s p o L u p r á c e v y s o k ý c h 

š k o L v r á M c i acc. 

ACC má sekretariát na Technické univerzitě 

v Liberci a jeho založení v roce 1991 bezprostředně 

souvisí se vznikem Euroregionu 

Nisa. Koordinuje vzdělávací, vědeckou 

a výzkumnou činnost pedagogických a odborných 

pracovníků vysokých škol, které působí v oblasti 

česko-německo-polského příhraničního území 

v Euroregionu Nisa. 

Vlastní koordinační činnost ACC probíhá 

v rámci odborných pracovních skupin sestávajících 

ze spolupracovníků jednotlivých vysokých škol. 

Jedná se o tyto skupiny: 

• Životní prostředí / Umweltschutz / Ochrona 

środowiska 

• Ekonomie / Wirtschaft / Gospodarka 

• Technika, komunikace / Technik, 

Kommunikation / Technika, Komunikacja 

• Vzdělávání, aktivity studentů / Bildung, 

Studentenaktivitäten / Wychowanie, Działanie 

studentów 

• Zdravotnictví, Sociální problémy / Gesundheit, 

Sozialwesen / SłuŜba zdrowia, Sprawy socjalne 

• Kultura, Historie / Kultur, Geschichte / Kultura, 

Historia 

Akademické koordinační středisko se od 

svého založení v roce 1991 podílelo na aktivitách, 

které mimo jiné přispěly i ke vzniku vzdělávacích 

institucí v ostatních částech euroregionu. Za nejvýznamnější 

lze považovat: 

Podíl na vzniku Internationales 

Hochschulinstitut Zittau (IHI) -1993 

Podíl na vzniku virtuální Nisa University - 

2001 

Podíl na vzniku Česko-saského vysokoškolského 

centra v Chemnitz (SRN) - 2003

122 

Mezi jeho další aktivity patří především: 

Pořádání vědeckých sympozií studentů a doktorandů 

- Jelení Hora; 

Pořádání mezinárodních konferencí - Žitava, 

Jelení Hora, Liberec; 

Vydávání mezinárodního vědeckého časopisu 

ACC JOURNAL; 

Podpora výměnných pobytů studentů a 

vědeckých pracovníků partnerských škol a 

výukových kurzů. 

Realizace česko-německých a česko-polských 

projektů v rámci programů EU Interreg IIIA a 

Phare, nyní Cíl 3. 

Právě realizace bilaterálních projektů byla 

v posledních letech velmi intenzívní a přispěla 

k navázání a prohloubení velmi konkrétních vztahů 

mezi pracovišti jednotlivých vysokých škol. 

Některé výsledky společných výzkumů byly publikovány 

mezinárodně. Např. za poslední tři roky 

byly v rámci Fondu malých projektů Ziel3/Cíl3 realizovány 

tyto projekty: 

KPSW JG a TUL: Mobilita studentů a přednášejících 

a společné publikace (2011, CZ-PL) 

Identita města – euroregionální setkání studentů 

vysokých škol v ERN (2011, CZ-DE); 

Dopady hospodářské krize na českou a polskou 

část Euroregionu Nisa (2010, CZ-PL); 

Síť vysokoškolského studia v Euroregionu Nisa 

(2010, CZ-DE); 

Mezinárodní vzdělávací platforma pro strojírenství 

v ERN (2010, CZ-DE); 

Ekologické využití energetických zdrojů v 

Euroregionu Nisa. Biomasa v praxi. (2010, CZ- 

DE); 

Informační portál vysokých škol v ERN (2010, 

CZ-PL); 

study.art 2009 (2009, CZ-DE); 

Absolventi doktorského studia a jejich šance 

na pracovním trhu v ERN (2009, CZ-PL). 

Více informací k těmto projektům lze najít na 

webu ACC: http://acc-ern.tul.cz . 

V roce 2010 bylo ACC za své aktivity a 

podporu spolupráce mezi vysokými školami 

v oblasti vzdělávání oceněno 2. místem v Ceně 


Toto ocenění je vzhledem k velké konkurenci 

několika desítek dalších vzdělávacích institucí 

velmi významné, je však zároveň výzvou a 

závazkem do budoucna – Akademické koordinační 

středisko v ERN (ACC) se chce i do budoucna 

aktivně podílet na procesu společenských změn 

v Euroregionu Nisa a iniciovat další aktivity vedoucí 

ke zkvalitnění vzdělávacího procesu na vysokých 

školách v ERN.


re k a p i t uL a c e 

W o r k S h o p u

124 

Pracovní skupina Minulost 

Současnost Budoucnost 

Priority: 

Naplňované cíle: 

Lesy Předpokládané cíle (r. 1993): 

- zlepšení účinnosti aktivit výukou jazyků partnerů; 

- vytvoření soudržného systému pro výměnu informací; 

- vytvoření spolupráce v oblasti ekologického vzdělávání 

a lesní pedagogiky; 

- realizace společných projektů (hlásný protipovodňový 

systém, protipožární systém pro lesy, monitoring lesních 

škod a škod zvěří); 

- nové oblasti, úloha lesního hospodářství jako zprostředkovatele 

hospodářských, ekologických, společenských a 

kulturních aktivit; 

- zjišťování možností poskytování nových služeb; 

- snahy o srovnatelnost odborných kvalifikací. 

- výměna informací o katastrofální ekologické situaci; 

- zpracování „Zprávy o stavu lesů v Euroregionu 

Nisa“ (1998); 

- prohlubování vědomostí o činnosti správců lesů 

a ochraně přírody ve třech státech; 

- společné konference a publikace. 

- informace o škodách v lesním 

fondu; 

- spolupráce při odstraňování 

škod v lesním fondu a proti 

zhoršování ekologické funkce 

lesní krajiny. 

Priority: 


Čistá Nisa Předpokládané cíle (r. 1994): 

- ukončení Programu Čistá Nisa vyřešením problémů v 

povodí Czerwona Woda; 

• vytvoření soudržného systému pro likvidaci invazních 

rostlin 

• dosažení průchodnosti toků pro ryby; 

• rozšíření informačního systému o haváriích (krizové řízení); 

• vytvoření integrované koncepce udržitelného zachování 

biodiverzity v povodí Lužické Nisy; 

• vytvoření koncepce likvidace odpadních vod v povodí 

řeky - monitoring zdrojů znečištění; 

• zvýšení estetické, turistické a rekreační atraktivity řeky 

Nisy a jejího okolí. 

• podpora výstavby čistíren odpadních vod a kanalizací 

v obcích; 

• boj s povodněmi; 

• diagnóza rybnatosti. 

- realizace balíčku opatření v 

rámci Programu Čistá Nisa; 

• zlepšení kvality vody v Lužické 

Nise; 

• protipovodňová ochrana; 

rybnatost toků; 

• omezení výskytu invazních 

rostlin; 

• práce s veřejností.

Priority: 

- stanovení silničních rozvojových os a 

jejich doplnění dodatečnou silniční sítí; 

- probíhá aktualizace seznamu silničních priorit; 

- z textu vyplývá chybějící společná metodika zpracovávání 

dokumentů. 


Předpokládané cíle: 

- zlepšení stavu infrastruktury -> Německo (do 

poloviny 90. let – Interreg), Polsko a ČR od druhé 

poloviny 90. let); 

- hraniční přechody, mosty, silnice; 

- v r. 2000 zpracování „Koncepce rozvoje dopravy“ 

– probíhá aktualizace. 

- výstavba dopravní infrastruktury 

v příhraničí. 

Silniční doprava 

* Změna názvu 

od: Regionální 

plánování, infrastruktura,doprava 

->Regionální 

plánování a doprava-> 

Silniční 

doprava; 

*Změna názvu v 

důsledku vyčlenění 

jiných pracovních 

skupin; 

Priority: 


Předpokládané cíle: 

Železniční doprava 

- rozvíjení společné dopravní nabídky – jízdenky; 

- pokračování v investičních akcích na jednotlivých úsecích; 

- monitoring osobní a nákladní dopravy; 

- podpora konkrétních subjektů realizujících uvedené aktivity; 

- snaha o zkvalitnění propojení polské strany ERN s 

Vratislaví a severem Polska; rozvoj rychlé železnice. 

• snahy o vznik Okružní železnice; 

• zpracování studií a analýz; 

• zpracování dalších směrů činnosti; 

• zavedení třístranné jízdenky Euroregionu Nisa. 

- obnovení železniční dopravy 

v polsko-česko-německém 

příhraničí. 

Priority: 


Hospodářství Předpokládané cíle (r. 1993): 

- zlepšení konkurenceschopnosti prostřednictvím: zaměření 

na hlavní oblasti aktivit, definování klíčových 

rozvojových odvětví, zaměření na póly růstu a evropská 

hospodářská centra; 

- podpora činnosti hospodářských komor; 

pořádání hospodářských veletrhů a výstav; 

- podpora pro inovace. 

- třístranná Cena Inovace Euroregionu Neisse- 

Nisa-Nysa; 

- zpracování třístranné „Koncepce rozvoje ERN“; 

- publikace a katalogy; 

- vznik hospodářské samosprávy Euroregionu 

Nisa; 

- vydávání časopisů ekonomického zaměření. 

• hospodářský rozvoj území 

ERN; 

• prohlubování spolupráce hospodářských 

samospráv. 

125

126 

Priority: 


Cestovní ruch Předpokládané cíle (r. 1991): 

• aktivity pro vytvoření Společné prázdninové oblasti; 

- vytvoření společné turistické nabídky; 

- vytvoření informačního turistického systému. 

- v r. 1999 zpracování Koncepce pro rozvoj cestovního 

ruchu v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa 

(laibild); 

- vytvoření sítě cyklistických magistrál v 

Euroregionu; 

• tvoření sítě hraničních přechodů (do r. 2007); 

• výměna informací o nabídkách v cestovním 

ruchu a vydávání společných informačních materiálů; 

• prezentace nabídek na veletrzích; 

• zvýšení kvalifikací personálu; 

- memorandum o rozšíření 5 turistických tras v 

Euroregionu; 

- výměna informací o strukturách 

a nabídkách v cestovním 

ruchu. 

Priority: 


Historie Předpokládané cíle (r. 1992): 

- pokračování a hledání finanční podpory prostřednictvím 

projektů; 

• rozšíření spolupráce s vysokými školami, spolky a sdruženími, 

muzei, jinými pracovními skupinami a médii; 

• iniciování projektů s účastí mládeže; 

- digitální knihovna historických publikací o území ERN. 

- odborné konference o osídlení, dopravě, hospodářství, 

politických dějinách; 

- vytvoření koordinačního a výstavního muzea 

Brána Trojzemí v Hrádku nad Nisou. 

- aktivizace výzkumných prací 

týkajících se dějin území ERN; 

- vědecká výměna; 

- vydávání publikací. 

Priority: 


Ochrana památek Předpokládané cíle (r. 1992): 

• práce pro vytvoření systému účinné ochrany a péče o 

lidovou architekturu; 

• ochrana a péče o tradiční stavební řemeslo; 

• zapsání „Krajiny podstávkových domů“ na seznamu 

UNESCO; 

• snaha o to, aby ochrana a péče o kulturní památky byla 

prioritou, „značkou“ ERN; 

• vyhodnocení stavu památek; 

• vzdělávání a získaní větších evropských zdrojů v letech 

2014-2020. 

- publikace brožur o kulturním dědictví ERN; 

- veletrhy pro památkovou péči; 

- tvoření projektů „Krajina podstávkových domů“. 

- efektivní ochrana památek 

hmotné kultury výjimečného 

charakteru (podstávkové 

domy); 

- budování citlivosti vůči osudu 

památek a jejich významu 

pro ekonomiku; 

- sanace a péče o památky rozvíjením 

odborného zázemí 

(řemeslníci).

Priority: 


Předpokládané cíle (r. 1991): 

• aktivity s cílem odstraňování legislativních překážek za 

účelem prohloubení běžné přeshraniční spolupráce; 

• podpora prevence jako hlavního směru budoucích aktivit; 

• vzdělávání veřejnosti v oblasti prevence, zejména dětí a 

mládeže; 

• školení zaměstnanců správních úřadů; 

• budování podpory pro systém bezpečnosti na principu 

tří pilířů: vládního, samosprávného a nevládního; 

• koordinační opatření pro zlepšení bezpečnosti v příhraničních 

území; 

• přeshraniční systém rychlého zasahování v krizových 

situacích (např. povodně). 

• aktivity pro omezení kriminality v příhraničí (vytváření 

formalizované spolupráce – policie); 

• vytváření koordinace před katastrofami (předávání 

informací a součinnost); 

• vytváření legislativních řešení pro spolupracující 

služby v příhraničí (smluv, dohod – myšlenka 

tzv. Zásahového dokumentu); 

• budování spolupráce s občany příhraničí; 

• koordinace aktivit v horských oblastech; 

• pořádání cvičení. 

• zajištění široce chápané bezpečnosti. 

Ochrana před 

k a t a s t r o f a m i . 

Bezpečnost 

• vývoj skupiny: 

Ochrana před 

k a t a s t r o f a m i . 

Bezpečnost -> 

rozdělení do 

dvou podskupin: 

• Ochrana před 

katastrofami -> 

Přeshraniční krizové 

řízení 

• B e z p e č n o s t-> 

vznik grémia: 

Fórum bezpečnosti 

(FOR-BES) 

Priority: 


Rovné příležitosti Předpokládané cíle (r. 2008): 

- hledání společné platformy pro spolupráci s cílem zajištění 

rovných příležitosti žen a mužů a předcházení veškerým 

vyloučením. 

- hledání třístranné platformy spolupráce. 

• prosazení rovných příležitosti 

žen a mužů ve všech oblastech 

politiky; 

• rovné příležitosti zdravotně 

postižených občanů. 

Priority: 


Statistika Předpokládané cíle (r. 

1991/1992): 

• pokračování: tvoření a rozšiřování statistických informací 

o území Euroregionu Nisa; 

• zdokonalování metodiky zpracovávání dat. 

• setkávání, 

• zpracovávání publikací; 

• budování databanky. 

• - poskytování informací o socio-hospodářské 

situace na 

území ERN; 

• - vytváření soudržných 

(třístranných) statistických informací 

– překonávání metodologických 

problémů. 

127

128 

Priority: 


Školství Předpokládané cíle (r. 2004): 

• vytvoření přeshraničního vzdělávacího prostoru; 

• kvalitativní rozvoj a profesionalizace vzdělávání: sjednocená 

nabídka získávání kvalifikací učitelů; společné 

vzdělávací programy podpořené certifikáty; 

• zpřístupnění a poskytování služeb pro podporu partnerů; 

• tvoření institucionálních rámců pro společné profesionální 

řízení integrovaného vzdělávacího systému; - 

zdůrazňování omezení v projektech EU v realizaci aktivit 

skupiny: omezený čas a složité financování; 

• přizpůsobení odborného vzdělávání skutečným potřebám 

regionu (Euroregionu). 

• školský informační portál ERN jako platforma 

pro navazování kontaktů mateřských škol, škol 

a jiných vzdělávacích zařízení; 

• zpracování certifikátu KOMPETENT; 

• konference, workshopy pro žáky; 

• odborné vzdělávání učitelů, vědecké festivaly; 

• realizace projektu „PONTES“ s heslem „Učit se v 

Evropě a pro Evropu“. 

- předávání vědomostí o sousedních 

zemích; 

- aktivizace spolupráce v oblasti 

vzdělávání z hlediska celoživotního 

učení. 

Priority: 


Knihovny Předpokládané cíle (r. 1999): 

- digitální propojení německých, polských a českých kulturních 

historických fondů; 

- publikace věnované různým aspektům kultury příhraničního 

území. 

• rozvoj spolupráce knihoven; 

• společné výstavy, konference; 

- realizace projektů, výtvarných soutěží. 

- shromažďování knižního fondu, 

- zajištění přímých kontaktů. 

Priority: 


Veřejné zdraví Předpokládané cíle (r. 1999): 

• přijetí „Prohlášení o ochraně a podpoře veřejného zdraví“; 

• pokračování v dosavadních aktivitách. 

• zjišťování stavu ohrožení 48 infekčními nemocemi 

a akutními případy infekcí dýchacích cest; 

• hledání zdrojů onemocnění; přijetí „Prohlášení 

o ochraně a podpoře veřejného zdraví“. 

• zmapování stavu zdraví v 

ERN, výměna informací o 

kvalitě vod ke koupání; monitoring 

a pravidelné hlášení 

onemocnění.

Priority: 



Z d r a v o t n i c k é 

záchranné služby 

• vytvoření společného školícího systému zdravotnických 

záchranných služeb působících na území ERN; 

• zpracování koncepce společného školícího střediska; 

• zpracování koncepce zimních závodů. 

• cvičení; 

• prohlubování znalostí o legislativních řešeních; 

• školení a kurzy. 

• vytvoření soudržného (přeshraničního) 

systému přednemocniční 

lékařské pomoci; 

• zlepšení přednemocniční 

péče; 

• koordinace a řízení složek 

ZZS. 

Priority: 



Akademické koordinačnístředisko 

ERN 

• pokračování: koordinace vzdělávací, vědecké a výzkumné 

činnosti zařízení nacházejících se v ERN. 

• ACC - koordinace vzdělávací, vědecké a výzkumné 

činnosti zařízení nacházejících se v ERN 

(sekce: ochrana životního prostředí, hospodářství, 

technika, komunikace, vzdělávání, zdravotnictví, 

kultura, historie); 

• zřizování výukových zařízení; 

• pořádání sympozií, konferencí; 

• podpora výměny zaměstnanců a studentů; 

• vydávání časopisu; 

• Univerzita Nisa. 

• postupná integrace vědeckých 

kruhů; 

• vytváření vědeckého, kulturního 

a hospodářského potenciálu 

regionu; 

• zaměření reforem a investic 

na klíčové oblasti budování 

společnosti založené na 

vědomostech; 

• tvoření celoživotního 

vzdělávání; budování evropského 

vysokoškolského prostoru. 

129

KARPACZ 

2011

20 ja h r e 

d e r 

gr e n z ü b e r s c h r e i t e n d e n 

zu s a M M e n a r b e i t in d e r 

eu r o r e g i o n 


inhaLtverzeichnis: 

Mi r o s ł a w zd u L s k i • Vorwort ....................................................................................................... 133 

ch r i s t o p h sc h u r r • Wald - lebendiger Austausch im grünen Teil 

der Euroregion Neisse ........................................................................................................... 137 

ja r o s L a v hr á d e k • Saubere Neisse ........................................................................................... 140 

zbigniew ja k i e L • Straßenverkehr .............................................................................................. 144 

Mac i e j ga ł ę s k i • Bahnverkehr in der Euroregion Neisse .................................................. 148 

ho L M gr o s s e • Die Euroregion Neisse-Nisa-Nysa auf dem Weg 

zum gemeinsamen Wirtschaftsraum und der Beitrag 

der EUREX Wirtschaft ............................................................................................................. 150 

wo L f g a n g Mi c h e L • Tourismus der Euroregion Neisse ...................................................... 155 

Mar i u s z wi n z e L e r • Geschichte ................................................................................................. 157 

ja c e k ja k u b i e c • Denkmalschutz - eine wichtige Priorität 

der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa ...................................................................................... 161 

Ma c i e j ga ł ę s k i • 20 Jahre Gefahrenschutz, Entgegenwirken den 

und Beseitigung von Katastrophenfolgen im Dreiländereck 

Deutschlands, Tschechiens und Polens .......................................................................... 164 

ine s fa b i s c h • Chancengleichheit ............................................................................................. 169 

sł a w o M i r ban a s z a k • Statistik .................................................................................................... 172 

reg i n a ge L L r i c h • Bildung: Stand und Perspektiven ......................................................... 175 

bär b e L wi e n r i c h, bLa n k a ko n v a L i n k o v á • Bibliotheken ..................................................... 178 

vLadiMír va L e n t a • Öffentliche Gesundheit .......................................................................... 182 

bar t o s z ko M e d a • Gesundheitsrettungsdienst ................................................................... 185 

he L e n a ne u M a n n o v á • Die Zusammenarbeit der Hochschulen 

in der Euroregion Neisse im Rahmen des akademischen 

Koordinierungszentrums in der ERN (ACC) und ihre Perspektiven ...................... 188 

Mi r o s ł a w zd u L s k i • Zusammenfassung der Workshops ................................................. 191

vo r W o r t 

Die Publikation mit dem Titel „20 Jahre der 

grenzüberschreitenden Zusammenarbeit in 

der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa“ hat einen besonderen 

Charakter. Sie enthält Beiträge von 

Personen, die sich aktiv für die grenzübergreifende 

Zusammenarbeit im Rahmen der 

Expertengruppen einsetzen. Die Erfassung 

und Vorbereitung waren möglich dank dem 

durch die Euroregion realisierten Projekt 

„Internationaler grenzübergreifender Workshop“. 

Selbstverständlich ist sowohl der Umfang als auch 

der Charakter der Beiträge differenziert. Es ist daher 

notwendig, ein breiteres Spektrum darzustellen. 

Die Idee der Gründung der Euroregion im 

Dreiländereck: Polen, Deutschland und damals 

noch der Tschechoslowakei keimte um die 

Jahreswende 1990/1991 in politischen, wirtschaftlichen 

und wissenschaftlichen Kreisen 

in Zittau. Seit Beginn hatte die Euroregion 

Selbstverwaltungscharakter und genoss die 

Unterstützung des Präsidenten von Liberec, 

Jiři Drda, des Landrats von Zittau, Heinz Eggert 

und des Woiwoden von Jelenia Góra, Jerzy 

Nalichowski. Nach Gesprächen und Beratungen 

unterzeichneten die drei Parteien am 14. Mai 

1991 die Kooperationserklärung über die grenz-

134 

übergreifende Partnerschaft, und wenige Tage 

später, am 23. Mai 1991, fand in Zittau die 

Initialkonferenz „Dreiländereck“ statt, über welche 

die Schirmherrschaft die Staatspräsidenten 

der drei Länder Václav Havel, Lech Wałęsa und 

Richard von Weizsäcker übernahmen. Es wurde 

eine erste Vereinbarung über die Gründung der 

„Euroregion Dreiländereck“ getroffen (auf diesen 

Namen verzichtete man später und ersetzte 

ihn mit der Bezeichnung Euroregion Neisse-Nisa- 

Nysa) und ein Memorandum zur Bestimmung von 

weiteren Handlungsrichtungen verabschiedet. Im 

Juli 1991 wurde in Zittau das Koordinierungsbüro 

der Euroregion Neisse errichtet. Ähnliche Büros 

entstanden später in Liberec und Jelenia Góra. 

Im August des gleichen Jahres wurde auch der 

Entwurf für die Organisationsstruktur und die 

Satzung erarbeitet und die endgültige Frist für die 

Beschlussfassungen durch die Selbstverwaltungen 

über den Beitritt der sich bildenden Euroregion 

festgelegt. Am 21. Dezember 1991 fand in Zittau 

die erste Sitzung des Rates der Euroregion Neisse 

statt, die als Datum ihrer offiziellen Gründung gilt. 

Im nächsten Jahr nahm der Rat der Euroregion die 

erste Fassung der Rahmenvereinbarung über die 

Kooperation an, genehmigte den Handlungsplan 

und das Logo und fasste den Beschluss über 

die Mitgliedschaft in der Arbeitsgemeinschaft 

Europäische Grenzregionen (AGEG). 

Die Euroregion Neisse-Nisa-Nysa hat keine 

eigene Rechtssubjektivität im Sinne der Gesetze 

jedes Landes. Alle Organe arbeiten im Rahmen 

der Rechtsnormen ihrer Länder. Sie besteht zunächst 

aus folgenden Vereinen: Stowarzyszenie 

Gmin Polskich Euroregionu Nysa, Euroregion 

Nisa – zájmové sdruženi právnických osob und 

die Kommunalgemeinschaft Euroregion Neisse, 

Sektion BR Deutschland e. V. (jetzt „Euroregion 

Neisse e. V.). Die Mitgliedschaft der Gemeinden 

und Kreise ist interne Angelegenheit jeder Seite 

und bedarf keiner Zustimmung anderer Partner. 

Die Ziele und der Umfang der Kooperation der 

Mitglieder der Euroregion wurden in der genehmigten 

Rahmenvereinbarung bestimmt. Die damals 

wichtigsten Ziele waren: Unterstützung 

im Rahmen ihrer Möglichkeiten, insbesondere 

der Interessen der Gemeinden und Landkreise 

und der Bürger, die mit den regionalen 

Entwicklungszielen übereinstimmen, sowie Hilfe 

auf der Regionalebene in diesen Bereichen, die 

zum EU-Beitritt führen. 

Im Tätigkeitsbereich wurde festgelegt, zu fördern 

ist jegliche Entwicklung in der Grenzregion, 

insbesondere in folgenden Bereichen: 

- Raumordnung, Erhaltung und Verbesserung 

der Umwelt, 

- Erhöhung des Niveaus der wirtschaftlichen 

Entwicklung und Angleichung des 

Lebensstandards; 

- Errichtung und Anpassung der Infrastruktur 

an die grenzübergreifenden Bedürfnisse; 

- Mitwirkung bei Brandbekämpfung und 

Bekämpfung von Naturkatastrophen sowie 

Mitwirkung bei Notlagen; 

- kultureller Austausch und Schutz des gemeinsamen 

Kulturerbes; 

- Beeinflussung der Verbesserung der zwischenmenschlichen 

Beziehungen; 

- Zusammenarbeit im Bereich der humanitären 

und sozialen Tätigkeit; 

- Förderung der Tätigkeiten zur Entwicklung 

der öffentlichen Verkehrsmittel und des 

Tourismus in der Grenzregion; 

- Bearbeitung der Beschwerden von 

Bürgern bei grenzübergreifenden Fällen 

(Rahmenvereinbarungen zu 1994). 

Während der Konferenz in Zittau im Mai wurde 

auch die erste Liste der Prioritäten verfasst. 

Und zwar: 

Erhöhung der Anzahl von Grenzübergängen 

und Modernisierung der bestehenden 

Grenzübergänge, die eine Voraussetzung für 

die Entwicklung der Zusammenarbeit in der 

Grenzregion sind; 

Schaffung eines Systems der Informations- 

und Kommunikations-Infrastruktur; 

Knüpfen der wissenschaftlichen und kulturellen 

Zusammenarbeit zwischen den einzelnen 

Zentren auf dem Gebiet der Euroregion; 

Maßnahmen zur ökologischen Sanierung des 

Grenzgebiets; 

Erarbeitung einer komplexen, grenzübergreifenden 

Planung der regionalen Entwicklung; 

Integration der Bürger auf dem Grenzgebiet 

(Borys, Panansiewicz 1998, 54). 

An der Stelle ist der Punkt fünf einer besonderen 

Erörterung wert, denn die Erarbeitung 

der Entwicklungsstrategie war eine der

Voraussetzungen für die Beschaffung der EU- 

Fördermittel. Nach einer Ausschreibung des 

Sächsischen Ministeriums für Wirtschaft und 

Arbeit wurde die deutsche Firma GmbH Dornier 

zum Hauptausführer des Projekts gewählt. Sie 

bot die Kooperation auf der tschechischen Seite 

der Firma Saul aus Liberec, und auf der polnischen 

Seite Jeleniogórskie Biuro Planowania i 

Projektowania (dem Planungs- und Projektbüro 

Jelenia Góra) an. Der erste, diagnostische Teil 

der Studie, erschien im Dezember 1993, und 

der zweite, planungsbezogene Teil im Februar 

1994 (Müller und andere 1993, 194). Obwohl 

die dort enthaltenen Prioritäten offiziell in der 

dritten Sitzung des Rates der Euroregion am 

20.10.1993 genehmigt wurden, erweckte die 

Strategie als Ganzes Widerstand der tschechischen, 

polnischen sowie der deutschen Seite. 

Am meisten kontrovers war die Hierarchie der 

Zielsetzungen. Z. Przybyła (1994, 48) hat bei der 

Beurteilung dieses Dokuments betont, trotz offensichtlicher 

Richtigkeiten, wie: der Aufbau 

des Dokuments oder richtige Auswahl der 

Methoden, fehlen die Ergebnisse der Beratungen 

mit Selbstverwaltungen oder mit wissenschaftlichen 

Gremien, ungeachtet bleiben der Einfluss 

von Ballungsgebieten (Wrocław, Prag, Dresden), 

die Rolle des Banksystems, Hervorhebung der 

Arbeitsmarktstärken nur auf der deutschen Seite, 

Hervorhebung der Interessen nur der deutschen 

Seite, ohne die Interessen der polnischen Seite zu 

berücksichtigen (Bau einer Schnellstraße Liberec- 

Hradek-Zittau-Weissenberg) und Ähnliches. Aus 

der heutigen Sicht kann man sagen, die Strategie 

war eine Beschreibung vieler, vorgeschlagener 

Maßnahmen, von denen die meisten in den letzten 

20 Jahren, jedoch nicht als Prioritäten, realisiert 

wurden. In den späteren Jahren wurde die 

Liste der Prioritäten mehrmals geändert. Zum 

135 

ersten Mal erfolgte dies im Dezember 1996 während 

der Konferenz zum 5. Jubiläum und zum 

zweiten Mal anlässlich zehnjährigen Bestehens 

im Jahr 2002. 

