1/2001 - Společnost pro pojivové tkáně

tělesná výška
a výraznému snížení přírůstků tělesné
- regresní rovnice pro výpočet množství výšky. V intervalu 7,5 8,5 roku jsme pak u
celkového tělesného tuku podle Pařízkové souboru našich chlapců pozorovali
(12, 13) vychází ze stanovení součtu statisticky signifikantní růstové urychlení
tloušťky 10 kožních řas (měřeno kaliperem přechodného rázu, označované v literatuře
typu Best) - kožní řasa na tváři, pod bradou, jako mid-growth-spurt (11, 16). Od 8,5
na hrudníku I a II, na paži (nad musculus roku až do počátku pubertální růstové
triceps brachii), pod lopatkou, na břiše, nad akcelerace (tj. u sledovaných chlapců v
crista iliaca, na stehně nad patellou a na průměru do 12,5 - 13 let) byly průměrné
lýtku pod fossa poplitea.
přírůstky tělesné výšky velmi nízké a u
- procento ATH podle metody Pařízkové většiny jedinců nepřesahovaly 4 cm/rok
(12, 13) pak určíme ze vztahu: (tab. 1).
%ATH = 100 - % tuku
Průměrné hodnoty Rohrerova indexu a
Všechny uvedené antropometrické F-indexu (tab. 2, graf 2, 3) se v souboru
parametry jsme měřili standardní našich chlapců po celé prepubertální
metodikou (2, 7), v dopoledních hodinách, období téměř neměnily. Průměrné
na pravé straně těla.
diference mezi jednotlivými věkovými
Pro testování shody průměrných kategoriemi byly statisticky nevýznamné a
hodnot znaků mezi věkovými kategoriemi poměrně stabilizované. Jejich mírný pokles
byl použit dvouvýběrový T-test. V tomto byl pouze mírně naznačen od věkové
případě testujeme nulovou hypotézu, že se kategorie 12,5 roku, kdy v souladu s
průměrné hodnoty sledovaného znaku u nástupem pubertální růstové akcelerace
obou výběrů rovnají, oproti alternativní zaznamenáváme počátek "zeštíhlování"
hypotéze, že se liší. Pokud výsledek testu tělesných proporcí dítěte.
vede k zamítnutí nulové hypotézy, Průměrné hodnoty Pignet-Vearvekova
znamená to, že se průměrné hodnoty znaku indexu a BMI (tab. 2, graf 4, 5) u chlapců
u daných dvou výběrů liší. Signifikanci ve sledovaném věkovém období mírně
rozdílů jsme hodnotili na 5% (*) a 1% (**) narůstaly a vývoj těchto indexů vykazoval
hladině významnosti.
velice podobný trend. Statistická
Pro zjištění těsnosti závislosti mezi průkaznost průměrných diferencí v
dvojicemi sledovaných znaků byl jednotlivých věkových kategoriích opět
vypočítán Pearsonův korelační koeficient. potvrzena nebyla.
Podíl kostry na celkové tělesné
hmotnosti, vyjádřený v procentech, je
VÝSLEDKY
nejvyšší u nejmladších věkových kategorií
vyšetřených chlapců, tj. u obou věkových
T ě l e s n á v ý š k a v p r ů b ě h u skupin 7-letých (tab. 3, graf 6). Od 8 let se
prepubertálního období u chlapců plynule podíl kostry postupně pozvolna snižuje.
narůstá. Výšky průměrných diferencí se Průměrná hmotnost kostry, vyjádřená v
však v jednotlivých věkových kategoriích kilogramech, od 7 do 13 let narůstá (tab. 3,
výrazněji liší. Po intenzívnějším růstovém graf 7). Signifikantní rozdíly průměrných
období v předškolním věku dochází po 6., hodnot na 5% hladině významnosti jsme
resp. 7. roce k markantnímu zklidnění růstu zaznamenali ve věkových skupinách 9,00-
POHYBOVÉ ÚSTROJÍ, ročník 8, 2001, č. 1
33