Krajina v tvorbě umělců Olomouckého kraje - Olomoucký kraj

KRAJINA V TVORBÌ UMÌLCÙOLOMOUCKÉHO KRAJEMALBA, KRESBA, GRAFIKATHE LANDSCAPE AS CREATED BY ARTISTSOF THE OLOMOUC REGIONPAINTINGS, DRAWINGS AND GRAPHICSLANDSCHAFTEN VON KÜNSTLERN AUSDER OLMÜTZER REGIONMAHLERISCHE, ZEICHNERISCHE UND GRAPHISCHE KUNST19002008

2KR AJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KRAJE

We trust that this publication,in addition to its undeniablehistoriographic and scholarlyartistic value, makes itpossible for the general publicto understand more deeply,in a nontraditional way, theidentity of places in which theypermanently or temporarily liveor work. It is even more valuablefor the fact that it also containstranslations of its texts into theGerman and English languages.Dear Readers,In the form of „Landscape asCreated by Artists of the OlomoucRegion“, you are acquiringa very telling and visuallyeffective publication and, at thesame time, high quality studymaterial. Whatever the focusof your interest is, we wishyou a pleasant and enrichingexperience spending time withthis book, which was producedthanks to the idea and later thesignificant financial support ofthe government of the Olomoucregion.Liebe Leser und Freunde derschönen Künste,Sie halten jetzt in Ihrer Handdie Repräsentativpublikation,„Landschaften von Künstlern ausder Olmützer Region“, die dasResultat der Bemühungen desAutors, einen kompletten Satzder kreativen Leute herzustellenist, die diesem thematischenBereich hier in dieser Regionvom Jahr 1900 bis zum Geschenksich widmen. Die Kriterien fürdie Klassifikation dieses Bucheswaren die Qualität ihrer Arbeiten,der Bedeutung des Landschaftsin ihrer Gesamtproduktion, ihresVerhältnisses zur Olmütz Region,ob auf dem persönlichen Niveauoder über die Themen ihrerkünstlerischen Arbeiten.Eins der Ziele dieses Projektes warauch, zu zeigen, dass die Regionziemlich mannigfaltig ist und imRahmen dieses Gebiets wir diehöchsten Gebirgszug in Mähren,die Jeseníky Bergen, ein Teil derschönen Drahan Hochländerund die fruchtbaren Tiefländernder Hana finden können. EineBesonderheit der Publikation istauch die Einbeziehung der Arbeitder Maler und der grafischenKünstler des deutschen Ursprung.Wir vertrauen, dass diesePublikation, zusätzlich zu seinemunleugbaren historiographic undgelehrten künstlerischen Wert,es möglich macht, damit dieÖffentlichkeit tiefer, auf eine nichttraditionele Art, die Identität derUmgebung versteht, in denen siedauerhaft oder vorübergehendleben oder arbeiten. Sie ist für dieTatsache sogar wertvoller, dass sieauch Übersetzungen dieser Textein die deutschen und englischenSprachen enthält.Liebe Leser,In Form von „Landschaften vonKünstlern aus der OlmützerRegion“, erwerben Sie eine sehrklar und sichtlich wirkungsvollePublikation und gleichzeitig Qualitätsstudienmaterial. Was auchimmer der Fokus Ihres Interessesist, wünschen wir Ihnen eineangenehme und Anreicherungvon Erfahrung mit diesem Buch,dass dank die Idee und späterdie bedeutende finanzielleUnterstützung der Regierung derOlomouc Region produziert war.7

Josef MalivaOD POČÁTKU 20. STOLETÍDO KONCE DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKYFROM THE BEGINNING OF THE 20TH CENTURYTILL THE END OF THE SECOND WORLD WARVON ANFANG DES 20. JAHRHUNDERTSBIS ENDE DES ZWEITEN WELTKRIEGSKRAJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KR AJE 9

V olomouckém regionu se setkávají tři rozdílné typyživotního prostředí. Od Uničovska na severu k Prostějovskua Přerovsku na jihu a odtud do Pobečví směremk Hranicím se táhne úrodná krajina obilnýchpolí převážně rovinaté Hané. Odlišným typem zdejšíkrajiny jsou zalesněné a kopcovité svahy Oderskýchvrchů, západních úbočí Nízkých Jeseníků, pohoříHrubého Jeseníku, o něž se kraj dělí se sousednímkrajem, a Rychlebské hory, oddělené od Jeseníkůúdolím říček Branné a Stařiče. K tomu lze přiřadit téžútvar Kralického Sněžníku, z něhož do našeho regionuspadá jen vrchol a východní úbočí. Třetí typ krajinyvytváří civilizační prostředí měst, krajina přetvořenápotřebami obyvatel, síť ulic, domů a historickýchmonumentů.Horské oblasti byly od středověku osídlovány německýmobyvatelstvem, kterému se zde nabízela prácepři těžbě nerostného bohatství země a mýcení lesů.V rovinatých částech převažovalo české zemědělskéobyvatelstvo a ve větších městech žila obě etnika spolus bilingvními židovskými menšinami. Je proto přirozené,že po dlouhá léta, až do konce druhé světovéválky, reflektovali horskou krajinu především německyhovořící umělci a rovinatý kraj i svéráz Hané seodrážel hlavně v tvorbě českých malířů. Městské prostředízaznamenávali umělci všech skupin.K tomu, aby se člověk povznesl nad pouhé utilitárnízájmy a vnímal své životní prostředí v jeho estetickéstruktuře a malířské kráse, vedla delší cesta, kterázačínala v kulturním centru regionu. V olomouckémměšťanském prostředí dob rakousko-uherského mocnářstvíse počala formovat na počátku 20. stoletídíky Společnosti přátel umění (Gesellschaft derKunstfreunde in Olmütz), která první příznivcevýtvarného umění nacházela v řadách zdejší inteligencea majetnějších vrstev německého a židovskéhoobyvatelstva podporovaných uměnímilovným knížetemJohannem II. z Liechtensteina. Povědomí výtvarnékultury se souběžně šířilo i díky snahám českýchvzdělanců, duchovních a několika pedagogů, učitelůkreslení na středních školách a ve výchovně vzdělávacíinstituci českých dívek, založené kanovníkem hrabětemEmanuelem Pötting–Persingem. Třetím ohniskemčeské výtvarné kultury bylo Prombergerovoknihkupectví. Od roku 1907 se výtvarně-organizačnía vzdělávací iniciativy chopili moravští umělci zeSdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně(dále SVUM) a spolku Vereinigung deutsch-mährischerbildender Künstler.Úředním jazykem zmíněné Společnosti přátel uměníbyla němčina, činnost spolku byla však národnostněindiferentní. Smyslem spolku bylo všeobecné povznesenívýtvarné kultury regionu prostřednictvím přednášek,výstav, výprav za památkami, a rovněž akvizicemi,jejichž cílem bylo vybudování olomoucké uměleckégalerie. Již na první spolkové výstavě v květnuroku 1900, navštívené bezmála dvěma a půl tisícizájemců, sešla se díla německých i českých autorů,práce místního původu i cizí, díla starších umělců 19.století i výtvory nejmladší generace, malby profesionálůi amatérů. Širší výtvarný obzor rozevíraly a vyššíuměleckou kvalitu poskytovaly i další výstavy, nanichž se diváci seznamovali s pracemi vzdálenýchkulturních center, především Vídně, i s tvorbou místníchautorů a rodáků.Díky těmto iniciativám poznali Olomoučané prácevídeňské malířky Marie Ertlové, narozené veŠternberku, tvorbu seniora zdejší výtvarné scény,vídeňského profesora Willibalda Schulmeistera, kterýse v závěru života vrátil do rodné obce, HorníchLoděnic (někdejších Německých Loděnic), olomouckýchrodáků – slavného Adolfa Hölzela i méně známéhovídeňského malíře Edmunda Kregczyho, portrétistya krajináře Hanse Templeho, který pocházelz Litovle, vídeňského dekoratéra, krajináře, malířežánrů i figurálních kompozic Emila Czecha, rodákaz Dlouhé Loučky, krajiny a žánry židovského malířeOskara Hellera i začínajícího malíře a pedagoga původemz Tylova u Rýmařova Gustava Braunera.Širší pozornosti se právem dostalo umělkyni pocházejícíz Vrbna pod Pradědem, malířce krajin a všestrannéumělkyni Lili Gödlové-Brandhuberové, kteráse na svých studijních cestách Evropou obeznámilai s tvorbou Worpswedské výtvarné školy. Mezižidovským etnikem byla ceněna Hellerova tvorba,která v umělcově časném tvůrčím období vykazovala10KR AJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KRAJE

Ludmila StaráPolní cesta / fIeld PATH / DER felDwegpo r. / after / nach 1903olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand62,5 x 28,5 cms. m. / p. o. / p.Stanislav LolekSenoseč / Haymaking Time / Heumacherzeit1923olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand80 x 95 cmMGBFrantišek SchönDŘEVĚNÝ MOSTEK V HEJČÍNĚWooden Bridge in Hejčín / Holzbrücke in Hejčín1930olej, sololit / oil on fiberboard / Öl auf Holzfazerplatte33 x 44,5 cms. m. / p. o. / p.znaky profesionální virtuozity. V rámci výstav vídeňskýchuměleckých spolků se v Olomouci objevila i dílaEmanuela Baschnyho pocházejícího ze Šternberkai dalších moravských autorů žijících v centru mocnářství.Na výstavách nechyběly práce českých malířů a grafiků,především místního výtvarného pedagoga KarlaWellnera a mladičkého a nadějného českého malířeselského žánru Edmunda Žižky. Nejširší rejstříkMoravanů, umělců české i německé národnosti, sepřed zraky veřejnosti rozevřel v roce 1904, kdy návštěvnícivýstavy organizované německou Společností přátelumění spatřili i krajiny malíře pocházejícího z okolíZábřeha na Moravě Stanislava Lolka, Mařákova žáka,který jako pointilista záhy zaujal přední místo v českékrajinomalbě prvých desetiletí 20. století.Široký výtvarný rozhled přinášela občanům putovnívýstava pořádaná v listopadu roku 1900 Ústavemhraběte Pöttinga, na níž byly soustředěny originályasi padesáti předních českých umělců 2. poloviny19. století. O dva roky později vystavovali v Olomoucii slovenští malíři a v době od června do července1905 pořádali čeští umělci v Olomouci, v Englischovědvoraně, první mimopražskou výstavu uměleckéhospolku Mánes, kterou shlédlo 2800 návštěvníků.K rozevření výtvarného obzoru v širším, i venkovskémregionu již od konce 19. století přispívaloPrombergerovo knihkupectví, záhy rozšířené mj. téžo vydavatelství i prostor pro nabídku a prodej obrazů.Kupující a abonenti několika řad ilustrovaných lidovýchkalendářů se tak setkávali s pracemi HanušeSchwaigera, Adolfa Kašpara i dalších českých malířů.K první výstavě zmíněného (záhy výhradně českého)hodonínského sdružení (SVUM) v Olomouci došlo ažv roce 1910. Umělci zdejšího regionu se spolkovýchvýstav SVUM účastnili již dříve. Kromě zmíněnýchmalířů Žižky, Kašpara a Wellnera se do spolku začlenilarovněž olomoucká malířka Ludmila Stará, MarieGardavská z Kojetína i malíř a grafik Karel Votruba.Na kroměřížskou výstavu SVUM v roce 1908 zaslalsvou práci i Vojtěch Doležil a olomouckou i kroměřížskoupřehlídku krajinomalbami obeslala malířkaMarta Rožánková, která v té době působila v Kojetíně.Po první světové válce se situace na uměleckém poliv olomouckém regionu změnila. Výtvarné výstavy sekonaly nejen v dalších větších městech, v Prostějověa Přerově, ale též ve vzdálenějším Šumperku, někdejšímFrývaldově (Jeseníku) i jinde. Pro umělce německénárodnosti poskytovala výstavní příležitosti vedleSpolečnosti přátel umění především olomoucká sekce„Metznerova svazu“ – Metznerbundu, založenéhov roce 1922 a řadu let vedeného výtvarně mimořádněplodným olomouckým grafikem Rudolfem Matherem.V duchu snah o kulturní emancipaci českého obyvatelstvav jazykově smíšeném prostředí počal se již od2. září 1918 formovat český Klub přátel umění, definitivněustavený jako zájmová organizace všech druhůumění již pátého následujícího měsíce. V popředívýtvarné sekce klubu stál malíř František Hoplíček,oblíbený autor selského pracovního žánru a postavv hanáckých krojích, a rovněž malíř městských sceneriíFrantišek Rek. V Olomouci již ve dvacátých letechpůsobil též portrétista, malíř a sochař Emil KopřivaKRAJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KR AJE 11

a výtvarní pedagogové – krajinář Jindřich Havlíčeka František Smolka, inspirovaný často městskoutematikou, a František Schön (Šén), kterého po návratuz orientálních zemí, odkud si přivezl malířsky svěží,impresivně prosvětlené scenérie, lákaly hlavně krajinnémotivy od řeky Moravy. Většinou šlo o tradičnírealistickou, impresivně podbarvenou malbu.Klub přátel umění vznikl záhy též v blízkém Prostějověa v Přerově. V Prostějově mezi nejstarší generaci patřilamalířka Z. Vorlová-Vlčková a přední místo v tétogeneraci zaujali též tematicky všestranně zaměřenýmalíř Oldřich Lasák a krajinář Hilar Václavek. Meziautory o něco mladšími se grafikami prosadil zejménaJaroslav Votruba a Josef Paterna, dále malíři hanáckéhofolkloru Petr Pištělka a Josef Bělka i krajinářiViktor Hohaus a Otakar Hubšil. Poslední dva jmenovaníspolu s Oldřichem Lasákem, s krajináři FrantiškemKubíčkem a Bohumilem Hradečným a s malířema grafikem profesorem Antonínem Kameníkem i několikaolomouckými autory založili v roce 1933 prostějovskouvýtvarnou skupinu Reysek.Od konce dvacátých let k výraznějším osobnostemv krajinářské tvorbě patřil prostějovský rodák AloisFišárek, který vystavoval s pražským Mánesema v poválečných letech se stal známý svými monumentálnímifigurálními realizacemi. Z Dobromilicna Prostějovsku pocházel grafik Vladimír Pukl.Od poloviny třicátých let působil jako asistent T. F.Šimona na grafickém oddělení pražské Akademie a poválce se stal vedoucím grafické speciálky.Mezi přerovskými autory již od dvacátých let zaujalpřední místo krajinář Augustin Mervart, snad hlavnízdejší představitel krajinomalby, která důsledně sledovalapodrobnosti krajinné scenérie a náladu danéchvíle. Naopak na mnohé soudobé malířské tendencereagovali mladší umělci – přerovský středoškolskýprofesor, tematicky inklinující k Ostravsku, VlastimilLažanský a žák Nejedlého krajinářské školy VáclavTrefil, rodák z Henčlova, jehož tvorba záhy splynulas pražským prostředím.O nový pohled na realitu a výraz niterného prožitkuskutečnosti se v Olomouci ve dvacátých letech pokoušeltéž Ludvík Dvořáček, který zde působil počátkemtřicátých let.Širší výtvarné obzory se po cestě do Paříže v roce 1925otevřely i Jindřichu Lenhartovi. Umělec opustil tradičnínázorovou platformu a prostřednictvím přítelesvého syna, zmíněného malíře Václava Trefila, navázalkontakt s žáky malířské školy Otakara Nejedléhoa počal se orientovat na moderní malířství, zejménana poválečnou Vlaminckovu tvorbu.Na počátku třicátých let vznikala řada Lenhartovýchprací pojednaná širokým štětcem, v sjednocujícíbarevné tonalitě a se sumárně uchopenými tvarymotivů i cílevědomě budovanými prostorovými plány.Výraznými kontrasty světel a stínů i oživením scényfigurálními prvky vnášel malíř do obrazů dynamickýakcent. Později, v polovině třicátých let, zachycovalpanoramatické záběry od břehů Vltavy, stejné,jaké tehdy volil i Oskar Kokoschka. Dramatickýneklid expresivně rozbouřené scenerie vstupoval i doLenhartových obrazů, které oživovaly výrazné barevnéakcenty.Názorový rozptyl Lenhartovy krajinomalby dospělk ujednocení počátkem druhé světové války, kdy umělectrávil zimní měsíce v Lošově nedaleko Olomouce.Ve svých malbách kultivoval nyní barevné odstínya vytvářel měkce malované a poeticky laděné, mlžnéscenerie zimních dnů, zalité jednotícím narůžovělýmkoloritem, vzdáleně připomínajícím baladické českékrajiny Vlastimila Rady.Lenhartova tvorba neustrnula ani později, když malířdosáhl již pětašedesátin. Tehdy vznikala série jehoobrazů s námětem městských periferií zbavených tísnivéhopřídechu existencionální beznaděje. Vládlyv nich naopak šťavnaté barvy, pevná kompozičnívazba obrazového celku a především malebná stránkamotivů. Ani v závěru životní dráhy, kdy se umělcistal idolem bonnardovský senzualismus, nevzdal12KR AJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KRAJE

František HoplíčekCESTOU K VRANOVĚ LHOTĚ / The Road to Vranova LhotaDie Strasse nach Vranova Lhota?olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand45 x 60 cmVMŠMarta Rožánková-DrábkováCHALUPY POD DRAHANSKOU VRCHOVINOU / Farmhouses below DrahanskáVrchovina / Bauernhäuser unter Drahanská Vrchovina1912olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand85 x 110 cms. m. / p. o. / p.Hilar VáclavekZIMA / WINTER / WINTER1926olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand60 x 78 cmMPPse Lenhart hledačského úsilí a pouštěl se i do úkolů,které již přesahovaly jeho tvůrčí síly. Lenhartovodílo nepřekračovalo svým významem horizont olomouckéhoregionu, ale v krajinomalbě bylo nejvýznamnějšímvýtvarným přínosem k malířské tvorběčeských autorů v období do počátku druhé světovéválky. Olomoučtí umělci mladší generace, kteří seod počátku třicátých let počali formovat jako Skupinaolomouckých výtvarníků (dále SOV), oficiálně založená4. dubna 1937, přijali umělce mezi sebe.Ze starší generace se do kolektivu pozdější SOV začlenilarovněž Marta Rožánková-Drábková. Zabývala setéměř výhradně krajinomalbou a postupem času sevymanila z kalvodovského pojetí reality. Snažila sezvolený úsek skutečnosti dramatizovat a dynamizovatv duchu svého vnitřního zření; tvarovou nadsázkou,zdůrazněním kontur, temperamentním vedenímštětce a nanášením hutných past zádumčivé barevnosti.Učarovala jí především zvlněná krajina Oravyprotkaná venkovskými chalupami, ale věnovala pozornosti krajině regionu, kde nalezla svůj domov.Malíři, sochaři a architekti, pozdější členové SOV,vystoupili společně poprvé na olomoucké výstavěroku 1934. Za podpory jejich příznivců se v Olomoucio dva roky později prosadila první průbojnější akce– výstava pražské Umělecké besedy, na níž se zdejšíveřejnost setkala mj. s díly Jos. Čapka, G. Musatova,M. Salcmana, Jos. Šímy, Frant. Tichého, V. Titelbachaa J. Zrzavého. Do svých řad SOV začlenila i umělcecelostátního významu Antonína Procházku a jehoženu i vynikajícího zdejšího rodáka, grafika a ilustrátoraKarla Svolinského. K výtvarnému vzdělání mladšígenerace přispěli členové SOV i jako pedagogové(A. Beran, K. Homola, A. Kučera i ti, kteří na výstaváchzprvu vystupovali jako hosté, například VáclavHorský, Stanislav Menšík, Jaroslav Pacák a další).K výtvarně průbojnějším autorům patřil v SOV AljoBeran svými krajinami z Bretaně vytvořenými kolempoloviny třicátých let a figurálními kompozicemi tédoby a dále Ludmila Horáková poetickými malbamizejména z rodinného prostředí, František Homolamatisovsky laděnými a špálovsky stylizovanými interiérya později barevně jiskřivými krajinami z Litovelska,a především Alois Kučera a Bohumír Dvorský, aletéž Jos. Gabriel a další.Litovelský rodák Alois Kučera vystavoval ve svémrodišti i v Olomouci již od dvacátých let, pozdějivystupoval jako člen Moravskoslezského sdruženívýtvarných umělců v Ostravě (dále MSVU). Odroku 1938 se stal součástí výtvarného života v Olomoucii jako středoškolský a později vysokoškolskýučitel. „Ve 20. letech… se zformoval i jeho základnívýtvarný názor, který pak dlouhodobě souvisel i sesvětonázorovou orientací a který vycházel z wolkerovskéhopoetismu, akcentovaného zpočátku sociálnínotou, později vzdáleně národní baladičností.“(P. Zatloukal). Kolem poloviny třicátých let se malířvyrovnával s podněty syntetického kubismu v zátišícha figurálních malbách chladného koloritu zvýrazňujícíchkonturové linie. Jeho značně imaginativní,později nejednou humanisticky akcentovaná tvorbanevyhnula se ani podnětům surrealismu.Od počátku válečných let se Kučera soustředil hlavněna krajinomalbu. Svá díla chápal často v širší významovérovině a naplňoval je niterným výrazovým podtextem,který si vynucoval zprvu jistou míru expresivnístylizace a ztichlé barevné akordizace. Teprvev neblahých letech padesátých podřizoval se malířdobovým politicko-kulturním tlakům doby a jen v nemnohýchvyzrálých dílech s motivy zátiší se vrátil kesvým výchozím kubistickým zdrojům.Patrně nejvyšší kvalitativní příčku zaujalo v českémprostředí regionu dílo Bohumíra Dvorského, od roku1926 člena MSVU, který se SOV navázal kontakt v roce1935 a od záboru českého pohraničí žil v Olomouci.Již v době akademického studia ve škole OtakaraKRAJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KR AJE 13

Viktor HohausPODZIM V OTINOVSI / Fall in OtinoVEs / Herbst in OtinoVEs1925olej, sololit / oil on fiberboard / Öl auf Holzfazerplatte59 x 85 cmMPPBohumír DvorskýJARO NA KOPEČKU / Spring in Kopeček / Frühling in Kopeček1943olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand89 x 116 cmMUOJindřich LenhartZIMA NA VENKOVĚ / Winter in the Countryside/ Winter auf dem Lande1936olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand44 x 59 cmMUONejedlého se umělec odpoutal od iluzivního pojetíprostoru a od Mařákova odkazu.Progresivnější výtvarný postoj Dvorského stimulovalojeho členství v pražském Mánesu umožňující komparacemladých autorů a ostravská setkání s Kremličkovýmia Špálovými obrazy i díly jiných výtvarnýchosobností doby. V počátcích Dvorského tvorby jistouroli sehrávala též tvůrčí interakce s malbami jeho ostravskéhopřítele Vladimíra Kristina. V naznačenýchinspiračních souvislostech došlo v obrazech BohumíraDvorského v letech 1931 až 1933 ke „koloristickémuvzplanutí“, které v řadě krajinných záběrů ze Slezskabylo záhy utlumeno přijetím výtvarné estetiky PaulaCézanna.Umělcovo výtvarné hledání v polovině třicátýchlet završila jeho nová výtvarná orientace na tvorbufrancouzských intimistů i na barevnou dramatizaciobrazů, ke které přispívaly i ostravské přehlídkytvorby šternberského malíře Kurta Grögera a OskaraKokoschky. Poukazovaly k tomu zejména Dvorskéhointeriérové scény a kytice, pastely rozeznělé bohatouvuillardovskou barevnou chromatikou a předevšímosobitě ztvárněné krajiny založené na vzrušujícímsouzvuku čistých i lomených tónů červenýchrumělek, kraplaků, odstínů žlutooranžových barev,jen místy doprovázených zelenými a modrými odstíny,které na diváka útočily z široce rozevřených panoramat,zejména žňových scenerií hanácké krajiny.Malba, traktovaná s živočišnou vitalitou malíře v tvarovévolnosti a barevné svěžesti, dospěla až expresivnídramatizaci v průběhu čtyřicátých let, kdy tvůrčíkvalitou došla až ke kulminačnímu bodu a stala sevýrazným fenoménem české krajinomalby a hodnotoucelostátního významu.Nejmladší z výraznějších malířských osobností třicátýcha čtyřicátých let spojených s historií SOV bylStanislav Menšík, jehož obrazy z Jeseníků patří všakaž poválečné době.Drsná příroda jesenických hvozdů s bizarními tvaryvývratů a spletí kořenů i mladých letorostů i bleskya vichrem roztříštěných pní lesních velikánů inspirovalamladého absolventa bohosloví, Durychova příteleArnošta Hrabala, výtvarně vzdělaného na vídeňskémgrafickém učilišti. Jeho tvůrčí imaginaci podněcovalapříroda i občasné pobyty v uměnímilovnémprostředí třebovického zámku hraběnky Stony předpolovinou dvacátých let. Motivy stromů a lesů vyvolávalyv umělci představy religiózního i obecně lidskéhoobsahu. Své práce naplňoval vroucností a citovýmrozechvěním i lyrickým a baladickým podtextem.Psychické zjitření, pocit samoty a útěk od drsné životníreality sbližovaly umělce s naší druhou symbolistnígenerací, která vystupovala ve sdružení SURSUM.Hrabal se však neuzavíral do ryze subjektivních prožitků.Baladický živel i mírná nadsázka podtrhovalymyšlenkovou stránku jeho grafických prací.V roce 1926 vyšlo dvaadvacet listů Hrabalova grafickéhocyklu Les. Soubor „postrádá studenou monumentalituči drásavou expresi německého panteismua je důvěrně až úsměvně polidštěný“ (V. Jůza).14KR AJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KRAJE

Hrabalovo grafické a ilustrační dílo obohatilo celoučeskou grafickou tvorbu o zvláštní výrazový odstína naznačilo možnost moderního uchopení přírodníchmotivů krajiny.Hrabalův Les byl určen i obyvatelům Jesenicka, kteřípřevážně hovořili německým jazykem, proto jako grafickámapa vyšel podruhé s německým slovním doprovodem.Německé etnikum převládalo zde i v kulturnía výtvarné sféře, ve které ve třicátých letech vystupovaloněkolik malířských osobností. Se starší realistickoutradicí byla spjata tvorba malíře přírodních sceneriíHrubého Jeseníku Ericha Hürdena, který se usadilv Karlově Studánce, aby v chvějivě atmosférickémmilieu realisticky zachycoval jiskřivé barevné reflexyojíněných stromů zimního lesa nebo letní atmosféruvrcholků hor. Bohužel se již nedochovaly interiéryhotelu Hubertus, které umělec proměnil v uměleckouinstalaci („Gesamtkunstwerk“), v níž se podlepředstav malíře spojily jeho malby s veškerým starobylýmvybavením, s verši místních básníků zvěčnělýmiv zdejším nářečí na dřevěných kartuších s řezbamii s veškerým mobiliářem Myslivecké jizby a ostatníchsálů.Krajinomalbou se zabýval rovněž Willy Paupie, kterýse usadil v sousedství Jeseníku v Seči, někdejšíFrankové (Frankenhein), a půvaby jesenických horzachycoval v klasicistně střízlivé a chladné realistickémalbě, nejednou ne příliš šťastně spojované i s figurálnímiprvky. Krajina výtvarně iritovala rovněž jesenickéhorodáka, autora svěžích akvarelů, středoškolskéhoprofesora Adalberta Wilmanna a řadu dalšíchméně známých malířů. Výtvarnou profesionalitou jepřevyšoval předčasně zesnulý krajinář a portrétistašternberského regionu, Arnold Berger, Rumplerůvžák vídeňské Akademie, který se dopracoval až k zásadámimpresionistické malby.K hlubšímu pochopení zásad moderního malířstvídocházelo až v třicátých letech mezi umělci mladšígenerace. Někteří z nich byli účastníky výstav PragerSezession (bruntálský malíř F. Bibus, šumperskýrodák K. Hallegger, šternberský K. Gröger, olomouckýrodák R. A. Watznauer). V olomouckém regionu zveřejňovalisvá díla prostřednictvím výstav místní sekcespolku Metznerbund.Jako moderní krajinář byl v Tomanově slovníku umělcůoznačen rodák ze Štýrského Hradce Karl Eichhoff,který žil a tvořil v Rokytnici u Přerova. Duchovníatmosféra některých jeho prací, zejména až dramatickéakcentace jeho religiózně zaměřených figurálníchkompozic, odrážela umělcovo studium u prof. Krattnera.Eichhoffovy rukopisně volně traktované krajinyzachycovaly přímořské partie u Jaderského moře, kdemalíře zaujala problematika světla, koloristicky rozvedenádo jemných tónových nuancí. K lyricky uchopenýmdílům patří některé práce pocházející z Jeseníkůa oblasti Kralického Sněžníku, kde se umělec scházels výtvarnými přáteli, i studie z parků a zahrad naseverní Moravě.Vedle portrétů a zátiší stála krajina v popředí výtvarnéhozájmu též o dva roky mladšího malíře a grafika,rodáka z Lipníku nad Bečvou, Leo Fitze, jemužse uměleckého vzdělání dostalo rovněž na pražskéAkademii, kde studoval u prof. Thieleho. I Fitz zajíždělza krajinnými motivy na slunný jih, k břehůmDalmácie, ale zaujala jej i česká krajina a půvabyPobečví. Jeho malbami prostupovala jemná, impresivněchvějivá atmosféra a zaplňovaly ji malířsky měkceodstupňované tvary připomínající Trampotovy pastelyz Orlických hor.Od obou uvedených malířů pouze rok byl věkemvzdálený šumperský rodák Kurt Hallegger – pozdějšíscénograf celoevropského významu. Lišil se od nichtvůrčím talentem, uměleckým zaměřením i progresivnímvýtvarným pohledem na realitu. Jeho malbyzískávaly zprvu uznání v portrétní oblasti. V r.1929 získal prestižní Schichtovu cenu v soutěži o nejlepšíženský portrét. Počátkem třicátých let vstoupilado popředí tvůrčích zájmů malíře krajinomalba.Obraz Hvar byl aktuální výtvarnou reflexí na pražskouvýstavu G. de Chirica z podzimu r. 1931, kteráuhranula více malířů v Čechách výrazem tajemnaa slovy nesdělitelných pocitů. V pozdějších letechsměřovala Halleggerova krajinomalba k expresivnědramatickému výrazu a v polovině třicátých let kulminovalabarevnou orgií na plátně Cařihrad, evokujícínám dnes vzpomínku na obraz o 30 let mladší,na Istanbul Oskara Kokoschky. Halleggerova tvorbakonce třicátých let, patrně pod vlivem pobytu v Řecku,zklidnila, prostoupila ji baladická nota a jistá idealizace,snad vzdáleně spřízněná s arkadickými sceneriemiobrazů Willi Nowaka. V době, kdy se Evropazachvěla pod zvůlí nacistického Německa, vstoupilydo Halleggerových obrazů nostalgie a smutek, svírajícínitro malíře, který se nedokázal smířit se ztrátoudemokracie a perzekucí moderních umělců. Svůjpocit osamocení a beznaděje vkládal do zešedlýchKRAJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KR AJE 15

Václav TrefilZA HUMNY V KRÁLÍKÁCH / Be hind the Village Backyards in KralikyHinter den Gärten in Kraliky1928olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand94 x 77 cmMUOAugustin MervartPODZIMNÍ KRAJINA / Autumn Landscape / HerbstLandschaft1909akvarel / akvarel / Akvarell50 x 34 cmMKPAlois KučeraCESTA DO VSI / The Field Path / Der weg i. d. dorf1947olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand65 x 106 cmMUOobrazů smutných Pierotů a pochmurných zimníchkrajin své domoviny. Teprve v cizině, kam se uchýlilpo válce, našel nové štěstí v scénografické tvorbě a vevysněném světě své nefigurativní malby.K nejvyšším tvůrčím metám dospěla rovněž tvorbašternberského rodáka, malíře Kurta Grögera. Jižza studií na drážďanské Akademii si umělec osvojilmetodu dramatického přepisu reality svého učiteleRoberta Sterla. Odrazilo se to ve volné rukopisnéfaktuře jeho školních prací utvářených pastosnímibarvami a traktovaných ráznými tahy štětce. Tytopráce vznikaly ve vzájemné interakci s malbami jehokolegů a přátel ze společného ateliéru A. Liebknechtaa P. Wieghardta a patrně i pod jistým vlivem LasseraUryho. Odraz moralistního a dramatického podtextu„expresivně impresivních“ figurálních maleb pronikli do Grögrovy časné krajinomalby.Počátkem třicátých let se umělec vydal za dalšímvýtvarným poučením do Paříže, odkud se vracel v doběprázdnin. V jeho tvorbě docházelo k malířskémuzměkčení a koloristickému zjemnění. Zvyšovala serole vzdušné atmosféry a kultivace barevných odstínů.Všednost a prostota volených motivů připomínalaněkdy Utrillova díla. V tomto duchu vznikaly i krajinyz domácího prostředí.Od roku 1932 směřovala Grögrova malba k radikálnídematerializaci motivů, kultivaci barevných odstínůa k světelné těkavosti v duchu cesty Bonnardovaintimismu. Obrazy zalévalo bílé atmosférické světlorozostřující kontury tvarů a malbu oživovaly krátkénervní tahy štětce. V posledních dvou předválečnýchletech, která umělec strávil ve svém rodišti, reagovalajeho malba nejzřetelněji na Vuillardův příkladv interiérových figurálních kompozicích ovládanýchzářivými barvami pastelových odstínů a kouzlem „labelle matiére“, kdy se figurální prvek stával spíše jenzáminkou k senzuálnímu opojení diváka jemnýmibarevnými nuancemi.V posledních malbách vytvořených v cizině počalGröger směřovat k sumarizaci motivů a k celkovémunadlehčení malby využitím až lazurově průzračnýchbarev.Další období válečných let, nejen v krajinářské tvorbě,ale v celé kulturní sféře, bylo dobou výtvarné stagnace.Umělci žijící v celém širokém teritoriu středníEvropy museli vzít na vědomí kulturně politické doktrínyněmecké totalitní moci, která nepřipouštělamoderní výtvarné pojetí reality a perzekuovala veškerésnahy o vybočení z oficiálně uznávané výtvarnélinie.Josef Maliva16KR AJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KRAJE

Three types of landscape meet the imagination ofartists from the Olomouc region. From the town ofUničov northwards to the south featuring Prostějovand Přerov following the Bečva river towards the stateborder. One main feature of these landscapes isthe fertility of the soil, especially the plains of Hana.Physically speaking, we see the Oderský mountain rangeson the west side of the Olomouc region connectingwith the Jeseníky ranges dominating the region northof Olomouc. Neighbouring Rychlebsky mountainsare split from the aforesaid by the banks of Brannáand Stařiče. Kralický Sněžník, on the west of the regiononly has a slither of it’s eastern side encompassedin the Olomouc region consisting of a few impressivevalleys nicely complimenting the Moravian historicalarchitecture, monuments and infrastructure. Thesemountainous areas, since the middle ages had beenlargely populated by people of German origin, involvedin the industries including mineral mining andforest clearance for farming. Lowlands concentratedmore on the agriculture whilst in the cities both ethnicpopulations lived side by side together with thebilingual Jewish minority. Looking at these ethnictrends, it’s perhaps a natural consequence that thenorthern mountain landscape paintings were createdby a largely German artistic group whilst the lowlandsbelonged to the ethnic Czechs. The city artistic scenenaturally belonged to all groups in size and achievement.These artists transcended their identity in thelocal environment by enpowering paintings by regionalaesthetic beauty with it’s roots stemming from theregion’s cultural centre.Prince Johanne II of Liechtenstein is worth mentioningwhen looking back to the era of the Czechlandswithin the borders of the Austrian Hungarian kingdomwho supported fullheartedly the artistic achievementsof the country’s painters through the Gesellschaft derKunstfreunde in Olmütz. This is however not ignoringthe input of the city’s academic society including theclergy, many pedagogues, teachers of drawing at stateinstitutes of which Emanuel Pötting-Persing’s schoolis of particular interest. When mentioning institutesof particular role-playing importance during thesetimes, we should pay attention to that of Promberger’slibrary. From the year 1907 art organisations and variousinitiatives took place within these walls assistingMoravian artists Hodonín’s association of fine artistsand the Vereinigung deutsch-mährischer bildenderKünstler organisation.1900 is a key year with regards to the art scene inOlomouc where interest reached the number of2500 applauding the artistic creations of the region’spainters and sculptors contributing to the university’scultural calendar with exhibitions and similarevents. With german being the official languageof these times, this seemed immaterial concerningthe cultural background and attitudes to the creativescene within the region’s borders. 19th centuryartists, older and younger including amateur contributionsopened up the region’s creative horizons reachingthe cultural institutes of Vienna where nativeand foreign friends shared the stage with their work.Viennese professor Willibald Schulmeister, thanksto this Moravian-Austrian cultural exchange noticedand was impressed by the work of native Šternberkborn artist Marie Ertlova who, in the latter yearsof her life, returned to her family village of HorníLoděnice (previously German Lodenice). The listgoes on including Olomouc’s celebrated Adolf Hölzeland Viennese Edmund Kregczy, portrait and landscapepainter Hans Temple, an artist from the local townof Litovel; Viennese decorative, landscape, figurativepainter Emil Czech, from the local village of DlouháLoučka; landscape and genres jewish painter OskarHeller as well as emerging painter and pedagoguefrom Tylov u Rýmařova Gustav Brauner. Near thisnorth Moravian town we should mention Vrbno podPradědem, home of landscape and all-round artist LiliGödlova-Brandhuber, with study trips through theEuropean continent apprised the work of Worpswed’sart school. Jewish artists applauded by the art communityand public include Heller and within theframework of Viennese art in Olomouc we have topay attention to the painter Emanuel Baschny fromKRAJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KR AJE 17

Josef PaternaPRVNÍ SNÍH / First Snow / Erster Schneepřed r. / before / vor 1924olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand49 x 63 cmMUOArnošt HrabalVYHNÁNÍ Z RÁJE (detail) / Exiled from Paradise (detail)Verbannung von Paradies (Detail)1927dřevoryt / woodcut / Holzschnitt238 x 321 mms. m. / p. o. / p.Alois KučeraRYBNÍK / Fish pond / Der Fischteich1954olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand50 x 100 cmMUOŠternberk which is one of many Moravian artists celebratedthroughout the former monarchy.Czech graphic artists and painters included in thethriving art scene of these times wouldn’t be completewithout Karel Wellner, also a pedagogue togetherwith the Selesian genre artist Edmund Žižka.The widest contibutions marrying together Czechand German nationalities opened up in the year 1904with the contributions of Friends of the arts association,including Zábřeh na Moravě’s Stanislav Lolek,Mařák’s former student, who as an artist engaged inpointalism pushed the region’s art scene firmly intothe 20th century.Pötting’s november exhibition in the year 1900applauded the works of no less than 50 Czech artistsfrom the second half of the 19th century, joined bya number of Slovaks in an Olomouc celebration twoyears later leading up to the year 1905 where, for thefirst time outside the perimeters of Prague, Mánesgraced the city with it’s presence, courtisy of theEnglish court exhibition hall. 2800 visitors came toenjoy the work, from which Promberger’s library supportencouraged the work of Hanuš Schwaiger, AdolfKašpar to name but a couple of Czech artists.The SVUM – Artist’s association of Hodonín didn’tmake way in Olomouc until the year 1910 wherea number of the forementioned artists includingŽižka, Kašpar and Wellner joined forces with the newmembers Ludmila Stará, Marie Gardavská from Kojetínand painter and graphic artist Karel Votruba.Kroměříž’s SVUM in the year 1908 presented thework of Vojtěch Doležil together with painter MartaRožánková, a painter from Kojetín in it’s founding cityas well as Olomouc.After the close of World War I we can see a distinctchange in the Moravian art scene. Shows didn’t only18KR AJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KRAJE

take place in the larger cities but branched out to thetowns of Šumperk, Jeseník to name but just a couple.This healthy geographical shift presented thewell established German artist friend’s associationwith great opportunities together with Olomouc’s –Metzer’s union, established in 1922 led for a numberof years by the Olomouc graphic artist Rudolf Mather.In the sense of creating more cultural emancipationwith regards to the Czech language amongst theCzech population, Czech club’s art friends set off onan artistic quest starting september 2nd 1918, presentingworks from all genres for five months running.On the forefront of this organisation stood the figureof painter František Hoplíček, favourite Selesian presentedin the Hana costume itself accompanied byFrantišek Rek, painter of town scenes and cityscapes.Portrait artist, painter and sculptor Emil Kopřiva; artpedagogue and landscape painter Jindřich Havlíčekaswell as František Smolka joined the Olomouc scenein the 1920’s. Town-scape themes inspired by the lattermentioned artists together with František Schön(Šén), who, after returning from oriental adventuresadded a fresh zest to works simultaneously inspiredby the river Morava. Most works were carried out infigurative, impressively colour composed techniques.Artist friend’s club, established in nearby Prostějovand Přerov had a number of older generation artistsworth mentioning. Painter Z. Vorlová-Vlčková alongsideall-round painter Oldřich Lasák and landscapeartist Hilar Václavek were at the forefront. JaroslavVotruba and Josef Paterna belong to the younger ofthis group engaged in the graphic arts, whilst weshould not forget the Hana folklore painters PetrPištělka and Josef Bělka. Landscape artists ViktorHohaus and Otakar Hubšil also contributed greatlyto this group.The Prostějov art group named Reysek active with thelatter include the following artists, Oldřich Lasák, landscapepainter Františk Kubíček, Bohumil Hradečna,painter and graphic artist professor Antonín Kameníkto name but a few from the olomouc region.Prostějov native Alois Fišárek, started making wavesin the landscape painting scenearound the end of the1920’s exhibiting work through Prague’s Mánes toname but one of his post-war monumental figurativeachievements. Meanwhile, not far away, the villageof Dobromilic near Prostějov witnessed the birth andachievements of the graphic artist Vladimír Pukl, whoserved the mid thirties as an assistant to T. F. Šimonin Prague academy’s graphics department. This positionwas elevated to head of the dept. After the closeof World War.Looking now at further contributions made byPřerov’s artists, landscape painter Augustin Mervartis certainly worth mentioning especially as a recorderof the difficult times through the sensitivity ofhis genre. Contrasting contemporary atitudes to theart medium were, during this time, put into play bythe younger Přerov high school professor, with thematicinclinations towards Ostrava, Vlastimil Lažanskýand landscape painting student Václav Trefil. Thisyoungster, native from Hynčlov, created work motivatedby his Prague surroundings. Creating a newervision of reality, let’s now look at Olomouc’s LudvíkDvořáček, who started coming into his own duringthe 1930’s. Fellow painter Jindřich Lenhart, after travellingto Paris in 1925 also pushed the regions artistichorizons, shrugging off the opinionated norms ofKRAJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KR AJE 19

Bohuš ČížekSLUNEČNÝ DEN / Sunny day / Sonniger Tag1941olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand50 x 75 cmMUOJindřich LenhartPŘEDMĚSTSJÉ DOMKY / Suburban Houses / Vorstadtshäuser1934–1936olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand56 x 73 cmMUOVáclav TrefilKOSTELEC / KOSTELEC / KOSTELECpo r. / after / nach 1940olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand35 x 50 cmMUOthat time. Together with painter Václav Trefil and studentsfrom Otakar Nejedlý’s art school, orientationtowards a modern art movement took hold in a post-warVlamincky direction.Large canvases containing sweeping brushmarksexpanding plains to the frame-edge typified the identityof Lenhart’s 1930’s work. The dynamic use oftones, contrasting light and motifs rooted themselvesin the region’s cultural history of that time. Lateron during the mid thirties, our artist fed his growingportfolio with scenes, inspired by Oskar Kokoschka,of Prague’s Vltava river banks continuing his revitalisinguse of the palete.Vlastimil Rada’s ballads are reminded in the Lenhart’slandscape works during the infancy of the secondworld war when the artist spent winter months justoutside the city of Olomouc in village Lošov. Thecolour cultivation displaying winter moods greatlyreflects the difficult time alongside the referencesto the aforementioned Rada. Works from a series displayingexistentional hopelessness had a profoundeffect on audiences displayed when the artist showedno signs of slowing after passing his 50th birthday.The colour vitality broke new grounds of energy neverforgetting the sensualness of Bonnard, a neverendingsource of inspiration for our artist. Lenhart’s artisticachievements took sources of material from solelywithin the olomouc region, which neverthelessdoesn’t go to say that the geographical border’s containedthe audiences of the artist’s work. Quite thecontrary. Lenhart was at the forefront of painters inthe country up to the time of World War II which fitsin with the 4th april 1937 creation of Olomouc’s fineartists group (later named SOV).Amongst a few more examples of more senior artistsgaining SOV membership, let’s take a look at MartaRožánková-Drábková. Engaged primarily with landscapepainting with eventually progress onto worksinvolving Kalvodovsky’s theory of reality. Marta’s aimwas to project a sense of dynamism stemming fromthe soul’s inner vision using the medium of paint inexaggerated forms, blazonry contures and sweepingmotions with the brush. The Orava region interwovenwith it’s country cottages hypnotised the artist aswellas the region showing similar characteristics whereshe found her life’s base.Looking now at SOV events, Olomouc’s exhibition inthe year 1934 showed a number of newly joined painters,sculptors and architects. Two years later, theorganisation saw it’s first boost of artistic energy fromPrague based Artist ceildh with works taking pride ofplace from Jos. Čapka, G. Musatova, M. Salcman, Jos.Šíma, Frant. Tichý, V. Titelbach and J. Zrzavý. Duringthis time the SOV was proud to welcome further mem-20KR AJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KRAJE

ers of national aclaim, Antonín Procházka, his wifeand graphic artist and illustrator Karel Svolinský. Yetanother wave of younger talent joined ranks with theSOV also as pedagogues: A. Beran, K. Homola, A.Kučera aswell as those who firstly came to the organisationas guests including Václav Horský, StanislavMenšík, Jaroslav Pacák to name but a few. Furtherpainters to grace the SOV’s exhibition spaces with theirwork included Aljo Beran with his creations fromthe Bretagne region during the mid 30’s and LudmilaHoráková’s figurative compositions poetically displayedin oils from her home region. František Homola’senergetic interior creation later moving on to Litovelregion landscapes with further co-artists worth mentioningincluding, Alois Kučera, Bohumír Dvorskýand Jos. Gabriel just to name but a few.Litovel native Al. Kučera displayed his work both athome and in Olomouc spanning over 20 years beforejoining the Ostrava’s fine artist union of Moravia(later named MSVU). From 1938 the artist was stillactive in the art world teaching at both high schooland institute of higher education. During the 20’s theartist was asked for his opinion with regards to thearts in connection with his worldly views stemmingfrom Wolkerovsky poetry, initially accentuated socialtunes and later distant national ballads (P. Zatloukal).Around the mid 1930’s the painter built on his cubisticapproaches to his work forming cooler figurative piecesfeaturing more lineal contures. His imaginationand eventual more humanistic accents were neverthelessnot devoid of a driving surrealistic undertone.Coinciding with the break of World War II, Kučerawas focusing more on landscape painting breakingborders with regards to audiences from various genresdisplaying clever expressive undertones withcolour chords. The 1950’s however was a time of politicalbarriers preventing the artist’s true expressionwhere few works celebrated his cubist inspired sorcesof energy.Bohumír Dvorský however, member of MSVU from1926, was acclaimed to be the fastest rising painter inthe Czechlands during this time joining forces withthe SOV in 1935 and living in Olomouc following thecountry’s annexation. Already under the academicleadership of Otakar Nejedlý, the artist was makingwaves continuing the legacy of Mařák.Getting on to Dvorský, the artist contributed greatlyto the creative energy of Prague’s Mánes gallery andestablishment whilst being a member of their team,joining comparisons with Ostrava’s scene with fine,scarlatinal paintings from a number of artists andgenres for those times. Vladimíra Kristina was partof this interactive scene as was the artist BohumírDvorský between the years 1931 to 1933 with hisKRAJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KR AJE 21

Václav TrefilŠTĚRKOVNA ZA ŘEKOU / Gravelpit across the RiverKriesgrube jenseits des Flusses1930?olej, dřevo / oil on wood / Öl auf Holz20 x 24 cms. m. / p. o. / p.Kurt GrögerŠTERNBERSKÁ KRAJINA / šternberk LandscapeSternbergLandschaft1934olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand46 x 55 cmMUOcolour inflammation, which in the context of landscapepaintings from Selesia took shape not disimilar tothe aesthetic colour formations of Paul Cézanne.Kurt Gröger and Oskar Kokoschka from the town ofŠternberk not far from Olomouc were encouraged bythe french intimism form of painting which heavilytook it’s hold of the art scene during the mid-thirtiesjust to give a further example of foreign albeit felloweuropean influences in the Czechlands leading up tothe 2nd major war of the century. Dvorský’s interiorscenes point out these inflences nicely with flowerpieces, pastel works, distinguishing rich Vuillardiancolour chromatics with landscapes bursting with redvermilion, swathes of yellow-orange accompanied bygreen and blue tones brought to the audience in anoutsplade panoramic composition reflecting scenes ofthe Hana region. This era of landscape painting in theHana region leading into the 1940’s celebrated a vitalityand pure energetic freshness thus creating nothingshort of a phenomena in Czech painting.The youngest artist during these 3rd and 4th decadesmaking the biggest impact in the SOV scene is noother than Stanislav Menšík, whose paintings takingin scenes from the Jeseníky mountains continue intothe postwar era.Powerful haunting scenes from the Jeseníky deepforests present bizarre shapes and compositions courtesyof Durych’s friend the theology graduate ArnoštHrabal. Scenes show an intricate symphony of clashingforces of nature with intricacies pushing the frameof the canvases. The imagination of this Vienneseeducated artist bringing the magic of nature to theforefront also didn’t neglect scenes from Třebovickýchateux when looking back at the 1920’s. Spiritualmotifs rooted from tree layers draw in the audiencethrough pure human means sensitive to harmonyaccompanied with baladic overtones.Psychic exasperation in hitting walls when fightingsolitude and the hard picture of reality confronts uscourtesy of our second symbolist generation formingthe SURSUM group. Hrabal’s graphic work never lostit’s subjective and baladic force bringing to mind the20 page selection of his work under the title Forestcomposed in 1926 found in the collection destitutemonumental german pantheism expressed inhuman clothing (V. Jůza). We can thank Hrabal’s graphicworks and illustration pieces for bring a modernunderstanding to the audience with regards to displayingscenes from Czech nature.Hrabal’s Forest piece portrays the destination of theJeseníky peoples with the german accompanied textswhere the ethnicity predominated the 1930’s culturalsphere. Looking on to an older realisation of landscapesencapturing Jeseníky scenes, we are broughtto the works of Erich Hürden, settling in the mountainvillage of Karlova Studánka in order to immerseoneself onto the stage of seasonal colour and atmosphereabundance. Unfortunately the interior of hotelHubertus, under the project name of art installation„Gesamtkunstwerk“ never came to completion. Thiscentre piece took it’s role in a scene of hunting loungeswithin a household of painted ancient wood and22KR AJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KRAJE

an atmosphere only our complete senses simultaneouslywould be able to capture. Landscape paintingwas, like many celebrated artists mentioned above,also the forte of Willy Paupie who settled in Jeseník’sneighbouring town of Seč, formerly named Frankova(Frankenhein). The ckarm of the artist’s immediatesurroundings helped fuel an industrious creations ofclassic, sober, figurative pieces of work, which alsoitched the hand and creation of locally born professorAdalbert Wilmann with displays of vibrant acrylic pieces.The list of course doesn’t stop here with regardsto the local environment firing the creative cruriosityof a whole line of artists yet mentioned. One artist,Arnold Berger is worth recapping on for pushingSternberk region’s landscape painting to the forefrontof Czech art inparticularly the genre of impressionistpainting. This shift in local painting traditions takingpart in the european modern movement remindsus of the region’s younger artists during the 1930’staking part in the Prager Sezession (Bruntál painterF. Bibus, Šumperk native K. Hallegger, Šternberk’s K.Gróger, Olomouc native R. A. Watznauer) as well asthe Olomouc Metznerbund.Toman’s dictionary of artists named Karl Eichhoffin place of modern landscape painter who, nativeof Štýrsky Hradec, lived and worked in Rokytnicenear Přerov. The artist’s spiritual content of paintingcoupled with religion based figurative compositionsrefected his academic rise through prof. Krattner.Eichhoff’s pencil work displays a struggle taken fromworld related sins whilst on the Adriatic coast richwith lyrical wisdom, also demonstrated in Jeseníkymountain pieces and the neighbouring KralickySněžník range. These venues throughout northernMoravia also witnessed the artist’s social connectionwith fellow painters through meetings and study. LeoFitz, native from Lipník nad Bečvou and two yearsyounger than our latter artist, engaged himself inportrait and still-life works with help from his Pragueacademy background under prof. Thiele. Fitz followeda similar course of inspiration from the Adriatic coastback to the homeground of the Bečva region.Trampot’spastel works from Orlický mountains provoke theaudience’s memory with regards to similarities inatmosphere and play with medium.Kurt Hallegger, in the same age group as our artistsabove, throughout his career biult a reputation asa scenographer recognised an celebrated throughoutthe continent. With the artist’s portrait work takingcentre stage, he engaged himself in the genre of portraitskeeping a firm hold on the discipline of figurativereality later in the year 1929 winning the Schichtprize for best woman’s portrait. The painting hvarpainted around the 1930’s showed a shift howevertowards the sphere of landscape art shown amonsthis work at the G. de Chirica exhibition in Prague1931. Hallegger’s landscape pieces completed duringthe mid thirties showed such expression and evocationwhere many connected Cařihrad with Istanbulby Oskar Kokoschka completed some thirty yearsbefore. The end of the decade witnessed Hallegger’swork také on more subtle and calming tones not unlikeWilli Nowak’s influenced by short residence inGreece. This trend wasn’t to continue long though,for soon a nostalgia and pensive dark mood took overpaintings created through the reign of nazi Germany.The loss of european democracy and persecusion ofartists inevitable took it’s toll on the canvases. Pierot’swork understandably didn’t escape the trend with hisMoravian home region playing as subject matter beforefinding a new lease of optimism and success in thescenographic field of art. Sternberk’s Kurt Gröger toname another local artist making one of the biggestwaves in Czech 20th century art looks back at an earlychapter in his academic career courtisy of Dresden’sacademy under Robert Sterl with his impasto colourvibrations ricocheting the artist to new hights. Theartist’s work was created alongside those of fellow A.Liebknecht and P. Wieghardt sharing the same studiocelebrating the influence of Lasser Ury. Moral reverberationsdramatically underlaying tunes of „expressivelyimpressionistic“ figurative works penetratedthe imagination and works of the latter artists aswell as Gröger’s landscapes created around the sametime. The thirties witnessed Groger’s work venue inParis returning home only during vacation where hiscolour compositions showed a softening increasingthe role of atmospheric shades not dissimilar to thoseof Utrill’s work. In this spirit our artist celebrated the-KRAJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KR AJE 23

Bohumír DvorskýJARO U TOVAČOVA / Spring in TovaČov / Frühling in TovaČov1946olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand74 x 115 cmMUOmes including regional and home surroundings. 1932saw Gröger’s work taking a radical road to dematerialisationof motifs and a running of colours remindingone of Bonnard’s intimisim. The white atmosphericlight portrayed in the artist’s paintings accompaniedwith bold, cutting contours and brush strokesput his work at the forefront of the region’s art sceneduring this particular time. During the two years leadingup to World War II our artist spent his creativetime on home ground painting with references to thestyle of Vuillard’s pastel example „la belle matiére“,full of sensual undertones in wonderful figurative display.Gröger, during the later years of foreign paintingwork we can see his direction towards an accumulationof motifs complimented by a lightness in weightand lucid colour waves.These positive trends in the painting scene wereunfortunately cut short due to the war and immediatepost-war years where stagnation took hold. Artists allover the continent from all genres, not only landscapepainting, were forced to live in conditions accordingto German totalitarian doctrine. Any modern painterdaring to push the boundaries needed to keep the artscene at a healthy state could expect persecution ina variety of unimaginable ways.Josef Maliva24KR AJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KRAJE

In der Region von Olomouc-Olmütz begegnen sichdrei verschiedene Umwelttypen. Beginnend in derGegend von Uničov im Norden über die Gegendenvon Prostějov und Přerov im Süden und von dort zuder Gegend am Fluß Bečva (Pobečví) in RichtungHranice zieht sich eine fruchtbare Landschaft vonGetreidefeldern der größerenteils ebenen Hanna.Von einem anderen Typus der hiesigen Landschaftsind die bewaldeten und hügeligen Abhänge desOdergebirges, der westlichen Berglehnen des NiederenGesenkes, des Gebirges des Hohen Gesenkes, welchesdie Region von Olomouc mit der Nachbarregion teilt,und die von dem Gesenke-Gebirge durch das Tal derFlüsschen Branná und Stařič getrennten RychlebskeBerge. Dazu kann man auch die Formation vonKralický Sněžník (Glatzer Schneeberg) anreihen,wovon nur der Gipfel und das östliche Gehänge inunsere Region fallen. Den dritten Typ der Landschaftstellt das Zivilisationsmilieu der Städte dar, einenach den Menschenbedürfnissen umgestalteteLandschaft,ein Netz von Strassen, Häusern undhistorischen Monumenen.Die Berggebiete wurden seit Mittelalter von deutscherBevölkerung besiedelt, für welche sich hier die Arbeitbei Gewinnung der Bodenschätze des Landes und beiHolzung anbot. In den Ebenen überwog tschechischelandwirtschaftliche Bevölkerung und in größerenStädten lebten beide Ethnien mit den bilingualenjüdischen Minderheiten zusammen. Es ist deshalbnatürlich, dass die Berggegend jahrelang, bis zumEnde des zweiten Weltkriegs vor allem von dendeutschsprachigen Künstlern und die ebene Gegendsowie die Eigenart der Hannaken vorwiegend in demSchaffen tschechischer Maler widerspiegelt wurden.Die städtische Umgebung wurde von Künstlern allerGruppen dargesstelt.Zu dem Stadium, wo sich der Mensch über lediglichutilitäre Interessen erhebt und seinen Lebensmilieuin dessen ästhetischer Struktur und malerischerSchönheit wahrnimmt, führte ein längerer Weg, derin dem Kulturzentrum der Region angefangen hatte.In dem Bürgermilieu von Olomouc der Zeiten derösterreichisch-ungarischen Monarchie begann sichdie bildende Kultur am Anfang des 20. Jahrhundertsdank der Gesellschaft der Kunstfreunde in Olmützzu formieren, welche die ersten Freunde derbildenden Kunst in den Reihen hiesiger Intelligenzsowie wohlhabenderer Schichten deutscher undjüdischer Bevölkerung fand. Die Gesellschaft wurdefinanziell von dem kunstliebenden Fürsten Johann II.von Liechtenstein untertstützt. Das Bewusstsein überdie bildende Kultur wurde gleichlaufend auch dankden Bemühungen tschechischer Gebildeter, Geistlicherund einiger Pädagogen, Lehrer des Zeichnens anMittelschulen und an der von dem Domherrn, GrafenEmanuel Pötting-Persing gegründeten Erziehungs- undBildungsanstalt tschechischer Mädchen, verbreitet.Der dritte Herd tschechischer bildender Kultur wardie Buchhandlung Promberger. Beginnend mitdem Jahr 1907 waren es mährische Künstler ausder Vereinigung bildender Künstler von Mähren inHodonín (nachstehend SVUM) und der Vereinigungdeutsch-mährischer bildender Künstler, die die Initiaiveerfgriffen, die sich auf darstellend-organisatorischeund Bildungsaufgaben konzentrierte.Die Amtssprache der erwähnten Gesellschaft derKunstfreunde war deutsch, jedoch die Tätigkeit desVereins war national indifferent. Der Sinn derOrganisation war eine allgemenine Entfaltungbildender Kultur der Region mittels Vorlesungen,Ausstellungen, Ausfahrten zu Merkwürdigkeitenund ebenfalls mittels Neuerwerbungen, deren Zieldie Errichtung der Kunstgalerie von Olomouc war.Schon bei der ersten Vereinsausstellung im Mai desJahres 1900, die von beinahe zweieinhalb TausendInteressenten besucht wurde, versammelten sichWerke deutscher sowie tschechischer Autoren,Arbeiten lokaler sowie fremder Herkunft, Werkeälterer Künstler des 19. Jahrhunderts sowieSchöpfungen der jüngsten Generation, Gemäldeder Berufs- sowie Amateurkünstler. Einen breiterengestalterischen Horizont öffneten und eine höhereKunstqualität boten auch weitere Ausstellungen,wo sich das Publikum mit den Arbeiten entfernterKulturzentren, vor allem von Wien, aber auch mitder Schöpfung lokaler Autoren und Landsleutebekanntmachte.Dank diesen Initiativen haben die Einwohner vonOlomouc die Werke der in Šternberk geborenenWiener Malerin Marie Ertlová, die Schöpfung desSeniors der dortiger gestalterischen Szene, desWiener Professors Willibald Schulmeister, welcheram Ende seines Lebens in seinen Heimatort HorníLoděnice (ehemals Německá Loděnice) zurückkehrte,Emil CzechVEČERNÍ KRAJINA / Evening Landscape / Abendlandschaft1902pastel, papír / pastel on paper / Pastell auf Papier47 x 69 cmMUOKRAJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KR AJE 25

Lili Gödlová-BrandhuberováBřezová alej u Vrbna pod Pradědem-MnichovaBirch Allee near Vrbno pod PradĚdem-MnichovBirkenalle bei Vrbno pod PradĚdem-Mnichov1905olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand155 x 132 cmUMOder in Olomouc gebürtigen Künstler, des berühmtenAdolf Hölzel sowie des weniger berühmten WienerMalers Edmund Kregczy, kennengelernt. Dankden Ausstellungen haben sich hiesige Bürger auchmit den Arbeiten des aus Litovel stammendenPorträt- und Landschaftsmalers Hans Temple,desWiener Verzierers, Landschafts-und Genremalers,bekanntgemacht und sahen die Figuralkompositionendes in Dlouhá Loučka gebürtigen Emil Czech, dieLandschaften und Genres des jüdischen Malers OskarHeller sowie des aus Tylov bei Rýmařov stammendenMalerlehrings und Pädagogen Gustav Brauner.Eine breitere Aufmerksamkeit wurde mitRecht der aus Vrbno pod Pradědem stammendenLandschaftsmalerin und vielseitigen Künstlerin LiliGödl-Brandhuber gewidmet, welche sich auf ihrenStudienreisen durch Europa auch mit der Schöpfungder Worpsweder Kunstschule vertraut gemachthatte. Bei der jüdischen Ethnie wurden die Gemäldevon Oskar Hellerov geschätzt, welche, besondersin der frühen Schöpfungsphase des Künstlers, alleZeichen einer professionellen Virtuosität aufwiesen. ImRahmen der Ausstellungen vom Wiener Kunstvereinerschienen in Olomouc auch die Werke des aus Šternberkstammenden Emanuel Baschny, sowie weitererim Zentrum der Monarchie lebender mährischerAutoren.In den Ausstellungen fehlten nicht Werke tschechischerMaler und Graphiker, vor allem des örtlichen KunstpädagogenKarl Wellner und des blutjungen und vielversprechenden tschechischen Malers des BauerngenresEdmund Žižka. Das breiteste Register vonMährern, Künstlern tschechischer sowie deutscherNationalität breitete sich vor den Augen der Öffentlichkeitim Jahre 1904 aus, wo die Besucher dervon der deutschen Gesellschaft der Kunstfreundeorganisierten Ausstellung auch die Landschaften desaus der Umgebung von Zábřeh na Moravě-Hohenstadtstammenden Malers, Stanislav Lolek, Mařáks Schüler,erblickten, der als Pointillist früh eine Spitzenpositionin der tschechischen Landschaftsmalerei erster Jahrzentedes 20. Jahrhunderts eingenommen hat.Eine weite Kunstaussicht brachte den Bürgern auchdie im November des Jahres 1900 von der Anstalt desGrafen Pötting organisierte Wanderausstellung, wo dieOriginale von etwa fünfzig führenden tschechischenKünstlern der zweiten Hälfte des 19. Jahrhundertskonzentriert waren. Zwei Jahre später stellten inOlomouc auch slowakische Maler aus und in der Zeitvom Juni bis Juli 1905 veranstalteten tschechischeKünstler in Olomouc in der Englisch-Aula die ersteAusstellung des Kunstvereins Mánes auswärts vonPrag, die von 2800 Besuchern besichtigt wurde. ZurAusbreitung des Kunsthorizonts in der breiterenRegion sowie auf dem Lande trug schon vom Ende des19. Jahrhunderts Prombergers Buchhandlung bei, diebald u.a. auch um Verlag und Raum für Angebot undVerkauf von Gemälden erweitert wurde. Die Käufersowie Abonnenten einiger Reihen von illustriertenVolkskalendern begegneten auf diese Weise denWerken von Hanuš Schwaiger, Adolf Kašpar undweiteren tschechischen Malern.Die erste Ausstellung der oben erwähnten (baldausschließlich tschechischen), Vereinigung vonHodonín (SVUM) in Olomouc hat erst im Jahre 1910stattgefunden. Die Künstler der hiesigen Regionhatten sich an den Vereinsveranstaltungen von SVUMschon früher beteiligt.Neben den genannten Malern Žižka, Kašpar undWellner haben sich in die Vereinigung auch die Malerinvon Olomouc Ludmila Stará, Marie Gardavská ausKojetín und der Maler und Graphiker Karel Votrubaeingegliedert. Zu der Ausstellung von SVUM inKroměříž im Jahre 1908 sandte seine Arbeit auchVojtěch Doležil ein und die Ausstellung in Olomouc undKroměříž beschickte mit den Landschaftsmalereien diezuerst als Zeichenlehrerin arbeitende Malerin Marta26KR AJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KRAJE