Bei diesem letzten Mal wurden sechs 

Herausforderungen in den folgenden 

Bereichen genannt: Kommunikation, technische 

Infrastruktur, Umwelt, Entwicklung von 

Wirtschaft/ Tourismus, ländlichen Gebieten/ 

Forstwirtschaft und Humanressourcen. 

Die in Memoranden enthaltenen Aufgaben 

galten als Grundlage für die Tätigkeiten der 

Arbeitsgruppen. Die Idee zur Herausbildung 

trilateraler Strukturen kam bereits an der 

Initialkonferenz in Zittau zum Vorschein. 

Damals wurden sieben Arbeitsgruppen bestellt: 

1. Energiewirtschaft und Umwelt, 2. 

Raumordnung, 3. Kultur, 4. Wirtschaft und 

Landwirtschaft, 5. Sicherheit, 6. Gesundheit 

und 7. Verwaltung. Zu Anfang ihres Bestehens 

waren sie nicht nur eine Ebene, sondern wie 

Jacek Jakubiec andeutet (2011, 25) . 

Wesentliche Änderungen in der Tätigkeit wurden 

direkt vor dem EU-Beitritt Polens und 

Tschechiens vorgenommen. In der Sitzung des 

Rats der ERN in Miłków am 15. November 2003 

wurden anstelle der keimenden und immer 

noch eher „bürgerlichen“ Arbeitsgruppen die so 

genannten euroregionalen Expertengruppen 

bestellt, die „EUREX“ genannt wurden (am häufigsten 

mit drei Personen von jeder Seite). Ihre 

Hauptaufgabe ist Handeln in gemeinschaft- 

lichen Kategorien im Rahmen des jeweiligen 

Gebietes. Im Moment gibt es 16 solche EUREX 

und die Beiträge ihrer Vertreter sind in dieser 

Veröffentlichung enthalten. 


Literatur: 

Jakubiec J. (2011), Euroregion Nysa o sobie. Międzynarodowe Warsztaty Transgraniczne w Karpaczu, in: Nowiny 

Jeleniogórskie Nr. 46, vom 15.11. 

Borys T., Panansiewicz Z. (1998), Panorama euroregionów. Herausgabe 2, geändert, Juli. 

Przybyła Z. (1994), Koncepcja rozwoju gospodarczego dla ERN (próba oceny), w: Adamczuk F., Przybyła Z. [hsgb.], 

Euroregion Nysa. Trzy lata doświadczeń. Jelenia Góra. 


Projektów PHARE CBC. Jelenia Góra.


Wa L d - Lebendiger au S t a u S c h 

im g r ü n e n teiL d e r 

eu r o r e g i o n neiSSe 

i. rü c k b L i c k: 

Die Wälder im Dreiländereck wurden durch 

Luftschadstoffe seit den 1970er Jahren massiv 

geschädigt. Besonders stark betroffen waren das 

Iser– und Riesengebirge in Polen und Tschechien, 

aber auch die Wälder in den Hochlagen des 

Zittauer Gebirges und im Neißetal wiesen gravierende 

Schäden auf. Folgen waren: 

o Schädigung und Absterben der Wald- 

bestände, 

o starke Versauerung der Waldböden, 

o erhebliche Erschwernisse für die Wieder- 

aufforstung, 

o Zerstörung des Landschaftsbildes, 

o Verschlechterung des Wasserhaushalts 

und weiterer ökologischer Funktionen der 

Waldlandschaft. 

Anlass für die Gründung der EUREX Wald war 

der Wunsch von Forstleuten und Naturschützern, 

sich über die Schäden gegenseitig zu informieren 

und bei deren Bewältigung zusammenzuarbeiten. 

Die Landräte auf sächsischer Seite wie 

auch die verantwortlichen Kommunalpolitiker in 

Polen und Tschechien ermöglichten durch ihre 

Unterstützung die Umsetzung dieses Wunsches.

138 

In den ersten 10 Jahren der EUREX standen 

der Informationsaustausch über die ökologische 

Katastrophe und Projekte zur unmittelbaren 

Schadensbeseitigung im Vordergrund. Zu 

nennen sind hier z. B. der „Waldzustandsbericht 

der Euroregion Neisse“ von 1998, gemeinsame 

Exkursionen und Waldkonferenzen sowie 

Förderprojekte zur Generhaltung von 

Waldbäumen, insbesondere der autochthonen 

Fichte des Isergebirges, sowie zum Schutz der neu 

gepflanzten Kulturen im Isergebirge. Bedeutsam 

war ebenfalls die Kenntnis der Strukturen von 

Forstverwaltung und Naturschutz in den drei 

Ländern. Für diese wichtigen ersten Jahre der 

Zusammenarbeit stehen stellvertretend für viele 

die Namen Bałazy (PL), Malina und Ullmann (CR), 

Mannigel und Geyer (D). 

Von Anfang an befasste sich die EUREX auch 

mit Fragen des Naturschutzes im Wald, insbesondere 

der Erhaltung gefährdeter Ökosysteme und 

Arten. Dabei wurden kontroverse Auffassungen 

von Forstleuten und Naturschützern nicht ausgelassen. 

Denn offene, sachliche Information 

ist die Grundlage für gegenseitiges Verständnis. 

Informationen, Sachkunde und Verständnis sind 

die Grundlage für Lösungen. 

In der folgenden Phase stand die 

Vertiefung einzelner Themen, die für alle drei 

Seiten wichtig waren, im Vordergrund. Hier 

ist an die 1. Rotsteinkonferenz zum Thema 

„Bodenschutzkalkung“ im Jahr 2002 zu erinnern, 

wo dieses für die Sanierung der Wälder wichtige, 

aber kontroverse Thema wissenschaftlich und 

forstpraktisch auf hohem Niveau behandelt wurde. 

Die Ergebnisse sind in einem noch heute lesenswerten 

Tagungsband zusammengefasst. 

Zugleich rückte das Thema „Umweltbildung 

und Waldpädagogik“ stärker in den Fokus: 

Konsens bestand, daß in der Zukunft ökologische 

Fehlentwicklungen, wie sie im Dreiländereck 

stattgefunden hatten, nur durch Mitnahme der 

Bevölkerung, v.a. auch durch Information und 

Aufklärung von Kindern und Jugendlichen, zu vermeiden 

wären. In allen drei Ländern gibt es hier 

gute Ansätze, auch wenn Forst und Naturschutz 

dabei nicht immer zusammenarbeiten. 

Ferner wurde das Themenspektrum erwei- 

tert. Wir sprachen auch häufiger über normale 

Aufgaben der Forstwirtschaft, z. B. den Holzmarkt, 

die Pflege des Waldes oder den Waldumbau. 

ii. wo s t e h e n w i r h e u t e? 

Die Wälder in der Euroregion sind wieder 

grün. Als deutscher Förster spreche ich meine 

ausdrückliche Hochachtung für diese beachtliche 

landeskulturelle Leistung gerade unserer 

polnischen und tschechischen Kollegen aus. 

Der Informationsaustausch der kurzen Wege 

unmittelbar in der Region läuft gut, auch zwischen 

den Arbeitsberatungen. Das hat sich z. B. 

nach dem Sturm „Kyrill“ im Januar 2007 bewährt, 

wo wir schnell und umkompliziert Informationen 

über das Ausmaß der Schäden und den Holzmarkt 

ausgetauscht haben. 

Neben vielen eigenen Aktivitäten im 

Bereich der Umweltbildung und forstlichen 

Öffentlichkeitsarbeit führen wir immer häufiger 

gemeinsame Veranstaltungen durch. Wertvoll ist 

dabei die Vorstellung der von Land zu Land unterschiedlichen 

Methoden und Vorgehensweisen, 

weil immer wieder innovative und spannende 

Ansätze dabei sind. 

2011, das von den Vereinten Nationen ausgerufene 

Internationale Jahr der Wälder, ist für 

gemeinsame Aktivitäten ein guter Katalysator. 

Beispiele für Veranstaltungen, die 2011 bi– oder 

sogar trilateral durchgeführt wurden, sind: 

o gemeinsame Exkursion für die EU-Arbeits- 

gruppe für forstliches Vermehrungsgut 

(CR-PL-D), 

o Niederschlesisches Waldfest in Wroclaw am 

(PL-D), 

o Waldkonferenz zum Thema „Wie läuft die Zeit 

für Wald und Mensch“ auf Schloß Frydlant 

mit Eröffnung einer tschechisch-deutschen 

Ausstellung zu(CR-D), 

o Tag der Sachsen in Kamenz (D-PL), 

o Waldtage in Lwówek Śląski (PL-D). 

Allerdings erkennen wir auch einige Probleme 

und Handlungsbedarf für die Zukunft unserer 

EUREX-Gruppe. Diese sind zum einen inhaltlicher 

Art: 

o eine verstärkte wirtschaftliche Nutzung des 

Waldes, auch für die Energieversorgung,

steht zunehmend in Spannung mit der nachhaltigen 

Bewahrung und Entwicklung der 

Gemeinwohlleistungen des Waldes (z.B. 

Wasserhaushalt, Erholungsnutzung), 

o insbesondere im Umgang mit wertvollen 

Waldgebieten, z. B. des NATURA 2000 

– Netzwerkes, bestehen unterschiedliche 

Auffassungen zwischen Forst und 

Naturschutz. 

Es handelt sich jedoch auch um Fragen 

der wechselseitigen Kommunikation und des 

Verständnisses: 

o unzureichende Sprachkenntnisse in den 

Muttersprachen der anderen Partner erschweren 

die Verständigung, 

o Änderungen der Verwaltungsorganisation 

(insbesondere eine deutsche Krankheit) sind 

Risiken für die Kontinuität der Gruppe, 

o so wichtig langjährige Wissensträger sind, so 

wichtig ist allerdings die Integration neuer 

Mitglieder. 

iii. wo h i n wo L L e n w i r g e h e n? 

• besseres Lernen und verstehen der Sprache 

der anderen Partner: wie stärken wir die 

Möglichkeiten und die Bereitschaft dazu? 

• Schaffung von Austauschmöglichkeiten zwischen 

den Ländern, um das Verständnis für 

die tägliche Arbeit zu verbessern: Wird das bei 

engen finanziellen und personellen Spielräumen 

möglich sein? 

• Aufrechterhaltung der Zusammenarbeit 

bei Umweltbildung und Waldpädagogik: 

Lassen sich die dafür nötigen Ressourcen bei 

Personal und Finanzen langfristig sichern? 

139 

• Intensivierung der Zusammenarbeit bei konkreten 

Projekten mit Nutzen für die regulären 

Aufgaben, z. B. Hochwasserwarnsystem, 

Waldbrandüberwachung, Monitoring von 

Wald– und Wildschäden: Werden wir den langen 

Atem für die umfangreichen Projektanträge 

haben? Werden wir es schaffen, trilaterale 

Projekte hinzuzubekommen? 

• Aufgreifen neuer Themenfelder aus internationalen 

Prozessen, z. B. einer neuen 

Positionierung der Forstwirtschaft als 

Vermittler vielfältiger wirtschaftlicher, ökologischer, 

sozialer und kultureller Aktivitäten: 

Können wir dafür notwendige Freiräume und 

Experimentierfelder erlangen? 

• Erkundung neuer Möglichkeiten zur 

Finanzierung sozialer, ökologischer und kultureller 

Leistungen des Waldes, z. B. Erholung 

und Tourismus, Naturschutz: Wird es möglich 

sein, die vielen Bedenken gemeinsam mit neuen 

Ansätzen zu überwinden? 

• Nachdenken über gemeinsame Schritte 

der beruflichen Qualifikationen für die 

Waldbewirtschaftung: Können wir mehr miteinander 

und voneinander lernen? 

Zum Schluß ein Zitat des 1. Beigeordneten 

des Landratsamtes Bautzen, Herrn Dr. 

Wolfram Leunert, bei der Begrüßung der EU- 

Arbeitsgruppe über forstliches Vermehrungsgut 

im Juni 2011, die unsere Zusammenarbeit in der 

Euroregion Neisse erlebt hat: 

„Wir können heute in unserer Region voller 

stolz sagen, dass Grenzen nicht länger Hindernisse 

für das gegenseitige Verstehen sind. Statt dessen 

schenken sie uns die Chance, Vertrauen und 

Verständnis zwischen Europäern aufzubauen.“

ja r o S L a v hr á d e k 

Sa u b e r e neiSSe 

Die Gruppe entstand 1994 in der ersten internationalen 

Konferenz „Saubere Neisse“ 

in Zgorzelec. Die Mitglieder der Gruppe sind 

Vertreter von territorialer Selbstverwaltung, 

von staatlichen Behörden (Ämtern, die wasserrechtliche 

Genehmigungen erteilen), 

Institutionen der Wasserwirtschaft (Verwalter 

von Flüssen, Wasserwerken und Kanalisation), 

der Euroregion sowie von gemeinnützigen 

Nichtregierungsorganisationen. Die 

Arbeitstreffen finden zwei bis fünfmal im Jahr 

im Wechsel in den jeweiligen Ländern der 

Euroregion Neisse statt. 

Inhaltliche Bereiche der Aktivitäten der 

Arbeitsgruppe: 

– Wasserqualität in der Lausitzer Neiße, 

– Hochwasserschutz und Meldesystem bei 

störungsbedingten Verunreinigungen des 

Gewässers der Lausitzer Neiße, 

– natürlicher Fischbestand des Flusses – 

Überwachung, Maßnahmen, 

– Bekämpfung invasiver Neophyten an den 

Gewässern, 

– Öffentlichkeitsarbeit. 

wa s s e r q u a L i t ä t in d e r La u s i t z e r ne i s s e 

Die Schwerpunkte der Aktivitäten der EUREX 

Saubere Neisse war Förderung der Errichtung 

von Kläranlagen und Abwässersystemen in 

Kommunen, indem die durch Kommunen 

beantragten Projekte auf grenzübergreifende 

Auswirkungen und potentielle EU-

Mitfinanzierung beurteilt wurden. Tätigkeiten, 

beruhend auf Errichtung oder Wiederaufbau 

der Kläranlagen sowie Vergrößerung der 

Zahl der an die Kläranlagen angeschlossenen 

Städte führen zur allgemeinen Reduktion 

der Verunreinigungen im Fluss, und was damit 

zusammenhängt zur Verbesserung der 

Umwelt. Dadurch ist es möglich, die Lausitzer 

Neiße zur Erholung, zum Sporttreiben und 

nach Aufbereitung zur Versorgung der Städte 

mit Trinkwasser zu nutzen. Es sind hier realisierte 

Projekte zum Bau der Abwässersysteme 

und Kläranlagen in den Kommunen Rumburk – 

Seifenesdorf – Varnsdorf, Lückendorf – Petrovice 

sowie Pieńsk/Deschka hervorzuheben. Unter 

weiteren Projekten sind folgende zu nennen: 

Abwassersammler und Kläranlage für Jablonec 

nad Nisou und Liberec, Kläranlagen in Chrastava, 

Hrádek n.N., Frýdlant, Nove Město pod Smrkem, 

Hejnice, und auf der deutschen Seite insgesamt 

34 Kläranlagen (Reichenbach, Rietschen, Zittau, 

Weißkeißel, Görlitz u. a.), auf der polnischen Seite 

in Zgorzelec, Lubań, Zawidów, Bogatynia und 

ein Projekt im Einzugsgebiet von Fluss Czerwona 

Woda. 

Seit 2003 konzentrierte sich die Aktivität 

der Gruppe hauptsächlich auf Erteilung 

von Informationen bezüglich der eU- 

Wasserrahmenrichtlinie (2000/60/EEC) mit 

besonderer Berücksichtigung der Folgen der 

Einführung dieser Richtlinie für die Gemeinden 

in der Region. Zu diesem Thema wurden 

Workshops (in Görlitz und in Liberec) organisiert. 

Die Annahme der Richtlinie bedeutet höhere 

Anforderungen bezüglich der Qualität 

vom Abwasser (Verbesserung der funktionsfähigen 

Kläranlagen) und weitere Verbesserung des 

Kanalisationsnetzes in den Gemeinden. 

ho c h wa s s e r s c h u t z 

In den letzten 15 Jahren litt die Region häufig 

unter Hochwasserschäden bei Bewohnern, 

Gemeinden, dem Staatshaushalt und 

Unternehmern. Aus der Initiative der Mitglieder 

der Arbeitsgruppe wurde ein gemeinsames 

141 

Hochwassermeldesystem erarbeitet, welches 

anfänglich darauf beruhte, dass die staatlichen 

Feuerwehrer in Liberec, in Lubań und 

Zittau Informationen mittels Fax geschickt haben. 

Dieses System der direkten grenzübergreifenden 

Verbindung erwies sich bei dem 

Hochwasser 1997 und in den folgenden Jahren 

(2002) als sehr nützlich. Infolge der Entwicklung 

von Informationstechnologien (das Internet), 

wurde das System nach und nach verbessert 

und ausgebaut, beispielsweise um Übertragung 

von Informationen über Störungen, die die 

Wasserqualität in der Lausitzer Neiße und in ihren 

Nebenflüssen beeinträchtigen können. Das 

plötzliche Hochwasser im August 2010 deutet 

auf die Notwendigkeit der weiteren Verbesserung 

des Meldesystems sowie auf Anknüpfung einer 

engeren Zusammenarbeit mit der Arbeitsgruppe 

EUREX – Krisenmanagement hin. 

Im Rahmen der polnisch-tschechischen 

Zusammenarbeit leistete die Gruppe einen wesentlichen 

Beitrag zur Begrenzung des Eintrags 

des trüben Wassers von den Halden des Tagebaus 

Turów auf die Gebiete der Gemeinde Višňová bei 

starkem Regen oder bei Hochwasser. 

Die Überwachung des natürlichen 

Fischbestands in der Lausitzer Neiße und ihren 

Nebenflüssen. 

Nach der anfänglichen Überwachung des 

Fischbestandes in der Lausitzer Neiße auf dem 

Gebiet der tschechischen Republik, die in den 

Jahren 1994-95 durchgeführt wurde, wurde 

die Lausitzer Neiße 1999-2001 im Rahmen eines 

gemeinsamen tschechisch-deutschen 

Projektes auf die erneute Besiedlung mit den 

benthischen Lebewesen und Fischen geprüft. 

Überwacht wurden auch grundlegende chemische 

Eigenschaften des Wassers sowie das 

Vorhandensein von giftigen Substanzen in den 

Flussablagerungen sowie im Muskelgewebe von 

Fischen. Einer detaillierten Untersuchung unterlagen 

die Geschwindigkeit der Erneuerung 

einer Fischgesellschaft auf Gattungen als auch 

auf andere Populationsparameter (Dichte, 

Anstiegseigenschaften, usw.). Nach den

142 

Untersuchungen wurden 32 Fischgattungen 

nachweislich festgestellt, Vorschläge für weitere 

Sanierungsmaßnahmen zur Verbesserung 

der Lebensverhältnisse für Fische und wirbellose 

Tiere (Abschaffung von Migrationsbarierren sowie 

Register der Verschmutzungsquellen) erarbeitet. 

Die Untersuchungen haben die Zweckmäßigkeit 

und die hohe Effizienz der kommunalen 

Kläranlagen nachgewiesen, die im letzten 

Jahrzehnt des 20. Jahrhunderts im Einzugsgebiet 

der Lausitzer Neiße auf dem Gebiet aller drei 

Länder errichtet wurden. Ein anderes Ergebnis 

der Untersuchung war große Sensibilität des 

entstehenden Ökosystems auf lokale und vor- 

übergehende Wasserverunreinigungen, die auf 

Störungen und nicht fachmännisch gesicherte 

Stillstandszeiten der Kläranlagen zurückzuführen 

sind. 

Im Jahre 2004 hat sich die Gruppe auf die 

Prüfung der Durchlässigkeit von Flüssen für 

die Lachsfische auf dem Gebiet Polens und 

Deutschlands konzentriert. Von insgesamt 42 

Wehren gibt es nur an 21 Fischtreppen. Erzielung 

der Durchlässigkeit der Lausitzer Neiße auf der 

ganzen Länge ist innerhalb von 10 Jahren vorgesehen. 

Durchgeführt wurden der Umbau des 

Walzwehrs in Zittau als auch die Errichtung einer 

Fischtreppe, um Wanderungen von Fischen flussaufwärts, 

also auch aufs Gebiet Tschechiens zu 

ermöglichen. 

Bekämpfung invasiver Neophyten an den 

Gewässern des Einzugsgebietes der Lausitzer 

Neiße. 

Im Rahmen der Arbeitsgruppe werden auch 

Projekte zur Überwachung und Bekämpfung invasiver 

Neophyten im Einzugsgebiet der Lausitzer 

Neiße (Riesen-Bärenklau Heracleum mantegazzianum 

und Staudenknöteriche – Reynoutria 

sp, Schlitzblättrige Sonnenhut – Rudbeckia laciniata, 

drüsiges Springkraut – Impatiens glandulifera 

u.a.) gefördert. Wegen verschiedener 

Bekämpfungsmethoden und zur Vorbeugung 

des Befalls in den einzelnen Lädern, lässt sich 

das Vorhandensein dieser Pflanzen in der Region 

nach wie vor nicht völlig begrenzen. Zur erfolg- 

reichen Lösung dieses Problems soll ein innovatives, 

internationales und interdisziplinäres 

Konzept der Aufrechterhaltung der nachhaltigen 

biologischen Differenziertheit im Einzugsgebiet 

der Lausitzer Neiße erarbeitet werden. 

Öffentlichkeitsarbeit. 

Ein Vorteil für die Einwohner der Region ist 

Veranstaltung der internationalen Konferenzen 

„Saubere Neisse“, die durch Pressemitteilungen 

und bleibenden Konferenzmaterialien unterstützt 

werden. Bis dahin fanden insgesamt acht 

Konferenzen statt: Zgorzelec (1994), Görlitz (1995), 

Liberec (1997), Piechowice (1999), St. Marienthal 

(2002), Liberec (2004), Piechowice (2004) und 

Oybin (2010). 

Außerdem erfolgten auch thematische 

Arbeitstreffen – Workshops über ergebnisse 

der Überwachung des Fischbestandes der 

Lausitzer neiße (zweimal in Deutschland, 

einmal in Tschechien), Anwendung des 

Geoinformationssystems zur Dokumentierung 

des Zustandes des Einzugsgebietes der Lausitzer 

Neiße (Zittau, Liberec), Realisierung der eU- 

Wasserrahmenrichtlinie 2000/60/EEC (Liberec 

2003, Görlitz 2003) und Bekämpfung von invasiven 

neophyten (Zittau 2008). 

Im Rahmen der Tätigkeit wurden die 

Publikation herausgegeben: ein Fluss – Drei 

Länder – ein Ziel 

Touristische Erschließung der Lausitzer Neiße 

Bei der Betrachtung der Lausitzer Neiße als eine 

wichtige biologische Straße ist bei Realisierung 

von touristischen Vorhaben besonders auf ihren 

maximalen Schutz zu achten. Die touristische 

Erschließung der Lausitzer Neiße wird seit 2000 

mit einer Veranstaltung Botschaften neisse 

(Begrüßungen von Bürgermeistern der die Neisse 

entlang gelegenen Gemeinden, die zu den polnischen 

und deutschen Bürgermeistern von der 

Quelle der Lausitzer Neiße bis zum Dreiländereck 

mit einem Schiff gefahren werden) unterstützt. 

Die wichtigste Veranstaltung war die 2002 organisierte 

und mit Bürgermeistern der Neisse 

entlang zu oder gelegenen Städte abgestimmte 

expedition neisse. Der Projektgegenstand

war eine so genannte „Wasserstaffel“ über den 

Fluss Lausitzer Neiße, die eine Botschaft des reinen 

Wassers von der Flussquelle bis zur Oder 

und eine Botschaft der Freundschaft und der 

Zusammenarbeit zwischen den Bewohnern der 

Gemeinden und Völkern entlang der Lausitzer 

Neiße trug. Das Flaggschiff fuhr das Mädchen 

„Neisse“, die als Symbol der Botschaft einen Baum 

aus dem Isergebirge trug – einen Staffelstab, 

an den die Vertreter der einzelnen Städte ihre 

Schleifen banden und mit ihren Unterschriften 

und dem Inhalt eines Begleitschreibens die Idee 

der Botschaft unterstützten. Seit 2001 wird auf 

der Strecke Proseč nad Nisou – Hrádek nad Nisou 

(Freibad Kristýna) der Marathon neisse veranstaltet. 

Perspektiven der Tätigkeit der EUREX Saubere 

Neisse. 

In den nächsten Jahren werden folgende 

Vorhaben zum Fokus der Arbeitsgruppe: 

– Mitwirkung bei der Erarbeitung des Konzeptes 

der Entsorgung von Abwasser in allen auf 

dem Einzugsgebiet gelegenen Gemeinden 

und Möglichkeiten der Konzeptsrealisierung 

je nach verfügbarer Ausrüstung. 

- Hilfe bei der Durchführung von 

Kontrollen aller direkten und indirekten 

Verschmutzungsquellen sowie Maßnahmen 

zur Verbesserung der Wasserqualität bei 

Berücksichtigung des Zustandes der verfügbaren 

Ausrüstung. 

– Zusammenarbeit bei der Erstellung einer 

ökologisch nicht belasteten Uferregion; 

– Weitere Verbesserung des gemeinsamen 

Meldesystems über Hochwasser 

und Störungen an den Flüssen des 

Einzugsgebietes; 

– Fortsetzung des Projektes zur Bekämpfung 

von Neophyten, welches für weitere drei 

Jahre im Rahmen des Programms Ziel 3 2010 

genehmigt wurde, 

– mehrmalige Überprüfung der Entwicklung 

der Ichthyozönose in der Lausitzer Neiße und 

ihren wichtigen Nebenflüssen 

– Einbeziehung der Institutionen, Nutzer, kommunaler 

Behörden und Gemeinden aus dem 

Einzugsgebiet der Lausitzer Neiße in die 

Umsetzung der Programme zur allgemeinen 

Verbesserung der Umwelt in der Region, 

– Veranstaltung von Konferenzen „Saubere 

Neisse“ alle drei Jahre sowie von Beratungen 

der EUREX mindestens dreimal im Jahr.

zb i g n i eW ja k i e L 

St r a SSen v er k ehr 

Die Arbeitsgruppe, anschließend Eurex 

„Straßenverkehr”, wurde in der ersten Sitzung 

des Rates der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa am 

21.12.1991 gegründet. Der Gruppe wurde die 

Bezeichnung „Regionalplanung, Infrastruktur, 

Verkehr“ verliehen. Dann wurde sie zu 

„Regionalplanung, Infrastruktur und Verkehr“, 

und später zum „Straßenverkehr“ umbenannt. 

Die Namensänderungen waren auf allmähliche 

Spezialisierung dieses Gremiums zurückzuführen 

und waren mit Aussonderung 

der Fragen aus dem Bereich Tourismus, 

Bahnverkehr, Regionalplanung verbunden. 

Auf die heutige Spezialisierung hatte auch der 

Schengener Beitritt Tschechiens und Polens 

einen Einfluss, denn in den Jahren 1991-2007 

machten die Grenzübergänge die Schwerpunkte 

aus. Die Handlungsprinzipien der Gruppe 

„Straßenverkehr“ wurden in der dritten Sitzung 

des Rates am 24.10.1992 festgelegt. 

Die ersten Vorsitzenden waren: Christian 

Neumann aus Deutschland, Stanislava Jakesova 

aus Tschechien und Jerzy Bucki aus Polen. Über 

die Jahre haben sich viele Personen als Vertreter 

zahlreicher Institutionen eingesetzt, und jetzt 

sind die Leader der Gruppe Michael Hiltscher aus 

Deutschland, Stanislava Jakesova aus Tschechien 

und Zbigniew Jakiel aus Polen. 

Unter den wichtigsten Einheiten, die sich 

an den Arbeiten der EUREX beteiligen, sind: 

von der deutschen Seite Städte, Kreise und 

Landesbehörden Sachsens, von der tschechischen 

Seite Kraj Liberecki und von der 

polnischen Seite Kreise und Gemeinden sowie 

das Marschallamt der Woiwodschaft 

Niederschlesien. 

Es ist zu betonen, innerhalb von diesen 20 

Jahren des Bestehens der Gruppe wurden in 

den Ländern Verwaltungsreformen durchgeführt, 

was in der Zusammensetzung der Gruppe

und in der Thematik der realisierten initiativen 

Widerspiegelung fand. 

Die ersten Jahre waren hauptsächlich mit 

der Erarbeitung einer neuen Betrachtungsweise 

der Straßen verbunden, die bis dahin in 

den Randgebieten Polens, Tschechiens und 

Deutschlands verliefen. Das Dreiländereck 

war verkehrsmäßig nicht stark entwickelt. Die 

Entstehung der Euroregion erlaubte es, diesen 

Zustand zu ändern. Das Ergebnis der Betrachtung 

der Euroregion als ein gemeinsames Gebiet ließ 

eine neue Vorstellung dieses Gebietes in der verkehrsbezogenen 

Hinsicht entwickeln. Obwohl die 

Grenzübergänge immer noch eine tatsächliche 

Hürde waren, wurde das Gebiet der Euroregion 

Neisse nach und nach verkehrsmäßig immer zugänglicher. 

