Krajina v tvorbě umělců Olomouckého kraje - Olomoucký kraj

Hrabalovo grafické a ilustrační dílo obohatilo celoučeskou grafickou tvorbu o zvláštní výrazový odstína naznačilo možnost moderního uchopení přírodníchmotivů krajiny.Hrabalův Les byl určen i obyvatelům Jesenicka, kteřípřevážně hovořili německým jazykem, proto jako grafickámapa vyšel podruhé s německým slovním doprovodem.Německé etnikum převládalo zde i v kulturnía výtvarné sféře, ve které ve třicátých letech vystupovaloněkolik malířských osobností. Se starší realistickoutradicí byla spjata tvorba malíře přírodních sceneriíHrubého Jeseníku Ericha Hürdena, který se usadilv Karlově Studánce, aby v chvějivě atmosférickémmilieu realisticky zachycoval jiskřivé barevné reflexyojíněných stromů zimního lesa nebo letní atmosféruvrcholků hor. Bohužel se již nedochovaly interiéryhotelu Hubertus, které umělec proměnil v uměleckouinstalaci („Gesamtkunstwerk“), v níž se podlepředstav malíře spojily jeho malby s veškerým starobylýmvybavením, s verši místních básníků zvěčnělýmiv zdejším nářečí na dřevěných kartuších s řezbamii s veškerým mobiliářem Myslivecké jizby a ostatníchsálů.Krajinomalbou se zabýval rovněž Willy Paupie, kterýse usadil v sousedství Jeseníku v Seči, někdejšíFrankové (Frankenhein), a půvaby jesenických horzachycoval v klasicistně střízlivé a chladné realistickémalbě, nejednou ne příliš šťastně spojované i s figurálnímiprvky. Krajina výtvarně iritovala rovněž jesenickéhorodáka, autora svěžích akvarelů, středoškolskéhoprofesora Adalberta Wilmanna a řadu dalšíchméně známých malířů. Výtvarnou profesionalitou jepřevyšoval předčasně zesnulý krajinář a portrétistašternberského regionu, Arnold Berger, Rumplerůvžák vídeňské Akademie, který se dopracoval až k zásadámimpresionistické malby.K hlubšímu pochopení zásad moderního malířstvídocházelo až v třicátých letech mezi umělci mladšígenerace. Někteří z nich byli účastníky výstav PragerSezession (bruntálský malíř F. Bibus, šumperskýrodák K. Hallegger, šternberský K. Gröger, olomouckýrodák R. A. Watznauer). V olomouckém regionu zveřejňovalisvá díla prostřednictvím výstav místní sekcespolku Metznerbund.Jako moderní krajinář byl v Tomanově slovníku umělcůoznačen rodák ze Štýrského Hradce Karl Eichhoff,který žil a tvořil v Rokytnici u Přerova. Duchovníatmosféra některých jeho prací, zejména až dramatickéakcentace jeho religiózně zaměřených figurálníchkompozic, odrážela umělcovo studium u prof. Krattnera.Eichhoffovy rukopisně volně traktované krajinyzachycovaly přímořské partie u Jaderského moře, kdemalíře zaujala problematika světla, koloristicky rozvedenádo jemných tónových nuancí. K lyricky uchopenýmdílům patří některé práce pocházející z Jeseníkůa oblasti Kralického Sněžníku, kde se umělec scházels výtvarnými přáteli, i studie z parků a zahrad naseverní Moravě.Vedle portrétů a zátiší stála krajina v popředí výtvarnéhozájmu též o dva roky mladšího malíře a grafika,rodáka z Lipníku nad Bečvou, Leo Fitze, jemužse uměleckého vzdělání dostalo rovněž na pražskéAkademii, kde studoval u prof. Thieleho. I Fitz zajíždělza krajinnými motivy na slunný jih, k břehůmDalmácie, ale zaujala jej i česká krajina a půvabyPobečví. Jeho malbami prostupovala jemná, impresivněchvějivá atmosféra a zaplňovaly ji malířsky měkceodstupňované tvary připomínající Trampotovy pastelyz Orlických hor.Od obou uvedených malířů pouze rok byl věkemvzdálený šumperský rodák Kurt Hallegger – pozdějšíscénograf celoevropského významu. Lišil se od nichtvůrčím talentem, uměleckým zaměřením i progresivnímvýtvarným pohledem na realitu. Jeho malbyzískávaly zprvu uznání v portrétní oblasti. V r.1929 získal prestižní Schichtovu cenu v soutěži o nejlepšíženský portrét. Počátkem třicátých let vstoupilado popředí tvůrčích zájmů malíře krajinomalba.Obraz Hvar byl aktuální výtvarnou reflexí na pražskouvýstavu G. de Chirica z podzimu r. 1931, kteráuhranula více malířů v Čechách výrazem tajemnaa slovy nesdělitelných pocitů. V pozdějších letechsměřovala Halleggerova krajinomalba k expresivnědramatickému výrazu a v polovině třicátých let kulminovalabarevnou orgií na plátně Cařihrad, evokujícínám dnes vzpomínku na obraz o 30 let mladší,na Istanbul Oskara Kokoschky. Halleggerova tvorbakonce třicátých let, patrně pod vlivem pobytu v Řecku,zklidnila, prostoupila ji baladická nota a jistá idealizace,snad vzdáleně spřízněná s arkadickými sceneriemiobrazů Willi Nowaka. V době, kdy se Evropazachvěla pod zvůlí nacistického Německa, vstoupilydo Halleggerových obrazů nostalgie a smutek, svírajícínitro malíře, který se nedokázal smířit se ztrátoudemokracie a perzekucí moderních umělců. Svůjpocit osamocení a beznaděje vkládal do zešedlýchKRAJINA V TVORBĚ UMĚLCŮ OLOMOUCKÉHO KR AJE 15