Erich HürdenVečerní nálada u Karlovy Studánky za suchého podzimuEvening Mood near Karlova StudÁnka after a Dry FallAbendstimmung bei Karlova StudÁnka nach dürrHerbst1920olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand21 x 18 cms. m. / p. o. / p.Arnold BergerKRAJINA S KAMENNÝM LOMEM / Landscape with Stone QuarryLandschaft mit Steinbruch1927olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand60 x 72 cmUMORožánková, die in dieser Zeit in Kojetín tätig war. Fürdie Schöpfung dieser Künstlerin auf dem Gebiet derLandschaftsmalerei hatte eine gewisse Bedeutung dieSchule der Landschaftsmalerei von Alois Kalvoda,wo sich die Künstlerin ausgebildet hatte. Auch diesesMitglied des Hodoníner SVUM wurde von manchenMotiv der Region von Olomouc verlockt.Nach dem ersten Weltkrieg hat sich die Situationauf dem Kunstfeld in dem Milieu von Olomoucgeändert. Die Ausstellungen bildender Kunst habennicht nur in weiteren größeren Städten, in Prostějovund Přerov, sondern auch im fernerliegenden Šumperk,in einstmaligem Frývaldov (Jeseník), undanderenorts stattgefunden. Für die Künstler deutscherNationalität bot Ausstellungsgelegenheiten neben derGesellschaft der Kunstfreunde vor allem die Sektiondes „Metznerbunds“ von Olomouc, der im Jahre 1922gegründet und eine Jahresreihe von dem gestalterischaußerordentlich fruchtbaren Graphiker von OlomoucRudolf Mather geleitet wurde. Schon am 2. September1918, im Geiste der Bemühungen um die kulturelleEmanzipation tschechischer Bevölkerung in dersprachlich vermischten Umgebung, begann sich dertschechische Klub der Kunstfreunde zu formieren, derschon am fünften des folgenden Monats definitiv alseine Interessenorganisation aller Kunstarten gestiftetwurde. Im Vordergrund der bildkünstlerischen Sektiondes Klubs stand der Maler František Hoplíček, einbeliebter Autor des Arbeitsgenres des Bauernstandesund Figuren in hannakischen Trachten,und ebenfallsder Maler von städtischen Szenerien, František Rek.In Olomouc war schon in den zwanziger Jahren auchder Porträtist, Maler und Bildhauer Emil Kopřivatätig, sowie die Pädagogen der bildenden Kunst, derLandschaftsmaler Jindřich Havlíček und FrantišekSmolka, oft von der städtischen Thematik inspiriert,und František Schön (Šén), der nach seiner Rückkehraus dem Orient, woher er malerisch frische, impressivausgelichtete Szenerien mitgebracht hatte, vor allemvon den Landschaftsmotiven von der Umgebung desFlusses Morava angezogen wurde. Meistens ging esum traditionelle realistische Malerei, mit impressivemUnterton.Der Klub der Kunstfreunde entstand bald auch imnahen Prostějov-Prossnitz und in Přerov-Prerau.In Prostějov gehörte zu der ältesten Generation dieMalerin Z. Vorlová-Vlčková und einen vorderen Platznahmen unter dieser Generation auch der thematischKRAJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KR AJE 27

Arnold BergerVĚČNÝ MASIV / Eternal Wall / Ewige Wand?olej, plátno / oil, canvas / öl, leindwand45 x 60 cms. m. / p. o. / p.Willi PaupieZASNĚŽENÁ KRAJINA / Snowy LandscapeSchneebedeckte Landschaftpastel, papír / pastel on paper / Pastell auf Papier1000 x 700 mmÚMOallseitig orientierte Maler Oldřich Lasák und derLandschaftsmaler Hilar Václavek ein. Unter denein wenig jüngeren Autoren setzten sich mit ihrenGraphiken namentlich Jaroslav Votruba und JosefPaterna, weiterhin die Maler der hannakischenVolkskunst Petr Pištělka und Josef Bělka sowie dieLandschaftsmaler Viktor Hohaus und Otakar Hubšildurch. Die zwei letztgenannten, zusammen mitOldřich Lasák, mit den Landschaftsmalern FrantišekKubíček und Bohumil Hradečný und mit dem Malerund Graphiker, Professor Antonín Kameník sowieauch mit einigen Autoren von Olomouc, gründeten imJahre 1933 die Bildnergruppe Reysek von Prostějov.Seit Ende der zwanziger Jahre gehörte zu denmarkanteren Persönlichkeiten in der Landschaftsmalereider in Prostějov gebürtige Alois Fišárek,der mit dem Prager Mánes ausstellte und in denNachkriegsjahren durch seine monumentalen Figurenrealisationenbekannt wurde. Aus Dobromilice imGebiet von Prostějov stammte der Graphiker VladimírPukl. Seit Mitte der dreißiger Jahre war er als Assistentvon T. F. Šimon in der Graphik-Abteilung der PragerAkademie tätig und nach dem Krieg wurde er zumLeiter des Spezialfachs Graphik.Unter den Autoren von Přerov nahm schon seit denzwanziger Jahren einen vorderen Platz der LandschaftsmalerAugustin Mervart ein, vielleicht der wichtigstehiesige Repräsentant der Landschaftsmalerei,welche die Einzelheiten der Landschaftsszeneriesowie die Stimmung des gegebenen Momentskonsequent verfolgte. Im Gegenteil auf manchederzeitige Malertendenzen reagierte ein jüngererMittelschulprofessor aus Přerov, der thematisch zuder Region von Ostrava inklinierende VlastimilLažanský und Schüler von Nejedlýs Schule derLandschaftsmalerei, Václav Trefil, in Hynčlov gebürtig,dessen Schöpfung bald mit dem Prager Milieuzusammengewachsen ist. Aus Nejedlýs Schule derLandschaftsmalerei kam ebenfalls der in Holešovgebürtige Richard Uherek her.28KR AJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KRAJE

Kurt GrögerVEČERNÍ KRAJINA / Evening Landscape / AbendLandschaft1928olej, lepenka / oil on pasteboard / Öl auf Pappe50 x 63 cms. m. / p. o. / p.Eine neue Ansicht der Realität und den Ausdruckeines innerlichen Erlebnisses der Wirklichkeitzu bringen versuchte in den zwanziger Jahren inOlomouc auch Ludvík Dvořáček, der da am Anfangder dreißiger Jahre tätig war.Nach der Reise nach Paris im Jahre 1925 öffneten sichbreitere bildkünstlerische Horizonte auch für JindřichLenhart. Der Künstler verließ die traditionelleMeinungsplattform und durch Vermittlung vomerwähnten Maler Václav Trefil (Freund seines SohnsKarl) knüpfte er den Kontakt mit den Schülern derMalerschule von Otakar Nejedlý an und fing an,sich auf die moderne Malerei, besonders auf dieNachkriegsschöpfung von Vlaminck, zu orientieren.Am Anfang der dreißiger Jahre entstand eine Reihevon Arbeiten von Lenhart, mit breitem Pinselbehandelt, in der vereinenden farbigen Tonalitätund in den summarisch ergriffenen Motivformensowie zielbewußt erbauten Raumplänen. Mittelsausgeprägter Kontraste von Licht und Schatten sowiemittels Belebung der Szene mit Figurenelementenbrachte der Maler in die Gemälde einen dynamischenAkzent hinein. Später, in der Mitte der dreißigerJahre, erfasste Lenhart panoramatische Sichtenvon den Moldauufern, dieselben, die damals auchOskar Kokoschka wählte. Auch in seine Bilder tratdie dramatische Unruhe der expressiv stürmischenSzenerien ein, die durch ausgeprägte farbige Akzentebelebt wurden.Der verschiedenartige Bereich der Anschauungenin Lenharts Landschaftsmalerei gelangte zurEinigung am Anfang des zweiten Weltkriegs, woder Künstler die Wintermonate in Lošov unweit vonOlomouc verbrachte. In seinen Gemälden kultivierteer jetzt farbige Schattierungen und gestaltete weichgemalte und poetisch gestimmte, dunstige Szeneriender Wintertage, von der einigenden rosarotenFarbengebung umflossen, die im Entfernsten andie balladenhaften tschechischen Landschaften vonVlastimil Rada erinnerten.Lenharts Schaffen ist auch später nicht erstarrt,nachdem der Maler schon fünfundsechzig Jahre altgeworden war. Damals entstand eine Serie seinerGemälde mit dem Thema der Stadtperipherien, vondem bedrückenden Anhauch der existenziellenTrostlosigkeit befreit. Es herrschten darin im Gegenteilsaftige Farben, eine feste Kompositionsbindung desGemäldegesamtheit und vor allem der Farbenreichtumder Motive. Sogar am Ende seiner Lebensbahn, wo fürden Künstler der Sensualismus der Schule Bonnardzum Idol wurde, hat Lenhart die Bemühungen einesSuchers nicht aufgegeben und ließ sich auch aufAufgaben ein, die schon über seine Schöpfungskräftehinausgingen. Lenharts Werk hat in seiner Bedeutungden Horizont der Region von Olomouc nichtüberschritten, jedoch in der Landschaftsmalerei stelltees den bedeutendsten gestalterischen Beitrag zuder Malerschöpfung tschechischer Autoren in demZeitraum bis zum Anfang des Zweiten Weltkriegsdar. Die Künstler von Olomouc jüngerer Generation,die sich vom Anfang der dreißiger Jahre als GruppeOlomoucer Bildner (nachstehend SOV) zu formierenanfingen, offiziell gegründet am 4. April 1937, habenden Künstler in ihrer Kreis aufgenommen.Von der älteren Generation hat sich in das Kollektivder späteren SOV auch Marta Rožánková-DrábkováKRAJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KR AJE 29

eingegliedert. Sie hat sich fast ausschließlich mit derLandschaftsmalerei beschäftigt und im Verlaufe derZeit sich von der Kalvoda-Auffassung der Realitätbefreit. Sie hat sich bemüht, den gewählten Abschnittder Wirklichkeit im Geiste ihres innerlichenSchauens zu dramatisieren und zu dynamisieren;mittels Formhyperbel, Betonung der Konturen,temperamentvoller Führung des Pinsels und Auftragensdichter Pasten trübsinniger Farbigkeit. Sie wurde vorallem von der durch Bauernhäuser durchwebtengewellten Landschaft von Orava bezaubert, doch siewidmete ihre Aufmerksamkeit auch der Landschaftvon Olomouc, wo sie ihr Zuhause gefunden hat.Die Maler, Bildhauer und Architekten, die späterenMitglieder von SOV, sind zum ersten Mal gemeinsamin der Ausstellung in Olomouc im Jahre 1934aufgetreten. Unter Beihilfe ihrer Förderer setztesich zwei Jahre später die erste schlagkräftigereVeranstaltung – die Austellung des Prager Kunstvereinhauses(Umělecká beseda) – durch, wo hiesigeÖffentlichkeit u. a. den Werken von Josef Čapek,G. Musatov, M. Salcman, Josef Šíma, FrantišekTichý, V. Titelbach und J. Zrzavý begegnete. In ihreReihen hat die SOV auch Künstler von landesweiterBedeutung, Procházka und seine Frau, sowie dasausgezeichnete hiesige Stadtkind, den -Graphikerund Illustrator Karel Svolinský, eingegliedert. Zuder gestalterischen Ausbildung jüngerer Generationtrugen die Mitglieder von SOV sowie die Pädagogen(A. Beran, K. Homola, A. Kučera) und ebenfallsdiejenigen bei, die in den Ausstellungen zuerstals Gäste auftraten (zum Beispiel Václav Horský,Jaroslav Pacák und andere). Zu den gestalterischschlagkräftigeren Autoren gehörte in der SOV AljoBeran mit seinen um die Mitte der dreißiger Jahregeschaffenen Landschaften aus Bretagne, mit denFigurenkompositionen der Zeit, und weiter LudmilaHoráková mit poetischen Gemälden besondersaus dem Familienmilieu, František Homola mitden im Matisse-Stil gestimmten und im Špála-Stilgeschaffenen Interieurs und später mit den farbigfunkelnden Landschaften aus der Gegend von Litovel,und vor allem Alois Kučera und Bohumír Dvorský,aber auch Jos. Gabriel und weitere.30KR AJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KRAJE

Leo FitzV LUKÁCH / meadow / Wieseasi 1937olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand72 x 92 cmMGBDer in Litovel-Littau geborene Alois Kučera stelltein seinem Geburtsort und auch in Olomouc schonseit den zwanziger Jahren aus, später trat erals Mitglied des Mährisch-Schlesischen Vereinsbildender Künstler in Ostrava (Mährisch-Ostrau)(nachstehend MSVU) auf. Vom Jahre 1938 wurdeer zum Bestandteil des Lebens bildender Künstlerin Olomouc als Mittelschulprofessor und späterHochschulllehrer. „In den 20. Jahren… formierte sichauch seine grundlegende gestalterische Ansicht, welchedann langfristig auch mit der weltanschaulichenOrientierung zusammenhing, und welche sich aus demPoetismus auf den Spuren des Dichters Wolker ergab,zu Beginn mit der Sozialnote, später im entfernten mitdem nationalen balladenhaften Gepräge akzentuiertwird.“ (P. Zatloukal). Um die Mitte der dreißiger Jahrefand sich der Maler mit Impulsen des synthetischenKubismus in Stillleben und Figurengemälden eineskühlen Kolorits mit ausgeprägten Konturenlinienab. Seine ziemlich phantasievolle, später manchmalhumanistisch akzentuiertes Schaffen vermied selbstImpulse des Surrealismus nicht.Von seit Beginn der Kriegsjahre konzentrierte sichKučera vorwiegend auf die Landschaftsmalerei.Seine Werke verstand er oft in einer breiteren Bedeutungsebeneund füllte sie mit einem innerlichenAusdrucks-Unterton, der zu Beginn ein gewisses Maßexpressiver Stilisierung und still gewordener farbigerAkkordisierung erzwang. Erst in den verhängnisvollenfünfziger Jahren unterordnete sich der Maler demzeitgemäßen politisch-kulturellen Druck der Zeit und nurin seltenen ausgereiften Werken mit Stilllebenmotivenkehrte er zu seinen kubistischen Ausgangsquellenzurück.Die wahrscheinlich höchste qualitative Stufe nahm indem tschechischen Milieu der Region das Werk vonBohumír Dvorský ein, welcher seit dem Jahre 1926Mitglied von MSVU war und mit SOV schon im Jahre1935 den Kontakt anknüpfte und seit der Okkupationder Grenzgebiete in Olomouc lebte. Schon in derZeit seines akademischen Studiums an der Schulevon Otakara Nejedlý löste sich der Künstler vonder illusorischen Auffassung des Raumes und vonMařáks Vermächtnis los.Eine progressivere gestalterische Einstellung vonDvorský wurde durch seine Mitgliedschaft in demPrager Verein Mánes stimuliert, welche Vergleichejunger Autoren untereinander ermöglichte, sowiedurch die Treffen in Ostrava, wo er sich mit denGemälden von Kremlička und Špála sowie mit denWerken anderer gestalterischer Persönlichkeitender Zeit bekanntmachte. In den Anfängen desSchaffens von Dvorský spielte eine gewisse Rolleauch die schöpferische Interaktion mit den Gemäldenseines Freunds aus Ostrava Vladimír Kristin. In denangedeuteten Inspirationszusammenhängen kam esin den Bildern von Bohumír Dvorský in den Jahren1931 bis 1933 zu einer „koloristischen Aufflammung“,die in manchen Landschaftsaufnahmen aus Schlesienbald durch Aufnahme der gestalterischen Ästhetikvon Paul Cézanne gedämpft wurde.Das gestalterische Suchen des Künstlers um dieMitte der dreißiger Jahre wurde mit seiner neuenkünstlerischen Orientierung auf das Schaffenfranzösicher Intimisten sowie auf die farbigeDramatisation der Gemälde gekrönt, zu welcherauch die Ausstellungen in Ostrava beitrugen, wodas Schaffen des Malers Kurt Gröger aus Šternberkund Oskar Kokoschka zu sehen waren. Es wiesendazu besonders Dvorskýs Interieurszenen undBlumensträuße hin, durch die reiche Vuillardschefarbige Chromatik erklingende Pastellgemäldeund vor allem eigenartig gestaltete Landschaften,gegründet auf dem erregenden Einklang reiner Töneund Pudertöne roten Zinnobers, Krapläcke, Töne vongelborangen Farben, nur stellenweise von grünenund blauen Tönen begleitet, die den Beschauer ausden weit aufgeschlagenen Panoramen, besondersvon Ernteszenerien, der hannakischen Landschaftattackierten. Das mit einer animalischen Vitalitätdes Malers behandelte Malen in der Formfreiheitund Farbenfrische gelangte bis zur expressivenDramatisierung im Verlauf der vierziger Jahre, wo esmit der Schöpfungsqualität zu dem Kulminationspuktkam und zu einer markanten Erscheinung tschechischerLandschaftsmalerei und einem Wert von landesweiterBedeutung wurde.Der jüngste der ausgeprägteren, mit der Geschichtevon SOV verbundenen Malerpersönlichkeiten derdreißiger und vierziger Jahre, war Stanislav Menšík,dessen Gemälde aus dem Gesenkegebirge jedochschon zu der Nachkriegsperiode gehören.Die rauhe Natur der Forste im Gesenke mit bizarrenFormationen der Baumbrüche und des Wurzeldurcheinanderssowie junger Triebe und der vonBlitzen und Stürmen zersplitterten Stämme vonWaldriesen, inspirierte den jungen Absolventender Theologie, Durychs Freund, den an der Wienergraphischen Lehranstalt gestalterisch gebildetenArnošt Hrabal. Seine schöpferische Imagination wurdevon der Natur sowie von zeitweiligen Aufenthaltenin dem kunstliebenden Milieu des Schlosses vonTřebovice der Gräfin Stona vor Mitte der zwanzigerJahre angeregt. Die Motive der Bäume und Wälderlösten in dem Künstler Ideen vom religiösen sowieallgemein menschlichen Inhalt aus. Seine Werke füllteder Künstler mit Inbrunst und emotionaler Erregungsowie mit lyrischem und balladenhaftem Untertext.KRAJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KR AJE 31

Karl EichhoffV PARKU / In the Park / Im Parkpo r. / after / nach 1935olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand66 x 55 cmMGBKurt HalleggerKRAJINA NA ŠUMPERSKU V ZIMĚ / Winter Landscape of šumperkWinterLandschaft šumperk1941kvaš, papír / gouache on paper / Gouache auf Papier33 x 47 cms. m. / p. o. / p.Das psychische Reizen, das Einsamkeitsgefühl unddie Flucht vor der rauhen Lebensrealität brachtenden Künstler unserer zweiten Symbolistengenerationnahe, die in dem Verein SURSUM auftrat. DochHrabal schloss sich nicht allein in lauter subjektiveErlebnisse ein. Die balladenhafte Naturgewalt sowieeine mäßige Hyperbel betonten die Gedankenseiteseiner graphischen Arbeiten.Im Jahre 1926 erschienen zweiundzwanzig Blätterdes Hrabalschen graphischen Zyklus Der Wald. DieKollektion „vermisst kalte Monumentalität oderreißende Expression des deutschen Pantheismus undist vertraulich oder sogar lachend vermenschlicht“(V. Jůza). Hrabals graphisches und Illustrationswerkbereicherte die gesamte tschechische graphischeSchöpfung um eine besondere Ausdrucksnuance unddeutete die Möglichkeit einer modernen Ergreifungvon Naturmotiven der Landschaft an. Hrabals Waldwar auch für die vorwiegend deutschsprachigeBevölkerung der Gegend von Jeseník bestimmt,deshalb erschien er als eine graphische Landkartemit deutschem Geleitwort.Die deutsche Ethnie überwog im Norden der Regionauch in der kulturellen und bildenden Sphäre, wo inden dreißiger Jahren einige Malerpersönlichkeitenauftraten. Mit der älteren realistischen Traditionwar die Schöpfung des Malers von Naturszeneriendes Hohen Gesenkes, Erich Hürden, verbunden,der sich in Karlova Studánka niederließ, um in demzitternd atmosphärischen Milieu funkelnde farbigeReflexe bereifter Bäume des Winterwaldes oder dieSommeratmosphäre der Berggipfel realistisch zuerfassen. Leider haben sich die Interieurs des HotelsHubertus nicht mehr erhalten, welche der Künstlerzu einer Kunstinstallation („Gesamtkunstwerk“)verwandelte, worin sich nach den Vorstellungendes Malers seine Gemälde mit einer gesamtenaltertümlicher Ausstattung, mit den im örtlichenDialekt auf den Holzkartuschen mit Schnitzarbeitenverewigten Versen lokaler Poeten sowie mitgesamtem Mobiliar der Jägerstube und der anderenSäle zusammenschloßen.Mit der Landschaftsmalerei befasste sich auchWilly Paupie, der sich in der Nachbarschaft vonJeseník in Seč, ehemaligem Franková (Frankenhein)niederließ, und die Anmut des Gesenkegebirgeserfasste er in der klassizistisch nüchternen undkühlen realistischen Malerei, manchmal, nicht allzuglücklich, mit Figurenelementen verbunden. DieLandschaft irritierte gestalterisch ebenfalls den in32KR AJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KRAJE

Gesenke geborenen Autor frischer Aquarellmalereien,den Mittelschulprofessor Adalbert Wilmann undeine Reihe weiterer weniger bekannter Maler. Durchdie gestalterische Professionalität wurden sie vondem vorzeitig verstorbenen Landschaftsmaler undPorträtisten der Šternberk-Region, Arnold Berger,Rumplers Schüler an der Wiener Akademie, überstiegen,der sogar die Grundprinzipien der impressionistischenMalerei erarbeitet hatte.Zu einem tieferen Verständnis der Grundprinzipienmoderner Malerei kam es erst in den dreißigerJahren unter den Künstlern jüngerer Generation.Einige von ihnen waren an den Ausstellungen derPrager Sezession (der Bruntaler Maler F. Bibus, der inŠumperk geborene K. Hallegger, K. Gröger aus Šternberk,der in Olomouc geborene R. A. Watznauerund Riachard Schrötter aus Přerov) beteiligt. In derRegion von Olomouc haben sie ihre Werke mittelsAusstellungen der lokalen Sektion des VereinsMetznerbund veröffentlicht.Als moderner Landschaftsmaler wurde in TomansKünstlerlexikon der in Graz geborene Karl Eichhoffbezeichnet, der in Rokytnice bei Přerov lebte undschuf. Die geistige Atmosphäre einiger seinerArbeiten, namentlich fast dramatische Betonungenseiner religiös gerichteten Figurenkompositionen,spiegelte des Künstlers Studium bei Prof. Krattnerwider. Eichhoffs handschriftlich frei behandelteLandschaften nahmen Küstenpartien am AdriatischenMeer auf, wo der Maler von der Problematik desLichtes gefesselt wurde, die koloristisch in feineTonnuanzen weitergeführt wurde. Zu den lyrischgefassten Werken gehören einige aus dem Gesenkeund der Gegend des Grulich stammende Werke,wo sich der Künstler mit bildenden Freundenzusammentraf, sowie Studien aus den Parkanlagenund Gärten im Nordmähren.Neben Porträts und Stillleben stand die Landschaftim Vordergrund des gestalterischen Interesses auchdes um zwei Jahre jüngeren Malers und Graphikers,in Lipník nad Bečvou geborenen Leo Fitze, derseine künstlerische Bildung ebenfalls an derPrager Akademie erhielt, wo er bei Professor Thielestudierte. Auch Fitz fuhr oft bei seinem Suchender Landschaftsmotive in den sonnigen Süden, andie Küsten von Dalmatien, doch wurde er auchvon tschechischer Landschaft und von der Anmutvon Pobečví, der Gegend am Fluss Bečva, gefangengenommen. Seine Gemälde wurden von einerfeinen,impressiv zitternden Atmosphäre durchgesetztKRAJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KR AJE 33

und von malerisch weich abgestuften, an TrampotasPastellgemälde aus dem Adlergebirge erinnerndenFormen, ausgefüllt.Von beiden erwähnten Malern nur um ein Jahr mitseinem Alter entfernt war der in Šumperk geboreneKurt Hallegger – der spätere Bühnenbildner vongesamteuropäischer Bedeutung. Er unterschied sichvon ihnen durch schöpferisches Talent, künstlerischeOrientation sowie progressive bildende Ansichtder Realität. Seine Gemälde erhielten zuerst dieAnerkennung auf dem Gebiet des Porträts. (ImJahre 1929 erhielt er den Prestige-Schichtpreis, inder Preiskonkurrenz für das beste Frauenporträt.)Anfang der dreißiger Jahre trat in den Vordergrungschöpferischer Interessen des Malers die Landschaftsmalereiein. Das Gemälde Hvar war eine aktuellebildende Reflexion der Prager Ausstellung von G. deChirico aus dem Herbst des Jahres 1931, von welchermehrere Maler in Tschechien mit dem Ausdruckder Heimlichkeit und mit Worten nicht mitteilbarerGefühle bezaubert wurden. In späteren Jahren zielteHalleggers Landschaftsmalerei an den expressivdramatischen Ausdruck hin und in der Mitte derdreißiger Jahre kulminierte sie mit der farbigenOrgie auf der Leinwand Cařihrad (Konstantinopel),die heute in uns eine Erinnerung an das um 30 Jahrejüngere Gemälde, an Istanbul von Oskar Kokoschkaevoziert. Halleggers Schöpfung des Endes derdreißiger Jahre, offensichtlich unter dem Einflussdes Aufenthaltes in Griechenland, wurde ruhiger.Sie wurde von einer balladenhaften Note und einergewissen Idealisierung durchsetzt, im Entfernstenvielleicht mit arkadischen Szenerien der Gemälde vonWilli Nowak verwandt. In der Zeit, wo Europa unterder Willkür Nazideutschlands erzitterte, traten inHalleggers Gemälde das Innere des Malers beklemmteNostalgie und Trauer ein; er vermochte nicht, sich mitVerlust von Demokratie und Persekution modernerKünstler abzufinden. Sein Gefühl der Isolation undHoffnungslosigkeit legte er in ergraute Gemälde vontraurigen Pierrots und trüben Winterlandschaftenseiner Heimat. Erst im Ausland, wohin er sich nachdem Krieg zurückzog, fand er neues Glück in derSzenographieschöpfung und in einer erträumten Weltseiner nichtfiguralen Malerei.Zu den höchsten Schöpfungszielen gelangte ebenfallsdas Schaffen des in Šternberk geborenen MalersKurt Gröger. Schon während seiner Studien an derDresdner Akademie machte sich der Künstler dieMethode dramatischer Überschreibung der Realitätseines Lehrers Robert Sterl zu eigen. Sie spiegeltesich in der freien „handschriftlichen Faktur“ seinermit pastosen Farben gestalteten und mit energischenPinselzügen behandelten Schularbeiten wider. DieseArbeiten entstanden in einer gegenseitigen Interaktionmit Gemälden seiner Kollegen und Freunde ausdem gemeinsamen Atelier, A. Liebknecht undP. Wieghardt und offensichtlich auch unter gewissemEinfluss von Lasser Ury. Eine Widerspiegelung desmoralistischen und dramatischen Untertexts „derexpressiv impresiven“ figuralen Gemälde drang sogarin Grögers frühe Landschaftsmalerei ein.Anfang der dreißiger Jahre machte sich der Künstlerauf den Weg wegen weiterer bildender Belehrung nachParis, woher er in der Ferienzeit zurückkehrte. Inseiner Schöpfung kam es zu malerischer Erweichungund koloristischer Verfeinerung. Es erhöhte sich dieRolle luftiger Atmosphäre und Kultivierung farbigerTöne. Die Alltäglichkeit und Einfalt gewählter Motiveerinnerte manchmal an Utrillos Werke. In diesemGeiste entstanden auch Landschaften aus demheimatlichen Milieu.Vom Jahre 1932 zielte Grögers Malerei an radikaleDematerialisierung der Motive, Kultivierung farbigerTöne und Lichtflüchtigkeit im Geiste des Weges vonBonnard Intimismus hin. Die Gemälde waren mitweissem atmosphärischem, die Konturen der Formenin Unschärfe ziehendem Licht verschmolzen unddie Malerei wurde mit kürzen nervigen Pinselzügenbelebt. In den letzten zwei Vorkriegsjahren, welcheder Künstler in seinem Heimatort verbrachte, reagierteseine Malerei am deutlichsten auf Vuillards Beispielin den von strahlenden Farben der Pastelltöne und mitZauber von „la belle matiére“ beherrschten Interieurfigurenkompositionen,wo das figurale Element ehernur zu einem Vorwand zur sensuellen Berauschungdes Beschauers mit feinen Farbennuanzen wurde.In seinen letzten, nach dem Ausbruch des zweitenWeltkriegs schon im Frankreich geschaffenen Gemäldenfing Gröger an, an die Summierung der Motive undallgemeine Erleichterung der Malerei durch Verwendungvon fast lasurblauen durchsichtigen Farben hinzuzielen.Der weitere Zeitraum der Kriegsjahre, nicht nur indem landschaftsmalerischen Schaffen, sondern aufder ganzen Kulturszene, war eine Zeit der Stagnation.Die auf dem weitem Territorium Mitteleuropaslebenden Künstler mussten die kulturell-politischen Direktivendeutscher totalitärer Macht zur Kenntnisnehmen, welche die moderne bildende Auffassungder Realität nicht zuließ und sämtliche Bemühungenum Abweichung von der offiziell anerkannten Liniebildender Kunst verfolgte.Josef Maliva34KR AJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KRAJE

Arnold BergerPodvečer / Early Evening / Dämmerung1919olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand66 x 96 cmMUOArnold Berger (25. 6. 1886 Horní /dříveNěmecká/ Loděnice – 16. 6. 1931 Šternberk).Umělec se výtvarně vzdělával v letech 1905až 1909 u prof. Franze Rumplera na vídeňskéAkademii. Účastnil se l. světové války, kdy bylna východní frontě zajat a ze zajetí uprchl. Poválce si výtvarné vzdělání údajně doplňoval naberlínské Akademii. Žil ve Šternberku a občasněpobýval u svého strýce v Olomouci. Ve svétvorbě zpočátku usiloval o vystižení osobiténálady místa (Hotel Goliatsch), později v jehoobrazech zesiloval senzualistický přístupk realitě (Krajina s lomem, 1927), až dospělk impresivnímu skvrnovitému pojetí výraznýchkontrastů mezi prudkým světlem a stínem(Autoportrét). Zabýval se rovněž portrétnítvorbou a figurálními kompozicemi (Boj sv. Jiřís drakem). Tvůrčí rozlet malíře přerušila náhlásmrt uprostřed společnosti.JMLit.: Karl Fischer, Arnold Berger, Olomouc 1931;Karl Fischer: Ein bedeutender nordmährischerLandschaftsmaler. Arnold Berger zum Gedächtnis,Nordmährerland, roč. 43, 1941 s. 214–215, příl.XII, XIII.Arnold Berger (25. 6. 1886 Horní Loděnice –16. 6. 1931 Šternberk). Berger aquired his professionalqualifications during the years 1905to 1909 under prof. Franz Rumpler at ViennaAcademy. Was involved in World War I wherehe was captured only to escape later on. Afterthe war ended, Berger continued his academicArt studies at the Art Academy in Berlin.After completing his studies, Berger later livedin Šternberk occasionally living at his uncle’sin Olomouc as well. In his earlier work it isevident that he drew into his work the moodof his immediate environment as seen in thework Hotel Goliatsch, later Berger strenghtenedhis sensualistic approach as seen in hiswork‚ Mining country 1927. Looking further onin the development of Berger’s work, we witnessa maturity in acute contrasting forms anduse of shade with light displayed in the self--portrait piece of work. Engaged simultaneouslywith the creation of compositional figurework, St. George’s dragon slay. We are ableto come into contact with work through the creationof one focusing on the subject of deathwithin our society.Arnold Berger (25. 6. 1886 Horní Loděnice/früher Deutsch Lodenitz/ – 16. 6. 1931Šternberk). Seine bildnerische Ausbildungabsolvierte der Künstler in den Jahren 1905 bis1909 bei Prof. Franz Rumpler an der WienerAkademie. Er nahm am ersten Weltkrieg teil,geriet an der Ostfront in Gefangenschaft, auswelcher er jedoch entfliehen konnte. Nachdem Krieg vervollkommnete er seine bildnerischeAusbildung vermutlich an der BerlinerAkademie. Er lebte in Šternberk und auchzeitweilig bei seinem Onkel in Olmütz. In seinemSchaffen bemühte er sich anfangs, diecharakteristische Atmosphäre von Orten einzufangen(Hotel Goliatsch), später wurde diesensualistische Herangehensweise an dieRealität in seinen Bildern stärker (Krajina s lomem/Landschaft mit Steinbruch/, 1927), biser schließlich bis zu einer impressiven fleckenhaftenAuffassung der starken Kontrastezwischen grellem Licht und Schatten gelangte(Autoporträt). Er befasste sich auch mit demPorträtschaffen sowie figuralen Kompositionen(Boj sv. Jiří s drakem /Kampf des hl. Georg mitdem Drachen/). Der schöpferische Höhenflugdes Malers wurde durch seinen plötzlichen Todinmitten einer Gesellschaft abgebrochen.35

Gustav BraunerZIMNÍ Podvečer / Winter Early EveningWinterVORABEND1938olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand50,5 x 70 cmMUOGustav Brauner (16. 10. 1880 Tylov – 3. 3.1966 Memmingen). Otec malíře, WilhelmBrauner, pracoval na své selské usedlostiv Tylově. Jeho syn v letech 1899–1909 absolvovalstudium na vídeňské Akademií u prof.J. V. Bergera, Julia Schmiedta a SigmundaL´Allemanda. Po studiu se věnoval malířskétvorbě a současně vyučoval na německýchstředních školách v jižních Čechách (ČeskýKrumlov, České Budějovice). Po odchodu dodůchodu se usadil v Uničově a věnoval sevýhradně umělecké tvorbě. Vyhledával malebnénáměty z prostředí, kde působil, malovalrázovitá dřevěná stavení na severní Moravěa ve Slezsku (Severomoravská selská jizba,1935), v realistickém duchu zachycoval širocerozevřenou krajinu se vzdálenými kopci a kvetoucímiloukami v popředí. Maloval i v okolíVrbna pod Pradědem a Karlovy Studánky.Po 2. světové válce byl odsunut a usadil sev Bavorsku, kde dále maloval. Pobýval veŠpanělsku, kde realizoval několik svých výstav(v Madridu, Barceloně aj.) a vystavoval i v zámoří(New York, San Francisko). Po návratu zeŠpanělska v r. 1958 se usadil obci Höchstädt(při Dunaji, severovýchodně od Dillingenu).JMLit.: Franz Tusch, Römerstadt und die RömerstadterLändchen, Wolfrathausen 1964, s. 173 a 174.Gustav Brauner (16. 10. 1880 Tylov – 3. 3.1966 Memmingen). Father Wilhelm Braunera painter, worked at his own private workshopin Tylov, Silesia while his son studied at a Germantechnical school in Brno following on tothe years 1899–1909 where he graduated atVienna’s Academy (J. V. Berger, Jul. Schmiedta Sigm. L´Allemand). After his study programmehe engaged in painting whilst teaching ata German high school in Southern Bohemia(Čes. Krumlov, Čes. Budějovice). After theyear 1924 Brauner based himself in the NorthMoravian town of Uničov and with his retiredstatus, devoted his time solely to the FineArts. Brauner’s source of subject matter camefrom his surroundings, especially the woodenlocal architecture of the north Moravian andSilesian countryside. North Moravian houseplace 1935, is an example of work breathingthe local environment with distant rollingcountryside. Alongside the immediate environment,painted in the surrounds of Vrbno podPradědem a Karlova Studánka until, after theend of the second World War, was forced toleave and resettled in Bavaria where he neverthelesscontinued to paint. Later resided inSpain where Brauner accomplished a numberof his exhibitions in Madrid and Barcelona toname just a couple. This was one more stepbefore reaching Art galleries over the ocean inNew York and San Francisco. Eventually returnedto Höchstädt (by the Danube north east ofDillingen) in the year 1958 and put down rootsin Memmlingen.Gustav Brauner (16. 10. 1880 Tylov – 3. 3.1966 Memmingen). Der Vater des Malers,Wilhelm Brauner, arbeitete auf seiner Bauernwirtschaftin Tylov. Sein Sohn absolvierte inden Jahren 1899–1909 ein Studium an derWiener Akademie bei Prof. J. V. Berger, JuliusSchmiedt und Sigmund L´Allemand. Nachdem Studium widmete er sich dem malerischenSchaffen und unterrichtete gleichzeitigan deutschen Mittelschulen in Südböhmen(Český Krumlov, České Budějovice). Nachdemer in den Ruhestand getreten war, ließ er sichin Uničov nieder und widmete sich ausschließlichdem künstlerischen Schaffen. Er bevorzugtemalerische Motive aus der Umgebungseines Schaffens, malte die urwüchsigenHolzbauten in Nordmähren und in SchlesienNordmährische Bauernstube 1935, hielt imGeiste des Realismus die sich weit öffnendeLandschaft mit entfernten Hügeln undblühenden Wiesen im Vordergrund fest. Ermalte auch in der Umgebung von Vrbno podPradědem und Karlova Studánka. Nach dem2. Weltkrieg wurde er ausgesiedelt und ließsich in Bayern nieder, wo er auch weiterhinmalte. Er verweilte in Spanien, wo er einigeseiner Ausstellungen realisierte (in Madrid,Barcelona u.a.) und stellte auch in Überseeaus (New York, San Francisco). Nach seinerRückkehr aus Spanien im Jahre 1958 ließ ersich in der Gemeinde Höchstädt (a. d. Donau,nordöstlich von Dillingen) nieder.36

Bohumír DvorskýJARO V LOŠOVĚ / SPRING IN LOŠOVFRÜHLING IN LOŠOV1942olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand90 x 146 cms. m. / p. o. / p.Bohumír Dvorský (21. 10. 1902 Paskov – 11.1. 1976 Olomouc). Malíř pocházel z osmi dětídělnické rodiny chudého regionu Ostravska.Otec, dělník místní šamotky, dal jej vyučitu firmy Steibitz fyzicky méně náročnémupovolání knihaře. Chlapec měl vlohy prokreslení a malování a v tomto směru nezanedbaljedinou příležitost k sebezdokonalování.Houževnatost, sebedůvěra, pracovní elán, pílea cílevědomost jej dovedly v roce 1924 do krajinářskéškoly pražské Akademie k prof. OtakaruNejedlému. Budoucí malíř postrádal zprvuširší kulturní orientaci a, jak sám uvedl, dlouhomu zůstávala cizí celá oblast postimpresivníhoumění. Obdivoval se dílům francouzskýchplenéristů a Julia Mařáka. Naznačilo to i jehoprvní výstavní vystoupení v roce 1926 s kolektivemčlenů MSVU v Ostravě.Dvorského výtvarný názor se postupně tříbilv kolektivu spolužáků a na základě poznatkůzískaných pobyty školy na Korsice a francouzskémjihu. Obrazem, jako byl napříkladolej Domy v Pont de Suve z r. 1930, doby kdymalíř ukončil výtvarné vzdělání, vrcholila jehočasná tvorba. Lyrické odstínění některých pracíjej sbližovalo s R. Kremličkou.V r. 1929 se Dvorský sdružil s ostravskýmiumělci, malířem Janem Sládkem, sochařemAugustinem Handzelem a s odchovancemvídeňské Akademie Vladimírem Kristinem(se kterým tvořil ve vzájemné tvůrčí interakci),v neoficiální skupině „čtyř“, která se chtělanázorově odlišit od většiny tradičně zaměřenýchumělců MSVU. Po ukončení školy seBohumír Dvorský na tři roky usadil poblížOstravy v obci Stará Bělá, kde byl nájemcemhostince. Zde se odpoutával od výtvarněprůměrné tvůrčí hladiny a od r. 1932 sejeho malba, jako člena SVU Mánes, rozvíjelav náročné názorové komparaci. Obrazyz ostravského prostředí (např. Důl Trojice,Hlubina, Motiv s lokálkou, Krajina se splavem,Pohořílky), z let 1931 až 1933 působí zneklidňujícímdojmem expresívně vyhrocené malby.Vypovídají o dramatu proměny krajiny v pustécivilizační prostředí, ve kterém tušíme pocityodcizení. Vnitřní vztah autora k námětům podtrhovalojeho hutné malířské podání výraznýchbarevných tónů.V době, kdy se Dvorský se svojí ženou Emílií,roz. Vítkovou a dcerou Xénií přestěhoval doBítova, kde žila i rodina jeho manželky, došlo37

Bohumír Dvorskýke změně v umělcově pojetí reality. Do popředímalířova výtvarného zájmu vstoupilo řešeníkrajiny členěné nyní na zřetelné prostorovéplány, utváření její kompoziční konstrukcea snaha o barevně úspornou harmonizaciobrazu v dvojakordu okrově hnědavých a modrozelenavýchtónů (Cesta do bítovského dvora,Most v Bravanticích atd.). Umělec se v té doběorganizačně začlenil i do SVU v Brně (1934–1938), a od r. 1935 navázal úzký kontakt i seSkupinou olomouckých výtvarníků.Od poloviny třicátých let opouštěla tvorbaBohumíra Dvorského chladnou a střízlivoubarevnou tonalitu a počala se obohacovato hutné a živé barevné akordy. Obrazyse rozehrály zvučnými tóny barev, červenýchrumělek, kraplaků, sytých žlutí, oranží a doprovodnýmiodstíny, byly naplněny až živočišnouvitalitou tvůrce, jeho mužnou sílou a osobitostívolného a hutného malířského přednesu.Kolem roku 1937, kdy umělec uskutečnilsvojí druhou cestu do Paříže, kulminovalo jehodílo v řadě krajinomaleb (Krajina ve Slezsku,Obilná pole, Morávka atd.).Po okupaci našeho pohraničí v roce 1939musel Dvorský s rodinou opustit svůj domov.Usadil se v obci Svatý Kopeček, pozdější součástíOlomouce. Zde si vybudoval ateliér s výhledemna hanáckou rovinu, která se stalačastým námětem jeho panoramatických a došíře rozevřených, krajin prosycených hřejivouatmosférou žňového léta. Některé Dvorskéhointeriérové scenérie s kyticemi a figurálnímimotivy, malované často pastelem, připomenouVuillardovy obrazy či časné Bonnardovypráce. To neplatí o krajinomalbách, ve kterýchautor nalezl osobité výtvarné pojetí, směřujícík univerzální a nadčasové platnosti. Malířopustil pravdu osobní, aby pronikl k všeobecnýmpravdám. Vyjádřila to i slova R. Chadraby:„Zatím co … intimista Bonnard jakoby přenášelovzduší kultivovaného soukromí i do svýchzahrad … Dvorský naopak … přepodstatňujevše i věci soukromého světa … do velkéhosvěta přírody a slunce.“ (R. Ch.: Barevný světB. D., Olomouc 1959, nestr.).Po válce se tematický okruh krajin BohumíraDvorského rozšířil i na motivy z Prahy a cestpo cizině (1955 Moskva, Petrohrad, Rumunsko,1957 Paříž, 1958 Itálie, 1961 Bulharsko, atd.),zejména z tříměsíčního pobytu v Číně v roce1956. Svou paletu a štětce opustil malíř teprvev posledních měsících svého života, kdy byljiž pronásledován krutou chorobou. Jeho dílobezpochyby rozhojnilo českou krajinomalbuo specifický malířský fenomén trvalé hodnoty.JMLit.: H.: NE, dodatky, s. 183–184 (J. Maliva, D. B.,slovníkové heslo s další literaturou).Bohumír Dvorský (21. 10. 1902 Paskov – 11.1. 1976 Olomouc. Painter’s family backgroundis one of 8 siblings belonging to an agriculturalfamily from a poor part of the Ostrava region.Father, an agriclutural labourer decidednot to burden his son with the same vocationwhere he was given the opportunity to learnbook binding. As a young child Dvorský enjoyeddrawing and painting which give him a rareopportunity to point away from the labouringtradition. Persistence, self confidence anda clear aim was the ingredient needed for himto succeed in entering Prague’s Academy inthe year 1924 under prof. O. Nejedlém. Thisfuture Artist armed with resources of internationalinfluences together with opportunitiesdiverted his energy away from post-impressionistArt to wider pastures.Inspired by the workof the French Artists including Julia Mařákawhich no doubt influenced work which waslater to be represented in a 1926 show togetherwith members from the Ostravian group MSVU.Dvorský’s artistic approaches and opinionswere cultivated partly by his contact with fellowcolleagues later awarding him with a stipendiumat a Corsican institute south of theFrench coast. The oil work Houses at Pont deSuve from the year 1930 is a good example ofhis painting peak during this time. This peak ofartistic creativity was encouraged and influencedby R. Kremlička .In the year 1929 Dvorský joined forces withthe Ostravian Artists Jan Sládký (Painter),the Sculptor Augustin Handzel and pupil atthe Viennese Academy Vladimír Kristin (withwhom created the popular work interaction).These Artists formed a group named Four,which had the challenge of diverting the pathchosen by the majority of MSVU. Art members.After completing academic studiesBohumír Dvorský spent 3 years based in theregion of Stará Bělá not far from the city ofOstrava where he took over the running of aninn. Here he was given the opportunity to breakfree of the confining norms of the majorityof Artists which caused conflicting feedbackwhen we refer to the year 1932 as a memberof 1932 . Paintings taken from the Ostravianenvironment Trinity mine, Depths, Local motif,Countryside with weir, Pohořílky, from theyear 1931 to 1933 shows un-nerving expressiveundertones. References in the substanceof Dvorský’s work sees estangementamongstthe sources of regional environment compositionstogether with strong statements bymeans of expressive colour tones.During the time when Dvorský moved to Bítovwith wife Emílie and daughter Xénie, therebegins a note-worthy time in his paintingcareer where there are noteable changes inDvorský’s concept of Artistic reality I focusingprimarily on the latticed structure of regionalcompositions with alliegence to grey ochreand blue green tones Journey to Bítov court,Bravantice bridge to name but a couple. Fromthis time in his Artistic career, Dvorský widenedhis circle by joining the Art group SVEin Brno (1934–38), and from the year 1935widenede contact with the Olomouc Artistassociation.From the mid thirties Dvorský abandoned hischoice of cold, sober tones for ones of vitalityincluding vermillions, vibrant yellows and warmoranges which gave an overall performanceemcompassing his masculinity by referenceto his application. Around the year 1937, thetime when the Artist set off on his second tripto Paris, the work worth noting encompassingenvironmental painting are Silesian countryside,Corn field, Morávka just to name a few .With the occupation of our border regions inthe year 1939, Dvorský with family were forcedto evacuate their home moving to SvatýKopeček under the duristiction of Olomouccity. Here he set up an Art studio favouringa view of the typical flat plains becoming anaspect in his paintings during that time. Theworks of Vuillard and Bonnard are remindedwhen viewing Dvorský’s interior scenesaccompanied with flower and figurative scenesoften applied by pastel. This comparisondoesn’t apply however to the landscape workscontaining more personal motifs directedtowards a more universal and timeless parallel.The painter forsook individual truths in order tocreate that of a more widespread meaning andjust to quote the words of R. Chadraba: „WhilstBonnard’s intimism was embodying his personalatmosphere, Dvorský on the other handwas producing work from a personal perspectivethrown into a wide world of nature andsunshine“ (R. Ch.: Ref. Colourful world B. D.,Olomouc 1959).Post War work was undoubtedly influencedby foreign travels as well as motits from closercities like Prague. Travels further afieldinclude 1955 in Moscow, St. Petersberg,Romania, 1957 in Paris, 1958 in Italy and 1961in Bulgaria just to name a few also not forgettinga 3 month stay in China during the year of1956. The Artist parted ways with brush andeasel only during the last month of his life dueto an accute affliction. Nevertheless it undoubtedlygoes to say that Bohumír’s landscapework takes it’s right place in Art history withlongterm reference riches.38

Bohumír DvorskýPodvečer / Early Evening / vorabend1919olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand66 x 96 cmMUO39

Bohumír DvorskýBohumír Dvorský (21. 10. 1902 Paskov –11. 1. 1976 Olomouc). Der Maler ist einesvon acht Kindern einer Arbeiterfamilie ausder armen Ostrauer Region. Der Vater,eine Arbeiter der örtlichen Schamottefabrik,gab ihn bei der Firma Steibitz in die Lehre,wo er den physisch weniger anspruchvollenBeruf eines Buchbinders erlernen sollte.Der Junge hatte Talent zum Zeichnen undMalen und ließ in dieser Hinsicht keine einzigeGelegenheit aus, um sich selbst zu vervollkommnen.Beharrlichkeit, Selbstvertrauen,Elan, Fleiß und Zielstrebigkeit führten ihn imJahre 1924 in die Landschaftsmalerschuleder Prager Akademie zu Prof. Otakar Nejedlý.Anfangs fehlte dem künftigen Maler eine breiterekulturelle Orientierung und ihm blieb,wie er selbst anführte, lange Zeit der gesamteBereich der postimpressionistischen Kunstfremd. Er bewunderte die Werke der französischenPleinairisten sowie von Julius Mařák.Dies deutete auch sein erster ausstellerischerAuftritt im Jahre 1926 mit einem Kollektiv vonMSVU-Mitgliedern in Ostrava an.Dvorskýs bildnerische Auffassung feilte sichallmählich im Kollektiv seiner Mitschüler undauf der Grundlage von Erkenntnissen aus, dieer durch den Aufenthalt der Schule auf Korsikaund im Süden Frankreichs erworben hatte. InBildern wie z.B. dem Ölgemälde Domy v Pontde Suve (Häuser in Pont de Suve) aus demJahre 1930, einer Zeit, in der der Maler seinebildnerische Ausbildung beendete, fand seinefrühe Schaffensperiode ihren Höhepunkt. Dielyrische Schattierung einiger seiner Arbeitenbrachten ihn R. Kremlička näher.Im Jahre 1929 vereinte sich Dvorský mit einigenOstrauer Künstlern, dem Maler Jan Sládek,dem Bildhauer Augustin Handzel und demZögling der Wiener Akademie Vladimír Kristin(mit welchem er in gemeinsamer schöpferischerInteraktion zusammenarbeitete), in der inoffiziellenGruppe „der Vier“ (Skupina „čtyř“), diesich in ihrer Ansicht von der Mehrheit der traditionellausgerichteten MSVU-Künstler unterscheidenwollte. Nach Abschluss der Schuleließ sich Bohumír Dvorský für drei Jahre in derNähe von Mährisch-Ostrau, in der GemeindeStará Bělá, als Mieter der Gastwirtschaft nieder.Hier machte er sich frei von dem bildnerischdurchschnittlichen Schaffenspegel,ab dem Jahre 1932 entwickelte sich seineMalerei, als einem Mitglied des Vereins bildenderKünstler SVU Mánes, in einer anspruchsvollenMeinungskomparation. Die Bilderaus der Ostraver Umgebung (z.B. BergwerkDreifaltigkeit, Tiefe, Motiv mit Lokalbahn,Landschaft mit Wehr, Pohořílky) aus denJahren 1931 bis 1933 hinterlassen einen beunruhigendenEindruck einer expressiv pointiertenMalerei. Sie erzählen vom Drama der sichverändernden Landschaft in eine öde von derZivilisation gekennzeichnete Umgebung, in derwir Gefühle der Entfremdung erahnen können.Die innere Beziehung des Autors zu denMotiven wird durch seine ausgeprägte malerischeDarstellung starker Farbtöne unterstrichen.Zu der Zeit, als Dvorský mit seiner FrauEmílie, geb. Vítková, und seiner Tochter Xénienach Bítov, wo auch die Familie seiner Frau lebte,übersiedelte, kam es zu einer Veränderungim Realitätsverständnis des Künstlers. In denVordergrund des bildnerischen Interesses desMalers trat die nun räumlich deutlich gegliederteLandschaft, die Gestaltung ihrer kompositionellenKonstruktion sowie die Bemühung umeine farblich sparsame Harmonisierung desBildes im Zweiklang ockerbrauner und blaugrünlicherFarbtöne Weg zum Bítover Hof,Brücke in Bravantice usw.). Während dieserZeit reihte sich der Künstler organisatorischauch in den Verband bildender Künstler (SVU)in Brno ein (1934–38), ab dem Jahre 1935knüpfte er ebenfalls einen engen Kontakt zurGruppe Olomoucer bildender Künstler.Ab der zweiten Hälfte der 30er Jahre verließBohumír Dvorský in seinem Schaffen diekühle und nüchterne farbliche Tonalität undbegann diese um kräftige und lebendig farblicheAkkorde zu bereichern. Die Bilder begannenin klangvollen Farbtönen zu spielen, inZinnober- und Krapplackrottönen, in sattenGelb- und Orangetönen sowie in den begleitendenSchattierungen, sie waren angefüllt miteiner fast animalischen Vitalität des Künstlers,seiner Manneskraft und Individualität einesfreien und starken malerischen Vortrags. Umdas Jahr 1937, als der Künstler seine zweiteReise nach Paris unternahm, kulminierte seinWerk in einer Reihe von LandschaftsgemäldenLandschaft in Schlesien, Getreidefelder, Morávkausw.Nach der Okkupation des tschechischenGrenzgebietes im Jahre 1939 musste Dvorskýmit seiner Familie seine Heimat verlassen. Erließ sich in der Gemeinde Svatý Kopeček nieder,die später zu Olomouc gehörte. Hier richteteer sich ein Atelier mit Blick auf die Haná-Ebene ein, die zu einem häufigen Motiv seinerpanoramatischen, sich in sie Breite öffnenden,von der erwärmenden Atmosphäre desErntesommers durchsättigten Landschaftenwurde. Einige Interieurszenerien Dvorskýsmit Blumensträußen und figuralen Motiven,oft Pastellmalereien, erinnern an die Bilder vonVuillard oder an frühe Arbeiten von Bonnard.Dies gilt nicht für die Landschaftsmalerei, fürdie der Autor sein individuelles bildnerisches,zur universalen und zeitlosen Gültigkeit strebendesVerständnis fand. Der Maler verließdie individuelle Wahrheit um zu allgemeinenWahrheiten vorzudringen. Die drückten auchdie Worte R. Chadrabas aus: „Während … derIntimist Bonnard die Atmosphäre des kultiviertenPrivaten sozusagen auch in seine Gärtenübertrug … verwesentlicht dagegen Dvorský… alles, auch die Dinge der privaten Welt, …in die große Welt der Natur und der Sonne.“ (R.Ch.: Bunte Welt B. D., Olomouc 1959).Nach dem Krieg erweiterte sich der thematischeKreis der Landschaften BohumírDvorskýs auch um Motive aus Prag und vonReisen ins Ausland (1955 Moskau, Petersburg,Rumänien, 1957 Paris, 1958 Italien, 1961Bulgarien, usw.), insbesondere von seinemdreimonatigen Chinaaufenthalt im Jahre 1956.Pinsel und Palette verließ der Künstler erstin den letzten Monaten seines Lebens, als erbereits von einer grausamen Krankheit heimgesuchtwurde. Sein Werk bereicherte dietschechische Landschaftsmalerei zweifelsfreium ein spezifisches malerisches Phänomenvon dauerhaftem Wert.40

Bohumír Dvorskýkrajina z hané / Landscape from the HanaRegion/ Landschaft von der Hana1949olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand65 x 98 cmMUO41

Alois FišárekAlois Fišárek (16. 7. 1906 Prostějov – 5. 2.1980 Praha). Umělec se narodil v rodině krejčího.Na reálce získal, jako talentovaný chlapecv hodinách kreslení základní poučení o malířství.V roce 1919 přišel do Prostějova žákVlado Bukovace a Františka Ženíška, AntonínKameník, který Fišárkovi doporučil studium naAkademii. Mladý adept malířství nepřišel z kulturnězaostalého regionu, jak uvádí jeho monografie.Ve svém rodišti se setkával s díly JanaPreislera i Františka Bílka, s výtvarnými výstavamia oslovovala ho i nádhera nástropníchbarokních fresek Sebastiniho. V r. 1924 vykonalFišárek zkoušky na Akademii a vstoupil dokrajinářské školy Otakara Nejedlého.Společně s ostatními studenty jel Fišárek jižr. 1925 přes Benátky a Florencii na plenéristickýpobyt na jih Francie a setkal se s modernímsvětovým malířstvím. V roce 1926 dostalstipendium k pobytu v Paříži. Zde jej zaujalatvorba Paula Cézanna a osvojil si tu i malířskyvolné ztvárnění skutečnosti. Jeho malbyna závěrečné školní výstavě r. 1929 zaujalynatolik, že mladý malíř byl pozván jako host navýstavu SVU Mánes. Po opakované účasti stalse v r. 1932 řádným členem spolku. Později sestal i členem brněnské SVU.Před 2. svět. válkou odešel Fišárek z Prahya usadil se v Opočně. Zde externě spolupracovalse Sochorovou textilní továrnou, kdebyl zaměstnám i Alois Wachmann. Ve svétvorbě se tu věnoval hlavně krajinomalbě.Po válce, v roce 1945 byl povolán do Prahyna Uměleckoprůmyslovou školu, kde působiljako profesor užitého umění a dekorativnímalby. V r. 1967 přešel na pražskou Akademii.Jistou dobu vykonával Fišárek i funkci předsedySvazu čs. výtvarných umělců. Za své realizacezískal Velkou cenu a Zlatou medaili navýstavě EXPO 58 v Bruselu.Ve Fišárkově tvorbě zprvu převažovala zátiší.V nich se malíř zmocňoval tématu s poetickouimaginací. Prosté předměty zachycoval s neokázalostí,tvarově volně a barevně kultivovaně.Se samozřejmostí pracoval s kubistickouskladebností, ale jeho tvorba se pohybovalav rovinách malířského sensualismu. Smyslověvnímaná barva jeho prací se rozvíjela v něžnělomených odstínech navozujících poetickouatmosféru. Až k pohádkově snové oblastizabíhal i ve svých krajinomalbách. Byly toobrazy kompozičně sevřené, vybásněné jakojakési oázy ticha a slovy neuchopitelné nálady.Fišárkovu pozdější tvorbu proslavily složitéfigurální kompozice realizované v technikáchgobelínu, keramiky, leptaného skla apod.(Hotel Internacional, Praha-Bubeneč 1954;Čs. velvyslanectví v Moskvě 1955; Čs. pavilonna EXPO v Bruselu 1958; brněnské divadlo1965; EXPO 67 Montreal).JMAlois Fišárek (16. 7. 1906 Prostějov – 5. 2.1980 Prague). Artist from a tailor’s family,who as a youngster at drawing class showedhis first sign of a painter in waiting. In the year1919 arrived in the city of Prostějov as a studentunder the direction of Vlado Bukovace,Fr. Ženíška and Ant. Kameník who gave hisrecommendation for Fišárek to continue studiesat the academy. From looking at hismonograph it’s clear that Fišárek’s backgroundis not devoid of culture, where through familycame into contact with the works of Jan Preisleand František Bílek by means of Sebastin’sbaroque style fresco. In the year 1924 accomplishedentrance to the academy and starrtedattending the school of Otakar Nejedlý.Accompanied with fellow students in 1925under an apprenticeship, Fišárek travelled toVenice, Florence and during his way in southernFrance, came into contact with Artistsfrom the Modern Art movement. We now followon to the year 1926 when Fišárek gainsa stipendium to continue his Art career in Pariswhere the forms of Paul Cezanne greatly influencehis work. In the year 1929 the youngpainter’s work was congratulated to the extentwhere Fišárek was made guest of honour atthe SVU Mánes exhibition. Further connectionled on to membership of SVU Mánes inthe year 1932 leading on to membership ofthe Brno SVU.Before the commence of World War II Fišárekmoved to Opočna from Prague where he workedin conjunction with a billet mill only toreturn when the fighting ceased. In PragueFišárek aquired the job of professor of Fine anddecorative Arts at the Industrial Arts institute.During this time he continued to produce workin the form of landscape painting. Now we goahead to the year 1967 where Fišárek returnsto the Prague Academy adding to his resumechairman of Czechoslovakian Associationof Fine Artists. At this time Fišárek goes onto receiving the golden prize at EXPO 58 inBrussels.Looking at Fišárek’s work, we can see still lifewith a poetic flair, showing a composition offree movement combined with colour vibrations.Cubist forms were not devoid in his workhowever the sensual side of the paint strokesis more evident in his work. Fišárek’s workstands out due to the atmosphere he can holdwith colour schemes which is evident in manyof his landscape works eventually leading on tomore complicated figurative compositions withthe medium of choice being that of tapestry,ceramic techniques as well as etching on glassamongst others. Fišárek’s work has been givenpride of place at Hotel International, Praha-Bubeneč (1954), Czechoslovakian embassyin Moscow (1955), Czechoslovakian pavillionat EXPO in Brussels (1958), Brno’s theatre(1965) and EXPO 67 in Montreal.mlýnská ulice v prostějověMill Street in ProstějovMühlenstrasse in Prostějov1925?olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand40 x 59 cmMPPLit.: H.: NE A-M, s. 182 (J. Maliva, F. A., slovníkovéheslo s další literaturou).42

Alois FišárekAlois Fišárek (16. 7. 1906 Prostějov – 5. 2.1980 Prag). Der Künstler wurde in der Familieeines Schneiders geboren. An der Realschuleerwarb er als begabter Junge in den Zeichenstundendie Grundlagenlehre über die Malerei.Im Jahre 1919 kam der Schüler von VladoBukovac und František Ženíšek, AntonínKameník, nach Prostějov, der Fišárek einStudium an der Akademie empfahl. Der jungeMalereiadept kam aus keiner kulturell zurückgebliebenenRegion, wie in seiner Monographieangeführt wird. In seiner Heimat war er auf dieWerke Jan Preislers und František Bílekssowie auf bildnerische Ausstellungen gestoßen,ebenfalls wurde er von der Schönheitder barocken Deckenfresken Sebastinis angesprochen.Im Jahre 1924 legte Fišárek dieAufnahmeprüfungen für die Akademie ab undtrat in die Landschaftsmalerschule von OtakarNejedlý ein.Gemeinsam mit anderen Studenten fuhrFišárek bereits im, Jahre 1925 über Venedigund Florenz zu einem Pleinairistenaufenthaltin den Süden Frankreichs, wo er sich mit dermodernen Weltmalerei bekannt machte. ImJahre 1926 erhielt er ein Aufenthaltstipendiumfür Frankreich. Hier wurde er von dem Schaffenvon Paul Cézanns eingenommen und hiererlernte er die malerisch freie Darstellung derWirklichkeit. Seine Malereien erregten auf derAbschlussausstellung der Schule im Jahre1929 ein solches Aufsehen, dass er als Gastzur Ausstellung des SVU Mánes (Verband bildenderKünstler) eingeladen wurde. Nach wiederholterTeilnahme wurde er im Jahre 1932ordentliches Mitglied des Verbandes. Späterwurde er auch Mitglied des Brünner Verbandesbildender Künstler.Vor dem 2. Weltkrieg ging Fišárek von Prag wegund ließ sich in Opočno nieder. Hier arbeiteteer extern mit der Textilfabrik Sochor zusammen,wo auch Alois Wachmann beschäftigtwar. Sein Schaffen widmete er hier vor allemder Landschaftsmalerei. Nach dem Krieg wurdeer im Jahre 1945 nach Prag an die Schulefür angewandte Künste berufen, wo er alsProfessor angewandter Kunst und dekorativerMalerei wirkte. Im Jahre 1967 wechselteer in die Prager Akademie über. Für einigeZeit übte Fišárek auch die Funktion desVorsitzenden des Verbandes tschechoslowakischerbildender Künstler aus. Für seineRealisationen erhielt er auf der AusstellungEXPO 58 in Brüssel den Großen Preis sowiedie Goldene Medaille.In Fišáreks Schaffen überwogen anfangsStillleben. In ihnen bemächtigte sich derMaler des Themas mit poetischer Imagination.Einfache Gegenstände wurden von ihm nüchtern,von der Form her frei und farblich kultiviertfestgehalten. Mit Selbstverständlichkeitarbeitete er mit der kubistischen Zusammensetzung,sein Schaffen bewegte sich jedoch inden Ebenen des malerischen Sensualismus.Die sinnlich wahrgenommene Farbe seinerArbeit entwickelte sich in zart gebrochenenSchattierungen, die eine poetischeAtmosphäre schufen. Bis in märchenhaft träumerischeBereiche drang er auch in seinerLandschaftsmalerei vor. Dies waren kompositionellabgeschlossene Bilder, fabuliert als eineArt Oasen der Ruhe und einer von Wortenkaum erfassbaren Atmosphäre. Fišáreks späteresSchaffen wurde durch komplizierte figuraleKompositionen berühmt, die in Gobelin,-Keramik-, Ätzglastechniken u. ä. realisiert wurdenHotel Internacional, Prag-Bubeneč (1954),Tschechosl. Botschaft in Moskau (1955), Čs.Pavillon auf der EXPO in Brüssel (1958),Brünner Theater (1965), EXPO 67 Montreal.43