Ein sehr wichtiges Element waren die 

Fördermittel. Die deutsche Seite konnte diese 

Mittel früher beanspruchen (Programm Interreg), 

und auf der polnischen und tschechischen Seite 

wurden die Straßeninvestitionen um die Hälfte 

der neunziger Jahre begonnen (Programm Phare 

CBC). In den weiteren Jahren wurden sehr viele 

Vorhaben im Bereich Straßenbau und Brückenbau 

sowie Errichtung von Grenzübergängen realisiert. 

Außer den internationalen Verkehrswegen 

wurden auch zahlreiche Vorhaben in jedem Land 

auf den jeweils wichtigen Verkehrswegen realisiert. 

Bei den Grenzübergängen ist Zusammen- 

arbeit mit Regierungsbehörden, darunter 

Regierungsverwaltung, Grenzschutz oder 

Zollbehörden zu nennen. Die EUREX Straßen- 

verkehr hat im großen Maße zur Flexibilisierung 

der Zollabfertigungen (z. B. kleiner Grenzverkehr, 

Erleichterungen für Schulen usw.) zur Errichtung 

mehrerer Grenzübergänge in diesem Teil Europas 

und zur Gestaltung einer neuen Kategorie 

und zwar der touristischen Grenzübergänge 

beigetragen. Wichtig sind auch geographische 

Verhältnisse, denn die Grenzen verlaufen 

sehr oft in Berggebieten und hier entlang 

der Lausitzer Neiße. Besonders schwierige 

Maßnahmen mussten an der deutsch-polnischen 

Grenze wegen der notwendigen Errichtung der 

Straßen– aber auch der Flussinfrastruktur ergriffen 

werden. Das Inkrafttreten des Schengener 

145 

Abkommens im Dezember 2007 hatte zur 

Folge, dass die Grenzübergänge keine Priorität 

mehr waren, jedoch sind die Staatsgrenzen und 

Verwaltungsgrenzen geblieben, was mit bestimmten 

Investitionsvoraussetzungen, zum 

Beispiel mit diplomatischen Voraussetzungen 

zusammenhängt. 

20 jähriges Bestehen der Euroregion Neisse- 

Nisa-Nysa bedeutet auch sehr viele Initiativen 

von EUREX Straßenverkehr. Es wurden viele 

wichtige Konferenzen veranstaltet. Die erste 

Verkehrskonferenz fand 1994 in Lubawka 

auf der polnischen Seite, und die letzte 2010 in 

Liberec in Tschechien statt. Die Konferenzen galten 

als wichtige Ebenen zum Information– und 

Erfahrungsaustausch, auch deswegen, dass die 

Teilnehmer außer den Mitgliedern von EUREX 

auch Vertreter vieler kompetenter Träger waren. 

Die in den Konferenzen erarbeiteten Ideen konnten 

breiter vorgestellt werden, es ist sehr oft gelungen, 

ein bestimmtes Vorhaben in die Pläne 

oder in Prioritäten verschiedener Träger aufzunehmen. 

Die zwei letzten Konferenzen verlagerten 

ihre Schwerpunkte eher auf die grenzübergreifende 

Beförderung, als auf Investitionen, und 

obwohl die Thematik des Bahnverkehrs ausgesondert 

wurde, stehen die Fragen der Bahn auch 

in der Thematik der Konferenzen. 

Zum wichtigsten raumordnungsbezogenen 

Ergebnis der EUREX wurde „Das Konzept der 

Verkehrsentwicklung“, das durch die polnische 

Seite in Kooperation mit den anderen Seiten 

2000 erarbeitet hatte. Seither wird alle paar Jahre 

die bilaterale Karte der Straßeninvestitionen aktualisiert. 

Im Moment wird an der Aktualisierung 

der Liste der Straßenprioritäten gearbeitet. 

Dieses Konzept bestimmt die so genannten 

räumlichen Anordnungen der Straßen. Das sind: 

a) auf der deutschen Seite 

Die grundlegende räumliche Anordnung der 

Straßen im deutschen Teil der Euroregion Neisse 

verbindet sich mit überregionalen Entwicklungs- 

Verkehrsachsen, welche im Plan der regionalen 

Entwicklung Sachsens genannt wurden. 

- überregionale Entwicklungs– und 

Verkehrsachsen (Dresden-Berlin, Dresden- 

Hoyerswerda-Cottbus-Berlin, Dresden

146 

Wrocław, Liberec-Zittau-Bautzen-Berlin) 

- regionale Entwicklungs- und Verkehrsachsen 

(Leipzig - Hoyerswerda, Hoyerswerda - 

Senftenberg, Neuestadt / Sa - Bischofswerda, 

Löbau - Görlitz, Bautzen - Sohland, Weißenberg 

- Rumburk, Radeburg - Radeberg) 

- sonstige wichtige regionale Achsen 

(Hoyerswerda - Bad Muskau, Großenhain - 

Bautzen, Bautzen - Bad Muskau, Weißwasser 

- Spremberg, Rothenburg - Hoyerswerda, 

Dresden - Grosshartau 

b) auf der tschechischen Seite 

Der tschechische Teil der Euroregion ist zwischen 

zwei internationalen Korridoren der geplanten 

Autobahnen der Tschechischen Republik 

gelegen. D8 (Prag – Dresden) i D11 (Prag-Lubawka- 

Szczecin). Das grundlegende Verkehrsnetz dieses 

Gebiets machen folgende Straßen aus: 

- R 10 (Prag-Trutnov-Harrachov 

- R 35 (Hradec Kralove-Liberec-Hradek nad 

Nisou 

- I/6 (Radelsky Mlyn-Jablonec nad Nisou) 

- I/9 (Melnik-Ceska Lipa-Rumburk) 

- I/13 (Decin-Novy Bor-Liberec-Habartice) 

- I/14 (Liberec-Tanvald-Korenov-Jablonec nad 

Jizerou-Trutnov 

- I/15 (Litomerice-Zahradky) 

- I/16 (Jicin-Trutnov) 

- I/35 Mlada Boleslav-Jestrebi 

c) auf der polnischen Seite 

Die polnischen Gebiete der Euroregion Neisse 

sind im nördlichen Teil im Verkehrskorridor (III 

Paneuropäischer Verkehrskorridor) gestützt, 

auf den Autobahnen A4 oder 12. Der östliche 

Teil verläuft mit der geplanten Autobahn (eventuell 

Schnellstraße) Szczecin-Lubawka A 3 (S3). 

Mit diesen Korridoren ist das grundlegende 

Verkehrssystem verbunden, welches folgende 

Straßen ausmachen: 

- Autobahn A 4 (Zgorzelec-Wrocław) 

- Nr. 3 (Bolków-Jelenia Góra-Jakuszyce) 

- Nr. 4 (Zgorzelec-Bolesłwiec) 

- Nr. 5 (Bolków-Wrocław) 

- Nr. 12 (Olszyna/Forst-Bolesławiec-Wrocław) 

- Nr. 356 (Zgorzelec-Lubań-Jelenia Góra) 

- Nr. 371 (Bolków-Lubawka) 

Alle drei Seiten der Euroregion Neisse ergän- 

zen die hier beschriebenen Verkehrsachsen mit 

zusätzlichen Verkehrssystemen. Ein verkehrsrelevantes 

Element sind auch die Lösungen im 

Dreiländereck. Hradek-Bogatynia (Sieniawka)- 

Zittau. Diese schon 1991 injizierte Strecke ist im 

Moment in der Realisierungsphase. Die polnische 

Seite nimmt dieses Gebiet breiter mit der Strecke 

von Zgorzelec, die tschechische von Liberec und 

die deutsche von Görlitz und Bautzen wahr. 

ak t i v i tät e n in d e n ja h r e n 1991-2000 

u n d 2001-2011. 

Auf der deutschen Seite: 

- nach und nach in Betrieb genommene 

Strecken der Autobahn Dresden-Ludwigsdorf, 

1999 wurde die ganze Strecke in Betrieb genommen 

- Nord-West-Umgehung von Görlitz 

- Nord-Ost-Umgehung von Reichenbach 

- die Straßen entlang der Spree auf der Strecke 

Neustadt-Boxberg mit seiner Süd-Umgehung 

Außer diesen Straßenbauinvestitionen gab 

es auch Verbesserungen des technischen 

Zustandes von fast allen Bundes-, Landes– 

und Kreisstraßen, was zur Verbesserung des 

Verkehrs und zur Sicherheitssteigerung im 

deutschen Teil der Euroregion Neisse beigetragen 

hat. 

Auf der tschechischen Seite: 

Die Straßenbauarbeiten beruhten hauptsächlich 

auf Fahrbahninstandsetzungen von 

Hauptstraßen, und auch auf Abschluss oder 

Fortsetzung von Straßenbauarbeiten auf den folgenden 

Straßen: 

- R 35 

- Nord-Umgehung von Novy Bor 

- Umbau des Verkehrssystems in Studanka 

- Umbau der Strecke um die Stausee Sous 

- Umgehung der Sandsteingrube in Horni 

Rasnice 

- Ost-Umgehung von Rumburk 

Auf der polnischen Seite: 

- In zwei Etappen wurde die Autobahnstrecke 

Zgorzelec-Krzyżowa (A4) gebaut. 

- die Umgehung von Bolesławiec 

- die Rampenbrücke und die Nord-Umgehung

im Verlauf der Straße Nr. 3 

- Modernisierung von über 10 Straßenstrecken 

der Stadt Jelenia Góra 

- Umgehung ders Stausees Sosnówka 

- Modernisierung im Verlauf der Straße Nr. 359 

Lubań-Miłoszów 

- Modernisierung in einem Abschnitt der 

Straße Nr. 371 Bolków-Lubawka 

- Ortsumgehung von Olszyna im Verlauf der 

Straße Jelenia Góra-Zgorzelec 

- Ortsumgehung von Radoniów auch im 

Verlauf der Straße 

- Instandsetzungen im Teil des Anschlusses 

Świeradów Zdrój-Szklarska Poręba 

- Straßeninstandsetzungen im Zusammen- 

hang mit der Sicherheit auf Fahrradwegen 

in den Kreisen jeleniogórski und kamiennogórski 

- Modernisierung der Straßenstrecke Zgo- 

rzelec-Bogatynia 

Außer diesen Investitionen wurden auch 

Maßnahmen zur Verbesserung des technischen 

Zustandes von sehr vielen Kreisstraßen 

und Gemeindestraßen im polnischen Teil der 

Euroregion Neisse ergriffen. 

zu s a M M e n f a s s u n g u n d 

sc h L u s s f o L g e r u n g e n 

Die EUREX Straßenverkehr war die „An- 

stifterin“ für eine Vielzahl von Investitions- 

initiativen, die die Verkehrsverhältnisse auf 

dem Gebiet der Euroregion Neisse grundsätzlich 

geändert haben. Dies war möglich dank 

der Anwendung eines Mechanismus, in dem 

EUREX zur universellen Ebene für die Suche nach 

Methoden der Erleichterung der Kommunikation 

zwischen den Gesellschaften im Dreiländereck 

wurde. Selbstverständlich haben weder EUREX 

noch die Euroregion die Straßenbauinvestitionen 

abgewickelt, das haben die von den Bauherren 

beauftragten Subjekte gemacht. Aber die 

147 

Aktivität der Gruppe und das Vorhandensein einer 

Hilfsebene waren – bei der Unterstützung 

der zuständigen Subjekte – von entscheidender 

Bedeutung. Ähnlich verhält es sich mit 

den Finanzierungsquellen, insbesondere mit 

den Fördermitteln. Der Erfahrungsaustausch; 

die Anknüpfung der Partnerschaften oder sogar 

freundschaftliche Lösung von manchmal 

schweren Meinungsunterschieden waren 

Determinanten für effiziente Nutzung der EU- 

Mittel zur Verbesserung der Straßen. 

In dieser Hinsicht ist das Resümee des 20 

jährigen Bestehens der Euroregion Neisse im 

Bereich des Straßenverkehrs oder z. B. der 

Grenzübergänge, sehr positiv. Gleichzeitig bleiben 

die Fragen von Straßen und Brücken eine 

dauerhafte, und in den Verhältnissen der grenzübergreifenden 

Zusammenarbeit sogar notwendige 

Aufgabe. Viele wichtige Initiativen 

sind in der Realisierungsphase, viele warten 

auf Investitionsmaßnahmen. Im Alltag der 

Euroregionen spielen neben dem Hauptfaktor 

der Abnutzung von Straßen, also der Zeit, noch 

außerordentliche Ereignisse eine Rolle, unter 

denen Hochwasser besonders destruktive 

Auswirkungen hat. Bei der Hochwassergefahr sind 

der Schutz von Menschen, Tieren, und Umwelt 

am wichtigsten… Schöden nach Katastrophen 

zu beseitigen ist schwer. Aus diesem Grunde 

sollten die Straßen in den folgenden Jahren immer 

noch eine Priorität für die Euroregion Neisse 

bleiben. Die Straßeninvestitionen müssen ihre 

Widerspiegelung in Förderprogrammen finden, 

und neben den allgemeinen Funktionen 

ist noch auf die Eigenart der Region hinzuweisen 

(Bergverhältnisse, Umweltschutz, 

Hochwassergefahr), aber vor allem auf die außerordentlich 

wichtige Aufgabe der Straßen, die 

nicht nur Verkehrsfunktionen erfüllen, sondern 

auch eine dauerhafte europäische Integration 

im deutsch-tschechisch-polnischen Grenzgebiet 

ermöglichen.


bahn v er k ehr in d e r 


Geschichtlich gesehen war die Bahn auf dem 

Gebiet der Euroregion Neisse immer das wichtigste 

Mittel im Durchgangs– und Lokalverkehr, 

sowohl bei Personen– als auch bei der 

Güterbeförderung. Die dynamische Entwicklung 

um die Wende des 19. und 20. Jahrhunderts ver- 

ursachte, dass sowohl das Bahnnetz als auch die 

Qualität der erbrachten Leistungen, inklusive 

der kurzen Reisezeiten, bis heute noch Respekt 

erwecken. Aus diesem Grunde ist der Wille zum 

Wiederaufbau des Bahnverkehrs, der über die 

Jahre der Trennung benachteiligt war, durchaus 

begründet. Daher wurde ein Projekt bereits 

zur Entstehung der Euroregion Neisse vor 20 

Jahren zu einer Priorität, es hat die Bezeichnung 

„Ringbahn“ bekommen. Über die Jahre ist es

dank den großen Bemühungen vieler Träger gelungen, 

sie in Form der Wiederherstellung der 

Verbindung Szklarska Poręba – Harrachov zu verwirklichen. 

Früher wurden polnisch-deutsche und 

tschechisch-deutsche Verbindungen eröffnet. Es 

ist zu betonen, trotz offensichtlicher, konkreter 

Ergebnisse, gibt es noch eine ganze Menge zu tun, 

z. B. Verbesserung der externen Verbindungen auf 

der polnischen Seite mit Wrocław oder mit dem 

nördlichen Raum Polens, d. h. der so genannten 

Hochgeschwindigkeitsbahn, die in Dresden ein 

Ziel haben soll, oder vieles mehr. 

Während der Vorbereitung auf die 

Realisierung der obigen Aufgaben wurde eine 

ganze Reihe von Studien und Analysen erarbeitet. 

Es sind aktuelle Datenbanken entstanden und 

es wurden die wichtigsten Handlungsrichtungen 

für die Zukunft entwickelt. Über die Jahre sind 

hier folgende Hauptpartner zu nennen: auf der 

deutschen Seite die kommunale Gesellschaft 

ZVON, auf der polnischen Seite – Województwo 

Dolnośląskie, die Selbstverwaltungen, hauptsächlich 

auf der Kreisebene, sowie die Gesellschaften 

149 

der polnischen Bahn PKP (Przewozy Regionalne 

und Polskie Linie Kolejowe), auf der tschechischen 

Seite – Liberecki kraj und die Tschechische 

Bahn. 

Seit letzter Zeit erfreut sich ein gemeinsames, 

trilaterales Vorhaben, – das EURO-NEISSE- 

Ticket, – eines immer größeren Interesses. Es 

verbindet immer mehr Unternehmen, auch 

Busunternehmen. Mit dem Ticket kann man in 

der ganzen Euroregion reisen. Die Idee, die durch 

die EUREX Banh injiziert wurde, wird zum selbstständigen 

Vorhaben, welches eine neue Qualität 

herstellt – und ein interessantes Angebot für 

Einwohner und Touristen darstellt. 

In Zukunft werden sich die wichtigsten 

Handlungsrichtungen auf Bekräftigung des gemeinsamen 

Angebotes – auf das Ticket, auf 

Realisierung von Prioritäten in Verbindung mit 

Fortsetzung der Investitionsmaßnahmen auf 

den einzelnen Abschnitten, auf Monitoring 

des Personen– und Güterverkehrs sowie auf 

Förderung von konkreten Trägern konzentrieren, 

die die oben genannten Aufgaben realisieren.


die eu r o r e g i o n neiSSe-niSa-nySa 

a u f d e m Weg z u m g e m e i nS a m e m 

Wir tSchaf tSr aum u n d d e r be i t r a g 

d e r eureX Wi r tS c h a f t 

1. au s g a n g s s i t uat i o n 

Naturgemäß befinden sich Grenzregionen 

in den Randlagen der Länder – in aller Regel mit 

spezifischen Merkmalen, die sowohl wirtschaftliche, 

politische als auch kulturell-soziale Bereiche 

tangieren. Diese Besonderheiten kann man als 

schwerwiegende Probleme betrachten, man 

kann aber auch durchaus die Sichtweise auf die 

Chancen fokussieren, die sich durch die multikulturelle 

Lebens– und Arbeitswelt ergeben. Damit 

kann eine Euroregion aus einer Randzone zu einem 

europäischen Lebensmittelpunkt werden. 

Für die Euroregion Neisse-Nisa-Nysa 

(ERN) kann man feststellen, dass in den vergangenen 

Jahren intensive Prozesse der 

Euroregionalisierung und grenzüberschreitenden 

Zusammenarbeit stattfanden. Zahlreiche 

Partnerschaften entstanden, die sowohl auf 

kulturell-sozialem Gebiet als auch im Bildungs– 

und Wirtschaftsbereich das Zusammenwachsen 

der Region spürbar unterstützen und befördern. 

Die direkten Kontakte zwischen den 

Menschen, wie sie etwa im Rahmen kleinerer

überschaubarer Projekte entstehen, sind von hoher 

Bedeutung für den deutsch-polnisch-tschechischen 

Grenzraum. Sie entfalten besonders intensive 

Effekte, wenn sie von der Basis, also den 

„Machern“ in der (Euro-) Region, getragen und 

erlebt werden. Entsprechende Aktivitäten der 

Unternehmen und ihrer Interessenvertreter aufzugreifen, 

zu begleiten und zu unterstützen, ist 

Hauptaufgabe der EUREX Wirtschaft. 

2. die eu r o r e g i o n ne i s s e-ni s a-ny s a a L s 

wi r t s c h a f t s– u n d fe r i e n r eg i o n 

Mit einer Gesamtfläche von 13.254 km 2 und 

über 1,5 Millionen Einwohnern stellt sich die 

Euroregion Neisse-Nisa-Nysa (ERN) dar und bietet 

mit 14 Universitäts– und Hochschuleinrichtungen 

beste Ausgangsbedingungen für innovative 

Forschungs– und Entwicklungsleistungen. 

Als abwechslungsreich, dynamisch und 

aufgeschlossen ist sie heute beschreibbar, 

die Region im Dreiländereck Deutschland – 

Polen – Tschechien. Sie wartet mit zahlreichen 

Besonderheiten und Markenzeichen auf. 

Durch die kulturelle Vielfalt sowie die gemeinsame 

Geschichte und Gegenwart von 

Sachsen, Böhmen, Schlesiern und Sorben und 

ihre Viersprachigkeit (deutsch, tschechisch, polnisch, 

sorbisch) hat sich hier an der Schnittstelle 

Europas, nach dessen „Wieder-Vereinigung“ 

in demokratischen Strukturen, eine sehr enge 

Kooperation herausgebildet, die sowohl im touristischen, 

als auch im kulturellen und wirtschaftlichen 

Bereich Vorteile mit sich bringt. Die Region 

stellt zudem die Brücke für das zusammenwachsende 

Europa – nicht zuletzt mit der Europastadt 

Görlitz/Zgorzelec – dar. 

Die (Euro-) Region punktet mit einer starken 

Hochschullandschaft als Bildungsstandort, 

aber auch mit zahlreichen kleinen und mittelständischen 

Unternehmen (KMU) sowie den 

wachsenden Schlüsselbranchen Maschinenbau 

und Metallindustrie, der besonderen 

Ausrichtung als Fahrzeugregion (Bahntechnik 

mit Projektierung und Bau von Straßen– und 

Stadtbahnen, Personenzügen sowie Güter– und 

Spezialwaggons; Automobilzulieferindustrie; 

151 

Landmaschinenbau), der Kunststoff– und 

Textilindustrie, der Informationstechnologie 

sowie mit 2 Mio. Gästen und über 8 Mio. 

Übernachtungen im Jahr 2008 als eine der 

stärksten Ferienregionen in Polen, Sachsen und 

Tschechien. Darüber hinaus verfügt die ERN 

über eine hohe Lebens– und Freizeitqualität. Im 

Mittelpunkt steht die leistungsstarke (und arbeitsmarktwirksame) 

Wirtschaft, unterstützt von flexiblen 

Verwaltungen und effizienten Netzwerken. 

Zahlreiche Ansiedlungen von Unternehmen 

und Neugründungen von Betrieben heilen zum 

Teil die Wunden, die der Zusammenbruch bedeutender 

Wirtschaftszweige (Textil – Glas 

– Landmaschinenbau) zu Beginn der neunziger 

Jahre mit sich brachte. Im verarbeitenden 

Gewerbe existieren in der ERN derzeit 24.000 

Unternehmen – die meisten davon sind klein– und 

mittelständische Betriebe. Der Maschinenbau, 

aber auch die Kunststofftechnik im deutschen 

Teil sowie die Glasindustrie in Tschechien und 

Polen haben sich zu Schlüsselbranchen der 

Region entwickelt. Die ERN gestaltet sich in 

Summe als Kern der Euro-Textil-Region, in der 

sich die traditionsbehaftete Textiltechnik wieder 

etabliert – mit hohem Innovationspotential 

und völlig neuartigen Produktentwicklungen. 

Überregional beliefern unter anderem auch die 

Unternehmen der Konsumgüterindustrie sowie 

der Ernährungswirtschaft ihre Kunden mit qualitativ 

hochwertigen Erzeugnissen. 

Bedeutende Unternehmensnetzwerke (auch 

länderübergreifend) sind entstanden, in denen 

die Kompetenzen gebündelt und weiterentwickelt, 

in denen gemeinsam Märkte erschlossen 

und Entwicklungstätigkeiten konzentriert werden. 

In Kooperation mit den regionalen Bildungs– und 

Forschungseinrichtungen und mit Unterstützung 

öffentlicher Träger und Verwaltungseinheiten 

werden die Innovationspotenziale der Partner genutzt, 

um kreativ Produkte zu gestalten und am 

Markt zu etablieren. Diese vernetzten Strukturen 

unter Nutzung des Know-hows jedes Einzelnen 

sollte in Zukunft verstärkt als Garant für die weitere 

positive Entwicklung des euroregionalen 

Wirtschaftsraumes genutzt werden. 

Internationalität und enge Zusammenarbeit

152 

mit den Partnern aus Wirtschaft, Tourismus 

und Verwaltung der benachbarten Regionen 

in Polen und Tschechien sind tagtäglich gelebte 

Normalität. Davon zeugen gemeinsame 

Ausbildungsaktivitäten, grenzübergreifende 

Unternehmenskooperationen und vor allem der 

seit 2003 jährlich ausgetragene trinationale Preis 

„INNOVATION – Euroregion Neisse-Nisa-Nysa“. Er 

steht daher seit 2005 auch im Fokus der trinationalen 

Arbeit der EUREX Wirtschaft 

3. sc h w e r p u n k t d e r eureX 

wi r t s c h a f t: de r pr e i s innovation 

eu r o r e g i o n ne i s s e-ni s a-ny s a 

Bereits zum neunten Mal wird im Jahr 

2011 in der deutsch-polnisch-tschechischen 

Euroregion Neisse-Nisa-Nysa der trinationale 

Innovationspreis INNOVATION in den Kategorien 

„BEST INNOVATION“, „BEST PARTNERSHIP“ und 

„BEST STUDENTS INNOVATION“ verliehen. 

In der Kategorie „BeST InnOvATIOn“ 

werden neuartige und wirtschaftlich erfolgreich 

am Markt platzierte Produkt– und 

Verfahrensentwicklungen ausgezeichnet. 

In der Kategorie „BeST PARTneRSHIP“ werden 

grenzübergreifende Kooperationsverbünde, 

die erfolgreich neuartige Produkte und Verfahren 

entwickeln, ausgezeichnet. 

In der Kategorie „BeST STUDenTS 

InnOvATIOn“ werden hervorragende studentische 

Innovationen für die Wirtschaft der 

Euroregion ausgezeichnet. Die Bewertung der 

Wettbewerbsanträge erfolgt auf der Grundlage 

der gemeinsam erarbeiteten Kriterien für die 

Kategorien. 

Kategorie BeST InnOvATIOn: 

a. Innovationsgrad: 

- Beschreibung des Standes der Technik; 

- Beschreibung der Innovation im Produkt/ 

Verfahren im Vergleich zum Stand der 

Technik; 

- Realisierte Patentanmeldungen; 

b. Marktfähigkeit der Produkte und/oder 

Technologien: 

- Entwicklung der Umsatzzahlen nach der 

Einführung des Produktes/ Verfahren; 

- Bereits akquiriertes Auftragsvolumen; 

- Neuerschlossene Absatzmärkte (regional, national, 

international); 

c. Sicherung und/ oder Schaffung von neuen 

Arbeitsplätzen im Unternehmen: 

- Anzahl der mit der Einführung des neuen 

Produkte/ Verfahrens gesicherten 

Arbeitsplätze im Unternehmen; 

- Anzahl der neu bzw. zusätzlich geschaffenen 

Arbeitsplätze im Unternehmen am Standort 

in der Euroregion; 

d. Anwendung europäischer Umwelt– und 

Qualitätsstandards: 

- Benennung und Beschreibung von Umwelt– 

und Qualitätsstandards, die im Unternehmen 

angewendet werden 

- Informationen zu Planungen über 

die Einführung von Umwelt– und 

Qualitätsstandards im Unternehmen 

Kategorie BeST PARTneRSHIP: 

a. Partnership: 

- Beschreibung des Kooperationsgegenstan- 

des; 

- Dauer der Kooperation; 

- Synergien der Kooperation; 

b. Wertumfang der Kooperation: 

- Entwicklung des Umsatzes seit Beginn der 

Kooperation; 

- Anteil am Gesamtumsatz; 

- Gemeinsame Innovationen (Produkte/ 

Verfahren); 

c. Sicherung und/ oder Schaffung von neuen 

Arbeitsplätzen: 

- Anzahl der mit der Kooperation gesicherten 

Arbeitsplätze bei den Kooperationspartnern 

- Anzahl der neu bzw. zusätzlich geschaffenen 

Arbeitsplätze bei den Kooperationspartnern 

am Standort in der Euroregion. 

Mit der Auszeichnung finden herausragende 

Erfolge kleiner und mittelständischer 

Unternehmen in der Entwicklung und 

Umsetzung neuer Produkte und Technologien, 

sowie grenzüberschreitende Kooperationen und 

studentische Innovationen im Dreiländereck 

Deutschland – Polen – Tschechien eine öffentliche 

Anerkennung. 

Der trinationale Innovationspreis zeugt aber

vor allem von dem enormen Entwicklungs– 

und Partnerschaftspotenzial der Region. Der 

in drei Kategorien ausgelobte Preis berücksichtigt 

sowohl marktplatzierte Produkt– und 

Verfahrensentwicklungen, besonders erfolgreiche 

Kooperationsverbünde als auch hervorragende 

studentische Innovationen für die Wirtschaft 

der ERN. Die Publizierung solcher best-practice-Beispiele 

dient zum einen der Motivation 

der Wettbewerbsteilnehmer, diese intensiven 

Kontakte weiter zu pflegen und auszubauen. Es 

soll damit aber auch ein „Motivationsschub“ für 

weitere Kooperationen erfolgen und der Aufbau 

von Projekten und Netzwerken unterstützt werden. 

