volkslied-sammelergebnisse in mahren und schlesien aus dem ...

122 KAREL VETTERL
V f S L E D E K SBlRKT L I D O V I C H PlSNl NA M O R A V E
A VE SLEZSKUR. 1819
Sbirka byla soucästi rozsähle sberatelske akce, kterä probihala ve vsech zemich byvaleho
rakouskeho mocnäfstvi z podnetu videnske Spolecnosti pfätel hudby, dodnes existujicf
Gesellschaft der Musikfreunde, jako poloüfedni zälezitost, svefenä organizacne jednotlivym
zemskym näcelniküm (gubernätorüm) a krajskym hejtmanüm. Vysledek sbirky
zävisel na tom, jak6 sberatele (pfeväzne z fad ucitelü a varhanikü) üfady vybraly a jak
si tito sberatele vylozili pokyny, ktere k tomuto ücelu videnskä spolecnost vydala.
Na Morave a ve Slezsku fidil celou akci zemsky gubernätor A. B. Mitrovsky.
V literatufe je oznacoväna jako sbirka guberniälni, na rozdil od ceske sbirky, ktere
fikäme Kolovratskä — podle gubernätora F. A. Kolovrata. Od konce dubna do zacätku
Iistopadu 1819 bylo na Morave sebräno (a) 565 svetskych pisni a tancü, lidovych i pololidovych,
vcetne kramäfskych a mestskych pisni, vetsinou dotud nikde nezaznamenanych
a (b) 173 pisni kostelnich a duchovnich, vcetne pastorel a pohfebnich pisni. Ve Slezsku
49 pisni skupiny (a) a 86 skupiny (b). Na ngmecke pisne z toho pfipadalo v celku 52 svetskych
pisni a 101 pisni duchovnich, kostelnich a pohfebnich.
Byl to vysledek jiste pozoruhodny, uväzime-li, ze v Cechäch, kde sice nezname pfesny
pocet sebraneho materiälu, ponevadz mnoho püvodnich zäpisü bylo zniceno, cinil souhrn
vsech zäznamü podle odhadu J. Markla ne vice nez 400 az maximälne 700 kusü a v Dolnich
Rakousich, v zemi pfiblizne stejn6 velk6 jako Morava, rovnez Jen neco pfes 400. Zajimavä
je tez teritoriälni provenience techto zäznamü. Na zäpadni a stfedni Moravu vcetne
oblasti Hane pfipadä 42 % zäpisü svetskych pisni z 36 obci, na vychodni cäst Moravy
49 % z 15 obci a na Slezsko 9 % z 5 obci. V zädne pozdejsi sbirce nejsou tyto kraje tak
vyväzene zastoupeny, i kdyz z oblasti na pisne nejbohatsi, z moravskeho Sloväcka, byla
pro guberniälni sbirku sebräna Jen mizivä cäst jeho pisnoväho repertoäru.
Zäpisy pochäzeji od 27 sberatelü z Moravy (pokud jejich jmena znäme) a od 12 ze
Slezska. Jen u nekterych se podafilo zjistit jejich blizsi zivotni üdaje: u mräkotinskeho
ucitele J. A. Czoka (1760-1842), püvodem z Plzenska a u novofissköho kantora J. Fryäka
(1758-1826), rovnez püvodem z Cech, vedle J. H. Gallase (1756-1840) z Hranic, znäm6ho
autora Muzy Moravske (1813) a fulneckeho kronikäfe Nemce F. Jaschkeho (1755—1831).
Kazdy z nich mel svö osobni zäliby a sklony ktere' se projevovaly i v jejich vyberu
pisni pro guberniälni sbirku, jak to müzeme pfedpoklädat i u ostatnich sberatelü.
Nejobsählejsi a na tradicni pisne nejbohatsi byl pfispevek z Hutiska u Roznova
(88 pisnO od blize neznämeho sberatele. Jiz r. 1818, tedy pfed vyhläSenim guberniälni
sberatelske akce, se tento soubor nachäzel v majetku F. Jaschkeho. Vedle starych svatebnich
pisni a nekolika zlomkü balad obsahuje hlavne milostne pisne, zaznamenane
pozdeji v rüznych obmenäch i v naäich rzv. klasickych sbirkäch. Nektere se dochovaly
v üstnim podäni az po nase dny. Vyznamnym doplnkem t6to sbirky je mensi kolekce
pisni a tancü z Rüztfky u Vsetina a tanecni pisn6 z kelecskeho panstvi u Hranic s vypsanym
doprovodem housli, ktery ukazuje, jak byla vokälni linie techto pisni ovlivnoväna
nästrojovym pfednesem (notovf pfiklad 1).
Obsahove i stylove s timto materiälem zajimave kontrastuji pisne a tance ze zäpadni
a stfedni Moravy. Pisnovy repertoär je tu uz silneji prostoupen pololidovymi a umelymi
skladbami, kramäfskymi pisnemi i novejäimi pisnemi spolecenskymi, ktere nezfidka
zlidovely a v teto podobe däle pfezivaly. Cenne podklady k tomu poskytuje sbirka
Czokova, pozüstävajici pfeväzne z mestskych pisni milostneho obsahu, zapsanych z üstniho
podäni jeste v püvodnim zneni, kter6 dovoluje posoudit zpüsob jejich zlidoveni (pfiklad 2).
Fryckova sbirka z Nove Riäe pfinäsi zase vedle uz zlidovelych starsich pisni dv8 pismäcke
skladby v hanäckem näfeci, vtipne satiry, kter6 mohl sberatel ziskat toliko na Hang.
Blizke styky s Hanou se na zäpadni Morav6 projevuji i v jinych pisnich, hlavne tanecnich.
Nejcasteji jsou to pisne rozsifene tez v Cechäch, ktere uz nejpozdeji v 2. polovine
18. stoleti pronikly na Moravu.
Nejvetii cäst pisni v guberniälni • sbirce rvofi pisne tanecni a tance vübec, podobne
jako v Kolovratske sbirce. Nektere jsou sberateli pfimo oznaceny jako „starobyle" (napf.
Zezulenka kukä, az se Skala pukä) nebo jako „tance, ktere se pfed sto lety tancily" (napf.
Kterä panna v tanci kluse, Stoji borovenka zelenä aj.), pokud nejsou pfimo datoväny
(napf. „Menuet de Aö 1749") Casteji se tu objevuji tance a tanecni pisne oznacend jako
„hanäcke" (Hanakisch), tance volneho tempa v polongzovem rytmu (not. pfiklad 3).
ktere znäme z jinlho pramene z 18. stoleti tez jako „panske coufave tance", pozdeji typicke
hanäcke „cofav6". Zajimav6 doklädaji, jak se tyto tance, ütvary od püvodu lidove