Lili Gödelová-BrandhuberováLili Gödelová-Brandhuberová (30. 10. 1875Vrbno pod Pradědem – 1953 Mnichov).Malířka a grafička (volná a užitá grafika),sochařka (plakety, portréty). Působila v Olomouci,Praze a Mnichově. Soukromé studiumv ateliérech A. Kaufmanna, H. Lefleraa K. Meroda ve Vídni, dále soukromá studiamalby a grafiky u Hermíny Loukotové a VáclavaJansy v Praze, potom v Mnichově u RichardaKaisera a Hanse Groebera a rovněžna Kunstgewerbeschule in München u profesorůAdadera a Berndla, nějaký čas studovalataké na Akadémie de la grande Chamierev Paříži u Antoina Boudella. Byla mj. členkouspolku Verein deutscher bildenden Künstlerin Prag, Klub deutscher Künstlerinen in Prag(kde vystavila 65 prací) a brněnské Scholle.V Olomouci vystavovala od r. 1900, v Mnichověod r. 1906. V Praze vícekrát vystavovalas Krasoumnou jednotou (Kunstverein fürBöhmen) v pražském Rudolfinu a se spolkemVereinigung deutsch-mährischer bildenderKünstler. Zastoupena je ve sbírkách Národnígalerie v Praze, Moravské galerie v Brně,Albertiny ve Vídni, v soukromých i veřejnýchsbírkách v Mnichově a v majetku Úřadu městaOlomouce.LDLit.: T.: NS I, s. 262 s další literaturou.Lili Gödel-Brandhuber (October 30, 1875Vrbno pod Pradědem – 1953 Munich). Painterand graphic artist (free and applied graphics),sculptor (plaques, portraits). She worked inOlomouc, Prague, and Munich. Private studiesin the ateliers of A. Kaufmann, H. Leflerand K. Merod in Vienna; furthermore, privatestudies of painting and graphics with HermínaLoukotová and Václav Jansy in Prague, andthen in Munich with Richard Kaiser and HansGroeber and also at the Kunstgewerbeschulein Munich with professors Adader andBerndl, for some time she also studied at theAkadémie de la grande Chamiere in Pariswith Antoine Boudelle. Among other things,she was the member of the Verein DeutscherBildenden Künstler in Prague, Klub DeutscherKünstlerinen in Prague (where she showed 65works) and at the Scholle in Brno. She exhibitedfrom 1900 in Olomouc, in Munich from1906. In Prague she showed her works repeatedlywith the Kunstverein für Böhmen in thePrague Rudolfinum and with the companyVereinigung Deutsch-Mährischer BildenderKünstler. Represented in the collections ofthe National Gallery in Prague, the MoravianGallery in Brno, Albertina in Vienna and in theprivate and public collections in Munich andthose in the possession of the Office of theCity of Olomouc.Lili Gödel-Brandhuber (30. 10. 1875 VrbnoHülse Pradědem – München 1953). Malerund grafischer Künstler (freie und angewandteGrafiken), Bildhauer (Plaketten, Portraits).Sie arbeitete in Olomouc, in Prag und inMünchen. Private Studien in den Ateliers vonA. Kaufmann, H. Lefler und K. Merod in Wien;außerdem private Studien der Malerei und derGrafiken mit Hermína Loukotová und VáclavJansy in Prag, und dann in München mitRichard Kaiser und Hans Groeber und auchbeim Kunstgewerbeschule in München mitProfessoren Adader und Berndl, eine Zeitlangstudierte sie auch am Akadémie de la großesChamiere in Paris mit Antoine Boudelle. Unteranderem war sie das Mitglied des VereinDeutscher Bildenden Künstler in Prag, KlubDeutscher Künstlerinen in Prag (wo sie 65Arbeiten zeigte) und beim Scholle in Brno. Siestellte von 1900 in Olomouc, in München von1906 aus. In Prag zeigte sie ihr Arbeiten undbeim Scholle in Brno. Sie stellte von 1900 inOlomouc aus, in München von 1906. In Pragzeigte sie ihr Arbeiten wiederholt mit demKunstverein für Böhmen im Prag Rudolfinumund mit der Firma Vereinigung Deutsch-Mährischer Bildender Künstler. Dargestellt inden Ansammlungen des National Gallery inPrag, die Moravian Galerie in Brno, Albertinain Wien und in den privaten und allgemeinenAnsammlungen in München und in denen imBesitz des Büros der Stadt von Olomouc.44

Kurt GrögerMLHAVÉ JITRO / Foggy MorningNebliger Morgen1903olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand59 x 77 cm.MGBKRAJINA S TOVÁRNOU A ZÁMKEMLandscape with factory and palaceLandschaft mit Fabrik und Schloss1928olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand76 x 69 cmMUOKurt Gröger (22. 1. 1905 Šternberk – 11. 9.1952 Paříž, Boulogne – Billancourt). Umělecse narodil v rodině továrníka HermannaGrögera a jeho ženy Margarety roz. Beutlové,jako první ze tří dětí. Ve škole vynikal ve všechpředmětech, nejraději však maloval a kreslil.Po maturitě v r. 1922 začal studovat v Drážďanechtechnický vysokoškolský obor, poroce však přešel na uměleckou Akademii, kdeod školního roku 1924/25 byl žákem mistrovskéškoly Roberta Sterla. Koncem roku 1926navštívil studijně Paříž, kde se seznámil sesvojí pozdější ženou, Simonou Driayovou.Francouzské malířství jej ovlivnilo až po ukončenístudia. Od roku 1930 střídal pobyt v Pařížis pobytem o Vánocích a v létě ve Šternberku.Materiální zabezpečení z domova dovolovaloGrögrovi věnovat se výhradně žánrové,portrétní a krajinářské tvorbě. V malbě opustildramatický přepis reality, sterlovský sociálněpodbarvený „expresivní impresionismus“a jeho díla se stávala zprvu záznamem dojmůz předměstských ulic, někdy zachycenýchs jistým nostalgickým přídechem, záhy se stalapředevším intimní výpovědí o životě rodinya nejbližších osob. Jejich barevně kultivovanéa světelně chvějivé podání nepopíralo podnětyfrancouzských autorů, mezi něž patřil i jehopřítel Albert André, Jean Puy a další.Za 2. světové války se Gröger dobrovolnězačlenil do československé odbojové armádyve Francii a po jejím rozptýlení bojoval dáles jednotkou marockých střelců až do kapitulaceFrancie. Pak pobýval na jihu země, pracovalv ilegálním odboji i v humanitární sféřea působil pod falešným jménem RichardGouffet v městě Salon de Provence a pozdějive Villeneuve–les-Avignon.Po válce žádal umělec o zachování československéhoobčanství, jeho žádost bylakladně vyřízena až v r. 1949, ale nedoručena.Téhož roku na podzim stal se však malířfrancouzským občanem. Mezi tím byla jehoŠternberská rodina vystěhována a asi 350obrazu v domě rodičů zabaveno a v Olomoucirozprodáno za zanedbatelné ceny. Umělecse svojí ženou se vrátil do Paříže bez majetku.Postupně se jejich situace stabilizovala.Malíř se zúčastňoval Podzimních Salonů a SalonůNezávislých a v r. 1949 realizoval vlastnívýstavu třiceti obrazů. Bohužel bez většíhoohlasu. Jeho dílo zůstávalo stranou aktuálníhouměleckého vývoje a jeho předválečná tvorbazmizela v nedostupném soukromém majetkuve vzdálené zemi. Příjmy rodiny zajišťovalapouze umělcova žena. Kurt Gröger podléhalpostupně deziluzi a vnitřní krizi, která vyvrcholilav r. 1952, kdy svůj osud sám definitivněuzavřel.JMLit.: H.: NE, A-M, s. 229, (J. Maliva, G.K., slovníkovéheslo s další literaturou).45

Kurt GrögerKurt Gröger (22. 1. 1905 Šternberk – 11. 9.1952 Paris, Boulogne – Billancourt). Artist wasborn into the factory owning family HermannGröger (with wife Margaret (former Beutlova)as the first of three children. At school excelledin all subjects with painting and drawingbelonging to the favourites. After graduatingin the year 1922, Gröger continued his academicprogramme at Dresden’s technicalinstitute of higher education. The next stepwas only the matter of a year later when hejoined the Art academy where, during years1924 to 1925 studied under the direction ofRobert Sterl. At the close of 1926 Gröger travelledto Paris on a study programme where hemet his future wife to be Simona Driayove. Thefrench influence in his painting stayed stronglywith him whilst keeping two addresses, onebeing in Paris and the second during the easterand summer seasons in the small city ofŠternberk.Thanks to a solid state of affairs with regards tofinance, Gröger was able to devote his talentsentierly to his work mostly of which includedportraits and landscape paintings. He wasable to hold a strong transcription of reality inhis dramatic method of painting giving undertonesof expressive impressionism. There’s nodoubt that these works were able to capturethe moods and spirit of the environmentgiving testimony to those around his whetherthey be family, friends or fellow citizens. Whenstudying the works during this time there isno denial that the french fellow artists greatlyinfluenced Gröger’s usage of colour and light,amongst these his friends Albert André, JeanPuy just to name a couple.With the arrival of World War II Gröger joinedCzechoslovakian fighting forces basedin France later to continuue serving withMoroccan troops. This was until the capitulationof France where he started serving inan underground means helping the cause ina humanitarian sphere under his new falsifiedname of Richard Gouffet. The scene of thislife’s chapter took place in the environment ofVilleneuve–les-Avignon. After the war ended,Gröger applied for Czech citizenship againwhich was authorised up to the year 1949 butnot on a permanent basis. This inevitably causedhim problems later down the line when hisfamily from Šternberk were moved out of theirhome with possessions sold off at a fractionof their true value. Gröger and his wife had noalternative than to move back to Paris withoutany material means of support. This uncomfortablesituation improved with time and spirithowever, where Gröger showed 30 piecesof his work at the Autumn salon gallery as wellas the Independent salon. His work was neverthelessnot received by audiences in a wayexpected and in order to keep a stable existence,his wife’s income was paramount. Thisstate of affairs was one ingredient of Gröger’sinner crisis which lead up to him taking his ownlife in the year 1952.46

Kurt GrögerJITRO U LESNÍ TŮNĚMorning at a Forest PoolMorgen an einem Waldteich1936?olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand24 x 60 cms. m. / p. o. / p.KRAJINA U ZÁBŘEHULandscape around ZÁbŘehLandschaft B. D. ZÁbŘeh1931olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand65 x 92 cmMUOKurt Gröger (22. 1. 1905 Šternberk – 11.9. 1952 Paris, Boulogne – Billancourt). DerKünstler wurde in der Familie des FabrikantenHermann Gröger und seiner Frau Margarete,geb. Beutl, als erstes von drei Kindern geboren.In der Schule ragte er in allen Fächernhervor, am liebsten malte und zeichneteer jedoch. Nach dem Abitur im Jahre1922 begann er in Dresden eine technischeHochschulfachrichtung zu studieren, gingjedoch nach einem Jahr auf die künstlerischeAkademie über, wo er ab dem Schuljahr1924/25 Schüler der Meisterschule RobertSterls war. Ende des Jahres 1926 weilte erzu Studien in Paris, wo er seine spätere FrauSimone Driay kennen lernte. Die französischeMalerei beeinflusste ihn erst nach Beendigungdes Studiums. Ab dem Jahre 1930 wechseltensich seine Aufenthalte in Paris mit seinenAufenthalten zu Weihnachten und im Sommerin Šternberk ab.Die materielle Absicherung durch seineFamilie erlaubte es Gröger, sich ausschließlichdem Genre-, Porträt- und landschaftsmalerischenSchaffen zu widmen. In der Malereiverließ er die dramatische Überschreibung derRealität, den nach Sterl-Art sozial untermalten„expressiven Impressionismus“ und seineWerke wurde anfangs eine Aufzeichnungvon Eindrücken aus den Vorstadtstraßen,manchmal eingefangen mit einem gewissennostalgischen Anflug, bald darauf wurden siejedoch vor allem zu einer intimen Aussageüber das Leben der Familie und nahe stehenderPersonen. Ihre farblich kultivierte undlichtflimmernde Wiedergabe verbarg nicht dieAnregung durch französische Autoren, zu welchenauch sein Freund Albert André, Jean Puyund weitere gehörten.Während des 2. Weltkrieges reihte sich Grögerfreiwillig in das Heer der tschechoslowakischenWiderstandsarmee in Frankreich ein,nach deren Zerschlagung kämpfte er weitermit einer Einheit marokkanischer Schützen biszur Kapitulation Frankreichs. Danach verweilteer im Süden des Landes, arbeitete im illegalenWiderstand sowie im humanitären Bereichund wirkte unter dem falschen Namen RichardGouffet in der Stadt Salon de Provençe undspäter in Villeneuve–les-Avignon.Nach dem Krieg beantragte der Künstler dieBeibehaltung der tschechischen Staatsbürgerschaft,seinem Antrag wurde im Jahre 1949stattgegeben, jedoch wurde er nicht zugestellt.Im Herbst des gleichen Jahres wurde derKünstler jedoch französischer Staatsbürger.Inzwischen war seine Šternberker Familie ausgesiedeltund etwa 350 Bilder im Hause seinerEltern beschlagnahmt und in Olomouc zueinem geringfügigen Preis verkauft worden.Der Künstler kehrte mit seiner Frau ohne Mittelnach Frankreich zurück. Nach und nach stabilisiertesich ihre Situation. Der Maler nahman den Herbstsalons sowie an den Salons derUnabhängigen teil und realisierte im Jahre 1949mit dreißig Bildern eine eigene Ausstellung.Leider ohne größeren Widerhall. Sein Werkblieb abseits der aktuellen künstlerischenEntwicklung und sein Vorkriegsschaffen verschwandin unzugänglichem Privateigentumin einem entfernten Land. Die Einkünfte derFamilie wurden nur von der Frau des Künstlerssichergestellt. Kurt Gröger unterlag nach undnach einer Desillusion und inneren Krise, dieim Jahre 1952 zum Höhepunkt kam, als er seinemSchicksal definitiv selbst ein Ende bereitete.47

Kurt HalleggerKurt Hallegger (8. 7. 1901 Šumperk – 10. 10.1963 Mnichov). Umělec se narodil v rodiněšumperského fotografa. Po ukončení studiana německém gymnáziu v Šumperku přivedljej jeho výtvarný talent v r. 1919 na vratislavskouakademii, kde byl žákem malíře OttyMuellera. Ve studiu pokračoval u prof. HanseTichého a K. Sterrera ve Vídni. Výtvarnéstudium dokončil v Praze v letech 1923–1926u prof. Franze Thieleho. Již za studia procestovalItálii. (Prostředky k cestám získávalhlavně portrétní tvorbou, jak o tom vypovídánapříklad obraz Dáma s kožešinovou šálou,delikátně barevně laděný olej, datovaný jižrokem 1921.) Po ukončení studia si malíř zřídilv Praze ateliér a působil zde až do roku 1945.V Praze se oženil s malířkou Annemarie, rozenouBunzlovou (* 1906), absolventkou pražskéUměleckoprůmyslové školy, která též vystudovalau Thieleho.Po celé období meziválečných let patřilHallegger ke skupině německy mluvících,demokraticky smýšlejících a moderně uměleckycítících umělců organizovaných ve skupiněPrager Sezession. Na výstavách skupiny, k nižse malíř připojil po návratu z pobytu v Řeckuv roce 1930, dostávalo se mu tvůrčí komparacev rovinách celostátních i nadnárodních souvislostí.Výtvarnou prestiž si Hallegger vytvořilzískáním 1. ceny v soutěži o nejlepší ženskýportrét v ČSR, svými návrhy na freskya scénické návrhy pro německé pražské divadloi portréty významných osobností, jako bylrektor pražské univerzity, PhDr. et MUDr. KarlCori. Svůj talent uplatnil i jako ilustrátor, kterýpřispíval do časopisů Simplizissimus,Querschnitt i do denního tisku. Výraznou práciv oblasti knižní ilustrace je i jeho kresebnýdoprovod knihy Blitz, Nebel, Reif od jihočeskéhospisovatele Hanse Watzlika (1879–1948)proslulého románem Farář z Dornloh.V malířské tvorbě hledal Hallegger poučenív aktuálních zdrojích moderního malířství odpodnětů tzv. metafyzické malby až po expresivnědramatické polohy blízké Kokoschkovětvorbě. Pobyt v Řecku ve 2. polovině třicátýchlet vnesl do umělcovy tvorby úsilí o klasickouharmonizaci díla a o pregnantní uchopenínámětového celku (Pobřežní slavnost v Naxu,Lovantské ženy, Řečtí rybáři atd.).V době války byl umělec navržen na profesuruv pražské Akademii, leč pro jeho demokraticképolitické postoje bylo jmenování zamítnuto. Poválce malíř dobrovolně odešel z ČSR. Zprvupůsobil jako scénograf v Norimberku a od r.1948 byl činný jako scénograf v Bavorskémstátním divadle v Mnichově. V roce 1962 získalv Paříži „Cenu národů“ za nejlepší scénickoupráci (k dramatu M. Lampella: Die Mauerpro mnichovské Residenztheater). Souběžněse Hallegger věnoval i snově fantaskní i nefigurativnímalířské tvorbě, která názorově korespondovalas jeho scénografickým dílem i aktuálnímitrendy malířství padesátých a šedesátýchlet.JMLit.: J. Maliva: Kurt Hallegger, Severní Morava.Vlastivědný sborník svazek 94, Šumperk 2008.Kurt Hallegger (8. 7. 1901 Šumperk – 10. 10.1967 München). Born into a family of photographersfrom the small city of Šumperk. Joinedthe Vratislav Art academy under the directionof Otto Mueller in the year 1919 after completingstudies at the local German grammarschool. The next step was in Vienna underthe direction of Hanse Tichy and K. Sterrer.Prof. Franz Thiele guided Hallegger throughthe years 1923–1926 in Prague to completehis Art study programme. Travels abroad startedin Italy where he concentrated mainly onportraits, for example Lady in fur scarf, delicatelyworked with oils dated 1921. Prague setsthe scene for the following years up to 1945where Hallegger establishes himself in his ownstudio. Prague is also the venue of his meetingwith wife to be Annemarie, nee Bunzlova(* 1906), graduating from the city’s IndustrialArt school under Thiele.Hallegger belonged to the german speakingcommunity during the between war years andtook part in organising the group of ArtistsPrager Sezession which took modern attitudestowards politics and Art alike. His reputationas an Artist put him into super-nationalstatus during his years in Prague before andafter his brief base in Greece during the year1930. After winning the national portrait prize,Hallegger went on to paint personalities fromthe German Prague theatre as well as the universitiy’spresident PhDr. et MUDr. Karl Corito name but one. His talent was recognisedby the magazine publisher Simplizissimus,Querschnitt as well as further daily editions.Hallegger also has his illustrations taking prideof place in the books Blitz, Nebel, Reif andfrom the southern Bohemian author HansWatzlik (1879–1948) the renowned novelPriest from Dornloh.With regards to painting, sources of insporationwere taken from the metaphysicalto the dramatic, expressive forms remindedin Kokoschkov’s work. tvorbě. Based inGreece during the later haft of the thirties.Hallegger’s work showed strong associationswith Classicism with the works Nax’s coastalcelebration, Woman from Lovant, Greek fishermento name but a few.During the War years Hallegger undertookthe position of professor at Prague’s academy.These years were not comfortable howeveras his democratic stances and attitudesmet with some disapproval ending up withhim voluntarily leaving the country a few yearslater. Immediately after the war Hallegger tookthe position of scenographic artist in Nurnbergfollowed by the Bavarian state theatre in 1948.This scenographic work bore fruits in Paris,1962 winning the national prize for best scenographicwork (for drama M. Lampell: DieMauer for Munchen Residenztheater). Halleggerconcurrently didn’t neglect his dreamscape andnon-figurative painting work which reflected hisscenographic style as well as the mood andtrends of the fifties and sixties.Kurt Hallegger (8. 7. 1901 Šumperk – 10. 10.1963 München). Der Künstler wurde in derFamilie eines Šumperker Fotografen geboren.Nach Abschluss des deutschen Gymnasiumsin Šumperk brachte ihn sein bildnerischesTalent im Jahre 1919 an die BreslauerAkademie, wo er Schüler des Malers OttoMueller wurde. Sein Studium setzte er beiProf. Hans Tichý und K. Sterrer in Wien fort.Sein bildnerisches Studium beendete er inden Jahren 1923–1926 bei Prof. Franz Thielein Prag. Bereits während des Studiums unternahmer eine Reise durch Italien. (Die Mittelzur Reise erwarb er hauptsächlich durchPorträtmalerei, wovon z.B. das Bild Damemit Pelzschal, ein farblich delikat gestimmtesÖlgemälde, datiert bereits mit dem Jahr 1921,zeugt.) Nach Abschluss des Studiums richtetesich der Maler in Prag ein Atelier ein, wo er biszum Jahre 1945 wirkte. In Prag heiratete er dieMalerin Annemarie, geb. Bunzl, (* 1906), eineAbsolventin der Prager Schule für angewandteKunst, die ebenfalls bei Thiele studiert hatte.Während der gesamten Zeit zwischen denbeiden Weltkriegen gehörte Hallegger zueiner Gruppe deutsch sprechender, demokratischdenkender und modern künstlerischfühlender Künstler, die sich in der GruppePrager Sezession organisiert hatten. AufAusstellungen der Gruppe, welchen sichder Maler nach seiner Rückkehr von einemGriechenlandaufenthalt im Jahre 1930 anschloss,floss ihm Schaffenskomparation aufgesamtstaatlicher und übernationaler Ebenezu. Sein bildnerisches Prestige schuf sichHallegger durch den Erwerb des 1. Preisesin einem Wettbewerb um das schönsteFrauenporträt der Tschechoslowakei, mitseinen Freskenentwürfen und den szenischenEntwürfen für das deutsche PragerTheater sowie durch Porträts bedeutenderPersönlichkeiten, wie z.B. des Rektors derPrager Universität, PhDr. et MUDr. Karl Cori.Sein Talent brachte er auch als Illustratorzur Geltung, er arbeitete für die ZeitschriftenSimplizissimus und Querschnitt sowie fürTageszeitungen. Eine herausragende Arbeit imBereich der Buchillustration stellen auch seinedas Buch Blitz, Nebel, Reif des südböhmischenSchriftstellers Hans Watzlik (1879–1948)begleitenden Zeichnungen dar, der durch denDer Pfarrer von Dornloh berühmt wurde.In seinem malerischen Schaffen suchteHallegger Lehre in den aktuelle Quellen dermodernen Malerei, von Motiven der sog. metaphysischenMalerei bis hin zur expressiv dramatischen,dem Schaffen von Kokoschka nahen,Einstellung. Der Aufenthalt in Griechenlandin der 2. Hälfte der dreißiger Jahre brachtein das Schaffen des Künstlers Bemühungenum eine klassische Harmonisierung desWerkes sowie um eine prägnante Ergreifungder Themeneinheit ein Küstenfest in Naxos,Lovanter Frauen, Griechische Fischer usw.Während des Krieges wurde der Künstlerfür eine Professur an der Prager Akademievorgeschlagen, wegen seiner demokratischenpolitischen Gesinnung wurde jedoch48

Kurt Halleggerzima v sudetech / Winter in SudetenlandWinter in Sudetenland1945olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand95 x 111 cmVMŠdie Ernennung abgelehnt. Nach dem Kriegverließ der Maler die ČSR freiwillig. Anfangswirkte er als Bühnenbildner in Nürnberg, abdem Jahre 1948 war er als Bühnenbildner amBayrischen Staatstheater tätig. Im Jahre 1962erhielt er in Paris den „Preis der Völker“ für diebeste bühnenbildnerische Arbeit (zum DramaM. Lampells: Die Mauer für das MünchnerResidenztheater). Gleichzeitig widmete sichHallegger auch dem traumhaft fantasken undnicht figurativen malerischen Schaffen, dasmit dem Ausdruck seines bühnenbildnerischenWerks und den aktuellen Trends der Malereider fünfziger und sechziger Jahre korrespondierte.49

Vítězslav (Viktor) HohausKRAJINA S VĚTRNÝM MLÝNEMLandscape with a WindmillLandschaft mit der Windmühle1949olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand70 x 50 cmMPPVítězslav (Viktor) Hohaus (30. 8. 1889 Brno– 12. 1. 1981 Prostějov). Malíř, kreslíř a grafik.Studoval soukromě u Samuela Brunnerav Brně a u Aloise Kalvody (1914). Samostatněi ve skupině vystavoval od r. 1923. Byl členemve spolcích: Tovaryšstvo výtvarných umelcovTatran v Košicích (1924–1929) a Spolekvýtvarných umělců Aleš v Brně (od r. 1930).Je zastoupen ve sbírkách Muzea Prostějovskav Prostějově.LDLit. T.: NS I, s. 353, Josef Dolívka, Výtvarníci prostějovskéhoregionu, Prostějov 2007, s.44-45.Vítězslav (Viktor) Hohaus. Born 30. 8. 1889in Brno – died 12. 1. 1981 in Prostějov. Painter,draughtsman and graphic artist.Studies: Private art training under SamuelBrunner in Brno and following instruction underAlois Kalvoda (1914). Independent art showstaking place from 1923 (CZ), and participationin group shows from 1923 (CZ, SK).Represented in the following collections:Prostejov museum in the said city.Membership in art organisations are as follows:Tovaryštvo výtvarných umelcov Tatran(Art group) in Košice (predicted 1924–1929),Aleš’s group of fine artists in Brno (predicted1930).Vítězslav (Viktor) Hohaus geboren 30. 8.1889 in Brno – gestorben 12. 1. 1981 in Prostějov.Maler, Zeichner, Grafiker. Studium:Privatstudien in bildender Kunst bei SamuelBrunner in Brno und Alois Kalvoda (1914). Erhatte Einzelausstellungen ab dem Jahre 1923(CZ), Gruppenausstellungen ab dem Jahre1923 (CZ, SK).Vertretung in den Sammlungen: Museum derRegion Prostějov in Prostějov. Mitgliedschaft inden Künstlergruppen und -vereinen: Gesellschaftbildender Künstler Tatran in Košice (ungefähr1924–1929), Verein bildender Künstler „Aleš“in Brno (ungefähr ab 1930).50

Karel HomolaKRAJINA / Landscape / Landschaft1939olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand70 x 90 cmMUOKarel Homola (3. 10. 1897 Český Bohdíkov– 26. 7. 1972 Olomouc). Umělec studovalna pražské Uměleckoprůmyslové školeu prof. Emanuela Dítěte, pak byl žákem MaxeŠvabinského na AVU v Praze. Vedle malbyvěnoval se pedagogickému povolání. Zprvuučil v Uherském Brodě, po získání plné aprobaceučil jako profesor kreslení do r. 1943v Litovli, pak i v Olomouci. V závěru životažil nedaleko Olomouce, v obci Štěpánov.Zařadil se mezi členy olomouckého spolkuSOV. V malířské tvorbě čerpal zprvu z podnětuprostorového řešení obrazů Paula Cézannai z kubismu, záhy jej zaujal fauvistický přístupv uplatnění razantní barevnosti v obrazech.Věnoval se jak malbě krajin, tak i zátiší, ojedinělei portrétní tvorbě. Jeho obrazy zaujalyvolným malířským pojednáním námětů a svěžímkoloritem.JMLit.: T.: NS I., s. 364, (Heslo H. K. s uvedením dalšíliteratury).Karel Homola (3. 10. 1897 Český Bohdíkov– 26. 7. 1970 Olomouc). Under the directionof prof. Emanuela Dítěte, started studyprogramme at Prague’s Industrial Art schoolcontinuing under Max Švabinsky at thecity’s AVU (Academy of Fine Arts). Pedagogywas one main interest alongside painting.Careerwise, Uhersky Brod is where Karel startedteaching continuing to the town of Litovelas drawing professor up to 1943 before leavingfor Olomouc.This was where Homola made hishome or rather the village of Stěpánov whilstretaining active membership of the city’sSOV (Association of Olomouc’s Artists). PaulCézanne alondside Cubism feature greatly inthe artist’s inspiration as well as his appreciationof the Fauvist movement’s penetrativecolour schemes. Work consisted mostlyof landscape paintings alongside still-lifesoccasionally doing portraits. Work was warmlyreceived and impressed with it’s freshnessand vitality.Karel Homola (3. 10. 1897 Český Bohdíkov– 26. 7. 1972 Olomouc). Der Künstler studiertean der Prager Schule für angewandteKunst bei Prof. Emanuel Dítě, danach warer Schüler von Max Švabinský an der AVU(Akademie der bildenden Künste) in Prag.Neben der Malerei widmete er sich beruflichder Pädagogik. Anfangs unterrichtete erin Uherský Brod, nach Erlangung der vollständigenApprobation unterrichtete er bis 1943 inLitovel als Zeichenprofessor, danach auch inOlomouc. Am Ende seines Lebens lebte erweit entfernt von Olomouc in der GemeindeŠtěpánov. Er reihte sich unter die Mitgliederdes Olomoucer Vereins SOV ein. In seinemmalerischen Schaffen schöpfte er anfangsaus der Inspiration der räumlichen Lösungder Bilder Paul Cézanns sowie aus demKubismus, bald darauf nahm ihn die fauvistischeHerangehensweise im Gebrauch rasanterFarblichkeit in Bildern für sich ein. Er widmetesich sowohl der Landschaftsmalereials auch Stillleben, vereinzelt auch demPorträtschaffen. Seine Bilder fesselten durchfreie malerische Gestaltung der Sujets undeinen frischen Kolloritt.51

Arnošt HrabalBAKCHANTI / Bacchants / Bacchanten1925dřevoryt / wood cut / Holzschnitt230 x 286 mms. m. / p. o. / p.PIETA / PIETA / PIETA1924dřevoryt / wood cut / Holzschnitt126 x 167 mms. m. / p. o. / p.Arnošt Hrabal (4.12.1886 Buchlovice – 30. 12.1969 Buchlovice). Grafik a kněz Arnošt Hrabalse narodil ve venkovské rodině žijící v harmonickémsouladu a hluboké křesťanské víře. Poletech si uchoval prožitky z dětství, vzpomínkyna dlouhé obchůzky po okolí s otcem, listonošempři jeho práci, na starou bibli s dřevořezbami,kterým se obdivoval, u svého strýceJana a na chrámový zpěv doprovázený strýcemLukášem hrou na varhany. Dřevořez,hudba a příroda jej fascinovaly celý život. Podokončení gymnázia v Uher. Hradišti studovalHrabal v letech 1906 až 1910 bohosloví na teologickéfakultě v Olomouci. Jeho přímá a bezelstnápovaha ani jeho grafická tvorba nemívalyvždy pozitivní odezvu u kléru. Jako kaplan bylčasto překládán a odesílán do nejodlehlejšíchkoutů severního pohraničí. Výtvarný talent přivedljej v r. 1912 na vídeňskou grafickou školu,kde se po dva roky věnoval především technicedřevořezu.K výtvarnému studiu se Arnošt Hrabal vrátilpo 1. světové válce, kdy jeden semestr strávilstudiem u prof. Jakuba Obrovského napražské Akademii a půl roku se ještě zdokonalovalu prof. Hofbauera na vídeňské grafickéškole. V duchovní správě působil v Libině,Malíně, Branné, v Šilperku, Křenové, Ostravici,Vesce i jinde až do okupace našeho pohraničí.V tvorbě, která kulminovala v letech 1924až 1927, jej posilovalo přátelství s JakubemDemlem a Jaroslavem Durychem i pobytyv intelektuálním prostředí střebovického (třebovického)zámku, kam majitelka, po vzoruhumanistické šlechty, zvala vzdělance, umělcei vědce.První výstavu grafické tvorby uskutečnilArnošt Hrabal ve vídeňském Künstlerhausuv roce 1925. Jeho dílo vyzdvihla kritika prestižníhorakouského časopisu Die graphischenKünste. Později umělec vystavoval častějijako člen SVUM v Hodoníně. Jeho vrcholnýmdílem se stal cyklus 22 dřevořezů vydanýchv r. 1926 pod názvem „Les“. Lesy a drsná jesenickápříroda Hrabalovi – jak píše – učarovala:„Pod Pradědem se mi zjevila monumentalita,mohutnost a původní síla pralesa. Studovaljsem organismus lesních stromů… učil jsemse poznávat k čemu se každý strom hodí, copředstavuje, jakou má tvář… v pralese… uvidíčlověk strom dobra i strom zla, tragédii životai svůj pohřeb.“Ve volné grafické tvorbě hledal Hrabal odpověďna otázky lidského bytí, vyjadřoval láskyplnývztah k přírodě, své vyznání a mravnízanícení. Jeho práce jsou parafrází na události,dění, lidské vztahy. Jsou obestřeny tajemstvím,a vybízejí k meditaci. Umělec vytvořili na sta drobné užité grafiky a věnoval se rovněžknižním ilustracím pro více než třicet titulů.Obsáhlá byla i jeho kresebná tvorba, kterávšak později nedosahovala již dřívější výtvarnéúrovně.JMLit.: H.: NE A-M, s.287, (J. Maliva, H. A. slovníkovéheslo s další literaturou).52

Arnošt HrabalArnošt Hrabal (4. 12. 1886 Buchlovice – 30.12. 1969 Buchlovice). Grafic designer as wellas clergyman, brought up in a harmonious physicaland psychological environment with familyof deep religious faith. Time spend with hisfather poring over the old bible’s wood-etchingprints made quite an impression on the youngboy. Together with further members of his family,markedly uncle Jan and Lukáš, Hrabal sangat church and the impressions made by hisyouth of wood-carving, music and nature fascinatedhim during his whole life. The Olomouctheological faculty features as the artist’s academicjourney starting point after graduatingUher. Hradište’s grammar school. From1906 to 1910 he studied theology continuing toserve as a chaplain in the furthest corners ofthe country. Choice of location was influencedby the occasional character conflict betweenhim and the clergy, with his innocent, directways not always appreciated. 1912 in Vienna’sgraphic school contributed to Hrabal’s fruitbearing spending two years with wood-carvingas main discipline.Returning to his academic art studies at theclose of the war, he studied under prof. JakubObrovsky at Prague’s academy and prof. Hofbauerat Vienna’s school of graphics for onesemester and three months accordingly. Ina clerical sphere, he served in the towmsof Libina, Malín, Branná, Šilperk, Křenov,Ostravice, Véska just to name a few up to theoccupation of the border regions. Work duringthe years 1924 to 1927 coincided with thenew friendship with Jakub Deml and JaroslavDurych taking place in the intelectual scene ofTřebovicka castle whose proprietar attractedacademics, artists and scientists alike.Vienna’s Künstlerhaus in the year 1925 wasthe artist’s first graphic show venue givena critique by the prestigious magazine Die graphischenKünste. Further shows were establishedas member of SVUM in Hodonín (city artistassociation). Cyklus 22 remains his most prizedpiece of work at that time, a 1926 wood--carving under the title Wood. The surroundingmountains and forests bewitched the artistwith the following quote capturing his passion,„Under the Praděd mountains I witnessthe pure grandiosity and netural energy of theancient forest. I studied the organisms of treeswhere I’m familiar with each one’s form fromgood to bad up to the tragegy of burial.“The artist asked many questions about humanexistence through his application of his graphicmedium. People’s existence and connectionwith nature looking for answers through ethicaldevotion. We can paraphrase his work asevents, happenings and human relation envelopedin mystery towards a meditative existence.Over thirty books display Hrabal’s illustrationsin pride of place not forgetting the graphicwork he created alongside this discipline.53

Arnošt HrabalBÍLÁ HORA / White Mountain / Weissenberg1925dřevoryt / wood cut / Holzschnitt244 x 302 mms. m. / p. o. / p.Arnošt Hrabal (4. 12. 1886 Buchlovice – 30. 12.1969 Buchlovice). Der Grafiker und GeistlicheArnošt Hrabal wurde in einer auf dem Landein harmonischem Einklang und in tiefem christlichenGlauben lebenden Familie geboren.Über die Jahre blieben für ihn die Erlebnisseaus seiner Kindheit wach, seine Erinnerungenan lange Rundgänge in der Umgebung mitdem Vater, einem Briefträger, bei dessenArbeit, an die alte Bibel mit Holzschnitten, dieer bei seinem Onkel Jan bewunderte, und anden Kirchengesang, der von seinem OnkelLukaš durch das Spiel auf der Orgel begleitetewurde. Holzschnitt, Musik und Natur fasziniertenihn sein ganzes Leben lang. NachAbschluss des Gymnasiums in Uher. Hradištěstudierte Hrabal in den Jahren 1906 bis 1910Theologie an der theologischen Fakultät inOlomouc. Weder sein direkter und unverfälschterCharakter noch sein grafischesSchaffen fanden immer positiven Anklangbeim Klerus. Als Kaplan wurde er oft versetztund in die entlegensten Winkel des nördlichenGrenzgebietes geschickt. Sein bildnerischesTalent brachte ihn im Jahre 1912 auf dieWiener Graphikschule, wo er sich zwei Jahrelang vor allem der Technik des Holzschnittswidmete. Zum bildnerischen Studium kehrteArnošt Hrabal nach dem 1. Weltkrieg zurück,als er ein Semester mit Studien bei Prof. JakubObrovský an der Prager Akademie verbrachteund sich ein halbes Jahr bei Prof. Hofbaueran der Wiener Graphikschule vervollkommnete.In der Kirchenverwaltung wirkte er in Libina,Malína, Branná, in Šilperk, Křenová, Ostravice,Vesec und anderswo bis zur Okkupation unseresGrenzgebietes. In seinem Schaffen, das inden Jahren 1924 bis 1927 kulminierte, bestärktenihn die Freundschaft mit Jakub Deml undJaroslav Durych sowie die Aufenthalte im intellektuellenUmfeld des Schlosses Střebovice(Třebovice), wohin die Besitzerin, nach Beispieldes humanistischen Adels, Gebildete, Künstlerund Wissenschaftler einlud.Die erste Ausstellung graphischen Schaffensverwirklichte Arnošt Hrabal im Jahre 1925 imWiener Künstlerhaus. Sein Werk hob dieKritik der prestigeträchtigen österreichischenZeitschrift Die graphischen Künste hervor.Später stellte der Künstler häufiger alsMitglied des Verbandes SVUM in Hodonínaus. Der Höhepunkt seines Schaffens stelltein Zyklus von 22 Holzschnitten dar, der imJahre 1926 unter dem Namen Wald herausgegebenwurde. Die Wälder und die raue Naturdes Altvatergebirges hatten Hrabal – wie erschrieb – bezaubert: „Unterhalb des Altvaterserschien mir die Monumentalität, Mächtigkeitund ursprüngliche Kraft des Urwaldes. Ichstudierte den Organismus der Waldbäume…ich habe gelernt zu erkennen, wozu ein jederBaum gebraucht werden kann, was er darstellt,was für ein Gesicht er hat… im Urwald…sieht der Mensch den Baum des Guten, aberauch den Baum des Bösen, die Tragödie desLebens und seine Beerdigung.“Im freien graphischen Schaffen suchte Hrabaldie Antwort auf die Frage des menschlichenSeins, drückte seine liebevolle Beziehungzur Natur aus, seinen Glauben und moralischenEnthusiasmus. Seine Arbeiten sindParaphrasen von Ereignissen, Geschehnissen,menschlichen Beziehungen. Sie sind umwobenvon Geheimnissen und fordern zur Meditationauf. Der Künstler schuf auch an die Hundertkleinere angewandte Graphiken und widmetesich ebenfalls der Illustration von Büchern fürmehr als dreißig Titel. Umfangreich war auchseine Zeichnungsschaffen, das jedoch späterdas frühere bildnerische Niveau nicht mehrerreichte.54

Otakar HubšilPODHRADSKÝ RYBNÍKfish pond IN PodhradÍteich I. GEBIET PodhradÍ1925?olej, překližka / oil on plywood / Öl auf Sperrholz82,5 x 100 cmMPPLit.: T.: NS I, s. 386; Jaroslav Ryška (text), OtakarHubšil. Kresby a grafika (kat. výst.), Okresní vlastivědnémuzeum v Šumperku, Šumperk 1981;Josef Dolívka, Výtvarníci prostějovského regionu,Prostějov 2007, s. 53–54.Otakar Hubšil (22. 9. 1897 Prostějov – 26.1. 1928 Prostějov). Malíř, kreslíř a grafik.Studoval v letech 1920–1924 u VladoBukovace a Maxe Švabinského na pražskéAkademii. Samostatně vystavoval od r. 1926,na kolektivních výstavách od r. 1927. Obdržel1. cenu na výroční výstavě Akademie v r. 1921.Zastoupen ve sbírkách Muzea umění Olomouca Muzea Prostějovska v Prostějově.LDOtakar Hubšil. Born 22. 9. 1897 in Prostějov– died 26. 1. 1928 in the city of birth. Painter,draughtsman and graphic artist. Studies:Prague’s academy of fine art (1920–1924,under Vlaho Bukovac and Max Švabinský).Independent shows taking place from theyear 1926 (CZ), and participation in groupshows from 1927 (CZ). Represented in the followingcollections: Olomouc’s museum of art –Museum of modern art, Prostějov’s city museum.Prizes and awards: 1st prize for the annualexhibition of AVU (1921).Otakar Hubšil. Geboren 22. 9. 1897 in Prostějov– gestorben 26. 1. 1928 in Prostějov.Maler, Zeichner, Grafiker. Studium: Akademieder bildenden Künste in Prag (1920–1924,Vlaho Bukovac, Max Švabinský). Er hatteEinzelausstellungen ab dem Jahre 1926(CZ), Gruppenausstellungen ab dem Jahre1927 (CZ). Vertretung in den Sammlungen:Kunstmuseum Olomouc – Museum modernerKunst, Muzeum Prostějovska (Museum derRegion Prostějov) in Prostějov. Preise: 1. Preisauf der Jahresausstellung an der Akademieder bildenden Künste (1921).55

Erich HürdenErich Hürden (22. 8. 1884 Vídeň – 27. 4. 1969Salcburk). Malíř, po otci českého původu, vlastnímjménem Erich Hlavacek, získal základnívýtvarné poučení u svého otce, rakouskéhokrajináře a výtvarného pedagoga. Uměleckévzdělání si doplnil na vídeňské Akademii.Zprvu společně s otcem zachycoval krajinnéscenérie z rakouských Alp i z Istrie. V době,kdy jeho otec učil v Brně, zajížděl za námětyi na severní Moravu, do Jeseníků. Po r. 1917se trvale usadil v Karlově Studánce a stal sevyhledávaným krajinářem zdejšího horskéhoprostředí. Vedl i letní malířské kurzy pro lázeňskéhosty. Krajinu zachycoval realisticky, častona obrazech miniaturních formátů. Soustředilse zejména na zaznamenání krajinného půvabuv letním i zimním období, jak v olejomalbách,tak i v grafických listech, zpravidla vytvořenýchv technice akvatinty. Podle Hürdenovaprojektu byly vybaveny, bohužel nedochované,interiéry hotelu Hubertus v Karlově Studánce,které souzněly s umělcovými obrazy. Po odsunuNěmců po druhé světové válce žil pod jménemHlavacek v obci Obertrum (v domě č.115), při obertrumském jezeře, severovýchodněod Salzburku. Umělcovy obrazy a grafikyse dochovaly v muzeích v Opavě, Bruntálea Klosterneuburgu v Rakousku.JMLit.: J. Maliva, V tichu horských samot. Několikpoznámek k dílu malíře Hrubého Jeseníku, ErichaHürdena, Sborník bruntálského muzea, Bruntál 2008,(uvedena další literatura).56

Erich HürdenPODZIMNÍ ZÁPAD SLUNCE V JESENÍKÁCHAutumn Sunset in JesenÍkyHerbstSonnenuntergang in JesenÍky1935olej, překližka / oil on plywood/Öl auf Sperrholz94x85 cms. m. / p. o. / p.HORSKÉ SVAHY / Mountain SlopesBergland Senken1919olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand28x30 cms. m. / p. o. / p.Erich Hürden (22. 8. 1884 Vienna – 27. 4.1969 Salzburg). Painter whose father ErichHlavacek of Czech origin influenced his creativematurity whilst working as an Austrianlandscape painter and pedagogue. Graduatedfrom Vienna’s Art academy and developedhis artistic talents by joining his father recordingthe physical beauty of the Austrian Alpsand the Istrian peninsula. His father also enabledHürden to appreciate the scenery of theJeseníky mountains in northern Moravia throughhis teaching work position in Brno. After1917 Hürden based himself in the recreationaltown of Karlova Studanka engaging himself inlandscape painting alongside running paintingcourses for summer guests in the town. Formof artistic work took shape often in miniatureformats concentrating on the regions mainattractions in oils and graphic medium. HotelHubertus’s interior dorned his work whichremained but a chapter when, under the nameHlavacek, moved to Obertrum (house no. 115)after the northern Moravian area was takenover in the war. The town’s located by the lakeof the same name by Salzburg. Hürden’s paintingand graphic work is preserved and may beviewed in the museums of Opava, Bruntál andKlosterneuburg in Austria.57

Erich HürdenKRÄUTERGEBIRGE / Krauter Mountain rangeKräutergebirge1919akvatinta / aquatint / Aquatinta112 x 112 mmMBKRÄUTERGEBIRGE / Krauter Mountain rangeKräutergebirge1919olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand28 x 30 cms. m. / p. o. / p.Erich Hürden (22. 8. 1884 Wien – 27. 4.1969 Salzburg). Der Maler, vonseiten desVaters tschechischer Herkunft, ursprünglichenNamens Erich Hlavacek, erhielt seinebildnerische Grundlehre von seinem Vater,einem österreichischen Landschaftsmaler undbildnerischen Pädagogen. Seine bildnerischeAusbildung ergänzte er an der WienerAkademie. Anfangs fing er gemeinsam mitseinem Vater die landschaftliche Szenerieder österreichischen Alpen und Istriensein. Während der Zeit, in der sein Vater inBrno lehrte, fuhr er auch nach Nordmähren,ins Altvatergebirge, um neue Motive zuerschließen. Nach 1917 ließ er sich dauerhaftin Karlova Studánka nieder und wurdezu einem beliebten Landschaftsmalerdes hiesigen Gebirgslandes. Er leitete auchSommermalkurse für Kurgäste. Die Landschafthielt er auf realistische Art und Weise fest, oftauf Bildern in Miniaturformat. Er konzentriertesich vor allem auf die Aufzeichnung der reizvollenLandschaft in der Zeit des Sommersund des Winters, sowohl auf Ölgemälden alsauch auf graphischen Blättern, in der Regelunter Verwendung der Aquatintatechnik. NachHürdens Projekt wurde das leider nicht erhaltengebliebene und ganz im Einklang mit seinenGemälden stehende Interieur des HotelsHubertus in Karlova Studánka ausgestattet.Nach der Aussiedlung der Deutschen nachdem zweiten Weltkrieg lebte er unter demNamen Hlavacek in der Gemeinde Obertrum(im Haus Nr. 115), am Obertrumer See, nordöstlichvon Salzburg. Die Gemälde und Grafikendes Künstlers blieben in Museen in Opava,Bruntál sowie in Klosterneuburg in Österreicherhalten.58

Alois KučeraU KOSTELA / At the Church / BEI DeR Kirche1941olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand58 x 97 cms. m. / p. o. / p.Alois Kučera (28. 1. 1905 Litovel – 28. 3.1962 Olomouc). Otec malíře, stejného křestníhojména, byl vyučen stolařem a pracovalpozději v dělnické profesi na litovelské pile.Jeho syn, nejstarší ze tří dětí, projevoval odmládí výtvarný talent a sklon ke studiu. Protose měl věnovat pedagogické dráze. V letech1925–1926 se Alois Kučera skutečně připravovalna povolání učitele kreslení studiem naČeském vysokém učení technickém v Praze.Jeho výrazný výtvarný talent jej záhy odvedlna pražskou Uměleckoprůmyslovou školu(k V. H. Brunnerovi), kterou ukončil v r. 1930.Souběžně si rozšiřoval teoretické vzdělání napražské filozofické fakultě. Zprvu učil na středníškole, kam jezdil z Litovle. Za pobytu v Litovlizaložil se svojí ženou, Františkou (roz.Uličnou), rodinu. Později, až roku 1938, působilKučera na českém gymnáziu v Opavě, kamse i s rodinou přestěhoval. Po okupaci našehopohraničí musel odejít do českého vnitrozemí.Krátce učil ve Strážnici a pak se s rodinouusadil v Olomouci. Zprvu vystavoval jakočlen s MSVU v Ostravě a Sdružení výtvarnýchumělců Purkyně, později patřil k aktivním členůmSOV.Jako malíř překračoval Alois Kučera průměrmalířské tvorby moravského regionu jak svýmiobrazy zátiší, hlav a postav, reflektujícímisoudobé proudy evropského malířství, takjiž některými časnými, expresivně podbarvenými,krajinami. Zájem malíře o modernívýtvarný výraz i jeho sklony k umělecké stylizacisouznívaly s tvorbou představitelů avantgardya nevyhnuly se ani ohlasu na estetikupurismu, poetismu a na podněty tvorby Jos.Čapka i Jos. Šímy. Kučerovy malby těchto letcharakterizoval Jaroslav Pacák v jubilejní brožuřeMladé umění na Hané slovy „ … podniklvýzkum … do snového pásma nadrealismu,představy, zbavené logických spojů, setu prolínají přímo s reflexy, dávajíce v těžkých,horečnatých stavech zaznívat citům a potlačovanýmpudům ze dna podvědomí“. Kučerovadíla konce 30. let nejednou skrývala takénarážky a podtexty reflektující politické události,zašifrované i v scénách s hravým klaunem,žongléřem a cirkusovým koněm. V dramatickénaléhavosti byla dobová atmosféra naznačenanapříklad na obraze Ukřižovaný. Za 2. světovéválky věnoval se Kučera převážně krajinomalbě.Některé jeho malby z doby po r. 1948se podřizovaly požadavkům popisného realismu,obrazy, zejména malby zátiší, ze závěruumělcova života, se však vracely ke kubistickémutvarosloví.Od r. 1948 působil Alois Kučera až do své smrtijako docent (od r. 1951/52 vedoucí katedry),Ústavu výtvarné výchovy pedagogické fakultyzdejší univerzity. Učil malbě a malířské technologiia podílel se na rozvoji talentu pozdějšíchstředoškolských profesorů kreslení i napočátcích tvůrčí cesty svého syna, sochařea grafika.JMLit.: H.: NE, s. 421 (J. Maliva: K. A., slovníkové heslos další literaturou).59

Alois KučeraZ VERNÍŘOVIC / From VERNÍŘOVICEVon VERNÍŘOVICE1946olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand49,5 x 60 cmMUOÚVOZ / Farm Track / HOHLweg1945?olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand80 x 118 cms. m. / p. o. / p.Alois Kučera (28. 1. 1905 Litovel – 28. 3. 1962Olomouc). Father a painter of the same christianname qualified as a carpenter later to takeup labouring work at the local saw-mill. Aloisjunior, oldest of three siblings, was advisedtowards the pedagocical field from an earlyage relected in the boy’s talent. 1925–1926saw Alois Kučera prepare for the position of Artteacher through studies at the technical instituteof higher education in Prague followed by thecity’s Industrial Art school under V. H. Brunnerin 1930. At the time Alois undertook theoreticalstudies at the philisophical faculty beforemoving to the town of Litovel the following yearwhere he started teaching. This chapter of hislife, together with wife Františka (nee Ulična)takes us up to the year 1938 where, movingto northern Moravia, he took a teaching positionat Opava city’s grammar school. After a briefteaching post in the village Strážnice wherethe family moved resulting from occupyingforces in the north, they settled in the city ofolomouc. With regards to Artist organisations,Alois Kučera showed work in Ostrava throughthe MSVU (Artist’s association) and Sdruženívýtvarných umělců Purkyně (Artist’s association)later becoming an active member of theSOV (Artist’s Union).The Moravian region set the scene for Kučera’screations, from his still-lifes to expressive landscapesreflecting the European Art scene streamat that time. Kučera’s strong connectionwith modern artists ranging from the genresof poetic purism to th avant-garde are remindedby those including Jos. Čapka and Jos.Šímy. During these years we have to be remindedby the words of Jaroslav Pacák who nicelysummed up Kučera’s work: in the jubileeedition of Region Hana’s young generation ofArt „…fully researched... through the threadsof neo-realism, evocation, delocation of logisticspervaded through reflexes, pulling throughthe struggle into the vibrations of the subconscious.“Works displaying the figures ofa clown, juggler and circus horse give a politicaltone through it’s layers refecting the moodand situation of the people during the 1930s.One example worth mentioning indicating theatmosphere during this part of the 20th centurysums up the country’s mood through thework Crucifiction. After the second world warKučera’s landscape work took the form of distinctiverealism whilst his still-life pieces paintingup to the time of his death took on a morecubist form. From the year 1948 Kučera servedas dean of the local university’s pedagogicalfaculty (1951–1952 as head of dept.) upuntil the time of his death. Kučera taught a lineof future teachers and also helped pave theway for his son’s future career of sculpture andgraphics.60

Alois KučeraAlois Kučera (28. 1. 1905 Litovel – 28. 3.1962 Olomouc). Der Vater des Malers, gleichenVornamens, war Schreiner von Berufund arbeitete später in einem Arbeiterberufim Sägewerk von Litovel. Sein Sohn, derälteste von drei Kindern, zeigte bereits frühbildnerisches Talent und eine Neigung zumStudium. Deshalb sollte er sich der pädagogischenLaufbahn widmen. In den Jahren1925–1926 bereitete sich Alois Kučera auchtatsächlich auf den Beruf eine Zeichenlehrersdurch ein Studium am der TschechischenTechnischen Hochschule in Prag vor. Seinstarkes bildnerisches Talent führte in schonbald an die Prager Schule für angewandteKunst (zu V. H. Brunner), die er im Jahre1930 abschloss. Gleichzeitig erweiterte er seinetheoretische Ausbildung an der Prager philosophischenFakultät. Anfangs unterrichteteer an einer Mittelschule, wohin er von Litovelaus fuhr. Während seines Aufenthaltes inLitovel gründete er mit seiner Frau Františka(geb. Uličná), eine Familie. Später, erst imJahre 1938, wirkte Kučera am tschechischenGymnasium in Opava, wohin er auch mit seinerFamilie umzog. Nach der Okkupation destschechischen Grenzgebietes musste er indas Landesinnere abwandern. Er unterrichtetekurz in Strážnice und ließ sich dann mit seinerFamilie in Olomouc nieder. Anfangs stellteer als Mitglied des Verbandes MSVU Ostravaund des Sdružení výtvarných umělců Purkyně(Verbandes bildender Künstler Purkyně) aus,später gehörte er zu den aktiven Mitgliederndes Verbandes SOV.Als Maler überschritt Alois Kučera denDurchschnitt des malerischen Schaffensder mährischen Region sowohl mit seinenStillleben von Köpfen und Gestalten, diedie zeitgenössischen Strömungen der europäischenMalerei reflektierten, als auchbereits mit seinen frühen, expressiv untermaltenLandschaftsbildern. Das Interessedes Malers am modernen bildnerischenAusdruck sowie seine Neigung zur künstlerischenStilisierung standen im Einklang mitdem Schaffen von Vertretern der Avantgardeund wichen auch dem Widerhall auf denästhetisch Purismus, Poetismus und denAnregungen aus dem Schaffen von Jos.Čapek und Jos. Šíma nicht aus. KučerasMalerei jener Jahre charakterisierte JaroslavPacák in der Jubiläumsbroschüre Mladé uměnína Hané (Junge Kunst in der Haná-Region)mit den Worten „…er unternahm Forschungen…in die Traumwelt des Überrealistischen, vonlogischen Verbindungen befreite Vorstellungenvermischen sich direkt mit Reflexen, die inschweren, fieberhaften Zuständen Gefühleund unterdrückte Triebe aus dem unterstenUnterbewusstsein anklingen lassen“. KučerasWerke vom Ende der 30er Jahre verbargenoftmals auch Andeutungen und Untertöne,die die politischen Ereignisse reflektierten,auch verschlüsselt in Szenen mit einem verspieltenKlaun, einem Jongleur und einemZirkuspferd. In dramatischer Dringlichkeitwurde die zeitgenössische Atmosphäre z.B.im Bild Ukřižovaný (Der Gekreuzigte) angedeutet.Während des 2. Weltkrieges widmetesich Kučera vor allem der Landschaftsmalerei.Einige Gemälde aus der Zeit nach 1948 unterwarfensich den Anforderungen des beschreibendenRealismus, die Bilder, vor allemStillleben, die gegen Ende des Lebens desKünstlers entstanden, kehrten jedoch zurkubistischen Formenlehre zurück.Ab dem Jahre 1948 bis zu seinem Todewirkte Alois Kučera als Dozent (ab 1951/52 als Lehrstuhlleiter), des Instituts für bildendeKunst der pädagogischen Fakultätder hiesigen Universität. Er unterrichteteMalerei und Malertechnologien und beteiligtesich an der Entwicklung von Talentenspäterer Mittelschulzeichenlehrer sowie anden Anfängen des Schaffensweges seinesSohnes, eines Bildhauers und Graphikers.61

Oldřich LasákPARTIE Z DRAHANSKÉ VRCHOVINYScenery from DrahanskÁ VRCHOVINALandschaft DrahanskÁ VRCHOVINA1925?olej, lepenka / oil on Pasteboard / Öl auf Pappe39 x 50 cmMPPZIMA V LOŠOVĚ / WINTER IN LOŠOVWINTER IN LOŠOV1937olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand100 x 140 cmUMOOldřich Lasák narozen 19. 12. 1884 v BěleckémMlýně u Zdětína na Moravě (okr.Prostějov) – zemřel 26. 11. 1968 v Ostravě.Malíř, kreslíř, karikaturista, grafik, scénograf,věnoval se rovněž literární činnosti (básně,vzpomínkové prózy). Studia: Akademie výtvarnýchumění v Praze (1905–1910, BohumilRoubalík, Vlaho Bukovac, Hanuš Schwaiger).Samostatně vystavoval od roku 1923 (CZ),společně od roku 1911 (CZ, A). Zastoupení vesbírkách: Moravská galerie v Brně, Muzeumumění Olomouc – Muzeum moderního umění,Muzeum Prostějovska v Prostějově, Galerievýtvarného umění v Ostravě a soukromé sbírky(CZ). Ceny: Umělecká zemská cena za malířskédílo (1947, Ostrava). Členství v uměleckýchskupinách a spolcích: Sdružení výtvarnýchumělců moravských v Hodoníně (od1913), Moravsko-slezští výtvarní umělci v Ostravě(od 1929).LDOldřich Lasák. Born 19. 12. 1884 in BěleckyMlýn near Zdětína na Moravě (Prostějov region)– died 26. 11. 1968 in Ostrava. Painter,draughtsman, cartoonist, graphic artist, scenographerand engaged in literature (poems andprose work). Studies: Prague’s academy of thefine arts (1905–1910, under Bohumil Roubalík,Vlaho Bukovac and Hanuš Schwaiger). Workshown in independent exhibitions from 1923(CZ), and in group shows from 1911 (CZ, A).Work represented in the following collections:Moravian gallery in Brno, Museum of art inOlomouc – Museum of modern art, City museumof Prostějov, Gallery of fine arts in Ostravaas well as private collections (CZ). Prizes andawards: Fine art national prize for painting(1947, Ostrava). Membership in art organisations:Union of Moravian fine artists in Hodonín(from 1913), Moravian – Silesian fine artistsin Ostrava (from 1929).Oldřich Lasák. Geboren 19. 12. 1884 inBělecký Mlýn bei Zdětín in Mähren (BezirkProstějov) – gestorben 26. 11. 1968 in Ostrava.Maler, Zeichner, Karikaturist, Grafiker,Bühnenbildner, er widmete sich ebenfalls derliterarischen Tätigkeit (Gedichte, Erinnerungsprosa).Studium: Akademie der bildendenKünste in Prag (1905–1910, Bohumil Roubalík,Vlaho Bukovac, Hanuš Schwaiger). Er hatteEinzelausstellungen ab dem Jahre 1923 (CZ),Gruppenausstellungen ab dem Jahre 1911(CZ, A). Vertretung in den Sammlungen:Moravská galerie in Brno, KunstmuseumOlomouc – Museum moderner Kunst, MuzeumProstějovska (Museum der Region Prostějov)in Prostějov, Galerie der bildenden Kunstin Ostrava und Privatsammlungen (CZ).Preise: Künstlerischer Landespreis für dasMalerwerk (1947, Ostrava). Mitgliedschaft inden Künstlergruppen und -vereinen: Verbandder mährischen bildenden Künstler in Hodonín(ab 1913), Mährisch-Schlesische bildendeKünstler in Ostrava (ab 1929).Lit: Výtvarníci Ostravska. Oldřich Lasák. [Katalogvýstavy]. Text J. B. Svrček. Ostrava, Krajská galerie1955. – Toman, Prokop: Nový slovník československýchvýtvarných umělců, I. díl, A–K. Výtvarné centrumChagall 1993, s. 10. – Kolektiv autorů: Prostějovv malbě, kresbě, grafice. Město Prostějov 2004, s.128–133. – Dolívka, Josef: Výtvarníci prostějovskéhoregionu. Prostějov, Klub přátel výtvarného umění2007, s. 83–84.62

Jindřich LenhartJindřich Lenhart (6. 4. 1878 Vídeň – 14. 9.1955 Olomouc, Svatý Kopeček), pocházelz železničářské rodiny, která po otcově smrtižila ve skrovných poměrech. Jindřich se vyučilřemeslu, které bylo blízké jeho výtvarnýmzájmům a talentu. Po vyučení byl zaměstnánve Vídni a v Praze. při zaměstnání navštěvovalvečerní kurzy malby. V roce 1902, již jako mistr,přišel do Velkého Týnce malovat kulisy proochotnické divadlo. Pak získal zakázky v Litovlia v Olomouci, kde si založil písmomalířskoua dekoratérskou dílnu a dále se zdokonalovalv malbě u zdejších profesorů Karla Wellneraa Jindřicha Havlíčka. Do výstavní síně německéhospolku přátel umění se pokusil proniknoutjako neprofesionál již v r. 1902 pod fiktivnímjménem Ehler, jeho úskok byl však odhalen.Pod smýšleným jménem Jindřich Havlasazaslal své malby opět v r. 1910 na olomouckouVII. výstavu hodonínského SVUM. Jako „malíř--natěrač“ byl Lenhart místní veřejností dlouhoodmítán. Teprve když se v r. 1923 počal vydávatza rodáka z Nymburka, byl přijat za členaSdružení výtvarných umělců severočeských(od r. 1929 přejmenovaném na SVU v Praze),počal pronikat i na olomouckou výtvarnouscénu. Řadu působivých kreseb i olejů vytvořilLenhart již za první světové války na frontěv Haliči a v severní Itálii (zařazen jako důstojnickýsluha). O jeho časné malířské citlivostisvědčí např. koloristicky jemně laděná podhorskákrajina Cordenons, řešená v něžně narůžovělýcha modrozelenavých tónech nanášenýchimpresívně chvějivými doteky štětce.V poválečných letech započala Lenhartovahledačská malířská cesta reflektující zprvupodněty Kalvodovy tvorby, později vlivy malbyAnt. Slavíčka, A. Mervarta i dalších umělců.Teprve po návštěvě Paříže, kam malíř jel sesvým častým objednavatelem reklamních úkolů,velkoobchodníkem J. Andrem asi v r. 1925,zaujalo jej soudobé francouzské malířství,zejména tvorba Mořice Utrilla a později expresivněpodbarvená Vlaminckova díla z počátkudvacátých let. Klíčový význam měl pro umělcerok 1927, kdy pobýval v okolí Poličky a malovalspolu s Václavem Trefilem, BořivojemŽufanem a Bohumírem Dvorským. Již následujícímrokem předal živnost svému synovi Otovia nadále se věnoval výhradně malířství.Kompilativní a učenlivou povahu Lenhartovytvorby dokládá celá řada jeho kresebnýchkopií (například v jeho monografii o Derainoviz r. 1931 – z doby kdy Lenhart navazovalkontakt s žáky Nejedlého krajinářské školy– i vlastní kresby a barevné parafráze, kterési Lenhart vlepil do Vlaminckovy monografieod F. Felse, a podobné záznamy z pozdějšíchlet, kdy umělec pronikal tvůrčím stylem tvorbyVlastimila Rady, Willi Nowaka nebo PierraBonnarda). V malířově pozůstalosti nechybělyani doklady o výtvarných pokusech kubistickéhocharakteru.Význam krajinářského díla Jindřicha Lenhartaspočívá především v tom, že se vzepřel výtvarnémutradicionalismu olomouckého regionua vnášel do zdejšího prostředí aktuální podnětyzápadoevropské malířské tvorby.JMLit.: H.: NE, str. 444 (J. Maliva: L. J., slovníkové heslos další literaturou).63

