Modravé pravděpodobně kaluž rozptylují

930 KAPITOLA 35 OBRAZYmětu p. Dosazením těchto údajů do rov. (35.8) dostanemen 1p + n 2i= n 2 − n 1,rtedya1,6p + 1,0 1,0 − 1,6=−5,0mm −3,0mmp = 4,0mm.(Odpově)I O CrpiObr. 35.12 Příklad 35.3. Moskyt z jurského období pohřbenýv kusu jantaru; jeho hlava se nachází v bodě O. Kulový lámavýpovrch na pravé straně se středem křivosti C vytváří obraz I vnímanýpozorovatelem, který zachytí paprsky šířící se z předmětu O.KONTROLA 3: Včela se vznáší před vydutým kulovýmlámavým povrchem skleněné sochy.(a) Který z případůna obr. 35.11 odpovídá této situaci? (b) Je obraz vytvořenýtímto povrchem reálný, nebo virtuální a nacházíse na stejné straně jako včela, nebo na opačné?35.6 TENKÁ ČOČKAČočka je průhledné (transparentní) těleso se dvěma lámavýmiplochami, jejichž centrální osy splývají. Společnácentrální osa je centrální osou čočky. Je-li čočka obklopenavzduchem, láme se světlo ze vzduchu do čočky, procházíčočkou a znovu se láme do vzduchu. Při každém lomu semůže změnit směr chodu světla.Čočku, která způsobí, že paprsky původně rovnoběžnés centrální osou se sbíhají (konvergují), nazveme spojkouneboli spojnou (konvergentní) čočkou. Jestliže čočkamísto toho způsobí, že takové paprsky se rozbíhají (divergují),jde o rozptylku neboli čočku rozptylnou (divergentní).Umístíme-lipředmět před čočky obou typů,mohoulomené světelné paprsky vytvořit obraz tohoto předmětu.Budeme se zabývat pouze speciálním případem tenkéčočky, tj. čočkou, jejíž nejtlustší část je tenká ve srovnáníHmyz pohřbený v jantaru přibližně před 25 miliony let. Protožeho pozorujeme přes zakřivený lámavý povrch, nesouhlasí obraz,který vidíme, s polohou předmětu.s předmětovou vzdáleností p, s obrazovou vzdáleností ia s poloměry křivosti r 1 a r 2 obou povrchů čočky. Budemetaké uvažovat pouze světelné paprsky, které svírají maléúhly s centrální osou (v obrázcích jsou tyto úhly zveličeny).V čl. 35.8 dokážeme, že za těchto předpokladů mátenká čočka ohniskovou vzdálenost f , která je vázána sevzdálenostmi i a p vztahem1f = 1 p + 1 i(tenká čočka). (35.9)Tento vztah má stejný tvar, jaký měla rovnice pro kulovázrcadla. Dokážeme také, že pro tenkou čočku s indexemlomu n obklopenou vzduchem je ohnisková vzdálenostf dána vztahem(11f = (n − 1) − 1 )r 1 r 2(tenká čočkave vzduchu),(35.10)kde r 1 je poloměr křivosti povrchu bližšího k předmětua r 2 je poloměr křivosti druhého povrchu. Znaménka těchtopoloměrů určíme podle pravidla pro poloměry lámavýchploch v čl. 35.5. Pro čočku obklopenou jinou látkou než