Stanislav LolekStanislav Lolek (13. 11. 1873 Polonín u Zábřehuna Moravě – 9. 5. 1936 Uherské Hradiště).Získal první podněty k malování u svého otce,vlastivědného pracovníka, řídícího nadučitelemístní školy, který rozpoznal výtvarný talentsyna. Ten na okamžiky z dětství v úvodu k Loveckémudeníku vzpomíná: „Byl jsem ještěmrňavý kluk, snad ve druhé třídě obecné školy,když mi otec … dával kreslit nejtěžší předlohy… červená nebo modrá tužka, zelený nebočervený inkoust, nějaká živá barva, to mi působiloskoro fyzickou rozkoš“.Po ukončení čtvrté třídy reálky v Prostějověnavrhoval mladému Lolkovi jeho otec studiumna pražské Akademii. Chlapec se však rozhodlpro svojí druhou životní vášeň, lásku k přírodě.Nastoupil lesnickou praxi ve Veselí na Moravě,kde pobyl rok. Pak mu otec zajistil místo na jihuČech, v Blatné. Odtud Lolek přešel na lesnickéučiliště do Písku. Po ukončení školy nastoupiljako adjunkt do kanceláře panství v Lnářích.Talent mladíka zde podpořil jeho nadřízenýTh. Mokrý i majitel panství. Když Lolek r.1895 nastoupil na pražskou Akademii do <strong>kraj</strong>inářskéškoly Julia Mařáka, měl bezmála 22let. Výtvarné poznatky čerpal nejen od učitele,ale též od zkušenějších kolegů, zejména F.Kavána, B. Dvořáka, A. Kalvody a A. Slavíčka.U Mařáka získal i prvé poučení o grafickýchtechnikách, které si po ukončení Akademiedoplnil za dvouletého studia z Hlávkova stipendiav Mnichově. Pražské studium Lolekukončil po Mařákově smrti v r. 1901 u RudolfaOttenfelda. Po návratu z Mnichova, v letech1903–1907, pobýval malíř střídavě na severníMoravě, v Nemile i v Lošticích a v Čechách,v Blatné a Lnářích. Teprve v r. 1907 si pořídilateliér v Praze na Vinohradech. V Lolkově tvorběto byl významný rok; spolu s Ant. Slavíčkema K. Minářem již v dubnu odjížděl na tři týdnydo Paříže. Umělec byl od r. 1900 členem SVUMánes, Klubu přátel umění v Brně, od r. 1907členem SVUM v Hodoníně a Jednoty umělcůvýtvarných v Praze.Malířské dílo Stanislava Lolka se rozvíjelo vedvou hlavních tematických okruzích. Jednuvrstvu představovaly obrazy se stromovou klenbou,zpravidla oživované barevnými akcentyoděvu figurálního komparsu. Zaznamenávalyaleje s prosvětlenými průzory a s výraznýmikontrasty slunečního svitu a zastíněných partií(Ve stínu kaštanů, před r. 1907, V hostinskézahradě, 1909, V hradištském parku 1917,V zámecké aleji, 1923 atd.). Neskrývaly poučeníprosluněnými obrazy letních restauracía alejí Maxe Liebermanna z počátku 20. stoletípříznačnými robustně usazenými impresivnímiskvrnami. Tuto skupinu Lolkových obrazůpředcházely malby volně otevřené <strong>kraj</strong>iny,ve kterých převažoval zprvu realistický pohledmalíře na <strong>kraj</strong>inu a jeho zájem pojednat motivyv duchu plenérismu a náladovosti koncestoletí. V těchto malbách autor nejednou reagovalna časné Slavíčkovy práce (Pasoucí seovce, 1901, Na pastvě, 1903, Smutek v lese,1906). Po návratu z Paříže se Lolkův malířský66
Stanislav LolekŽLOUTNOUCÍ LISTÍTurning of the LeavesFarbenwendepunkt der Blätter1910?olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand96 x 121 cmMUOKRAJINA PŘED BOUŘÍLANDSCAPE BEFORE THE STORMLANDSCHAFT VOR DEM STURM1897olej, plátno / oil on canvas / Öl auf Leinwand98 x 81,5 cmMUOrukopis stal subtilnějším, celkový výtvarný projevbezprostřednějším a barevně jiskřivějším.Na obraze Láska mateřská (1908), jsou barvydo sebe navzájem zapuštěny, nanášenyvervními úhozy štětce. Dílo má atmosférickyodhmotněné pozadí a pastózní reliéf v popředí.Vrcholným dílem malíře se stal obraz Napastvě (též Slunný den), vytvořený na Telčskuv r. 1911 bezmála v pointilistickém duchu, jakookouzlující harmonická souhra samostatnýchbarevných skvrn a úhozů štětce.V letech 1903 až 1907 pobýval Lolek krátkodoběv obcích Nemile a Loštice. I pozdějitýdny trávil v Lošticích, kde měl blízkého přítele,Adolfa Kašpara (Pod stromem, 1909–1910; Lom, 1909; V hostinské zahradě, před1909 a další). Již na počátku své malířskédráhy navštívil umělec Olomouc, aby panuPrombergrovi předal sérii svých akvarelů prozhotovení pohlednic. Pro olomouckou radnicimaloval v r. 1918 olej Orloj – pohled naradnici při západu slunce, který, spolu s obrazemPohled na jezdeckou sochu Césarovuod Adolfa Kašpara, byl určen pro zasedacísíň. V roce 1925 mu Klub přátel umění uspořádalv Olomouci soubornou výstavu uvedenouna plakátě s motivem panoramatu města.Na jihu Moravy si umělec oblíbil zejménaLuhačovice a Uherské Hradiště, kde se pozdějitrvale usadil.Do obecného povědomí se Lolek vepsal svýmiobrazy lesní zvěře a knižními ilustracemi,zejména kresbami, ze kterých vzešlaTěsnohlídkova Liška Bystrouška a známéhudební dílo Leoše Janáčka.JMLit.: H.: NE s. 456 (J. Sedlář: L. S., slovníkovéheslo s další literaturou).67