Jindřich LenhartJindřich Lenhart (6. 4. 1878 Vídeň – 14. 9.1955 Olomouc, Svatý Kopeček), comes froma family working for the railways where afterthe death of his father, had a meagre existence.Lenhart learned the trade of craftsmanwhich worked in nicely with his person area ofinterest and talent. Vienna opened a chapter ofhis life after finishing his studies continuing toemployment there following on to Prague. Thisdidn’t deter him from continuing his art in theform of evening painting lessons. In the year1902 painted coulisses for the Velky Týnecamateur dramatics theatre before taking onfurther commissions in Litovel and Olomouceventually setting up a practice lettering anddecorating. With local artists and professors K.Wellner and J. Havlíček Lenhart started makingwaves with painting to the extent of penetratingthe german artist forum under the false identityof Ehler where in 1902 he was found out. 1910was the year the same trick was tried whilstattempting to represent work at Olomouc regionVII. Hodonín’s SVUM, under the name ofJindřich Havlas. This was due to the fact thathe had in the past been turned down due to hisdecorating background not fitting the clique. Itwasn’t until 1923 when he eventually succeededin entering Fine artist’s group of the northernCzech region (from 1929 name changedto SVU Prague), giving him the opportunity tofinally penetrate the Olomouc art scene. Nowwe enter World War I when, serving on theItalian front as an officer, Lenhart neverthelesswas able to complete a range of impressiveoils and drawings.The Cordenon regionwas, under his brush, treated with soft tonesof blue-green and red in a style warmly received.After the war ended, the artist was determinedto continue painting in the direction ofKalvoda’s inspiration later to be influenced bythe work of Ant. Slavíčka, A. Mervarta anda number of other artists. J. Andre, his manageraccompanied Lenhart around the year1925 to Paris and got involved with the art scenethere, especially concerning the works ofM. Utrilla and later Vlaminckova’s. After returning,a key moment started in the year 1927when the artist settled in Poličky and paintedwith V. Trefil, B. Žufan and B. Dvorský. The followingyear he handed over his business to hisson and emersed himself totally into his paintingcareer. Derain’s monography from 1931 aswell as further works from Vlastimil Rada, WilliNowak and Pierre Bonnard were subject matterfor Lenhart in his style of contemplation andcarefull study not devoid of course from cubistelements.To conclude this passage, it goes to say thatLenhart’s engagement in painting was able toside-step the traditionalist mood of the time ofthe Hana region and rather draw friut from thescene in Western Europe.64

Jindřich LenhartMOST PŘES ŘEKU MORAVU / Bridge across theMorava/Brücke über die Morava1920?olej, papír / oil on Paper / Öl auf Papier25 x 32,5 cms. m. / p. o. / p.ZIMA V LOŠOVĚ / WINTER IN LOŠOVWINTER IN LOŠOV1942olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand63 x 77 cmMUOJindřich Lenhart (6. 4. 1878 Wien – 14. 9. 1955Olomouc), Svatý Kopeček), stammte aus einerEisenbahnerfamilie, die nach dem Tode desVaters in bescheidenen Verhältnissen lebte.Jindřich erlernte ein Handwerk, das seinembildnerischen Interessen und seinemTalent nahe stand. Nach der Lehre war er inWien und in Prag angestellt. Nach der Arbeitbesuchte er abendliche Malkurse. Im Jahre1902, bereits als Meister, kam er nach VelkéhoTýnce, um die Kulissen für das Laientheaterzu malen. Danach bekam er Aufträge in Litovelund in Olomouc, wo er eine SchriftenmalerundDekorateurwerkstatt gründete sowiesich bei den Professoren Karl Wellner undJindřich Havlíček in der Malerei weiterbildete.Bereits im Jahre 1902 versuchte er unterdem fiktiven Namen Ehler als Amateur inden Ausstellungssaal des deutschen Vereinsder Künstlerfreunde vorzudringen, seine Listwurde jedoch entdeckt. Unter dem erfundenenNamen Jindřich Havlasa sandte er seineMalereien 1910 an die VII. Ausstellung desVerbandes SVUM in Olmütz. Als „Maler undLackierer“ wurde Lenhart von der örtlichenÖffentlichkeit lange abgelehnt. Erst als er imJahre 1923 begann, sich als Landsmann ausNymburk auszugeben, wurde er als Mitgliedin den Verband nordböhmischer bildenderKünstler (Sdružení výtvarných umělců severočeských)(seit 1929 umbenannt in SVUPrag) aufgenommen, er begann auch in dieOlomoucer Szene der bildenden Künstler vorzudringen.Eine Reihe beeindruckender Zeichnungenund Ölgemälde schuf Lenhart bereits währenddes 1. Weltkrieges an der Front Halič und inNorditalien (eingestuft als Offiziersdiener). Vonseiner frühen malerischen Empfindsamkeitzeugt z.B. die koloristisch fein abgestimmteLandschaft von Cordenons, in zarten Rosaundblaugrünen Tönen, aufgetragen mit impressivflimmernden Pinselberührungen. In denNachkriegsjahren begann Lenharts malerischeSuche, die anfangs die Motive desSchaffens von Kalvoda reflektierte später danndie Einflüsse der Malerei von Ant. Slavíček, A.Mervart und weiterer Künstler. Erst nach einemBesuch von Paris, wohin er mit seinem häufigenAuftraggeber für Reklamearbeiten, demGroßhändler J. Ander etwa im Jahre 1925fuhr, nahm ihn die zeitgenössische französischeMalerei für sich ein, insbesondere dasSchaffen von Maurice Utrillo und später dieexpressiv untermalten Werke von Vlaminckvom Anfang der zwanziger Jahre. EineSchlüsselbedeutung hatte für den Künstler dasJahr 1927, als er sich in der Umgebung vonPolička aufhielt und gemeinsam mit VáclavTrefil, Bořivoj Žufan und Bohumír Dvorský malte.Bereits das nachfolgende Jahr übergab ersein Geschäft seinem Sohn Ota und widmetesich weiterhin ausschließlich der Malerei.Den kompilativen und gelehrigen Charakterdes Schaffens von Lenhart belegen eine ganzeReihe seiner Zeichenkopien (zum Beispielin seiner Monographie über Derain aus demJahre 1931 – aus der Zeit, in der LenhartKontakt mit den Schülern aus NejedlýsLandschaftsmalerschule aufnahm – und aucheigene Zeichnungen und farbige Paraphrasen,die Lenhart in Vlamincks Monographie vonFels klebte, und ähnliche Aufzeichnungenaus späteren Jahren, in denen der Künstlerin den Schaffensstil von Vlastimil Rada, WilliNowak oder Pierre Bonnard eindrang). ImNachlass des Malers befanden sich auchBelege von bildnerischen Versuchen kubistischenCharakters.Die Bedeutung der landschaftsmalerischenWerke Jindřich Lenharts besteht vor allem darin,dass er dem bildnerischen Traditionalismus derOlomoucer Region Widerstand leistete und indie hiesige Atmosphäre aktuelle Anregungendes westeuropäischen malerischen Schaffenseinbrachte.65

Stanislav LolekStanislav Lolek (13. 11. 1873 Polonín u Zábřehuna Moravě – 9. 5. 1936 Uherské Hradiště).Získal první podněty k malování u svého otce,vlastivědného pracovníka, řídícího nadučitelemístní školy, který rozpoznal výtvarný talentsyna. Ten na okamžiky z dětství v úvodu k Loveckémudeníku vzpomíná: „Byl jsem ještěmrňavý kluk, snad ve druhé třídě obecné školy,když mi otec … dával kreslit nejtěžší předlohy… červená nebo modrá tužka, zelený nebočervený inkoust, nějaká živá barva, to mi působiloskoro fyzickou rozkoš“.Po ukončení čtvrté třídy reálky v Prostějověnavrhoval mladému Lolkovi jeho otec studiumna pražské Akademii. Chlapec se však rozhodlpro svojí druhou životní vášeň, lásku k přírodě.Nastoupil lesnickou praxi ve Veselí na Moravě,kde pobyl rok. Pak mu otec zajistil místo na jihuČech, v Blatné. Odtud Lolek přešel na lesnickéučiliště do Písku. Po ukončení školy nastoupiljako adjunkt do kanceláře panství v Lnářích.Talent mladíka zde podpořil jeho nadřízenýTh. Mokrý i majitel panství. Když Lolek r.1895 nastoupil na pražskou Akademii do krajinářskéškoly Julia Mařáka, měl bezmála 22let. Výtvarné poznatky čerpal nejen od učitele,ale též od zkušenějších kolegů, zejména F.Kavána, B. Dvořáka, A. Kalvody a A. Slavíčka.U Mařáka získal i prvé poučení o grafickýchtechnikách, které si po ukončení Akademiedoplnil za dvouletého studia z Hlávkova stipendiav Mnichově. Pražské studium Lolekukončil po Mařákově smrti v r. 1901 u RudolfaOttenfelda. Po návratu z Mnichova, v letech1903–1907, pobýval malíř střídavě na severníMoravě, v Nemile i v Lošticích a v Čechách,v Blatné a Lnářích. Teprve v r. 1907 si pořídilateliér v Praze na Vinohradech. V Lolkově tvorběto byl významný rok; spolu s Ant. Slavíčkema K. Minářem již v dubnu odjížděl na tři týdnydo Paříže. Umělec byl od r. 1900 členem SVUMánes, Klubu přátel umění v Brně, od r. 1907členem SVUM v Hodoníně a Jednoty umělcůvýtvarných v Praze.Malířské dílo Stanislava Lolka se rozvíjelo vedvou hlavních tematických okruzích. Jednuvrstvu představovaly obrazy se stromovou klenbou,zpravidla oživované barevnými akcentyoděvu figurálního komparsu. Zaznamenávalyaleje s prosvětlenými průzory a s výraznýmikontrasty slunečního svitu a zastíněných partií(Ve stínu kaštanů, před r. 1907, V hostinskézahradě, 1909, V hradištském parku 1917,V zámecké aleji, 1923 atd.). Neskrývaly poučeníprosluněnými obrazy letních restauracía alejí Maxe Liebermanna z počátku 20. stoletípříznačnými robustně usazenými impresivnímiskvrnami. Tuto skupinu Lolkových obrazůpředcházely malby volně otevřené krajiny,ve kterých převažoval zprvu realistický pohledmalíře na krajinu a jeho zájem pojednat motivyv duchu plenérismu a náladovosti koncestoletí. V těchto malbách autor nejednou reagovalna časné Slavíčkovy práce (Pasoucí seovce, 1901, Na pastvě, 1903, Smutek v lese,1906). Po návratu z Paříže se Lolkův malířský66

Stanislav LolekŽLOUTNOUCÍ LISTÍTurning of the LeavesFarbenwendepunkt der Blätter1910?olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand96 x 121 cmMUOKRAJINA PŘED BOUŘÍLANDSCAPE BEFORE THE STORMLANDSCHAFT VOR DEM STURM1897olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand98 x 81,5 cmMUOrukopis stal subtilnějším, celkový výtvarný projevbezprostřednějším a barevně jiskřivějším.Na obraze Láska mateřská (1908), jsou barvydo sebe navzájem zapuštěny, nanášenyvervními úhozy štětce. Dílo má atmosférickyodhmotněné pozadí a pastózní reliéf v popředí.Vrcholným dílem malíře se stal obraz Napastvě (též Slunný den), vytvořený na Telčskuv r. 1911 bezmála v pointilistickém duchu, jakookouzlující harmonická souhra samostatnýchbarevných skvrn a úhozů štětce.V letech 1903 až 1907 pobýval Lolek krátkodoběv obcích Nemile a Loštice. I pozdějitýdny trávil v Lošticích, kde měl blízkého přítele,Adolfa Kašpara (Pod stromem, 1909–1910; Lom, 1909; V hostinské zahradě, před1909 a další). Již na počátku své malířskédráhy navštívil umělec Olomouc, aby panuPrombergrovi předal sérii svých akvarelů prozhotovení pohlednic. Pro olomouckou radnicimaloval v r. 1918 olej Orloj – pohled naradnici při západu slunce, který, spolu s obrazemPohled na jezdeckou sochu Césarovuod Adolfa Kašpara, byl určen pro zasedacísíň. V roce 1925 mu Klub přátel umění uspořádalv Olomouci soubornou výstavu uvedenouna plakátě s motivem panoramatu města.Na jihu Moravy si umělec oblíbil zejménaLuhačovice a Uherské Hradiště, kde se pozdějitrvale usadil.Do obecného povědomí se Lolek vepsal svýmiobrazy lesní zvěře a knižními ilustracemi,zejména kresbami, ze kterých vzešlaTěsnohlídkova Liška Bystrouška a známéhudební dílo Leoše Janáčka.JMLit.: H.: NE s. 456 (J. Sedlář: L. S., slovníkovéheslo s další literaturou).67

Stanislav LolekStanislav Lolek (13. 11. 1873 Polonín nearZábřeh na Moravě – 9. 5. 1936 UherskéHradiště) given first stimili by his father , a homelandstudy worker who, through the localschool realised his son’s potential talent. Theartist remembers a prologue from his childhoodreading hunting diary: „I was just a kid,probably 2nd grade, when we were given theimpossible task of choosing between a redand blue pencil, green or red ink, some kind ofliving colour, it just gave me pure delight.“The young artist’s father offered him the opportunityto continue studies at Prague’s academyafter finishing 4th grade. Attractive as it was,Stanislav nevertheless choose to engage inhis second pasion, nature. This took him toVeselí na Moravě for a year where he undertookforest practice. Southern Bohemia was nextstop followed by Písek town’s forestry school.Th.Mokrý and state owner in Lnářy helpeddevelop the young artist’s talents while he workedfor them before continuing to Prague academy’sJulia Mařáka landscape painting dept.He was merely 22 years of age at this time.Colleagues F. Kavána, B. Dvořáka, A. Kalvodyand A. Slavíčka helped alongside teachers inthe growth of the 22 year old’s artistic talent.U Mařáka presented him with his first tastein the sphere of technical graphics where hecontinued to the Wolf and Heinemann schoolin Munich to complete 2 years of these studies.Afterthe death of Mařák, Stanislav continuedunder Rudolf Ottenfeld in 1991 beforespending 2 years in Munich and returning toMoravia for the duration of 1903–1907. Theseyears were spent in the villages Nemile, Lošticeand Blatná followed by Lnáře in Bohemia.From the year 1907 Lolek took a studio inPrague’s Vinohrady area where he concludedthe year on a high note with regards to thesuccess of his painting coinciding with a threeweek trip to Paris with Ant. Slavíčkem andK. Minářem.On a biographical note, 1900 saw our artistjoin the SVU Mánes group, Brno’s group ofartist friends and from 1907 SVUM in Hodonín(Hodonin’s fine art group) and Prague’s unityof fine artists.Lolek’s work can be put into two departments,firstly when we look at compostions with recliningtree forms compared with anatomy.Secondly when we look at the contracting shadesand usage of light in the alley works In theshade of the chesnut tree before 1907, In theinn-keeper’s garden 1909, Hradiště castle park1917, In chateux alley 1923 to name but a few.It has to be reiterated that the landscape worksof the artist complete with soul and motifs tooklarge steps in the world of this genre towardsthe end of the century. Further works worthmentioning the following pieces Shepherdwith sheep, 1901, Meadow 1903, Sadness inthe forest, 1906. Returning from Paris, therewas an evident crispness in the artist’swork as seen in the paintings Maternal love1908, colours are engaged with one anotherin a fluid, vibrant way with the spreading brushmarkstogether with nice effects regardingpasto reliefs foreground and background. Therelief Sunny day painted in Telč 1911 remainsone of the artist’s more celebrated works ofthat time practically conducted in a more pointalisticway with magical colour interplay.The years 1903 to 1907 saw Stanislav livea short while in Nemile a Loštice where, withfriend Adolf Kašpar spent time and encouragedthe pieces Under the tree 1909–1910,Mine 1909, In the beergarden 1909 just tonamne a few. Mr Promberger in Olomouccomissioned the artist to produce a seriesof aquarelle paintings for postcards and withwork from the town hall, 1918 Astronomicalclock, sun setting over the town hall togetherwith a postcard work of Caesar’s sculpture(with Adolf Kašpar) which was given prideof place in the premises chamber. Art friendsorganisation set up an exhibition of his workunder the title City panorama before leaving forLuhačovice and Uherské Hradiště in the south,favourite places in which he eventually settleddown in and retired.The folk Fox of the Bystrouška together withLeoš Janáček’s famous music pieces celebratedthe artist’s illustrations in pride of placeunder the public eye.Stanislav Lolek (13. 11. 1873 Polonín beiZábřeh in Mähren – 9. 5. 1936 UherskéHradiště). Erhielt die ersten Anregungen zumMalen von seinem Vater, einem heimatkundlichenMitarbeiter, leitender Oberlehrer derörtlichen Schule, der das bildnerische Talentseines Sohnes erkannt hatte. Dieser erinnertsich an Augenblicke seiner Kindheit in derEinleitung zu seinem Jagdtagebuch: „Ich warnoch ein ganz kleiner Junge, vielleicht in derzweiten Klasse der Volksschule, als mir meinVater…die schwersten Vorlagen zum Zeichnengab…rote oder blaue Stifte, grüne oder roteTinte, irgendeine lebendige Farbe, dies bereitetemir fast physische Lust“.Nach Abschluss der vierten Klasse derRealschule in Prostějov wurde dem jungenLolek von seinem Vater ein Studium aufder Prager Akademie vorgeschlagen. DerJunge entschied sich jedoch für die zweiteLiebe seines Lebens, für die Liebe zurNatur. Er trat zu einem Forstpraktikum inVeselí na Moravě an, wo er ein Jahr blieb.Danach verschaffte ihm sein Vater eineStelle in Südböhmen, in Blatná. Von dort ausging Lelek an die Forstberufsschule in Písek.Nach Abschluss der Schule trat er eine Stelleals Adjunkt im Büro der Herrschaft Lnáře an.Das Talent des jungen Mannes unterstütztenhier sein Vorgesetzter Th. Mokrý sowieder Besitzer der Herrschaft. Als Lolek imJahre 1895 in die Prager Akademie in dieLandschaftsmalerschule von Julius Mařák eintrat,war er schon fast 22 Jahre alt. Seine bildnerischenErkenntnisse schöpfte er nicht nurvon seinem Lehrer, sondern auch von erfahrenerenKollegen, insbesondere von F. Kaván,B. Dvořák, A. Kalvoda und A. Slavíček. BeiMařák erhielt er auch die ersten Lehren übergraphische Techniken, die er nach Abschlussder Akademie durch ein zweijähriges Studiummit einem Hlávka-Stipendium in Münchenergänzte. Das Prager Studium beendeteLolek nach Mařáks Tod im Jahre 1901 beiRudolf Ottenfeld. Nach seiner Rückkehr ausMünchen, in den Jahren 1903 – 1907, lebteder Maler abwechselnd in Nordmähren,in Nemile, sowie in Loštice und in Böhmen,in Blatna und Lnáře. Erst im Jahre 1907 richteteer sich ein Atelier in Parg-Vinohrady ein.In Loleks Schaffen war dies ein bedeutendesJahr; gemeinsam mit Ant. Slavíček undK. Minář fuhr er bereits im April für 3 Wochennach Paris. Der Künstler war seit 1900 Mitglieddes Verbandes SVU Mánes, des Klubs derKunstfreunde Brünn, seit 1907 Mitglied desVerbandes SVUM Hodonín und der Einheitder bildenden Künstler (Jednota umělcůvýtvarných) in Prag.Das malerische Werk Stanislav Loleks entwickeltesich in zwei wichtigen Themenkreisen.Eine Schicht stellten Bilder mit einemBaumgewölbe dar, in der Regel belebt durchfarbliche Akzente der Bekleidung der figuralenStatisten. Sie zeichneten Alleen mit lichtdurchflutetenDurchblicken und mit einemausdrucksvollen Kontrast des Scheins derSonne und der Partien im Schatten aufIm Schatten der Kastanien, vor 1907, ImGasthausgarten, 1909, Im Park von Hradiště1917, In der Schlossallee, 1923 usw. Sie verbargennicht die Lehre der sonnenbeleuchtetenBilder der Sommerrestaurants und Alleenvon Max Liebermann vom Anfang des 20.Jahrhunderts durch charakteristisch angebrachteimpressive Flecken. Diese Gruppevon Loleks Bildern gingen Malereien offenerLandschaften voraus, in denen anfangsder realistische Blickpunkt des Malers aufdie Landschaft sowie sein Interesse, dieMotive im Geiste des Pleinairismus und derLaunenhaftigkeit des Endes des Jahrhundertszu behandeln, dominierte. In diesen Malereienreagierte der Maler des Öfteren auf früheArbeiten Slavíčeks Weidende Schafe, 1901,Auf der Weide, 1903, Trauer im Wald, 1906.Nach der Rückkehr aus Paris wurde Loleksmalerische Handschrift subtiler, der bildnerischeAusdruck insgesamt unmittelbarer undfarblich funkelnder. Auf dem Bild Mutterliebe(1908) wurden die Farben ineinander eingelassen,aufgetragen mit entschiedenenAnschlägen des Pinsels. Das Werk ist imHintergrund atmosphärisch idealisiert und hatim Vordergrund ein pastöses Relief. Das wichtigsteWerk des Künstlers wurde das Bild Aufder Weide auch Sonnentag genannt, das imJahre 1911 in der Umgebung von Telč in fastpointillistischem Geiste, als bezauberndesharmonische Zusammenspiel selbstständigerFarbflecken und Pinselanschläge entstand.In den Jahren 1903 bis 1907 verweilte Lolekkurzzeitig in den Gemeinden Nemile undLoštice. Auch später verbrachte er Wochen inLoštice, wo sein ihm nahe stehender FreundAdolf Kašpar Unter einem Baum, 1909–1910, Steinbruch, 1909 Im Gasthausgarten,vor 1909 und weitere wohnte. Bereits zuBeginn seiner Malerlaufbahn besuchte derKünstler Olomouc, um Herrn Prombergereine Serie seiner Aquarelle zur Anfertigungvon Ansichtskarten zu übergeben. Für dasOlomoucer Rathaus malte er im Jahre 191868

Stanislav LolekKRAJINA / LANDSCAPE / LANDSCHAFT1923olej, lepenka / oil on pasteboard / Öl auf Pappe50 x 66 cmMUOdie astronomische Uhr Astronomische Uhr –Blick auf das Rathaus bei Sonnenuntergang,das Bild war, gemeinsam mit dem Bild Blick aufdie Reiterstatue Cesars von Adolf Kašpar, fürden Versammlungssaal bestimmt. Im Jahre 1925veranstaltete für ihn der Klub der Kunstfreundein Olomouc eine Ausstellung gesammelterWerke, die auf einem Plakat mit Motiven desPanoramas der Stadt eingeführt wurde. InSüdmähren liebte der Künstler insbesondereLuhačovice und Uherské Hradiště, wo er sichspäter für immer nieder ließ.In das allgemeine Bewusstsein gelangte Lolekdurch seine Bilder von Waldtieren und seineBuchillustrationen, vor allem seine Zeichnungen,aus denen Těsnohlídeks Die FüchsinBystrouška und das bekannte Musikwerk LeošJanáčeks hervorgingen.69

Augustin MervartAugustin Mervart (30. 12. 1889 ValašskéMeziříčí část města, dříve obec Krasno n. B.– 15. 6. 1968 Přerov). Uměleckou tvorbu malířepředurčilo rodinné prostředí. Mervartůvotec pracoval jako litograf u krasenských skláren,jeho nejstarší syn tamtéž pracoval jakomalíř skla. Výtvarnou zálibu nejmladšího synaAugustina otec chápal, neboť sám se ve volnémčase věnoval řezbářství a jeho chlouboubyly početné figurky Betlému. Bylo proto přirozené,že po ukončení základního vzděláníse Augustin Mervart přihlásil na valašskomeziříčskouStátní odbornou školu pro zpracovánídřeva, na méně navštěvované oddělenířezbářství. Jeho učitelem byl ve Vídni školenýFrantišek Hrachovec (1867–1923) a profesoremkreslení, žák pražské a mnichovskéAkademie, Václav Hoffrichter (*1864).Nedostižnou autoritou byl chlapci malíř a grafikBohumír Jaroněk, který bydlel ve stejnéulici jako Mervartova rodina se kterou přátelil.Mladému Mervartovi byl skutečným rádcema školitelem v malířství. V oddělení školyměl Augustin Mervart tři spolužáky, spřátelilse však se svým vrstevníkem, sochařemMiloslavem Bublíkem (1889–1961), pozdějšímprofesorem téže školy. S ním se účastnilněkolika pobytů na evropském jihu a společněmalovali.Životním mezníkem se Mervartovi stalo září1907. Prof. Hrachovec vzal své žáky na výstavunově založeného SVUM v Hodoníně, kdeměl své řezby Vodníka a Krysaře. Jeho žákatu uhranuly Kalvodovy oleje ze Zbečna (Statekpod strání a Stará ulička ve Zbečně), i náladováplátna Zimní večer v lese a Samota i barevněživý Mostar od Romana Havelky. Mervart,který školu dokončil o rok později, rozhodl sejiž tehdy zasvětit svůj život výhradně malířství.Kresbě a malbě se věnoval i za války na frontěv Polsku, Ukrajině a v Rumunsku a již v roce1919 byl na Jaroňkovo doporučení přijat za členahodonínského SVUM.V prvých poválečných letech nacházel Mervartinspirační podněty v okolí Přerova, kam se v r.1919 přestěhoval, v širokém okruhu Hanéi v městském prostředí Hradce Králové, kdeuspořádal již v roce 1922 svojí první výstavu.O dva roky později jej inspirovalo okolíNáměště na Hané, kde realizoval rovněž jednuze svých prvních výstav. Řadu menších,barevně svěžích a rukopisně volně traktovanýchobrazů si umělec přivážel z letních pobytův Itálii (Benátky, Florencie, Neapol, Řím),a z jihoslovanského jihu (Dubrovník, Korčula,Mostar, Split). Nechyběly mezi nimi ani pohledyna moře a na pobřeží. Byly to práce vytvořenéuvolněným štětcovým přednesem, kterévynikaly kresebnou jistotou, pevnou tvarovouvýstavbou a barevnou harmonií.Druhou, záhy bezmála výlučnou tematickouoblast Marvartových prací tvořily obrazy kopcovitékrajiny Beskyd s malebnými samotamii široká krajinná panoramata. Způsob malby sepostupně měnil ve prospěch krajinných detailůa práce s jemným štětcem, kterým autor dokázalvykouzlit doslova iluzi skutečnosti a atmosférickéhodění.Většina pamětníků vzpomíná na malíře již jakona bělovlasého pána distinguovaného chování,který v dokonalém oděvu a s noblesou přijímalpocty při vernisážích, stejně jako ve společnostinapříklad v hotelu „Na Zavadilce“, kdetrávil letní dny při pilné práci.Jakkoliv malířské dílo Augustina Mervartanebylo akceptováno odborným fórem kritiků,stalo se neodmyslitelnou součástí místnívýtvarné kultury a osobitým fenoménem v oblastikrajinářské tvorby.JMLit.: T.: NS, s. 132; Jan Andrýs, AugustinMervart, (kat. výst.), Dům umělců v Hodoníně,1959; Josef Maliva, Výstava díla AugutinaMervarta, (kat. výst.), Dvanáctiletá střední škola,Rožnov pod Radhoštěm 1965Augustin Mervart (30. 12. 1889 ValašskéMeziříčí city borough, former municipalityKrasno n. B. – 15. 6. 1968 Přerov). Mervartwas intoduced to the art world thanks to hishome environment with his father employed asa lithographer at a glassmakers with son followingsuit as a glass painter. His father understoodhis son’s art passion well and memoriesof him carving his son Bethlehem figures nodoubt influenced greatly. State school of woodworkcombined with extra wood-carving coursesin Valašské Meziříčí was the young man’snext step under prof. Frant. Hrachovec (studiedin Vienna) (1867–1923) and prof. VáclavHoffrichter (*1864) (studie at Prague andMunich academies). Painter and graphic artistBohumír Jaroněk, neighbour and friend wasa peer for the young artist playing the role aspainting teacher together with fellow colleagueMiloslav Bublík (1889–1961), later taking positionas taecher at the same school. These twoyoung men spent quite a time travelling aroundEurope painting together.Prof. Hrachovec took Augustin and co. To theSVUM Hodonín Art show (displaying the teacher’swork) in september 1907 which servesas one of the main turning points in hislife. Water-sprite and rat-catcher, Manor underZbečna’s old lane, Forest winter evening andSolitude together with the colourfully vibrantMostar by Romana Havelka bewithed theyoung man consolidating his determinationto become a full-time painter, even whilst onthe war front in Poland, Ukraine and Romania.With Jaroňka’s recommendation, made membershipwith Hodonín’s Art group SVUM in theyear 1919.Hradec Králové 1922 was the venue ofMervart’s first show displaying works insoiredby the environment around Přerov followedtwo years later influenced by the surrounds ofNáměšť na Hané. Venice, Florence, Naples,Rome as well as the Adriatic Dubrovník,Korčula, Mostar and Split inspired a range ofsmaller pieces bursting with colour and freshness.Not devoid of the coast and splendidsea view, the artist’s work showed careful, pricedrawing accompanied by colour harmony bymeans of fluent brushwork.The Beskydy mountains blessed the youngman with creative sources where he started,by means of finer brushes, painting more detailedand subtle pieces.The hotel „Na Zavadilce“, where the artistspent summer working days remembers thegentleman as a refined, very well clotheddistinguished personatilty with unforgettablewhite locks of hair.Although Mervart wasn’t fully accepted in theeyes of some of the art world, he was neverthelessregarded as a phenonema in the Moravianlandscape painting scene.Augustin Mervart (30. 12. 1889 ValašskéMeziříčí Stadtteil, früher GemeindeKrasno n. B. – 15. 6. 1968 Přerov). Daskünstlerische Schaffen des Malers wurdedurch das Umfeld der Familie vorbestimmt.Mervarts Vater arbeitete als Lithographin Krasno Glashütte, sein ältester Sohnarbeitete ebenfalls dort als Glasmaler. Fürdas bildnerische Interesse seines SohnesAugustin hatte der Vater Verständnis, denner selbst widmete sich in seiner Freizeit derHolzschnitzerei, sein Stolz waren zahlreicheKrippenspielfiguren. Es war deshalb nurnatürlich, dass sich Augustin Mervart nachdem Abschluss der Grundschulausbildung ander Staatlichen Fachschule für Holzverarbeitungin Valašské Meziříčí, in der weniger besuchtenAbteilung Holzschnitzerei anmeldete. SeinLehrer wurde der in Wien geschulte FrantišekHrachovec (1867–1923) und sein ZeichenprofessorVáclav Hoffrichter (*1864), einSchüler der Prager und Münchner Akademie.Eine unerreichbare Autorität stellte für denJungen der Maler und Grafipher BohumírJaroněk dar, der in der gleichen Straßewie Familie Mervart wohnte, mit der erbefreundet war. Für den jungen Mervart warer ein wirklicher Berater und Ausbilder in derMalerei. In der Abteilung der Schule hatteAugustin Mervart drei Mitschüler, befreundetwar er jedoch mit seinem Altersgenossen, demBildhauer Miloslav Bublík (1889–1961), derspäter Professor an derselben Schule wurde.Mit ihm nahm er an mehreren Aufenthaltenim europäischen Süden teil und sie maltengemeinsam.Einen Meilenstein im Leben von Mervart stellteder September 1907 dar. Prof. Hrachovecnahm seine Schüler zu einer Ausstellung desneu gegründeten Verbandes SVUM in Hodonínmit, wo seine Holzschnitte Wassermannund Rattenfänger ausgestellt wurden. SeinSchüler wurde hier von Kalvodas Ölgemäldenaus Zbečno Gut unterhalb des Hangs undAlte Straße in Zbečno bezaubert und denlaunischen Leinwandgemälden Winterabendim Wald und Einöde sowie dem farblichlebendigen Mostar von Roman Havelka.Mervart, der die Schule ein Jahr späterbeendete, entschied sich schon damals, seinLeben ausschließlich der Malerei zu widmen.Mit Zeichnung und Malerei beschäftigte essich auch während des Krieges an der Frontin Polen, der Ukraine und in Rumänien und70

Augustin MervartPODZIM / Fall / Herbst1909akvarel / aquarelle / Aquarelle50 x 34 cmMKPbereits im Jahre 1919 wurde er auf JaroňkasEmpfehlung als Mitglied des HodonínerVerbandes SVUM aufgenommen.In den ersten Nachkriegsjahren fand MervartInspiration in den Motiven der UmgebungPřerovs, wohin er im Jahre 1919 übersiedelte,im weiten Umkreis der Haná-Region sowiein der städtischen Umgebung von HradecKrálové, wo er bereits im Jahre 1922 seineerste Ausstellung veranstaltete. Zwei Jahrespäter wurde er von der Umgebung Náměštˇsin der Haná-Region inspiriert, wo er ebenfallseine seiner ersten Ausstellungen realisierte.Eine Reihe kleinerer, farblich frischer undhandschriftlich freie traktierter Bilder brachteder Künstler von seinen Sommeraufenthaltenin Italien mit (Venedig, Florenz, Neapel,Rom), sowie aus dem jugoslawischen Süden(Dubrovník, Korčula, Mostar, Split). Unterihnen befanden sich auch Blicke auf dasMeer und die Küste. Dies waren durch einenlockeren Pinselvortrag geschaffene Arbeiten,die durch ihre zeichnerische Sicherheit,ihren festen Formenaufbau und ihre farblicheHarmonie hervorstachen.Einen zweiten, bald jedoch fast ausschließlichenThemenbereich der Arbeiten Marvartsbildeten die Berglandschaften der Beskidenmit malerischen einsamen Winkeln und breitenlandschaftlichen Panoramen. Die Art undWeise seiner Malerei änderte sich allmählichzugunsten von landschaftlichen Details undder Arbeit mit einem feinen Pinsel, mit dem derAutor es verstand, wortwörtlich eine Illusionder Wirklichkeit und des atmosphärischenTreibens hervorzuzaubern.Die Meisten, die sich noch erinnern können,denken an den Maler als an einen weißhaarigenHerrn distinguierten Benehmens, der in tadelloserKleidung und mit Noblesse auf VernissagenEhrerbietungen entgegennahm, oder z.B. inGesellschaft im Hotel „Na Zavadilce“, wo er dieSommertage mit fleißiger Arbeit verbrachte.Auch wenn das malerische Werk Augustin Mervartsvon dem Forum der Fachkritiker nicht akzeptiertwurde, wurde es doch zu einem unabdingbarenBestandteil der örtlichen bildnerischen Kultur undzu einem charakteristischen Phänomen imBereich der Landschaftsmalerei.71

Augustin MervartPŘEROV OD LOMU ŽERNAVÁPŘerov from THE ŽernavÁ QuarryPŘerov von dem ŽernavÁ Steinbruch1934olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand157 x 325 cmMKP72

Augustin MervartPŘEDJAŘÍ V KOZLOVICÍCHEarly Spring in KozloviceFrühling in Kozlovice1964olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand112 x 142 cmMKP73

Vladimír PuklČECHY POD KOSÍŘEM / ČECHY POD KOSÍŘEMČECHY POD KOSÍŘEM1941?litografie / lithograph / Lithographie425 x 500 mmMPPVladimír Pukl (2. 3. Dobromilice – 24. 5. 1970Kúty u Hošťálkové). Středoškolským studiemi pozdějšími občasnými pobyty byl umělecspjat s Prostějovem. Vysokoškolské studiumzapočal na brněnské technice, prvnísvětová válka jej však odvolala na frontu. Poválce se Pukl přihlásil ke studiu na pražskéUměleckoprůmyslové škole a pak pracovalšest let na poště v Prostějově. Teprve v r. 1929nastoupil na AVU v Praze, do grafické speciálkyT. F. Šimona. Po absolutoriu Akademieučil kreslení na reálném gymnáziu v Nymburku,později jej T. F. Šimon přijal za asistenta naAVU. Od r. 1936 vystavoval Pukl své grafikyjako člen SČUG Hollar. Během války žil umělecna Valašsku a věnoval se i malbě. V letech1945–1958 vedl Vladimír Pukl grafickou speciálkuAVU v Praze, kde byl jmenován profesorem.Jeho dílo bylo vícekrát oceněno i na mezinárodnímfóru.JMLit.: H.: NE – dodatky, s. 628 (T. Petišková: P. V.,slovníkové heslo s další literaturou).Vladimír Pukl (2. 3. Dobromilice – 24. 5. 1970Kúty u Hošťálkové). Artist adherent with theProstějov area, Pukl graduated from high schoolcontinuing at Brno’s technical faculty until hewas called to the front. Prague’s Industrial Artschool beckoned the artist at the close of thewar before returning to Prostějov, employedsix years at the post-office. 1929 saw Vladimírreturn to Prague where he studied at the AVU(Academy of fine arts) under T. F. Šimon. Aftergraduating, received employment at Nymburk’shigh school teaching drawing only to returnonce again to Prague as T. F. Šimon’s assistantat the AVU. 1936 saw Pukl’s graphic work onshow as a member of SČUG Hollar. Now wecome to the start of World War II where theartist spent in the Vallachian area of Moraviaengaging himself fully in painting. When thewar came to a close, he continued working atPrague’s AVU running a specialised graphicssection under the title of professor up until theyear 1958. The artists work was appraisedmore than once not just at home but also onthe international stage.Vladimír Pukl (2. 3. Dobromilice – 24. 5. 1970 Kútyu Hošťálkové). Durch sein Mittelschulstudiumund seine späteren zeitweiligen Aufenthaltewar der Künstler mit Prossnitz verbunden.Sein Hochschulstudium begann er am BrünnerTechnikum, der erste Weltkrieg berief ihnjedoch an die Front. Nach dem Krieg meldetesich Pukl zum Studium an der Prager Schulefür angewandte Kunst an, danach arbeitete ersechs Jahre auf der Post in Prostějov. Erst imJahre 1929 ging er an die AVU in Prag, in diegraphische Spezialklasse T. F. Šimons. Nachdem Absolutorium unterrichtete er Zeichnenam Realgymnasium in Nymburk, später nahmihn T. F. Šimon als Assistenten an der AVU auf.Ab dem Jahre 1936 stellte Pukl seine Grafikenals Mitglied des Verbandes SČUG Hollar aus.Während des Krieges lebte der Künstler in derWalachei und widmete sich der Malerei. In denJahren 1945–1958 leitete Vladimír Pukl diegraphische Spezialklasse der AVU in Prag,wo er zum Professor ernannt wurde. SeinWerk wurde mehrmals auch auf internationalenForen ausgezeichnet.74

Marta Rožánková-DrábkováKRAJINA OD SLAVONÍNASlavonín LandscapeLandschaft Slavonín1920?olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand120 x 180 cmÚMOMarta Rožánková-Drábková (24. 4. 1882Zbuzany u Prahy – 5. 12. 1958 Olomouc).Umělkyně v letech 1896–1899 vystudovalapražskou Uměleckoprůmyslovou školu a soukroměse vzdělávala v malbě v krajinářskéškole Aloise Kalvody. Po pedagogické aprobacivyučovala kreslení na Vyšší dívčí školev Praze. Na Moravě se představila poprvév r. 1908 v Kroměříži na výstavě hodonínskéhoSVUM, kam svá díla odeslala z Kojetína.Krátce nato se trvale usadila v Olomouci,kde se stala členkou SOV. Současně bylačlenkou Kruhu výtvarných umělkyň, KVU Aleš,Bloku a později SČVU. Umělkyně se věnovalavýhradně krajinomalbě. Témata pro svádíla nacházela zprvu ve svém okolí, pozdějizajížděla za motivy na Slovensko, do oravskéhoregionu. Zúčastňovala se i výstav v cizině,například pařížských výstav Nezávislýchnebo Salonů d´Automne. Ve své tvorbě sezáhy odpoutala od Kalvodova vlivu a vytvořilasi vlastní, poněkud robustní způsob malby,obohacované hutnými pastosními nánosybarev, které podtrhávaly dramatický akcentjejich obrazů.JMLit.: T.: NS II, s. 378, slovníkové heslo s další literaturou;Jiří Hlušička, České moderní malířství v Moravskégalerii v Brně II. (období 1920–1950), Brno 1989;katalogy a nekrology.Marta Rožánková-Drábková (24. 4. 1882Zbuzany near Prague – 5. 12. 1958 Olomouc).1896–1899 saw the young artist in Prague’sIndustrial Art school combined with privatelandscape painting classes under AloisKalvoda. Gaining pedagogical qualifications,Rožánková-Drábková went on to teach ata girl’s institute of higher education in Praguebefore moving to Moravia in 1908 whereshe had her Kojetín work in pride of place atHodonín’s SVUM art show in the small cityof Kroměříž. The art groups SOV, KVU Aleš,Blok and SČVU received the artist showingher work after moving to the city of Olomoucwhere she concentrated mainly on landscapepainting. Inspiration and theme sourcesfor her work came from the local surroundingsuntil the Oravsky region of Slovakia started tofeature in the artist’s paintings. With regardsto foreign shows, Paris independent show andSalon d´Automne gave her pieces pride of place.Despite Kalvoda’s influence, Rožánková-Drábková broke away from his style of paintinginto a more robust approach to the canvas creatingher own brand of colour play and drama.Marta Rožánková-Drábková (24. 4. 1882Zbuzany bei Prag – 5. 12. 1958 Olomouc). DieKünstlerin studierte in den Jahren 1896–1899an der Prager Schule für angewandte Kunstund nahm privat Unterricht in der Malerei inder Landschaftsmalerschule von Alois Kalvoda.Nach einer pädagogischen Ausbildungunterrichtete sie Zeichnen an der HöherenMädchenschule in Prag. In Mähren stelltesie sich das erste Mal im Jahre 1908 in Kroměřížauf einer Ausstellung des VerbandesSVUM vor, wohin sie ihre Werke von Kojetínaus schickte. Kurz darauf ließ sie sichdauerhaft in Olomouc nieder, wo sie Mitglieddes Verbandes SOV wurde. Gleichzeitigwar sie Mitglied des Kreises bildnerischerKünstlerinnen, KVU Aleš, des Bloks und späterdes Verbandes SČVU. Die Künstlerin widmetesich ausschließlich der Landschaftsmalerei.Die Themen für ihre Werke fand sie anfangsin ihrer Umgebung, später suchte sie Motivein der Slowakei, in der Region von Orava.Sie nahm auch an Ausstellungen im Auslandteil, z.B. an den Pariser Ausstellungen derUnabhängigen oder an den Salons d´Automne.In ihrem Schaffen wandte sie sich bald vonKalvodas Einflüssen ab und schuf ihre eigene,etwas robuste Art der Malerei, bereichertdurch kräftige pastöse Schichten von Farben,die den dramatischen Akzent ihrer Bilder unterstrichen.75

František SchönKRAJINA S BŘÍZAMI / Landscape with BirchTrees Landschaft mit Birken1912?olej, sololit / oil on fiberboard / Öl auf Holzfazerplatte48 x 44,5 cms. m. / p. o. / p.František Schön /pseud. Fráňa Šén/ (1. 2.1882 Hejčín /nyní součást Olomouce/ – 16.2. 1976 Olomouc). Umělec pocházel z pětidětí, v místě vážené rodiny z Hejčína, kdejeho otec byl posledním starostou před přičleněnímobce k Olomouci. Po ukončení nižšíchtříd reálky vystudoval Schön obchodní akademiia po skončení prezenční služby v r. 1902 seaktivoval jako důstojník rakouské armády. V r.1911 byl přeložen do Vídně, kde mu, vzhledemk jeho talentu, byly svěřeny kresebné vojenskéúkoly a bylo mu umožněno studovat v letech1912–1914 na Uměleckoprůmyslové školeu prof. Malinovského. Za války byl Schön odvelenna východní frontu, kde po pádu Przemyślu(21. 4. 1915), upadl do ruského zajetí.Deset měsíců pobýval v zajateckém tábořev Perovsku v západ. Turkestanu, pak 4 měsícev Taškentu, skoro půl roku v Chodžentu, takév Samarkandu a jinde. Měl tu možnost malovat,ale nakonec, se dvěma spoluvězni, se rozhodluprchnout. Podnikli nebezpečnou a neuvěřitelnědobrodružnou cestu. Za pomocí místníhoKurda se dostali až do Persie a odtudputovali se skicáky až do Karáči do Indie, kdebyl Schön internován. V r. 1921 se mu podařilodostat se zpět do vlasti i s bohatou malířskoužní.Již následujícího roku se umělec vyvázal z vojenskéslužby a věnoval se výhradně malířství.V r. 1924 byl přijat za řádného členaSyndikátu čs. výtvarných umělců a v dobáchdalších malířských výprav do ciziny (1928Tunis, 1932 Alžír), byl jmenován čestným členemOrientálního ústavu v Praze. Ministerstvoumělci několikrát svěřilo realizaci obrazovýchzakázek (např. závěsný školní obraz Rýžovýbazar v Taškentu, obrazy do učebnic zeměpisu),a jeho Čajovnu v Turkestanu reprodukovalav XVIII. roč. Zlatá Praha. Národní maticevydala v r. 1942 sérii barevných pohlednics reprodukcemi Schönových obrazů. Za celoživotnítvůrčí dílo udělil Krajský národní výborv Ostravě a Městský národní výbor v Olomouciumělci v r. 1967 čestné uznání.Umělcovy časné práce, zpravidla žánrovéhocharakteru, se vyznačovaly až impresivní skicovitostí,barevnou jiskřivostí a svěžím i volnýmštětcovým podáním. Rovněž jeho krajinyz 20. let, i jeho žánry z cest, byly zachycenysumárně, bezprostředně, širokým štětcem,malířsky působivě a mnohdy až s dynamickouvýrazovostí. Na počátku malířské dráhySchön umělecky překonával autory zdejšíhoregionu moderním pojetím díla, jaké siosvojil již v zajetí, patrně v kontaktu se spoluvězněným,dnes neznámým, malířem. V jehopozdních dílech se nejednou objevoval sklonk popisnosti a koloristické předimenzovanostisytě zelenými a syrově žlutými barevnýmiodstíny. Nejčastější náměty nacházel malíř přiramenech „Staré Moravy“ u tzv. hejčínského„Zamlýní“ a v širokém okolí Olomouce.JMLit.: T.: NS II, s. 434; A. Vanýsek, Naši výtvarníci zasvětové války, Přerov 1928; -KK- (= Karel Kouřil): NaVaše zdraví pane Schön!, Kdy Kde Co v Olomouci,2. 1970, s. 10; F. Schön, obrazy z cest po orientua Africe z let 1915–1932, (kat. výst.), Oblastní galerievýtvarného umění v Olomouci, grafický kabinet,V. – VII. 1973.76

František Schön /pseud. Fráňa Šén/ (1. 2. 1882Hejčín /now part of Olomouc/,– 16. 2. 1976Olomouc). One of five children from a familywhose father served as last mayor before thedistrict joined Olomouc, Schön started his academicjourney at the Business academy beforetaking a different path as officer in the Austrianarmy 1902. 1911 saw the officer relocated toVienna where, in view and acknowledgementof his drawing talent, was given the opportunityto attend the Industrial Art school underprof. Malinovsky from 1912–1914. When WorldWar I broke out, Schön saw himself on the easternfront only to be eventually captured by theRussian army. Prisoner camp location startedin Perovska, western Turkestan, for 10 monthsfollowed by 4 months in Tashkent, nearlyhalf a year in Chodžent, Samarkand which isnot all. Although the artist had the opportunityto paint in captivity, he and another prisonernevertheless decided to escape, and despitea dangerous and unbelievable adventure,pulled it off with the aid of a local Kurd andgot as far as Karachi where he was interned.1921 was the celebrated year when the artistcould eventually return home to put the wealthof his adventures into his painting work. 1924saw Schön entering the Czechoslovakian FineArtists board of syndicates later to be proclaimedhonourable member of Prague’s Orientalassociation after works stemming from 1928visit to Tunis and 1932 in Algiers.The ministry entrusted our artist with a numberof commissions for example suspendedschool painting Rice bazaar in Tashkent, picturefor geography text book, and his Tearoom inTurkestan was reproduced in the XVIII. editionof Golden Prague. National matrix issued a seriesof the artist’s reproductions on postcardsin 1942 as well as Ostrava and Olomouc’snational commissions presenting Schön withhonourable merit for his life-time’s contributionto art in 1967.When we look at the 20th century painter’sstyle of application we see a maturity developingthrough the fluent brushmarks, appliedin wide, confident strokes throughout his journeysabroad giving birth to a wonderful compositionof fresh, dynamic hues. At the beginningof Schön’s art journey, he blossomed from anunknown painter, to one over-ruling the regionalauthority, amongst fellow prisoners of warto capture minds with large-scale swathes ofwarm hues in multi-dimensional compositions.Highlights of our artist’s work can neverthelessbe witnessed on the shoulders of Old Moravaand so called By the mill in the surrounds ofOlomouc city.František Schön /Pseud. Fráňa Šén/ (1. 2.1882 Hejčín /jetzt Bestandteil von Olomouc/– 16. 2. 1976 Olomouc). Der Künstler stammteaus einer örtlich angesehenen Familie mitfünf Kindern aus Hejčín, wo sein Vater derletzte Bürgermeister vor der Angliederung derGemeinde an Olmütz war. Nach Abschlussder niederen Klassen der Realschule studierteSchön an der Handelsakademie und nachBeendigung des Wehrdienstes im Jahre 1902stellte er sich als Offizier in den Dienst derösterreichischen Armee. Im Jahre 1911 wurdeer nach Wien versetzt, wo ihm, im Hinblickauf sein Talent, zeichnerische Armeeaufgabenanvertraut wurden und es ihm ermöglicht wurde,in den Jahren 1912–1914 an der Schule fürangewandte Kunst bei Prof. Malinovský zu studieren.Während des Krieges wurde Schön andie Ostfront abkommandiert, wo er nach demFall von Przemyśl (21. 4. 1915) in russischeGefangenschaft geriet.Zehn Monate verbrachte er im Gefangenenlagerin Perovsk in Westtürkistan, danach4 Monate in Taškent, fast ein halbes Jahrin Chodžent, auch in Samarkand und anderswo.Er hatte hier die Möglichkeit zu malen,aber letztendlich entschied er sich mit zweiMitgefangenen, aus der Gefangenschaft zuentfliehen. Sie unternahmen eine gefährlicheund unglaublich abenteuerliche Reise. MitHilfe eines ortsansässigen Kurden gelangtensie nach Persien und von da aus wandertensie mit dem Skizzierblock bis nach Karadschiin Indien, wo Schön interniert wurde. Im Jahre1921 gelang es ihm, in die Heimat zurückzukehren,ausgerüstet mit einer reichen malerischenErnte.Bereits im darauf folgenden Jahr nahm derKünstler seinen Abschied vom Armeedienstund widmete sich ausschließlich der Malerei.Im Jahre 1924 wurde er als ordentlichesMitglied des Syndikats tschechoslowakischerbildender Künstler (Syndikát čs. výtvarnýchumělců) aufgenommen und währendseiner weiteren malerischen Expeditionen insAusland (1928 Tunesien, 1932 Algerien), wurdeer zum Ehrenmitglied des OrientalischenInstituts in Prag ernannt. Vom Ministerium wurdedem Künstler mehrmals die Realisierungvon Gemäldeaufträgen anvertraut (z.B. dasaufhängbare Schulbild Reisbasar in Taschkent,Bilder für das Geographielehrbuch) und seinBild Teehaus in Taschkent reproduzierte imXVIII. Jahrg. Goldenes Prag. Der VereinNárodní matice gab im Jahre 1942 eine Serievon Farbansichtskarten mit Reproduktionenvon Schöns Gemälden heraus. Für seinLebenswerk wurde dem Künstler vomFrantišek SchönBezirksnationalausschuss Ostrava und vomStädtischen Nationalausschuss Olomouc imJahre 1967 eine Ehrenanerkennung verliehen.Die frühen Arbeiten des Künstlers, in derRegel Genrecharakter tragend, zeichnetensich durch fast impressive Skizzenhaftigkeit,farbliches Funkeln und eine frische und freiePinselführung aus. Auch seine Landschaftenaus den 20er Jahren sowie die Genremalereienvon seinen Reisen wurden summarisch, unmittelbar,mit einem breiten Pinsel, malerisch wirkungsvollund oftmals fast mit dynamischerAusdruckskraft festgehalten. Zu Beginn seinerMalerlaufbahn übertraf Schön künstlerischdie Autoren der hiesigen Region durcheine moderne Auffassung des Werks, wie ersich diese in der Gefangenschaft, wahrscheinlichim Kontakt mit seinem Mitgefangenen,einem heute unbekannten Maler, angeeignethatte. In seinen späteren Werken kam oftmalseine Neigung zur Beschreibung und koloristischenÜberdimensionalisierung mit satt grünenund rohen gelben Farbschattierungen zumVorschein. Die häufigsten Motive fand derMaler an den Flussarmen der Alten March amsog. Hejčíner Hinter der Mühl und in der breiterenUmgebung von Olomouc.77

František SchönOD STARÉ MORAVYFrom the Old MoravaVon der alten Morava1956olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand48 x 60 cms. m. / p. o. / p.KRAJINA OD POHOŘANPOHOŘANy LandscapeLandschaft von POHOŘANy1922?olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand37,5 x 51,5 cmMUO78

Karel WellnerKarel Wellner (5. 3. 1875 Unhošť u Kladna –2. 6. 1926 Olomouc). Umělec pocházel z notářskérodiny. Dětství prožil v jižních Čecháchv městečku Plánici a v Kdyni. Na přání rodiny,zejména strýce, ředitele plzeňské Škodovky,vystudoval pražskou techniku, ale po absolvováníkrátkého kurzu nastoupil na pomocné místoučitele kreslení, modelování a deskriptivyna reálném gymnáziu v Praze. Po dvou letechzapočal studium na Uměleckoprůmyslové škole,pro onemocnění však studium nedokončil.Aproboval se pro středoškolskou výuku. Načeskou reálku v Olomouci přišel po sňatku sesvojí někdejší ošetřovatelkou v roce 1902.Wellnerovy výtvarné začátky poznamenávalsecesní dekorativismus, později i whistlerovskánáladovost působivých městských nokturn.Umělcovy časné práce ovlivnilo jeho přátelstvís malíři Václavem Březinou a AloisemKalvodou, jehož prázdninových plenérů na jižníMoravě se v letech 1904 až 1906 zúčastňovala podle pokynů učitele maloval. V roce1907 propukala u něj opět choroba, pro kteroumusel odjet do lázní Grado u Jaderského moře(zdravotní problémy jej do místa vedly ještědvakrát). Kolem roku 1912 pracoval Wellner naŠtrambersku, kde se sblížil u dr. Hrstky s AntonínemHudečkem, o rok později pobýval a malovalčastěji u rodičů v Náchodě a od následujícíhoroku zajížděl na Chodsko do Trhanova,kam se po otcově smrti k nejstarší dceři Mariiodstěhovala jeho matka.V průběhu l. světové války se malíř sblížilse Stanislavem Lolkem, jenž v rámci vojenskéslužby pracoval v Olomouci při opraváchfresek v chrámu P. Marie Sněžné. Osvojil sijeho bezprostředně smyslově uchopenou malbuprosluněných přírodních scenérií a vydalse cestou svěžího malířského impresionismu.Náměty čerpal hlavně z okolí Olomouce(Motiv z Bohuňovic, Bělkovické údolí, HrubáVoda, Les na Střeni, Smilov, Paseka naHorní Boudě atd.) Sérii Wellnerových akvarelůvydal Romuald Promberger jako pohlednice.Umělec pravidelně vystavoval s hodonínskýmSVUM, jehož členem byl již od konce 1. desetiletí20. století.Nejrozsáhlejší sférou Wellnerovy tvorby bylykresby a grafika, zejména v technice čárkovéholeptu a měkkého krytu, (např. v r. 1915cyklus litografií Chodsko, 1917; Olomouc vesněhu, 1919; I. album Česká Olomouc /leptya litografie/, 1920; 12 leptů Moravská města).Vedle toho vytvářel umělec i mnoho ex librisa ilustrací (série 22 lesních interiérů s básněmiFr. Klášterského v r. 1922 nazvaná Dojmya nálady).Nezanedbatelná byla i Wellnerova kulturněorganizační, osvětová, přednášková a publikačníčinnost (fejetony pro Pozor, Lidové noviny,články v Díle, Morav. listech, Novém směruaj., publikace výtvarně pedagogického charakterua méně zdařilé pokusy o interpretacivýtvarných prací).JMLit.: H.: NE – dodatky, str. 844 (J. Maliva, – W. K.,slovníkové heslo s další literaturou).79

Karel WellnerKarel Wellner (5. 3. 1875 Unhošť near Kladno– 2. 6. 1926 Olomouc). With a family backgroundof notaries, our artist grew up in thesouthern Bohemian towns of Plánice andKdyně. With family backing, especially that ofhis uncle, general director of Plzeňska Škoda,went on to study at Prague’s technical schoolcontinuing on to drawing and modeling atone of the city’s grammar schools. IndustrialArt school was next stop only for studies to becut short due to illness. Nevertheless Wellnerfinished his studies at a comprehensive schoolwhich led on to him marrying his one-time nursein the city of Olomouc 1902.Wellner’s first performance on the art scenewas by means of decorativism following onto Whistler influenced city nocturnal moods.Václav Březina and Alois Kalvoda befriendedour artist simultaneously influencing and motivatinghis art work, landscape pieces painted inthe summers from 1904 to 1906. The followingyear featured health problems and a stay atthe Adriatic’s Grado spa venue on two occasions.The year 1912 saw Wellner working in thetown of Štramberk, connecting professionallywith dr. Hrstky together with Antonín Hudeček,moving on to Náchod a year later where hekept painting actively at the home of his family.Wellner’s mother moved to his oldest sister’shome the next year in Chodsko do Trhanova,where the artist visited regularly to paint.P. Marie Sněžné church’s fresco restorationwork brought our artist together with StanislavLolek closer while they did army service workduring World War I. This was an ideal opportunityfor Wellner to develop his flair for naturalscenic painting on the journey of invigoratingimpressionism. Bohuňovice motif, Bělkovicevalley, Wild Water, Forest Střeň, Smilov,Horní Bouda’s meadow to name but a few.A. Promberger decided to use the artist’swatercolour works for postacrd productionand with regular shows at Hodonín’s SVUMgallery, Wellner took strides in his professiontaking membership in this art groupfor over a decade during the beginning ofthe twentieth century. The following examplesare drawings and graphics in the formof etchings on soft surfaces; 1915 series oflithography Chodsko, 1917 Olomouc in thesnow, 1919 I. album Czech Olomouc /etchingand litography/, 1920 12 etchings of Moraviantowns. The list grows with regards to literaturesources commissioning the artist’s illustrations.Further examples include a series of 22forest interiors accompanied Fr. Kláštersky’spoems in 1922 under the title Impressionsand moods.The following newspaper and magazine publicationstook great active interest in Wellner’swork; fejetony pro Pozor, Lidové noviny, articlesin Díla, Morav. list, Novém směru, the listgoes on as well as pedagogical examples andfurther art interpretations.Karel Wellner (5. 3. 1875 Unhošť bei Kladno– 2. 6. 1926 Olomouc). Der Künstler stammtaus einer Notarsfamilie. Die Kindheit verbrachteer in Südböhmen in dem StädtchenPlánice und in Kdyně. Auf Wunsch der Familie,vor allem des Onkels, dem Direkter derPilsner Skodawerke, studierte er am PragerTechnikum, trat aber nach Absolvierung eineskurzen Kurses die Stelle eines Hilfslehrers fürZeichnen, Modellieren und Deskription amRealgymnasium in Prag an. Nach zwei Jahrenbegann er ein Studium an der Schule für angewandteKunst, wegen einer Erkrankung bracher das Studium jedoch ab. Er approbiertefür den Mittelschulunterricht. Auf die tschechischeRealschule in Olomouc kam er nachder Heirat mit seiner ehemaligen Pflegerin imJahre 1902.Wellners bildnerische Anfänge wurden vomJugendstildekorativismus gekennzeichnet, späterauch von der whistlerartiger Launenhaftigkeiteindrucksvoller städtischer Notturnos. Diefrühen Arbeiten des Künstlers wurden vonseiner Freundschaft mit den Malern VáclavBřezina und Alois Kalvoda beeinflusst, anderen Ferienpleinairen in Südmähren er inden Jahren 1904 bis 1906 teilnahm und nachAnweisungen des Lehrers malte. Im Jahre 1907kam erneut seine Krankheit zum Ausbruch,weshalb er zur Kur nach Grado an die Adriafahren musste (gesundheitliche Probleme führtenihn noch zweimal an diesen Ort). Um dasJahr 1912 arbeitete Wellner in der Stramberg(Štramberk) Gegend, wo er sich bei Dr. Hrstkamit Antonín Hudeček näher kam, ein Jahr späterweilte er öfters bei seinen Eltern in Náchodund malte dort, ab dem darauf folgendenJahr fuhr er hin und wieder in die Gegendvon Chodsko nach Trhanov, wohin sich demTode des Vaters seine Mutter zu ihrer ältestenTochter Marie zurückgezogen hatte.Im Laufe des l. Weltkrieges kam er demMaler Stanislav Lolek näher, der im Rahmendes Wehrdienstes an der Restaurierung vonFresken im der Kirche der Jungfrau MariaSchnee in Olomouc arbeitete. Er machte sichdessen unmittelbar sinnlich erfasste Malereimit sonnendurchfluteten Naturszenerien zueigen und begab sich auf den Weg eines frischenmalerischen Impressionismus. Motiveschöpfte er vor allem aus der Umgebung vonOlomouc (Motiv aus Bohuňovice, BělkoviceTal, Hrubá Voda, Wald bei Střeň, Smilov,Paseka na Horní Boudě /Lichtung an deroberen Hütte/ usw.) Eine Serie von WellnersAquarellen wurde von Romuald Promberger alsAnsichtskarten herausgegeben. Der Künstlerstellte regelmäßig mit dem Hodoníner VerbandSVUM aus, dessen Mitglied er bereits seitdem Ende des ersten Jahrzehnts des 20.Jahrhunderts war.Die umfangreichste Sphäre von WellnersSchaffen stellen Zeichnungen und Graphikendar, insbesondere in der Technik der Strichätzungund der Weichgrundätzung. (z.B. imJahre 1915 Lithographischer Zyklus Chodsko,1917 Olomouc im Schnee, 1919 I. AlbumTschechisches Olomouc /Radierungen undLitographien/, 1920 12 Radierungen MährischeStädte). Außerdem schuf der Künstler auchviele Ex Libris und Illustrationen (Serie von22 Waldinterieuren mit Gedichten von Fr.Klášterský im Jahre 1922 namens Eindrückeund Launen).Nicht zu vergessen ist auch Wellners kulturellorganisatorische, aufklärerische, VorlesungsundPublikationstätigkeit (Feuilletons für dieZeitungen Pozor, Lidové noviny, Artikel in Dílo,Morav. listy, Nový směr u.a., Publikationen bildnerischpädagogischen Charakters und wenigergelungene Versuche der Interpretation bildnerischerArbeiten.80

Jiří HastíkFenomén krajiny v tvorbě umělcůOlomouckého kraje po roce 1945the phenomenon of landscape in the works of artistsof the Olomouc region after 1945Das Phänomen der Landschaft im Werk der Künstleraus dem Olmützer Kreis nach 1945KRAJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KR AJE 81