Um die Wirtschaftskraft und Innova- 

tionsfähigkeit des gemeinsamen Wirtschafts- 

raums herauszustellen sowie auf eigene Erfolge 

aufmerksam zu machen, wird der Preis von 

vielen deutschen, polnischen und tschechischen 

Unternehmen wahrgenommen und 

als Marketinginstrument eingesetzt. Auch 

die Vorteile einer Geschäftstätigkeit oder 

Unternehmensansiedlung im Dreiländereck 

Sachsen – Polen – Tschechien werden verdeutlicht. 

4. hu M a n k a p i ta L u n d 

fa c h k r ä f t e e n t w i c k L u n g 

Die bedarfsgerechte Aus– und 

Weiterbildung von Fachkräften für die ERN 

ist als Grundvoraussetzung für das weitere 

Wirtschaftswachstum und zur Gestaltung 

einer jungen, dynamischen Region zu betrachten. 

Die gemeinsame Mobilisierung und 

Qualifizierung von Arbeitssuchenden ist dabei 

ebenso von Bedeutung wie die frühzeitige 

Nachwuchsrekrutierung durch zielgerichtete 

Berufsorientierung in den Schulen. Nicht zu vergessen 

sind die „Auswanderer“, die in zahlreichen 

Fällen gern in die ERN zurückkehren würden und 

mit ihren Kenntnissen die Entwicklungsprozesse 

unterstützen können. 

Als schwerste Vermittlungshemmnisse gelten 

immer noch die fehlende Sprachkompetenz 

und Verständigungsprobleme im Nachbarland. 

153 

Gerade in diesem Bereich muss verstärkt auf 

die Ausprägung euroregionaler Kompetenzen 

geachtet werden, um die Menschen für den gemeinsamen 

Arbeitsmarkt der Euroregion fit 

zu machen. Bei den kulturellen, sozialen und 

sprachlichen Barrieren bedarf es noch ausreichend 

Zeit, um diese nachhaltig und flächendeckend 

zu überwinden. Aus diesem Grund bilden 

Partnerschaften im Bereich Kinder– und 

Jugendarbeit eine sehr wichtige Grundlage beim 

Zusammenwachsen der ERN. Bereits frühzeitig 

– also im Kindergarten– und Grundschulalter – 

sollen Begegnungen mit Kindern der anderen 

Länder die Verständigung miteinander und das 

Verständnis füreinander fördern. Dazu bereits 

bestehende Möglichkeiten sind in den nächsten 

Jahren noch auszubauen bzw. der Wirtschaft und 

den Bürgern der Euroregion bekannt(er) zu machen. 

5. au s b L i c k: au f g a b e n d e r eureX 

wi r t s c h a f t 

Die ERN bietet die Chance, die sich aus den 

nationalen „Grenzlagen“ ergebenden Nachteile 

zu kompensieren – durch die gemeinsame 

Nutzung von Ressourcen, die gemeinsame 

Produktforschung und die Erschließung von neuen 

Märkten. Durch die gezielte Entwicklung der 

euroregionalen Kompetenz bietet die Region die 

Möglichkeit der Gestaltung eines mehrsprachigen 

Lebensraumes, was sich im Kontext der weiteren 

Annäherung der europäischen Wirtschafts– 

und Lebensräume und dem verstärkten Agieren 

auf den Weltmärkten als Standortvorteil erweisen 

wird. Sprachkompetenz und interkulturelles 

Know-how werden zukünftig noch entscheidender 

als bisher Wirtschaftserfolge beeinflussen. 

Wichtig ist die Schaffung einer Strategie zur 

Schaffung eines gemeinsamen Wirtschafts– und 

Lebensraumes der ERN – über Ländergrenzen 

hinweg und mit einem klaren und unverwechselbaren 

Kompetenzprofil. Dieses sollte als gemeinsamer 

Handlungs– und Leitfaden die Basis 

für ein weiterhin abgestimmtes partnerschaftliches 

und vernetztes Denken und Handeln von 

Verwaltung, Wirtschaft, Politik und Verbänden

154 

in Polen, Tschechien und Deutschland bei 

der Stabilisierung und Weiterentwicklung 

der Euroregion als Standort zum Investieren, 

Wohnen, Arbeiten, Leben und Erholen bilden. 

Hierbei kommt der EUREX Wirtschaft für die 

Zukunft eine große Aufgabe zu. 

Hauptziel ist die Verbesserung der 

Wettbewerbsfähigkeit der Euroregion durch: 

- die Fokussierung auf zentrale 

Handlungsbereiche, 

- die Definition der Schlüsselbranchen und 

ökonomischen Entwicklungskerne, in 

Verbindung mit führenden Unternehmen 

und unternehmerischen Netzwerken und 

- die strategische Positionierung zu den 

Wachstumspolen und europäischen 

Wirtschaftszentren. 

Der Präsident der deutschen Seite der 

Euroregion und Landrat des Landkreises 

Görlitz, Bernd Lange, sagte in seiner Rede 

zur Tagung „Entwicklung des euroregionalen 

Wirtschaftsraumes in der Euroregion Neisse“ 

am 16.11.2006 in Bautzen: „Es genügt aber nicht, 

über die Vorteile im Dreiländereck nur zu reden – 

wir müssen sie nutzen“(Berger 2006). 

Wir freuen uns auf die weitere 

Zusammenarbeit! 

Quellen: 

Berger,T. (2006) „Über Vorteile nicht reden, sondern sie nutzen“ Tagungsdokumentation „Entwicklung der euroregionalen 

Wirtschaftsraumes in der Euroregion Neisse“, Bautzen, 16.11.2006.


to u r iS m u S d e r 


Die Entwicklung des Tourismus in der 

Euroregion Neisse war und ist unmittelbar mit 

der Zusammenarbeit in unseren Grenzräumen 

zu Polen und Tschechien verbunden. Die 

Attraktivität und Anziehungskraft wurde in dem 

Maße erhöht, wie es uns gelang gemeinsam die 

touristischen Potentiale der Sehenswürdigkeiten, 

der Natur und der Erlebnisbereiche gemeinsam 

darzustellen. 

Mit dem Aufbau neuer touristischer 

Strukturen in unseren Ländern wurde sehr schnell 

die Notwendigkeit des Zusammenwirkens touristischer 

Anbieter grenzüberschreitend deutlich 

und dringend notwendig. 

Die Entwicklung des Tourismus in unserer 

Region wurde ein wesentlicher Faktor in 

der wirtschaftlichen Entwicklung der gesamten 

Euroregion. Die umfassende Betreuung der 

Touristen und Gäste erforderte ein umfassendes 

Wissen über die Region, und das vor allem auch 

grenzüberschreitend. 

Diese Anforderung erkennend trafen sich

156 

bereits 1990 deutsche und polnische Touristiker 

in Görlitz um erste Informationen über touristische 

Strukturen und Angebote des jeweiligen 

Anderen auszutauschen. Darauf aufbauend wurde 

sofort mit der Bildung der Euroregion Neisse 

1991 eine gemeinsame trilaterale Arbeitsgruppe 

Tourismus, unter Einbeziehung auch der tschechischen 

Partner geschaffen. 

Die Tätigkeit dieser Arbeitsgruppe konzentrierte 

sich zu erst auf den umfassenden Austausch 

von Informationen über touristische Angebote 

und die Herausgabe gemeinsamer drei bzw. viersprachiger 

Informationsmaterialien. So wurde 

zum Beispiel das Prospekt „Sehenswürdigkeiten 

der Euroregion Neisse“ zum ersten grenzüberschreitenden 

Informationsmaterial unserer 

Zusammenarbeit. 

Dieses Material war unter anderen auch 

Voraussetzung der gemeinsamen Präsentationen 

auf den Tourismusmessen in Prag, Brünn 

und Jelenia Góra bzw. wurde von allen drei 

Partnern auf den anderen großen touristischen 

Präsentationen, wie z. B. der ITB in Berlin genutzt 

um unsere Region bekannt zu machen. Weitere 

gemeinsame Publikationen folgten zu einzelnen 

Themen, zum Beispiel sakrale Bauten in der 

Euroregion. 

Neben den Aktivitäten nach Außen wurde 

der Qualifikation der im Tourismus Tätigen in 

der Euroregion Neisse große Aufmerksamkeit 

geschenkt. Im Rahmen von Tagungen und gemeinsamen 

Beratungen, u.a. mit den Leitern der 

Touristinformationen unserer Euroregion konnte 

die Qualität der Gästebetreuung weiter verbessert 

bzw. neue Initiativen entwickelt werden. 

So wurde in Zusammenarbeit mit der 

Hochschule Zittau/Görlitz, Studiengang 

Tourismus im Rahmen einer Praktikums– und 

Diplomarbeit ein Informationskatalog für die 

Arbeit in den Touristinformationen der Euroregion 

erarbeitet und ist heute Grundlage für eine elektronische 

Vernetzung dieser. 

Diese Einzelaktivitäten, die sich auch auf 

Maßnahmen der Infrastrukturellen Verbesserung 

in den Gebieten bezogen, erforderten eine ganz- 

heitliche Strategie der touristischen Entwicklung 

für die Euroregion über einen längeren Zeitraum. 

Deshalb wurde auf Initiative der Arbeitsgruppe 

ein Touristisches Leitbild der Euroregion Neisse 

zur Zusammenarbeit über einen Zeitraum ca 10 

Jahren erarbeitet. Mit diesem Dokument verfügt 

die Euroregion ein strategisches Material für 

die weitere Ausgestaltung der Zusammenarbeit 

auf dem Gebiet des Tourismus. Es wart gleichzeitig 

eine Einmaligkeit und beispielgebend 

für die grenzüberschreitende touristische 

Zusammenarbeit auch für andere Euroregionen. 

Auf Grundlage dieses Materials wurden 

und werden die grenzüberschreitenden Rad– 

und Wanderwege ausgebaut, dabei bildet zum 

Beispiel der Oder-Neisse Radweg einen wesentlichen 

Schwerpunkt unserer heutigen Arbeit. 

Jährlicher Höhepunkt dieser 

Zusammenarbeit war ein Branchentreff der 

Touristiker der Euroregion Neisse, bekannt auch 

als Touristikbörse Görlitz in der Europastadt 

Görlitz, auf der u. a. auch das gemeinsame 

Memorandum über den Ausbau von 5 touristischen 

Routen in der Euroregion beschlossen 

wurde. 

In den letzen 5 Jahren konzentriert sich 

die Zusammenarbeit u. a. auf solche Projekte, 

wie dem „Neuen Kammweg“ entlang der gemeinsamen 

Grenze zu Polen, Tschechiens und 

Deutschland, der Einbindung der sakralen 

Sehenswürdigkeiten im Rahmen des Projektes 

„Via Sacra“ und der Teilnahme an den regionalen 

Tourismusmessen in Jablonec, Jelenia Góra und 

in der Oberlausitz. 

Mit der Festlegung der nur noch bilateralen 

Projektmöglichkeiten und der personellen 

Zusammensetzung besonders auf der tschechischen 

und polnischen Seite ist die Arbeit der 

Eurex Tourismus in den letzten zwei Jahren relativ 

kompliziert geworden. Für eine erfolgreiche und 

vor allem dringend notwendige Koodinierung 

der touristischen Entwicklung im gesamten 

Gebiet der Euroregion ist aber eine solche EUREX 

von großer Bedeutung.

ma r i uS Wi n z e L e r 

ge S c h i c h t e 

Am 20. November 1992 gründete sich 

in Liberec die „Geschichtskommission des 

Akademischen Koordinierungszentrums der 

Euroregion Neisse“. Vor einigen Jahren wurde 

sie umbenannt und trägt jetzt die Bezeichnung 

„Euroregionale Expertengruppe Geschichte“ Die 

Gründungsmitglieder waren: 

- auf der tschechischen Seite Herr Dozent Dr. 

Rudolf Anděl, damals Leiter des Fachbereichs 

Geschichte und Prodekan der Pädagogischen 

Fakultät der Technischen Universität Liberec; 

- auf der polnischen Seite Herr Dr. Marian 

Iwanek vom Karkonoskie Towarzystwo 

Naukowe mit Sitz in Jelenia Góra und 

- auf der deutschen Seite Herr Dozent Dr. Volker 

Dudeck, damals Direktor der Städtischen 

Museen Zittau. 

1996 musste Dr. Marian Iwanek aus gesundheitlichen 

Gründen seine Mitarbeit in der 

Geschichtskommission beenden. Für ihn berief

158 

die polnische Seite Herrn Dr. Przemysław Wiatr. 

Er war Leiter des Carl und Gerhart Hauptmann 

Hauses in Szklarska Poręba. Bis November 2004 

arbeitete er in der Kommission mit. Für ihn berief 

die polnische Seite im Mai 2005 den langjährigen 

Direktor des Muzeum Karkonoskie in 

Jelenia Góra, Herrn Mgr. Stanisław Firszt sowie 

als zweiten Vertreter den Leiter des Archivs 

in Jelenia Góra, Herrn Mgr. Ivo Łaborewicz. Da 

die Doppelbesetzung allgemeine Zustimmung 

fand, wurden im Oktober 2006 von tschechischer 

Seite Herr Dr. Milan Svoboda (Leiter des 

Fachbereichs Geschichte an der TU-Liberec) 

und von deutscher Seite Herr lic. phil. Marius 

Winzeler (Museum Görlitz, seit 2008 Direktor der 

Städtischen Museen Zittau) als Mitglieder in die 

Geschichtskommission aufgenommen. 

Mit unserer einhelligen Zustimmung übernahm 

Dr. Anděl die Leitung unserer kleinen 

Gruppe. Er erfüllt diese Aufgabe 13 Jahr lang. 

Mit seiner wissenschaftlichen Kompetenz, seinen 

pädagogischen Erfahrungen, seinem 

Organisationstalent und nicht zuletzt mit seiner 

freundschaftlich-kollegialen Art hat er den größten 

Anteil an der kontinuierlichen und erfolgreichen 

Arbeit der Geschichtskommission. 2005 legte 

man fest, dass die Leitung der Expertengruppe 

alle zwei Jahre gewechselt und einer der drei 

Seiten übertragen wird. 

2005 bis 2007 leitete Dr. Volker Dudeck von 

der deutschen, 2007 bis 2009 Mgr. Stanisław 

Firszt von der polnischen und 2009 bis 2011 Dr. 

des. Marius Winzeler von der deutschen Seite die 

Gruppe. 

Als Teil der Fachsektion „Multikulturelle 

Zusammenarbeit“ des Akademischen 

Koordinierungszentrums der Euroregion Neisse 

stellten wir uns drei grundlegende Aufgaben: 

1. Förderung der regionalgeschichtlichen 

Forschungsarbeit; 

2. Organisation des wissenschaftlichen 

Austausches in Form von Konferenzen; 

3. Publikation der Konferenzbeiträge in 

Sammelbänden. 

Es wurde vereinbart, jedes Jahr eine 

Konferenz zu einem regionalgeschichtli- 

chen Thema zu organisieren und dazu nach 

Möglichkeit historische Jubiläen zu nutzen. 

Obwohl uns die sehr kurzen Abstände eine 

Menge Arbeit bescherten, schafften wir es, zwischen 

1993 und 1996 vier solide wissenschaftliche 

Veranstaltungen durchzuführen und ihre 

Ergebnisse zur veröffentlichen. 

- Die erste Konferenz thematisierte die frühe 

Besiedlungsgeschichte und fand am 13. und 

14. Oktober 1993 nach Zittau statt. 

- Die zweite stellte die Verkehrs– und 

Kommunikationsgeschichte in den 

Mittelpunkt und wurde im Oktober 1994 im 

polnischen Milków durchgeführt. 

- Die dritte wurde für den 14. September 1995 

nach Liberec einberufen und behandelte 

Fragen der Wirtschaftsgeschichte. 

- Die vierte schließlich fand vom 19. bis 21. 

September 1996 wieder in Zittau statt. Vor dem 

Hintergrund des 650. Gründungsjubiläums 

des Oberlausitzer Sechsstädtebundes standen 

grundlegende Fragen der Politikgeschichte 

im Mittelpunkt. 

Angesichts des beträchtlichen Aufwandes, 

den der Jahresrhythmus mit sich brachte, beschlossen 

wir, ab 1996 die Konferenzen nur noch 

alle zwei Jahre durchzuführen. 

- Am 24. und 25. September 1998 wurde ein 

Symposium zu den Hintergründen und 

Wirkungen des Westfälischen Friedens in im 

polnischen Czocha abgehalten. Der Anlass war 

der 350. Jahrestag der Verträge von Münster 

und Osnabrück, die den Dreißigjährigen Krieg 

beendeten. 

- Am 21. und 22. September 2000 standen unter 

dem Motto „Kunstgewerbe ohne Grenzen“ 

museale Themen im Mittelpunkt der nächsten 

Konferenz, die die Geschichtskommission gemeinsam 

mit dem Nordböhmischen Museum 

Liberec ausrichtete. 

- Vom 4. Mai bis 3. November 2002 präsentierten 

die Städtischen Museen Zittau viel beachtete 

Ausstellung „Welt-Macht-Geist. Das Haus 

Habsburg und die Oberlausitz 1526–1635“. Die 

große Schau, mit Exponaten aus den reichen 

Zittauer Sammlungen sowie aus bedeutenden 

Museen ganz Deutschlands, Tschechiens,

Polens, Österreichs, Ungarns und Belgiens, 

zählte mehr als 70.000 Besucher aus vielen 

Ländern. Die Geschichtskommission war von 

Anfang an in die inhaltliche Vorbereitung des 

Projektes einbezogen und gehörte zu den 

Initiatoren der hochkarätigen Konferenz „Die 

Oberlausitz im frühneuzeitlichen Mitteleuropa. 

Beziehungen – Strukturen – Prozesse“. In 

Würdigung des 1000-jährigen Jubiläums 

der alten Hauptstadt der Oberlausitz, das 

im gleichen Jahr gefeiert wurde, fand sie 

nicht in Zittau, sondern vom 28. bis 31. 

August in Bautzen statt. Dass die Sächsische 

Akademie der Wissenschaften zu Leipzig die 

Konferenzbeiträge als Sammelband in ihre 

renommierte Schriftenreihe „Quellen und 

Forschungen zur sächsischen Geschichte“ aufgenommen 

hat, spricht für die hohe Qualität 

der Tagung. 

Meine sehr verehrten Damen und Herren, 

durch die Realisierung von internationalen 

Konferenzen zu ganz unterschiedlichen 

Themenkomplexen hat die EUREX Geschichte 

einen wichtigen Beitrag zur Vernetzung von 

Geschichtsinteressierten und Wissenschaftlern 

in der Euroregion Neisse geleistet und die fachliche 

Kommunikation über die Grenzen in erheblichem 

Umfang befördert. Zahlreiche weitere 

Veranstaltungen und Publikationen haben 

davon in entscheidendem Maß profitiert. Seit 

2009 begleitete die Facharbeitsgruppe auch 

den Aufbau des musealen Koordinierungs– 

und Ausstellungszentrums Brána Trojzemí in 

Hrádek nad Nisou, das zukünftig ein wichtiger 

Ort der Begegnung mit der grenzübergreifenden 

Geschichte der Euroregion sein wird und dessen 

Konzept unter dem Motto „Erinnerung an eine 

gemeinsame Zukunft“ von der Arbeit der EUREX 

Geschichte wichtige Impulse erhalten hat. 

Dass die EUREX Geschichte in den 19 Jahren 

ihrer Existenz zehn internationale Konferenzen 

durchführte und alle Beiträge in Sammelbänden 

publiziert worden sind (das wird auch für die 

diesjährige Konferenz gelingen), spricht für die 

hohe Effizienz ihrer Arbeit. Fragt man nach dem 

„Rezept“ dieses Erfolges so sehen wir es vor allem 

in drei Punkten: 

159 

1. Die Gruppe bestand in ihrem Kern aus nur 

drei, später aus sechs Mitgliedern. Sie waren 

als Historiker nicht nur anerkannte 

Fachleute, sondern sich bald auch persönlich 

freundschaftlich verbunden. Dadurch wurde 

es leichter, Brücken zu schlagen und die 

Fachkollegen zusammenzubringen. 

2. Es wurden nicht nur Ideen „produziert“, sondern 

auch umgesetzt. Dabei galt: Tragfähige 

Ideen für Konferenzen wurden gemeinsam 

zu realisierbaren Konzepten entwickelt. 

Danach übernahm entweder die tschechische, 

polnische oder deutsche Seite die 

Hauptverantwortung für die Finanzierung 

und die Organisation der Veranstaltung sowie 

für die Publikation der wissenschaftlichen 

Ergebnisse. 

3. Zumindest auf der tschechischen und deutschen 

Seite konnte über die ganze Zeit die 

Kontinuität der Gruppenmitglieder gesichert 

werden. Acht der zehn Konferenzen wurden 

von ihnen organisiert. 

Wir denken, dass die EUREX Geschichte auf 

diese Weise einen ganz spezifischen Beitrag 

zum Erfolg der Zusammenarbeit im Rahmen der 

Euroregion Neisse leisten konnte und bedanken 

uns für Ihre Aufmerksamkeit. 

Ausblick und Perspektiven für die Arbeit 

der eUReX Geschichte 2011–2020. 

Angesichts der aktuellen Bilanz unserer 

Arbeit in der Fachgruppe EUREX Geschichte 

möchten wir die bisherige Tätigkeit in Zukunft 

ähnlich fortsetzen. Die Initiierung von trilateralen 

Konferenzen zu historischen Themen soll 

weiterhin ein Eckpfeiler der Kommissionsarbeit 

sein, ebenso die Realisierung von Publikationen 

der Konferenzbeiträge, die dadurch auch längerfristig 

verfügbar sind und den bleibenden 

Wert der Konferenzen darstellen. Kontinuität 

ist für den weiteren fachlichen Austausch und 

die Kommunikation über die Grenzen wichtig. 

Die Stärkung der regionalen Identität mittels 

gegenseitiger Betrachtung und Diskussion wesentlicher 

Themen soll weiter ausgebaut und gestärkt 

werden. Dabei ist zu wünschen, dass die 

Kommissionsarbeit noch stärker als bisher paritätisch 

trilateral vorangebracht wird.

160 

In diesem Zusammenhang ist zu betonen, 

dass die Arbeit der EUREX Geschichte 

nur Erfolg haben kann, wenn es weiterhin 

gelingt, Partner für die Realisierung der 

Konferenzen und anderer Projekte zu finden. 

Es sei hier auch die Hoffnung geäußert, dass 

die Verwaltung der Euroregion Neisse die 

Kommissionsarbeit bei Förderprojekten noch 

stärker als bisher unterstützt und bei der Suche 

nach Finanzierungsmöglichkeiten für wichtige 

Projekte behilflich ist. 

Im Rahmen der Arbeit in der EUREX Geschichte 

sollen die Synergien zwischen den Mitgliedern 

und deren Institutionen in Fortsetzung der aktuellen 

Situation (z. B. Kooperation mit der TU Liberec) 

sowie weitere Kontakte innerhalb der Euroregion 

Neisse gestärkt und ausgebaut werden: 

- zu den Universitäten, Hochschulen und anderen 

Bildungsträgern; 

- zu wissenschaftlichen Gesellschaften und historischen 

Vereinen; 

- zu Museen und vergleichbaren Kultureinri- 

chtungen; 

- zu den anderen Fachgruppen der Euroregion 

(u.a. Bibliotheken, Bildung, Denkmalpflege); 

- zu den regionalen und überregionalen 

Medien. 

Die Kommission soll sich verstärkt auch der 

Nachwuchsförderung widmen, indem Projekte 

mit Schülern und Studenten angeregt und begleitet 

sowie Veranstaltungen auch für jüngere 

Teilnehmer attraktiver ausgerichtet werden. 

Die enge Verbindung der Kommission mit dem 

Lehrstuhl für Geschichte der TU Liberec bietet 

dafür eine gute Basis. 

Das Koordinierungs– und Ausstellungs- 

zentrum Brána Trojzemí in Hrádek n. N. ist in seiner 

Bedeutung als Mittelpunkt eines zukünftigen 

musealen Netzwerkes für die Euroregion zu 

unterstützen. Dies schließt beratende Mitarbeit 

an Konzeptionen von Ausstellungen und 

Veranstaltungen ebenso ein wie die Nutzung des 

Ortes als Tagungsort – nicht zuletzt für die EUREX 

Geschichte selbst – und als Ort, wo auch andere 

Expertengruppen der Euroregion Neisse mit 

ihren Partnern Arbeitsergebnisse präsentieren 

können. 

Ein wichtiges Vorhaben der nächsten Jahre 

betrifft die Initiierung und inhaltliche Begleitung 

von Publikationen: In Zusammenarbeit mit 

Vertreterinnen und Vertretern der EUREX 

Bildung und Bibliotheken sollen trilaterale 

Überblickswerke zur grenzüberschreitenden 

Geschichte der Euroregion Neisse erarbeitet 

werden. Sie sollen wissenschaftlich fundiert 

sein, aber vor allem einen populärwissenschaftlichen 

Charakter haben und ein großes Publikum 

erreichen sowie u. a. auch in den Schulen genutzt 

werden können. Für die Erarbeitung und 

Realisierung solcher Publikationen ist jedoch 

ein größeres Finanzvolumen unabdingbar. Es 

müssen starke Träger für diese bildungs– und 

kulturpolitisch ebenso anspruchsvollen wie bedeutsamen 

Projekte gefunden werden, wobei 

die EUREX Geschichte diesbezüglich und hinsichtlich 

der Finanzierungsmöglichkeit an die 

beratende Unterstützung durch Verwaltung 

und weitere Gremien der Euroregion Neisse appelliert.

ja c e k ja k u b i e c 

de n k m a L S c h u t z – e i n e W i c ht 

i g e pr i o r i tät d e r eu r o r e g i o n 

neiSSe-niSa-nySa 

Davon, dass das Erbe der Vergangenheit auf einem 

multikulturellen Gebiet, welches heute unsere 

Euroregion ist, eben ihr großes Reichtum und 

nicht zu überschätzender Entwicklungsvorteil 

ist, waren ihre Gründer von Anfang an überzeugt. 

Bereits im Memorandum der Konferenz 

„Dreiländereck“ (Mai 1991) wurde unter den 

Hauptzielen, für welche diese grenzübergreifende 

Gemeinschaft steht, die Verbesserung der 

natürlichen als auch kulturellen Umwelt hervorgehoben. 

Wenn man an die ökologische und 

kulturelle Belastung dieser Gebiete nach einigen 

Jahrzehnten des Kommunismus zurück 

denkt, war es auch verständlich. Für die politischen 

Entscheidungsträger der früheren Epoche, 

galten sie als ferne Randgebiete von den DDR, 

Tschechoslowakei und Volksrepublik Polen, die 

für rücksichtslose wirtschaftliche Ausbeutung be- 

stimmt waren. Die Natur litt, die Menschen waren 

krank, die Denkmäler gingen zunichte… 

Für uns war es selbstverständlich, dass diese 

schöne Region Mitteleuropas, so reich an 

den Vorteilen der Natur und mit zahlreichen

162 

Denkmälern, ihren Erfolg eben auf diesen Vorteilen 

aufzubauen hat. Wichtig war und ist es, touristische, 

Kur– und Erholungsfunktionen zu entwickeln, 

die Entwicklung von Kultur, Wissen und 

Bildung zu fördern… also den Bewohnern dieser 

Gebiete und auch den zahlreichen Besuchern 

Attraktionen höheren Ranges anzubieten und 

ästhetisch-kulturelle und geistige Sensibilität zu 

bereichern. In diesem Zusammenhang mussten 

Denkmalschutz und Pflege zu Prioritäten des strategischen 

Auftrags der Euroregion Neisse-Nisa- 

Nysa werden. 

Wie die Umsetzung des Auftrages verläuft, 

und was – nach der Auffassung der EUREX 

Denkmäler zu tun ist, um diese Effizienz bedeutend 

zu steigern, wollen wir nachstehend kurz 

darstellen. 

rü c k b L i c k 1991-2011 

Den ersten Anlass zum Treffen der 

Denkmalpfleger in der Euroregion Neisse bot 

die deutsche Firma „Desovag“, indem sie 1992 

in Zittau eine Konferenz über die Pflege der 

Denkmäler der Holzarchitektur organisierte. Zur 

Konferenz kamen Vertreter vieler Bereiche, die 

mit dem Schutz des Kulturerbes verbunden waren. 

Günstig für ihre weiteren Kontakte war die 

Entwicklung der Aktivitäten vieler Personen und 

Institutionen in der Euroregion, die sich für den 

praktischen Denkmalschutz eingesetzt haben. Es 

sind vor allem zu nennen: 

- Görlitzer Fortbildungszentrum für Handwerk 

und Denkmalpflege, damals unter der Leitung 

von Prof. Heribert Jünemann und Manfred 

Zukunft, 

- Die Stadtarchitektin von Ebersbach – Frau 

Dolores Weidner, die gemeinsam mit anderen 

Experten die Kampagne zum Schutz der 

„Umgebindehäuser“ eingeleitet hatte, 

- Internationales Begegnungszentrum, welches 

in der alten Anlage am Kloster St. Marienthal 

Ostritz geschaffen wurde. 