František ŠnajdrTOVEŘ S MANDELY / Toveř with sheaves / Toveř mit Garben1944akvarel / aquarelle / Aquarelle30 x 44 cms. m. / p. o. / p.Stanislav KrátkýHrad Helfštýn / Helfštýn Castle / Schloss Helfštýn1976tempera, sololit / tempera on fiberboard / Tempera auf Holzfazerplatte128 x 45 cmMKPVilém KrausKRAJINA U PROSTĚJOVA / Landscape PROSTĚJOV / Landschaft PROSTĚJOV1973litografie / lithography / Lithographie24 x 42 cms. m. / p. o. / p.Po skončení druhé světové války poznamenalyvýtvarný život na území nynějšího Olomouckéhokraje zejména politické události, které souvisely s poválečnýmvývojem země. Byly to jednak následkyholocaustu, který v průběhu okupace zničil vyspěloukulturu židovské menšiny, bezprostředně po válcepak problematický, plošný odsun obyvatel německénárodnosti. Tím došlo nejen k výrazné demograficképroměně dříve etnicky a jazykově smíšenéhoúzemního celku, ale i k narušení jeho ekonomickéstruktury. Tradiční, byť ne vždy bezproblémové, soužitíčeského, německého a židovského živlu, které postaletí formovalo kulturní vědomí centrální Evropy,bylo vyvráceno z kořenů.Ve větších středomoravských městech Olomouci,Prostějově a Přerově se mohl český kulturní životopřít o letitou tradici a profesionálně kvalitní zázemí.Panovala zde spíše euforie ze znovu nabyté svobody,provázená snahou o funkční obnovu společenskýcha kulturních institucí. V oblastech bývalých Sudetvšak panoval spíše chaos a rozpaky nad tím, jak ses novou situací vyrovnat.Rozhodně nejlépe na tom byla Olomouc, kde odroku 1937 působila Skupina olomouckých výtvarníků(dále SOV), která byla aktivní i v době okupace.Především zásluhou jejích členů byl již v květnu 1945získán objekt bývalé německé střelnice v Hynaisověulici, který byl adaptován na Galerii hlavního městaOlomouce, brzy přejmenovanou na Dům umění.Nadále zde působil také Klub přátel umění, jehožčinnost však nebyla nijak významná.Po volbách v roce 1946, jejichž výsledek značně ovlivnilapolitická manipulace ze strany KSČ i zjitřenápoválečná atmosféra vděku sovětským osvoditelům,se politická, společenská i kulturní atmosféra zeměvýrazně změnila. Kolektivistické tendence a znovuobjevenýkult lidovosti se promítl také do oblastivýtvarného umění. Již v prvním poválečném rocevznikla Skupina moravských výtvarníků (dále SMV).Na rozdíl od SOV, jejíž proklamované úsilí o současnývýtvarný projev lze vnímat jako programově elitářské,byla SMV spolkem, který se v rámci levicovýchproklamací snažil o kolektivizaci výtvarného životaa masovou popularizaci umění po sovětském vzoru.V únoru 1946 byla obnovena olomoucká univerzita,v jejímž rámci vznikl také Ústav výtvarné výchovy,jehož vedením byl pověřen Josef Vydra, který se snažilnavázat na koncepci výuky legendárního Bauhausu.Jeho úsilí o vybudování moderního výtvarného učilištěvšak vlivem malosti prostředí, osobních antipatiía reorganizačních zásahů záhy ztroskotalo.Významnou kulturní událostí té doby byla výstavalevicově orientovaného příslušníka Pařížské školy,španělského umělce Oscara Domíngueze, která sev Domě umění konala v prosinci 1947 a byla na dlouháléta poslední autentickou prezentací evropskýchavantgard na olomoucké půdě.V Prostějově a Přerově sice nebyl výtvarný život spolkověorganizován na šířeji založené profesní bázi, opíralse však o regionálně významné tvůrčí osobnosti.V Prostějově to byli zejména bratři Třískové, JaroslavPacák a Vilém Kraus. V Přerově pak malíři AugustinMervart, Marcel Krasický a sochař Josef Baják.Po únorovém převratu v roce 1948 se vlády chopilakomunistická strana, která v průběhu několika měsícůzlikvidovala demokratické principy společenskéhoživota. V souladu s totalitní ideologií uplatňovalasystém centrální moci, který bolestně zasáhl takékulturní sféru. Necitlivými administrativními zásahybyly rušeny aktivity, jež vznikly na základě ryzeobčanských či profesních zájmů a potřeb.V rámci koncepce kulturní politiky KSČ vznikly jižroce 1949 umělecké svazy. Byly to ústředně řízenéorganizace sdružující příslušníky různých uměleckýchprofesí. Vznikem Svazu československýchvýtvarných umělců (dále SČSVU) zanikla drtivá82KR AJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KRAJE

většina uměleckých spolků. Olomouc se stala sídlemkrajského střediska svazu. Dříve poměrně pestrývýtvarný život ve státě i v regionech byl zcela paralyzovándiktátem administrativního molochu, který sestal poslušným vykonavatelem politické moci. V roce1952 byla celostátně reorganizována také síť galeriía o dva roky později vznikl Československý (pofederalizaci státu roce 1968 přejmenován na Český)fond výtvarných umění, který řídil krajská střediskasvého podniku Dílo. Veškeré společenské zakázky,distribuce a prodej volných výtvarných děl mohly býtlegálně realizovány pouze prostřednictvím podnikuDílo a jeho sítě prodejních galerií. Takto politickyi ekonomicky determinovaná struktura výtvarnéhoživota v někdejším Československu a později Českérepublice trvala až do roku 1989.Nelze se však domnívat, že česká, potažmo regionálnívýtvarná kultura byla jen poslušným vykonavatelempolitické vůle. Přirozenou výtvarnou, filozofickoui morální reflexi doby dokázalo mnoho umělcůzhmotnit v řadě artefaktů jak subjektivní, tak šířejiorientované povahy. Také v rámci oficiálních veřejnýchzakázek vzniklo několik invenčních děl, jejichžumělecká úroveň má časově neomezenou platnost.Po roce 1945 tvořili na území kraje nadále umělci, kteřínamnoze svůj umělecký zenit již překročili, nicméněbyli nadále považováni za nositele dobového vkusuči dokonce progresivních uměleckých tendencí. Jakopříklad této polarity veřejného vnímání uměleckýchhodnot můžeme uvést salónní přednes přerovskéhoAugustina Mervarta a naopak vzrušenou malířskoudikci olomouckého Jindřicha Lenharta.V průběhu čtyřicátých let minulého století dospěla kesvému kvalitativnímu vrcholu také malba krajinářeBohumíra Dvorského, který se později prosadil i vevrcholných svazových funkcích. Zejména v doběoficiální proklamace tvůrčí metody socialistickéhorealismu a jeho prvoplánově dogmatické aplikacivšak nelze Dvorského bonnardovsky orientovanémuprogramu upřít jistou svěžest i relativní modernost.Zajímavou osobností, jež si v podmínkách olomouckéhovýtvarného života zaslouží pozornost, je krajinářFrantišek Šnajdr, který ve svých devatenáctiletech přišel následkem pracovního úrazu o obě ruce.Nejenže se dokázal s osudovým handicapem psychickyi fyzicky vyrovnat, ale zanechal po sobě znělédílo, které je plnohodnotnou součástí regionálníkrajinomalby. Šnajdr prožil celý život v rodné Toveři,ležící v prostorné hanácké rovině vymezené tušenouhradbou jesenického pohoří a malebným svatokopeckýmútvarem. Prostor, limitující malířovo poznáníreality, se stal také leitmotivem jeho celoživotní krajinářskétvorby. Šnajdrovými jedinými učiteli, či spíšerádci, byli v období jeho uměleckých začátků malířiStanislav Menšík a Bohumír Dvorský. Stopy jejichvlivu však v jeho tvorbě nenajdeme. Ve formálnímvýrazu se vedle smyslově a osobitě vnímané realityopíral spíše o ryze českou krajinářskou tradici, jak jiznáme z děl Vlastimila Rady, Vojtěcha Sedláčka neboVáclava Rabase.Mezi olomouckými krajináři má své místo takéStanislav Menšík, /1/ který věnoval pozornost zejménajesenickému pohoří. Menšík neměl soustavné umě-KRAJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KR AJE 83

lecké vzdělání, houževnatou kultivací svého talentuse však vypracoval mezi uznávané regionální malíře.Především jeho raná díla, inspirovaná náboženskýmiobsahy a rouaultovskou formální inspirací lze vnímatjako významný přínos místní kultuře. Také svá jesenickátémata obohatil způsobem osobitého výtvarnéhopřednesu. Citlivě reflektoval především drsnostpohoří a detaily přírodních jevů. Formální interpretaceMenšíkových krajin, založená na expresivní tvarovéi rukopisné dikci, však nikdy nedosáhla naléhavésdělnosti jeho figurálních prací. V závěrečném obdobítvorby se však malíř nevyhnul rutinním výkonůmznačně konzumního charakteru.V prvním poválečném roce se po absolutoriu Vysokéškoly uměleckoprůmyslové, kde studoval v ateliéruEmila Filly, do rodného města vrátil malíř SlavojKovařík. Od počátku svého uměleckého vývoje velmicitlivě reagoval na dobové myšlenkové i umělecképodněty, s nimiž se tvořivě vyrovnával v dobrovolnéklauzuře a v podmínkách konzervativního prostředítehdejší Olomouce. Jeho progresivně orientovanátvorba a mimořádná výtvarná inteligence však brzyovlivnily myšlení několika mladších malířů. Kovaříknebyl tematicky vyhraněn. Reflektoval život a dobovouestetiku spíše v duchovním rozměru. V kontextumalířova vývoje, především v jeho úvodní fázi,má významné místo i téma krajiny, v jehož rámcisi ověřoval obsahovou sdělnost a smysl vlastníhoformálního řádu, který později rozvíjel v několikavýrazových polohách. Dílo Slavoje Kovaříka je nejenv olomouckých podmínkách ojedinělé svojí imanentníkvalitou i důslednou tvůrčí aplikací aktuálníchpodnětů evropského a světového umění. Právem jednes malířův umělecký i etický odkaz vnímán jakozásadní přínos zdejší výtvarné kultuře druhé polovinydvacátého století.V letech 1949 až 1952, tedy v období pouhých třílet, posílili olomouckou výtvarnou scénu absolventizlínské Školy umění Jan Sedláček, Otakar Hudeček,Jeroným Grmela a Miroslav Ketman. Z pražských studiíse vrátili také Radoslav Kutra, Miloslav Jemelkas manželkou Janou a Ivo Příleský. Přestože tvorbavětšiny z nich kulminovala do vyhraněných názorovýchpoloh teprve počátkem příštího decenia, znamenalnástup této mimořádně silné umělecké generacevýrazný posun zažitých estetických i organizačníchkonvencí. Všichni uvedení umělci se v krátké doběstali kandidáty nebo členy monopolní profesní organizaceSČSVU. Tradiční spolkové myšlení příslušníkůstarší umělecké generace, byť již značně otřesenézmíněnými organizačními zásahy, se tak definitivněstalo nostalgickou minulostí.Mimořádnou tematickou, formální i myšlenkovoukonsekvencí se vyznačovala především krajinářskátvorba Miloslava Jemelky. Jeho hapticky i tvarověhutná, barevně však kultivovaně redukovaná malbamá blízko k civilně prostému, avšak citově prožitému84KR AJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KRAJE

záznamu reality. Od počátku Jemelkova uměleckéhovývoje bylo leitmotivem jeho obrazů olomoucké předměstíHodolany, které vnímal v jeho architektonickéskladbě i sociálním rozměru. Vedle toho namalovalřadu krajin z okolí Prahy, Znojma a Českého Brodu.Velmi dramaticky, nikoliv však okázale, působí i cykluskrajin z dukelského bojiště, který vznikl v rámcitematického úkolu. V Jemelkových krajinách cítímevliv jeho profesorů Salcmana, Holého i poučenostdíly Jindřicha Pruchy, Jana Trampoty a MauriceUtrilla. Robustní založení vlastního talentu mu všakvždy velelo neomylně směřovat k razantní, autentickéinterpretaci tématu. Předčasným úmrtím nadějnéhomalíře přišla Olomouc o krajináře i uměleckou osobnostvýrazně nadregionálního formátu.Krajinou se sice okrajově, avšak v duchu blízkýchuměleckých zásad, zabýval také Jemelkův přítela kolega z gymnázia i akademie Radoslav Kutra. Jehotvorba však později sledovala jiné tematické a formálnícíle.V úvodní fázi profesionální umělecké dráhy věnovaliznačnou pozornost krajinným námětům takévšichni absolventi zlínské Školy umění Sedláček,Hudeček, Grmela a Ketman. Přes značnou rozdílnosttalentových předpokladů je spojovalo společné školeníu krajinářů Vladimíra Hrocha a Karla Hofmana,jejichž malířský projev sledoval linii české odnožepostimpresivní estetiky. Ve škole se však nutněsetkali také s výrazově silnou malbou, jejímž protagonistoubyl zejména nadějný posluchač školy VáclavChad, který tragicky zahynul v posledních měsícíchdruhé světové války. Vyhraněným krajinářem sez uvedené čtveřice stal pouze Jan Sedláček, zatímcoMiroslav Ketman byl tematicky i výrazově podstatněsvobodnější. Jeroným Grmela se nadále věnoval graficea monumentální tvorbě, Otakar Hudeček rekonstrukcipamátkových objektů.Josef Šlechtacesta DO POLÍ / Field Path / Feldweg1970ekaustika, sololit / wax-painting on fiberboard / Wachsmalerei auf Holzfazerplatte70 x 50 cms. m. / p. o. / p.Jan JarošlesnÍ rezervace Velké Karlovice / Velké Karlovice / Velké Karlovice1999olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand70 x 60 cms. m. / p. o. / p.Dušan JanoušekSMETANOVY SADY / Smetana PARK / SmetanaPARK1959akvarel / aquarelle / Aquarelle29,5 x 43,5 cms. m. / p. o. / p.Tvorba Jana Sedláčka se ve všech vývojových stadiíchopírala o věcnou a výtvarně působivou interpretacireálné skutečnosti. V první polovině padesátýchlet byl jeho projev ještě v zajetí příkladu VladimíraHrocha. Již tenkrát však směřoval k volnějšímurukopisu a plošnému vnímání kompozice. Zásadníproměnu tvůrčího programu u něj sledujeme na přelomupadesátých a šedesátých let. Téměř s jistotoulze konstatovat, že souvisela s podstatně svobodnějšíatmosférou v oblasti kultury, kterou podnítil mimořádnýúspěch československého pavilonu na světovévýstavě EXPO 58 v Bruselu. Takzvaný bruselský stylse brzy plošně rozšířil a stal se synonymem dobréhovkusu. Na jedné straně citlivě reflektoval podnětymezinárodní umělecké scény, současně však zavánělinscenační dekorativností. Obě tyto polohy Sedláčekdo svého tvůrčího programu zahrnul. Díky vyspělémalířské kultuře se však vyhnul prvoplánovéinterpretaci kterékoliv z nich. Právě obrazy z tohotoobdobí patří k jeho tvůrčím vrcholům a řadí jejk předním krajinářům nejen regonálního významu.V sedmdesátých letech se malíř vrátil k původnímrealistickým východiskům. V celé řadě těchto dělKRAJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KR AJE 85

však modifikoval plošný rozvrh obrazových plánů.Jindy, zejména v rozměrných panoramatických záběrech,se zjevně hlásil k odkazu Bohumíra Dvorského.V závěru života namaloval řadu komornějších pláten,které se vedle suverénního přednesu vyznačují takézjitřenou citovostí.Miroslav Ketman se krajinomalbou systematickynezabýval. Náměty svých obrazů čerpal nejdřívez pozorování městského života, později z niterněhlubokých prožitků vlastního bytí, které dodávalyjeho malbě dobově příznačnou existenciální esenci.V Ketmanově vrcholném tvůrčím období, kterélze vymezit léty 1962–1965, bylo jeho dílo pozitivněvnímáno i v celostátních souvislostech. Tenkrát takénamaloval několik pláten s námětem lomů, kterájsou osobitým přínosem zdejší krajinářské produkci.Mnohoslibný umělecký vývoj Miroslava Ketmanapřetnula tragická událost v jeho sedmatřiceti letech.Ladislava Jalůvku, který přišel do Olomouce v poloviněpadesátých let můžeme označit za bytostnéhokrajináře. Na pražské pedagogické fakultě byli jehoučiteli Martin Salcman a Cyril Bouda. PředevšímSalcmanův zemitý přednes Jalůvkovu typu talentuvyhovoval. Poměrně brzy však našel vlastní způsobvýtvarné artikulace, založený na znakové redukcioptické zkušenosti, syrově hutných nánosech barevnýchpast a delikátních kontrastech. Od roku 1979,kdy získal ateliér v podmanivě romantické částidómského návrší, je dominantním námětem jeho dělkatedrála sv. Václava, kterou maluje v širokém spektrunáladových proměn. Jalůvkův dómský program jetak ve zdejších podmínkách jakousi bezděčnou obdoboupodobně motivovaného cyklu rouenských katedrálClaude Moneta. Ladislav Jalůvka také dlouhodoběvyučoval malbu na Pedagogické fakultě UP.Do krajinářské tematiky zasáhla také Jana Jemelková.Za pozornost stojí celá řada jejích obrazů z obdobítvůrčích začátků a děl, která vytvořila v šedesátýchletech, souznějících nejen s dobově aktuálnímděním ale i s názorovou emancipací ryze ženskéhoprincipu interpretace skutečnosti, který dosud zdárněrozvíjí. Jemelková se intenzivně věnovala takégrafice a kresbě. Zvláště její bezprostřední kresebnýprojev vypovídá o svébytném vnímání přírodníhořádu determinujícího život člověka.V několika obrazech a grafikách se zabýval krajinoutaké Ivo Příleský. Projev tohoto malíře však bylorientován převážně k problematice lidského osuduv obecných i krajních polohách bytí.Rovněž absolvent Pedagogické fakulty UniverzityPalackého Radko Mašata namaloval desítky plátena pastelů s motivy především valašských krajin.Většina těchto prací je však poznamenána vícekomerčními než uměleckými zřeteli a nedosahujekvality jeho zásadního malířského programu, kterýbyl orientován na městské motivy a zátiší.V souvislosti se sledovaným tématem se zajímavě jevíi krajinářská fáze tvorby olomouckého malíře ZdeňkaVacka, byť v počátcích a především v sedmdesátýchletech výrazně ovlivněna příkladem jeho blízkéhopřítele Jana Sedláčka. Ve vývojové fázi, která předcházelaVackovu současnou figurální koncepci, lzejeho krajiny vnímat jako autentický přínos zdejší86KR AJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KRAJE

Jiří LindovskýBEZ NÁZVU / UNTITLED / OHNE TITEL1973kombinovaná technika, papírcombination technique on paperMischtechnik auf Papier395 x 396 mms. m. / p. o. / p.Radovan LangerBANCHORY II / Banchory II / Banchory II2006olej, sololit / oil on fiberboard / Öl auf Holzfazerplatte140 x 110 cms. m. / p. o. / p.Jiří KrtičkaZRCADLENÍ / Reflection / Wiederspiegelung2004pastel, papír / pastel on paper / Pastell auf Papier1000 x 700 mms. m. / p. o. / p.podobě tohoto malířského žánru. K tomuto tvrzenínás opravňuje především formálně sevřený krajinářskýcyklus jasně definovaného rukopisu a značnéhocitového zaujetí z přelomu osmdesátých a devadesátýchlet.K tématu krajiny přispěl v olomouckém prostředí i JosefŠlechta, /2/ který se převážnou část života věnovalumění vedle civilní profese. Na přelomu sedmdesátýcha osmdesátých let se seznámil se solitérem olomouckévýtvarné scény malířem a vizionářem JiřímHavlíčkem, jehož prostřednictvím si osvojil technikuenkaustiky, která dala jeho obrazům podstatně hlubšía esteticky přitažlivý rozměr. Výchozí motivacíŠlechtových obrazů je krajina kolem Konice, ležící naúpatí Drahanské vrchoviny.Vnímavým přístupem i dobře zvládnutou technikouakvarelu a kvaše se vyznačují i realistické krajinyOtakara Vystrčila, /3/přestože nemají dominantnípostavení v kontextu jeho šířeji orientované tvorby.Pokud motiv krajiny oslovil v olomouckém prostředíhned několik umělců narozených v druhé polovinědvacátých a počátkem třicátých let minulého století,stal se méně aktuálním pro příslušníky mladší generace,jejíž myšlení ovlivnila především společenskáatmosféra charismatických šedesátých let. Uměleckémládí té doby upínalo pozornost spíše k problémůmživota v jeho banálním, ale i kulturně společenskémrozměru. Téma krajiny znamenalo pro tuto generacispíše únik od reálných problémů normalizačníhomarasmu, než způsob plnohodnotného a ryze výtvarnéhosdělení.Mezi umělce, kteří pracovali s krajinou jako kontrastnímprvkem hlouběji vnímaného obsahu, nesporněpatří Jiří Lindovský. Již v době studia grafické speciálkyna AVU jej zajímal svět progresivní technikyv primárních logických strukturách i rozporu s tradičněvnímanými humánními principy bytí. V rámcioriginálního, dobově aktuálního a minuciézně artikulovanéhoprogramu řešil Lindovský nejen apokalyptickyvyhrůžné, ale také racionálně jasné soužitíobou aspektů současného života.Poučen Lindovského příkladem, zacházel s krajinoutaké Oldřich Šembera. Nejdřív řešil civilizační aspektyproblému, později aplikoval Lindovského principyfyzických kvalit světelného záření do výrazověautentického krajinného či interiérového prostředí.V současné fázi své tvorby Šembera nápaditě pracujes digitální technikou v čistě krajinářském, ekologickyi osobně cítěném programu. K počítačovému zpracovánípoužívá vlastní fotografie přírodních motivů,které přetváří do obrazových poloh. Důslednoumultimediální prací a jasně definovaným programempatří mezi umělce, kteří dávají zdejší krajinomalběvýrazně současný rozměr.Také celá řada děl Miroslava Šnajdra st. je inspirovánakrajinou, přestože jde o malíře, který není tematickyvyhraněn a reflektuje vlastní poznání světa i uměnív několika výrazově nezaměnitelných rovinách.Vedle obrazů vysloveně přírodní motivace je krajinářskyprogramní jeho cyklus glosující tento žánrv podání Gustava Klimta. Jako u mnoha figurálníchobrazů z přelomu šedesátých a sedmdesátých letKRAJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KR AJE 87

především radikální redukce tvarů a kultivovaná aždelikátní barevná kultura. Krtičkovo dílo je vzácněformálně sevřené a výrazově autentické.Znělým výrazem obohacuje podobu zdejší krajinářsképrodukce také Jan Jemelka. Spíše než celku určitéhokrajinného útvaru si všímá výseků reality, kteréorganizuje do vlastního malířského řádu. V mnohapřípadech se snaží vymezit vztahy přírodních elementůk bezprostřednímu i obecněji vnímanémuokolí. Jemelkovy obrazy a četné grafiky se vyznačujíkontrastní barevností v soustavě základních, lomenýchi neutrálních barev a bezprostřední rukopisnoudikcí.Prostějov byl již od druhé poloviny devatenáctého stoletíměstem s výrazným podílem české moci i kapitálu.Tyto aspekty byly zhmotněny v řadě velkorysýchprojektů – Kotěrově Národním domě, reprezentativníbudově radnice, Kumpoštově úpravě náměstí, řaděarchitektonicky vynikajících staveb, malířských i sochařskýchartefaktech. Hrdé město žilo čilým kulturnínživotem, na nějž mohlo v poválečném období organickynavázat. V průběhu druhé světové války se několik prostějovskýchumělců prezentovalo na výstavách Skupinyolomouckých výtvarníků, později se většina stala členyolomoucké pobočky SČSVU.Po územní reorganizaci v roce 1960 však ztratilaOlomouc statut krajského města a okres Prostějov bylpřiřazen k Jihomoravskému kraji se sídlem v Brně.Tímto necitlivým administrativním opatřením bylaminulého století nejde Šnajdrovi o autorskou citaciobsahově i formálně definovaných témat, ani o jejichpostmoderní mutaci, nýbrž o hledání, či spíše stvrzení,optického i psychického řádu vlastního uměleckéhomyšlení. V Klimtově příkladu nachází předevšímrozkoš z barevné orchestrace prožitku konkrétníhodíla a současně schopnost spoutat smyslový vjem silnouuměleckou vůlí. Zejména tuto zkušenost výrazněautenticky aplikuje v krajinářských motivech svénynější tvorby, oproštěné od konkrétní optické zkušenosti,opírající se však o myšlenkově konsekventnítvůrčí program. Vedle spontánní reakce na dobovépodněty zejména evropské umělecké progrese, kteréjsme zaznamenali u Slavoje Kovaříka, sleduje tvorbaMiroslava Šnajdra st. stejné programní cíle a výrazněpřekračuje hranice regionálního dosahu.Inspirace krajinou provází také celou dosavadní tvorbušumperského rodáka Jiřího Krtičky, absolventakrajinářské školy Františka Jiroudka na pražské AVU.V počátcích svého uměleckého vývoje se orientovalna způsob výtvarné interpretace v duchu tehdejšíakademické výuky. Nelze si však nevšimnout jehovnímavosti emotivně i formálně silných podnětů,které ve škole iniciovali Krtičkovi starší kolegové,zejména Michal Ranný a Vladimír Gebauer, jež usilovalio zobrazení krajiny v osobně niterní, nepateticképoloze. Současný projev Jiřího Krtičky charakterizuje88KR AJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KRAJE

Jan JemelkaSUCHOPÝR / COTTON GRASS / WOLLGRASS1982barevný dřevořez / colored woodcut / Farbiger Holzschnitt400 x 300 mms. m. / p. o. / p.Miroslav KovalSVÍTÁNÍ / DAYBREAK / SONNENAUFGANG2008tuš, papír / pencil and paper / Bleistift auf Papier162 x 124 mms. m. / p. o. / p.Anežka KovalováŘADA STROMŮ / TREE LINE / BAUMREIHEN2007vaječná tempera, dřevo / egg tempera on wood / Eier Tempera auf Holz33 x 34,5 cms. m. / p. o. / p.Anežka KovalováNA KRAJI LESA / ON THE EDGE OF THE FOREST / AM RANDE DES WALDES2005vaječná tempera, dřevo / egg tempera on wood / Eier Tempera auf Holz30 x 34 cms. m. / p. o. / p.výrazně narušena kulturní integrita středomoravskéhoprostoru, jejíž funkční jednotu se dosud nepodařilozcela obnovit.Pozoruhodnou ikonografii města vytvořil běhemsvého více než šedesátiletého prostějovského působenínesporně talentovaný autodidakt Viktor Hohaus,který se věnoval také krajinomalbě. Celé Hohausovodílo je však poznamenáno jistým diletantismem a názorovourozkolísaností.Nesrovnatelně vyzrálejší výrazovou jistotou se vyznačujeprojev absolventa výtvarných oborů na fakultěarchitektury ČVUT Viléma Krause, /4/ který se věnovaltaké keramice a monumentální tvorbě. Vedle pohotových,povýtce architektonicky cítěných pastelů, kreseba akvarelů však malíř často propadal rutinnímudekorativismu, jímž jsou poznamenány i jeho četnékrajinářské opusy. Pokud Krausovo dílo vnímámev intervalu regionálního či spíše lokálního významu,nelze mu upřít výrazovou odvahu a osobitost.Naléhavou civilností a výtvarnou inteligencí se vyznačujírané práce Dušana Janouška, /5/ absolventa Vyššíškoly uměleckého průmyslu v Brně a katedry výtvarnévýchovy bratislavské Univerzity Komenského, kdestudoval u profesora Eugena Nevana. V druhé poloviněčtyřicátých a počátkem padesátých let namalovalJanoušek řadu kultivovaných akvarelů a temper,jejichž náměty nacházel na periferii města v bezprostřednímkontaktu s okolní krajinou. Vedle pečlivěpromyšleného studijního záměru se tyto práce zřetelněorientují na periferní estetiku Skupiny 42. Pozdějise však téměř výhradně soustředil na grafickoutvorbu a pedagogické působení na katedře výtvarnévýchovy Pedagogické fakulty olomoucké univerzity.Učitelská dráha snad ovlivnila i další Janouškůvumělecký vývoj, poznamenaný profesorsky jistýmřemeslem, mnohdy spekulativními náměty a snahouo dokonalou kompozici.Ke krajinářům prostějovského okruhu patří takéregionální malíř hanácké krajiny Jaroslav Franc. /6/Z dobově příznačných politických důvodů nemohlzískat vzdělání na umělecké škole. Malování se věnovalvedle civilního povolání, od konce šedesátých letvšak pravidelně vystavoval své práce v galeriích Díla.Francova, zejména krajinářská, tvorba je poznamenánavíce prožitkem vlastního aktu tvoření v duchuumírněné exprese než čitelnou slohovostí. Právěprožitek tvůrčího procesu jí však dodává výrazovousvěžest.Krajinou Hané se zabývala i Jaroslava Zárecká-Muchová,dloholetá profesorka prostějovské Střední průmyslovéKRAJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KR AJE 89

školy oděvní. Vystudovala výtvarnou výchovu naUniverzitě Palackého v Olomouci, kde byli jejími učiteliFrantišek Bělohlávek, Aljo Beran a Alois Kučera.V obrazech hanáckých krajin Zárecké cítíme ženskouněhu i schematickou stylizaci, kterou si osvojilav rámci své designérské praxe.Imaginativní ztvárnění krajiny nacházíme v dílechpedagožky, malířky a grafičky Květoslavy Snášelové,absolventky pedagogických fakult v Olomouci a Brně.Krajinu, či inspiraci přírodními jevy, ztvárňuje nejčastějikombinovanými technikami komorních formátů.Malby Snášelové usilují o postižení duševního a povýtcekontemplativního prožitku přírody, majícíhoblízko k nábožné meditaci. Poněkud blíže k optickyvnímané realitě mají její akvarelové studie a kresby,v nichž nezřídka uplatňuje svůj smysl kontrastníhotvarového vidění.Archeolog Miroslav Šmíd se malování věnuje jakokoníčku. Vystudoval obor historie a prehistorie naMasarykově univerzitě v Brně a v těchto disciplínáchtaké profesionálně působí. Jeho temně zasněnému,splývavému malířskému rukopisu však nelze upřítjasný výtvarný záměr a individuální slohovost.V tomto duchu namaloval celou řadu obrazů inspirovanýchhanáckou krajinou.Mezi prostějovské krajináře lze zařadit také MilanaKubeše, přestože maluje také figurální náměty. VystudovalFakultu výtvarných umění Vysokého učenítechnického v Brně u profesorů Jiřího Načeradskéhoa Petra Veselého. V počátcích samostatné výtvarnétvorby maloval olejem krajiny malých formátů přímov plenéru, později ateliérově komponované rozměrnéakvarely. Kubešův malířský výraz je založen na realistickémztvárnění několika pohledových rovin,které se na ploše formátu různě prolínají a vytvářejítak novou obrazovou realitu, připomínající otisk skutečnostiv lidské paměti.Poměrně četným zastoupením krajinářů se vyznačovalataké přerovská výtvarná scéna, která po stráncekolegiálních vztahů i letité organizační struktury nejvíceinklinovala k olomouckému uměleckému dění.V roce 1939 absolvoval pražskou akademii v ateliéruVratislava Nechleby Stanislav Krátký, /7/ jehož celoživotnítvůrčí úsilí je spjato s rodnou obcí Vinary. Bylmalířem klasických žánrů – portrétů, krajin a květinovýchzátiší, jež interpretoval v duchu tradičníhoakademického školení.Poněkud jiný rozměr měla malba přerovského malířeVlastimila Kozáka, absolventa krajinářské školyOtakara Nejedlého. V počátcích svého uměleckéhovývoje pracoval v intencích barevně šťavnatého výrazu,stojícího na principu postimpresivních zásad. Napřelomu padesátých a šedesátých let však našel vlastní,esteticky nikoliv vždy přítažlivou, avšak niterněpravdivou polohu interpretace fádních krajinnýchútvarů mezi Přerovem a Tovačovem. Citlivě pozorovala ztvárňoval toto poměrně malé a ničím nevzrušivéúzemí zejména ve fázích jarního probouzenía chmurně zimních nálad. Rovinatý charakter krajinyumocňoval i širokými rozměry svých pláten.Po ukončení studia na Vysoké škole uměleckoprůmyslovépřichází na počátku padesátých let doPřerova manželské duo Eva Siblíková, absolventkaškoly krajináře Aloise Fišárka, a Jan Chmelař, kterýstudoval užitěji zaměřenou specializaci u profesoraJana Kaplického. Oba umělce téma krajiny mimořádnězajímá. Zejména Eviny obrazy inspirované jednakpůvabně zádumčivou krajinou podhůří oderskýchvrchů, jednak barevnou explozí pozoruhodnéhoa mimořádně malebného útvaru jihomoravské Pálavy,90KR AJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KRAJE

Otakar VystrčilKRAJINA POMORAVÍ / Landscape along the MoravaLandschaft die Morava Entlang1997tempera, papír / tempura on paper / Tempera auf Papier330 x 790 mms. m. / p. o. / p.Josef ŠkubnaJesenické pohoří / The JesenÍk Mountain Range / Gebirge JesenÍk2002olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand80 x 100 cms. m. / p. o. / p.Jiří RyšavýMRAK / CLOUD / Wolke2006olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand95 x 110 cms. m. / p. o. / p.se vyznačují velkou barevnou kulturou a výrazovoujistotou. V souvislosti s malbou Evy Siblíkové jenamístě hovořit také o programní orientaci na tradicičeské krajinomalby zejména z období třicátých a čtyřicátýchlet, jejímž čelným představitelem byl právěmalířčin učitel Alois Fišárek.Jan Chmelař se v rámci svého univerzálního školenívěnoval především realizacím monumentálních dělpro architekturu. Namaloval však i řadu obrazů z krajinářskýmitématy. Obětí katastrofálních záplav v roce1997 se stal i umělcův ateliér. Přišel tak o podstatnoučást celoživotní produkce. V posledních létech zobrazujeChmelař segmenty skalnatých útvarů kolemPálavy. Formálně má velmi blízko k uměleckémuvýrazu své ženy Evy.Také jiní přerovští umělci se určitým způsobem dotýkalikrajinářských témat, přestože byli jinak programnězaměřeni. Přítomnost krajiny, zejména z oblastiStředozemí, zřetelně vnímáme z obrazů Pavla Kotase(1938–2007), pro nějž však krajina, a to i v dílechvysloveně krajinářské povahy, není primárním cílemuměleckého sdělení, nýbrž symbolem trvale přítomnéhofilozofického pojetí bytí.Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se krajinouv existenciálně cítěném pojetí zabývala i grafičkaVěra Kotasová. Modifikovaně se přírodních jevů dotýkái v linorytech v období vrcholné fáze své tvorbyzřetelně korespondující s východní zenovou filozofií.V sedmdesátých a osmdesátých létech namalovalněkolik krajinářských pláten také figuralista PetrMarkulček (1945–2007). Přestože většina těchto obrazůvznikla na základě společenské zakázky, vypovídajío umělcově schopnosti zmocnit se námětu přesvědčivoua individuální malířskou dikcí.Také obrazy Jiřího Ryšavého /8/ mají blízko k přírodě.Jeho častými náměty jsou přírodní segmenty, kteréinterpretuje v rovině širších vztahů.V nedalekých Hranicích prožil více než sedmdesátlet plodného tvůrčího života malíř, kreslíř a sochařVladislav Vlodek, který nabyl výtvarné vzdělání veSpojených státech, kde prožil dětství a rané mládí.Vlodek byl zejména pohotovým kreslířem, mimo jinétaké autorem několika komiksů. Krajině se věnovaljen okrajově v duchu tradiční realistické metody.Za ryze krajinářskou však můžeme označit celoživotnítvorbu Jana Jaroše, /9/ jemuž dobové okolnosti neumožnilystudovat výtvarné umění, kterému se chtělod dětství věnovat. Absolvoval obor lesního inženýrstvína brněnské Vysoké škole zemědělské. Právě lesa horská krajina jsou nejčastějšími motivy jeho bohatéKRAJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KR AJE 91

malířské a kreslířské tvorby výrazně realistické orientace.Zejména Jarošovy lesní interiery naléhavě připomínajídíla zakladatele české krajinářské tradice JuliaMařáka, k jehož odkazu se malíř programově hlásí.Nelze však opomenout jeho vlastní tvůrčí přínos, spočívajícív magicky zádumčivém výrazu a často svěžírukopisné dikci.Inspiraci krajinou a přírodou najdeme i v abstraktníchkompozicích hranického malíře a pedagoga RadovanaLangera. /10/Do rodného Šternberka se po studiích na akademiíchv Praze a Mnichově na sklonku války vrátil WilhelmZlamal. Jeho profesionální umělecké působení lzetedy převážně situovat do poválečného období, přestožejiž v první polovině čtyřicátých let několikrátvystavoval s německými uměleckými spolky a samostatněse představil ve Šternberku a Olomouci.Zlamal byl tématicky univerzálně orientován. Vedleřady portrétů, městských motivů a figurálních kompozicvšak motiv krajiny prostupoval jeho tvorbou vevšech jejích vývojových fázích. K jeho závažným krajinářskýmdílům, která vznikla v průběhu čtyřicátýchlet, patří zejména klasicky malované oleje Letní den,panoramatický Pohled na Šternberk s dominantnímpodílem podjesenické přírody a svěží akvarel suverénníhopřednesu Lipina. V padesátých letech reagujeZlamalova tvorba na postimpresionistické podněty.Tvarově pevnější objemy kombinuje s až pointilistickýmichvějivými doteky štěce. Původně potemněloubarevnost časem prosvětluje a nechává razantnějizaznít větší barevné útvary. V šedesátých létech semalířův rukopis výrazně uvolňuje. Nechává naplnopůsobit intenzivní a kontrastní barvy ve velkých plochácha těžiště malířského záměru přesouvá do naléhavěvýrazové polohy. Od sedmdesátých let do konceživota se pak Zlamalova malba výrazně zklidňuje.Tvary evokující optickou zkušenost malíř abstrahujedo elementární znakové podoby a prostor, nejčastějivymezený velkými plochami tlumených barev, podřizujeobrazovému celku.Wilhelm Zlamal byl vlastně jediným sudetoněmeckýmmalířem, který se díky smíšenému maželstvívyhnul plošnému odsunu občanů německé národnosti.Jeho dílo je pozoruhodné jak svojí imanentníkvalitou, tak z hlediska organického propojení obounárodních kultur.Vedle ispirace vlastními psychofyzickými prožitkya vztahovými aspekty bytí věnuje také Petr Zlamalčas od času pozornost krajině. Absolvent ateliéruArnošta Paderlíka na AVU vnímá reálné krajinnéútvary spíše jako podněty k výtvarnému vyjádřeníosobního prožitku, ovlivněného určitým pocitemz konkrétně vnímané skutečnosti. Pokud jej v obrazePálava ovlivnila především vzrušující hmota kopcovitéhoútvaru překvapivě vystupující z okolní roviny,pak jsou to v Italské krajině kontrastní technicképrvky. Jindy se malíř nechává inspirovat detailemnebo mýtickým duchem místa.Dříve čilá centra zejména německého kulturníhoživota v pohraničních oblastech kraje klopotně hledalav padesátých letech minulého století novouidentitu. Přirozený duchovní vztah k určitému místuzískávala většina dosídlené populace teprve postupnouproměnou generační paměti.V Šumperku, který byl před válkou městem, v němžse odehrávala řada významných podnikatelskýchi kulturních aktivit, nežil po roce 1945 žádný výtvarnýumělec, který prošel profesionálním školením.Počátkem padesátých let se v nedalekém Sobotíněusadil absolvent Laudovy sochařské školy na pražskéAkademii Jiří Jílek. Volba místa, které si vybral jakoprostor k realizaci velmi soustředěného uměleckéhoprogramu, nebyla motivována v té době aktuálnímosídlovacím programem, nýbrž romantickou touhoutvořit v prostoru vzdáleném kulturním centrům a balastuideových proklamací.Teprve v polovině šedesátých let přichází do ŠumperkaLubomír Bartoš, rodák z nedaleké Klopiny. Studovalu Vladimíra Hrocha a Karla Hofmana na Střední uměleckoprůmyslovéškole v Uherském Hradišti a v ateliéruFrantiška Jiroudka na pražské AVU. Do rodnéhokraje se vrátil s pevným rozhodnutím malovat jehodrsně podmanivou a již od raného dětství hlubocezažitou přírodu. Díky odvážně expresivnímu způsobukvalitní malby se stal v regionu poměrně brzyumělcem, jehož tvorba se stala jakousi estetickounormou zobrazení jesenické krajiny. Výrazově nejnaléhavějipůsobila Bartošova tvorba v sedmdesátýcha v úvodu osmdesátých let. Avšak i v současné době,kdy se jeho projev posunul do intimnější polohy, jsouobrazy tohoto umělce významným vkladem do vínkukrajinářské tvorby v celokrajském i národním rozměru.Umělec se léta velmi úspěšně věnoval také pedagogickémupůsobení na Lidové škole umění, v jehožrámci připravil několik svých žáků k odbornému studiuna vysokých školách. Nelze opomenout ani jehoangažovanost v kulturním dění města a regionu.V šumperském výtvarném okruhu působí od počátkusedmdesátých let také manželé Anežka a MiroslavKovalovi, kteří pietně udržují a současně tvořivěrozvíjejí Jílkův umělecký odkaz. Prioritním tématemobou je obraz skutečnosti žité v intimních dotecíchs bezprostředním přírodním okolím. Výtvarné kreaceAnežky Kovalové jsou prosyceny žensky vnímanouněžností hluboce prožitých jevů skutečnosti. Velmičasto působí na diváka v polohách majících blízkok nábožensky obřadné, nikoliv však okázalé, pokořek základním jevům venkovské reality.Početné kresby i obrazy Miroslava Kovala jsou inspiroványpředevším zjitřeným vnímáním primárních přírodníchstruktur. Jeho ryze pocitová reakce na logikustavby základních biologických elementů se dnes dáinterpretovat na bázi fraktálních struktur. Malíř mělvšak vždy na mysli především smyslově vnímatelnýrytmus základních přírodních útvarů a téměř muzikálnípodstatu jejich skladby. Vedle výtvarné činnosti92KR AJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KRAJE

vede Miroslav Koval také šumperskou Galerii JiříhoJílka, v níž prezentuje díla současných umělců v rámcinázorově vyhraněné koncepce.K malířům, kteří věnovali a věnují jesenické příroděznačnou pozornost, patří i jihomoravský rodák JosefŠkubna, jehož život je názornou ilustrací osudů lidí,kteří odchodem do vysídlených oblastí bývalýchSudet řešili své existenční problémy. Škubna byl zaválky totálně nasazen v rakouském Tulnu. Po válceabsolvoval základní vojenskou službu, k jejímužvýkonu se dobrovolně přihlásil. Jako dvacetiletý odešelpracovat do Moravských válcoven kovů v malémpohraničním městě Břidličná. V továrně rozpoznalijeho výtvarný talent, přeřadili jej do propagační dílnya posléze mu zaměstnavatel umožnil získat kvalitníumělecké vzdělání na zlínské Škole umění. Zejménareálně i abstrahovaně pojatá krajinářská témata patřík vrcholům Škubnovy tvorby.Přes určitou dobově podmíněnou skepsi vůči krajinějako nosnému tématu současné malířské produkcemůžeme říci, že téma ztratilo na přítažlivosti jen tím,že je dnes vnímáno spíše spektrem tradičního pohledu.V rámci mnohdy vypjatě artikulovaných ekologickýchaktivit i kontradikčních spekulací se však stávátaké volně intelektuálním prostorem umělecké interpretacestále aktuálních problémů současného života.Jsem přesvědčen o tom, že určitý archetyp krajinyjako limitující prvek základní lidské zkušenosti máv sobě každý z nás.Jiří Hastík1/ Stanislav MenšíkNarozen 9. 11. 1912 ve Svatém Kopečku u Olomouce – zemřel 16. 6. 1970 v Olomouci. Malíř,kreslíř, grafik, ilustrátor, autor návrhů na knižní vazby. Studia: Soukromá výtvarná studia u AlfonseMuchy (1932–1935). Samostatně vystavoval od roku 1932 (CZ), společně od roku 1938(CZ). Zastoupení v sbírkách: Ministerstvo školství a kultury v Praze, Moravská galerie v Brně,Muzeum umění Olomouc – Muzeum moderního umění, Okresní úřad v Olomouci, ŘeditelstvíČeských drah v Olomouci, Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, Městské muzeum v Jeseníkuad. a soukromých sbírkách (CZ, D). Členství v uměleckých skupinách a spolcích: Skupinaolomouckých výtvarníků (1938–1947), Blok výtvarných umělců země Moravskoslezské (1947–1949), Skupina moravských výtvarníků v Olomouci (1947–1949), Svaz československýchvýtvarných umělců (1949–1970).Lit: Stanislav Menšík. Výběr z díla. [Katalog výstavy]. Text Otto František Babler. Olomouc,Galerie výtvarného umění 1973. – Babler, Otto František: Stanislav Menšík – malíř Jeseníků.Ostrava 1982. – Smejkal, Bohuslav: Stanislav Menšík. Výběr z malířského díla. Svatý Kopeček,Strojopis 1991. – Smejkal, Bohuslav: Zápas s andělem. Lidová demokracie, 9. 7. 1991, s. 5. –Kolektiv autorů: Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2002, Man–Miž, dílVIII. Ostrava, Výtvarné centrum Chagall 2002, s. 224.2/ Josef ŠlechtaNarozen 4. 3. 1925 v Olomouci-Hejčíně. Malíř, kreslíř. Studia: Ústav výtvarné výchovyPedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (1946–1949, Alois Kučera, FrantišekViktor Mokrý, Vladimír Navrátil, Josef Vydra, Jan Zrzavý).Lit: Josef Šlechta. [Katalog výstavy]. Text Rudolf Chadraba. [Olomouc 2000]. – Kolář, Bohumír:Malíř Josef Šlechta (Malé připomenutí k osmdesátinám). Olomouc, Nakladatelství Olomouc2005 [soupis výstav a literatury].3/ Otakar VystrčilNarozen 6. 7. 1935 v Košicích (SK). Malíř, kreslíř, grafik, výtvarný pedagog. Studia: Gymnasiumv Kežmarku (1951–1954), Vyššia pedagogická škola v Bratislave (1954–1956), Vysoká školapedagogická pri Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave (1958–1964, R.Hornák, F. Klimáček, E. Lehotský, E. Nevan). Samostatně vystavuje od roku 1968, kolektivněod roku 1967 (SK, CZ, D). Zastoupení v soukromých sbírkách: CZ, SK, D, USA, A. Ceny: Hlavnícena soutěže dětské výtvarné tvorby v Žilině za úspěchy ve výtvarné výchově (1968). Členstvív uměleckých skupinách a spolcích: Mezinárodní organizace výtvarných pedagogů (INSEA, od1964), Slovenská výtvarna únia (1989–2000), Unie výtvarných umělců Olomoucka (od 1992).Lit: Otakar Vystrčil. Obrazy, grafika. [Katalog výstavy.] Text Jiří Hastík. [Olomouc, 2004]. –Otakar Vystrčil. Malba a kresba. [Katalog výstavy.] Text Ludvík Mazur. Olomouc 2001. – OtakarVystrčil. Obrazy a kresby 2000–2004. Text Jiří Hastík. [Olomouc 2005].4/ Vilém KrausNarozen 8. 4. 1915 v Prostějově – zemřel 3. 8. 1998 v Prostějově. Grafik, malíř, keramik, autormonumentálních realizací (práce do architektury). Studia: České vysoké učení technické v Praze(Prof. Blažíček, Bouda, Pokorný). Pracoval též na restaurování starožitností a působil jakosoudní znalec.Lit: Kolektiv autorů: Prostějov v malbě, kresbě, grafice. Město Prostějov 2004, s. 110–115.– Dolívka, Josef: Výtvarníci prostějovského regionu. Prostějov, Klub přátel výtvarného umění2007.5/ Dušan JanoušekNarozen 18. 8. 1928 v Prostějově – zemřel 31. 1. 1996 v Prostějově. Grafik, malíř, autor realizacív oblasti užité tvorby (práce do architektury, grafické řešení expozic, užitá grafika) a textů o výtvarnémumění, vysokoškolský učitel. Studia: Vyšší škola uměleckého průmyslu v Brně (1945–1950, Karel Langer), Univerzita Komenského v Bratislavě (1950–1953, Eugen Nevan).Lit: Kolektiv autorů: Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti. A/Ž 1989. Olomouc –Praha, Český fond výtvarných umění 1989. – Dušan Janoušek. Volná grafika. [Katalog výstavy].Text Eva Pazderová. Olomouc, Galerie výtvarného umění 1977. – Dušan Janoušek. Výběrz grafického díla z let 1972–1982. [Katalog výstavy]. Texty Josef Mikeš, Ivona Procházková.Gottwaldov, Oblastní galerie výtvarného umění 1982. – Kolektiv autorů: Prostějov v malbě,kresbě, grafice. Město Prostějov 2004, s. 118–119. – Dolívka, Josef: Výtvarníci prostějovskéhoregionu. Prostějov, Klub přátel výtvarného umění 2007, s. 60.6/ Jaroslav FrancNarozen 10. 11. 1935 v Prostějově. – zemřel 21. 1. 1990 v Žešově (okr. Prostějov). Malíř. Studia:Dálkový kurs kresby a malby (1959–1961, prof. Košvanec).Lit: Kolektiv autorů: Prostějov v malbě, kresbě, grafice. Město Prostějov 2004, s. 56–57. –Dolívka, Josef: Výtvarníci prostějovského regionu. Prostějov, Klub přátel výtvarného umění2007, s. 34–35.7/ Stanislav KrátkýNarozen 17. 9. 1914 ve Vinarech (okr. Přerov) – zemřel 14. 11. 2001 v Přerově. Malíř, kreslíř.Studia: Akademie výtvarných umění v Praze (1933–1939, Vratislav Nechleba).Lit: Stanislav Krátký. Krajiny. [Katalog výstavy]. Bez úvodního textu, seznam vystavených prací.[Olomouc, Dílo 1974]. – Kolektiv autorů: Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti. A/Ž1989. Olomouc – Praha, Český fond výtvarných umění 1989. – Kolektiv autorů: Slovník českýcha slovenských výtvarných umělců 1950–2001, Kon–Ky, díl VI. Ostrava, Výtvarné centrumChagall 2001, s. 229.8/ Jiří RyšavýNarozen 27. 1. 1942 v Újezdci u Přerova. Malíř, kreslíř. Studia: Vyučen valcířem plechůve Vítkovických železárnách (1956–1959), Střední všeobecně vzdělávací škola v Přerově(1964–1968), soukromá výtvarná studia u malířů J. Adámka a I. Kříže. Samostatně vystavujeod roku 1971 (CZ), kolektivně od roku 1970 (CZ, JUG). Zastoupení v soukromých sbírkáchv Evropě (CZ, SK, D CH, GB, USA). Ceny: I. cena v celostátní soutěži AMO 70 v Šumperkuv oboru kresba (1970). Členství v uměleckých skupinách a spolcích: Unie výtvarných umělcůOlomoucka (od 1993).Lit: (rik, om): Druhotná krajina Jiřího Ryšavého. Nové Přerovsko, 8. 3. 2002, s. 12. – Kolektivautorů: Decenium. Almanach a katalog k desátému výročí činnosti Galerie G. Olomouc, Unievýtvarných umělců Olomoucka 2002. – Jiří Ryšavý. Obrazy, kresby. [Propagační katalog.] TextKristina Glacová. [Přerov 2005].9/ Jan JarošNarozen 5. 12. 1921 v Hranicích na Moravě. Malíř, kreslíř. Studia: Fakulta lesního inženýrství naVysoké škole zemědělské v Brně (1947–1950), dlouholetá soukromá výtvarná studia u malířeStanislava Krátkého ve Vinarech u Přerova.Lit: Pavelková, Anna - Piperek, Filip - Jaroš, Jan: Jan Jaroš. Zlín, Nakladatelství Margaret1997. – Piperek, Filip - Foltánek, Vladimír - Jaroš, Jan: Jan Jaroš. Lesy a jejich interiéry. Zlín,Nakladatelství Margaret 2000.10/ Radoslav LangerNarozen 1. 4. 1957 v Olomouci (CZ). Malíř, kreslíř, grafik, ilustrátor, autor realizací do architektury,výtvarný teoretik, kurátor. Studia: Gymnázium Jiřího z Poděbrad v Olomouci (1972–1976),katedra výtvarné teorie a výchovy na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci(1976–1981, F. Dvořák, L. Dvořák, I. Hlobil, V. Kotasová, A. Nádvorníková, F. Novák, M. Štolfa,B. Teplý, S. Vymětal). Samostatně vystavuje od roku 1981 (CZ, I, NL), kolektivně od roku1976 (CZ, SK, NL, LT, LV, PL, USA). Zastoupení ve sbírkách: Gymnázium Hranice, Olšansképapírny a. s., Univerzita Palackého v Olomouci, Lázně Teplice nad Bečvou, Gallery Arti-ForumVoorburg (NL), Gemeente Kunstcollectie Voorburg/Leidschendam (NL), College A. Sydnoise,Bonneval (F) a soukromé sbírky (CZ, B, I, NL, D, Ukrajina, JAR, USA). Členství v uměleckýchskupinách a spolcích: Volné sdružení hranických výtvarníků (1987–1998), Unie výtvarnýchumělců Olomoucka (od 1991).Lit: Kolektiv autorů: Who is Who (v České republice). Hübners blaues Who is Who 2003 (II.vydání), s. 658. – Gašparovič, Libor - Hastík, Jiří: Toison d´or. Olomouc, Agentura Galia 2005,s. 2, 16–17. – Radovan Langer. Něco bylo, něco bude. [Katalog k výstavám]. Text Jiří Hastík.[Hranice 2006].KRAJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KR AJE 93

After World War II, the artistic life in the Olomoucregion was affected mainly by political events linkedwith the post-war development of the country.The consequences of the holocaust, which destroyedthe culture of the Jewish minority during occupation,immediately after the war went on to cause displacementof citizens with German national origin. Thisresulted in a major demographic change in a once ethnicallyand linguistically mixed region with it’s economicstructure being destabilized as well. The traditional,though not always easy coexistence of Czechs,Germans and Jews, which has formed the culturalconsciousness of Central Europe, became uprooted.The Czech cultural life in larger Central Moraviancities like Olomouc, Prostějov and Přerov could leanon a long tradition and professional high-quality background.People were euphoric about the newly gainedfreedom and strived to functionally restore thesocial and cultural institutions. The territory of formerSudetenland, however, was in chaos and it’s peopletraumatized, not knowing how to cope with thenew situation.A slightly better situation was in Olomouc, wherea group of artists called the Olomouc artist group(SOV) was formed in 1937 and was active even duringthe occupation. Thanks to the efforts of its members,the building of former German shooting gallery inHynaisova street was reacquired in May 1945 and wasadapted into Olomouc City Gallery, later renamed theArts Hall. The Arts Club still resides here, but it’s workhasn’t been at the forefront for some time.After the election of 1946, whose result was greatlyinflunced by political manipulation of the CommunistParty (KSČ) and a turbulent post-war atmosphere ofgratitude to the Russian liberators, the political, socialand cultural atmosphere of the country changed dramatically.The collectivist tendencies and rediscoveredcult of folkiness was also expressed in art. TheGroup of Moravian Artists (SMV) was founded onlya year after the war. Unlike SOV, whose efforts formodern artistic expression could have been viewedas elitist, SMV was a group, which through leftist proclamationsstrived for the collectivization of artisticlife and mass popularization of art according to theSoviet model.In January 1947 the Olomouc University was re-establishedand the Art institution was founded. JosefVydra, who was put in its charge, tried to follow theteaching conception of the legendary Bauhaus. Hiseffort to develop a modern artistic training center waswrecked due to the pettiness of local environment,personal aversions and political interference.The exhibition of Oscar Domínguez, a leftist memberof the Paris school, which took place at the Arts hallin December 1947 was for long years the last authenticpresentationof European avant-garde in Olomouc. Theartistic life in Prostějov and Přerov wasn’t widely organizedon a professional level, but leaned on renownedFrantišek ŠnajdrSVATÝ KOPEČEK / SVATÝ KOPEČEK / SVATÝ KOPEČEK40. léta / years / Jahreolej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand45 x 65 cms. m. / p. o. / p.local artists. In Prostějov Tříska brothers, JaroslavPlacák a Vilém Kraus. In Přerov Augustin Mervart,Marcel Krasický and the sculptor Josef Baják.When the government was overthrown in February1948, the Communist party took power and withinseveral months dissolved democratic principles ofsocial life. I accordance with totalitarian ideology itenforced system of central power, which also painfullyafflicted the cultural domain. Activities, whichoriginally emerged purely from civil or professionalneeds, were abolished by insensitive bureaucraticinterventions.In 1949, the Communist party began establishingart unions under its cultural policy. They were centrallycontrolled organizations which associatedmembers of various artistic professions. When theCzechoslovakian Artists Union (SČSVU) was established,the large majority of small artistic groupsperished. Olomouc became the Regional center of theUnion.Once manifold artistic life in the regions as wellas in the wole country was paralyzed by the dictatorshipof the new administration which obedientlyexercised the political will. In 1952 the galleriesnetwork was also reorganized on the state level andthe Czechoslovakian Art Fund was founded two yearslater and managed regional branches of its enterprisecalled Dílo. All public orders, distribution and saleof artworks could have only been carried out legallythrough Dílo and its network os sales galleries.This kind of politically and economically determinedstructure of artistic life in former Czechoslovakia lasteduntil 1989.Nevertheless, one cannot presume, that Czech or regionalart culture simply served as an instrument to thestate power. Many artists reified their natural artistic,philosophical and moral reflection of that era intoplenty of artifacts of subjective and widely orientednature.Several inventive artworks of timeless artistic valuealso emerged from public orders.Noble expressions through canvas application ofAugustin Mervart, a Přerov native and the passionateswathes of brushwork courtisy of olomouc’s JindřichLinhart are good examples of the polarity of emergingcreations.The work of Bohumil Dvorský, a landscape painter,flourished during 1940s and he later performedimportant functions in the Union. However, we cannotdeny, that, even at the time of official procla-94KR AJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KRAJE

mation of social realism and its methods, BohumilDvorský’s program brought fresh ideas and was relativelymodern.Another remarkable personality of the Olomouc regionwas František Šnajdr, a landscape painter, who,at the age of 19, lost both his hands in a work accident.Not only did he manage to face up to this fatalhandicap both physically and mentally, but he createdvibrant work, which is a valuable contributionto the regional landscape-painting. Šnajdr spend allhis life in his hometown Toveř, located in the spaciousHaná flatland determined by the barriers of theJeseníky mountains and the picturesque view of SvatýKopeček.Thus the space limiting the painter’s experience ofreality became the main theme in his lifetime work oflandscape-painting. Šnajdr’s only teacher, or more preciselymentors, were the painters Stanislav Menšík /1/ andBohumír Dvorský. However, no traces of their influencecan be found in his work. Apart from the sensualand individual perception of reality he leaned on, hisexpression rather pushed towards purely Czech landscapeart traditions, as we know it from the works ofVlastimil Rada, Vojtěch Sedláček or Václav Rabas.One of Olomouc’s landscape painters at the forefrontof the age was also Stanislav Menšík, who focusedmainly on the Jeseníky Mounatins as subject-matter.He didn’t get a systematic artistic education, but herose to become a recognized regional painter throughstubborn cultivation of his talent. Especially his earlywork, inspired by religious content and Rouault’sformal experience, is considered an important contributionto the local culture. He also enriched hisJeseníky motives with his characterful artistic diction.He sensitively reflected the harshness of mountainsand details of natural objects. Formal interpretationof Menšík’s landscapes, based on expressive formativediction, never reached the acute formulationof his figural works. In the final period of his work,he couldn’t avoid routine performances of consumercharacter.In the first postwar year, the painter Slavoj Kovaříkreturned to his hometown after graduating from theUniversity of Arts, where he studied in Emil Filla’s atelier.Since the beginnings of his artistic development,he sensitively reacted to the contemporary intellectualand artistic impulses and dealt with them creativelyin voluntary seclusion and the conservative environmentof Olomouc. His progressive oriented work andoutstanding creative intelligence soon affected thethinking of several younger painters. Theme-wise,Kovařík wasn’t settled. He rather reflected life andcontemporary aesthetic through spirituality. In thecontext of the painter’s early development, the sub-KRAJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KR AJE 95

ject of landscape plays an important role in his work,and through it, he verified the contentual expressionand purpose of his own formal order, which he laterdeveloped on several expressional levels. The workof Slavoj Kovařík is extraordinary for his immanentquality and consistent creative application of currentimpulses of European and World art. Today, his artisticand ethical legacy is rightfully perceived as a majorcontribution to the local art culture in the secondhalf of the 20th century. Between 1949 and 1952, i.e.in the period of only three years, the Olomouc art scenewas reinforced by graduates of Zlín Art SchoolJan Sedláček, Otakar Hudeček, Jeroným Grmela andMiroslav Ketman whilst Radoslav Kutra, MiloslavJemelka with his wife Jana and Ivo Příleský returnedfrom their Prague studios. Although their workculminated into pronounced opinion expression onlyin the next decade, the coming of this remarkablystrong artistic generation meant a distinctive advancementin aesthetic and organizational conventions.All above mentioned artists became shortly candidatesor members of the professional monopolist organization,the SČSVU. The traditional group thinkingof the members of the older artistic generation, wasconsiderably shaken by the organizational interventionsand definetely became a matter of the past. Apartfrom the sensual and individual perceptions of reality,his expression leaned on purely Czech landscapingtradition, as we know it from the works of VlastimilRada, Vojtěch Sedláček or Václav Rabas.The landscape work of Miloslav Jemelka was characterizedby extraordinary thematic, formal and intellectualconsequence. His haptic and shape conciseness,colourful, yet refined reduced painting is closeto the civilly humble still emotionally experiencedportrayal of reality. Hodolany, a suburb of Olomouc,which he perceived in it’s architectural compositionand social dimension, were a leitmotif of his paintingssince the beginning of his artistic development.Besides, he painted many landscapes around Prague,Znojmo and Český Brod. Jemelka’s set of landscapesfrom Dukla battlefield, which came from a thematictask, was highly dramatic but not pompous. Inhis landscapes, we can feel the influence of his professors– Salcman, Holý, or the knowledge of worksof Jindřich Průcha, Jan Trampota, Maurice Utrilla.His fierce talent, however, always led him to powerful,authentic interpretation of the subject. Due tothe untimely death of this young promising painter,Olomouc lost a landscape prodigy and an artistic personalityof a distinct form.Radoslav Kutra, Jemelka’s friend and a colleaguefrom grammar school and Academy, was concerned,although only marginally, with landscapes. His worklater followed different thematic and formal goals.In the early stages of their professional careers,Sedláček, Hudeček, Grmela and Ketman, all ZlínArt School graduates, focused considerably on landscapetopics. Although their talent dispositions werevery different, they were all linked by training fromthe landscapists Vladimír Hroch and Karel Hofman,whose painting expression followed the line of Czechpostimpressionistic aesthetic. At school, they necessarilyhad to come accross strong expressionisticpainting, mainly by a promissing young student,Václav Chad, who tragically died in the last months96KR AJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KRAJE

Slavoj KovaříkKRAJINA / Landscape / Landschaft1960tempera, papír / tempura on paper / Tempera auf Papier309 x 567 mms. m. / p. o. / p.Otakar VystrčilPOHLED DO KRAJINY / View of the Landscape / Blick auf der Landschaft1999akvarel / aquarelle / Aquarell290 x 420 mms. m. / p. o. / p.Otakar Vystrčilhanácká pole / HanÁ Field / HanÁ Feld1999akvarel / aquarelle / Aquarell290 x 420 mms. m. / p. o. / p.of the World War II. From the four, only Jan Sládečekbecame a wholely involved landscape artist, whileMiroslav Ketman was, thematically and as expressionis concerned, more independent. Jeroným Grmelafocused on graphics and monumental work whileOtakar Hudeček on reconstruction of monumentalobjects.The work of Jan Sedláček, in all his stages, leaned onfactual and visually impressive interpretations of reality.His expression in the early 1950s followed the exampleof Vladimír Hroch. But even then, he headed toa looser style and an areal perception of composition.A major change in his artistic program came in thelate 50s and early 60s. It is almost certain, that it relatedto much liberal atmosphere in the realm of culture,ignited by the remarkable success of the Czech fairpavilion at the World Expo in Brussels 1958. So-calledBrussel style soon spread wide and became a synonymfor good taste. On one hand, it sensitively reflectedthe impulses coming from the international artscene, on the other hand it had a touch of decorativeness.Sedláček included both these aspects into hisartistic program. Due to his advanced painting culture,he managed to avoid simple interpretation ofthese two genres. Sedláček’ painting from this periodbelong to the best of his work and put him amongtop landscape artists on not just a regional scale. Inthe 70s, the painter returned to his original realisticresources. However, he modified areal compostionsin many of his sketches. In the late part of his life, hepainted a number of paintings characterized by masterfuldiction and turbulent sensitivity.Miroslav Ketman didn’t focus so much on the physicalenvironment of the treasures of the north Moravianlandscapes but focused more on the details of the region’speople themselves for subject-matter and later ona more personal existential level. Looking at the peakof our artist’s career around the mid-nineteen sixties,Ketman was established on an international level withworks which come to mind, the series Lom (mine)which had quite an impact on the artist’s audiences.A tragic experience features in the artist’s work referingto his youth at the age of seventeen.Ladislav Jalůvka, who came to Olomouc during themid-fifties can be seen as an essential element to theregional landscape painting scene. Teachers MartinSalcman and Cyril Bouda guided the artist throughhis academic studies courtesy of Prague’s academy offine arts with the former teacher having a remarkableinfluence and understanding with Jalůvka’s approachto the subject in mind. The artist-to-be learnt theropes impressing the tutors with his natural grasp ofthe medium conveying delicate, sensitive contrastswith colour. From the year 1979, when the artist aquiredthe use of an art studio, the romantic locationwith it’s prominent view of Václav’s cathedral featuredstrongly in the man’s work using a variety of moodspectrums when applying colour to canvas. Jalůvka’scathedral series reminds us of the French artist ClaudeKRAJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KR AJE 97