Als Parallelen zu diesem letzten Beispiel gab 

es zwei weitere Baustellen im Zusammenhang mit 

Denkmälern: das Kloster in Hejnice (CZ), mit dem 

errichteten Zentrum der geistlichen Erneuerung 

und die aus dem 16. Jh. stammende Anlage 

Schloss Czarne in Jelenia Góra (PL) mit dem dort 

geplanten internationalen Zentrum für ökologische 

Kultur. 

Eben im Schloss Czarne fand am 13. September 

1995 die erste trilaterale Beratung zur Gründung 

der EUREX Denkmäler statt. 

So war der Anfang … 

Die Unterlagen zur Tätigkeit der Gruppe, 

die in einigen dicken Ordnern aufbewahrt werden, 

verleihen ein Bild der multidimensionalen 

Aktivität des immer breiter werdenden Kreises 

der Experten und Freunde der Denkmäler aus 

drei Ländern der Euroregion. Regelmäßige, trilaterale 

Beratungen (durchschnittlich dreimal im 

Jahr) will die Gruppe jedes Mal in einem anderen 

alten Objekt organisieren, was das Wissen über 

die Denkmäler der Nachbarländer bereichern 

lässt und darüber hinaus den direkten Austausch 

praktischer Erfahrungen der tschechischen, sächsischen 

und polnischen Spezialisten ermöglicht. 

In den letzten 16 Jahren der Tätigkeit hatte die 

EUREX Denkmäler 46 formelle Beratungen abgehalten. 

Unabhängig davon waren die Mitglieder 

der Gruppe Teilnehmer an unzähligen Beratungen, 

Veranstaltungen, Konferenzen, Seminaren und anderen 

Events zur Denkmalpflege. 

Die Thematik der Aktivitäten der 

EUREX Denkmäler ergibt sich aus drei 

Herausforderungen, in denen die Gruppe ihren 

satzungsgemäßen Auftrag sieht. Das sind: 

1. Effizienter Schutz der materiellen Kulturgüter 

im Interesse der nächsten Generationen, insbesondere 

derer mit eigenartigem Charakter 

wie die Umgebindehäuser. 

2. Entwicklung von nicht nur sozialer Sensibilität 

fürs Schicksal der Denkmäler, aber auch des 

Bewusstseins der ihrer Relevanz für Wirtschaft 

und Entwicklung im lokalen Maßstab. 

3. Entwicklung und stetige Professionalisierung 

des Fachpotenzials für die Bedürfnisse der 

Restaurierung und Pflege von Denkmälern, 

insbesondere von alten Bauberufen auf handwerklichem 

Niveau. 

Im Geiste dieses Auftrags sind für die 

Euroregion Neisse relevante Initiativen zu nennen: 

– Publikation einer Broschürenreihe zur 

Popularisierung des Kulturerbes der Euroregion 

Neisse in den Gruppen: Kirchen, Schlösser, 

Museen, Volksarchitektur, nationale Speisen,

– seit 1998 gemeinsame Teilnahme an der 

Fachmesse „Denkmal“ in Leipzig, 

– Realisierung im Rahmen eines EU- 

Förderprogramms Leonardo da Vinci des 

Projektes „Kulturerbe – Identität – Dialog” 

(Potsdam, Venedig, Liberec, Görlitz, Jelenia 

Góra 2005-2006), 

– Entstehung eines trinationalen Projektes mit 

dem Titel „Das Umgebindeland“ (Ebersbach, 

Juni 2003) mit anschließender Genehmigung 

des strategischen Konzeptes der regionalen 

Entwicklung gleichen Namens durchs 

Präsidium der Euroregion Neisse (Zittau, 

Oktober 2007), 

– jährliche Veranstaltungen im Rahmen der 

„Umgebindetage“ (am letzten Mai-Sonntag 

seit 2008). 

st r at eg i e f ü r d i e ja h r e 2012-2020 

Die Situation der Denkmäler auf dem Gebiet 

der Euroregion Neisse hat sich in den Jahren 1991- 

2011 radikal verbessert. Trotzdem sind wir, mit der 

Analyse unserer über 10 Jahre langen Erfahrung 

und unseres bisherigen Werkes, als Arbeitsgruppe 

(seit 2004 zu EUREX Denkmäler umbenannt), fern 

davon, volle Zufriedenheit zu empfinden. 

Nicht nur wegen des 2010 erlebten 

Hochwassers, durch dessen Einwirkungen viele 

Umgebindehäuser besonders in Bogatynia vernichtet 

wurden, was uns zu bedenken gab, dass 

unsere Euroregion, obwohl sie eine feste und gut 

funktionierende Gemeinschaft bildet, nicht darauf 

vorbereitet ist, Hilfe erfolgreich dort zu leisten, 

wo sie am nötigsten ist. Aber selbst, wenn 

wir solche Ereignisse außer acht lassen, würde 

diese Zufriedenheit durch das Bewusstsein gestoppt, 

dass sowohl das Tempo, als auch der quantitative 

Umfang und häufig die Art und Weise der 

Rettung und Wiederbelebung der Denkmäler, den 

von uns wahrgenommenen Bedürfnissen oder 

von uns als angemessen betrachteten Standards 

nicht angepasst sind. Besonders krass zeigen 

dies verschiedene Hürden, welche seit Jahren 

Bürgerinitiativen zum erfolgreichen Schutz und 

zur erfolgreichen Pflege der Volksarchitektur, insbesondere 

der Umgebindehäuser auch „Lausitzer 

Häuser“ genannt, zu überwinden haben. Es sei 

hier zu erwähnen, seit mehreren Jahren kommt 

163 

immer wieder das Postulat, den multidimensionalen 

Raum der einzigartigen Kulturlandschaft, wie 

„Das Umgebindeland“ einer ist, in die Liste des 

Welterbes, als UNESCO-Liste bekannt, einzutragen. 

Angesichts der zu Anfang angeführten 

Feststellungen, ist Überwindung von Problemen 

und Defiziten, welche als Hemmfaktoren für die 

Beschleunigung der Aktivitäten zum Schutz der so 

kostbaren Vorteile gelten, sehr erforderlich. 

Unserer Überzeugung nach ist es möglich, aber 

es verlangt eine ganz neue Betrachtungsweise 

der auf die komplexen Denkmäler bezogenen 

Angelegenheiten. 

Die Strategie, die die EUREX Denkmäler dem 

Rat der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa empfehlen 

will, entspricht der Formel der so genannten 

„Flucht nach vorne“. 

Was hätte dies zu bedeuten? 

1. Wir gehen davon aus, Schutz und Pflege 

des Kulturerbes können und sollen zur tatsächlichen 

Priorität und im Endeffekt ein 

Wahrzeichen unserer Euroregion werden, 

welches sie verdient europaweit auszeichnen 

würde. 

2. Erforderlich ist nicht nur vollständige 

Diagnose über den Zustand und Kondition der 

Denkmäler in der ERN, sondern auch darüber, 

welche Kräfte und Mittel sie verlangen. 

3. In der Diagnose sollten sich die Fokussierung 

und der entscheidende Vorrang auf die 

Bedürfnisse „Des Umgebindelandes“ beziehen. 

4. Mit der Kenntnis der dringendsten (finanziellen, 

personellen, logistischen, gesetzgeberischen, 

bildungsbezogenen und sonstigen) 

Defizite soll man aktive Bemühungen um 

ihre Herabsetzung vornehmen, unter anderen 

durch Gewährleistung der angemessenen 

Mittel im Haushalt der Europäischen Union für 

die Jahre 2014-2020. 

Die EUREX Denkmäler beabsichtigt, in 

der Zusammenarbeit mit den euroregionalen 

Experten aus anderen Bereichen im Jahre 2012 ein 

detailliertes Aktivitätsprogramm zu erarbeiten, 

welches mit ihren Grundsätzen mit den Punkten 

1-4 im Einklang stünde.


20 ja h r e gefahrenSchutz, 

en tg e g en W i r k e n d e n u n d beSeitigung v o n 

kata S t r o p h e n f o Lg e n im dreiL ändereck 

deu t S c h L a n d S, tS c h e c h i e nS u n d po L e n S 

„Die Sicherheit ist nicht alles, 

aber ohne Sicherheit ist alles 

nichts“ 

K. Nauman 

Das Dreiländereck Deutschland, Tschechien 

und Polen ist ein außerordentlicher geopolitischer 

Punkt, der aus Potenzial der 

Zusammenarbeit, aber auch aus Potenzial 

von Gefahren, besteht. Die Ereignisse der 

letzten Jahre machen uns den Maßstab des 

Problems sichtbar und zeugen gleichzeitig vom 

Bedarf für gegenseitige grenzübergreifende 

Zusammenarbeit auf diesem Gebiet. 

Das klimatisch schwierige Riesengebirge mit 

der Schneekoppe, das ein wenig kleinere aber 

wettermäßig genauso dynamische Isergebirge 

und Lausitzer Gebirge mit ihrem Gebirgsvorland 

und zahlreichen Quellen, Flüssen und Bächen 

von großen Höhenunterschieden, bei ver-

hältnismäßig wenigen flache Ebenen, erhöhen 

das Risiko für Hochwassersituationen. Der 

gemeinsame Grenzfluss zwischen Polen und 

Deutschland – die Lausitzer Neiße, mit den 

Quellen in Tschechien wurde in den letzten 

Jahren zur Gefahr, und dies nicht nur für die direkt 

anliegenden Gebiete, sondern im ganzen 

Einzugsgebiet. Auch andere Flüsse die Elbe, 

die Iser, die Bober oder die Queis mit ihren 

Zuflüssen charakterisieren sich durch einen großen 

Höhenunterschied im Oberstrom. Aus diesem 

Grunde sind die Hochwasserereignisse auf 

dem Gebiet der Euroregion Neisse durch gewaltsame 

und dynamische Erscheinungen gekennzeichnet. 

Es bringt bestimmte Erschwernisse 

für Einwohner und entsprechende Dienste, und 

macht hohe Anforderungen an Koordinierung 

und Einsatzschnelligkeit der Dienste notwendig. 

Außer der Hochwassergefahr ist das 

Gebiet verschiedenen Verunreinigungen und 

Zivilisationsgefahren ausgesetzt. Das mit riesigem 

Erfolg abgeschlossene Programm 

„Schwarzes Dreieck“, dank den sichtbaren qualitativen 

Änderungen in der Umwelt bereits 

vergessen, war dem früheren katastrophalen 

Zustand der Umwelt geschuldet. 

Im Laufe der Jahre, infolge von zahlreichen 

und kostenintensiven Maßnahmen ist 

der Zustand der Umwelt grundsätzlich verbessert, 

aber die Verunreinigungsgefahren 

wurden nicht geringer. Dies auch wegen der 

Verkehrsentwicklung. Über das Gebiet der 

Euroregion Neisse führen zahlreihe Straßen, die 

somit zahlreiche Gefahrensituationen bedingen 

können. 

Der Brandschutz betrifft gewöhnlich lokale 

Gefahren, es kommen aber auch Gefahren 

größeren Maßstabs vor, wie Waldbrände oder 

Brände von Industrieanlagen. 

Gefahren lauern auch im veterinären oder sanitären 

Bereich. Brände und Verunreinigungen 

wirken sich negativ sowohl auf die Umwelt, 

als auch auf die Lebensqualität der Einwohner 

165 

und aufs Funktionieren verschiedener 

Wirtschaftszweige und auf die Landwirtschaft 

aus. 

Eine andere Gefährdung ist die Sphäre der 

Zivilisation und der sozialen Einwirkung in Form 

der Kriminalität. In den Jahren 1991-2007 waren 

die Grenzen ein deutliches Hindernis für 

grenzübergreifende Kriminalität, und neben 

der Polizei und den Staatsanwälten setzten 

sich für Entgegenwirkung und Verfolgung auch 

die Dienste des Grenzschutzes ein. Zolldelikte 

machten den wesentlichen Bestandteil der 

ganzen Kriminalität im Grenzgebiet aus. 

Der Beitritt Polens und Tschechiens zum 

Schengener Abkommen am 21.12.2007 sowie 

ihr früherer EU-Beitritt änderten die Fragen der 

Zollabfertigungen entscheidend. Dies brachte 

automatisch eine Ungewissheit der Bürger auf 

der deutschen Seite, die eine Steigerung der 

Kriminalität erwartete. Die Bedenken haben 

sich jedoch nicht bestätigt, unter anderem Dank 

der guten Zusammenarbeit der zuständigen 

Behörden wie zum Beispiel der Polizei. 

Die Lage im Dreiländereck Deutschland, 

Tschechien und Polen bedingt, dass die 

Größenordnung von jeweiligen Problemen 

und Gefahren mit den Gefahren aus einem anderen 

Staat potenziert wird. Sei es ein durch 

Klimaverhältnisse gestalteter Faktor, sei es aus 

sozialen Voraussetzungen. 

Aus Erfahrung weiß man, dass Intensivierung 

von Zollabfertigung keine Beseitigung von internationaler 

Kriminalität gewährleistet. Dazu 

kamen noch Einflüsse der Makropolitik und 

die Sachverhalte im Zusammenhang mit der 

Globalisierung. Die Freizügigkeit, sich vom einem 

bis zum anderen Ort zu bewegen, stellten 

die sanitären und veterinären Gefahren ins neue 

Licht. 

Wenn die Gefahren einen grenzübergreifenden 

Charakter haben, muss auch das 

Entgegenwirken sich auf direkte grenzübergreifende 

Zusammenarbeit von allen nicht 

nur gesetzlich zuständigen Subjekten stützen,

166 

sondern sie bedarf auch der Zusammenarbeit 

der Nichtregierungsorganisationen und der 

Einwohner selbst. 

Um den vielen Sicherheitsfragen einen 

Rahmen der organisierten Kooperations-ebene 

zu geben, wurde direkt zu Beginn, d. h. am 

21.12.1991 die euroregionale Arbeitsgruppe 

„Katastrophenschutz Sicherheit“ ins Leben gerufen. 

Im Laufe der Tätigkeit wurde die Gruppe 

thematisch mehrmals geändert, was wesentlich 

auf den Bestand und Engagement vieler 

Personen und Institutionen Einfluss hatte. 

Das Augenmerk auf die Kriminalität mit 

besonderer Betonung der Polizei wurde 

mit den Jahren durch andere Prioritäten im 

Zusammenhang mit dem Krisenmanagement 

ersetzt, was am 28.2.1998 erfolgte Trennung 

in zwei Gruppen „Katastrophenschutz“ und 

„Sicherheit“ zur Folge hatte, wo im ersten 

Falle die Hauptaktivitäten der Feuerwehren 

und im zweiten der Polizei, insbesondere der 

Internationalen Polizei Association (IPA) beigemessen 

wurden. Angesichts der Änderungen in 

der Verwaltung auf der tschechischen und polnischen 

Seite begann man mit der Koordinierung 

der Zusammenarbeit von Polizeibehörden 

direkt auf der Ebene der polizeilichen 

Strukturen. Die Fragen des Krisenmanagements 

wurden zu Prioritäten der euroregionalen 

Arbeitsgruppe „grenzübergreifendes 

Krisenmanagement“, welche Nachfolgerin der 

Gruppe „Katastrophenschutz“ war. Eine weitere 

Etappe der thematischen Modifizierung war 

die 2007 erfolgte Ausgliederung der Fragen der 

Gesundheitsrettung zu einer eigenständigen 

EUREX. Obwohl praktisch alle Themenbereiche 

im Zusammenhang mit der Sicherheit vertreten 

waren, dominierte der Wille zur konkreten 

Kooperation, im Krisenmanagement. Im 

Jahre 2003 wurde ein zusätzliches Gremium als 

Sicherheitsforum (FOR-BES) bestellt, das alle 

Bereiche im Zusammenhang mit der Sicherheit 

abdecken sollte. 

Nach den ersten Jahren der ideenbezo- 

genen Betrachtung der Sicherheit sowie des 

Bedarfs an direkter Zusammenarbeit, begann 

man mit dem Definieren von konkreten 

Anforderungen der Zusammenarbeit. Das 

Hochwasser im Jahre 1997 löste einen noch 

stärkeren gesellschaftlichen, medialen und politischen 

Nachdruck aus, Regelungen zur einfacheren 

und schnelleren Überführung von 

Informationen zum Nachbarland sowie zur effizienteren 

Kooperation der sicherheitsbezogenen 

Dienste zu erarbeiten. 

Die Sicherheitssphäre ist in Deutschland, 

Tschechien und in Polen gesetzlich gesehen 

verschiedenen Subjekten unterordnet. Aus diesem 

Grunde und mangels der Regelungen für 

internationale Zusammenarbeit begann man 

mit Arbeiten an entsprechenden Verträgen und 

Vereinbarungen. Die Euroregion Neisse war 

eine der ersten Initiatoren dieser Verträge, bedingt 

durch ihre Erfahrungen und aus vielen 

Einsatzübungen. In den weiteren 6 Jahren wurden 

entsprechende Rechtsakte für polnisch-deutsche 

und polnisch-tschechische Kooperationen 

unterzeichnet. Diese Dokumente waren wichtig 

und erforderlich und gaben den Diensten, 

Inspektionen und Wachen Handlungsgrundlage. 

Ein Nachteil war der lange die legislative Weg 

mit dem Ergebnis, dass man auf Ermöglichung 

der Zusammenarbeit weitere Jahre warten 

musste. Trotzdem sind die früheren Verträge 

und Vereinbarungen sehr hoch zu schätzen, 

zumal dass in diesem Teil des Kontinents kaum 

ähnliche Initiativen vorhanden waren. Nach 

dem EU-Beitritt Polens und Tschechiens war auf 

neue Chancen und Möglichkeiten im Bereich 

der Sicherheit zu hoffen. Die Initiativen des 

Inkrafttretens des Schengener Abkommens hatten 

Fokussierungen auf Aufgaben zur Folge, die 

den Anforderungen an den Grenzen, besonders 

den Ostgrenzen – als nun Außengrenzen der EU 

angepasst werden mussten. Die Bemühungen 

zur Erfüllung der formalen und technischen 

Anforderungen an Außengrenzen rückten die 

Möglichkeiten der Diskussion über die laufen-

den Probleme an den inneren Grenzen, zu denen 

die polnisch-deutsche, tschechisch-deutsche 

und polnisch-tschechische wurden, in den 

Hintergrund. 

Parallel generierten weitere kleinere und größere 

Gefahren einen immer größer werdenden 

Bedarf an Intensivierung der Zusammenarbeit, 

denn die Bürger erwarteten mit der sehr positiven 

Wahrnehmung der EU-Erweiterung und des 

Schengener Abkommens die Entstehung von 

konkreten Kooperationsmechanismen, die bei 

Gefahren und Bedürfnissen effizient sind, zum 

Beispiel medizinische Hilfe. 

In dem Sicherheitsforum in Bautzen 2007 

wurde bei Anwesentheit die stellvertretenden 

Minister Polens, Tschechien und Sachsens eine 

Vereinbarung zur Errichtung eines gemeinsamen 

Systems für Krisenmanagement und 

Kriseneinsatz unterzeichnet, und in der Idee des 

so genannten Einsatzdokuments aufgegriffen. 

Nach dieser Idee soll eine Datenbank mit möglichen 

Gefahren und Rettungsdiensten für die 

ganze Euroregion Neisse, inklusive der Melde– 

und Notrufsysteme entstehen. 

Die Arbeiten an diesem Dokument erwiesen 

sich aber als unmöglich ohne Einführung von 

gesetzlichen Erleichterungen, weil die früher 

erwähnten Verträge und Vereinbarungen zwischen 

den Regierungen sich zwar für Einhaltung 

der Prozeduren bei Massenereignissen bewahrheiteten, 

aber keine Ebene für laufende grenzübergreifende 

Zusammenarbeit darstellten. 

Wie kostbar diese euroregionalen Initiativen mit 

ihren Änderungsbestrebungen waren, zeigt uns 

das tragische Hochwasser im Dreiländereck im 

Jahre 2010. 

Man hatte mit einem klassischen 

Mechanismus der schnellen Ereignisse zu tun, 

für den kein Platz in den Regelungen vorgesehen 

war. Obwohl alle Dienste nach ihren 

Richtlinien reagierten, wurde allen klar, dass 

für die Euroregion Neisse andere Grundsätze 

des Krisenmanagements erarbeitet werden 

müssen. Im Moment arbeitet man an ande- 

167 

ren Regelungen, es gibt aber Befürchtungen, 

dass sich die Gruppen um die gesetzlich mit 

Rettungswesen und Sicherheit verbundenen 

Subjekte auflösen. 

In letzter Zeit gibt es Ansätye im Bereich 

des Krisenmanagements, Prävention als eine 

der Hauptrichtungen für die Zukunft aufzunehmen. 

Neben der notwendigen Aktualisierung 

von gesetzlichen Normen gewinnt immer mehr 

die Frage der Aufklärung der Gesellschaft an 

Bedeutung. Es ist dabei selbstverständlich, dass 

die Summe der einzelnen Verhaltensweisen 

für das Sicherheitsgefühl entscheidend ist. Es 

ist nicht möglich, dass bei jedem Bürger ein 

Feuerwehrmann, ein Polizist oder ein Arzt steht. 

Deswegen wird von europäischen Strukturen 

so deutlich das Engagement der bürgerlichen 

Kreise im Bereich der Prävention dargestellt. 

Hervorzuheben ist auch eine Initiative der permanenten 

Aufklärung für Sicherheit unter Kindern 

und Jugendlichen im Rahmen des Wettbewerbs 

„Ich lerne sicher leben“. Parallel wird nach den 

Erfahrungen mit dem Hochwasser immer aktiver 

ein Schulungssystem für Erwachsene, 

Beamte und Bedienstete eingeführt. Da zeichnet 

sich die Möglichkeit ab, das Sicherheitssystem 

auf der Grundlage von drei Säulen zu fördern: 

Regierungs-, Selbstverwaltungs– und 

Nichtregierungs-System. Mit Betonung auf „fördern“ 

wird aufs Bewusstsein verwiesen – wer zu 

welchem Zweck bestellt ist. Gleichzeitig wird 

zur natürlichen Selbstverständlichkeit, dass alle 

für einen Zweck kooperieren müssen – nämlich 

für die Sicherheit. 

Vorschläge fürs Memorandum: 

Die Sicherheit war, ist und bleibt eine der 

euroregionalen Prioritäten. Es ergibt sich aus 

offensichtlichen Fakten, dass menschliche 

Aktivitäten und die Umwelt durch Sicherheit 

determiniert werden. Immer noch bestehen 

jedoch Probleme, die für diese Region zu lösen 

sind, indem die Kooperation von allen mit 

Sicherheit verbundenen Subjekten verbessert 

wird. Die gesetzlichen Regelungen je-

168 

des Landes sind ein Prisma zur Wahrnehmung 

von Regelungen des Sicherheitssystems in 

der Grenzregion. Ähnlich verhält es sich mit 

zwischenstaatlichen resortübergreifenden 

Vereinbarungen. Zu diesem Zweck sind neue 

rechtliche Rahmen zur Unterstützung der laufenden 

Zusammenarbeit in den Sicherheitsfragen 

in der Grenzregion notwendig. Notwendig ist 

auch die Unterstützung von Bildungsinitiativen, 

darunter für den Wettbewerb „Ich lerne sicher 

leben“, von Schulungen und Veröffentlichungen. 

Außerordentlich wichtig ist die Wahrnehmung 

des Bedarfs an deutlich größeren Mitteln in der 

Finanzperspektive 2014-2020 für Initiativen zur 

Förderung von nationalen und künftig grenzübergreifenden 

Sicherheitssystemen.

ine S fa b i S c h 

ch a n c e n g L e i c h h e i t 

rü c k b L i c k: 

Der Rat der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa 

hat auf seiner Sitzung am 31. August 2008 die 

Bildung der Euroregionalen Expertengruppe 

Chancengleichheit beschlossen. Dieser 

Beschlussfassung ging ein breiter Diskussions– 

und Beteiligungsprozess von Frauen und 

Männern in der Euroregion voraus. 

en t s t e h u n g s g e s c h i c h t e 

Die Europäische Union verfolgt seit ihrer 

Gründung den Grundsatz der Gleichbehandlung 

von Frauen und Männern mit dem Ziel, 

Ungleichheiten zu beseitigen und die 

Gleichstellung in der gesamten Europäischen 

Gemeinschaft zu fördern. Um die Mitgliedsländer 

bei der Umsetzung dieses Zieles zu unterstützen,

werden über die Kommission auch im Bereich 

der Chancengleichheit Ausschreibungen initiiert 

und Aktionsprogramme aufgelegt. 

Diese Möglichkeit nutzte im Jahr 2006 der 

damalige Landkreis Löbau-Zittau in Kooperation 

mit dem Powiat Lubański und dem Liberecký kraj 

und initiierte das Projekt „Chancengerechtigkeit 

von Frauen und Männern in der Euroregion 

Neisse-Nisa-Nysa“ . Die Projektumsetzung erfolgte 

durch das Internationale Begegnungszentrum 

St. Marienthal in Ostritz. Ziel dieses Projektes 

war es, die Chancengleichheit von Frauen und 

Männern als durchgängiges Leitprinzip in der 

deutsch-polnisch-tschechischen Euroregion zu 

verankern. In 18 Monaten Projektlaufzeit beteiligten 

sich trinational zirka 1000 Frauen und Männer 

in Form von Netzwerkarbeit, Qualifizierungen 

und Konferenzen an dem Projekt. Eine grenzüberschreitende 

Zusammenarbeit, trotz unterschiedlicher 

Voraussetzungen in den drei 

Nachbarländern, gelang beispielhaft. 

Mit der EUREX Chancengleichheit als politisch 

legitimierte Arbeitsstruktur der Euroregion 

Neisse-Nisa-Nysa soll die Grundlage geschaffen 

werden, das im Projekt verfolgte Ziel der 

Verankerung der Chancengleichheit von Frauen 

und Männern als durchgängiges politisches 

Leitprinzip langfristig umzusetzen. 

Die zum Abschluss des Projektes verabschiedete 

„Marienthaler Erklärung“ mit ihrem 

Maßnahmekatalog bildet die Grundlage für die 

weitere Arbeit. Im Bekenntnis dieser Erklärung 

heißt es unter anderem: 

„Die Durchsetzung der Chancengleichheit in 

allen Politikbereichen stellt einen nachhaltigen 

Beitrag zur Erhöhung der Attraktivität unserer 

Euroregion für Frauen und Männer dar und ist 

damit auch eine Chance, um der Abwanderung 

entgegenzuwirken und die Zuwanderung zu 

fördern. Chancengleichheit ist ein entscheidendes 

Kriterium für den wirtschaftlichen und gesellschaftlichen 

Erfolg in unserer gemeinsamen 

Euroregion Neisse-Nisa-Nysa.“ 

die eureX ch a n c e n g L e i c h h e i t in d e r 

p r a k t i s c h e n uM s e t z u n g – e i n pr o z e s s . 

Chancengleichheit braucht gute Kondition 

und einen langen Atem, wurde bereits auf dem 

ersten Euroregionalen Frauengipfel im März 2007 

auf dem Hochwald im Zittauer Gebirge vermutet 

und dies hat sich auch in der Arbeit der EUREX bis 

zum jetzigen Zeitpunkt immer wieder bestätigt. 

Im Juni 2008 fand die konstituierende Sitzung 

der EUREX Chancengleichheit in Liberec statt. 

Dort wurden Erwartungen und Ziele formuliert, 

für die der Maßnahmekatalog der „Marienthaler 

Erklärung“ die Arbeitsgrundlage war. Erste 

Projektideen wurden vorgestellt und diskutiert. 

Die Mitglieder der EUREX sehen sich dabei 

als Initiatorinnen und Unterstützerinnen von 

Projekten zur Chancengleichheit. Die Benennung 

der Themen und die Schwerpunkte haben sich in 

den nächsten gemeinsamen Sitzungen bei den 

Teilnehmenden sehr verschieden dargestellt. So 

sieht die polnische Seite die Chancengleichheit 

von Behinderten und Nichtbehinderten als das 

Schwerpunktthema dieser EUREX. Das macht die 

Zusammenarbeit schwierig, da die deutschen 

und tschechischen Mitglieder hauptsächlich auf 

den Gebieten der Chancengleichheit von Frauen 

und Männern arbeiten. Sie versuchen aber als 

Multiplikatorinnen zu wirken und die entsprechenden 

Informationen weiterzuleiten und 

Ansprechpersonen zu vermitteln. 

In der inhaltlichen Arbeit wird versucht 

Kompromisse zu finden. So wird bei den Sitzungen 

beiden Themen Raum gegeben, obwohl die 

Interessenlagen sehr verschieden sind. Zum 

Beispiel stellten polnische Behindertenverbände 

ihre Projekte vor und berichteten von der 

Situation von Behinderten im Land. 

In der letzten Zusammenkunft wurde 

durch eine Vertreterin des Internationalen 

Begegnungszentrums St. Marienthal ein ganz 

besonderes Projekt vorgestellt. Zum ersten Mal 

fand in diesem Jahr der Euroregionale Girl`s 

und Boy`s Day statt. Nach Informationen aus

dem Bundesministerium für Familie, Senioren, 

Frauen und Jugend hat dieses Projekt das 

Alleinstellungsmerkmal im gesamten Grenzraum 

der Bundesrepublik. Bei diesen Aktionstagen 

der Berufsorientierung lernen Schülerinnen und 

Schüler Berufe kennen, die als frauen– bzw. 

männeruntypisch bezeichnet werden. Konkret 

schauten sich die Mädchen in Unternehmen 

der Energiewirtschaft und des Maschinenbaus 

um und die Jungen besichtigten soziale 

Einrichtungen. Natürlich konnten auch praktische 

Dinge selbst ausprobiert werden. 

Die Mädchen und Jungen kamen aus Schulen 

der drei Euroregionsländer und waren auch in 

Unternehmen und Einrichtungen in den drei 

Ländern unterwegs. 

Möglich geworden ist dieses Projekt durch 

die Förderung aus dem Kleinprojektefond der 

Euroregion. 

Diese Projektvorstellungen sind innerhalb 

der EUREX Ausgangspunkt für eine intensive 

Diskussion über die Situation in den jeweiligen 

Ländern. Sie dienen dem Erfahrungsaustausch 

und bringen neue Ideen für die grenzüberschreitende 

Zusammenarbeit. 

au s b L i c k u n d zi e L e 

171 

Alle Mitglieder der EUREX Chancengleichheit 

sind sich einig, bis zum jetzigen Zeitpunkt noch 

nicht die ideale Arbeitsstruktur gefunden zu haben. 

Der bisher gegangene Weg ist ein konstruktiver 

Prozess, um zielorientiertes Arbeiten für alle 

Beteiligten zu ermöglichen. Derzeit überwiegt 

die Vorstellung, zwei Schwerpunkte in der EUREX 

zu behandeln – Chancengleichheit von Frauen 

und Männern und die Chancengleichheit von 

Behinderten. Dazu ist es dringend zum einen erforderlich, 

Behindertenvertreter auch von deutscher 

und tschechischer Seite bei der Problematik 

Chancengleichheit von Behinderten mit einzubeziehen. 

Zum zweiten ist es erforderlich, dass 

die polnische Seite Vertreter zur Thematik der 

Chancengleichheit von Frauen und Männern entsendet. 

Chancengleichheit ist ein Querschnittsthema, 

dass sich durch alle gesellschaftlichen Bereiche 

zieht. Darauf soll zukünftig die Arbeit der EUREX 

Chancengleichheit stärker ausgerichtet werden. 

Aus diesem Grund begrüßen alle Mitglieder ausdrücklich 

diese gemeinsame EUREX – Konferenz, 

und erwarten den fachlichen Austausch zwischen 

den Expertengruppen als kontinuierlichen 

Bestandteil der Zusammenarbeit.

StatiStik 


eine Voraussetzung zur Annäherung der 

Gesellschaften auf den gegenüberliegenden 

Seiten der Grenze und zur guten nachbarschaftlichen 

Zusammenarbeit ist gegenseitiges 

Kennenlernen, Wahrnehmung sowohl der 

Ähnlichkeiten als auch der Unterschiede. Der 

Gedanke wurde zur Herausforderung für statistische 

Dienste in der zu Anfang der Neunzigerjahre 

entstandenen Euroregion Neisse. Die Statistiker 

aus Liberec, Kamenz und Jelenia Góra starteten 

die Zusammenarbeit bald nach der Gründung 

der Euroregion, das heißt um die Jahreswende 

1991/92, indem sie den Versuch unternommen 

haben, von Anfang an sich aktiv in die 

Umsetzung der euroregionalen Ideen einzusetzen 

und Informationen über die einzelnen Teile 

der Euroregion und über ihre Einwohner zu liefern. 

Das Hauptproblem bei der Umsetzung dieser 

Aufgabe sind wesentliche methodologische

Unterschiede zwischen den Statistiken dreier 

Länder. Man kann nicht auf eine einfache Art und 

Weise die statistischen Jahrbücher Sachsens, der 

Landkreise in Nordböhmen und der Woiwodschaft 

Dolnośląskie (Niederschlesien) vergleichen, 

denn sehr oft bedeuten identisch klingende 

Begriffe unvergleichbare Inhalte, insbesondere 

in solchen Gebieten wie Wirtschaft, Bildung oder 

Umweltschutz, wo die Abweichungen am größten 

sind. Ein Durchschnittsleser muss zum Beispiel 

nicht wissen, dass die Grundschule in Sachsen 

nur vier und in der tschechischen Republik neun 

Klassen umfasst, und zu Personen im so genannten 

„arbeitsfähigen Alter“ in Tschechien und in 

Deutschland Personen nach dem 15. Lebensjahr 

zählen, während in Polen die untere Grenze der 

Kategorie 18 Jahre ist. 

Das erste Treffen der Statistiker der ehemaligen 

statistischen Woiwodschaftsverwaltung in 

Jelenia Góra mit den Vertretern der statistischen 

Ämter aus Nordböhmen und Sachsen fand am 

21. November 1991 in Oybin (Sachsen) statt. Die 

Initiatoren dieses Treffens und die Gestalter langjähriger 

guten Zusammenarbeit waren: Direktor 

des statistischen Amtes in Jelenia Góra – verstorbener 

Kazimierz Żurawski, Direktor des tschechischen 

statistischen Amtes Zweigstelle in Liberec 

– Ladislav Knap und stellvertretender Präsident 

des statistischen Landesamtes Sachsens Ullrich 

Eichler. 

Die formelle Gründung der trilateralen 

Arbeitsgruppe „Statistik“, die im Rahmen der 

Euroregion tätig war, erfolgte im Mai 1997. Zum 

Vorsitzenden der Gruppe wurde Kazimierz 

Żurawski. 

In der Zeit von 1991 bis 2011 fanden ca. 90 

Arbeitstreffen von polnischen, tschechischen 

und deutschen Statistikern im Rahmen der 

Arbeitsstrukturen der Euroregion Neisse statt. Die 

Treffen wurden nacheinander in den jeweils einzelnen 

Landesteilen der Euroregion organisiert. Das 

Ergebnis der seit 20 Jahren ununterbrochen andauernden 

Zusammenarbeit sind zehn statistischbeschreibende 

Publikationen zur Darbietung des 

sozial-wirtschaftlichen Zustandes des polnischtschechisch-sächsischen 

Grenzgebietes und die 

Effekte der Zusammenarbeit. 

173 

Nachstehend eine thematisch-inhaltliche 

Darstellung der gemeinsamen Publikationen: 

1. Methodische Erarbeitungen: 

• Methodische und praktische Probleme der 

Statistik in den Regionen (1994). 

2. Komplexe Erarbeitungen: 

• Euroregion Neisse-Nisa-Nysa – grundlegende 

Informationen (1994); 

• Grenzübergreifende Zusammenarbeit in 

Polen – Ergebnisse und Möglichkeiten der 

Zusammenarbeit der polnischen Seite am 

Beispiel der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa 

(1996); 

• Jahrbuch der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa 

1998 – grundlegende Daten; 

• Euroregion Neisse-Nisa-Nysa – Broschüre 

(2000); 

• Statistisches Jahrbuch der Euroregion Neisse- 

Nisa-Nysa – 2003 (2004); 

• Euroregion Neisse-Nisa-Nysa – Broschüre 

(2009); 

• Polnisch-tschechisches Grenzgebiet in Zah- 

len 2009 (2010). 

3. Publikationsreihe über die Städte und die 

Landkreise in der Euroregion Neisse-Nisa- 

Nysa: 

• Görlitz-Jelenia Góra-Liberec (1995); 

• Bogatynia-Zittau-Hradek nad Nisou (1997); 

• Zgorzelec-Bautzen-Jablonec nad Nisou 

(1998); 

• Löbau-Varnsdorf (1999); 

• Städte in der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa 

(1999); 

• Die Landkreise in der Euroregion Neisse- 

Nisa-Nysa (2000 und jährliche übergreifende 

elektronische Publikation – seit 2000, 10 

Ausgaben); 

• Die Landkreise der Euroregion Neisse (2009, 

tschechische Version, Broschüre wurde im 

Auftrage des tschechischen Sekretariats der 

Euroregion erarbeitet). 

4. Publikationsreihe – Euroregionen entlang der 

polnischen Grenze: 

• Das Panorama von Euroregionen (1997); 

• Das Panorama von Euroregionen – zweite geänderte 

Ausgabe (1998); 

• Euroregionen in den neuen 

Verwaltungseinheiten Polens (1999);

174 

• Euroregionen entlang der polnischen Grenze 

2001; 


2003 (2004); 


2007; 

5. bereichsbezogen/ thematisch: 

• Der Zustand und Schutz der Umwelt im polnisch-tschechisch-deutschen 

Grenzgebiet 

(1999); 

• Tourismus in der Euroregion Neisse-Nisa- 

Nysa (2001); 

• Preise und Einnahmen in der Euroregion 

Neisse-Nisa-Nysa. Integration Polens und 

Tschechiens mit der Europäischen Union 

(2003); 

• Preise in der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa 

(2004); 

• Preise in der Euroregion Neisse 2003-2005 

(2005); 

• Preise in der Euroregion Neisse 2006; 






• Schulwesen in der Euroregion Neisse-Nisa- 

Nysa 2002 (2004); 

• Bevölkerung und Wohnbedingungen im 

polnisch-tschechischen Grenzgebiet angesichts 

der Ergebnisse der Völkererzählungen 

(2005); 

• Kinder in der Euroregion Neisse 2007; 

• Frauen und Männer in der Euroregion Neisse 

(2009); 

Die Ausschöpfung der Auflagen der 

oben genannten Publikationen zeugt von 

der Zweckmäßigkeit der langjährigen 

Zusammenarbeit der Statistiker und über den 

Bedarf, die Zusammenarbeit fortzusetzen. 

Ein weiteres gemeinsames Projekt der 

Statistiker, das im Jahre 2003 gestartet wurde, 

ist die grenzübergreifende polnisch-tschechisch-deutsche 

Datenbank (Cross-border 

friendship database). Die Idee des Vorhabens 

beruht auf der Bereitstellung im Internet von 

vergleichbaren statistischen Informationen 

über polnische, tschechische und deutsche 

Verwaltungseinheiten. Gegenwärtig bietet diese 

Datenbank den Nutzern über das Internet 

(www.crossborderdatabase.org) einen Satz von 

vergleichbaren statistischen Informationen an 

– 250 Merkmale und Kennzahlen – über polnische, 

tschechische und deutsche (Sachsen und 

Bayern) Verwaltungseinheiten für die Jahre 2002- 

2008. Dank der sich dynamisch entwickelnden 

euroregionalen Zusammenarbeit wurde in der 

Datenbank auch ein Modul entwickelt, indem die 

eingepflegten Daten über die Euroregionen auch 

auf dem polnisch-tschechischen, polnisch-deutschen 

und tschechisch-deutschen Grenzgebiet 

verfügbar sind. 

Schlussfolgerungen 

1. Steigendes Interesse an der grenzübergreifenden 

Zusammenarbeit stellte an die statistischen 

Dienste neue Aufgaben, glaubhafte 

und vergleichbare statistische Informationen 

über die sozial-wirtschaftliche Situation KonderhausOstritz 

der 

Grenzregionen zu liefern. 

2. Die Entwicklung der grenzübergreifenden 

Zusammenarbeit wird durch starkes Interesse 

an ihren Ergebnissen begleitet, was die 

Notwendigkeit schafft, Analysen über den 

Einfluss der Zusammenarbeit auf die sozialökonomische 

Lage der Grenzregionen zu erarbeiten. 

3. Wie die Praxis mancher Euroregionen gezeigt 

hat, hat sich die Bestellung der EUREX 

als sehr praktisch erwiesen, derer Aufgaben 

Beobachtung der Zusammenarbeit und 

Benennung ihrer Prioritätsbereiche sind.

e g i n a ge L L r i c h 

biL d u n g: Sta n d u n d 

per Spek t i v en 

Bildungseinrichtungen wie Kindertagesstätten, 

Schulen und Vereine leisten einen ganz wesentlichen 

und nachhaltigen Beitrag für die Zukunft 

der Euroregion. Mit ihrer auf die interkulturelle 

Begegnung und das gemeinsame Lernen von 

Kindern, Jugendlichen und Erwachsenen aller 

drei Nachbarländer ausgerichteten Arbeit schaf- 

K r e f t w e r Tu r ó w 

fen sie wichtige Grundlagen für den Abbau von 

Vorurteilen, gelingendes grenzüberschreitendes 

Miteinander und die Stärkung der gemeinsamen 

euroregionalen Identität der in der Euroregion 

beheimateten Menschen. Interkulturelle und 

nachbarsprachliche Kompetenzen gewinnen dabei 

auf dem gemeinsamen grenzüberschreitenden 

Wirtschafts– und Arbeitsmarkt zunehmend 

auch wirtschaftliche und berufliche Relevanz 

für die Bürgerinnen und Bürger. Die Euroregion 

Neisse-Nisa-Nysa bietet ihnen hierfür gleichzeitig 

einen einzigartigen „Lernort“, denn hier verbindet 

eine jahrhundertelange gemeinsame 

Geschichte vier Völker (einschließlich der Sorben) 

mit vier verschiedenen Sprachen und Kulturen, 

die im Alltag gelebt werden.

176 

Vor diesem Hintergrund wurden bereits in 

den 90er Jahren in der Euroregion zahlreiche modellhafte 

grenzüberschreitende Bildungsprojekte 

ins Leben gerufen. Initiativen wie z. B. zweisprachige 

Austauschprojekte zwischen Kitas in Zittau 

und Hradek n. N. oder Görlitz und Zgorzelec, 

der trinationale SCHKOLA-Schulverbund oder 

die Neisse University konnten sich dabei erfolgreich 

etablieren und wurden kontinuierlich weiterentwickelt. 

Seit dem Jahr 2002 bündelt das 

auf Grundlage des Konzeptes der Lernenden 

Regionen aufgebaute grenzüberschreitende 

Bildungsnetzwerk PONTES solche Initiativen, 

bietet eine Plattform für den trinationalen 

Erfahrungsaustausch und die Qualifizierung der 

Fachkräfte und Multiplikatoren und unterstützt 

die Akteure durch gemeinsame Aktivitäten des 

euroregionalen Bildungsmarketings. 

Im Jahr 2004 wurde EUREX Bildung ins Leben 

gerufen. Sie konstituierte sich am 17.03.2004 in 

Liberec und versteht sich seither als 

• beratendes Fachgremium der Euroregion 

Neisse – Nisa – Nysa bei der Umsetzung der 

strategischen Zielsetzung der Entwicklung 

der Euroregion zu einem leistungsfähigen 

grenzüberschreitenden Bildungsraum sowie 

• Impulsgeberin für grenzübergreifende 

Maßnahmen mit gesamteuroregionaler 

Ausstrahlung, die einen Beitrag zur 

Entwicklung des gemeinsamen euroregionalen 

Bildungsraumes leisten. Von zentraler 

Bedeutung sind hierfür Aktivitäten, die 

der umfassenden Vermittlung von Wissen 

über die Nachbarländer, der Förderung der 

Mehrsprachigkeit sowie der Förderung der 

gleichberechtigten und partnerschaftlichen 

Zusammenarbeit in allen Bildungsbereichen 

im Kontext des Lebenslangen Lernens dienen. 

Im gemeinsamen Diskussions– und 

Arbeitsprozess in der EUREX Bildung wird dabei 

immer wieder sichtbar, welch besonderes 

EUREX-Konferenz – Konference – Konferencja 

30.09.2011, Jelenia Gora EUREX Bildung 

Potenzial und Mehrwert die Bündelung der 

Erfahrungen und Kompetenzen aus den drei 

unterschiedlichen Bildungssystemen der 

Nachbarländer für alle Beteiligten bietet. 

Die Experten der EUREX Bildung engagieren 

sich dabei nicht nur als Ideengeber, sondern sie 

bringen auch die Kompetenzen und Ressourcen 

ihrer Institutionen in die Umsetzung der Vorhaben 

mit ein und arbeiten dazu insbesondere auch 

im grenzüberschreitenden Bildungsnetzwerk 

PONTES eng zusammen. 

So war eine der ersten gemeinsamen 

Aktivitäten der Mitglieder der EUREX Bildung 

2005 die Initiierung eines dreisprachigen 

„Schulinformationsportals der Euroregion 

Neisse-Nisa-Nysa“ (www.neisse-nisa-nysa.eu). 

Ziel war es ein Instrument bereit zu stellen, das 

einerseits die Vielfalt an grenzüberschreitenden 

Aktivitäten von Kitas, Schulen und weiteren 

Bildungseinrichtungen in der Euroregion sichtbar 

macht, gleichzeitig aber auch eine Plattform 

für den Erfahrungsaustausch, das Knüpfen 

von Kontakten über Ländergrenzen hinweg 

und die Entwicklung von grenzüberschreitenden 

Partnerschaften und Projekten bietet. Die 

Umsetzung erfolgte im Rahmen eines deutschtschechischen 

Kleinprojektes in Kooperation 

von Schulamt des Kraj Liberec, PONTES-Agentur 

Ostritz und DODN Jelenia Gora. Weitere wichtige 

trinationale Aktivitäten und Ergebnisse der euroregionalen 

Zusammenarbeit sind darüber hinaus: 

• die Entwicklung des Euroregiokompetenz- 

Zertifikats KOMPETENT4, seine Implemen- 

tierung in allen drei Ländern der Euroregion 

und seine Anerkennung durch einen 

Beschluss des Präsidiums der Euroregion 

Neisse-Nisa-Nysa 2010, 

• jährliche Euroregionale Konferenzen 

zur beruflichen Bildung im Kontext des 

grenzüberschreitenden Wirtschafts– und 

Arbeitsmarktes (seit 2009), 

• die Durchführung trinationaler Schüler- 

Workshops wie dem Euroregionalen Girls‘ 

Day (seit 2007) und 2011 auch erstmalig einem 

Euroregionalen Girls‘ & Boys‘ Day zur 

Förderung der beruflichen Orientierung junger 

Menschen vor Ort auf dem grenzüberschreitenden 

Wirtschafts– und Arbeitsmarkt, 

• Euroregionale Konferenzen und Fortbil- 

dungen für Pädagogen zur interkulturellen 

und nachbarsprachigen Bildung (seit 2004), 

• die Entwicklung des viersprachigen Lernspiels 

„Schatzsuche – Poszukiwanie skarbów –

Hledání pokladu – Pytanje pokłada” über 

die Euroregion und ihre Sprachen, das inzwischen 

in mehr als 500 Kindereinrichtungen 

und Schulen in allen drei Nachbarländern genutzt 

wird, 

• die Durchführung Euroregionaler LernFESTe 

(seit 2003) 

• u. v. a. 

Seit 2008 werden jährlich herausragende 

Projekte und Partnerschaften der grenzüberschreitenden 

Bildungszusammenarbeit mit dem 

„Preis der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa“ in der 

Kategorie Bildung gewürdigt und auf diesem 

Wege als Beispiele guter euroregionaler Praxis in 

der Öffentlichkeit bekannt gemacht. 

Inzwischen ist die grenzüberschreitende 

Zusammenarbeit in vielen Bildungsbereichen 

in der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa bereits zur 

Normalität geworden. Das sich dabei in den zurückliegenden 

Jahren entwickelnde lebendige 

Miteinander von Einrichtungen unserer drei 

EUREX-Konferenz – Konference – Konferencja 

30.09.2011, Jelenia Góra EUREX Bildung 

Nachbarländer gilt es nun nachhaltig zu sichern, 

auszubauen, weiter zu qualifizieren und 

dabei noch wirksamer auf die Stärkung der 

Euregiokompetenz und der euroregionalen 

Identität aller in der Euroregion beheimateten 

Menschen auszurichten. 

Dabei leben die meisten Aktivitäten nach 

wie vor von einem hohen ehrenamtlichen 

Engagement der Akteure vor Ort und sind auf 

eine Finanzierung im Rahmen von zeitlich befristeten 

Förderprojekten angewiesen. Sie verlangen 

meist einen erheblichen administrativen 

Aufwand, der gerade kleinere Einrichtungen 

wie Kitas oder Vereine oft überfordert. Auch 

zeitliche Unterbrechungen zwischen den 

Projekten erschweren den Aufbau dauerhafter 

Kooperationsbeziehungen. Und nicht zuletzt 

stellen die komplizierten Bedingungen für die 

paritätische Finanzierung und Umsetzung von 

trilateralen Vorhaben eine weitere Hürde dar, 

die überwunden werden muss, weil gerade diese 

Projekte für die gleichberechtigte Entwicklung 

unserer Dreiländerregion besonders bedeutsam 

sind. 

177 

Um – ausgehend von dem bereits erreichten 

Niveau – eine neue Qualität in der 

Entwicklung der Euroregion zu einem leistungsfähigen 

grenzüberschreitenden Bildungs- 

raum zu erzielen, muss deshalb künftig der 

Schaffung von Rahmenbedingungen zur 

Verstetigung der grenzüberschreitenden 

Kooperationsbeziehungen, der kontinuierlichen 

Qualitätsentwicklung in der grenzüberschreitenden 

Bildungsarbeit und dem Transfer 

guter Projektansätze in die gesamte Euroregion 

besondere Aufmerksamkeit gewidmet werden. 

Hierfür bedarf es tragfähiger trinationaler 

Vernetzungsstrukturen und professioneller 

Dienstleistungen zur Unterstützung der 

Bildungseinrichtungen, die ohne eine institutionelle 

Verankerung in der Euroregion und entsprechende 

Ressourcen kaum sicherzustellen 

sind. Der vom PONTES-Netzwerk eingeschlagene 

Weg des Aufbaus eines trinationalen 

Kooperationsverbundes mit Spiegelstrukturen 

in allen drei Nachbarländern und die damit angestrebte 

Perspektive der Institutionalisierung 

durch Gründung einer europäischen Rechtsform 

kann hierfür ein Erfolg versprechender Ansatz 

sein. 

Für die EUREX Bildung ergeben sich daraus u. 

a. folgende strategische Schwerpunkte für ihre 

Arbeit in den kommenden Jahren: 

• qualitative Weiterentwicklung und 

Professionalisierung grenzüberschreitender 

Bildungszusammenarbeit – u. a. durch 

Entwicklung und Umsetzung gemeinsamer 

Qualifizierungsangebote für das 

Bildungspersonal aller drei Nachbarländer, 

gemeinsamer Bildungsprogramme 

mit in allen drei Ländern anerkannten 

Zertifikaten sowie Bereitstellung von 

Unterstützungsdienstleistungen für grenzüberschreitende 

Partnerschaften und 

Kooperationen von Bildungseinrichtungen 

• Schaffung der institutionellen Voraussetzungen 

für das gemeinsame professionelle 

Management der sich zunehmend vernetzenden 

euroregionalen Bildungslandschaft 

im Kontext einer zukunftsorientierten 

Euroregionalentwicklung.

ä r b e L Wi e n r i c h, bL a n k a ko n v a L i n k o v á 

bibLi ot hek en 

Regionen und Grenzregionen gab es seit 

Beginn der Weltgeschichte. Die Euroregionen dagegen 

erst seit einigen Jahren. Eine Grenzregion 

wird zur Euroregion, wenn auf beiden Seiten der 

Grenze der Wille und die Absicht bestehen, etwas 

gemeinsam aufzubauen und sich gegenseitig 

kennen zu lernen. 

Polen, Böhmen und Deutschland verbinden 

über 1000 Jahre Geschichte. Über die 

Jahrhunderte funktionierte diese Symbiose mal 

besser, mal schlechter. Die Menschen haben je- 

doch eine Zugehörigkeit zu dem Kulturraum 

empfunden, den sie bewohnt haben. Hier traten 

bedeutsame Unterschiede zwischen Reichtum 

und Armut, zwischen politischen Ansichten, darunter 

dem Zentralismus und dem Regionalismus 

auf, aber immer kam auch die Frage der nationalen 

Würde zum Vorschein. 

Erst die totalitäre Form des Nationalismus 

hat sich auf dem Zusammenleben durch eine tiefe 

Spaltung ausgeprägt, welche in vielen Fällen 

bis heute noch nicht überwunden ist. Die Lage

der Grenzen haben sich geändert, schlimmer 

war aber das, dass Menschen diese Orte verlassen 

mussten, in denen sie lebten, sie wurden vertrieben, 

aber auch (vor allem die Juden) ausgerottet. 

Solche Ereignisse haben auch das lange 

Zusammenleben gestört. 

1989 als Umbruchjahr, die Wiedervereinigung 

Deutschlands, aber vor allem der 2004 erfolgte 

EU-Beitritt Polens und Tschechiens, waren 

sehr wichtige Schritte auf dem Weg zur 

Wiedervereinigung des alten Kontinents, des für 

uns besonders wichtigen Mitteleuropas. 

Die Aufgaben der Bibliotheken beruhen vom 

Prinzip her auf Aufnahme der grenzübergreifenden 

Zusammenarbeit, da ein Buch und eine 

Bibliothek grundlegende Elemente der europäischer 

Integration und Zusammenarbeit sind. Sie 

sind von der Ansammlung des Kulturerbes nicht 

wegzudenken, ihre (auch Alt-) Bestände bergen 

geistigen Reichtum der früheren und der jetzigen 

Generation. 

Die Bedeutung von Bibliotheken bei der 

Zusammenarbeit steigt auch, weil sie den 

Experten nicht nur die Möglichkeit für persönliche 

Kontakte bieten, sondern auch riesige elektronische 

Informationsquellen bereitstellen, die es 

möglich machen, sich über Informationssysteme 

oder durch Videokonferenzen zu verbinden. 

In den letzten Jahren hat sich die Aktivität der 

Euroregion Neisse in vielen Bereichen erfolgreich 

entwickelt, zu denen auch das Bibliothekwesen 

gehört. Die EUREX Bibliotheken will den Versuch 

unternehmen, die Erfolge der letzten Jahre zu 

beurteilen. Gemeinsame Konferenzen, Projekte, 

Herausgabe von mehrsprachigen Publikationen, 

Ausstellungen und sonstige Vorhaben zeugen 

von guten Kontakten und der guten 

Zusammenarbeit. Diese Zusammenarbeit wurde 

nach und nach zur Freundschaft und kann 

sich noch vertiefen. 

Die Zusammenarbeit der städtischen 

Bibliothek in Jelenia Góra, der staatlichen 

Wissenschaftsbibliothek in Liberec und der staatlichen 

Fachstelle für öffentliche Bibliotheken 

in Dresden entwickelt sich seit 1993 auf der 

Grundlage von zweijährigen Verträgen. Der 

Zusammenarbeit hat sich später die Christian- 

179 

Weise-Bibliothek in Zittau angeschlossen. 1999 

wurde die Zusammenarbeit offiziell legitimiert. 

Es bedeutet, dass die Arbeitsgruppe Bibliotheken 

der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa gegründet wurde. 

Über die ersten Jahre wurden gemeinsame 

Aktivitäten durch öffentliche Bibliotheken der 

Euroregion Neisse und der Euroregion Elbe unternommen. 

Seit 1998 fanden sieben gemeinsame 

Konferenzen der Bibliothekare statt: 

1. 1998 Rumburk (CZ) „Bibliotheken ohne 

Grenzen“ (Investition in Bibliotheken – 

Investition in die Zukunft). 

2. 1999 Zittau (D) „Ohne Grenzen in die 

Zukunft“. 

3. 2000 Karpacz (PL) „Europa bauen. Neue 

Aufgaben der öffentlichen Bibliotheken in 

den Verwaltungseinheiten der Euroregion 

Neisse“. 

4. 2002 Bautzen (D) „Europäische Integration 

– nationale Identität der Bibliotheken 

(Restaurierung von Bücherbeständen, 

Präsentation der Altbestände)“. 

5. 2004 Jelenia Góra (PL) „Perspektiven 

der Zusammenarbeit der öffentlichen 

Bibliotheken nach dem EU-Beitritt“. 

6. 2009 Liberec (CZ) „Kommunale Bibliotheken 

– Potenzial und Perspektiven“. 

7. 2011 Jelenia Góra (PL) ”Elektronische 

Dienstleistungen in Bibliotheken“. 

Die Veranstaltung von trilateralen 

Fachkonferenzen alle zwei Jahre ist für uns 

eine Verpflichtung. Die Konferenzen bieten 

nicht nur die Gelegenheit für freundschaftliche 

Treffen, sie sind vor allem eine Plattform 

für den Erfahrungsaustausch, gelten als ein 

Diskussionsforum. Es ist eine Gelegenheit für 

den Vergleich des Niveaus der Bibliotheken 

und eine Inspirationsquelle zur Verbesserung 

ihrer Arbeit. 

Fachseminare, erfahrungsaustausch mit 

sonstigen Grenzregionen und gemeinsame 

Ausstellungen, u. a.: 

– 2000 Liberec (CZ) Internationales Symposium: 

„Bibliotheken für Europa – Europa für

180 

Bibliotheken“ anlässlich der offiziellen 

Eröffnung der Bibliothek in Liberec „Das 

Bauwerk der Versöhnung“. 