Dušan JanoušekU MÍSTNÍHO NÁDRAŽÍ / At the Local Train Station / Am Örtlichen Bahnhof1947akvarel, papír / aquarelle on paper/ Aquarell auf Papier405 x 590 mms. m. / p. o. / p.Vilém KrausKRAJINA NA HANÉ / HanÁ Landscape / HanÁ Landschaft1964tempera, papír / tempura on paper / Tempera auf Papier300 x 850 mms. m. / p. o. / p.Miroslav ŠnajdrTŮŇ / The Pool / Der Teich1996uhel, křída, olej, plátno / charcoal, chalk, oil on canvas / Kohle, Kreide, Öl auf Leinwand100 x 100 cms. m. / p. o. / p.Monet’s depictions of Rouen’s cathedral. Ladislav Jalůvkaaccompanied his painting career by also teaching paintingat Olomouc’s Palackeho university.Jana Jemelková isn’t to be left out of our account oflandscape painters making their way in the career ofsoul’s interpretation on canvas. Emancipational elementscan be experienced in the woman’s exceptionalwork which were created especially during the nineteen-sixties.As well as paint on canvas, the young ladywent on to create a series of sterling graphic work andespecially her drawings conveying a determination ofsomeone analysing life. On the subject of analytical,conscientious contributions to the arts, we can’t leaveout Ivo Příleský’s paintings and drawings. Taught byRadko Mašata at Olomouc’s Palackeho university, theyoung artist completed a series of ten canvases togetherwith pastel works with motifs greatly celebratingthe Valachian region.In relationship with reflecting the geographical environmenton to canvas, the artist Zdeňek Vacek tookserious interest and contributed greatly to the genre’sdevelopment during the nineteen-seventies especially.Close friend Jan Sedláček was also an integral partof this commitment to the growing fine arts scene.Vacek’s contributions to the development of the eightiesand nineties laid the way in what was to comemaking his authentic creations part of the new evolutionprocess in current approaches to the environmenton canvas.Josef Šlechta /2/ is but another great name in the genreof landscape painting who succeeded in keeping hislove and commitment to the arts alive while undertakingcivilian work at the same time. The turn of theseventies and eighties sees the artist connecting withsolitaire, art’s visionary, Jiří Havlíček, who brings tothe scene’s forefront encaustic, appealing visions andspaces of light. The Konice area in Drahanská uplandsprovides Josef with food for the soul when engagingin his landscape works. Along the same subject-mattertheme, using aquarelle impressively in landscapework, the artist Otakar Vystrčil /3/ gave his realistic,yet unique interpretations to the regional art scene.Looking at the picture of trends from the last century,especially those of artists born from the fiftiesonwards, we can see the commitment to the landscapescene through a variety of abstractions, impressionisticworks where many creators are striving to escapefrom banality and hit the audiences with thoughtprovoking, sometimes visually provoking pieces.Artists belonging to this group of landscape orientatedcreators includes Jiří Lindovský, graduate of gra-98KR AJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KRAJE

phic arts at the AVU (academy of visual arts) whotackled the paper and canvas with traditional yet originalhumanistic principles in which he wasn’t afraidto bring to the audiences dark images of the humanspirit. These pieces were conducted in a very conscientiousand truth-searching way reflecting life as itis as opposed to how many of us would like to see it.An artist following a similar artistic journey toLindovský’s for truth goes by the name of OldřichŠembera, who, in his quest for grabbing aspects ofcivilization’s problems by the horns, uses the mediumin comparable physical ways. Looking at the authenticityand interior landscapes, we arrive at original imagesproduced albeit with digital aids. This modern useof medium brings us to a new dimension enrichingthe scope and variety.Miroslav Šnajdr’s rich collection of works uses mediumfor his original interpretations reminding usof landscape images created by the Austrian artistGustav Klimt. Looking in retrospect to the developmentsin the landscape painting scene around thenineteen-seventies onwards towards the present day,we can observe that, with artists like Klimt, Šnajdr,Kovařík just to name but a few, there was a blossomingin medium used however the principles remainedvery much the same. Pushing the limits in foodfor the aesthetic senses was very much part of theartists’ named above aims.Jiří Krtička, a Šumperk native who, like the latterartists aimed to bring continuous fresh fruits to thelandscape painting genre, graduated from FrantišekJiroudka’s school under Prague’s academy of the finearts. The artist’s colleagues named Michal Ranný andVladimír Gebauer joined him in moving the landscapeart movement healthily onwards using an academic,however original approach with delicate usesof colour and a characteristically radical reducementof natural shapes firmly placing him on the culturalmap. A vibrant theme of composition is seen in thework of Jan Jemelka who, through his paintings and graphicworks gives a rich use and understanding of neutralcolours playing with and against natural ones.Prostějov during the latter half of the nineteenth centuryheld a great deal of power with regards to industryand capital. This wealth is of course reflected in thepublic art projects which took sway during this timewith reference to Kotěra’s national house to name butone of the architectural as well as fine arts. This presentsus with a city proud of it’s cultural riches andcontributions. Leading up to World War II we witnessthe joining forces of the region’s artists completingthe Olomouc fine artist’s group show following on tothe artists becoming members of Olomouc’s SČSVU(Czechoslovakian artist’s group).The year 1960 saw a shift in juristiction where thecity of olomouc lost control of it’s seat as the regionalcapital. Prostějov was therefore subject to the southerncity of Brno’s authority resulting in an unfortunateupheaval for the worst in regards to the CentralMoravian cultural scene and integrity.Viktor Hohaus, who blessed the region with his creativework spanning sixty years showed a dilettantismand flair in his landscape pieces especially. Anotherartist in the architectural field who is worth mentioning,Vilém Kraus /4/ , graduated at the ČVUT institute ofhigher education and went on to produce a rich varietyof work including pieces by ceramic and monumentalart medium. We can see by the artist’s drawings inpastel and acrylics that, although showing a regionalapproach to paintings, the artist nevertheless brokeinto a genre full of personality and originality.Dušan Janoušek /5/ , graduate of Brno’s industrialart institute of higher education later going on toBratislava’s Komensky university under professorKRAJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KR AJE 99

Eugene Nevana, makes waves in the central Moravianart scene especially during the late forties goinginto the fifties. The medium of acrylics and temperagives birth to a wide range of pieces reflecting theartist’s home area and immediate natural environment.These landscape pieces are fundamental inthe entrance to Group 42. Later on our artist changesdirection for a short while concentrating on graphicart and pedagogical studies at Olomouc university’spedagogical faculty.Jaroslav Franc /6/is another artist belonging to theProstějov group of landscape artists faithful to the Hanaplains for inspiration on the canvas. This artist showsdetermination in his artistiv voyage through creating hisworks alongside civilian mandatory work. Due to politicalreasons our artist was refused permission to studyart at a state institute but this doesn’t stop him paintingeventually having his work in pride of place at theDílo gallery on more than one occassion. Franc, was ableto carry across an expressive use of moderate spirit asopposed to stylistic readiness in a process bursting withhis own unique freshness.The flat plains of the Hana region gave inspirationto Jaroslava Zárecká-Muchová, for many years a teacherat Prostějov’s high school for industrial fashiondesign, from which she aquired the credentials atOlomouc’s Palackého university. František Bělohlávek,Aljo Beran and Alois Kučera taught the young femaleteacher and artist to-be at the faculty contributingto the flowering of a painter giving a feminine touchtothe canvas with a decorative style influenced by herdesigner forte.Květoslava Snášelova brings imaginative creations tothe forefront of Hana art. This painter, graphic artistand pedagogue graduated at Olomouc and Brno’spedagogical faculties, and went on to create a series ofpaintings celebrating a combined technique approachwith cabinet canvas formats displaying a somewhatmeditative picture of the environment within thecanvas’s borders. Although giving a sharp figurative,optic reality in the acrylic pieces as well as drawings,the artist goes on to display the subject matter witha liquid contract of shape composition.Archeologist Miroslav Šmíd engaged himself into theworld of painting as a hobby as opposed to a full-timeoccupation after studying ancient and modern historyat the Masarykova university in Brno. The artistnevertheless approached painting with a professionalzest creating his own individual style inspiring himto complete a rich range of work celebrating the Hanacourtyside.Prostějov’s landscape artists owe recognition to thefigure of Milan Kubeš, inviting the audience to enjoyhis work presented in a figuative style. Graduate atBrno technical university’s art faculty under professorsJiří Načeradský and Petr Veselý, the artiststarts his artistic journey physically in the countrysideitself producing a range of small-scale oil paintingsgoing on to water-based colours in the art studioitself. Cubist influences are evident in the artist’swork together with multi-linear swathes of colourfiring the imagination with images printed as a reallife experience in the audiences memories.It is worthadding that the Přerov artist scene merged with thatof the rest of the Hana region under Olomouc especiallydue to cultural relationships between the artiststhemselves. Bring us on to the year 1939 when professorVratislav Nechleba guided the emerging artistStanislav Krátký /7/ through Prague’s academy of art,where he was later to create a series of work inspiredby his home of Vinary near the industrial city ofPřerov. Our artist was a painter from the classical genre,engaged in painting portraits, landscapes as wellas still-lifes reflecting the spirit of his traditional, academicupbringing. Vlastimil Kozák, on the other handhad a less traditional approach to the canvas startingunder the academic guidance of Otakar Nejedlý’s regionalschool. At the beginning of our artist’s paintingcareer, his works were full of an intensive display ofcolour play with somewhat juicy tones using postimpressivefundamentals. During the late fifties enteringthe century’s sixth decade we can observe Vlastimil’sown aesthetic somewhat provocative impressions ofthe environment’s subject-matter between the localtowns of Přerov a Tovačov. The painter looked carefullywith sensitive feeling towards what some mayregard as non-exciting subject-matter, such as motifsof spring and winter moods. The flat plains withoutquestion feature largely in the artist’s wide range ofindustrious output.After graduating from the Industrial art institute ofhigher education around the beginning of the fifties,Přerov’s married couple Eva Siblíková, (landscapeartist under the academic guidance of AloisFišárek) and Jan Chmelař (applied art specialisationunder professo r Jan Kaplický) engaged themselvestotally into the landscape art scene. Siblíková’s work100KR AJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KRAJE

Stanislav KrátkýZ NAŠEHO DVORA / From our Courtyard / Von unserem Hof1982olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand46 x 71 cmMKPMiroslav KovalZEMĚ II / THE LAND II / DAS LAND II1980písek, kaseinová tempera, dřevo / sand and casein tempera on woodSand und Kasein Tempera auf Holz80 x 80 cms. m. / p. o. / p.Anežka KovalováBÍLÝ STROM / WHITE TREE / WEISSER BAUM2008vaječná tempera, dřevo / egg tempera on wood / Eier Tempera auf Holz30 x 23 cms. m. / p. o. / p.especially is inspired from the region’s richness incolors spanning the whole region of Moravia from theOderský highlands to the Pálava scenes in the south.The colours are recorded on canvas as explosions ofrich hues celebrating the magic of the artist’s subject--matter. Siblíková is recorded in dialogues concerningthe tradition of landscape painting during the thirtiesand forties in which her teacher Alois Fišárek featuresgreatly due to his guidance and influence on theyoung female artist.Jan Chmelař in the framework of his universal academicjourney engaged himself from the outset mainlyon monumental art in relationship with architecture.The artist nevertheless devoted a proportion ofhis time focusing on landscape painting of which hecompleted a remarkable series. One challenge to ourartist’s livelyhood and sense of being was the catastrophicflood in 1997 in which Chmelař’s art studiocomplete with an amount of life’s work were destroyed.The artist was one of many victims, many of whichfaired a lot worse in regards to material possessionsand life itself. During the latter years of the artist’scareer, he focused greatly on the Palava rock formationsin the south of the region. During Chmelař’s careerhis wife Siblíková features greatly in the man’s lifeand work.Pavel Kotas (1937–2007), Přerov born is yet anotherlarge figure in the region’s history of landscape artwhich, needless to say was one of the main elementsto the Moravian art scene during the past two centuries.Kotas incorporated into his work a rich dedicationreflecting the man’s association with his subject-matterin a strong philosophical way.Around the close of the sixties continuing well into theseventies, graphic artist Věra Kotasová took this samediscipliine of painting by the horns displaying a liquiduse of medium coupled with eastern, female philosophy.Petr Markulček (1945–2007), our figurative painterworking concurrently with our latter artist is also worthmentioning due to his individuality, originality andgenuine approach towards the popular genre.Not far east of Olomouc in the town of Hranice existeda gentleman devoting seventy productive and fruitfulyears to the region’s art scene. The painter, draughtsmanand sculptor, by name of Vladislav Vlodek, spentKRAJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KR AJE 101

his childhood in the USA where he aquired academicskills to launch his artistic career in earnest. Althoughour artist engaged himself more with draughtmanshipand the production of comics, he neverthelessdevoted time to landscape painting using a more traditionalmethod on the canvas. A young man, graduatingfrom Brno’s higher institute of education underforestry engineering, wished to paint from his earlychildhood. Circumstances prevented Jan Jaroš /8/ fromstudying art but the young artist didn’t let this earlyhurdle prevent him from making strong waves inthe country’s art scene. The artist used the subject--matter prominent throughout his forestry engineeringreminding us of the painter Julia Mařák with themagical use of the theme delighting the senses withfresh and original brushlines.Back to his home town of Šternberk after studies inPrague’s academy and Munich at the fall of the warreturned the artist Wilhelm Zlamal. This professionalmade a large impact on the counrty’s art scene especiallyduring the early forties when he would show worktogether with German artists of which he gained membershipof their native art group. Independent showsalso took place throughout the Olomouc region as wellas the capital city itself. The artist’s style on the canvaswas universally orientated with figure portraits, compositions,natural motifs and landscape painting fromwhich his reputation stood out most. The works Letníden (summer day) painted in oils, panoramic view ofŠternberk and lower Jeseníky countryside dominatedthe artist’s subject-matter using water based swathesof colour combined with a pointalist approach on thecanvas. Deeper, darker, more sombre tones gave wayto brighter swathes of colour spread over wider canvasesas we entred the century’s sixth decade. Zlamal’swork with large-scale contrasting bright colours tookon a more peaceful and quieter note as we go throughthe seventies. The artist’s evocative, optical abstractiveelements took hold of his compositions up until thetime of his death.Wilhelm Zlamal, complementing both German andCzech culture through the originality and depth ofhis painting was able to avoid problems faced by somany fellow Sudetan Germans due to his marryinginto a Czech family.Against inspiration from one’s own psychophysicalexperiences as well as related aspects with existence,Petr Zlamal from time to time engaged himself intothe pleasures of the landscape. Graduate from ArnoštPaderlík’s academic guidance at the AVU, the youngartist put a great deal of motifs and influence into hislandscape art through sources relating from personalexperiences. The work from the flat Hana plains tothe exciting formations around the Palava area nicelyportrayed the artist mythical side of his imaginationas well as the real man himself.Looking back to the 1952s we can observe the role ofGerman artistic culture searching for a new identityunderstandably due to the chapters of history uprootingfamilies and changing the demographics of the regionto, in some cases disappearing from memory altogetheras generations replaced those before and so on.In the town of Sumperk, a vibrant centre of industryand culture in the times leading up to World WarII, experienced a rather different situation at it’s closewhere the town was left without any artists from theacademic position. This situation nevertheless wasn’tgoing to continue indefinitely, while in the nearby villageof Sobotín, Lauda’s sculpture faculty at Prague’sart academy produced the figure of Jiří Jílek. The reasonto make this part of Moravia his home for creativework wasn’t part of the resettlement activity carriedout to re-occupy many of the empty homes leftby expelled Germans. It was rather one of romancewhere the conditions suited the artist very well withregards to balast as well as inspiration.The town of Šumperk welcomed an artist by the nameof Lubomír Bartoš during the 1960s whose familycame from the local village of Klopiny. Bartoš studiedunder the academic direction of Vladimír Hrochand Karel Hofman at the industrial art high school inUherské Hradište followed by the studio of FrantišekJiroudka in Prague’s AVU. The family base with it’ssurroundings still held it’s captivating charm whichwas the main reason the young artist was drawn backto the place of so many strong childhood memories.Due to Bartoš’s expressive drive with the media capturingthe magic of the Jeseníky mountains, he soonbecame well established as one of the region’s mainpainters. The seventies and eighties held treasuresfor the artist’s recognition as well as up to presenttimes where the sensitivity and intimate conductionof his tools holds Bartoš as one of the more prominentartists of the landscape painting scene. As wellas this genre, our painter found time to engage himselfin pedagogical work preparing young artists-to--be for higher institutes of art education thus addingto his rich regional portfolio.Looking at the Sumperk cultural scene during the early1970s we arrive at the married couple Anežka andMiroslav Koval who continued the traditions and standardsset by Jílka. The priorities of this couple was therecording of true life and man’s relation to his immediatephysical environment put onto canvas. Observingtraditions kept alive by the locals from fayres to religiousceremonies, these were taken in by our artists andinfluenced their canvas style and composition.Later pieces of work as well as those of Miroslav Kovalwere inspired foremost by the study and comprehensionof nature’s basic structures. The artist looks at the biologicalaspects of subject matter and the music compositionof the environment around the viewer where observingcan only take place by being physically surroundedby the elements and opening of the mind. Koval’s role asartist also went on to one of running the Jiří Jílek gallery,presenting a variety of work from contemporary artists.102KR AJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KRAJE

Painters of which were seduced by the Jeseníky mountainsfor subject-matter included the south Moravianpainter Josef Škubna, who, at the same time solvedthe problem of home existence by inhabiting one ofthe many empty properties left as a result of the War’sclose. Stuck in Austria during the close of the secondworld war, the artist went on to graduate from armyschool and worked at a cylindrical engineering plantin the small village of Břidličná. It was working therewhich started the fruits of the young man’s artistictalents in commercial projects paving the way onto the quality academic guidance under Zlín’s schoolof fine arts. Real and abstract compositions fromthe physical region around Škubna remained the foremostelement in his life’s creations.Scepticism during the post-war years did, withoutquestion have it’s toll on the creative production inthe genre of landscape painting partly due to the ageold problem of limited space for one to intellectuallycreate in current times, but when we look at other areascontributing to the riches of local life and culture,proud work was done, especially in the area of ecologicalactivities bringing me on to the subject that I feelthat everyone has inside them the archetypical componentsto conduct their own original song from theirphysical and spiritual surroundings.Jiří Hastík1/ Stanislav MenšíkBorn 9. 11. 1912 in Svatý Kopeček near Olomouc – died in the latter city 16. 6. 1970. Painter,draughtsman, graphic artist illustrator and book project designer. Studies: Priate art instructionunder Alfons Mucha (1932–1935). Independent shows taking place from 1932 (CZ), and participationin group shows from the year 1930 (CZ). Represented in the following collections:Prague’s ministry of education and culture, Moravian gallery in Brno, Museum of art in Olomouc– Museum of modern art, Olomouc’s city council, Olomouc railway head of operations, Zlín’sregional gatllery of fine art, Jeseník’s town museum as well as private collections throughout(CZ, D). Membership in art organisations: Olomouc’s group of fine artists (1938–1947), Moravia– Silesia group of the fine arts (1947–1949), Olomouc’s group of Moravian fine artists (1947–1949), Czechoslovakian union of fine artists (1949–1970).2/ Josef ŠlechtaBorn 4. 3. 1925 in Olomouc-Hejčín. Painter and draughtsman. Studies: Olomouc’s Palackehouniversity, faculty of applied arts (1946–1949 under Alois Kučera, František Viktor Mokrý ,Vladimír Navrátil, Josef Vydra, and Jan Zrzavý).3/ Otakar VystrčilBorn 6. 7. 1935 in Košice (SK). Painter, draughtsman, graphic artist, art pedagogue. Studiedat High school in Kežmarok (1951–1954), Pedagogical University in Bratislava (1954–1956),Pedagogical School of the Philosophical Faculty of Komensky University in Bratislava (1958–1964, R. Hornák, F. Klimáček, E. Lehotský, E. Nevan). He has exhibited in solo shows since1968, collectively since 1967 (SK, CZ, D). Represented in private collections: CZ, SK, D, USA,A. Awards: Main prize at the childrens’ art creation exhibition in Žilina for the success in art education(1968). Membership in art groups and associations: Mezinárodní organizace výtvarnýchpedagogů (INSEA, since 1964), Slovenská výtvarna únia (1989–2000), Unie výtvarných umělcůOlomoucka (since 1992).4/ Vilem KrausBorn on April 8, 1915 in Prostejov—died on August 3, 1998 in Protejov. Graphic and ceramicartist, painter, author of monumental works of art (in architecture).Studies: Czech Technical College in Prague (w/ Professor. Blazicek, Bouda, and Pokorny). Alsoworked in restoration of antics and served as an expert witness.5/ Dušan JanoušekBorn 18. 8. 1928 in Prostějov where the artist died in 1996. Graphic artist, painter, projectdirector in field of applied arts (work with architecture, graphic solutions, shows and appliedarts); texts on fine arts aswell as institute of higher education teacher. Studies: Brno’s industrialarts higher institute of education (1945–1950 under Karel Langer), Univerzita Komenského(Komensky university in Bratislava) (1950–1953 under Eugen Nevan).6/ Jaroslav FrancBorn 10. 11. 1935 in Prostějov. – died 21. 1. 1990 in Žešova (Prostějov region). Painter.Studies: Distance course in drawing and painting (1959–1961 under prof. Košvanec).7/ Stanislav KrátkýBorn 17. 9. 1914 in Vinary (Přerov region) – died 14. 11. 2001 in Přerov. Painter and draughtsman.Studies: Prague’s academy of fine arts (1933–1939 under Vratislav Nechleba).8/ Jan JarošBorn 5. 12. 1921 in Hranice na Moravě. Painter and draughtsman. Studies: Forestry engineeringfaculty at Brno’s agricultural institute of higher education under painter Stanislav Krátkyfrom Vinary near Přerov.KRAJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KR AJE 103

Nach dem Ende des Zweiten Weltkriegs wurde daskünstlerische Leben auf dem Gebiet der heutigenolmützer Region besonders durch die politischen Begebenheitengeprägt, die mit der politischen Entwicklungdes Landes in Zusammenhang standen. Es handeltesich einerseits um die Folgen des Holocausts, im Zugedessen die hoch entwickelte Kultur der jüdischen Minderheitvernichtet wurde, andererseits um die problematische,flächenhafte Vertreibung der Bevölkerungdeutscher Nationalität unmittelbar nach dem Krieg.Dadurch veränderte sich demographisch nicht nur dasfrüher ethnisch und sprachlich vermischte Landesgebiet,sondern es wurde auch seine soziale Struktur angegriffen.Dem traditionellen, auch wenn nicht immerproblemlosen, Zusammenleben des tschechischen,deutschen und jüdischen Elements, das über Jahrhundertedas Kulturbewusstsein im Mitteleuropa bestimmte,wurde jähes Ende bereitet.Das tschechische Kulturleben konnte in den größerenmittelmährischen Städten Olmütz/Olomouc, Proßnitz/Prostějov und Prerau/Přerov auf einer langjährigen Traditionund professionell qualitativ hochwertigen materiellenBasis aufbauen. Hier herrschte überwiegend eineEuphorie aus der neu erworbenen Freiheit, die von demBemühen um funktionale Erneuerung der gesellschaftlichenund kulturellen Institutionen begleitet wurde.Auf dem Gebiet des ehemaligen Sudetenlandesüberwog jedoch eher Chaos und Verlegenheit darüber,wie man sich mit der neuen Situation auseinandersetztensoll.Die sicher besten Bedingungen für die künstlerischeEntwicklung gab es in Olmütz, wo seit dem Jahre 1937die schon während der Besatzung aktive Gruppe derOlmützer Künstler/Skupina olomouckých výtvarníků(SOV) tätig war. Vor allem dank ihrer Mitglieder wurdeschon im Mai 1945 die Anlage des ehemaligen deutschenSchützenhauses in der Hynais-Straße/Hynaisovaulice erworben, die für die Galerie der HauptstadtOlmütz, bald in „Haus der Kunst“ umbenannt, hergerichtetwurde. Weiter wirkte hier auch der „Club derKunstfreunde/Klub přátel umění“, dessen Tätigkeitjedoch von keiner maßgebenden Bedeutung war.Die politische, gesellschaftliche und kulturelle Lageveränderte sich beträchtlich nach der Wahl im Jahre 1946,deren Resultat beachtlich durch die politische Manipulationder Kommunistischen Partei der Tschechoslowakei/Komunistická strana Československa (KSČ) und durchdie heitere Nachkriegsatmosphäre der Dankbarkeitgegenüber den sowjetischen Befreiern bestimmt wurde.Kollektivistische Tendenzen und der wiederentdeckteVolkstümlichkeitskult fanden ihren Widerhall auchauf dem Gebiet der bildenden Kunst. Schon im erstenNachkriegsjahr wurde die Gruppe der „MährischenKünstler/Skupina moravských výtvarníků (SMV)“gegründet. Im Unterschied zum SOV, dessen proklamierteBestrebung nach einem zeitgenössischen Kunstausdruckals programmatisch elitär zu verstehen ist, warder SMV ein Verein, der sich im Rahmen der linksorientiertenProklamationen um Kollektivierung des Kunstlebensund Massenpopularisierung der Kunst nachsowjetischen Vorbild bemühte.Im Februar 1947 wurde die Olmützer Universität erneuert.Hier entstand auch das Institut für bildende Kunst,wo als Institutsleiter Josef Vydra engagiert wurde. Erversuchte an die Lehrkonzeption des legendären Bauhausesanzuknüpfen, sein Begehren, eine moderne Kunstschulezu gründen, scheiterte jedoch bald der Kleinlichkeitseiner Umwelt wegen, an persönlichen Antipathienund wegen der Reorganisationseingriffen.Zu einer bedeutenden Kulturveranstaltung der Zeitwurde eine Ausstellung des spanischen, links orientiertenund der Pariser Schule zugehörigen KünstlersOscar Dominquez, die im „Haus der Kunst“ im Dezember1947 stattfand und die für lange Zeit die letzte authentischePräsentation der europäischen Avantgarde inOlmütz darstellte.Das künstlerische Leben in Proßnitz und Prerau wurdenicht mittels der Vereine auf einer breiter angelegten,professionellen Basis organisiert, sondern beruhteauf regional bekannten Kunstpersönlichkeiten. InProßnitz kümmerten sich die Brüder Tříska, JaroslavPacák und Vilém Kraus um den künstlerischen Betrieb,in Prerau waren die Maler Augustin Mervart, MarcelKrasický und der Bildhauer Josef Baják Initiatorenjeglicher Kulturaktivitäten.Nach dem Februarumsturz im Jahre 1948 ergriffdie Kommunistische Partei die Macht und zerstörtewährend weniger Monate alle demokratischen Prinzipiendes gesellschaftlichen Lebens. Im Einklang mit dertotalitären Ideologie führte sie das System der Zentralmachtein, das schmerzhaft auch die Kultursphäre betraf.Es wurden anhand der empfindungslosen Interventionensogar solche Aktivitäten abgeschafft, die aufgrundder rein bürgerlichen oder fachbezogenen Interessenoder Bedürfnisse entstanden.104KR AJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KRAJE

František ŠnajdrVESKOVSKÁ POLE / FieldS IN VÉskA / Feld IN VÉskAolejová tempera, lepenka / oil and tempura on pasteboard / Öl und Tempera auf Pappe46,5 x 50 cms. m. / p. o. / p.Slavoj KovaříkZ JESENÍKŮ / From the JesenÍKY / Vom JesenÍKY1948barevné tuše, papír / colored ink on paper / Farbige Tusche auf Papier355 x 572 mms. m. / p. o. / p.Nach der Kulturpolitikkonzeption der KommunistischenPartei der Tschechoslowakei entstanden schonim Jahre 1949 Kunstverbände. Es handelte sich umzentral verwaltete Einrichtungen, in denen Mitgliederunterschiedlicher Berufe vereint waren. Mit der Entstehungdes „Verbandes der tschechoslowakischen bildendenKünstler/Svaz československých výtvarnýchumělců“ (weiter nur SČSVU) ging die Mehrheit derKunstvereine zu Grunde. Olmütz wurde Sitz der Kreiszentralstelledes Verbandes. Das relativ bunte Kunstlebenim Lande oder in den Regionen wurde durchdas Diktat des bürokratischen Molochs, eines gehorsamenVollziehers der politischen Macht, paraly siert.Im Jahre 1952 wurde auch das Galeriennetz landesweitreorganisiert und zwei Jahre später entstand der„Tschechoslowakische Fond der bildenden Künste/Československý fond výtvarných umění“ (seit der Entstehungder Staatsföderation im Jahre 1968 fungierteer unter dem Namen „Tschechischer Fond der bildendenKünste/Český fond výtvarných umění“), der dieKreis zentralstellen seines Unternehmens „Werk/Dílo“verwaltete. Jegliche gesellschaftlichen Aufträge, Kunstwerkdistributionund -verkauf konnten legal nur mittelsdes Unternehmens „Werk“ und seines Verkaufsgaleriennetzesrealisiert werden. Solch eine sowohl politischals auch ökonomisch determinierte Struktur desKunstlebens in der ehemaligen Tschechoslowakei undspäter in der Tschechischen Republik überdauerte biszum Jahr 1989.Man darf jedoch nicht annehmen, dass die tschechische,beziehungsweise regionale, Kunstkultur nur dempolitischen Willen verpflichtet wurde. Viele Künstlerschafften es, eine natürliche, philosophische und auchethische Reflexion der Zeit in ihren sowohl subjektivenals auch breiter angelegten Artefakten zu verkörpern.Auch im Rahmen der öffentlichen Aufträge entstandeneinige erfindungsreichen Werke, die sich durchüberzeitliche künstlerische Qualität auszeichnen.Nach dem Jahre 1945 waren auf dem Gebiet des„Olmützer Kreises“ Künstler tätig, die ihre aktivekünstlerische Schaffenszeit schon vielfach überschrittenhatten, die aber trotzdem für Träger des Kunstgeschmacksoder fortschrittlicher Kunsttendenzen gehaltenwurden. Als Beispiel dieser Polarität der Öffentlichkeitswahrnehmung der Kunstwerte sei hier die salonhafteMalweise von Augustin Mervart oder der wiederumerregte Malduktus des Olmützers Jindřich Lenhartgenannt.Im Laufe der 1940er Jahre erreichte auch das Schaffendes Landschaftsmalers Bohumír Dvorský, der sichspäter auch als hoher Verbandsfunktionär durchsetzte,seinen qualitativen Höhepunkt. Man kann doch deman Bonnard orientierten Malprogramm von Dvorský –vornehmlich in der Zeit der offiziellen Proklamationdes sozialistischen Realismus und seiner schematischdogmatischer Applikation – eine gewisse Frische undrelative Modernität nicht abschlagen.Eine interessante Persönlichkeit, der man im Milieudes Olmützer Kunstlebens Aufmerksamkeit schenkensollte, ist der Landschaftsmaler František Šnajdr.Er verlor mit 19 Jahren bei einem Arbeitsunfall beideArme. Er schaffte es, sich nicht nur mit seiner schicksalhaftenBenachteiligung psychisch und physischabzufinden, sondern er hinterließ ein stimmiges Werk,das zum vollwertigen Bestandteil der regionalen Landschaftsmalereiwurde. Šnajdr lebte sein Leben lang imgebürtigem Towerz/Tovéř, das in der breiten hannakischenEbene zwischen dem sich in der Ferne emporragendenMassiv des Altvatergebirge/Jeseníky unddem malerischen Heiligen Berg/Svatý Kopeček liegt.Der die Realität seiner Malererkenntnis limitierendeRaum wurde auch Leitmotiv seiner sein ganzes Lebenprägenden Landschaftsmalerei. Šnajdr wurde in seinerkünstlerischen Anfangsphase von den Malern StanislavMenšík und Bohumír Dvorský betreut, oder eherberaten. Man findet aber keine Spuren ihres Einflussesin Sňajdrs Schaffen. Er stützte sich in seinem formalenAusdruck außer auf die sinnlich und individuell wahr-KRAJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KR AJE 105

genommene Realität auf die Tradition der tschechischenLandschaftsmalerei, die das Publikum aus den Werkenvon Vlastimil Rada, Vojtěch Sedláček oder VáclavRabas kannte.Unter den Olmützer Landschaftsmalern nimmt auchStanislav Menšík /1/ einen wichtigen Platz ein. Er richtetesein Hauptaugenmerk auf das Altvatergebirge.Obwohl er keine systematische Kunsterziehung besaß,erarbeitete er sich durch die zähe Kultivierung seinesTalents eine Position unter anerkannten Malern derRegion. Besonders seine frühen, von kirchlichen Themenund von der Formensprache Rouaults inspiriertenWerke kann man als wichtigen Beitrag der lokalenKultur ansehen. Er bereicherte auch seine Altvatergebirgssujetsum eine persönliche Darstellungsweise.Mit Gespür gab er vor allem die Rauheit des Gebirgszugesund Details der Naturvorgänge wieder. Menšíksformale, in expressiven Formen- und Handschriftduktusbestehende Interpretation der Landschaft gelangteaber nie zu der Mitteilungsunmittelbarkeit seiner figurativenArbeiten. Am Ende seiner Schaffenszeit unterliefenihm allerdings routinemäßige Leistungen miter heblichem Konsumcharakter.Der Maler Slavoj Kovařík kam im ersten Nachkriegsjahr,also nach dem Abschluss seines Studiumsbei Emil Filla an der „Akademie der angewandtenKunst/Vysoká škola uměleckoprůmyslová“ in Prag,in seine Geburtstadt zurück. Seit den Anfängen seinerkünstlerischen Entwicklung reagierte er sehr sensibelauf zeitgenössische Gedanken- und Kunstimpulse,mit denen er sich einfallsreich in der freiwilligenKlau sur und im konservativen Milieu des damaligenOlmütz auseinandersetzte. Seine progressiv orientierteund außerordentliche Kunstintelligenz beeinflusstejedoch bald die Denkweise einiger jüngerer Künstler.Kovařík beschränkte sich nicht auf ein einziges Thema.Er reflekt ierte das Leben und die zeitgemäße Ästhetikeher in geistigen Dimensionen. Im Kon text seinerMaler entwicklung, besonders in seiner Anfang sphase,sticht auch das Thema Landschaft ins Auge. Kovaříküberprüfte anhand dieses Themas seine FähigkeitIn halte mitzuteilen und seinem formalen Repertoire,das er später in mehreren Variationen entfaltete, Sinnzu geben. Das Werk von Slavoj Kovařík bleibt in demOlmützer Milieu aufgrund seiner immanenten Qualitätund aufgrund der konsequenten An wendung vonaktuel len Anregungen der europäischen und weltweitenKunst solitär. Mit Recht wird sein künstlerischesund ethisches Vermächtnis für einen grundsätzlichenBeitrag zur hiesigen bildenden Kultur der zweiten Hälftedes 20. Jahrhunderts gehalten.In den Jahren 1949 – 1952, also nur während drei Ja hre,verstärkten Absolventen der „Kunstschule in Zlin/Zlín“ Jan Sedláček, Otakar Hudeček, Jeroným Grmelaund Miroslav Ketman die Olmützer Szene. Dazu kehrtenRadoslav Kutra, Miroslav Jemelka mit seiner Ehe-106KR AJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KRAJE

Stanislav MenšíkZ JESENÍKŮ / From the JesenÍKY / Vom JesenÍKY1969olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand80 x 135 cms. m. / p. o. / p.Miroslav ŠnajdrTMAVOMODRÝ / Dark Blue / Dunkelblau 1997pastel, grafit, papír / pastel and graphite on paper / Pastel und Graphit auf Papier845 x 590 mms. m. / p. o. / p.Jan ChmelařPRAMEN / The Spring / Die Quelle2001uhel, papír / charcoal on paper / Kohle auf Papier500 x 700 mms. m. / p. o. / p.frau Jana und Ivo Příleský aus ihren Studien in Pragzurück. Trotzdem das Schaffen der meisten von ihnenerst anfangs des nächsten Dezenniumsübergangsin die ausgeprägten Ausdrucksschichten kulminierte,bedeutete der Antritt dieser besonders starkenKünstlergeneration eine markante Verlagerung der eingelebtenästhetischen und organisatorischen Konventionen.Alle oben genannten Künstler wurden in kurzerZeit Kandidaten oder Mitglieder der MonopolfachorganisationSČSVU. Das traditionelle Vereinsdenken vonGenossen der älteren künstlerischen Generation, dasschon beträchtlich durch die organisatorischen Eingriffeerschüttert wurde, gehörte definitiv zur nostalgischenVergangenheit.Besonders die Landschaftsmalerei von Miroslav Jemelkazeichnete sich durch eine thematische, formaleund mentale Konsequenz aus. Seine sowohl haptischals auch plastisch ausgeprägte, farbig jedoch kultivierteund reduzierte Malweise steht der zivil einfachen,aber zugleich emotional erlebten Realitätswiedergabenahe. Seit den Anfängen von Jemelkas künstlerischerEntwicklung überwog die Vorstadt von Olmütz Hodolanyals Leitmotiv in seinen Bildern. Er rezipierte dieseGe gend in ihrem architektonischen Aufbau unduntersuchte zugleich ihre soziale Lage. Daneben malteer Landschaftsbilder aus der Umgebung von Prag,Znaim/Znojmo und Böhmisch Brod/Český Brod. Sehrdramatisch, aber keineswegs pompös, wirkt auch seinLandschaftszyklus aus dem Schlachtfeld von Dukla,der im Rahmen einer thematischen Aufgabe entstand.In Jemelkas Landschaftsbilder spüren wir sowohl denEinfluss seiner Professoren Salcman und Holý als auchdie Kenntnis der Werke von Jindřich Prucha, Jan Trampotaund Maurice Utrillo. Die robuste Veranlagung seinesTalents führte ihn jedoch immer direkt zu einerrasanten, authentischen Interpretation des Themas.Mit dem vorzeitigen Tod dieses zukunftsverheißendenMalers verlor Olmütz einen Landschaftsmaler und eineKRAJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KR AJE 107

künstlerische Persönlichkeit überregionalen Formats.Auch Radoslav Kutra, ein Freund von Jemelka, zugleichsein Mitschüler vom Gymnasium und Kommilitoneaus der Akademie, befasste sich lediglich marginalmit der Landschaft. Allerdings nutzte er in seinenLand schaftsbildern Grundprinzipien der Kunst, dieJemel kas Bildauffassung nahe stehen. Später verfolgtejedoch sein Schaffen andere thematische und for maleZiele.Auch die Absolventen der Zliner Kunstschule Sedláček,Hudeček, Gmela und Ketman schenkten den Landschaftsmotivenin den Anfängen ihrer professionellenkünstlerischen Laufbahn große Aufmerksamkeit.Trotz beträchtlicher Unterschiede in den Talentdispositionenverband sie die Schulung bei den LandschaftsmalernVladimír Hroch und Karel Hofman, derenma lerischer Ausdruck an den tschechischen Zweigder postimpressionistischen Ästhetik anknüpfte. Inder Schule begegneten sie notwendigerweise der ausdruckstarkenMalweise, die hauptsächlich ihr talentierter,in den letzten Tagen des Zweiten Weltkriegs tragischverstorbener Kommilitone Václav Chad propagierte.Von den vier genannten Künstlern wurde nur JanSedláček ein profilierter Landschaftsmaler, währendMiroslav Ketman sich thematisch und formal freierverhielt. Jeroným Grmela vertiefte sich weiter in dieGraphik und Monumentalmalerei, Otakar Hudečekbeteiligte sich an Rekonstruktionen verschiedenerBaudenkmäler.Das Œuvre von Jan Sedláček beruhte in allen seinen Entwicklungsstadienauf einer sachlichen und künstlerischwirkungsvollen Interpretation der realen Wirklichkeit.In der ersten Hälfte der 50er Jahre waren seine Werkenoch seinem Vorbild Vladimír Hroch verpflichtet. Schondamals tendierte er aber zu einer frei eren Handschriftund zu einer flächenhaften Kompositionswahrnehmung.Zur grundsätzlichen Veränderung kam es beiSedláček an der Wende zwischen den 50er und 60erJahren. Fast mit Sicherheit lässt sich konsta tieren, dassdieser Wandel mit der markant freieren Atmosphäreauf dem Gebiet der Kultur zusammen hing, die durchden außerordentlichen Erfolg des tschechoslowakischenPavillons auf dem EXPO 58 in Brüssel initiiert wurde.Der so genannte „Brüsseler Stil“ verbrei tete sichbald im ganzen Land und wurde mit dem guten Geschmackgleichgesetzt. Einerseits absorbierte er einsichtigAnregungen aus der internationalen Kunstszene,gleichzeitig neigte er zur inszenierten Dekoriert heit.Sedláček bediente sich in seinem künstlerischen Programmbeider dieser Gegensätze. Dank der ausgereiftenMalerkultur mied er allerdings rein einfältige Interpretationbeider der Extremitäten. Eben die Bilder ausdieser Zeit gehören zu den Höhepunkten seines Schaffensund erheben Sedláček zu den vornehmsten Landschaftsmalernnicht nur von lokaler Bedeutung. In den70er Jahren kehrte der Künstler zu den ursprünglichenrealistischen Ausgangspunkten seiner Malerei zurück.In seinen Werken dieser Schaffens phase modifizierteer jedoch die Anordnung der einzel nen Raumpläneauf der Bildfläche. In anderen Fällen, besonders in seinenumfangreichen Panoramaaufna hmen, bekannteer sich offensichtlich zum Vermächtnis von BohumírDvorský. Am Ende seines Lebens malte er eine Reihevon kleinformatigen Bildern, die sich außer durchsouveräne Darstellungsweise durch eine heitere Empfindsamkeitauszeichnen.Miroslav Ketman beschäftigte sich nie systematischmit der Landschaftsmalerei. Er schöpfte seine Sujetszuerst aus dem Beobachten des Stadtlebens, später ausden innerlichen Erlebnissen des eigenen Seins, die seinerMalerei eine zeittypische existentielle Essenz verliehen.In Ketmans erfolgreichster Schaffensperiode, diesich mit den Jahren 1962 – 1965 eingrenzen lässt, wurdesein Werk auch im gesamtstaatlichen Kontext positivangenommen. Damals schuf er einige Leinwandbildermit dem Thema Steinbrüche, die als privater Bei tragder hiesigen Landschaftsmalereiproduktion zu verstehensind. Die viel sprechende künstlerische Entwicklungvon Miroslav Ketman wurde wegen einer tragischenBegebenheit in seinem siebenunddreißigstenLebensjahr rasch beendet.Ladislav Jalůvka, der Mitte der 50er Jahre nachOlmütz kam, kann man als einen bedeutenden Landschaftsmalerbezeichnen. Seine Lehrer auf der Pragerpädagogischen Fakultät waren Martin Salc manund Cyril Bouda. Jalůvkas Talenttypus ent sprachhauptsächlich Salcmans erdigem Ausdruck. Ziemlichrasch fand er aber einen eigenen Modus derkünstlerischen Artikulation, der auf Zeichenreduktionder optischen Erfahrung, dicken und mächtigen Farbschichtenund delikaten Kontrasten basierte. Seit demJahre 1979, als er sein Atelier in einem höchst romantischenTeil des Domhügels erwarb, dominiert unter seinenMotiven der Olmützer Wenzelsdom, den er im breitenSpektrum der Stimmungswechsel malt. JalůvkasDomprogramm stellt also unter hiesigen Bedingungeneine unwillkürliche Parallele zum ähnlich motiviertenBilderzyklus der Kathedrale in Rouen von ClaudeMonet. Ladislav Jalůvka unterrichtete auch langfristigMalerei an der Pädagogischen Fakultät der Palacký-Universität/Univerzita Palackého in Olmütz.Zur Landschaftsmalerei trug auch Lenka Jemelkovábei. Man sollte auf eine ganze Reihe der Bilder aus ihrenkünstlerischen Anfängen und aus den 1960er Ja hreaufmerksam machen, die nicht nur mit dem aktuellenGeschehen, sondern auch mit der Meinungsemanzipationeines von Jemelková bis heute noch entwickeltenrein weiblichen Prinzips der Realitätsinterpretationzusammenhängen. Jemelková widmete sich intensivauch der Graphik und der Zeichnung. Insbesondere ihrunmittelbarer Zeichnungsausdruck zeugt von ihremeigenständigen Wahrnehmen von der das Leben desMenschen determinierten Naturordnung.In einigen Bildern und Graphiken beschäftigte sichauch Ivo Příleský mit der Landschaft. Das Werk diesesKünstlers spezialisierte sich jedoch auf die Problema tik108KR AJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KRAJE

Vilém KrausU PLUMLOVA / At Plumlov / Am Plumlov1968litografie, papír / lithograph on paper / Lithographie auf Papier300 x 620 mms. m. / p. o. / p.des menschlichen Schicksals sowohl im Allgemeinenals auch in extremen Situationen seines Daseins.Der nächste Absolvent der pädagogischen Fakultät,Radko Mašata, malte immer wieder Serien von Leinwand-und Pastellbilder mit Landschaftsmotiven, vornehmlichaus der Walachei. Die Mehrheit dieser Arbeitenwurde eher in Hinsicht auf kommerziellen Erfolgentworfen und erreicht deswegen nicht das Niveau seineseigentlichen Malprogramms, der auf Stadtmotiveund –stillleben bezogen wurde.In Zusammenhang mit dem befolgten Thema scheintauch die Landschaftsmalereiphase des OlmützerMa lers Zdeněk Vacek interessant zu sein, auch wennsie in den Anfängen und besonders in den 70er Ja hrendurch das Vorbild von Vaceks nahen Freund JanSedláček beeinflusst wurde. In der Entwicklungsphase,die Vaceks gegenwärtiger figuraler Konzeption voranging,lassen sich seine Landschaftsbilder als ein authentischerBeitrag zur hiesigen Form dieses Malereigenreszu klassifizieren. Diese Behauptung wird durcheinen formal einheitlichen Landschaftsmalereizyklusunterstützt, der sich durch eine klar definierte Handschriftund eine spezifische emotionale Ausprägungdes Umbruchs der 80er und 90er Jahre auszeichnet.Zum Thema Landschaft trug im Olmützer Milieu auchJosef Šlechta /2/ bei, der sich fast das ganze Leben mitder Kunst neben seinem zivilen Beruf befasste. An derWende der 70er und 80er Jahre lernte er den Solitärder Kunstszene in Olmütz, den Maler und Visionär JiříHavlíček kennen. Mittels Havlíček erlernte er die Technikder Enkaustik, die seinen Bildern beträchtlichtiefe re und ästhetisch anziehende Dimension verlieh.Die Ausgangsmotivation von Šlechtas Bildern stellt dieLandschaft aus der Nähe von der am Fuße des Drahanska-Hochlandesliegenden Stadt Konice dar.Die realistischen Landschaften von Otakar Vystrčil /3/zeichnen sich einerseits durch eine empfindsameZugangsweise ihres Autors, andererseits durch die gutbeherrschte Technik des Aquarells und Gouache, aus.Trotz dem nehmen sie keine dominante Position imKontext seines breiter angelegten Werkes ein.Während die Landschaftsmotive im Olmützer Um kreisgleich mehrere in der zweiten Hälfte der 1920er undam Anfang der 1930er Jahren geborene Künstleran gesprochen hatte, wurde er nur wenig aktuell fürdie jüngere Generation, deren Denken insbesonderevon der ge sellschaftlichen Atmosphäre der charismatischen60er Jahre beeinflusst wurde. Die künstlerischeJugend der Zeit lenkte ihre Aufmerksamkeit eher zuProblemen des Lebens sowohl in seinen banalen alsauch in seinen kulturell-gesellschaftlichen Ausmaßen.Das Thema Landschaft bedeutete für diese Generationeher eine Flucht von den wirklichen Problemen desNormalisierungsmorastes als eine Art der vollwertigenund der rein künstlerischen Mitteilung.Jiří Lindovský gehört unbestritten zu den Künstlern,die die Landschaft als ein kontrastives Element einestiefer empfundenen Inhalts ausnutzten. Schonwährend seines Studiums in der Sonderabteilung fürGraphik an der „Akademie der Bildenden Künste/KRAJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KR AJE 109

Milan KubešBEZ NÁZVU / Untitled / Ohne TitEl2004akvarel, papír / aquarelle on paper / Aquarell auf Papier850 x 1000 mms. m. / p. o. / p.Miroslav ŠnajdrBEZ NÁZVU / Untitled / Ohne TitEl1966uhel, papír / charcoal on paper / Kohle auf Papier570 x 420 mms. m. / p. o. / p.Radovan LangerZRCADLENÍ II / Reflection II / Wiederspiegelung II2006olej, sololit / oil on fiberboard / Öl auf Holzfazerplatte120 x 90 cms. m. / p. o. / p.Akademie výtvarných umění“ (AVU) in Prag interessierteer sich für den Gegensatz von der Welt der Fortschrittstechnikin primären, logischen Strukturen undden traditionell wahrgenommenen Prinzipien der menschlichenExistenz. In seinem originellen, zeitaktuellenund minutiös artikulierten Werk beschäftigte sichLindovský mit dem apokalyptisch drohenden, aberauch rationell klaren Zusammenleben beider Aspektedes damaligen Daseins.Oldřich Šembera ging mit der Landschaft nach demVorbild von Lindovský um. Zuerst befasste er sich mitZivilisationsaspekten eines Problems, später versetzteer Lindovksýs Prinzipien der physikalischen Lichtausstrahlungsqualitäten in einen ausdrucksauthentischenLandschafts- oder Innenraum. In derselben Phaseseines Schaffens arbeitete Šembera erfindungsvoll mitdigitaler Technik in einem rein landschaftsbezogenen,ökologisch und individuell eingestimmten Programm.Er bearbeitete eigene Fotografien mit Naturmotiven imComputer, die er in Malbildern bearbeitet. Er gehörtanhand seiner konsequenten multimedialen Arbeitzu den Künstlern, die der hiesigen Landschaftsmalereieine auffallend zeitgenössische Fülle einprägen.Auch das Werk von Miroslav Šnajdr d. Ä. wurde vonder Landschaft inspiriert, obwohl es um einen Ma lergeht, der nicht thematisch profiliert ist und der dieei gene Welt und Kunsterkenntnis in mehreren unvertauschbarenEbenen reflektiert. Außer Bildern mit ausgesprochennaturhafter Motivation wurde sein Landschaftsmalereiprogrammin seinem Zyklus verkörpert,in dem dieses Genre mittels Gustav Klimt glossiertwurde. Wie bei vielen figurativen Bildern aus derWende der 60er und 70er Jahre geht es Šnajdr wederum Autorenzitate von inhaltlich oder formal definiertenThemen noch um ihre postmoderne Muta tion,sondern um eine Suche, oder eher Bestätigung, nacheiner optischen und psychischen Ordnung des eigenenkünstlerischen Denkens. Er fin det an dem BeispielKlimt Freude am farbigern Orchestrieren desEr lebnisses eines konkreten Werkes und gleichzeitigdie Fähigkeit einen Sinn eseindruck dank eines starkenKunstwi llens zu binden. Er appliziert be sondersdiese Erfahrung in den außerordentlich authentischenLandschaftsmotiven seines gegenwärtigen Schaffens,die von der kon kreten optischen Erfahrungfrei bleiben. Jedoch beruht er da bei auf einem konsequentenGedankenprogramm. Neben der spontanenReaktion auf zeitgenössische Im pulse vornehmlichvon der europäischen künstlerischen Progression,die man schon bei Slavoj Kovařík beobachten konnte,stre bt das Schaffen von Miroslav Šnajdr d. Ä die gleichenProgrammziele an. Sein Gesamtwerk verlässt deraußerordentlichen Qualität wegen die Grenzen des regionalenUmfangs.Die Landschaftsinspiration begleitet auch das ganzebisherige Schaffen des aus Mährisch Schönberg/Šumperk gebürtigen Jiří Krtička, eines Absolventender Landschaftsmalereischule bei František Jiroudekauf der Prager Akademie der bilden Künste. AmBe ginn seiner Maltätigkeit orientierte er sich an demModus der künstlerischen Interpretation des damaligenAkademieunterrichts. Seine Empfindsamkeit füremoti onal und formal starke Anregungen ist allerdingsnicht zu übersehen. Diese Impulse wurden an derAkademie von Krtičkas älteren Kommilitonen MichalRanný und Vladimír Gebauer vermittelt, die eine110KR AJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KRAJE

individu ell inn erliche, unpathetische Landschaftsdarstellungan strebten. Die gegenwärtige Ausdrucksweisevon Jiří Krtička wird hauptsächlich durch einera dikale Formen reduktion und eine kultivierte, fastdelikate Farbkultur, charakterisiert. Krtičkas Werk istrar einheitlich in seiner Form und authentisch in seinemAusdruck.Jan Jemelka bereichert das Gesamtbild der hiesigenLandschaftsmalereiproduktion um eine stimmige Malweise.Mehr als für die Landschaftsformationen interessierter sich für Realitätsausschnitte, die er in einereigenen Malerordnung organisiert. In vielen Fällenversucht er die Beziehungen der Naturelemente zuder unmittelbaren und der allgemein empfundenenUm gebung zu bestimmen. Jemelkas zahlreiche Bilderund Graphiken zeichnen sich durch eine kontrastvolleFarbgebung in einem System der Grund, Mischund Neutralfarben aber auch durch einen unmittelbarenHandschriftenduktus aus.Proßnitz war schon seit der zweiten Hälfte des 19. Jahrhundertseine Stadt mit einem erheblichen An teiltsche chischer Macht und Kapitals. Diese Aspektewurden in mehreren großzügigen Projekten versinnbildlicht– im Kotěras Volkshaus, im repräsentativenRatshausgebäude, im Marktplatzumbau von Kumpošt,in einer Reihe von architektonisch hervorragendenGebäuden, in malerischen und bildhauerischen Artefakten.Die stolze Stadt lebte ein reges Kultur leben,auf das sie nach dem Zweiten Weltkrieg organischanknüpfen konnte. Während des Zweiten Weltkriegspräsentierten sich einige Proßnitzer Künstler auf derAusstellung der Gruppe der Olmützer Künstler, späterwurden fast alle Mitglieder der Olmützer Filiale desSČSVU.Nach der Gebietsreorganisation im Jahre 1960 verlorOlmütz den Status einer Kreisstadt und derBe zirk Proßnitz wurde dem Südböhmischen Kreismit dem Sitz in Brünn/Brno zugeordnet. Durch diesenrücksichtslosen bürokratischen Eingriff wurdemaßgeblich die Kulturintegrität des mittelmährischenRaumes gestört, dessen funktionale Einheit bishernoch nicht vollständig erneuert wurde.Der Autodidakt Viktor Hohaus, der sich hauptsächlichmit der Landschaftsmalerei beschäftigte, schufwährend seiner mehr als sechzig Jahre dauerndenProßnitzer Tätigkeit eine höchst interessante Ikonographieder Stadt. Das Gesamtwerk von Hohaus ist allerdingsvon einem gewissem Dilettantismus und einergewissen Meinungsungewissheit gekennzeichnet.Eine unvergleichbar reifere Ausdrucksfähigkeit be sitztdie Malweise von Vilém Kraus /4/ , eines Absolventen desKunststudiums an der Fakultät für Architektur an der„Tschechischen Technischen Universität/České vysokéučení technické“ (ČVUT), der sich auch mit Keramik-KRAJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KR AJE 111

und Monumentalarbeiten beschäftige. Ausgeno mmenseine schlagfertige, doch architektonisch empfundenenPastellbilder, Zeichnungen und Aquarelle ver fielder Maler oft in einen routinierten Dekorativismus,der auch auf vielen seinen Landschaftsmalereien markantbleibt. Wenn man das Werk von Kraus im Rahmender regionalen oder sogar lokalen Bedeutung betrachtet,muss man ihm Ausdrucksmut und Individualitätzugestehen.Dank inständiger Sensibilität und künstlerischer Intelligenzfallen die frühen Arbeiten von Dušan Janoušek /5/auf. Er war Absolvent der Höheren Schule des Kunstdesignsin Brünn und des Lehrstuhls für bildendeKunst der Pressburger „Commenius-Universität/Univerzita Komenského“, wo er bei Professor EugenNevan studierte. Janoušek malte in der zweitenHälfte der 40er und anfangs der 50er Jahre eine Mehrzahlvon kultivier ten Aquarell- und Temperabildern,deren Themen er an der Stadtperipherie im unmittelbarenKontakt mit der benachbarten Landschaftgefunden hatte. Diese Arbei ten bedienen sich offenbarder Peripherieästhetik der „Gruppe 42/Skupina42“, weiter ist für sie eine durch dachte Studienprogrammatiktypisch. Später konzen trierte sich Janoušekausschließlich auf seine graphisch en Arbeiten und aufseine pädagogische Tätigkeit am Lehrstuhl für bildendeKunst der Olmützer Universität. Seine Lehrlaufbahnbeeinflusste wohl auch die nächste künstlerischeEnt wicklung von Janoušek, da sie durch sicheres Handwerkeines Professors, oft spekulative Themen und durchsBemühen um eine perfekte Komposition geprägt wurde.Zu den Landschaftsmalern des Proßnitzer Umkreisesgehört auch der regionale Maler Jaroslav Franc /6/– der Maler der hannakischen Landschaft. Er konnteaus zeit typischen politischen Gründen an keiner derKunst schulen studieren. Er widmete sich dem Malenneben seinem zivilen Beruf, seit dem Ende der 1960erJa hre stellte er jedoch regelmäßig seine Arbeiten in den„Werk“-Galerien aus. Die Landschaftsmalerei von Francwird eher durch das eigene Malakterlebnis in der Artder gelassenen Expression als durch einen lesbaren Stilbestimmt. Das Erleben des Schaffensprozesses verleihtden Werken eben die nötige Ausdrucksfrische.Jaroslava Zárecká-Muchová, eine langjährige Lehr kraftan „Proßnitzer Berufsschule für Bekleidung/Středníprůmyslová škola oděvní“, befasste sich auch mit derHaná-Landschaft. Sie studierte bildende Kunst an der„Palacký-Universität/Univerzita Palackého“ in Olmütz,wo sie von František Bělohlávek, Aljo Beran und AloisKučera unterrichtet wurde. In ihren Bildern der hannakischenLandschaft spürt man weibliche Anmut undschematische Stilisierung, die sie sich während ihrerDesignertätigkeit aneignete.Eine imaginative Landschaftsauffassung findetman im Werk der Pädagogin, Malerin und GraphikerinKvětoslava Snášelová, die an den pädagogischenFakultäten in Olmütz und Brünn studierte. Sie verbildlichtdie Landschaft oder die Inspiration durchNaturvorgänge in kombinierte Techniken eines kleinenFormats. Snášelovás Malbilder bemühen sie sichum Wiedergabe eines inneren und höchst kontemplativen,der frommen Andachtnahe nahe stehendenNa turerlebnisses. Ihre Aquarellstudien und Zeichnungenrücken einigermaßen näher zu der optisch wahrnehmbarenWirklichkeit. Hier kommt nicht sel tenSnášelovás Sinn für Kontrastformen zur Geltung.Für den Archäologen Miroslav Šmíd ist das Malen einHobby. Er studierte die Fachrichtung Geschichte undUrgeschichte an der „Masaryk-Universität/MasyrykovaUniverzita“ in Brünn und blieb auf seinem Fachge bietauch professionell tätig. Seiner düster traumhaften,verschwommenen Malweise kann man keineswegseine klare künstlerische Intention und individuelleStilprägung absprechen. Auf diese Art und Weise malteer viele von der hannakischen Landschaft inspirierteBilder.Man kann auch Milan Kubeš trotz seiner figurativenMotive zu den Proßnitzer Landschaftsmalern rechnen.Er studierte an der Fakultät für bildende Kunstan der Brünner Technik bei den Professoren JiříNačeradský und Petr Veselý. In den Anfängen seinersolitären künstlerischen Tätigkeit schuf er kleinformatigeLandschaftsölmalerei im Freien, später ging erzu großformatigen, im Atelier komponierten Aquarellenüber. Die Malweise von Kubeš beruht auf einer realistischenDarstellung mehrerer Ansichtsebenen, diesich auf der Bildfläche verschieden überschneiden undso eine neue Bildrealität bilden, die an einen Wirklichkeitsabdruckim menschlichen Gedächtnis erinnert.Auch in der Kunstszene in Prerau waren die Landschaftsmaler reich vertreten. Ihre Vertreter neig ten,112KR AJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KRAJE

Josef ŠkubnaHŘEBENY JESENÍKŮ / Jesenik Ridge / Jesenik Kammlinie1991olej, sololit / oil on fiberboard / Öl auf Holzfazerplatte41 x 41 cms. m. / p. o. / p.Jaroslav FrancPŘEDE ŽNĚMI / Before the harvest / Vor der Ernte1980olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand90 x 122 cms. m. / p. o. / p.was die zwischenmenschlichen Beziehungen undlangjährigen Organisationsstrukturen betrifft, zumOlmützer Kunstbetrieb.Im Jahre 1939 schloss Stanislav Krátký /7/ sein Studiumim Atelier von Vratislav Nechleba an der Prager Akademieab. Sein lebenslanges künstlerisches Bemühenist mit der Ortschaft Vinary verbunden. Er bevorzugteklassische Genres – Portraits, Landschaften und Blumenstillleben,die er im Sinne des traditionellen Akademiestudiumsinterpretierte.Anders sehen die Bilder des Prerauer Malers VlastimilKozák, eines Absolventen der Landschaftsmalereischulevon Otakar Nejedlý, aus. In seinen Anfängen arbeiteteer in den Intentionen eines farbig saftigen, auf denPrinzipien des Postimpressionismus basierenden Ausdrucks.An der Wende der 50er und 60er Jahre fand ereigene, ästhetisch jedoch nicht immer anziehende, aberinnerlich aufrichtige Interpretationsart der eintönigenLandschaftsgebilde zwischen Prerau und Tobitschau/Tovačov. Er beobachtete und bearbeitete gefühlvolldieses relativ kleine und nur wenig aufregende Gebietvornehmlich in der Zeit des Frühlingserwachens undin der düsteren Winterstimmung. Er bekräftigte denplateauförmigen Charakter der Landschaft mittels breitangelegter Leinwände.Nach dem Studienabschluss an der Akademie deran gewandten Kunst am Anfang der 50er Jahre kommtdas Ehepaar Eva Siblíková, die bei Alois Fišárek studierte,und Jan Chmelař, der sich im Atelier von JanKaplický näher in der angewandten Kunst profilierte,nach Prerau. Beide Künstler interessieren sich insbesonderefür das Phänomen der Landschaft. Evas Bilderwurden einerseits von der lieblich melancholi schenLandschaft des Gebirgsvorlandes der Oderberge/Oderské vrchy, andererseits von der Farbenexplosiondes merkwürdigen und außergewöhnlich malerischenGebildes des Südmährischen Pálava-Gebiets inspiriert.Sie zeichnen sich durch eine reiche Farbkulturund Ausdruckssicherheit aus. Im Zusammenhang mitden Bildern von Eva Siblíková muss man ihre Programmorientierungauf die Tradition der tschechischenLand schaftsmalerei erwähnen, besonders auf die Zeitder 1930er und 1940er Jahre, also auf die Zeit, in derihr Lehrer Alois Fišárek tätig war.Jan Chmelař beschäftigte sich im Rahmen seiner universalenAusbildung in erster Linie mit monumen talenRealisationen für die Architektur. Er malte je doch einigeLandschaftsbilder. Das Atelier des Malers wurdewährend der Überschwemmung im Jahre 1997zerstört. Er verlor dabei einen beträchtlichen Teil seinerlebenslangen Produktion. In den letzten Jahren verbildlichtChmelař Felsengebildssegmente aus der Nähevon Pálava. Formal ähneln diese der Malweise seinerFrau Eva.Auch andere Prerauer Künstler ließen trotz ihresganz unterschiedlichen Programms die Landschaftnicht ganz außer Acht. Die Landschaft, besondersdie am Mittelmeer, ist in den Bildern von Pavel Kotasan wesend (1937-2007). Für ihn stellt sie, sogar in reinlandschaftsmalerischen Werken, kein primäres Zielder künstlerischen Mitteilung dar, sondern sie ist einSymbol der ständig vorhandenen philosophischen Auffassungder Existenz.An der Wende der 60er und 70er Jahre beschäftigtesich auch die Graphikerin Eva Kotasová in existenziellempfundener Auffassung mit der Landschaft. Sie ergreiftdie Landschaftsvorgänge in verschiedenartigenLinolschnitten. In der Hochphase ihrer Schaffenszeitwurden sie mit der östlichen Zen-Philosophie gefüllt.In den 70er und 80er Jahren malte auch der FiguralistPetr Makulček (1945-2007) einige Landschaftsbilder.Obwohl die Mehrheit seiner Landschaftsmalereien aufgrundeines gesellschaftlichen Auftrags entstand, sprechensie doch von der Fähigkeit dieses Künstlers dasPhänomen mit einer überzeugenden und individuellenMalerdiktion zu erfassen.KRAJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KR AJE 113

In benachbartem Mährisch Weißkirchen/Hranice lebteder Maler, Zeichner und Bildhauer Vladislav Vlo deküber siebzig Jahre ein fruchtbares Künstlerleben. Ererwarb seine künstlerische Ausbildung in den USA, woer in seiner Kindheit und frühen Jugend lebte. Vlodekwar vor allem ein schlagfertiger Maler, unter anderemwar er Autor einiger Comics. Die Landschaftsmalereisteht nur am Rande seiner Tätigkeit, meistens arbeiteteer in der realistischen Malmethode.Jan Jaroš /8/war ein reiner Landschaftsmaler. DieZeitumständen erlaubten ihm nicht Kunst zu studieren,obwohl er von der Kunst von klein auf begeistertwar. Er studierte Waldingenieurwesen an der BrünnerHochschule für Landwirtschaft. Eben die Motive Waldund Berglandschaft beherrschen sein umfangreichesmalerisches und zeichnerisches Werk einer ausgeprägtrealistischen Ausrichtung. Die Waldinterieurs vonJaroš erinnern sofort an die Werke des Gründers dertschechischen Landschaftsmalereitradition JuliusMařák, zu dessen Vermächtnis sich unser Maler programmatischmeldet. Man kann aber nicht seinen eigenenSchaffensbeitrag vergessen, der sowohl in einemmagisch trübsinnigen Ausdruck als auch in einem frischenHandschriftsduktus besteht.Wilhelm Zlamal kehrte nach seinen Studienaufenthaltenin Prag und München am Ende des ZweitenWelt kriegs in seinen Geburtsort Mährisch-Sternberg/Šternberk zurück. Obwohl er schon in der ersten Hälfteder 40er Jahre mehrmals seine Arbeiten gemeinsammit deutschen Malvereinen ausstellte und sie solitärin Sternberg und Olmütz präsentierte, ist seine professionelleLaufbahn erst in die Nachkriegszeit zu legen.Zlamals Themen sind universal. Außer Porträts,Stadtmotiven und Figurenkompositionen begleitetendie Land schaftsmotive das gesamte Werk von Zlamalin allen seinen Entwicklungsstadien. Zu seinen wichtigen,während der 1940er Jahre entstandenen Landschaftsbilderngehören hauptsächlich die klassischgemalten Ölbilder „Der Sommertag“ und das Panoramabild„Der Blick auf Sternberg“ (mit einem dominantenAnteil der Natur aus dem Altvatergebirge), weiteraber auch „Lipi na“, ein frisches Aquarellbild einersouveränen Wieder gabe. Zlamals Schaffen reagiertin den 50er Ja hren auf postimpressionistische Impulse.Er kombiniert formen feste Volumen mit fast pointilistischschwirrenden Pinselstrichen. Er geht im Laufeder Zeit von der ursprünglich dunklen Farbgebungzu einer helleren über und schenkt größeren farbigenFormen mehr Platz. In der 60er Jahren wird seine malerischeFassung markant selbständiger. Er lässt in ganzerStärke die in tensiven und kontrastreichen Farben inbreiten Flächen wirken und verlagert den Schwerpunktseiner Malerintention in eine eindringliche Ausdrucksweise.Von den 70er Jahren bis zu seinem Tod wird seineMalerei markant ruhiger. Der Maler abstrahiert dieFormen, die die optische Erfahrung evozieren, bis aufihren elementaren Zeichencharakter und ord net denmeistens durch große, gedämpft-farbige Flächen definiertenRaum dem ganzen Bild unter. Wilhelm Zlamalwar eigentlich der einzige sudetendeutsche Ma ler,der dank seiner Mischehe der flächenhaften Deportationder Bürger deutscher Nation entkam. Sein Werkist bemerkenswert schon seiner immanenten Qualitätund des organischen Einbeziehens beider Nationalkulturenwegen.Auch Petr Zlamal widmet sich außer seiner Inspirationvon psychophysischen Erlebnissen und Beziehungsaspektendes Daseins ab und zu der Landschaftsmalerei.Dieser Absolvent der Atelierwerkstatt vonAlois Paderlík an der AVU betrachtet die realen Landschaftsgebildeeher als Anregungen zur künstlerischenÄußerung eigener Erfahrung, die von einem bestimmtenGefühl der konkret wahrgenommenen Wirklichkeitbeeinflusst wurde. Auf dem Bild „Pálava“fand er die Inspiration in der aufregenden Masse desHügelmassivs, das aus der umliegenden Ebene emporragt;auf der „Ita lienischen Landschaft“ entwickelte sichdie Anregung aus den kontrastreichen technischen Elementenheraus. Andernorts fesselt ein Detail oder dermythische Ortgeist die Aufmerksamkeit des Malers.114KR AJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KRAJE