– 2002 Liberec (CZ) Ein Seminar der Gesellschaft 

ABDOS zum Thema Informationen und 

Fortbildung: „Regionale Zusammenarbeit im 

vereinigten Europa“. 

– 2004 Liberec (CZ) Fachseminar: „Wege zum 

Lesen“ – Bibliotheksarbeit mit Kindern. 

– 2004 Zittau (D) Feierliches Treffen anlässlich 

der EU-Erweiterung. Unterzeichnung 

des Vertrages über die Kooperation der 

Bibliotheken in der Euroregion Neisse für die 

Jahre 2004/2005. 

– 2005 Zielona Góra (PL) „Geschichte der 

Bücher in den Grenzregionen, Bedeutung der 

Bücher für die Entwicklung der multikulturellen 

Gesellschaft“. 

– 2006 Dresden Fachseminar im Rahmen des 

95. Deutschen Bibliothekskongresses. 

– 2010 Zittau (D) Workshops im Rahmen des 

Projekts: Brauchtum in der Euroregion Neisse, 

Verfassung einer Publikation für Kinder. 

Gemeinsame Publikationen: 

– 1997 „Öffentliche Bibliotheken in der 

Euroregion Neisse“, dreisprachig, farbig. 

– 1999 „Öffentliche Bibliotheken 

der Euroregionen im Dienste der 

Informationsgesellschaft“, dreisprachig, farbig. 

– 2002 „Sprachführer – Bibliotheken in der 

Euroregion Neisse“, Sprachbuch, dreisprachig. 

– 2004 „Sprachführer für Kinder Bibliotheken 

der Euroregion Neisse“, Sprachbuch, dreisprachig 

– 2006 Kalender der Euroregion Neisse für 2006 

„Schätze der Bibliotheken der Euroregion 

Neisse“. 

– 2007 „Ein Kasten voller Kinderbücher“, deutschpolnische/ 

deutsch-tschechische Herausgabe. 

– 2011 Ein Buch für Kinder und Jugendliche über 

das Brauchtum in der Euroregion mit dem 

Titel: „Die vergessenen Ostereier“, viersprachig. 

Gemeinsame Herausgaben, gewöhnlich 

dreisprachig, haben zum Ziel, das Leben in der 

Euroregion deutlicher zu machen. Sie haben ei- 

nen Informationscharakter (Publikationen über 

Bibliotheken) oder sind bestimmt für Erwachsene 

und Kinder, um ihnen das Brauchtum in der 

Euroregion oder die Gestalten aus Märchen und 

Sagen dieser Region vorzustellen. 

Sonstige vorhaben: 

Seit 1996 initiieren und organisieren polnische 

Partner von der Bibliothek in Jelenia Góra alle 

zwei Jahre Wettbewerbe der plastischen Künste. 

An den Wettbewerben nehmen Kinder und 

Jugendliche teil. Sie beziehen sich auf die Sagen 

über das Riesengebirge. Jeder Wettbewerb über 

die beste Darstellung des Berggeistes Rübezahl 

wird in mehreren Kategorien ausgeschrieben. In 

jedem Jahr wurden für den Wettbewerb circa 300 

Arbeiten angemeldet. 

Seit 2011 wird die Thematik des Wettbewerbs 

des Berggeistes um den sorbischen Zauberer 

Krabat erweitert. Beide Gestalten sind sehr tief 

im regionalen Bewusstsein der polnisch-tschechisch-deutsch-sorbischen 

Grenzregion eingenistet, 

wovon ihre Anwesenheit in Literatur, Kunst 

und Kultur zeugt. 

Gemeinsame Präsentation auf den polnischen 

Seiten der Euroregionen Neisse sowie auf den neuen, 

die von den polnischen Partnern entwickelt 

wurden http://biblioteki-euroregion-nysa.eu/, 

Verwendung von mehreren branchenbezogenen 

WWW-Seiten: z.B. Sachsenopac, Bibliothekportalsachsen, 

Katalog Ziemi Jeleniogórskiej oder gemeinsames 

Informationstor der tschechischen 

Dokumente, darunter das EU-Portal mit digitalisierten 

Dokumenten Europeana. Es wird nach 

Mitteln und Ideen für digitale Verbindung und 

breitere Bereitstellung von deutschen, polnischen 

und tschechischen kultur-historischen 

Sammlungen gesucht. 

Die EUREX Bibliotheken tagt viermal 

im Jahr und arbeitet auf der Grundlage eines 

jährlichen Aktivitätsplans. Die Mitglieder 

der EUREX Bibliotheken sind die oben genannten 

Bibliotheken, die Stadtbibliothek in 

Rumburk so wie die Stadtbibliothek in Ceska 

Lipa, Stadtbibliothek in Jablonec nad Nisou, 

A.-Marek-Bibliothek in Turnov, Kultur– und 

Weiterbildungsgesellschaft Löbau-Zittau mbH, 

Stadtbibliothek in Görlitz, Wissenschaftliche

Bibliothek des Naturkundemuseums Görlitz, 

Sorbisches Institut Bautzen, Powiatowe Centrum 

Edukacyjne in Lubań und Publiczna Biblioteka 

Miejska in Bolesławiec. 

Darüber hinaus finden auch bilaterale Treffen 

der Gruppenmitglieder statt, die der Umsetzung 

der gemeinsamen Aufgaben, Projekte oder 

den einzelnen Veranstaltungen gewidmet sind. 

Dies gilt beispielsweise für das 10. Jubiläum der 

Eröffnung der Öffentlichen Kreisbibliothek im 

letzten Jahr sowie gemeinsames Treffen der polnischen, 

tschechischen und deutschen Partner in 

Zittau bei der Veranstaltung „Lebende Bibliothek“, 

die auch in Liberec organisiert wurde. 

Wichtige Punkte auf der Zeitachse unserer 

Zusammenarbeit: 

Errichtung und offizielle Eröffnung von drei 

großen Bibliotheken in Liberec, Jelenia Góra und 

Zittau mit der EU-Förderung. 

Wissenschaftliche Kreisbibliothek in Liberec, 

auch „Das Bauwerk der Versöhnung“ genannt, 

November 2000. 1,2 Millionen Medien, sie verfügt 

auch über den Bestand der deutschsprachigen 

Literatur aus den tschechischen Landen, die 

so genannte „Sudetika“, ca. 12.000 Positionen 

Christian-Weise-Bibliothek in Zittau – April 

2002; 60.000 Medien, Altbestand mit 60.000 

Positionen. 

Książnica Karkonoska in Jelenia Góra – August 

2008; 287.000 Medien. In der Bibliothek gibt es 

auch touristische Information. 

Preis für Věra Vohlídalova (die ehemalige 

Direktorin der öffentlichen Kreisbibliothek in 

Liberec) für ihr außerordentliches Engagement und 

Verdienste bei der Unterstützung der Aktivitäten 

von Bibliotheken in der Euroregion Neisse. Der Preis 

wurde durch den deutschen Bibliothekarbund, 

Landesbund Sachsen verliehen. Sie hat den Preis im 

November 2001 in Liberec entgegengenommen. 

Die Mitglieder der EUREX Bibliotheken haben 

den Preis der Euroregion in der Kategorie Kultur 

für gelungene Zusammenarbeit und grenzübergreifende 

Kooperation erhalten. 

• Die Kreisbibliothek in Liberec und die 

Książnica Karkonoska in Jelenia Góra 2009. 

• Kultur– und Weiterbildungsgesellschaft mbH 

Löbau 2010. 

181 

Zum Schluss möchte ich noch einige 

Gruppenmitglieder der EUREX Bibliotheken nennen, 

die einen besonderen Beitrag zur langjährigen 

erfolgreichen Zusammenarbeit geleistet 

haben. Am Anfang waren das Věra Vohlídalová, 

Christian Leutemann und Mirosława Jośko. 

Einen großen Verdienst haben auch Ladislava 

Skopová, Květa Candríková, Maciej Lokaj und 

Birgit Reim. Die Ausstellung Krakonoš-Rübezahl- 

Rzepiór hat über viele Jahre Frau Ewa Grzempa 

mit der Unterstützung des Direktors von 

Książnica Karkonoska Herrn Maciej Zawiła betreut. 

Unter hier Anwesenden sind auch die 

Direktoren und Direktorinnen der tschechischen 

Stadtbibliotheken zu nennen. Dana Kroulíková, 

Zbyněk Duda, Alicja Raczek und Joanna 

Jagodzińska (Książnica Karkonoska in Jelenia 

Góra). Vor kurzem wurde die Gruppe um weitere 

zwei Personen stärker – Hanuš Karpíšek (Turnov) 

und Franz Schön (Bautzen). 

In diesem Jahr wollen wir eine geplante 

Publikation zum Brauchtum in der ERN herausgeben. 

Darüber hinaus wird eine mobile Ausstellung 

der Arbeiten der Kinder zu dieser Thematik organisiert. 

In den Wettbewerben der Berggeist 

und der Krabat werden Entscheidungen fallen. 

Die Preisträger werden in Jelenia Góra bekannt 

gegeben. Gegen Jahresende und im neuen 

Jahr planen wir die Realisierung eines polnischtschechischen 

Projektes mit der Bezeichnung 

Fotoruszenie (Fotobewegung). Für 2012 erwägen 

wir auch eine Vortragsreihe und gemeinsame 

Ausflüge zu Lebensorten der Gebrüder 

Hauptmann. Für 2013 ist eine weitere gemeinsame 

Konferenz der Bibliothekare der ERN geplant, 

diesmal in Zittau. Die Bibliotheken sind auch an 

Schaffung eines Bestands in den Sprachen der 

Mitglieder der EUREX oder an Verbindung von 

Internetseiten, sowie an Erarbeitung eines elektronischen 

Lexikons der Persönlichkeiten des 

Dreiländerecks interessiert. 

Es ist für uns eine große Ehre, in der freundlichen 

und schöpferischen Atmosphäre arbeiten 

zu können und auch dass unsere Arbeit in der 

Euroregion Neisse-Nisa-Nysa einen Sinn hat.

vL a d i m í r va L e n ta 

Öffen t Li che ge S u n d h e i t 

Die Arbeitsgruppe gründeten wir gemeinsam 

mit Herrn Dr. Wacharzt aus Görlitz, Herrn 

Doktor Soukup aus Zittau und Herrn Dr. Bucki 

aus Jelenia Góra in den Neunzigerjahren des 

letzten Jahrhunderts. Immer wenn ich in solche 

Formulierung benutze, kommt mir das so historisch 

vor. Mehr oder weniger haben Themen, mit 

denen wir uns beschäftigen, nicht an Aktualität 

verloren: 

1. Wir haben den Gesundheitszustand der 

Einwohner verglichen, und nach den 

Ursachen für die bestehenden Differenzen 

gesucht; 

2. Ein gemeinsames Informationssystem über 

die Qualität des Gewässers für Badezwecke 

haben früher und besser erarbeitet, als dies 

die EU verlangte; 

3. Wir haben viele Fachseminare organisiert; 

4. Wir haben meiner Meinung nach europaweit 

einzigartige Überwachung und regelmäßige 

Anmeldung von Infektionskrankheiten 

in der Euroregion Neisse eingeführt, die 

direkt wirkt, über keine Zentrale läuft 

und direkt die Behörden des öffentlichen 

Gesundheitswesens verbindet. 

Einige Einzelheiten zu diesem System: Die 

Zusammenarbeit von Epidemiologen im 

Rahmen der Euroregion Neisse wurde mit 

der Anmeldung von Infektionskrankheiten 

im Juli 1999 für 11 ausgewählte Krankheiten 

gestartet. Seit dem Herbst 1999 wurden die 

Erkrankungen sowohl in reellen Zahlen, als 

auch – zum möglichen Vergleich der einzelnen 

Regionen – auf 100.000 Einwohner umgerechnet 

angemeldet. Im Dezember 1999 

wurden die Anmeldungen bis auf die heutigen 

48 Krankheiten (Infektionskrankheiten) 

nach der 10. Revision der Internationalen 

Klassifikation der Krankheiten ausgeweitet. 

Im November 2002 wurden die Anmeldungen 

und weitere Zahlen der Fälle mit akuten 

Infektionen der Atemwege ergänzt. 

Die Anmeldungen wurden bei dem 

Gesundheitsamt von Kraj Liberecky angenommen: 

Aus den deutschen Gebieten der Euroregion: 

1 x pro Woche per Fax kam die Anmeldung aus 

der Zittauer Region und 1 x im Monat per E-Mail 

aus der Görlitzer Region. Seit 2008 liegen keine 

weiteren Anmeldungen der deutschen Seite vor:

Aus den polnischen Gebieten der Euroregion: Die 

Anmeldungen kommen immer 1 x im Monat per 

E-Mail. 

Die Anmeldungen, die vom 

Gesundheitsamt von Kraj Liberecky (KHS LK) 

weitergeleitet werden: 

Die Anmeldungen von (KHS LK) werden 

tabellarisch mit 48 nach der 10. Revision der 

Internationalen Klassifikation der Krankheiten 

geordneten Krankheiten (48 Diagnosen 

der Infektionskrankheiten) versendet. Die 

Anmeldung umfasst darüber hinaus die akuten 

Infektionen der Atemwege und grafische 

Darstellung. Die Anmeldung wird immer einmal 

im Monat per Post, jeweils bis zum 15. 

des Folgemonats nach Zittau, Görlitz und ans 

Gesundheitsamt in Jelenia Góra geschickt. 

Sammelberichte über infektionsbezogene 

Situation in der Region Neisse werden zweimal 

pro Jahr per Post an die kooperierenden 

Gesundheitsämter des tschechischen Teils der 

Euroregion Neisse geschickt. Die Tabelle enthält 

immer die 48 Krankheiten. 

Die Anmeldungen von Infektionskrankheiten 

werden von Epidemiologen zur Erstellung von 

Prognosen der möglichen Entwicklung der epidemiologischen 

Situation in ihren Regionen verwendet. 

183 

Neben dem oben genannten 

Informationstagaustausch bezüglich des 

Auftretens der Infektionskrankheiten werden die 

Kontakte im Rahmen der Euroregion Neisse auch 

zur Rückverfolgung der Infektionsquellen und der 

Verbreitungswege der Erkrankung verwendet. 

Als Beispiel, auf der Grundlage der Anmeldung 

des Dr. med. Soukup über vier salmonellakranke 

Einwohner von Zittau, die sich wahrscheinlich 

in einem Restaurant in Jiříkovo auf dem tschechischen 

Gebiet hätten infizieren sollen, wurden 

epidemiologische Untersuchungen durchgeführt 

und der Betrieb kontrolliert. Es wurden 

keine weiteren Erkrankungen festgestellt, aber 

als Ergebnis der durchgeführten Kontrolle wurden 

in einem Betrieb Verletzungen bezüglich der 

Hygiene festgestellt, die zum Gegenstand eines 

Verwaltungsverfahrens wurden. Es bezog sich 

auf einem Betrieb mit einem hohen Niveau der 

persönlichen und Arbeitshygiene, indem bei der 

früheren Prüfung keine Verletzungen festgestellt 

worden sind. 

Als sehr wichtig hat sich die Kooperation im 

Rahmen der Euroregion Neisse im April 2004 

erwiesen, als an einem Freitagabend in Hradek 

nad Nisou ein deutscher Radfahrer ernsthafte 

Verletzungen erlitten hat. Der Patient wurde 

für eine kurze Zeit ohnmächtig, hatte zahlreiche 

Verletzungen der Mundhöhle und am Gesicht

184 

erlitten und blutete. Hilfe wurde ihm durch insgesamt 

17 Personen erteilt, mit der ersten Hilfe 

durch einen Feuerwehrmann der freiwilligen 

Feuerwehr angefangen bis zum OP-Tisch der 

Zahnchirurgie. Um 2:30 Uhr teilte der Patient mit, 

er sei ein HIV-Überträger. Die sofortigen Tests haben 

die HIV-Infektion bestätigt. Nach weiteren 

Untersuchungen wurde festgestellt, dass 2 von 

den 17 Personen Kontakt mit dem epidemiologisch 

relevanten Blut des Kranken hatten. Der 

erste war der Fahrer des Rettungswagens mit vielen 

Schürfwunden an seinen Händen, die zweite 

die OP-Schwester, derer Gesicht und Bindehaut 

bei der Blutabsaugung während der Eingriffs 

mit dem Blut bespritzt wurden. Nach Absprache 

mit dem Aids-Zentrum im Klinikum Bulkova fuhren 

diese beiden Mitarbeiter dahin zur antiretroviralen 

Therapie. Zur Bestimmung der prophylaktischen 

Therapie war die Festlegung der 

dem Kranken verabreichten Medikamente, der 

Virämie und der Lymphozyten DC4 notwendig. 

Dank der Zusammenarbeit im Rahmen der 

Euroregion ist es gelungen, und nach der durchgeführten 

Prophylaxe konnte man feststellen, 

dass die Infektion nicht übertragen worden ist. 

Die größte gemeinsame Veranstaltung und 

Beispiel für die Zusammenarbeit war eine zweitägige 

internationale Konferenz: „Schutz der öffentlichen 

Gesundheit in der Euroregion Neisse“ 

in Liberec 2006. Alle drei Seiten der Euroregion 

wurden mit über 100 Teilnehmern gleich stark 

vertreten. Zum Thema standen die gegenseitige 

Zusammenarbeit, Prioritäten der öffentlichen 

Gesundheit in den einzelnen Ländern 

und insbesondere das Krisenmanagements 

im Bereich der öffentlichen Gesundheit. Zum 

Schluss der Konferenz haben wir eine gemeinsame 

Erklärung zum Schutz und Förderung der öffentlichen 

Gesundheit verabschiedet, Ziele und 

Lösungen gezeigt und an die Regierungen aller 

drei Mitgliedsstaaten der Euroregion Neisse um 

ihre Realisierung appelliert. 

Ein letztes Beispiel der Zusammenarbeit war 

das Jahr 2010. Dies betrifft die Übergabe von 

Erfahrungen über den Schutz der öffentlichen 

Gesundheit bei der Veranstaltung der klassischen 

Ski-Weltmeisterschaft in Liberec während eines 

Treffens der polnischen Inspektoren in Karpacz 

und im Seminar mit dem Titel: Öffentliche 

Gesundheit in Sachsen und Tschechien zur 

Intensivierung der Zusammenarbeit im Bereich 

der Prophylaxe und des Gesundheitsschutzes in 

den Grenzregionen. 

Ich bin der Ansicht, die angeführten 

Aktivitäten der EUREX Öffentliche Gesundheit 

sowie die langjährige Zusammenarbeit gelten 

als Beweis für die Brauchbarkeit und Bedarf an 

Bestehen unserer Expertengruppe, die sich für 

die öffentliche Gesundheit in der Euroregion 

Neisse einsetzt. Immerhin ist unsere weitere 

Tätigkeit im gewissen Grade gefährdet, denn im 

Vergleich zu den bilateralen Treffen, ist es mehrfach 

nacheinander gescheitert, die Treffen aller 

drei Seiten zu organisieren. Deswegen nutze ich 

den Anlass der Konferenz, um weitere gemeinsame 

Aktivitäten zu initiieren.

a r t o S z ko m e d a 

ge S u n d h e i tS r e t t u n g S d i e nS t 

Die Gruppe Gesundheitsrettungsdienst 

als die EUREX wurde im Jahre 2008 gegründet. 

Die Amtszeit des jeweils aus dem nächsten 

Land zu bestellenden Gruppenleiters beträgt 

ein Jahr. Bis heute haben im Rahmen der 

Gruppe 16 internationale (polnisch-tschechisch- 

-deutsche) Treffen sowie zahlreiche Beratungen 

stattgefunden. 

Institutionen, die im Rahmen der Gruppe zusammenarbeiten: 

– Marschallamt der Woiwodschaft 

Niederschlesien, 

– Gesundheitsrettungsdienst in Jelenia Góra, 

– Multifachkrankenhaus in Zgorzelec, 

– Komplex für Gesundheitswesen in 

Bolesawiec, 

– Gesundheitsrettungsdienst in Liberec, 

– Landratsamt Görlitz 

Im Rahmen der Zusammenarbeit wurde 

ein trilateraler Vertrag zwischen 

Zdravotnickou Zachrannou Sluzbou Libereckeho 

Kraje, dem selbstständigen Komplex für 

Gesundheitswesen in Zgorzelec sowie dem 

Gesundheitsrettungsdienst in Jelenia Góra abgeschlossen, 

der unter anderem die Gestaltung 

eines homogenen grenzübergreifenden 

Rettungssystems der medizinischen Hilfe, 

Verbesserung der vorstationären Versorgung der 

Bürger der einzelnen Länder sowie Errichtung

186 

der Koordinierungs– und Verwaltungszentren 

für grenzübergreifende Rettungsdienste betraf. 

Die Arbeitsgruppe hat gelungene Bemühungen 

unternommen, eine Ebene für gemeinsame 

Projekte im Rahmen der Programme der grenzübergreifenden 

Zusammenarbeit zu schaffen. Das 

Ergebnis war die Umsetzung der Projekte mit der 

EU-Förderung. 

Zu der EUREX Gesundheitsrettungsdienst wurden 

auch die Dienste der Bergwacht, und zwar 

GOPR Bergwacht sowie Horske Sluzby, zur näheren 

Zusammenarbeit der Dienste der Bergwacht 

und der medizinischen Dienste eingeladen. Diese 

Maßnahmen wurden ausgerichtet auf Errichtung 

dauerhafter Bindungen der Zusammenarbeit 

der Rettungsteams, die sich als Profis mit der 

Rettung in der Euroregion Neisse beschäftigen. 

Die Zusammenarbeit im Rahmen der Euroregion 

Neisse bietet größere Chancen, mehrere gemeinsame 

Initiativen zu beantragen. 

Die wichtigsten Vorhaben der Gruppe seit der 

Gründung: 

1. Konferenz 16.-17.10.2008 in Piechowice 

Die Konferenz fand an 16.-17.10.2008 in 

Piechowice statt. Im Rahmen der inhaltlichen 

Maßnahmen wurden am ersten Konferenztag, 

also am 16. Oktober 2008, die Vorträge gehalten, 

und am zweiten Tag, am 17.10.2008 

Workshops durchgeführt. Das waren eine 

Übung mit Einsatz des Rettungshubschraubers 

aus Liberec, eine Vorführung der polnischen 

Bergwacht im Riesengebirge, Übungen zur 

Kanalisierung des oberen Atemtraktes mit 

Instrumenten sowie Übungen zu BLS-AED. 

Die durchgeführten Übungen haben ohne 

Zweifel zur Erarbeitung von Grundsätzen 

der Zusammenarbeit bei Ereignissen mit 

Beteiligung der partnerschaftlichen Dienste 

beigetragen. 

2. Realisierung des Projektes Zusammenarbeit 

der Gesundheitsrettungsdienste in der 

Euroregion Neisse, gefördert aus den 

EU-Mitteln im Rahmen des operationellen 

Programms der grenzübergreifenden 

Zusammenarbeit Tschechische Republik – 

Republik Polen 2007-2013 im Rahmen dessen 

folgende Aktionen durchgeführt worden 

sind: 

– Veranstaltung einer internationalen Konferenz 

„Grenzübergreifende Zusammenarbeit der 

Gesundheitsrettungsdienste in der Euroregion 

Neisse“ 29.-30.04.2010 in Piechowice. 

Die Konferenz fand am 29.-30.04.2010 in 

Piechowice statt. An der Konferenz haben 

ca. 120 Personen aus Polen, Tschechien und 

Deutschland teilgenommen. Während der 

Konferenz wurden unter anderem rechtliche 

Aspekte der grenzübergreifenden 

Zusammenarbeit, moderner technischer 

Lösungen in der Rettungsmedizin behandelt. 

Die Konferenz war eine Gelegenheit zum 

Erfahrungsaustausch zwischen dem medizinischen 

Personal. 

– Veranstaltung einer internationalen Konferenz 



Neisse“ 28.-29.04.2011 in Hejnice. 

Am 28. bis zum 29.4.2011 hat in Hejnice 

im Rahmen des polnisch-tschechischen 

Projektes eine internationale Konferenz 

zur Thematik der Zusammenarbeit der 

Gesundheitsrettungsdienste in der 

Euroregion Neisse zum Resümee des Projektes 



Neisse“ organisiert. 

– Kauf von vier speziellen Rettungswagen mit 

Allradantrieb und Ausrüstung für das polnisch– 

tschechische Grenzgebiet (je zwei Fahrzeuge 

auf jeder Seite, in Polen für Świeradów Zdrój 

und Bogatynia). 

– Veranstaltung von internationalen 

Einsatzübungen der Gesundheitsrettung und 

sonstiger Dienste in Krasny Las am 16.06.2010. 

Die Teilnehmer der Einsatzübungen waren 

folgende Teams: Gesundheitsrettungsdienst in 

Liberec, in Jelenia Góra, Multifachkrankenhaus in 

Zgorzelec, tschechische und polnische Feuerwehr, 

Tschechisches und Polnisches Rotes Kreuz, tschechische 

Polizei sowie der Flugrettungsdienst aus 

Liberec. Der Gegenstand der Übungen war die 

Hilfe für 10 Personen beim simulierten Unfall eines 

Omnibusses mit einem Pkw und einem Lkw 

in Krasny Les bei Frydlant. Die Übungen der 

Rettungsdienste wurden durch Vertreter der 

Woiwodschaft Niederschlesien, des Liberecki Kraj, 

der Selbstverwaltung der Kreise in der Grenzregion 

sowie der Euroregion Neisse beobachtet. Die übri-

gen gaben auch den Anlass, die im Rahmen des 

Projektes gekauften Fahrzeuge vorzustellen, die 

ihren Standort in den grenznahen Ortschaften auf 

der polnischen und tschechischen Seite haben 

sollen. 

⎯ Übungen der Rettungsdienste in 

Sieniawka am 17.06.2011. 

Übungen, an denen außer den medizinischen 

Diensten auch die staatliche und freiwillige 

Feuerwehr, Polizei, Grenzschutz und für 

Krisenmanagements zuständige Einheiten teilgenommen 

haben, wurden im Rahmen der 

grenzübergreifenden Zusammenarbeit der medizinischen 

Rettungsdienste organisiert. Nach 

dem Plan sollte der Disponent der staatlichen 

Feuerwehr aus Zgorzelec vom Disponenten der 

Polizei Information über den Brand in Sieniawka 

erhalten – Pavillon 6 der Nervenklinik. Der Brand 

bräche im nicht benutzten Erdgeschoss während 

Renovierungsarbeiten aus, und im ersten und 

zweiten Stock gab es Patienten, die evakuiert werden 

mussten. 

– Ein polnisch-tschechisches Wörterbuch für 

Mitarbeiter der medizinischen Bereiche und 

der Rettungsdienste wurde erarbeitet und herausgegeben. 

– Durchgeführt wurden Austauschpraktika von 

Mitarbeitern der Gesundheitsrettungsdienste 

von der tschechischen und polnischen Seite 

(Rettungsassistenten und Ärzte). 

– Man hat auch Koordinierungs– und 

Kontaktstellen (in Jelenia Góra und in Liberec) 

zur Überwachung von laufenden Tätigkeiten 

der medizinischen Rettungsdienste im 

Grenzgebiet (Juni 2011) errichtet. Es wurden 

Umfang und Formate von Daten abgestimmt. 

Im Moment läuft die Testphase der erarbeiteten 

Lösungen. 

3. Es wurden Maßnahmen im 

Zusammenhang mit der Umsetzung eines 

Projektes im Rahmen des operationellen 

Programms Tschechien-Sachsen 

2007–2013 eingeleitet. Als Hauptelement 

des Projektes ist Zusammenarbeit der 

Gesundheitsrettungsdienste, gemeinsame 

Ausbildung in allen Bereichen der Tätigkeit 

sowie Organisation von gemeinsamen 

Seminaren und Konferenzen vorgesehen. 

Im Rahmen des Projektes soll in Hradek nad 

187 

Nisou ein Zentrum für Aus– und Fortbildung 

der Rettungsassistenten sowie eine Basis zur 

Erteilung der grenzübergreifenden Hilfe bei 

außerordentlichen Ereignissen errichtet werden. 

4. Bildungsmaßnahmen für Kinder im Bereich 

der ersten Hilfe wurden durch Organisation 

von Schulungen für die Schüler sowie durch 

Teilnahme an verschiedenen Wettbewerben 

(unter anderem „ Ich lerne, sicher zu leben“) 

gefördert. 

5. Die Vertreter der EUREX haben an der deutschpolnischen 

Sommerakademie „Rettung im 

grenzübergreifenden Kontext der Euroregion 

Oder und Neiße“ in Bad Saarow im August 

2010 teilgenommen. 

6. Es wurden Aktivitäten im Bereich der rechtlichen 

Regelungen der grenzübergreifenden 

Zusammenarbeit in der medizinischen 

Rettung (Beurteilung der vorgeschlagenen 

Lösungen, Aufklärung über Art der zu erwartenden 

rechtlichen Lösungen, Arbeit in den 

Sonderteams) vorgenommen. 