Wilhelm ZlamalBEZ NÁZVU / UNTITLED / OHNE TITEL?pastel, papír / pastel on paper / Pastell auf Papier300 x 200 mms. m. / p. o. / p.Josef ŠlechtaKOMPOZICE STROMŮ / Composition of Trees / Gestaltung von Bäumen2002olejový pastel / oil and pastel/ Öl und Pastell70 x 40 cms. m. / p. o. / p.Die früher aktiven Zentren des besonders deutschenKulturlebens in den Grenzgebieten des Landes such tenmühselig in den 50er Jahren des vorigen Jahrhun dertseine neue Identität. Die Mehrzahl der Bevölkerungge wann eine natürliche, geistige Be ziehung zu bestimmtenOrten erst mit der fortschreitenden Veränderungdes Genera tionengedächtnisses.In Mährisch-Schönberg, das vor dem Krieg eine Stadtmit zahlreichen bedeutenden Unternehmungs- undKulturaktivitäten war, lebte nach dem Jahre 1945 keinbildender Künstler mit professioneller Ausbil dungmehr. Jiří Jílek, Absolvent der Lauda-Bildhauerschulean der Prager Kunstakademie, ließ sich anfangs der50er Jahre in dem nahe gelegenen Sobotín nieder. SeineOrtswahl wurde nicht durch das in der Zeit aktu elleBesiedlungsprogramm motiviert. Jílek wählte seinenRaum für das Realisieren seines konzentrierten Kunstprogrammsaufgrund seiner romantischen Sehnsucht,da er in einer Gegend abseits der Kulturzentren undabseits des Ballastes der ideologischen Proklamatio nenarbeiten wollte.Erst in der ersten Hälfte der 60er Jahre kommt LubomírBartoš, ein Landsmann aus der nahen Klopina, nachMährisch Schönberg. Er besuchte den Unterricht vonVladimír Hroch und Karl Hofman an der Kunstgewerbeschulein Ungarisch-Hradisch/Uherské Hradiště,danach studierte er im Atelier von František Jirou dekan der Prager AVU. Er kehrte in das Heima tland mitder festen Entscheidung zurück, dass er seine Frauüberwältigende und ihm schon seit seiner frühenKind heit gut bekannte Natur malen möchte. Danksei ner mutigen, expressiven und qualitätsvollen Malweisewurde er bald in der Gegend zum künstlerischästhetischenMaßstab für das Darstellen des Altvatergebirge-Landes.Am ausdruckstärksten wirkte dasWerk von Bartoš in den 70er und am Anfang der 80erJahre. Aber auch heutzutage, nachdem sein Ausdruckintimer wurde, stellen die Bilder dieses Künstlerseinen bedeutenden Beitrag zur Landschaftsmalereinicht nur für den Olmützer Kreis, sondern für die ganzeTschechische Republik dar. Der Künstler war übermehrere Jahre auch pädagogisch in der Volkskunstschuletätig, wo er mehrere Schüler für das Kunststudiuman den Hochschulen und Universitäten vorbereitete.Man kann auch nicht sein Engagement im Kulturlebender Stadt und der Region vergessen.Das Ehepaar Anežka Kovalová und Miroslav Kovalist in dem Schönberger Umkreis seit dem Anfang der70er Jahren tätig. Sie kümmern sich pietätsvoll umJíleks Vermächtnis und gleichzeitig entfalten sie esauf schöpferische Art und Weise. Ihr Prioritätsthemaist das Bild der Wirklichkeit, die man durch intimeBerührungen in unmittelbarer Naturumgebungerfährt. Die Kunstwerke von Anežka Kovalová werdendurch eine weiblich empfundene Zärtlichkeit dererlebten Realitätsvorgänge geprägt. Sehr oft strahlenihre Werke eine gewisse glaubensrituelle, jedoch nichtpompöse, Demut vor Grundvorgängen der Dorfrealitätaus.Zahlreiche Zeichnungen von Miroslav Kovala wur denvor allem von heiterem Wahrnehmen der primärenNaturstrukturen beeinflusst. Man kann heutzutageseine rein emotionelle Reaktion auf die Baulogik derNaturelemente auf der Basis der Fraktalstrukturenin terpretieren. Der Maler hatte immer hauptsächlichden sinnlich wahrnehmbaren Rhythmus der Naturgrundformenund die fast musikalische Substanz ihresAufbaus im Sinne. Miroslav Kovala leitet neben seinerkünstlerischen Tätigkeit auch die Galerie Jiří Jíleks,in der er Werke der zeitgenössischen Künstler in einermeinungsausgeprägten Konzeption präsentiert.KRAJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KR AJE 115

Der in Südmähren geborene Josef Škubna gehört zuden Malern, die ihre Aufmerksamkeit der Natur desAltvatergebirges geschenkt haben. Sein Leben illustriertanschaulich die Menschenschicksale derer, diemit dem Auszug in die ausgesiedelten Gebiete des ehemaligenSudetenlandes ihre existenziellen Problemelösten. Škubna wurde während des Weltkriegs imösterreichischen Tulln zur Zwangarbeit gezwungen.Nach dem Krieg absolvierte er den Wehrdienst, für dener sich freiwillig anmeldete. Mit zwanzig Jahren arbeiteteer im Mährischen Eisenwalzwerk in einer kleinenGrenzstadt, Břidličná. In der Fabrik erkannte man seinKunsttalent, deswegen wurde er in der Produktwerbungsabteilungengagiert und danach wurde ihm vomArbeitgeber ermöglicht, eine qualitätvolle Kunstausbildungan der Zliner Kunstschule zu erwerben. Zuden Höhepunkten von Škubnas Gesamtwerk gehörensowohl realistisch als auch abstrakt aufgefasste Landschaftsthemen.Man kann trotz einer bestimmten zeitbedingter Skepsisgegen die Landschaftsmalerei als das tragfähige Themader zeitgenössischen Malerproduktion konstatieren,dass das Thema seine Anziehungskraft schon dadurchverlor, dass es heutzutage durch das Spe ktrumder traditionellen Sicht betrachtet wurde. Im Rahmender oft zu gespannten ökologischen Aktivitätenund kontradiktorischen Spekulationen wird es auchzum freien intellektuellen Raum der künstlerischenInterpretation von ständig aktuellen Problemen desgegenwärtigen Lebens. Ich bin überzeugt, dass jedervon uns einen bestimmten Landschaftsarchetypus alslimitierendes Element der menschlichen Grunderfahrungin sich trägt.Jiří Hastík1/ Stanislav MenšíkGeboren am 9. November 1912 in Svatý Kopeček nahe Olomouc-gestorben am 16. Juni 1970in Olomouc. Maler, Skizzekünstler, grafischer Künstler, Illustrator, Entwerfer der Bucheinbänd.Studiert: Das private Kunststudio von Alfonse Mucha (1932-35). Unabhängigstudien von 1932(CZ), kooperativ von 1938 (CZ). Dargestellt in den folgenden Ansammlungen: das Museumder moderner Kunst, Olomouc Kreisämter, die Hauptsitze der tschechischen Bahn in Olomouc,Grafschaft-Galerie von schönen Künsten in Zlin, das Stadt-Museum in Jesenik, u.s.w., undin den Privatsammlungen (CZ, D). Mitgliedschaft in den künstlerischen Gruppen und in denOrganisationen: Die Gruppe der Olomouc Künstler (1938-1947), Kollektiv der Künstler imMähren/Silesien Länder (1947-1949), Gruppe Moravian Künstler in Olomouc (1947-1949),tschechoslowakische Künstler-Zünft (1949-1970).2/ Josef ŠlechtaGeboren am 4. März 1925 in Olomouc-Hejčín. Maler und Skizzekünstler. Studien: Die Abteilungder künstlerischen Ausbildung an der pädagogischen Fakultät der Palacky Universität (1946-1949 mit Alois Kučera, František Viktor Mokrý, Vladimír Navrátil, Josef Vydra, Jan Zrzavý).3/ Otakar VystrčilGeboren am 6. Juli 1935 in Košice (SK). Maler, Skizzekünstler, grafischer Künstler, Kunstlehrer.Studien: Gymnasium Kezmarek (1951-1954), Teachers‘ College in Bratislava (1954-1956),Pädagogische Hochschule der philosophischen Fakultät der Komensky Universität in Bratislava(1958-64 mit R. Horňák, F. Klimáček, E. Lehotský, E. Nevan). Unabhängige Ausstellungen seit1968, zusammenarbeit seit 1967 (SK, CZ, D). Dargestellt in den Privatsammlungen: CZ, SK,D, USA, A. Preise: der Hauptpreis in der Konkurrenz der künstlerischen Kreation der Kinder inZilina für Erfolg in der Kunst Ausbildung (1968). Mitgliedschaft in den künstlerischen Gruppenund in den Organisationen: Die Internationale Organisation-Kunstlehrer (INSEA, seit 1964), derSlowakische Kunst-Anschluss (1989-2000), der Anschluss der kreativen Künstler der OlomoucRegion (von 1992).4/ Vilém KrausGeboren am 8. April 1915 in Prostějov-gestorben am 3. August 1998 in Prostějov. Grafischerund keramischer Künstler, Maler, Autor der hervorragenden Kunstwerke (in der Architektur).Studien: Tschechisches Fachhochschule in Prag (Prof. Blažíček, Bouda und Pokorný).Gearbeitet in der Wiederherstellung von antiquitäten und als sachverständiger Zeuge gedient.5/ Dušan JanoušekGeboren, am 18. August 1928 in Prostějov, gestorben am 31. Januar 1996 in Prostějov.Grafischer Künstler, Maler, Autor der Arbeiten in der Bereich angewandten Kunst (Projektein der Architektur, der grafischen Lösungen der Ausstellungen, der angewandten grafischenKunst) und Texte über schöne Künste, Hochschulprofessor. Studien: Hochschule der industriellenKünste in Brno (1945-1950 Prof. Karel Langer), Komensky Universität in Bratislava (1950-1953 Prof. Eugen Nevan).6/ Jaroslav FrancGeboren am 10. November 1935 v Prostějov, gestorben am 21. Januar 1990 in Žešov (ProstějovGrafschaft). Maler. Studien: Abstands-Lernen-Kurs für Zeichnung und Malerei(1959-1961Professor Košvanec).7/ Stanislav KratkýGeboren am 17. September 1914 in Vinary (Přerov Grafschaft) - gestorben am 14. November2001 in Přerov. Maler und Skizzekünstler. Studien: Akademie der Bildenden Künsten in Prag(1933-1939 Prof. Vratislav Nechleba).8/ Jan JarošGeboren am 5. Dezember 1921 in Hranice Na Moravě. Maler und Skizzekünstler. Studien:Fakultät der Forstwirtschaft-Technik an der Hochschule der Landwirtschaft in Brno (1947-1950),viele Jahre der privaten Studien bei dem Maler Stanislav Kratký in Vinary nahe Přerov.116KR AJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KRAJE

Lubomír BartošJESENÍKY OD VYŠEHOŘÍJESENÍKY FROM VYŠEHOŘÍJESENÍKY AUS VYŠEHOŘÍ1985olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand100 x 170 cms. m. / p. o. / p.Lubomír Bartoš. Narozen 22. 9. 1937 v Klopiněu Úsova (okr. Šumperk). Malíř, kreslíř, grafik,autor realizací v oblasti užitého umění a dotvářeníarchitektury (kovové plastiky, dekorativníemblémy a stěny, keramické reliéfy a mozaiky,intarzie, gobelíny a artprotisy), středoškolskýučitel. Studia: Střední uměleckoprůmyslováškola Zdeňka Nejedlého v Uherském Hradišti,obor užitá grafika (1955–1959), Akademievýtvarných umění v Praze, speciální školakrajinářské a figurální malby (1959–1965,František Jiroudek, Vlastimil Rada, VojtěchTittelbach). Samostatně vystavuje od roku1968 (CZ), společně od roku 1964 (CZ, SK,PL, BG, RUS, D, A). Zastoupení ve sbírkách:Galerie výtvarného umění v Ostravě, Muzeumumění Olomouc – Muzeum moderního umění,Východoslovenská galéria v Košiciach,Vlastivědné muzeum v Šumperku, Ministerstvoškolství České republiky, Ministerstvo kulturyČeské republiky a soukromé sbírky v Evropě(CZ, A, D, I, F, S, NL, GB) i zámoří (USA, CAN,TR, AUS). V roce 2002 byla na zámku v Úsověotevřena Galerie Lubomíra Bartoše s jeho stálouexpozicí. Ceny: V roce 1989 byl jmenovánzasloužilým umělcem, Cena města Šumperkaza přínos pro město (2006). Členství v uměleckýchskupinách a spolcích: Tvůrčí skupinaMJ (1967–1969), Svaz českých výtvarnýchumělců (1977–1990), Unie výtvarných umělcůOlomoucka (od 1990).117

Lubomír BartošLubomír Bartoš. Born 22. 9. 1937 in Klopinanear Úsov (Šumperk region). Painter, draughtsman,graphic artist, director of applied artsin conjunction with architecture (metal sculpture,decorative emblems and wall pieces, ceramicreliefs, mosaic work, marquetry, tapestryand artprotis) as well as high school teacher’srole. Studies: Zdeněk Nejedlý industrialart high school in Uherské Hradiště, dept.Of applied arts (1955–1959), Prague’s academyof fine arts, specialised school in landscapeand figure painting (1959–1965 underFrantišek Jiroudek, Vlastimil Rada and VojtěchTittelbach). Independent art shows from theyear 1968 (CZ), and participation in groupshows from 1964 (CZ, SK, PL, BG, RUS, D,A). Represented in the following collections:Ostrava’s gallery of fine arts, Olomouc artmuseum – Museum of modern art, Košice’sWest, Slovakian gallery of fine art, Šumperk’sregional museum, Czech Republic’s ministry ofeducation, Czech Republic’s ministry for cultureand the country’s private collections throughoutEurope (CZ, A, D, I, F, S, NL, GB) aswell as overseas (USA, CAN, TR, AUS). 2002saw Úsov chateux’s Lubomír Bartoš galleryhold an exhibition celebrating our artist’swork .Bartoš, when looking at past successes wasgiven the honour of being awarded country’sArtist merit title as well as Šumperk’s awardfor artistic contributions to the city in the year2006.Membership titles include that of MJ Art group(1967–1969), Czech fine artist’s union (1977–1990), Olomouc’s union of fine artists (from1990).CESTA / The Path / Der Weg1973olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand70 x 110 cms. m. / p. o. / p.KRAJINA U ÚSOVA / Úsov LandscapeÚsov Landschaft1986olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand120 x 190 cms. m. / p. o. / p.ZIMA V JEDLÍ / WINTER IN JEDLÍ / WINTER IN JEDLÍ1993olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand60 x 90 cms. m. / p. o. / p.118

Lubomír Bartoš119

Lubomír BartošHEŘMANICE / HEŘMANICE / HEŘMANICE1995olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand57 x 82 cms. m. / p. o. / p.JARNÍ DEN / Spring day / Frühlingstag1985olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand150 x 130 cms. m. / p. o. / p.120

Lubomír BartošVERNÍŘOVICE / VERNÍŘOVICE / VERNÍŘOVICE2008olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand45 x 85 cms. m. / p. o. / p.Lubomír Bartoš. Geboren 22. 9. 1937 in Klopiněbei Úsov (Bezirk Šumperk). Maler,Zeichner, Grafiker, Autor der Gestaltungen aufdem Gebiet der angewandten Kunst und derNachgestaltung von Architektur (Metallplastiken,dekorative Embleme und Wände, keramischeReliefe und Mosaiken, Intarsien, Bildergewebeund Artprotisen), Mittelschullehrer. Studium:Kunstgewerbemittelschule von Zdeněk Nejedlýin Uherské Hradiště, Fachrichtung angewandteGrafik (1955–1959), Akademie der bildendenKünste in Prag, Spezialschule für LandschaftsundFiguralmalerei (1959–1965, FrantišekJiroudek, Vlastimil Rada, Vojtěch Tittelbach).Er hat seit dem Jahre 1968 Einzelausstellungen(CZ), seit dem Jahre 1964 Gruppenausstellungen(CZ, SK, PL, BG, RUS, D, A). Vertretung inden Sammlungen: Galerie für bildende Kunstin Ostrava, Kunstmuseum Olomouc – Museummoderner Kunst, Východoslovenská galerie inKošice, Museum für Landeskunde in Šumperk,Schulministerium der Tschechischen Republik,Kulturministerium der Tschechischen Republikund Privatsammlungen in Europa (CZ, A,D, I, F, S, NL, GB) und auch in Übersee(USA, CAN, TR, AUS). Im Jahre 2002 wurdeim Schloss Úsov die Galerie von LubomírBartoš mit seiner Dauerausstellung eröffnet.Preise: Im Jahre 1989 wurde er zum verdientenKünstler ernannt, der Preis der StadtŠumperk für den Beitrag für die Stadt (2006).Mitgliedschaft in den Künstlergruppen und-vereinen: Gestaltergruppe MJ (1967–1969),Verband tschechischer bildender Künstler(1977-1990), Union bildender Künstler derRegion Olomouc (seit 1990).LDLit: Kolektiv autorů: Katalog výtvarných umělců olomouckéoblasti. A/Ž 1989. Olomouc – Praha, Českýfond výtvarných umění 1989. – Kolektiv autorů:Slovník českých a slovenských výtvarných umělců1950–1997, A–Č, díl I. Ostrava, Výtvarné centrumChagall 1998, s. 100. – Lubomír Bartoš. [Katalogk otevření Galerie Lubomíra Bartoše na zámku v Úsově].Texty Danuše Poprachová, Alena Nádvorníková.[Šumperk, Okresní vlastivědné muzeum 2002]. –Hastík, Jiří - Melzer, Jiří - Rudolf, Jiří (ed.): LubomírBartoš – malíř svého kraje. Nakladatelství PavelŠevčík – VEDUTA 2007.121

Lubomír BartošSVATÝ KOPEČEK / SVATÝ KOPEČEKSVATÝ KOPEČEK2008olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand60 x 80 cms. m. / p. o. / p.KAPLIČKA U BLUDOVA / village chapel BLUDOVKapelle BEIM BLUDOV2008olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand46 x 56 cms. m. / p. o. / p.122

Jan ChmelařREKVIEM ZA MLÁDÍ / Requiem to younger daysRequiem für frühere Zeiten2002kombinovaná technika, sololitcombination technique on fiberboardkombinierter Technik auf Holzfazerplatte65 x 84 cms. m. / p. o. / p.Jan Chmelař. Narozen 14. 10. 1924 v HorníMoštěnici. Malíř, autor realizací v oblasti užitéhoumění a dotváření architektury (užitá grafika,kovové objekty, řešení barevných a leptanýchskel, mozaiky, sgrafita, fresky, propagačnífotografie). Studia: Vysoká škola uměleckoprůmyslováv Praze, obor monumentální malbase zřetelem ke sklu a architektuře (1945–1950, Josef Kaplický).Jan Chmelař. Born 14. 10. 1924 in HorníMoštěnice. Painter, director of applied art andarchitectural related projects using variousmedium (applid graphics, metal works, colourand glass etching, mosaics, fresco design andpromotional photography). Studies: Prague’sindustrial art institute of higher education,dept. of monumental painting in respect toglass and architecture (1945–1950 underJosef Kaplický).Jan Chmelař. Geboren 14. 10. 1924 in HorníMoštěnice. Maler, Autor der Gestaltungen aufdem Gebiet der angewandten Kunst und derNachgestaltung von Architektur (angewandteGrafik, Metallobjekte, Lösungen von farbigenund geätzten Gläsern, Mosaik, Sgraffito,Fresko, Werbefotografien). Studium: Kunstgewerbehochschulein Prag, Fachrichtungmonumentales Gemälde mit Bezug auf Glasund Architektur (1945–1950, Josef Kaplický).LDLit: Hýbl, František - Fiala, Oldřich: Setkání s osobnostíJanem Chmelařem. Přerov, Muzeum J. A.Komenského 1994. – Kolektiv autorů: Slovník českýcha slovenských výtvarných umělců 1950–1999,CH–J, díl IV. Ostrava, Výtvarné centrum Chagall1999, s. 46. – Chmelař, Jan: Jan Chmelař. Obrazya mozaiky. Přerov, Muzeum J. A. Komenského2005.123

Jan ChmelařROKLE / Ravine / Klamm1984olej, plátno / oil on Canvas / Öl auf Leinwand73 x 100 cmMKPJABLONĚ V LESE / Apple tree in the ForestApfelbaum im Walde1952olej, sololit / oil on fiberboardÖl auf Holzfazerplatte84 x 64 cmMKP124

Ladislav JalůvkaKRAJINA S MRÁČKEM / Landscape with CloudsLandschaft mit Wolken1969olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand50 x 60 cmMUOLadislav Jalůvka. Narozen 15. 6. 1932 v Ostravě.Malíř, kreslíř, grafik, autor realizací doarchitektury a textů z oblasti výtvarné pedagogiky,vysokoškolský učitel. Studia: Gymnáziumv Místku (maturita 1952), Katedra výtvarnévýchovy na Pedagogické fakultě UniverzityKarlovy (1952–1955, Martin Salcman, CyrilBouda, Karel Lidický). Samostatně vystavujeod roku 1957 (CZ, D), společně od roku1958 (CZ, SK, PL, I, NL, D, J). Zastoupeníve sbírkách: Galerie výtvarného umění v Ostravě,Muzeum umění Olomouc, Statutárníměsto Olomouc, Muzeum Beskyd ve Frýdku-Místku, Muzeum v Šumperku, Obecní úřadyv Bohuňovicích, Palkovicích a Odrech, MěstoVeenendaal (NL), Východoslovenská galériavýtvarného umenia v Košiciach (SK), CourtGallery Kunitachi (JAP), Muzeum v Opole(PL) a soukromé sbírky v Evropě (CZ, SK, PL,D, A, F, CH) i zámoří (USA, CAN, J). Ceny:Cena města Nového Jičína za soubor krajin(1969), Pamětní medaile Pedagogické fakultyUniverzity Palackého v Olomouci za výtvarněpedagogickou práci (1992), Cena městaOlomouce za přínos ve výtvarné oblasti(2004), Diplom Unie výtvarných umělcůOlomoucka za celoživotní malířské dílo(2005). Členství ve výtvarných skupinácha spolcích: Tvůrčí skupina MJ (1967–1969),kandidát Svazu československých výtvarnýchumělců (1969), registrován při Českém fonduvýtvarných umění (1976–1988), Unie výtvarnýchumělců Olomoucka (od 1990).LDLadislav Jalůvka. Born 15. 6. 1932 in Ostrava.Painter, draughtsman, graphic artist, directorof architectural related projects, pedagogicaltext writer of regional arts as well as instituteof higher education teacher’s role.Studies: High school in Místek (graduated in1952), Dept. of fine arts at Prague’s Karlova university’spedagogical faculty (1952–1955, underMartin Salcman, Cyril Bouda and Karel Lidický).Independent art shows from 1957 (CZ, D), andrepresentation within a group from 1958 (CZ, SK,PL, I, NL, D, J). Represented in the followingcollections: Ostrava museum, Olomouc’smuseum of art, Olomouc’s countty borough,Beskydy museum in Frýdek-Místek, Šumperkmuseum, Bohuňovice’s regional council,Palkovice and Odry, City of Veenendaal (NL),Košice’s West Slovakian gallery of fine arts(SK), Court Gallery Kunitachi (JAP), Opolemuseum (PL) as well as in private collectionsthroughout Europe (CZ, SK, PL, D, A, F, CH)and overseas (USA, CAN, J).Prizes and awards: Nový Jičín’s landscapetown award (1969), History award from Palackýuniversity’s pedagogical faculty in Olomouc forpedagogical art work (1992), Olomouc city prizefor regional art work (2004), Diploma fromOlomouc union of fine artists UVUO for a life--span of artwork (2005).Membership in art organisations: MJ Art group(1967–1969), candidate for the Czechoslovakianunion of fine artists (1969), registrated forthe Czech fund of fine artists (1976–1988),Olomouc union of fine artists UVUO (from1990).125

Ladislav JalůvkaCESTA DO POLÍ / Path to the FieldWeg zum Felde1961olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand50 x 60 cms. m. / p. o. / p.KRAJINA S MLÝNEM / Landscape with MillLandschaft mit Mühle1982olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand95 x 162 cmMUOLadislav Jalůvka. Geboren 15. 6. 1932in Ostrava. Maler, Zeichner, Grafiker, Autor derRealisationen in Architektur und Verfasser vonTexten aus dem Bereich der Kunstpädagogik,Hochschullehrer. Studium: Gymnasium inMístek (Abitur 1952), Lehrstuhl für BildnerischeErziehung an der Pädagogischen Fakultätder Karls-Universität (1952–1955, MartinSalcman, Cyril Bouda, Karel Lidický). Er hatEinzelausstellungen seit dem Jahre 1957 (CZ,D), Gruppenausstellungen seit dem Jahre1958 (CZ, SK, PL, I, NL, D, J). Vertretungin den Sammlungen: Galerie der bildendenKunst in Ostrava, Kunstmuseum Olomouc,Statutarische Stadt Olomouc, Beskydskémuzeum (Beskiden-Museum) in Frýdek-Místek,Museum in Šumperk, Gemeindebehördenin Bohuňovice, Palkovice und Odry, StadtVeenendaal (NL), Východoslovenská galériavýtvarného umenia (Ostslowakische Galeriefür bildende Kunst) in Košice (SK), CourtGallery Kunitachi (JAP), Museum in Opole(PL) und Privatsammlungen in Europa (CZ,SK, PL, D, A, F, CH) und auch in Übersee(USA, CAN, J). Preise: Preis der Stadt NovýJičín für den Landschaftszyklus (1969),Erinnerungsmedaille der Pädagogischen Fakultätder Palacký-Universität in Olomoucfür das gestalterisch-pädagogische Werk(1992), Preis der Stadt Olomouc für denBeitrag auf dem Gebiet der gestalterischenTätigkeit (2004), Diplom der Union derbildenden Künstler der Region Olomouc fürsein malerisches Lebenswerk (2005). Mitgliedschaftin den gestalterisch-tätigen Gruppenund Vereinen: Gestaltervereinigung MJ(1967–1969), Kandidat des Verbandes dertschechoslowakischen bildenden Künstler,registriert beim Tschechischen Fonds derbildenden Künste (1976–1988), Union derbildenden Künstler der Region Olomouc (seit1990).126

Ladislav JalůvkaZA MOTIVEM / to motive / motivsuchen2006olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand125 x 175 cms. m. / p. o. / p.TICHO KRAJINY / Quiet LandscapeRuhige Landschaft1974kombinovaná technika, lepenkacombination technique on pasteboardMischtechnik auf Pappe38 x 53,5 cms. m. / p. o. / p.Lit: Kolektiv autorů: Slovník českých a slovenskýchvýtvarných umělců 1950–1999, CH–J, díl IV. Ostrava,Výtvarné centrum Chagall 1999, s. 123-124. –Ladislav Jalůvka. Průřez malířskou tvorbou. [Katalogvýstavy.] Texty Ladislav Jalůvka, Rudolf Chadraba,Olomouc, nákladem autora 2002. – Ladislav Jalůvka.Reflexe z ateliéru. [Katalog výstavy.] Texty JosefMaliva, Ladislav Jalůvka, Bohumír Kolář. Frýdek-Místek, Podbeskydský klub přátel výtvarného umění2002. – Kolář, Bohumír: Ladislav Jalůvka (biografiea bibliografie). Olomouc, soukromý tisk 2003.– Maliva, Josef: Olomouc v díle Ladislava Jalůvky.Olomouc, Univerzita Palackého 2007.127

Ladislav JalůvkaKRAJINA U SENICE NA HANÉLandscape of SeniceLandschaft von Senice1978olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand80 x 110 cmMUOOLŠINA NAVEČER / OlŠinA at duskOlŠinA Sonnendämmerung1975olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand85 x 120 cmMUO128

Ladislav JalůvkaMORAVSKÁ BRÁNA / The Moravian GateMährisches Tor2006olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand116 x 160 cms. m. / p. o. / p.KRAJINA POD SOVINCEMLandscape below SOvinecLandschaft unter SOvinec1983olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand85 x 113 cms. m. / p. o. / p.MOŘKOVSKÉ VRCHY / MoŘkov PeaksMoŘkov Bergspitzen1995olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand75 x 101 cms. m. / p. o. / p.129

Ladislav JalůvkaJESENICKÝ NÁMĚT IJesenik Theme IJesenik Thema I2008olej, sololit / oil on fiberboard / Öl auf Holzfazerplatte70 x 100 cms. m. / p. o. / p.JESENICKÝ NÁMĚT IIJesenik Theme IIJesenik Thema II2008olej, sololit / oil on fiberboard / Öl auf Holzfazerplatte70 x 100 cms. m. / p. o. / p.130

Jan JemelkaLÉTO / SUMMER / SOMMER2004dřevořez, papír / wood cut on paper / Holzschnitt auf Papier700 x 1000 mms. m. / p. o. / p.TROJICE V KRAJINĚ / TRINITY LANDSCAPEDREIHEIT LANDSCHAFT1994kombinovaná technika, dřevo / combined technique on woodMischtechnik auf Holz100 x 50 cms. m. / p. o. / p.Jan Jemelka. Narozen 3. 5. 1953 v Praze.Malíř, grafik, autor realizací do sakrální architektury(vitráže, lepená či malovaná skla).Studia: Střední uměleckoprůmyslová školav Brně (1968–1972, Jiří Coufal), Akademievýtvarných umění v Praze (1972–1978, JanSmetana). Samostatně vystavuje od roku 1980(CZ), společně od roku 1979 (CZ, F, CH, CAN,JAP ad.). Zastoupení ve sbírkách: Ministersvokultury České republiky, Muzeum uměníOlomouc – Muzeum moderního umění, a soukromésbírky (CZ). Členství v uměleckých skupinácha spolcích: Registrován při českém fonduvýtvarných umění (1978–1990), Spolek olomouckýchvýtvarníků (od 1991).Jan Jemelka. Born May 3, 1953 in Prague.Painter, graphic artist, author of projects ofsacral architecture (cut, patched together orpainted glass.) Studies: Industrial Arts HighSchool in Brno (1968-1972, Jiri Coufal), TheAcademy of Fine Arts in Prague (1972–1978,Jan Smetana.) He has had exhibitions since1980 (CZ), together with other artists since1979 (CZ, F, CH, CAN, JAP, etc.) Representedin the following collections: The Ministry ofCulture of the Czech Republic, Museum of ArtOlomouc—Muzeum of modern art, and privatecollections (CZ.) Membership in artistic groupsand organizations: Registered with the CzechFund of Fine Arts (1978-1990), The Group ofOlomouc Artists (since 1991.)131

Jan JemelkaJan Jemelka. Geboren am 3. Mai 1953 in Prag.Maler, grafischer Künstler, Autor von Projektender sakralen Architektur (geschnittenes,zusammengeklebtes oder bemaltes Glas.)Studien: Kunst-Technologische Highschool inBrno (1968-1972, Jiri Coufal), die Akademievon Schönen Künsten in Prag (1972-1978,Jan. Smetana.) Er hat Ausstellungen seit1980 (CZ), zusammen mit anderen Künstlernseit 1979 (CZ, F, CH, KÖNNEN, JAP, etc.),dargestellt in den folgenden Ansammlungengehabt: Das Ministerium der Kultur derTschechischen Republik, des KunstmuseumsOlomouc-Muzeum der moderner Kunst undder Privatsammlungen (CZ.) Mitgliedschaftin den künstlerischen Gruppen und in denOrganisationen: Geregistriert mit der tschechischenKapital der schöner Künste (1978-1990), die Gruppe der Olomouc Künstler (seit1991.)RÁJ / PARADISE / PARADIES1980dřevořez, papír / wood cut on paper / Holzschnitt auf Papier400 x 400 mms. m. / p. o. / p.STROM PROTI NEBI / TREE AGAINST THE HEAVENSEIN BAUM DEN HIMMEL ENTGEGEN1984dřevořez, papír / wood cut on paper / Holzschnitt auf Papier500 x 400 mms. m. / p. o. / p.132

Miloslav JemelkaBĚLIDLA / BĚLIDLA / BĚLIDLA1951olej, lepenka / oil on pasteboard / Öl auf Pappe67 x 100 cms. m. / p. o. / p.Miloslav Jemelka. Narozen 28. 8. 1925 v Olomouci-Hodolanech– zemřel 14. 6. 1960 v Olomouci.Malíř, kreslíř, grafik. Studia: Reálnégymnázium v Olomouci (1937–1944), Katedravýtvarné výchovy při Vysoké škole architekturya pozemního stavitelství v Praze (pozdějizačleněná pod Pedagogickou fakultuUniverzity Karlovy, 1945–1949, MartinSalcman), Akademie výtvarných umění v Praze(1949–1952, Otakar Nejedlý, Miloslav Holý).Samostatně vystavoval od roku 1957 (CZ, CH),společně od roku 1955 (CZ). Zastoupení veveřejných sbírkách: Muzeum umění Olomouc –Muzeum moderního umění, Moravská galeriev Brně a soukromé sbírky (CZ, CH). Členstvív uměleckých skupinách a spolcích: Svazčeskoslovenských výtvarných umělců (1952–1960), Skupina Experiment (1959–1960).LD133

Miloslav JemelkaMiloslav Jemelka. Born 28. 8. 1925 in Olomouc-Hodolany– died 14. 6. 1960 in thecity of birth. Painter, draughtsman and graphicartist. Studies: Reálné gymnázium highschool in Olomouc (1937–1944), Dept. of artfor Prague’s architectural – landscape instituteof higher education followed by membershipunder Karlov university’s pedagogical facultyin Prague (1945–1949 under Martin Salcman),Prague’s academy of fine arts (1949–1952under Otakar Nejedlý and Miloslav Holý).Individual shows taking place from the year1957 (CZ, CH), and participation in groupshows from 1955 (CZ). Work represented inthe following collections: Olomouc’s museumof art – Museum of modern art, Moravian galleryin Brno as well as work owned in privatecollections (CZ, CH) . Membership in the followingart organisations: Czechoslovakian unionof fine artists (1952–1960), Group Experiment(1959–1960).134

Miloslav JemelkaTISMICE / TISMICE / TISMICE1951olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand68 x 99 cms. m. / p. o. / p.ZA MĚSTEM / behind THE CITYhinter DER STADT1957olej, dřevo / oil on wood / Öl auf Holz39 x 51 cms. m. / p. o. / p.Z DUKLY / From Dukla / Von Dukla1951olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand55 x 70 cms. m. / p. o. / p.Miloslav Jemelka. Geboren 28. 8. 1925in Olomouc-Hodolany – gestorben 14. 6.1960 in Olomouc. Maler, Zeichner, Grafiker.Studium: Realgymnasium in Olomouc (1937–1944), Lehrstuhl für Kunsterziehung an derHochschule für Architektur und Hochbau in Prag(später in die Pädagogische Fakultät der Karls-Universität eingegliedert, 1945–1949, MartinSalcman), Akademie der bildenden Künste inPrag (1949–1952, Otakar Nejedlý, MiloslavHolý). Er hatte Einzelausstellungen ab demJahre 1957 (CZ, CH), Gruppenausstellungen abdem Jahre 1955 (CZ). Vertretung in den öffentlichenSammlungen: Kunstmuseum Olomouc– Museum moderner Kunst, Moravská galeriein Brno und Privatsammlungen (CZ, CH).Mitgliedschaft in den Künstlergruppen und-vereinen: Verband der tschechoslowakischenbildenden Künstler (1952–1960), GruppeExperiment (1959–1960).Lit: Miloslav Jemelka. [Katalog výstavy.] TextAlena Konečná. Brno, Dům umění 1976. – MiloslavJemelka. [Katalog výstavy.] Text Radoslav Kutra.Luzern, Kunstseminar Galerie 1995. – Jemelka,Miloslav et al.: Jenom jedno je srdce. Deníky, vzpomínky,dílo. Velehrad, Ottobre 12, 2002.135

Miloslav JemelkaBÍLÝ DŮM / White houseWeisses Haus1957olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand60 x 89 cms. m. / p. o. / p.BYSTŘIČKA V ZIMĚ / BystŘIČka in WinterBystŘIČka im Winter1951olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand55 x 68 cms. m. / p. o. / p.136

Miloslav Jemelka137

Jana JemelkováTĚŽEBNÍ JEZERO I / Reservoir i / Reservoir i1977olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand75 x 84 cms. m. / p. o. / p.LOMY / Quarries / Steinbrüche1974olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand70 x 85 cms. m. / p. o. / p.Jana Jemelková. Narozena 4. 4. 1928 v Praze.Malířka, kreslířka, grafička (volná i užitá tvorba– exlibris a drobná grafika), ilustrátorka,autorka výzdoby zvonů z dílny rodiny Dytrychův Brodku u Přerova, vysokoškolská učitelka.Studia: Pedagogická fakulta UniverzityKarlovy v Praze, obor výtvarná výchova proškoly 3. stupně (1947–1951, Cyril Bouda,Martin Salcman, Karel Lidický).LDJana Jemelková. Born 4. 4. 1928 in Prague.Painter, draughtsman, graphif artist (free andapplied art – book-plate and detailed graphics),illustrator, creator of bell decorationsfrom family’s workshop in Dytrych in Brodeknear Přerov as well as a high institute of educationteacher. Studies: Pedagogical faculty atPrague’s Karlova university engaged in thirdlevel teaching degree in art education (1947–1951, under Cyril Bouda, Martin Salcman andKarel Lidický).Lit: Jana Jemelková. Kresba a grafika. [Katalogvýstavy]. Text Yvonna Boháčová. Olomouc, Krajskévlastivědné muzeum - Oblastní galerie výtvarnéhoumění 1987. – Jana Jemelková. [Katalog výstavy].Text Jiřina Hockeová. Brno, Dům umění 1991. –YB [Boháčová, Yvonna]: Jemelková, Jana. In: Nováencyklopedie českého výtvarného umění, A–M.Praha, Academia 1995, s. 320.138

Jana JemelkováTĚŽEBNÍ JEZERO II / Reservoir ii / Reservoir ii1977olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand76x76 cms. m. / p. o. / p.TĚŽEBNÍ JEZERO III / Reservoir iii / Reservoir iii1977olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand73 x 93 cms. m. / p. o. / p.Jana Jemelková. Geboren 4. 4. 1928 in Prag.Malerin, Zeichnerin, Grafikerin (freie undangewandte Gestaltung – Exlibris und kleineGrafiken), Illustratorin, Autorin der Verzierungder Glocken aus der Werkstatt der FamilieDytrych in Brodek bei Přerov, Hochschullehrerin.Studium: Pädagogische Fakultät der Karls-Universität in Prag, Fachrichtung BildnerischeErziehung für höhere Schulen (1947–1951, CyrilBouda, Martin Salcman, Karel Lidický)139

Miroslav KovalBRÁZDY / THE FURROW / DIE FURCHE1980písek, kaseinová tempera, dřevosand and casein tempura on woodSand und Kaseintempera auf Holz22 x 26 cms. m. / p. o. / p.MOŘE II / THE SEA II / DAS MEER II1986písek, kaseinová tempera, dřevosand and casein tempura on woodSand und Kaseintempera auf Holz70 x 122 cms. m. / p. o. / p.DVĚ SVĚTLINY / TWO OPENINGSZWEI ÖFFNUNGEN2008tuš, papír / ink on paper / Tusche auf Papier175 x 125 mms. m. / p. o. / p.Miroslav Koval. Narozen 26. 11. 1944 v HavlíčkověBrodě. Malíř, kreslíř, fotograf, autortextů o výtvarném umění, kurátor, v letech1971–1981 spolupracoval se sochařem JiřímJílkem. Studia: Akademie výtvarných uměnív Praze (1965–1971, František Jiroudek).Samostatně vystavuje od roku 1981 (CZ), společněod roku 1974 (CZ). Zastoupení ve sbírkách:Muzeum umění Olomouc – Muzeummoderního umění, Kupferstich-Kabinett derStaatlichen Kunstsammlungen Dresden (D),Space Gallery, Nishinomia (J) a soukromésbírky (CZ, F). Členství v uměleckých skupinácha spolcích: Kandidát Svazu českýchvýtvarných umělců (?–1989), Svaz českýchvýtvarných umělců (1989–1990), Výtvarnésdružení Kruh (od 1990), Spolek olomouckýchvýtvarníků (1991–?).LDMiroslav Koval. Born 26. 11. 1944 in HavlíčkuvBrod. Painter, draughtsman, photographer, arttext writer, and curator working with Jiří Jílekfrom 1971–1981. Studies: Prague’s academyof fine arts (1965–1971, under FrantišekJiroudek). Independent art shows from 1981(CZ), group show participation from the year1974 (CZ). Represented in the following collections:Olomouc museum of art – Museumof modern art, Kupferstich-Kabinett derStaatlichen Kunstsammlungen Dresden (D),Space Gallery, Nishinomia (J) and private collectionsthroughout (CZ, F). Membership inart organisations: Candidate for the union ofCzech fine artists (?–1989), Union of Czechfine artists (1989–1990), Art organisation‚Kruh’ (circle) (from 1990), Group of Olomouc’sfine artists (1991–?).Lit: Kolektiv autorů: Katalog výtvarných umělců olomouckéoblasti. A/Ž 1989. Olomouc – Praha, Českýfond výtvarných umění 1989. – YB [Boháčová,Yvonna]: heslo Koval, Miroslav. Nová Encyklopediečeského výtvarného umění A–M. Praha, Academia1995, s. 391. – Kolektiv autorů: Slovník českýcha slovenských výtvarných umělců 1950–2001, Kon–Ky, díl VI. Ostrava, Výtvarné centrum Chagall 2001,s. 152–153.140

Miroslav KovalMiroslav Koval. Geboren 26. 11. 1944 in HavlíčkůvBrod. Maler, Zeichner, Fotograf,Verfasser der Texte über die bildende Kunst,Kurator, in den Jahren 1971–1981 arbeiteteer mit dem Bildhauer Jiří Jílek zusammen.Studium: Akademie der bildenden Künste inPraha (1965–1971, František Jiroudek). Erhat Einzelausstellungen seit dem Jahre 1981(CZ), Gruppenausstellungen seit dem Jahre1974 (CZ). Vertretung in den Sammlungen:Kunstmuseum Olomouc – Museum modernerKunst, Kupferstich-Kabinett der StaatlichenKunstsammlungen Dresden (D), Space Gallery,Nishinomia (J) und Privatsammlungen (CZ,F). Mitgliedschaft in den Künstlergruppenund -vereinen: Kandidat des Verbandes dertschechischen bildenden Künstler (?–1989),Verband der tschechischen bildenden Künstler(1989–1990), Gestaltervereinigung Kruh (od1990), Verein der bildenden Künstler derRegion Olomouc (1991–?).141

Miroslav KovalMOŘE III / THE SEA III / DAS MEER III1986písek, kaseinová tempera, dřevosand and casein tempura on woodSand und Kaseintempera auf Holz122 x 70 cmVMŠ142

Miroslav KovalPOLE / FIELD / FELD1979písek, kaseinová tempera, dřevosand and casein tempura on woodSand und Kaseintempera auf Holz27 x 23 cmVMŠBRÁZDY II / THE FURROW II / DIE FURCHE II1980písek, kaseinová tempera, dřevosand and casein tempura on woodSand und Kaseintempera auf Holz22 x 26 cmVMŠ143

Anežka KovalováAnežka Kovalová. Narozena 1. 7. 1949 v Šumperku.Malířka, kreslířka, grafička, středoškolskáučitelka. Studia: Akademie výtvarnýchumění v Praze (1967–1973, Karel Souček).Samostatně vystavuje od roku 1976 (CZ),společně od roku 1975 (CZ). Zastoupení vesbírkách: Ministerstvo kultury ČR, Muzeumumění Olomouc – Muzeum moderního umění,Okresní vlastivědné muzeum v Šumperku,Space Gallery, Nishinomia (J), a soukromésbírky (CZ, F). Členství v uměleckýchskupinách a spolcích: Svaz českých výtvarnýchumělců (?–1990), Výtvarné sdruženíKruh (od 1990), Spolek olomouckých výtvarníků(1991–?).LD144

Anežka KovalováLES / FOREST / DER WALD1986vaječná tempera, plátno / egg tempura on canvasEiertempera auf Leinwand59 x 60 cms. m. / p. o. / p.LES II / FOREST II / DER WALD II1982vaječná tempera, překližka / egg tempura on woodEiertempera auf Holz22 x 23 cms. m. / p. o. / p.OTAVA / AFTERMATH / DAS GRUMMET1977vaječná tempera, plátno / egg tempura on canvasEiertempera auf Leinwand68 x 70 cmVMŠ145

Anežka KovalováŠVESTKY / PLUMS / PFLAUMEN2004vaječná tempera, sololit / egg tempura on plywoodEiertempera auf Sperrholz72 x 55 cms. m. / p. o. / p.POD LESEM / BELOW THE FORESTUNTER DEM WALDE2005vaječná tempera, dřevo / egg tempura on woodEiertempera auf Holz35 x 37,5 cms. m. / p. o. / p.Lit: Anežka Kovalová. Obrazy. Miroslav Koval.Kresby. [Katalog výstavy]. Text Pavel Zatloukal.Olomouc, Divadlo hudby 1981 – Marie Blabolilová.Anežka Kovalová. Miroslava Zychová. [Katalogvýstavy]. Text Marcela Pánková. Mělník, Kulturnídům kpt. O. Jaroše 1983. – Kolektiv autorů: Katalogvýtvarných umělců olomoucké oblasti. A/Ž 1989.Olomouc – Praha, Český fond výtvarných umění1989. – YB [Boháčová, Yvonna]: heslo Kovalová,Anežka. Nová Encyklopedie českého výtvarnéhoumění A-M. Praha, Academia 1995, s. 391–392.– Kolektiv autorů: Slovník českých a slovenskýchvýtvarných umělců 1950–2001, Kon–Ky, díl VI.Ostrava, Výtvarné centrum Chagall 2001, s. 153.146

Anežka KovalováLÉTO / SUMMER / SOMMER1980vaječná tempera, dřevo / egg tempura on woodEiertempera auf Holz60 x 70 cms. m. / p. o. / p.Anežka Kovalová. Born 1. 7. 1949 in Šumperk.Painter, draughtswoman, graphic artist aswell as teaching role at high school. Studies:Prague’s academy of fine arts (1967–1973,under Karel Souček). Independent art showtaking place from 1976 (CZ), and participationin group shows from 1975 (CZ). Workrepresented in the following collections: CzechRepublic’s ministry of culture, Olomouc’smuseum of art – Museum of modern art,Regional artefact museum in Šumperk, SpaceGallery, Nishinomia (J), as well as private collectionsthroughout (CZ, F). Membership in artorganisations: Czech union of fine artists (?–1990), Art organisation Circle (from 1990),Group of Olomouc’s fine artists (1991–?).Anežka Kovalová. Geboren 1. 7. 1949in Šumperk. Malerin, Zeichnerin, Grafikerin,Mittelschullehrerin. Studium: Akademie derbildenden Künste in Prag (1967–1973, KarelSouček). Sie hat Einzelausstellungen seit demJahre 1976 (CZ), Gruppenausstellungen seit demJahre 1975 (CZ). Vertretung in den Sammlungen:Kulturministerium der Tschechischen Republik,Kunstmuseum Olomouc – Museum modernerKunst, Bezirksmuseum für Landeskunde in Šumperk,Space Gallery, Nishinomia (J), und in denPrivatsammlungen (CZ, F). Mitgliedschaft inden Künstlergruppen und -vereinen: Verbandder tschechischen bildenden Künstler (?–1990),Gestaltervereinigung Kruh (seit 1990), Vereinder Bildner der Region Olomouc (1991–?).147

Slavoj KovaříkSlavoj Kovařík. Narozen 22. září 1923 v Olomouci– zemřel 26. 6. 2003 v Praze. Malíř,kreslíř, scénograf, příležitostný sochař a autorrealizací v oblasti užitého umění, teoretikFotoskupiny DOFO, externí vysokoškolskýučitel. Studia: Česká státní reálka v Olomouci(1934–1939), Škola umění ve Zlíně(1939–1941, Vladimír Hroch, František LydieGahura), Umělecko-průmyslová škola v Praze(1945–1946, Emil Filla). Samostatně vystavovalod roku 1965 (CZ, NL), společně od roku1945 (CZ, SK, PL, A, S, V). Zastoupení vesbírkách: Muzeum umění Olomouc, Galerievýtvarného umění v Ostravě, Slezské zemskémuzeum v Opavě, Horácká galerie v NovémMěstě na Moravě a soukromé sbírky (CZ,D, S, GB, F, NL, USA). Ceny: Cena městaOlomouce za celoživotní tvůrčí činnost v oblastivýtvarné umění (2000). Členství v uměleckýchskupinách a spolcích: Skupina moravskýchvýtvarníků v Olomouci (asi1947–1949),registrován při Českém fondu výtvarných umění(asi 1958–1991), kandidát Svazu československýchvýtvarných umělců (asi 1958–1965),Tvůrčí skupina Parabola (1963–1966), Svazčeskoslovenských výtvarných umělců (1965–197l), kandidát Svazu českých výtvarnýchumělců (?–1989), Svaz českých výtvarnýchumělců (1989–1990), Unie výtvarných umělcůOlomoucka (1990–1992, ?–2003), TT klubvýtvarných umělců a teoretiků (l990–199l),Spolek olomouckých výtvarníků (1991–2003).LDLit: YB [Boháčová, Yvonna]: heslo Kovařík, Slavoj.Nová Encyklopedie českého výtvarného umění, A–M. Praha, Academia 1995, s. 393. – Slavoj Kovařík.Výběr z tvorby 1938–1999. [Publikace k výstavě.]Texty Pavel Zatloukal, Ladislav Daněk, SlavojKovařík. Olomouc, Muzeum umění 2000. – Primus,Zdenek - Daněk, Ladislav: Umění je abstrakce.Česká vizuální kultura 60. let. Praha, Kant 2003, s.148–159, 295.RYTMICKÁ KRAJINA / Rhythmic LandscapeRhythmische Landschaft1960akvarel, papír / aquarelle on paper / Aquarell auf Papier558 x 325 mmMUOBEZ NÁZVU / No Title / Ohne Titel1960kvaš, papír / gouache on paper / Gouache auf Papier400 x 600 mms. m. / p. o. / p.148

Slavoj KovaříkSlavoj Kovařík. Born 22. září 1923 in Olomouc– died 26. 6. 2003 in Prague. Painter, draughtsman,scenographer, occassional sculptor,project director in the field of applied arts, theoristof the DOFO photography group as well asexternal institute of higher education teacher.Studies: Olomouc state grammar school graduate(1934–1939), Zlín’s school of art (1939–1941, under Vladimír Hroch and FrantišekLydie Gahura), Prague’s industrial art school(1945–1946, under Emil Filla). Independentshows taking place from 1965 (CZ, NL), andparticipation in group shows from the year1945 (CZ, SK, PL, A, S, V). Represented inthe following collections: Olomouc museum ofart, Ostrava’s gallery of fine arts, Selesian regionalmuseum in Opava, Horácká gallery in NovéMěsto na Moravě a s well as private collectionsthroughout (CZ, D, S, GB, F, NL, USA).Prizes and awards: Olomouc city award fora life-span of contributions to the arts (2000).Art association membership: Olomouc’s groupof Moravian artists (predicted 1947–1949),registrated in the Czech fund for the finearts (predicted 1958–1991), candidate for theCzechoslovakian union of fine artists (predicted1958–1965), Parabola Art group (1963–1966), Czechoslovakian union of fine artists(1965–1971), candidate for the Czech unionof fine artists (?–1989), Czech union of fineartists (1989–1990), Olomouc’s union of fineartists UVUO (1990–1992, ?–2003), TT klubfine artists and theoreticians (1990–1991),Olomouc fine arts group (1991–2003).149

Slavoj KovaříkLETNÍ KRAJINA / Summer landscapeSommer Landschaft1955tempera, papír / tempura on paper / Tempera auf Papier400 x 600 mms. m. / p. o. / p.hory / mountains / berge1959tempera, sololit / tempura on fiberboardTempera auf Holzfazerplatte32 x 42,5 cms. m. / p. o. / p.KRAJINA / Landscape / Landschaft1951tempera, tuš, papír / tempura and pencil on paperTempera und Bleistift auf Papier330 x 450 mmMUO150

Slavoj KovaříkSlavoj Kovařík. Geboren 22. September 1923in Olomouc – gestorben 26. 6. 2003 in Prag.Maler, Zeichner, Bühnenbildner, Gelegenheitsbildhauerund Autor der Gestaltungenauf dem Gebiet der angewandten Kunst,Theoretiker der Fotogruppe DOFO, externerHochschullehrer. Studium: Tschechische staatlicheRealschule in Olomouc (1934–1939),Kunstschule in Zlín (1939–1941, Vladimír Hroch,František Lydie Gahura), Kunstgewerbeschulein Praha (1945–1946, Emil Filla). Er hatteEinzelausstellungen ab dem Jahre 1965 (CZ,NL), Gruppenausstellungen ab dem Jahre1945 (CZ, SK, PL, A, S, V). Vertretung in denSammlungen: Kunstmuseum Olomouc, Galerieder bildenden Kunst in Ostrava, SchlesischesLandesmuseum in Opava, Galerie Horácká galeriein der Stadt Nové Město na Moravě undPrivatsammlungen (CZ, D, S, GB, F, NL, USA).Preise: Preis der Stadt Olomouc für seinelebenslange bildnerische Tätigkeit aufdem Gebiet der bildenden Kunst (2000).Mitgliedschaft in den Künstlergruppen und-vereinen: Gruppe der mährischen bildendenKünstler in Olomouc (ungefähr 1947–1949), registriert beim Tschechischen Fondsder bildenden Künste (ungefähr 1958–1965),Gestaltergruppe Parabola (1963–1966),Verband der tschechoslowakischen bildendenKünstler (1965–1971), Kandidat desVerbandes der tschechischen bildendenKünstler (?–1989), Verband der tschechischenbildenden Künstler (1989–1990), Union der bildendenKünstler der Region Olomouc (1990–1992, ?–2003), TT Klub der bildenden Künstlerund Theoretiker (1990–1991), Verband derBildner der Region Olomouc (1991–2003).151

Vlastimil KozákVlastimil Kozák. Narozen 21. 1. 1911 v Bedihošti(okres Prostějov) – zemřel 5. 12.1997 v Andělské Hoře. Malíř, básník. Studia:Vyučen drogistou (1927–1933), Akademievýtvarných umění v Praze (1938–1939, 1945–1947, Otakar Nejedlý). Samostatně vystavovalod roku 1939 (CZ), společně asi odroku 1960 (CZ, YU, SSSR). Zastoupení veveřejných sbírkách: Národní galerie v Praze,Ministerstvo školství České republiky,Muzeum umění Olomouc – Muzeum moderníhoumění, Krajská galerie výtvarného uměníve Zlíně, Galerie výtvarného umění v Hodoníně,Okresní úřad v Přerově a soukromé sbírky(CZ). Členství v uměleckých skupinách a spolcích:Sdružení výtvarných umělců moravskýchv Hodoníně (od 1939), Jednota umělců výtvarnýchv Praze (od 1939), Skupina moravskýchvýtvarníků v Olomuci (1947–1949), Svaz československýchvýtvarných umělců (asi od1960).LDLit: Vlastimil Kozák. Obrazy z let 1940–1971.[Katalog výstavy]. Text Jaromír Lakosil. Přerov,Vlastivědný ústav 1971. – Kolektiv autorů: Katalogvýtvarných umělců olomoucké oblasti. A/Ž 1989.Olomouc – Praha, Český fond výtvarných umění1989. – Kolektiv autorů: Slovník českých a slovenskýchvýtvarných umělců 1950–2001, Kon–Ky,díl VI. Ostrava, Výtvarné centrum Chagall 2001,s. 181–182. – Dolívka, Josef: Výtvarníci prostějovskéhoregionu. Prostějov, Klub přátel výtvarnéhoumění 2007, s. 75.152

Vlastimil KozákSTARÁ VÁPENKA NA ŽERNAVÉOld Lime works in ŽERNAVÁAltes Kalkwerk in ŽERNAVÁ1939olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand48 x 68 cmMKPTOUŽENÍ JARA / YEARNING FOR SPRINGSEHNEN NACH FRÜHLING1984olej, sololit / oil on fiberboard / Öl auf Holzfazerplatte54 x 124 cmMKPPŘEDJAŘÍ / EARLY SPRING / JUNGE FRÜHLING1987–1993olej, sololit / oil on fiberboard / Öl auf Holzfazerplatte44,5 x 143 cmMKPVlastimil Kozák. Born 21. 1. 1911 in Bedihošt(Prostějov region) – died 5. 12. 1997 in AndělskéHory. Painter and draughtsman. Studies:Professional chemist (1927–1933), Prague’sacademy of fine arts (1938–1939, 1945–1947, under Otakar Nejedlý). Independentshows taking place from 1939 (CZ), and participationin group show from the year predicted1960 (CZ, YU, SSSR). Represented in thefollowing collections: Prague’s national gallery,Czechlands’ ministry of education, Olomouc’smuseum of art, Museum of modern art, Zlín’sregional gallery of art, Hodonín’s regional galleryof art, Přerov’s town council as well as privatecollections throughout (CZ). Membershipin art associations: Hodonín’s associationof fine artists (from 1939), Prague’s unionof fine artists (from 1939), Olomouc’sgroup of Moravian fine artists (1947–1949),Czechoslovakian union of fine artists (predictedfrom 1960).Vlastimil Kozák. Geboren 21. 1. 1911 in Bedihošť(Bezirk Prostějov) – gestorben 5. 12. 1997 in AndělskáHora. Maler, Dichter. Studium: gelernterDrogist (1927–1933), Akademie der bildendenKünste in Prag (1938–1939, 1945–1947, OtakarNejedlý). Er hatte Einzelausstellungen ab demJahre 1939 (CZ), Gruppenausstellungen ungefährab dem Jahre 1960 (CZ, YU, SSSR). Vertretungin den öffentlichen Sammlungen: Nationalgaleriein Prag, Schulministerium der TschechischenRepublik, Kunstmuseum Olomouc – Museummoderner Kunst, Kreisgalerie für bildende Kunstin Zlín, Galerie der bildenden Kunst in Hodonín,Bezirksamt in Přerov und Privatsammlungen(CZ). Mitgliedschaft in den Künstlergruppen und-vereinen: Vereinigung der mährischen bildendenKünstler in Hodonín (ab 1939), Verein bildenderKünstler in Prag (ab 1939), Gruppe dermährischen Bildner in Olomouc (1947–1949),Verband der tschechoslowakischen bildendenKünstler (ungefähr ab 1960).HANÁCKÁ KRAJINA / HANÁ LANDSCAPELANDSCHAFT HANÁ?olej, sololit / oil on fiberboard / Öl auf Holzfazerplatte33 x 198,5 cmMKP153

Vlastimil KozákTÁNÍ V KRAJI / THE THAW / DAS TAUEN1983olej, sololit / oil on fiberboard / Öl auf Holzfazerplatte28,5 x 178,5 cmMKPNA SKLONKU ZIMY / THE CLOSE OF WINTERDAS ENDE DES WINTERS1983–1993olej, sololit / oil on fiberboard / Öl auf Holzfazerplatte57 x 18,5 cmMKPNÁBŘEŽÍ V PŘEROVĚ / RIVERSIDE IN PŘEROVFLUSSUFER IN PŘEROV1940olej, sololit / oil on fiberboard / Öl auf Holzfazerplatte50 x 68 cmMKP154

Jiří KrtičkaKRAJINA / LANDCAPE / LANDSCHAFT1978olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand70 x 100 cmVMŠJiří Krtička. Narozen 29. 4. 1954 v Šumperku.Malíř, kreslíř, příležitostný grafik. Studia:Akademie výtvarných umění v Praze (1973–1978, František Jiroudek). Samostatně vystavujeod roku 1983 (CZ), společně od roku1979 (CZ, PL, CH, J). Zastoupení ve sbírkách:Muzeum umění Olomouc – Muzeum moderníhoumění, Vlastivědné muzeum v Šumperkua soukromé sbírky (CZ). Členství v uměleckýchskupinách a spolcích: Svaz českýchvýtvarných umělců (1989–1990), TT klubvýtvarných umělců a teoretiků v Brně (od roku1990), Spolek olomouckých výtvarníků (odroku 1991).LDLit: Kolektiv autorů: Katalog výtvarných umělcůolomoucké oblasti. A/Ž 1989. Olomouc – Praha,Český fond výtvarných umění 1989. – Jiří Krtička.Obrazy. Kresby. [Katalog výstavy]. Text Jiří Valoch.Brno, Galerie mladých 1990. – Jiří Krtička. Obrazy.[Katalog výstavy]. Text Pavel Ondračka. Olomouc,Galerie Caesar 1996. – Jiří Krtička. Od krajinyke geometrické abstrakci. [Katalog výstavy]. TextMiroslav Koval. Šumperk, Galerie Jiřího Jílka 1996.– Jiří Krtička. Obrazy. [Katalog výstavy]. Text PavelOndračka. Brno, Dům umění 1997.155

Jiří KrtičkaJiří Krtička. Born 29. 4. 1954 in Šumperk.Painter, draughtsman and occasional graphicartist. Studies: Prague’s academy of fine arts(1973–1978, under František Jiroudek). Workdisplayed in the following independent artshows 1983 (CZ), and in group shows from1979 (CZ, PL, CH, J). Work represented inthe following collections: Museum of art inOlomouc – Museum of modern art, Regionalmuseum of Šumperk as well as in private collectionsthroughout (CZ). Membership of the followingart organisations: Union of Czech fineartists (1989–1990), TT club of fine artists andtheoreticians in Brno (from 1990), Group offine artists in Olomouc (from 1991).Rozkošné ráno / GORGEOUS MORNINGZAUBERHAFTER MORGEN2003olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand100 x 100 cms. m. / p. o. / p.Obzor / horizon / horizonT2007pastel, papír / pastel and paper / Pastell auf Papier500 x 700 mms. m. / p. o. / p.156

Jiří KrtičkaOtisk / PRINT / DRUCK2007pastel, papír / pastel and paper / Pastell auf Papier500 x 700 mms. m. / p. o. / p.Jiří Krtička. Geboren 29. 4. 1954 in Šumperk.Maler, Zeichner, Gelegenheitsgrafiker.Studium: Akademie der bildenden Künste inPrag (1973–1978, František Jiroudek). Er hatEinzelausstellungen seit dem Jahre 1983 (CZ),Gruppenausstellungen seit dem Jahre 1979(CZ, PL, CH, J). Vertretung in den Sammlungen:Kunstmuseum Olomouc – Museum modernerKunst, Museum für Landeskunde in Šumperkund Privatsammlungen (CZ). Mitgliedschaft inden Künstlergruppen und -vereinen: Verbandder tschechischen bildenden Künstler (1989–1990), TT Klub der bildenden Künstler undTheoretiker in Brno (seit dem Jahre 1990),Verband der Bildner der Region Olomouc (seitdem Jahre 1991).157

Jiří KrtičkaKRAJINA / LANDSCAPE / LANDSCHAFT1978olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand70 x 85 cmVMŠ158

Jiří LindovskýKRAJINA S LETADLEM / LANDSCAPE WITH AIRPLANELANDSCHAFT MIT FLUGZEUG1968tempera, papír / tempura on paper / Tempera auf Papier330 x 475 mms. m. / p. o. / p.Lit: 1995 YB [Boháčová, Yvonna]: heslo JiříLindovský. Nová Encyklopedie výtvarného umění, A–M. Praha, Academia 1995, s. 452. – Jiří Lindovský.Práce z let 1967–2002. [Publikace k výstavě]. TextyLadislav Daněk, Jiří Valoch, Pavel Zatloukal, JanKříž, Jiří Hůla, Jiří Fiala. Olomouc, Muzeum umění2002 [podrobná biografie a bibliografie]. – Švácha,Rostislav - Plathová, Sylvie (eds.), Dějiny českéhovýtvarného umění [VI/2], 1958–2000. Praha2007, s. 515, 697. – Jiří Lindovský. Retrospektiva.[Katalog výstavy]. Text Vlastimil Tetiva. Hluboká nadVltavou, Alšova jihočeská galerie 2007.Jiří Lindovský. Narozen 25. dubna 1948v Mankovicích. Malíř, kreslíř, grafik, autor realizacív oblasti užitého umění. Studia: Středníuměleckoprůmyslová škola v Brně, oborvýstavnictví a aranžérství (1963–1967, AloisZamazal, Antonín Odehnal, Milan Zezula,Václav Sedlařík); Pedagogická fakulta JanaEvangelisty Purkyně v Brně (1967–1970, JiříHadlač); Akademie výtvarných umění v Praze,ateliér pro figurální a grafickou tvorbu (1970–1975, Ladislav Čepelák). Samostatně vystavujeod roku 1970 (CZ, A, I), společně od roku1969 (CZ, SK, PL, E, F, D, A, B, YU, USA,CAN, MEX, BR, YV). Zastoupení ve sbírkách:Národní galerie v Praze, Národní technickémuzeum v Praze, Uměleckoprůmyslové muzeumv Praze, Oblastní galerie v Liberci, Galerievýtvarného umění v Litoměřicích, Galerie H,Kostelec nad Černými lesy, Muzeum a galeriev Litomyšli, Muzeum umění Olomouc –Muzeum moderního umění, Moravská galeriev Brně, Fundació Joan Miró, Barcelona(E), Kupferstich-Kabinett der StaatlichenKunstsammlungen Dresden (D), MuzeumNarodowe, Szczecin (PL), Muzeum Narodove,Warszawa (PL), Space Gallery, Nishinomia (J),Museo del Arte Contemporáneo, Buenos Aires(Argentina) a v soukromých sbírkách (CZ, SK,PL, A, F, J, USA). Ceny: Bronzová plaketaPremi Internacional de Dibuix Joan Miró, 1983.Členství ve výtvarných spolcích a skupinách:Registrován při Českém fondu výtvarnýchumění (1975–1991), Svaz českých výtvarnýchumělců (1989–1990), Unie výtvarných umělcůOlomoucka (1990–1992), TT klub výtvarnýchumělců a teoretiků (1991–?), Výtvarnésdružení Kruh (1990–1992), Výtvarné sdruženíGeometrie (1990–?),Výtvarná skupinaJiná geometrie (1991–?), Spolek olomouckýchvýtvarníků (od roku 1991).LD159

Jiří LindovskýBEZ NÁZVU / UNTITLED / OHNE TITEL1972kombinovaná technika, papírcombinated technique on paperMischtechnik auf Papier395 x 397 mms. m. / p. o. / p.MOČÁLY I / WETLANDS I / HEIDEMOOR I1997kombinovaná technika, papírcombinated technique on paperMischtechnik auf Papier275 x 385 mms. m. / p. o. / p.MOČÁLY II / WETLANDS II / HEIDEMOOR II1997kombinovaná technika, papírcombinated technique on paperMischtechnik auf Papier280 x 200 mms. m. / p. o. / p.MOČÁLY III / WETLANDS III / HEIDEMOOR III1997kombinovaná technika, papírcombinated technique on paperMischtechnik auf Papier355 x 250 mms. m. / p. o. / p.Jiří Lindovský. Born 25th april 1948 in Mankovice.Painter, draughtsman, graphis artist,director of projects in the field of applied arts.Studies: Industrial art high school in Brno,dept. of arts and displays (1963–1967, underAlois Zamazal, Antonín Odehnal, Milan Zezulaand Václav Sedlařík); Pedagogical faculty ofJana Evangelisty Purkyně in Brno (1967–1970,under Jiří Hadlač); Prague’s academy of thefine arts, studio for figure and graphics work(1970–1975,under Ladislav Čepelák). Workrepresented in independent art shows fromthe year 1970 (CZ, A, I), and in group showsfrom 1969 (CZ, SK, PL, E, F, D, A, B, YU,USA, CAN, MEX, BR, YV). Work representedin the following collections: National gallery inPrague, National technical museum in Prague,Industrial art museum in Prague, Regional galleryin Liberec, Gallery of fine arts in Litoměřice,Gallery H, Kostelec nad Černými lesy,Museum and gallery in Litomyšl, Museumof art in Olomouc – Museum of modern art,Moravian gallery in Brno, Fundació JoanMiró, Barcelona (E), Kupferstich-Kabinettder Staatlichen Kunstsammlungen Dresden(D), Muzeum Narodowe (national museum),Szczecin (PL), Muzeum Narodove(national museum), Warszawa (PL), SpaceGallery, Nishinomia (J), Museo del ArteContemporáneo, Buenos Aires (Argentina) aswell as in private collections throughout (CZ,SK, PL, A, F, J, USA). Prizes and awards:Bronze award for the Premi Internacional deDibuix Joan Miró, 1983. Membership in artorganisations: Registered for the Czech fundof the fine arts (1975–1991), Union of Czechfine artists (1989–1990), Union of Olomouc’sfine artists UVUO (1990–1992), TT club forfine artists and theoreticians (1991–?), Circlefine arts group (1990–1992), Fine arts group‚Geometry’ (1990–?), Fine arts group of alternativegeometry (1991–?), Olomouc artistsgroup (from 1991).Jiří Lindovský. Geboren 25. April 1948in Mankovice. Maler, Zeichner, Grafiker, Autor derGestaltungen auf dem Gebiet der angewandtenKunst. Studium: Kunstgewerbemittelschule inBrno, Fachrichtung Ausstellungswesen undArrangement (1963–1967, Alois Zamazal,Antonín Odehnal, Milan Zezula, Václav Sedlařík);Pädagogische Fakultät der Jan EvangelistaPurkyně-Universität in Brno (1967–1970, JiříHadlač); Akademie der bildenden Künste inPrag, Atelier für figurale und grafischeGestaltung (1970–1975, Ladislav Čepelák). Erhat selbständige Ausstellungen ab dem Jahre1970 (CZ, A, I), gemeinsame ab dem Jahre1969 (CZ, SK, PL, E, F, D, A, B, YU, USA, CAN,MEX, BR, YV). Vertretung in den Sammlungen:Nationalgalerie in Prag, Technisches Nationalmuseumin Prag, Kunstgewerbemuseumin Prag, Regionalgalerie in Liberec, Galerieder bildenden Kunst in Litoměřice, GalerieH, Kostelec nad Černými lesy, Museum undGalerie in Litomyšl, Kunstmuseum Olomouc –Museum moderner Kunst, Moravská galerie160

Jiří Lindovskýin Brno, Fundació Joan Miró, Barcelona(E), Kupferstich-Kabinett der StaatlichenKunstsammlungen Dresden (D), MuseumNarodowe, Szczecin (PL), Museum Narodowe,Warschau (PL), Space Gallery, Nishinomia (J),Museo del Arte Contemporáneo, BuenosAires (Argentinien) und in den Privatsammlungen(CZ, SK, PL, A, F, J, USA).Preise: Bronzeplakette Premi Internacional deDibuix Joan Miró, 1983. Mitgliedschaft in dengestalterisch-tätigen Vereinen und Gruppen:Registriert beim Tschechischen Fonds derbildenden Künste (1975–1991), Verband dertschechischen bildenden Künstler (1989–1990), Union der bildenden Künstler derRegion Olomouc (1990–1992), TT Klub derbildenden Künstler und Theoretiker (1991–?), Gestaltervereinigung Kruh (1990–1992),Gestaltervereinigung Geometrie (1990–?),Gestaltergruppe Jiná geometrie (1991–?),Verband der bildenden Künstler der RegionOlomouc (seit dem Jahre 1991).161

Jan SedláčekPŘEDJAŘÍ / Early Spring / Junge Frühling1984pastel, papír / pastel on paper / Pastell auf Papier210 x 300 mms. m. / p. o. / p.Jan Sedláček. Narozen 10. 9. 1925 v Olomouci– zemřel 27. 1. 1996 v Olomouci. Malíř, kreslíř,autor tapisérií a realizací do architektury (sklo,keramika, ušlechtilý kov, dřevo). Studia: Školaumění ve Zlíně (1945–1949, Karel Hofman,Josef Kousal, Vladimír Hroch, Jan Kavan).Samostatně vystavoval od roku 1959 (CZ),společně od roku 1952 (CZ, SK, PL, NDR, BG,SSSR, GB, S, CAN). Zastoupení ve sbírkách:Národní galerie v Praze, Ministerstvo kulturyČeské republiky, Muzeum umění Olomouc– Muzeum moderního umění, Galerie výtvarnéhoumění v Ostravě a soukromé domácíi zahraniční sbírky. Ceny: V roce 1982 mu byludělen titul zasloužilý umělec, získal řadu dalšíchcen a uznání. Členství v uměleckých skupinácha spolcích: Svaz československýchvýtvarných umělců (1952–1970), Svaz českýchvýtvarných umělců (1971–1990).LDJan Sedláček. Born 10. 9. 1925 in Olomouci –died 27. 1. 1996 in the same city. Painter, draughtsman,project director of tapestry in architecturalprojects (glass, ceramics, metal andwood). Studies: Zlín’s school of art (1945–1949, under Karel Hofman, Josef Kousal,Vladimír Hroch and Jan Kavan). Independentart shows taking place from 1959 (CZ), andparticipation in group shows from the year1952 (CZ, SK, PL, NDR, BG, SSSR, GB, S,CAN). Work represented in the following collections:Prague’s national gallery, Czechlands’ministry of culture, Museum of art in Olomouc– Museum of modern art, Ostrava’s gallery offine arts as well as private collections throughoutthe Czechlands and abroad. Prizes andawards: In the year 1982 given title of honouredartist just to name one of a number of prizesand awards accomplished. Membership inart organisations: Czechoslovakian union offine artists (1952–1970), Czech union of fineartists (1971–1990).Lit: Dvořák, František: Jan Sedláček. Ostrava, Profil1983. – Kolektiv autorů: Katalog výtvarných umělcůolomoucké oblasti. A/Ž 1989. Olomouc – Praha,Český fond výtvarných umění 1989. Kolektiv autorů:Slovník českých a slovenských výtvarných umělců1950–2004, Ro–Se, díl XIII. Ostrava, Výtvarné centrumChagall 2004, s. 277–278.162

Jan SedláčekKRAJINA / LANDSCAPE / LANDSCHAFT1984pastel, papír / pastel on paper / Pastell auf Papier210 x 300 mms. m. / p. o. / p.ZIMNÍ MĚSÍC / Winter Moon / WinterMond1983olej, lepenka / oil on pasteboard / Öl auf Pappe40 x 30 cms. m. / p. o. / p.163

Jan SedláčekJan Sedláček. Geboren 10. 9. 1925 in Olomouc– gestorben 27. 1. 1996 in Olomouc.Maler, Zeichner, Autor von Tapiserien undRealisationen von Architektur (Glas, Keramik,edles Metall, Holz). Studium: Kunstschulein Zlín (1945–1949, Karel Hofman, JosefKousal, Vladimír Hroch, Jan Kavan). Er hatteEinzelausstellungen ab dem Jahre 1959 (CZ),Gruppenausstellungen ab dem Jahre 1952(CZ, SK, PL, NDR, BG, SSSR, GB, S, CAN).Vertretung in den öffentlichen Sammlungen:Nationalgalerie in Prag, Kulturministeriumder Tschechischen Republik, KunstmuseumOlomouc – Museum moderner Kunst, Galerieder bildenden Kunst in Ostrava und inländischeund ausländische Privatsammlungen. Preise:Im Jahre 1982 wurde ihm der Titel verdienterKünstler verliehen, er erwarb eine Reihevon anderen Preisen und Anerkennungen.Mitgliedschaft in den Künstlergruppen und-vereinen: Verband der tschechoslowaksichenbildenden Künstler (1952–1970), Verbandder tschechischen bildenden Künstler (1971–1990).KRAJINA / Landscape / Landschaft1984olej, lepenka / oil on pasteboard / Öl auf Pappe20 x 30 cms. m. / p. o. / p.164

Jan SedláčekSVATÝ KOPEČEK / SVATÝ KOPEČEKSVATÝ KOPEČEK1982olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand40x50 cms. m. / p. o. / p.VINOHRADY / VINYARDS / WEINBAU1979olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand30x40 cms. m. / p. o. / p.HANÁ / HANÁ / HANÁ1980olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand130 x 70 cms. m. / p. o. / p.165

Jan SedláčekVINOHRAD / vineyard / Weinberg1984pastel, papír / pastel on paper / Pastell auf Papier210 x 300 mms. m. / p. o. / p.PODHŮŘÍ / UNDER MOUNTAINSUNTER DEN BERGEN1982olej, sololit / oil on fiberboard / Öl auf Holzfazerplatte30 x 40 cms. m. / p. o. / p.ZNAKY KRAJINY / SIGNS OF LANDSCAPEZEINCHEN DER LANDSCHAFT1975olej, sololit / oil on fiberboard / Öl auf Holzfazerplatte20 x 30 cms. m. / p. o. / p.166

Jan SedláčekHANÁ / HANÁ / HANÁ1984olej, sololit / oil on fiberboard / Öl auf Holzfazerplatte20 x 30 cms. m. / p. o. / p.167

Eva Siblíková-ChmelařováPARTUTOVICE V ZIMĚ / PARTUTOVICE IN WINTERPARTUTOVICE IM WINTER1995olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand70 x 100 cmMKPPARTUTOVICE U PÁLENICEPARTUTOVICE AT THE DISTILLERYPARTUTOVICE UM DER BRENNEREI2002olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand50 x 95 cms. m. / p. o. / p.Eva Siblíková-Chmelařová. Narozena 7. 6.1927 v Hradci Králové. Malířka, grafička,autorka realizací do architektury (keramickéreliéfy) a v oboru užité grafiky. Studia: Vysokáškola uměleckoprůmyslová v Praze, obormonumentální malba se zřetelem ke gobelínu(1946–1952, Alois Fišárek).LDEva Siblíková-Chmelařová. Born 7. 6. 1927in Hradec Králové. Painter, graphic artist anddirector of architecture projects (ceramic reliefs)and in the sphere of applied graphics.Studies: Prague’s industrial art institute ofhigher education, dept. of monumental paintingin respect to tapestry (1946–1952 underAlois Fišárek).Eva Siblíková-Chmelařová. Geboren 7. 6. 1927in Hradec Králové. Malerin, Grafikerin, Autorinder Realisationen in Architektur (keramischeReliefe) und auf dem Gebiet der angewandtenGrafik. Studium: Kunstgewerbehochschulein Prag, Fachrichtung monumentales Gemäldemit Bezug auf das Gobelinkunsthandwerk(1946–1952, Alois Fišárek).168

Eva Siblíková-ChmelařováPartutovické údolíPARTUTOVICE VALLEYS / PARTUTOVICE TÄLER1987olej, sololit / oil on fiberboard / Öl auf Holzfazerplatte43 x 123 cmMKPPAMPELIŠKOVÁ LOUKA U PARTUTOVICDANDELION MEADOW NEAR PARTUTOVICEKUHBLUMENWIESE IN DER NÄHE VON PARTUTOVICE2003olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand60 x 120 cms. m. / p. o. / p.PARTUTOVICE SALAŠ / PARTUTOVICE CHALETPARTUTOVICE ER CHALET1985olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand70 x 100 cmMKPLit: Eva Siblíková. Obrazy. [Příležitostný tisk k výstavě].Text Olga Mehešová. Přerov, Muzeum J. A.Komenského a Město Přerov 2002. – Kolektiv autorů:Slovník českých a slovenských výtvarných umělců1950–2005, Sh–Sr, díl XIV. Ostrava, Výtvarnécentrum Chagall 2005, s. 80–83.169

Květoslava SnášelováSKÁLY / ROCKS / FELSEN2005kombinovaná technika, papírcombined technique on paperMischtechnik auf Papier420 x 295 mms. m. / p. o. / p.STARÉ KMENY / OLD trees / ALTE Bäume2006kombinovaná technika, papírcombined technique on paperMischtechnik auf Papier420 x 295 mms. m. / p. o. / p.ÚVOZ / FARM TRACK / BAUERNWEG2006kombinovaná technika, papírcombined technique on paperMischtechnik auf Papier420 x 295 mms. m. / p. o. / p.Květoslava Snášelová. Narozena 6. 4. 1944v Prostějově. Malířka, grafička, ilustrátorka,básnířka, středoškolská učitelka. Studia:Katedra výtvarné výchovy na Pedagogickéfakultě Univerzity Palackého v Olomouci(1964–1967, Dušan Janoušek ad.) a tamtéždoplňující studium v letech 1983–1984 (JosefMaliva, Zdeněk Přikryl).Květoslava Snášelová. Born 6. 4. 1944 in Prostějov.Painter, graphic artist, illustrator, poetand high school teacher. Studies: Arts dept.at Olomouc university’s pedagogical faculty(1964–1967 under Dušan Janoušek and colleagues.)and further studies at the same establishment1983–1984 (under Josef Maliva andZdeněk Přikryl).170

Květoslava SnášelováKvětoslava Snášelová. Geboren 6. 4. 1944in Prostějov. Malerin, Grafikerin, Illustratorin,Dichterin, Mittelschullehrerin. Studium: Lehrstuhlfür Kunsterziehung an der PädagogischenFakultät der Palacký-Universität in Olomouc(1964–1967, Dušan Janoušek und andere) undebendort das Ergänzungsstudium in den Jahren1983–1984 (Josef Maliva, Zdeněk Přikryl).Lit: Kolektiv autorů: Prostějov v malbě, kresbě, grafice.Město Prostějov 2004, s. 176-177. – Kolektivautorů: Slovník českých a slovenských výtvarnýchumělců 1950–2005, Sh–Sr, díl XIV. Ostrava,Výtvarné centrum Chagall 2005, s. 262.171

Oldřich ŠemberaKEŘ / BUSH / BUScH1979kombinovaná technika, papírcombination technique on paperMischtechnik auf Papier420 x 590 mms. m. / p. o. / p.Oldřich Šembera. Narozen 6. 7. 1948 v Rýmařově.Malíř, kreslíř, fotograf, grafický designéra autor realizací do architektury, od roku 1998se zabývá rovněž počítačovou grafikou a vytvářenímobrazů pomocí počítače, tzv. fotografik.Studia: Střední uměleckoprůmyslová školav Brně, obor výstavnictví (1963–1967, AntonínOdehnal, Jindřich Svoboda, František Knaifl);Univerzita Palackého v Olomouci, katedravýtvarné teorie a výchovy Filozofické fakulty(1970–1975, Václav Zykmund, Miroslav Štolfa,Alena Nádvorníková ad.). Samostatně vystavujeod roku 1976 (CZ, A), společně od roku1973 (CZ, SK, F, CH, B, USA). Zastoupení vesbírkách: Galerie výtvarného umění v Liberci,Muzeum umění Olomouc – Muzeum moderníhoumění a soukromé sbírky (CZ, SK, D.F, USA, AUS). Členství v uměleckých skupinácha spolcích: Registrován u Českého fonduvýtvarných umění (1983–1988), Svaz českýchvýtvarných umělců (1989–1990), Unie výtvarnýchumělců Olomoucka (1990–1992), TT klubvýtvarných umělců a teoretiků Brno (1990–?),Kruh Galerie H (1990–?), Spolek olomouckýchvýtvarníků (od 1991).LDOldřich Šembera. Born 6. 7. 1948 in Rýmařov.Painter, draughtsman, photographer, graphicartist and project director for architecturerelated art. From 1998 has engaged in computerassisted graphic art together with photographyespecially. Studies: Industrial art school inBrno, dept. of art management (1963–1967,under Antonín Odehnal, Jindřich Svobodaand František Knaifl); Palackého university inOlomouc, dept. of art and art theory in the philosophicalfaculty (1970–1975, under VáclavZykmund, Miroslav Štolfa, Alena Nádvorníkováand others). Independent shows taken placefrom the year 1976 (CZ, A), and participationin group shows from 1973 (CZ, SK, F, CH, B,USA). Work represented in the following institutions:Liberec gallery of fine arts, Museumof art in Olomouc – Museum of modern art aswell as private collections throughout (CZ, SK,D. F, USA, AUS). Membership in the folowingart organisations: Registrated in the Czechfund for fine arts (1983–1988), Union of Czechfine artists (1989–1990), Union of Olomoucfine artists UVUO (1990–1992), TT club of fineartists and theoricians in Brno (1990–?), Kruh(Circle) Galerie H (1990–?), Olomouc group offine artists (from 1991).172

Oldřich ŠemberaKRAJINA S PROTISVĚTLEMlandscape with front lightlandschaft mit dem gegenlicht1982kombinovaná technika, sololitcombination technique on fiberboardMischtechnik auf Holzfazerplatte90 x 120 cms. m. / p. o. / p.ZAMĚŘENÍ / alignment / Längennivellement1982kombinovaná technika, sololitcombination technique on fiberboardMischtechnik auf Holzfazerplatte56 x 74 cms. m. / p. o. / p.173

Oldřich ŠemberaPAPRSEK / ray / Strahl1986kombinovaná technika, papírcombination technique on paperMischtechnik auf Papier700 x 500 mms. m. / p. o. / p.PROTISVĚTLO / front light / gegenlicht1987kombinovaná technika, sololitcombination technique on fiberboardMischtechnik auf Holzfazerplatte50 x 60 cms. m. / p. o. / p.KŘÁK / bush / busch2006digitální tisk, plátno / digital print on canvasdigital Druck auf Leinwand140 x 140 cms. m. / p. o. / p.TOSÁCKÁ LÁVKA I / tosak´s bridge itosaksbrücke i2005digitální tisk, plátno / digital print on canvasdigital Druck auf Leinwand100 x 140 cms. m. / p. o. / p.Lit: Oldřich Šembera. Krajiny. [Katalog výstavy]. TextPavel Zatloukal. Brno, Městské kulturní středisko S.K. Neumanna 1980. – Myslivečková, Hana: OldřichŠembera. In: Obraz současného světa v tvorbě mladýcholomouckých výtvarníků. Acta UniversitatisPalackianae Olomucensis Fakultas PaedagogicaAesthetica VI 1988. Výtvarná výchova 5. Olomouc- Praha, Státní pedagogické nakladatelství 1988, s.135–140. – Oldřich Šembera. Nová krajina. Obrazy,kresby. [Katalog výstavy]. Text Milan Togner. Bruntál,Okresní vlastivědné muzeum [1985]. – Pazdera,Zdeněk: Hledání světloprostoru (poznámky k dialogus Oldřichem Šemberou). Výtvarné umění, 1990, č. 4,s. 61–63. – YB [Boháčová, Yvonna]: heslo Šembera,Oldřich. Nová Encyklopedie českého výtvarnéhoumění N–Ž. Academia, Praha 1995, s. 820. –Oldřich Šembera. [Katalog výstavy]. Text LadislavDaněk. Olomouc, Galerie Caesar 2008 [podrobnýsoupis výstav a literatury].174

Oldřich ŠemberaOldřich Šembera. Geboren 6. 7. 1948in Rýmařov. Maler, Zeichner, Fotograf, grafischerDesigner und Autor der Realisationen in Architektur,seit dem Jahre 1998 beschäftigt er sichauch mit der Computergrafik und Computer-Bild-gestaltungen sog. Photographik. Studium:Kunstgewerbemittelschule in Brno, FachrichtungAusstellungswesen (1963–1967, Antonín Odehnal,Jindřich Svoboda, František Knaifl);Palacký-Universität in Olomouc, Lehrstuhlfür Bildnerische Theorie und Erziehung derPhilosophischen-Fakultät (1970–1975, VáclavZykmund, Miroslav Štolfa, Alena Nádvorníkováu.a.). Er hat Einzelausstellungen seit dem Jahre1976 (CZ, A), Gruppenausstellungen seit demJahre 1973 (CZ, SK, F, CH, B, USA). Vertretungin den Sammlungen: Galerie für bildende Kunstin Liberec, Kunstmuseum Olomouc – Museummoderner Kunst und Privatsammlungen (CZ,SK, D. F, USA, AUS). Mitgliedschaft in denKünstlergruppen und -vereinen: Registriert beimTschechischen Fonds der bildenden Künste(1983–1988), Verband der tschechischen bildendenKünstler (1989–1990), Union der bildendenKünstler der Region Olomouc (1990–1992), TTKlub der bildenden Künstler und TheoretikerBrno (1990–?), Kruh Galerie H (1990–?), Vereinder Bildner der Region Olomouc (seit 1991).175

Josef ŠkubnaJosef Škubna. Narozen 25. 2. 1927 ve Slavkověu Uherského Hradiště. Malíř, grafik (volnáa užitá grafika), propagační výtvarník. Studia:Externí studium na Ústavu výtvarné výchovyPedagogické fakulty Univerzity Palackéhov Olomouci (1948–1949, Aljo Beran, FrantišekViktor Mokrý, Jan Zrzavý), Střední uměleckoprůmyslováškola v Uherském Hradišti (1949–1953, V. Beran, Karel Hofman, Vladimír Hroch,Jiří Jaška). Samostatně vystavuje od roku1955 (CZ), společně od roku 1990 (CZ).Zastoupení ve sbírkách: Muzeum v Bruntále,Gymnázium v Krnově, Městský úřad Krnov,Okresní úřad ve Slavkově a soukromé sbírky(CZ, A, D, F). Ceny: 3. místo v mezinárodnísoutěži Město Krnov v ex libris ´98. Členstvív uměleckých skupinách a spolcích: Sdruženíumělců Moravy a Slezska (1990–1997), Unievýtvarných umělců Olomoucka (od 1997).LDJosef Škubna. Born 25. 2. 1927 in Slavkovu Uherského Hradiště. Painter, graphicartist (free and applied graphics), commercialartist. Studies: External studies at thedept. of arts at Palackého university’s pedagogicalfaculty in Olomouc (1948–1949, AljoBeran, František Viktor Mokrý and Jan Zrzavý),Uherské Hradište’s high school (1949–1953,under V. Beran, Karel Hofman, Vladimír Hrochand Jiří Jaška). Independent art show representationfrom 1955 (CZ), and participation in groupshows from the year 1990 (CZ). Representedin the following collections: Museum of Bruntál,Krnov high school, Krnov’s city council,Slavkov’s town council as well as private collectionsthroughout (CZ, A, D, F). Prizes andawards: 3rd place in the city of Krnov’s ex libris´98 competition. Membership in art orgabisations:Association of Moravian and Selesianfine artists (1990–1997), Union of fine artists inOlomouc UVUO (from 1997).Josef Škubna. Geboren 25. 2. 1927 in Slavkovbei Uherské Hradiště. Maler, Grafiker (freie undangewandte Grafik), Werbebildner. Studium:Externstudium am Institut für Kunsterziehungder Pädagogischen Fakultät der Palacký-Universität in Olomouc (1948–1949, Aljo Beran,František Viktor Mokrý, Jan Zrzavý), Kunstgewerbemittelschulein Uherské Hradiště (1949–1953, V. Beran, Karel Hofman, Vladimír Hroch,Jiří Jaška). Er hat Einzelausstellungen seitdem Jahre 1955 (CZ), Gruppenausstellungenseit dem Jahre 1990 (CZ). Vertretung in denSammlungen: Museum in Bruntál, Gymnasiumin Krnov, Stadtbehörde Krnov, Bezirksamt inSlavkov und Privatsammlungen (CZ, A, D, F).Preise: 3. Stelle im internationalen WettkampfStadt Krnov in Ex libris ´98. Mitgliedschaft inden Künstlergruppen und -vereinen: Vereinigungder Künstler Mährens und Schlesiens (1990–1997), Union der bildenden Künstler der RegionOlomouc (seit 1997).Lit: Josef Škubna. Malba – grafika 1953–2002.[Katalog k výstavám]. Texty Tomáš Matera, MariePolomská, Jana Štreitová, Pavel Charouzek, JiříHastík. [Olomouc, Unie výtvarných umělců 2002].176

Josef ŠkubnaJESENÍKY / JESENÍKY / JESENÍKY2002olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand40 x 100 cms. m. / p. o. / p.JESENÍKY III / JESENÍKY III / JESENÍKY III1987olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand70 x 70 cms. m. / p. o. / p.JESENÍKY V SRPNU / JESENÍKY IN AUGUSTJESENÍKY IM AUGUST1982olej, sololit / oil on fiberboard / Öl auf Holzfazerplatte56 x 113 cms. m. / p. o. / p.HARACHOV / HARACHOV / HARACHOV1981olej, sololit / oil on fiberboard / Öl auf Holzfazerplatte56 x 131 cms. m. / p. o. / p.177

Miroslav ŠmídMiroslav Šmíd. Narozen 22. 5. 1950 v HornímŠtěpánově (okr. Prostějov). Malíř. Studia:Masarykova Univerzita Brno, obor archeologie.Výtvarným vzděláním je samouk. Samostatněvystavuje od roku 1984.Miroslav Šmíd. Born 22. 5. 1950 in HorníŠtěpánov (Prostějov region). Painter. Studies:Masarykova Univerzita Brno, field of archeology.Self taught painter. He has exhibitede insolo shows since 1984.Miroslav Šmíd. Geboren 22. 5. 1950 in HorníŠtěpánov (Bezirk Prostějov). Maler. Studium:Masarykova Univerzita Brno, richtung Archeologie.Durch künstlerische Ausbildung ist erAutodidakt. Selbständige Austellungen seit1984.Lit: Kolektiv autorů: Prostějov v malbě, kresbě, grafice.Město Prostějov 2004, s. 186–187.178

Miroslav ŠmídSOUMRAK V LESE / DUSK IN THE WOODSDÄMMERUNG IM WALDE2004olej, dřevo / oil on wood / Öl auf Holz46 x 36 cms. m. / p. o. / p.VRBA VE VĚTRU / willow in the windDIE WEIDE IM WINDE2006olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand38 x 40 cms. m. / p. o. / p.ŽLUTÁ KRAJINA / yellow landscapeGELBE LANDSCHAFT1995olej, dřevo / oil on wood / Öl auf Holz64,5 x 68 cms. m. / p. o. / p.HOŘÍCÍ STROM / TREE ON FIREBRENNENDER BAUM1985olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand45 x 50 cms. m. / p. o. / p.179

František ŠnajdrFrantišek Šnajdr. Narozen 1. září 1914 v Toveři(u Olomouce) – zemřel 12. května 2001ve Šternberku. Malíř, kreslíř, fotograf, příležitostnýgrafik. V letech 1925–1929 studovalna Měšťanské škole v Olomouci-Pavlovičkácha v letech 1929–1932 na Pokračovací školev Olomouci. V následujícím roce složil v Kolonialuna Horním náměstí v Olomouci učňovskouzkoušku v oboru obchodní příručí. V roce1932 byl zaměstnán ve svém oboru v Opavě.V září 1933 získal zaměstnání u firmy Baťave Zlíně, kde v tomtéž roce 30. listopadu utrpěltěžký pracovní úraz a přišel o obě ruce.V roce 1936 získal po řadě operací mechanicképrotézy a postupně se učí psát a poslézei kreslit a malovat. Rádci i uměleckými oporamimu byli především fotograf Karel Kašpařík(od roku 1930, kdy začal fotografovat), malířStanislav Menšík (od roku 1937, kdy vznikajíjeho první kreslířské a malířské pokusy) a malířBohumír Dvorský (od roku 1939). Vedle rodinymu byl tvůrčí oporou rovněž básník a překladatelO. F. Babler, který mu půjčoval knihyo umění z olomoucké univerzitní knihovny.Samostatně vystavoval od roku 1941 (ČR),společně od roku 1942 (ČR). Zastoupení vesbírkách: Ministerstvo školství České republiky,Muzeum umění Olomouc – Muzeummoderního umění a soukromé sbírky (CZ,SK). Členství v uměleckých skupinách a spolcích:Skupina olomouckých výtvarníků (1943–1947), Skupina moravských výtvarníků v Olomouci(1947–1949), Blok výtvarných umělcův Brně(1947–1949), Svaz československýchvýtvarných umělců (1949–1971), evidován přiČeském fondu výtvarných umění (1971–1991),Svaz českých výtvarných umělců (1984–1991), Unie výtvarných umělců Olomoucka(1989–2001).LDLit: Kolektiv autorů: Katalog výtvarných umělcůolomoucké oblasti. A/Ž 1989. Olomouc Praha,Český fond výtvarných umění 1989. – FrantišekŠnajdr. [Katalog výstavy.] Text Bohuslav Smejkal.Olomouc, Galerie Patro 2000. – František Šnajdr.[Katalog výstavy.] Texty Bohuslav Smejkal, MiroslavŠnajdr, Miroslav Šnajdr ml. Olomouc, [náklademrodiny] 2002. – Konvergence. František Šnajdr,Miroslav Šnajdr st., Miroslav Šnajdr ml. [Katalogvýstavy]. Texty Ladislav Daněk. Prostějov, MuzeumProstějovska 2004.180

František ŠnajdrV LOŠOVĚ / IN LOŠOV / IN LOŠOV1946olejová tempera, lepenka / oil and tempura on pasteboardÖl und Tempera auf Pappe44,5 x 49,5 cms. m. / p. o. / p.HANUŠOVICE / HANUŠOVICE / HANUŠOVICE1949olejová tempera, lepenka / oil and tempura on pasteboardÖl und Tempera auf Pappe45 x 68 cms. m. / p. o. / p.SKLÍZENÍ BRAMBROR / POTATOES harvestKARTOFFELNENTE1940?akvarel, papír / aquarelle on paper / Aquarell auf Papier450 x 680 mms. m. / p. o. / p.181

František ŠnajdrFrantišek Šnajdr. Born 1st september 1914in Toveř (by Olomouc) – died 12th may inŠternberk. Painter, draughtsman, photographerand occassional graphic artist. In theyear 1925–1929 studied at the city schoolin Olomouc-Pavlovičky followed by the years1929–1932 at an Olomouc high school of furthereducation. One year later gained academiccredentials in business studies in Olomouccity „Kolonial“ establishment. 1932 saw ourartist employed using aquired expertise inthe city of Opava followed by the year 1933in which he gained employment at the Baťaenterprise in the city of Zlín, in which Frantiseklost both hands due to a serious accident onthe 30th november. 1936 nevertheless saw theartist undergo a series of operations where heeventually managed to regain the skill of draughtmanshipand painting. Peers with regardsto the arts included undoubtedly the photographerKarel Kašpařík (from the year 1930,where he started a serious persuit in photography),also painter Stanislav Menšík (fromthe year 1937, where he started the disciplinesof draughtmanship and painting in earnest)and painter Bohumír Dvorský (from theyear 1939). Alongside family motivation andinflence, our artist owes inspiration to thepoet and translator O. F. Babler, through lendingart literature courtisy of Olomouc university’slibrary. Work represented through independentart shows from 1941 (CZ), and participationthrough group shows from the year1942 (CZ). Work represented in the followingcollections: Czechlands’ ministry of educationand Olomouc’s museum of art – Museumof modern art as well as private collectionsthroughout (CZ, SK). Membership in the followingart organisations: Olomouc’s group offine artists (1943–1947), Olomouc’s group ofMoravian fine artists (1947–1949), Brno’s groupof fine artists (1947–1949), Czechoslovakianunion of fine artists (1949–1971), included inthe Czech fund for the fine arts (1971–1991),Union of Czech artists (1984–1991), Union ofOlomouc’s fine artists (1989–2001).182

František ŠnajdrPŘEDJAŘÍ / Early Spring / Junge Frühlingpo 1950 / after 1950 / nach 1950olejová tempera, lepenka / oil and tempura on pasteboardÖl und Tempera auf Pappe45 x 68 cms. m. / p. o. / p.STROMY / trees / bäumen1946olejová tempera, lepenka / oil and tempura on pasteboardÖl und Tempera auf Pappe52,5 x 76,5 cms. m. / p. o. / p.František Šnajdr. Geboren 1. September 1914in Toveř (bei Olomouc) – gestorben 12. Mai2001 in Šternberk. Maler, Zeichner, Fotograf,Gelegenheitsgrafiker. In den Jahren 1925–1929studierte er an der Volksschule in Olomouc-Pavlovičky und in den Jahren 1929–1932 ander Aufbauschuleschule in Olomouc. Im folgendenJahr legte er im Gemischtwarenhandelam Oberring in Olomouc die Lehrlingsprüfungim Unterrichtsfach Handelsgehilfe ab. Im Jahre1932 wurde er in seinem Fachgebiet in Opavabeschäftigt. Im September 1933 wurde erbei der Firma Baťa in Zlín beschäftigt, wo erin demselben Jahr am 30. November einenschweren Arbeitsunfall erlitt und dabei beideHände verlor. Im Jahre 1936 bekam er nacheiner Reihe von Operationen mechanischeProthesen und schrittweise lernt er schreibenund zuallerletzt auch zeichnen und malen.Die Ratgeber und künstlerische Stützen warenihm vor allem der Fotograf Karel Kašpařík (abdem Jahre 1930, als er anfing zu fotografieren),der Maler Stanislav Menšík (ab demJahre 1937, als seine ersten Zeichen- undMalerversuche entstanden) und der MalerBohumír Dvorský (ab dem Jahre 1939).Neben der Familie war ihm ebenfalls einekreative Stütze der Dichter und ÜbersetzerO.F.Babler, der ihm die Kunstbücher aus derUniversitätsbibliothek in Olomouc holte. Erhatte Einzelausstellungen ab dem Jahre 1941(ČR), Gruppenausstellungen ab dem Jahre1942 (ČR). Vertretung in den Sammlungen:Schulministerium der Tschechischen Republikund im Kunstmuseum Olomouc – Museummoderner Kunst und Privatsammlungen (CZ,SK). Mitgliedschaft in den Künstlergruppenund -vereinen: Gruppe der bildenden Künstlerder Region Olomouc (1943–1947), Gruppe dermährischen bildenden Künstler in Olomouc(1947–1949), Gemeinschaft der bildendenKünstler in Brno (1947–1949), Verband dertschechoslowakischen bildenden Künstler(1949–1971), beim Tschechischen Fonds derbildenden Künste in Evidenz geführt (1971–1991), Verband der tschechischen bildendenKünstler (1984–1991), Unie der bildendenKünstler der Region Olomouc (1989–2001).183

Miroslav Šnajdr st.Miroslav Šnajdr st. Narozen 8. listopadu 1938v Toveři (u Olomouce). Malíř, kreslíř, příležitostnýgrafik. Studia: Vojenská hudební školav Liberci (1952–1956), Státní konzervatoř v Brně,obor lesní roh (1962–1967). Samostatněvystavuje od roku 1967 (ČR, SR), společněod roku 1965 (ČR, SR, E, R, PL, D, F, CH, NL,CAN, USA). Zastoupení ve sbírkách: Národnígalerie v Praze, Alšova jihočeská galerie v Hlubokénad Vltavou, Galerie Benedikta Rejtav Lounech. Moravska galerie v Brně, Horáckágalerie výtvarného umění v Novém Městě naMoravě, Muzeum umění Olomouc – Muzeummoderního umění, Krajská galerie výtvarnéhoumění ve Zlíně, Staatliche KunstsammlungenDresden, Galerie Benedet v Ovideu (E) a soukromésbírky (CZ, SK). Ceny: Cena městaOlomouce za celoživotní tvorbu (1999), CenaMichala Ranného za významný přínos českévýtvarné kultuře (2001). Členství v uměleckýchskupinách a spolcích: Tvůrčí skupinaOhnisko (1963–1965), kandidát Svazu československýchvýtvarných umělců (1968–1971),evidován při Českém fondu výtvarných umělců(1972–1991), TT klub výtvarných umělců a teoretikův Brně (od roku 1990), Spolek olomouckýchvýtvarníků (od roku 1991), Uměleckábeseda (od roku 1992).LDLit: Miroslav Šnajdr. Obrazy a kresby. [Katalogvýstavy.] Text Jiří Valoch. Brno, Dům umění 1991.– YB [Boháčová, Yvonna]: heslo Šnajdr, Miroslavst. Nová Encyklopedie výtvarného umění. Praha,Academia 1995, s. 833–834. – Miroslav Šnajdr st.Výběr z tvorby 1962–1998. [Katalog výstavy.] TextyJaromír Zemina, Jiří Valoch, Arsén Pohribný, RudolfFila, Miroslav Šnajdr, Ladislav Daněk. Olomouc,Muzeum umění 1999 [podrobná bibliografie]. –Primus, Zdenek - Daněk, Ladislav: Umění je abstrakce.Česká vizuální kultura 60. let. Praha, Kant 2003,s. 176–181, 301, 305.184

Miroslav Šnajdr st.TŮŇ – KLIMTOVSKÁ PARAFRÁZEPool – Klimt ParaphraseDer Teich – Klimt Paraphrase1996uhel, křída, olej, plátno / charcoal, chalk, and oil on canvasKohle, Kriede und Öl auf Leinwand100 x 100 cms. m. / p. o. / p.nahý světec v zámeckém parku – KLIMTOVSKÁPARAFRÁZE / NAKED SAINT IN palace PARK – KlimtParaphrase / NACKTE HAILIGE IM SCHLOSSPARK– Klimt Paraphrase1996uhel, křída, olej, plátno / charcoal, chalk, and oil on canvasKohle, Kriede und Öl auf Leinwand100 x 100 cmGemo OlomoucOVOCNÁ ZAHRADA – KLIMTOVSKÁ PARAFRÁZEFRUIT GARDEN – Klimt ParaphraseFRüCHTeGARTEN – Klimt Paraphrase1995olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand100 x 70 cms. m. / p. o. / p.VELKÝ TOPOL – KLIMTOVSKÁ PARAFRÁZELARGE POPLAR – Klimt ParaphraseGROSSE PAPPEL – Klimt Paraphrase1996uhel, křída, olej, plátno / charcoal, pastel, oil on canvasKohle, Kreide, Öl auf Leinwand100 x 100 cms. m. / p. o. / p.Miroslav Šnajdr sen. Born 8th november1938 in the village of Toveř (near Olomouc).Painter, draughtsman and occassional graphicdesigner. Studies: Army music school inthe city of Liberec (1952–1956), State conservatoryin Brno, Dept. of forestry (1962–1967).Work displayed in independent art show from1967 (CZ, SK), and in group exhibitions from1965 (CZ, SK, E, R, PL, D, F, CH, NL, CAN,USA). Represented in the following collections:Prague’s national gallery, Alšova SouthBohemian gallery in Hluboká nad Vltavou,Benedict Rejta gallery in Louny. Moraviangallery in Brno, Horácká gallery of fine art inthe town of Nové město na Moravě, Museumof art in Olomouc – Museum of modern art,Regional gallery of fine arts in Zlín, StaatlicheKunstsammlungen Dresden, Gallery Benedetin Ovideu (E) as wellas in private collectionsthroughout (CZ, SK). Prizes and awards:Olomouc’s city award for a life-span of artcontributions (1999), Michal Ranny prize forexceptional contributions to the Czech fine artculture scene (2001). Membership in art organisations:Ohnisko group of fine artists (1963–1965), candidate for the Czechoslovakian unionof fine artists (1968–1971), established inthe Czech funds for the fine arts (1972–1991),TT club of fine artsists and theoreticians inBrno (from the year 1990), Group of Olomoucfine artists (from the year 1991), Artist commitee(from the year 1992).185

Miroslav Šnajdr st.Miroslav Šnajdr sen. Geboren 8. November1938 in Toveř (bei Olomouc). Maler, Zeichner,Gelegenheitsgrafiker. Studium: MilitärischeMusikschule in Liberec (1952–1956), Staatskonservatoriumin Brno, Fachrichtung Waldhorn(1962–1967). Er hat Einzelausstellungen seit demJahre 1967 (CZ, SR), Gruppenausstellungen seitdem Jahre 1965 (CZ, SR, E, R, PL, D, F, CH,NL, CAN, USA). Vertretung in den Sammlungen:Nationalgalerie in Prag, die Galerien „Alšovajihočeská galerie“ in der Stadt Hluboká nadVltavou, „Galerie Benedikta Rejta“ in Louny,„Moravská galerie“ in Brno, „Horácká galerievýtvarného umění“ in der Stadt Nové město naMoravě, Kunstmuseum Olomouc – Museummoderner Kunst, Kreisgalerie der bildendenKunst in Zlín, Staatliche KunstsammlungenDresden, Galerie Benedet in Ovideu (E) undPrivatsammlungen (CZ, SK). Preise: Preis derStadt Olomouc für das Lebenswerk (1999),Preis von Michal Ranný für einen bedeutendenBeitrag der tschechischen Bildkultur (2001).Mitgliedschaft in den Künstlergruppen und-vereinen: Gestaltergruppe Ohnisko (1963–1965), Kandidat des Verbandes der tschechoslowakischenbildenden Künstler (1968–1971),beim Tschechischen Fonds der bildendenKünstler in Evidenz geführt (1972–1991), TTKlub der bildenden Künstler und Theoretiker inBrno (seit dem Jahre 1990), Verband der Bildnerder Region Olomouc (seit dem Jahre 1991),Kunstverein „Umělecká beseda“ (seit dem Jahre1992).186

Miroslav Šnajdr st.BUKOVÝ LES II – KLIMTOVSKÁ PARAFRÁZEBEECH FOREST II – KLIMT PARAPHRASEBUCHENWALD II – KLIMT PARAPHRASE2006olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand100 x 100 cms. m. / p. o. / p.TŮŇ – KLIMTOVSKÁ PARAFRÁZEPOOL – KLIMT PARAPHRASEDER TEICH – KLIMT PARAPHRASE1996uhel, křída, olej, plátno / charcoal, pastel, oil on canvasKohle, Kreide, Öl auf Leinwand100 x 100 cms. m. / p. o. / p.ATTERSKÉ JEZERO II – KLIMTOVSKÁ PARAFRÁZEATTER RESERVOIR – KLIMT PARAPHRASEATTER RESERVOIR – KLIMT PARAPHRASE2006olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand100 x 100 cms. m. / p. o. / p.MLADÉ BŘÍZY – KLIMTOVSKÁ PARAFRÁZEYOUNG BIRCH TREES – KLIMT PARAPHRASEJUNGE BIRKEN – KLIMT PARAPHRASE1996olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand100 x 100 cms. m. / p. o. / p.187

Miroslav Šnajdr st.PO DEŠTI – KLIMTOVSKÁ PARAFRÁZEAFTER THE RAIN – KLIMT PARAPHRASENACH DEM REGEN – KLIMT PARAPHRASE1996olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand100 x 70 cms. m. / p. o. / p.188

Miroslav Šnajdr st.BEZ NÁZVU / UNTITLED / OHNE TITEL2006olej, plátno na dřevě / oil and canvas on woodÖl und Leinwand auf Holz66 x 55,5 cms. m. / p. o. / p.TŮŇ – KLIMTOVSKÁ PARAFRÁZETHE POOL – KLIMT PARAPHRASEDER TEICH – KLIMT PARAPHRASE2007tempera, olej, pastel, plátnotempera, pastelle and oil on canvasTempera, Pastell und Öl auf Leinwand100 x 100 cms. m. / p. o. / p.189

Zdeněk VacekPODZIMNÍ KRAJINA I / Fall Landscape IHerbst Landschaft I1969olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand38 x 75 cms. m. / p. o. / p.LÁNY / Tracts of Land / Landstriche1982olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand110 x 140 cms. m. / p. o. / p.Zdeněk Vacek. Narozen 1. 6. 1940 v Ostravě--Zábřehu. Malíř, grafik, autor objektů, realizacído architektury (mozaiky, reliéfy) a realizacív oboru užitého umění (grafika, tapisérie),fotograf a filmař. Studia: Soukromá výtvarnástudia u malířů Alji Berana, Aloise Kučerya Jana Sedláčka (1960–1965), Filmová fakultaAkademie múzických umění v Praze (1961).Samostatně vystavuje od roku 1982 (CZ), společněod roku 1965 (CZ, SK, D, E, NL, RUS, D,A, V). Zastoupení ve sbírkách: Muzeum uměníOlomouc a soukromé sbírky (CZ, CAN, USA,E, D, GB, H, JAP, RUS, A, F, I, VEN, KUWAIT,LICHTEN, SCH). Členství v uměleckýchskupinách a spolcích: Kandidát Svazu československýchvýtvarných umělců (1968–1970),Svaz českých výtvarných umělců (1989–1990),registrován při Českém fondu výtvarnýchumění (1970–1991), Unie výtvarných umělcůOlomoucka (od 1990).LDLit: Zdeněk Vacek. Obrazy 1963/1990. [Katalogvýstavy]. Text Jiří Hastík. Olomouc, Oblastní galerievýtvarného umění 1990. – Zdeněk Vacek.Obrazy, grafika, objekty. 1960–2000. [Katalog výstavy].Texty Zdeněk Pospíšil, Jiří Hastík, Alois Rečka,Rudolf Chadraba, Břetislav Uhlář, Veronika Mališová.[Olomouc, Unie výtvarných umělců Olomoucka2000].190

Zdeněk VacekKRAJINA MOTÝLŮ / Landscape of ButterfliesSchmetterlinglandschaft1984olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand45 x 55 cms. m. / p. o. / p.FRAGMENTY KRAJINYFragments of LandscapeBrüchteile einer Landschaft1984olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand55 x 45 cms. m. / p. o. / p.KRAJINA MÉHO SYNA IILandscape of My Son IILandschaft meines Sohns II1985olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand125 x 163 cms. m. / p. o. / p.191

Zdeněk VacekOBRAZ KRAJINY / Landscape / Landschaft1985olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand60 x 79 cms. m. / p. o. / p.RŮŽOVÁ LOUKA / Pink Meadow / Rosa Wiese1983olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand100 x 130 cms. m. / p. o. / p.zlaTÁ LOUKA / Golden MeadowGoldene Wiese1981olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand20 x 40 cms. m. / p. o. / p.192

Zdeněk VacekBEZ NÁZVU / No Title / Ohne Titel1984olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand130 x 160 cms. m. / p. o. / p.Zdeněk Vacek. Born 1. 6. 1940 in Ostrava-Zábřeh. Painter, graphic artist, objects artist,artist of compositions in the field of architecture(mosaics, reliefs) and compositionsin the field of applied art (graphics, tapestry),photographer and film producer. Studied at privatestudies with the painters Aljo Beran, AloisKučera and Jan Sedláček (1960–1965), FilmFaculty of the Music Arts Academy in Prague(1961). He has exhibited in solo shows since1982 (CZ), collectively since 1965 (CZ, SK, D,E, NL, RUS, D, A, V). Represented in collectionsat: Muzeum umění Olomouc and privatecollections (CZ, CAN, USA, E, D, GB, H, JAP,RUS, A, F, I, VEN, KUWAIT, LICHTEN, SCH).Membership in art groups and associations:Svaz československých výtvarných umělců(1968–1970), Svaz českých výtvarnýchumělců (1989–1990), registred at Český fondvýtvarných umění (1970–1991), Unie výtvarnýchumělců Olomoucka (since 1990).Zdeněk Vacek. Geboren 1. 6. 1940 in Ostrava-Zábřeh.Maler, Grafiker, Autor der Objekte,Realisationen in Architektur (Mosaike, Reliefe)und Gestaltungen auf dem Gebiet der angewandtenKunst (Grafik, Tapisserie), Fotografund Filmer. Studium: Privatstudien in bildenderKunst bei den Malern Aljo Beran, Alois Kučeraund Jan Sedláček (1960–1965), Filmfakultätder Akademie der musischen Künste in Prag(1961).193

Ilja Zachoval194

Ilja ZachovalKRAJINA / Landscape / Landschaft2007olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand42 x 29,5 cms. m. / p. o. / p.KRAJINA / Landscape / Landschaft2007olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand42 x 29,5 cms. m. / p. o. / p.Ilja Zachoval. Narozen 2. 11. 1951 v Praze.Malíř, grafik, umělecký kovář, autor realizacído architektury a v oboru užitého umění(tapisérie, plakáty). Studia: Vyučen kovářema zámečníkem v Ústředí uměleckých řemeselv Praze (1967–1971), Akademie výtvarnýchumění v Praze, ateliér monumentální malby(1976–1981, A. Paderlík). Samostatně vystavovalod počátku 80. let (CZ), společně odroku 1982 (CZ). Členství v uměleckých skupinácha spolcích: Kandidát Svazu českýchvýtvarných umělců (1981–1990), Unie výtvarnýchumělců Olomoucka (od 1990).LDIlja Zachoval. Born 2. 11. 1951 in Prague.Painter, graphic artist, art smith, artist ofcompositions in architecture and in the fieldof applied art (tapestry, posters). Studied atSkilled smith and lock smith at the Centre ofArt Artisans in Prague (1967–1971), Academyof Fine Arts in Prague, studio of large-scalepainting (1976–1981, A. Paderlík). He hasexhibited in solo shows since the beginningof eighties (CZ), collectively since 1982(CZ). Membership in art groups and associations:Svaz českých výtvarných umělců (1981–1990), Unie výtvarných umělců Olomoucka(since 1990).Ilja Zachoval. Geboren 2. 11. 1951 in Prag.Maler, Grafiker, Autor der Gestaltungen aufdem Gebiet des angewandten und monumentalenSchaffens. Studium: Akademie derbildenden Künste in Prag (1976–1981, A.Paderlík). Er hat Einzelausstellungen seit demAnfang 80. Jahre (CZ), Gruppenausstellungenseit dem Jahre 1982 (CZ). Mitgliedschaft inden Künstlergruppen und -vereinen: Verbandder tschechischen bildenden Künstler (1981–1990), Union der bildenden Künstler derRegion Olomouc (seit 1990).Lit: Kolektiv autorů: Katalog výtvarných umělcůolomoucké oblasti. A/Ž 1989. Olomouc –Praha, Český fond výtvarných umění 1989.195

Petr ZlamalŘecká krajina / Greek landscapeGriechische Landschaft2003olej, sololit / oil on fiberboard / Öl auf Holzfazerplatte90 x 80 cms. m. / p. o. / p.NOČNÍ KRAJINA V TEPLÉNight Landscape IN TEPLÁNachtlandschaft IN TEPLÁ2004akryl, papír / acrylic on paper / Akryl auf Papier300 x 500 mms. m. / p. o. / p.Petr Zlamal. Narozen 21. března 1949 v Olomouci.Malíř, kreslíř, autor realizací v oblastiužité a monumentální tvorby. Studia:Akademie výtvarných umění v Praze, Ateliérmonumentální malby (1968–1974, ArnoštPaderlík). Samostatně vystavuje od roku1963 (CZ, I, D), společně od roku 1975 (CZ,PL, I, D, NL, V, USA). Zastoupení ve sbírkách:Muzeum umění Olomouc – Muzeummoderního umění, Ministerstvo kultury Českérepubliky a soukromé sbírky (ČR, D, USA).Členství v uměleckých skupinách a spolcích:Evidován při Českém fondu výtvarných umění(1974–1990), Svaz českých výtvarnýchumělců (1974–1991), Unie výtvarných umělcůOlomoucka (od 1990), Občanské sdruženíGrimm (od 2001).LDLit: Kolektiv autorů: Katalog výtvarných umělců olomouckéoblasti. A/Ž 1989. Olomouc – Praha, Českýfond výtvarných umění 1989. – Petr Zlamal. Obrazy/ 1999. [Katalog výstavy.] Text Zdeněk Pospíšil.Olomouc, Unie výtvarných umělců Olomoucka 1999.– Petr Zlamal. Příběh genu. [Katalog výstavy.] TextJiří Hastík. Šternberk, Galerie Šternberk 2000. –Petr Zlamal. Vnější a vnitřní světy. Obrazy z let2002–2005. [Katalog výstavy.] Text Věra Jirousová.Šternberk, Galerie Šternberk 2006. – Petr Zlamal.Nahoře i dole. Obrazy z let 2002–2007. [Katalogvýstavy]. Text Ladislav Daněk. [Šternberk 2007].196

Petr ZlamalROSTLINY / Plants / Pflanzen2005kombinovaná technika, sololitcombination technique on fiberboardMischtechnik auf Holzfazerplatte50 x 70 cms. m. / p. o. / p.197

Petr ZlamalPetr Zlamal. Born 21st march 1949 in Olomouc.Painter, draughtsman and director inthe field of applied and monumental arts.Studies: Prague’s academy of fine arts, studioof monumental arts (1968–1974, underA. Paderlík). Work shown in independent artshows from 1963 (CZ, I, D), and participationin group shows from 1975 (CZ, PL, I, D, NL, V,USA). Work represented in the following collections:Olomouc’s museum of art, – Museumof modern art, Czech ministry of culture aswell as private collections throughout (ČR, D,USA). Membership in the following art associations:Establisted in the Czech fund for the finearts (1974–1990), Czech union of fine artists(1974–1991), Olomouc’s union of fine artistsUVUO (from 1990), Grimm’s public organisation(from 2001).Petr Zlamal. Geboren 21. März 1949 inOlomouc. Maler, Zeichner, Autor der Gestaltungenauf dem Gebiet des angewandten undmonumentalen Schaffens. Studium: Akademieder bildenden Künste in Prag, Atelier für monumentalesGemälde (1968–1974, A. Paderlík).Er hat Einzelausstellungen seit dem Jahre1963 (CZ, I, D), Gruppenausstellungen seitdem Jahre 1975 (CZ, PL, I, D, NL, V, USA).Vertretung in den Sammlungen: KunstmuseumOlomouc – Museum moderner Kunst,Kulturministerium der Tschechischen Republikund Privatsammlungen (CZ, D, USA). Mitgliedschaftin den Künstlergruppen und -vereinen:Beim Tschechischen Fonds der bildendenKünste in Evidenz geführt (1974–1990), Verband der tschechischen bildendenKünstler (1974–1991), Union der bildendenKünstler der Region Olomouc (seit 1990),Bürgervereinigung Grimm (seit 2001).PÁLAVA / PÁLAVA / PÁLAVA1990akryl, sololit / acrylic on fiberboardAkryl auf Holzfazerplatte70 x 100 cms. m. / p. o. / p.198

Petr ZlamalITALSKÁ KRAJINA / Italian LandscapeItaliENIscheS Landschaft1995akryl, sololit / acrylic on fiberboardAkryl auf Holzfazerplatte40 x 80 cms. m. / p. o. / p.LES / Forest / Wald2002kombinovaná technika, sololitcombination technique on fiberboardMischtechnik auf Holzfazerplatte60 x 48 cms. m. / p. o. / p.199

Wilhelm ZlamalWilhelm Zlamal. Narozen 10. října 1915 veŠternberku – zemřel 22. prosince 1995 veŠternberku. Malíř, kreslíř, příležitostný grafik,autor realizací v oblasti užité a monumentálnítvorby. Studia: Akademie výtvarných uměnív Praze (1934–1938, Josef Loukota, FranzThiele, Max Švabinský), Akademie der bildendenKünste in München (1939–1942, HermannKaspar). Samostatně vystavoval od roku1944 (ČR), společně od roku 1938 (ČR, D).Zastoupení ve sbírkách: Ministerstvo školstvíČeské republiky, Muzeum umění Olomouc –Muzeum moderního umění, Město Šternberk,Slezské zemské muzeum v Opavě. Cenya ocenění: V roce 2005 mu bylo uděleno čestnéobčanství města Šternberka in memoriamza jeho kulturně společenský přínos v oblastivýtvarného umění. Členství v uměleckýchskupinách a spolcích: Svaz československýchvýtvarných umělců (1950–1970), Svaz českýchvýtvaných umělců (?–1990).LDWilhelm Zlamal. Born 10th october 1915 inŠternberk – died 22nd december in the sametown. Painter, draughtsman and occassionalgraphic artist as well as director the fieldof monumental and applied arts. Studies:Prague’s academy of fine arts (1934–1938,under Josef Loukota, Franz Thiele and MaxŠvabinský), Akademie der bildenden Künste inMünchen (1939–1942, under Hermann Kaspar).Work shown in independent art shows from theyear 1944 (CZ), and participation in group showsfrom 1938 (CZ, D). Work represented in the followingcollections: Czech ministry of education,Museum of art in Olomouc – Museum ofmodern art, Šternberk city collection, Silesianregional museum in Opava. Prizes and awards:In the year 2005 our artist was awarded thecity award of Šternberk city in celebration ofhis contributions to the fine arts. Membershipof art organisations: Czechoslovakian union offine artists (1950–1970), Union of Czech fineartists (?–1990).200

Wilhelm ZlamalLIPINA / LIPINA / LIPINA1947?akvarel, papír / aquarelle on paper/ Aquarell auf Papier430 x 520 mms. m. / p. o. / p.BEZ NÁZVU / No Title / Ohne Titel1982pastel, papír / pastel and paper / Pastell auf Papier300 x 420 mms. m. / p. o. / p.BEZ NÁZVU / No Title / Ohne Titel1981olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand60 x 70 cms. m. / p. o. / p.201

Wilhelm ZlamalWilhelm Zlamal. Geboren 10. Oktober 1915in Šternberk – gestorben 22. Dezember 1995in Šternberk. Maler, Zeichner, Gelegenheitsgrafiker,Autor der Gestaltungen auf demGebiet des angewandten und monumentalenSchaffens. Studium: Akademie der bildendenKünste in Prag (1934–1938, JosefLoukota, Franz Thiele, Max Švabinský),Akademie der bildenden Künste in München(1939–1942, Hermann Kaspar). Er hatteEinzelausstellungen ab dem Jahre 1944 (CZ),Gruppenausstellungen ab dem Jahre 1938(CZ, D). Vertretung in den Sammlungen:Schulministerium der Tschechischen Republik,Kunstmuseum Olomouc – Museum modernerKunst, Stadt Šternberk, SchlesischesLandesmuseum in Opava. Preise und Würdigungen:Im Jahre 2005 wurde ihm das Ehrenbürgerrechtder Stadt Šternberk für seinenkulturell gesellschaftlichen Beitrag auf demGebiet der bildenden Kunst in memoriam verliehen.Mitgliedschaft in den Künstlergruppenund -vereinen: Verband der tschechoslowakischenbildenden Künstler (1950–1970), Verbandder tschechischen bildenden Künstler(?–1990).Lit: Kolektiv autorů: Katalog výtvarných umělců olomouckéoblasti. A/Ž 1989. Olomouc – Praha, Českýfond výtvarných umění 1989. – Zdeněk Pospíšil:Wilhelm Zlamal. Olomouc, Nakladatelství Danal1999. – Petr Zlamal. Příběh genu. [Katalog výstavy.]Text Jiří Hastík. Šternberk, Galerie Šternberk2000. – Útěk a exil v umění. [Katalog výstavy.] TextyJean-Claude Concolato, Zdeněk Hojda, Jan Klápště,Lubomír Konečný, Jiří Pehe, Roman Prahl, IvonaRaimanová, Hana Seifertová. Praha, Úřad Vysokéhokomisaře OSN pro uprchlíky 2002. – Wilhelm Zlamal.[Katalog výstavy]. Text Ladislav Daněk. Šternberk,Městská kulturní zařízení p. o. – Galerie Šternberk2005.202

Wilhelm ZlamalŽNĚ / THE HARVEST / DIE ERNTE70. léta 20. stol.olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand110 x 144 cms. m. / p. o. / p.BEZ NÁZVU / No Title / Ohne Titel1980pastel, papír / pastel and paper / Pastell auf Papier300 x 900 mms. m. / p. o. / p.BEZ NÁZVU / No Title / Ohne Titel1983pastel, papír / pastel and paper / Pastell auf Papier300 x 420 mms. m. / p. o. / p.203

Wilhelm Zlamal204

Wilhelm ZlamalBEZ NÁZVU / No Title / Ohne Titel1985pastel, papír / pastel and paper / Pastell auf Papier400 x 400 mms. m. / p. o. / p.BEZ NÁZVU / No Title / Ohne Titel1985pastel, papír / pastel and paper / Pastell auf Papier420 x 300 mms. m. / p. o. / p.205

SEZNAM ZKRATEKMGB = Moravská galerie v BrněMKP = Muzeum Komenského v PřerověMPP = Muzeum Prostějovska v ProstějověMUO = Muzeum umění OlomoucUMO = Úřad města OlomouceVMŠ = Vlastivědné muzeum v ŠumperkuMB = Muzeum v Bruntáles. m. = soukromý majetekLit. = LiteraturaZkratky uvedené literatury: T.: NS I. = ProkopToman, Nový slovník československýchvýtvarných umělců I. A-K, Praha 1947,T.: NS II. dtto II. L-Ž Praha 1950H.: NE = Anděla Horová (ed.),Nová encyklopedie českého výtvarnéhoumění A-M. a N-Ž, Praha 1995Ch. = Slovník českých a slovenskýchvýtvarných umělců 1950-2002,Ostrava 1992 až dosud(Internet. údaje, např. www.VKOL.cz/HLEDEJ; REGO … / neuváděny)Míry obrazů jsou uváděny v cm,u prací na papíře (kresby, grafiky) v mm.U obou autorů (Ladislava Daňka – LDa Josefa Malivy – JM) byl respektován jejichzpůsob zpracováni medailonů a citovanéliteratury.206

PODĚKOVÁNÍZa poskytnutí podkladů pro reprodukce děkujemeMuzeu umění Olomouc, Moravské galerii v Brně,Muzeu Komenského v Přerově, Muzeu Prostějovskav Prostějově, Vlastivědnému muzeuv Šumperku, Úřadu města Olomouce,soukromým sběratelům, majitelům pozůstalostía žijícím autorům, bez jejichž pomoci by publikacenemohla v tomto rozsahu vzniknout.207

2 0 0 8