Pläne: 

1. Fortsetzung der Arbeiten im Bereich der 

Erarbeitung von Lösungsvorschlägen zur laufenden 

Zusammenarbeit der medizinischen 

Rettungsdienste in der Euroregion Neisse. 

2. Fortsetzung der Zusammenarbeit im Rahmen 

der deutsch-polnischen Sommerakademie 

„Rettung im grenzübergreifenden Kontext 

der Euroregion Oder und Neiße“ in Bad 

Saarow im Kontext der Lösung von formal-rechtlichen 

Problemen der grenzübergreifenden 

Zusammenarbeit der 

Gesundheitsrettungsdienste. 

3. Vorbereitung von weiteren mit den EU- 

Mitteln geförderten Projekten, unter anderem 

Errichtung eines gemeinsamen 

Schulungszentrums für grenzübergreifende 

Dienste der Gesundheitsrettung Tschechiens 

und Polens. 

4. Erarbeitung des Konzeptes des gemeinsamen 

Winter-Wettbewerbs für die 


Neisse. Konzeptionelle und organisatorische 

Arbeiten sind für die Jahre 2011 – 2012, 

die Durchführung des ersten Wettbewerbs – 

Januar/Februar 2012 vorgesehen.


die zuSammenar beit d e r ho c h S c h u - 

Len in d e r eu r o r e g i o n neiSSe im ra h m e n 

d e S ak ademiSchen ko o r d i n i e r u n gS z e n t r u m S 

in d e r ern (acc) u n d i h r e perSpektiven 

1. die ro L L e d e r 

ho c h s c h u L e i n r i c h t u n g e n in d e r 

eu r o r e g i o n ne i s s e 

Die grenzübergreifende Zusammenarbeit 

und ihre Abwickler – die Euroregionen selbst 

oder sich für ihre Tätigkeit einsetzenden Länder/ 

Woiwodschaften, sind ein grundlegendes 

Element der europäischen Integration. Der Erfolg 

des Integrationsprozesses ist vom Erfolg der 

grenzübergreifenden Zusammenarbeit abhängig. 

Es scheint sich immer häufiger zu bestätigen, 

dass die wichtigsten sozial- wirtschaftlichen 

Prozesse heute nicht nur eine traditionelle nationa-

le Form, sondern vor allem eine regionale Form annehmen. 

Interkulturelle Kontakte im Rahmen der drei 

Länder hätten ohne Beteiligung der Bildungs- 

und öffentlich-rechtlichen Einrichtungen keine 

Chancen auf optimale Entwicklung gehabt. Die 

Hochschuleinrichtungen, als die letzte und höch- 

ste Stufe des Bildungssystems in den jeweiligen 

Ländern, nehmen also in diesem Bereich einen 

nicht zu ersetzenden Platz ein. Sie beteiligen sich 

wesentlich an der Gestaltung des wissenschaftlichen, 

kulturellen und wirtschaftlichen Potenzials 

der Euroregion. 

In dieser Hinsicht erfüllen Technická univerzita 

v Liberci (Tschechien), Hochschule 

Zittau/Görlitz (Deutschland), Internationales 

Hochschulinstitut (Deutschland), Politechnika 

Wrocławska, Zamiejscowy ośrodek dydaktyczny 

w Jeleniej Górze (Polen), Uniwersytet Ekonomizny 

we Wrocławiu, Wydział Gospodarki Regionalnej 

i Turystyki w Jeleniej Górze (Polen), Karkonoska 

Państwowa Szkoła Wyższa w Jeleniej Górze eine 

außerordentliche Rolle – diese Institutionen tragen 

eine besondere Verantwortung, denn sie schicken 

hoch gebildete Experten in die Berufspraxis, 

von denen die meisten direkt in der Euroregion 

zu arbeiten beginnen, um sich somit an ihrer 

zukünftigen Entwicklung und am Aufbau ihrer 

Infrastruktur zu beteiligen. 

Die euroregionalen Hochschuleinrichtungen 

sollen gemeinsame Ziele anstreben, die sich 

aus gemeinsamen Grundsätzen im Bereich 

der Entwicklung des Dritten Sektors ergeben. 

Insbesondere nach der Unterzeichnung des 

Bologna-Prozesses gelten für die Mitgliedsstaaten 

folgende Prioritäten: 

• Orientierung von Reformen und Investitionen 

auf die Schlüsselbereiche des Aufbaus einer 

auf Wissen basierten Gesellschaft, das heißt 

Investitionen ins Humankapital bei der 

Hochschulbildung, bei Erwachsenenbildung 

und bei Berufsvorbereitung 

• Schaffung vom Realität bezogenen lebenslangen 

Lernen, d. h. Attraktivierung des lebenslangen 

Lernens, Gewährleistung von 

Bindungen zwischen den Unternehmen, sozialen 

Partnern und Institutionen. 

189 

• Schaffung des europäischen Bildungsraumes; 

d. h. Förderung der Mobilität von Studenten 

und Hochschullehrern, Anerkennung der 

an den ausländischen Partner-Hochschulen 

erzielten Leistungen (Leitungspunkte), 

Anerkennung von Abschlüssen. 

Nach dem EU-Beitritt Polens und Tschechiens 

werden die Fragen der Mobilität der Arbeitskraft 

und die damit verbundene Vergleichbarkeit von 

Qualifikationen aktuell. Deutsche Unternehmer 

gehören zu den erfolgreichsten Investoren 

in unserem Land und in unserer Region, daher 

gilt die Überwindung der Sprachbarriere 

als Voraussetzung für Entstehung einer 

Wirtschaftbranche. 

Das Konzept der Zusammenarbeit und der 

Mobilität von Studenten und Hochschullehrern 

wird durch die Rektorate und Abteilungen 

für Auslandsstudenten der einzelnen 

Hochschulen abgewickelt. Das Akademische 

Koordinierungszentrum in der ERN (ACC) weitet 

durch seine Tätigkeit die internationale 

Zusammenarbeit aus, indem es sie in erster Linie 

durch Fokussierung auf euroregionale Vorhaben 

ergänzt. 

2. gr e n z ü b e r g r e i fe n d e zu s a M M e n a r b e i t 

d e r ho c h s c h u L e n iM ra h M e n v o M acc. 

Der Sitz des ACC-Sekretariats ist an der 

Technischen Universität in Liberec. Es entstand im 

Jahre 1991 als direkte Anbindung an die Gründung 

der Euroregion Neisse. Es koordiniert die Bildungs-, 

wissenschaftliche und Forschungstätigkeiten der 

didaktischen und wissenschaftlichen Mitarbeiter 

der Hochschulen auf dem polnisch-tschechisch- 

deutschen Grenzgebiet in der Euroregion Neisse. 

Die Koordinierungstätigkeiten des ACC werden 

im Rahmen der Fachsektionen geführt, derer 

Mitglieder Mitarbeiter der einzelnen Hochschulen 

sind. Das sind folgende Sektionen: 

• Životní prostředí / Umweltschutz / Ochrona 

środowiska; 

• Ekonomie / Wirtschaft / Gospodarka; 

• Technika, komunikace / Technik, 

Kommunikation / Technika, Komunikacja; 

• Vzdělávání, aktivity studentů / Bildung,

190 

Studentenaktivitäten / Edukacja, Działalność 

studentów; 

• Zdravotnictví, Sociální problémy / Gesundheit, 

Sozialwesen / Służba zdrowia, Sprawy socjalne; 

• Kultura, Historie / Kultur, Geschichte / Kultura, 

Historia. 

Das akademische Koordinierungszentrum 

beteiligt sich seit 1991 an Vorhaben, welche 

unter anderem zur Entstehung von neuen 

Bildungseinrichtungen in den sonstigen Teilen 

der Euroregion beigetragen haben. Die wichtigsten 

Vorhaben sind: 

Beteiligung an der Entstehung des internationalen 

Hochschulinstituts Zittau (IHI) – 1993; 

Beteiligung an der Entstehung der virtuellen 

NEISSEUNIWERSITY – 2001; 

Beteiligung an der Entstehung des sächsisch-tschechischen 

Hochschulzentrums in 

Chemnitz (Deutschland) – 2003. 

Von den weiteren Formen der Tätigkeit sind 

besonders folgende zu nennen: 

Organisation von wissenschaftlichen 

Symposien für Studenten und Doktoranden - 

Jelenia Góra 

Organisation von internationalen Konferenzen 

in Zittau, Jelenia Góra und Liberec 

Herausgabe der internationalen wissenschaftlichen 

Publikationen ACC JOURNAL 

Unterstützung vom Austausch von Studenten 

und wissenschaftlichen Mitarbeitern der jeweiligen 

Partnerhochschulen und Unterstützung 

von didaktischen Lehrgängen 

Realisierung von tschechisch-deutschen und 

tschechisch-polnischen Projekten im Rahmen 

der EU-Programme Interreg IIIA und Phare, 

jetzt KPF Ziel 3 

Die Realisierung von bilateralen Projekten 

war in den letzten Jahren sehr intensiv und hat 

zur Anknüpfung und Vertiefung von sehr konkreten 

Kontakten zwischen den Einrichtungen 

der einzelnen Hochschulen beigetragen. Manche 

Ergebnisse der gemeinsamen Forschungen wurden 

auf internationaler Ebene publiziert. 

In den letzten drei Jahren wurden bspw. im 

Rahmen des KPF Ziel 3 folgende Projekte realisiert: 

KPSW JG i TUL: Mobilität von Studenten 

und Hochschullehrer und gemeinsame 

Publikationen (2011, CZ-PL) 

Die Identität der Stadt – euroregionale 

Studententreffen der Hochschulen in der ERN 

(2011, CZ-DE) 

Die Folgen der Wirtschaftskrise für den polnischen 

und tschechischen Teil der Euroregion 

Neisse (2010, CZ-PL) 

Netzwerk Hochschulstudium in der 

Euroregion Neisse (2010, CZ-DE) 

Internationale Ausbildungsplattform für 

Maschinenbau in der ERN (2010, CZ-DE) 

Ökologische Nutzung von Energiequellen in 

der Euroregion Neisse. Biomasse in der Praxis. 

(2010, CZ-DE) 

Informationsportal der Hochschulen in der 

ERN (2010, CZ-PL); study.art 2009 (2009, CZ-DE) 

Absolventen des Doktorandenstudiums und 

ihre Chancen auf dem Arbeitsmarkt in der ERN 

(2009, CZ-PL) 

Mehr über die Projekte finden Sie auf den 

Internetseiten des ACC: http://acc-ern.tul.cz 

Im Jahre 2010 hat das ACC den zweiten 

Platz im Rahmen des Preises der Euroregion 

Neisse für seine Tätigkeit und Unterstützung der 

Zusammenarbeit der Hochschulen im Bereich der 

Bildung erhalten. 

Angesichts der Konkurrenz von 10 sonstigen 

Bildungseinrichtungen ist der Preis sehr wichtig 

und ist zugleich eine Herausforderung und 

Verpflichtung für die Zukunft - das Akademische 

Koordinierungszentrum in der ERN (ACC) will 

sich auch in Zukunft aktiv am Prozess der gesellschaftlichen 

Veränderungen in der Euroregion 

Neisse beteiligen und weitere Vorhaben zum 

Ziel der Verbesserung des Bildungsprozesses an 

Hochschulen in der ERN initiieren.


zuSammenfaSSung 

d e r Wo r k S h o p S

192 

Arbeitsgruppe Vergangenheit 

Gegenwart Zukunft 

Prioritäten: 

Ziele in Realisierung: 

Wald Gesetzte Ziele (1993): 

- Verbesserung der Effizienz durchs Lernen der Partnersprachen; 

- Schaffung eines einheitlichen Systems zum 

Informationsaustausch; 

- Herstellung der Zusammenarbeit im Bereich der 

Umweltbildung und der Waldpädagogik 

- Realisierung gemeinsamer Projekte (Hochwasserwarnsystem, 

Waldbrandüberwachung, Monitorring von Wald und 

Wildschäden); 

- Aufgreifen neuer Themenfelder, Positionierung der 

Forstwirtschaft als Vermittler wirtschaftlicher, ökologischer, 

sozialer und kultureller Aktivitäten; 

- Erkundung neuer Möglichkeiten für 

Dienstleistungserbringung; 

- Bemühungen um Kompatibilität von beruflichen 

Qualifikationen 

- Informationsaustausch zur 

katastrophalen ökologischen 

Lage; 

- Erarbeitung „Bericht über den 

Waldzustand in der Euroregion 

Neisse (1998); 

- Wissensvertiefung über 

die Arbeitsweise der 

Forstverwaltungen und über 

die des Naturschutzes in den 

drei Ländern; 

- gemeinsame Konferenzen und 

Publikationen; 

- Informationen zu Schäden im 

Waldbestand; 

- Zusammenarbeit bei 

Beseitigung von Schäden 

im Waldbestand und 

bei Vorbeugung der 

Verschlechterung der 

Umweltfunktionen der 

Waldlandschaft 

Prioritäten: 


Saubere Neiße Gesetzte Ziele (1994): 

- Beendigung des Programms Saubere Neiße durch Lösung des 

Problems des Einzugsgebietes des Flusses Czerwona Woda; 

- Schaffung eines einheitlichen Systems zur Bekämpfung von 

invasiven Neophyten; 

- Beeinflussung der Herstellung von Durchlässigkeit von 

Flüssen für Fische; 

- weiterer Ausbau des Meldesystems über Störungen 

(Krisenmanagement) 

- Erarbeitung eines integrierten Konzepts zur nachhaltigen 

Aufrechterhaltung der biologischen Vielfalt im Einzugsgebiet 

der Lausitzer Neiße; 

- Erarbeitung eines Konzepts zur Abwasserentsorgung 

im Einzugsgebiet des Flusses - Monitoring der 

Verunreinigungsquellen; 

- Verbesserung der ästhetischen, touristischen und erholungsbezogenen 

Attraktivität der Lausitzer Neiße und ihrer 

Umgebung 

- Förderung der Errichtung 

von Kläranlagen und 

Abwässersystemen in 

Kommunen; 

- Hochwasserschutz; 

- Diagnose der Besetzung mit 

Fischbrut 

- Realisierung von Aufgaben im 

Programm Saubere Neiße; 

- Verbesserung der 

Wasserqualität in der 

Lausitzer Neiße; 

- Hochwasserschutz, 

Fischbestand in den Flüssen 

- Bekämpfung invasiver 

Neophyten; 

- Öffentlichkeitsarbeit

Prioritäten: 

- Erarbeitung von Verkehrs- und Entwicklungsachsen und 

Ergänzung mit zusätzlichen Wegesystemen; 

- Im Moment wird an der Aktualisierung der Liste der 

Straßenprioritäten gearbeitet. 

- aus dem Text ergibt sich Mangel an gemeinsamer Methodologie 

zur Dokumentenerstellung 


Gesetzte Ziele: 

- Verbesserung der 

Infrastruktur> Deutschland 

(bis zur Hälfte der 

Neunzigerjahre Interreg), 

Polen und Tschechien seit 

der zweiten Hälfte der 

Neunzigerjahre); 

- Grenzübergänge, Brücken, 

Straßen; 

- - Erarbeitung vom „Konzept 

der Verkehrsentwicklung“ – im 

Moment in der Aktualisierung. 

- Bildung der 

Straßeninfrastruktur in der 

Grenzregion 

Straßenverkehr 

*Umbenennung von: 

Regionalplanung, 

Infrastruktur, Verkehr 

>Regionalplanung 

und Verkehr-> 

Straßenverkehr; 

* Umbenennung wegen 

der Ausgliederungen von 

EUREX 

Prioritäten: 


Bahnverkehr Gesetzte Ziele: 

- Entwicklung eines gemeinsamen Verkehrsangebotes – des 

Euroneisse-Tickets; 

- Fortsetzung der Investitionsvorhaben auf den einzelnen 

Abschnitten; 

- Monitoring des Personen- und Güterverkehrs; 

- Unterstützung von konkreten Trägern, die die obigen 

Maßnahmen realisieren, 

- Bestrebungen zur Verbesserung der Verbindungen auf der 

polnischen Seite der Euroregion mit Wrocław und mit nördlichem 

Raum Polens, Entwicklung der Schnellbahn 

- Bemühungen um Erschaffung 

der Ringbahn; 

- Erarbeitung von Studien und 

Analysen; 

- Erarbeitung von weiteren 

Handlungsrichtungen; 

Einführung des trilateralen 

Euroneissetickets der 

Euroregion 

- Sanierung des Bahnverkehrs 

in der polnisch-tschechischdeutschen 

Grenzregion; 

Prioritäten: 


Wirtschaft Gesetzte Ziele (1993): 

- Verbesserung der Konkurrenzfähigkeit durch Fokussierung 

auf zentrale Tätigkeitsbereiche, Definierung von wichtigsten 

Entwicklungsbranchen, Orientierung auf Wachstumspole und 

europäische Wirtschaftszentren, 

- Unterstützung der Vorhaben der Wirtschaftskammern; 

Veranstaltung von Wirtschaftsausstellungen und –messen; 

- Förderung vom innovativen Umfeld 

- wirtschaftliche 

Entwicklungsstrategie des 

Raums der ERN; 

- Vertiefung der 

Zusammenarbeit 

der wirtschaftlichen 

Selbstverwaltungen 

193 

- trilateraler Innovationspreis der 

Euroregion Neisse-Nisa-Nysa; 

- Erarbeitung der trilateralen 

Entwicklungsstrategie der 

ERN; 

- Veröffentlichungen und 

Kataloge; 

- Bestellung der wirtschaftlichen 

Selbstverwaltung der 

Euroregion Neisse; 

- Herausgabe von 

Fachzeitschriften über 

Wirtschaft

194 

Prioritäten: 


Tourismus Gesetzte Ziele (1991): 

Prioritäten: 

- Erarbeitung (1999) des touristischen 

Leitbilds der Euroregion 

Neisse-Nisa-Nysa; 

- Gestaltung eines Netzwerks mit 

Radwegen in der Euroregion; 

- Bildung eines Netzwerks von 

Grenzübergängen (bis 2007); 

- Informationsaustausch über 

touristische Angebote und 

Herausgabe von gemeinsamen 

Informationsmaterialien 

- Präsentation auf Messen; 

- Erhöhung von Qualifikationen 

der im Tourismus Tätigen; 

- das Memorandum über den 

Ausbau von 5 touristischen 

Routen in der Euroregion; 

- Informationsaustausch über 

touristische Strukturen und 

Angebote 

- Tätigkeit zur Errichtung der euroregionalen Ferienregion; 

- Aufbau eines gemeinsamen touristischen Angebots; 

- Bildung eines Systems der Touristinformation; 

Prioritäten: 


Geschichte Gesetzte Ziele (1992): 

- Fortsetzung und Suche nach Finanzierungsmöglichkeiten 

über Projekte; 

- Erweiterung der Zusammenarbeit mit Hochschulen, Vereinen 

und Gesellschaften sowie mit anderen Arbeitsgruppen und 

Massenmedien; 

- Initiierung von Projekten für Jugendliche; 

- digitale Bibliothek der historischen Veröffentlichungen über 

den Raum der ERN; 

- thematisierte Konferenzen über 

Besiedlungen, Verkehr und 

Kommunikation, Wirtschaft, 

Politikgeschichte; 

- Aufbau des musealen 

Koordinierungs- und 

Ausstellungszentrums Brána 

Trojzemí in Hrádek nad Nisou 

- Förderung der 

Forschungsarbeit über die 

Geschichte des Raums ERN; 

- wissenschaftlicher Austausch, 

- Herausgabe von 

Publikationen;

Prioritäten: 


Denkmalschutz Gesetzte Ziele (1992): 

- Arbeit am erfolgreichen System von Schutz und Pflege der 

Volksarchitektur; 

- Schutz und Pflege des traditionellen Bauhandwerks; 

- Eintragung des „Umgebindelands“ in die UNESCO-Liste; 

- Bestrebungen, dass der Denkmalschutz und die Pflege der 

Kulturgüter zur Priorität und zum „Wahrzeichen“ der ERN 

werden; 

- Diagnose über den Zustand der Denkmäler; 

- Aufklärung und Beschaffung von mehr EU-Mitteln für die 

Jahre 2014-2020. 

- Ausgabe von Broschüren über 

das Kulturerbe in der ERN; 

- Fachmessen, 

- Schaffung von Projekten „Das 

Umgebindeland“; 

- effizienter Schutz der materiellen 

Kulturgüter mit 

einzigartigem Charakter 

(Umgebindehäuser); 

- Entwicklung der Sensibilität 

fürs Schicksal der Denkmäler 

und für ihre Relevanz für die 

Wirtschaft, 

- Restaurierung und Pflege 

von Denkmälern durch 

Entwicklung von Bauberufen 

(Handwerker); 

Prioritäten: 


Gesetzte Ziele (1991): 

- Aktivitäten zur Beseitigung von rechtlichen Barrieren der 

laufenden grenzübergreifenden Zusammenarbeit 

- Unterstützung der Prävention als Hauptrichtung der künftigen 

Aktivitäten; 

- Aufklärung der Gesellschaft im Bereich der Prävention, hauptsächlich 

Aufklärung von Kindern und Jugendlichen 

- Schulungen von Mitarbeitern in der Verwaltung; 

- Förderung des Aufbaus eines Sicherheitssystems auf der 

Grundlage von drei Säulen: Regierungs-, Selbstverwaltungsund 

Nichtregierungs-System; 

- Ergreifen von Koordinierungsmaßnahmen zur Verbesserung 

der Sicherheit in der Grenzregion 

- grenzübergreifendes Schnelleinsatzsystem bei 

Krisenereignissen (z.B. beim Hochwasser). 

- Aktivitäten zur Einschränkung 

der Kriminalität im 

Grenzgebiet (Herausbildung 

einer formalisierten 

Zusammenarbeit - Polizei); 

- Gemeinsame Koordinierung 

bei Katastrophen 

(Informationsfluss und 

Zusammenarbeit); 

- Gestaltung der rechtlichen 

Lösungen für Kooperationen 

der Grenzschutzdienste — 

die Idee des so genannten 

Einsatzdokuments); 

- Aufbau der Zusammenarbeit 

mit den Einwohnern der 

Grenzregion; 

- Koordinierung der Einsätze bei 

der Bergrettung; 

- Organisationen von weiteren 

Einsatzübungen. 

- Gewährleistung der breit 

verstandenen Sicherheit; 

Katastrophenschutz. 

Sicherheit 

- die Entwicklung 

der Gruppe: 

Katastrophenschutz. 

Sicherheit -> 

Unterteilung in zwei 

Subgruppen: 

• Katastrophenschutz-> 

grenzübergreifendes 

Krisenmanagement 

• Sicherheit-> Bestellung 

des Gremiums: 

Sicherheitsforum (FOR- 

BES) 

195

196 

Prioritäten: 


Chancengleichheit Gesetzte Ziele (2008): 

- Suche nach einer gemeinsamen Kooperationsebene für 

die Chancengleichheit von Frauen und Männern und für 

Vorbeugung jeglichen Ausgrenzungen 

- Suche nach einer trilateralen 

Kooperationsebene 

- Verankerung der 

Chancengleichheit von 

Frauen und Männern in allen 

politischen Bereichen; 

- Chancengleichheit 

von Behinderten und 

Nichtbehinderten 

Prioritäten: 


Statistik Gesetzte Ziele (1991/1992): 

- Fortsetzung: Erfassung und Verbreitung der statistischen 

Daten über die Euroregion Neisse; 

- Verbesserung der Methodologie zur Datenverarbeitung 

- Treffen; 

- Erarbeitung von 

Publikationen; 

- Aufbau einer Datenbank 

- Lieferung von Informationen 

über die sozial-ökonomische 

Situation in der ERN; 

- Lieferung von einheitlichen 

(trilateralen) statistischen 

Daten - Überwindung 

von methodologischen 

Problemen. 

Prioritäten: 


Bildung Gesetzte Ziele (2004): 

- Schaffung eines grenzübergreifenden Bildungsraumes; 

- qualitative Weiterentwicklung und Professionalisierung 

der Bildung: einheitliche Qualifizierungsangebote für das 

Bildungspersonal, gemeinsame Bildungsprogramme mit 

Zertifikaten; 

- Bereitstellung und Erbringung von Dienstleistungen zur 

Unterstützung der Partner; 

- Schaffung der institutionellen Voraussetzungen für das 

gemeinsame professionelle Management des vernetzten 

Bildungssystems; Hervorhebung von Einschränkungen 

für die EU-Projekte in der Abwicklung der Aktivitäten der 

EUREX zeitlich befristete Förderprojekte und komplizierte 

Finanzierung; 

- Anpassung der beruflichen Bildung an die tatsächlichen 

Bedürfnisse der Region (Euroregion). 

- Schulinformationsportal 

der ERN als Plattform 

für das Knüpfen von 

Kontakten für Kindergärten, 

Schulen und sonstige 

Bildungseinrichtungen; 

- Entwicklung des Zertifikates 

KOMPETENT; 

- Konferenzen; Schüler- 

Workshops; 

- Lehrerfortbildung, LernFESTe; 

- Realisierung des „PONTES“- 

Projekts „Lernen in und für 

Europa“ 

- Wissensvermittlung über 

die Landeskunde der 

Nachbarländer; 

- Förderung zur 

Zusammenarbeit im Bereich 

der Bildung hinsichtlich des 

lebenslangen Lernens;

Prioritäten: 


Bibliotheken Gesetzte Ziele (1999): 

- digitale Verbindung von deutschen, polnischen und tschechischen 

kultur-historischen Sammlungen; 

- Veröffentlichungen über verschiedene Aspekte der Kultur der 

Grenzregion 

- Weiterentwicklung der 

Zusammenarbeit von 

Bibliotheken; 

- Gemeinsame Ausstellungen, 

Konferenzen; 

- Projektumsetzung, 

Wettbewerb der plastischen 

Künste. 

- Ansammlung vom 

Bücherbestand; 

- Gewährleistung von direkten 

Kontakten; 

Prioritäten: 


Öffentliche Gesundheit Gesetzte Ziele (1999): 

- Verabschiedung der „Erklärung zum Schutz und Förderung 

der öffentlichen Gesundheit“ 

- Fortsetzung der bisherigen Aktivitäten. 

- Gefährdung mit 48 

Infektionskrankheiten und 

akuten Infektionen der 

Atemwege; 

- Rückverfolgung der 

Infektionsquellen, 

Verabschiedung der „Erklärung 

zum Schutz und Förderung 

der öffentlichen Gesundheit“ 

- Diagnose über den 

Gesundheitszustand in der 

ERN, Informationsaustausch 

über die Qualität des 

Gewässers für Badezwecke, 

Monitoring und regelmäßige 

Anmeldung von 

Erkrankungen; 

Prioritäten: 


Gesundheitsrettungsdienst Gesetzte Ziele (2008): 

- Errichtung eines gemeinsamen Schulungssystems für Dienste 

der Gesundheitsrettung auf dem Gebiet der ERN; 

- Erarbeitung des Konzepts des gemeinsamen 

Schulungszentrums; 

- Erarbeitung des Konzeptes des Winter-Wettbewerbs 

- Einsatzübungen, 

- Vertiefung des rechtlichen 

Wissens, 

- Schulungen und Kurse 

- Gestaltung eines homogenen 

(grenzübergreifenden) 

Gesundheitsrettungssystems; 

- Verbesserung der vorstationären 

Behandlung, 

- Koordinierung und 

Verwaltung der medizinischen 

Rettungsdienste 

197

198 

Prioritäten: 


Gesetzte Ziele (1992): 

Akademisches 

Koordinierungszentrum 

in der ERN 

- Fortsetzung: Koordinierung von Bildungs-, wissenschaftlichen 

und Forschungstätigkeiten der Einrichtungen auf dem Gebiet 

der ERN; 

- Die Koordinierung durch 

das ACC von Bildungs-, 

wissenschaftlichen und 

Forschungstätigkeiten der 

Einrichtungen auf dem Gebiet 

der ERN (Fachsektionen: 

Umweltschutz, Wirtschaft, 

Technik, Kommunikation, 

Bildung, Gesundheit, Kultur, 

Geschichte); 

- Bestellung von 

Bildungseinrichtungen; 

- Veranstaltung von Symposien, 

Konferenzen; 

- Förderung des Austauschs von 

Studenten und Mitarbeitern; 

- Herausgabe der Publikation; 

- „neisse university” 

- stufenweise Integration der 

wissenschaftlichen Zentren; 

- Gestaltung des wissenschaftlichen, 

kulturellen und 

wirtschaftlichen Potenzials 

der Region; 

- Orientierung von Reformen 

und Investitionen auf die 

Schlüsselbereiche des 

Aufbaus einer auf Wissen 

basierten Gesellschaft; 

- Schaffung vom lebenslangen 

Lernen, Schaffung des europäischen 

Bildungsraumes;

KARPACZ 

2011

EUROREGION NEISSE-NISA-NYSA 

ISBN 978-83-62708-31-4

MIĘDZYNARODOWE WARSZTATY TRANSGRANICZNE

Sie wollen auch ein ePaper? Erhöhen Sie die Reichweite Ihrer Titel.

Template löschen?

Als Template speichern?