Systematická desenzibilizace

Systematická desenzibilizace
v léčbě úzkostných poruch
Tvůrce metody:
Joseph Wolpe, JAR, 1958
Teoretický základ metody:
Teorie klasického a instrumentálního podmiňování
(I. P. Pavlov, J. B. Watson, B. F. Skinner)
Hlavní domácí pramen:
Durecová, K.: Behaviorální přístupy.
In J. Vymětal a kol. Speciální psychoterapie.
Praha: J. Kocourek 2003 (1. vyd.), Grada 2007 (2. vyd.).

Teoretické předpoklady metody SD I:
Vznik, vyvolávání a účinek emoce strachu
• Strach je komplexní odezvou organismu na podnět, který je signálem
(možného) ohrožení.
• U naprosté většiny strachů se signálem, který je vyvolává, může stát
jakýkoli podnět, a to v důsledku podmíněného spojení s averzívní
zkušeností vlastní nebo sdělenou.
• Učení strachovým odezvám na různé podněty či situace probíhá podle
týchž zákonitostí u strachů zdravých i chorobných („úzkostné
poruchy“).
• Ve strachu jedinec spontánně reaguje úhybným chováním vůči strach
budícím podnětům (vnějším, nebo vnitřním).
• Zmírněním strachu je toto úhybné chování upevňováno a opakováno.
Tím se jedinec zároveň zbavuje možnosti korektivní zkušenosti u
nepřiměřeného strachu.

Teoretické předpoklady metody SD II:
Odstraňování ň strachu protipodmíněním
íě í
• Podnět či situace vyvolávající strach může být této své získané
vlastnosti opět zbaven vyhasínáním – zkušeností, že organismus v jeho
přítomnosti neutrpí škodu či bolest.
• Vystavit se této zkušenosti („expozice“) je jedinec schopen spíš u
mírného, než u intenzívního strachu.
• Proto je vhodné odstraňovat intenzívní strach postupnou expozicí, po
dílčích, naráz zvládnutelných krocích.
• Zesílení a urychlení tohoto vyhasínání napomáhá současné spojování
strachových podnětů se stavem, který je se strachovou odezvou
neslučitelný, např. s relaxací, příjemným vzrušením, humorem,
příjemnou činností apod.
• Přeučování (chorobné) averzívní odezvy na původně strach budící
podnět na odezvu neutrální či kladnou probíhá nejúčinněji tímto jejím
„protipodmiňováním“.

Praktický postup metody SD I:
Diagnostika strach vyvolávajících í podnětových
situací a jejich j takto působivých znaků
• Buzený strach bývá intenzívní více, nebo méně podle
přítomnosti znaků pro buzení strachu podstatných, které mívá
vyvolávající situace, podnět či předmět vždy v nějaké, větší nebo
menší, míře.
• Hlavní znaky, které v podnětové situaci takto o intenzitě a o
účincích buzeného strachu rozhodují (např. ř velikost, barva,
vzdálenost v prostoru a čase, druh…) se v rozhovoru s
pacientem předem zjistí a stanoví se, jak se na intenzitě ve
svých možných variantách podílejí.

Praktický postup metody SD II:
Vytvoření ř žebříčku „strachových h situací“
• Terapeut s pacientem vytvoří vhodnou stupnici, na níž pacient dokáže
určit míru zakoušeného strachu od „žádný strach“ po „nesnesitelný
strach“.
• Pacient za pomoci terapeuta vytvoří či vybere ze své zkušenosti soubor
variant strach budící í situace a ohodnotí jejich ji strachový účinek na
vytvořené stupnici.
• Z tohoto souboru spolu vyberou a uspořádají “žebříček“
-pořadí 5 až 15 „strachových situací“ k terapeutickému využití tak, aby
pokrývaly celou šíři stupnice co možná rovnoměrně a rozdíly v intenzitě
buzeného strachu bylo možno pokládat za „malé kroky“.
• Pacient s terapeutem pro každou situaci stanoví jednoduchý popis,
p p j ý p p ,
kterým mu ji pak terapeut bude označovat.

Praktický postup metody SD III:
Navozování stavu neslučitelného l se strachem
• Terapeut vytvoří podmínky a vhodné podněty pro navození stavu,
který je svou psychofyziologickou povahou neslučitelný se
současným výskytem a působením strachu. Často se k tomu
uplatňují stavy tělesné a duševní relaxace, humoru, citového
zaujetí.
• Terapeut pacienta buď naučí dovednosti úmyslně si takový stav
vyvolávat a zakoušet, anebo uzpůsobí situaci protipodmiňování p tak,
aby v ní takový stav mohl být poskytovanými pokyny či podněty
účinně buzen.
• Vyžaduje-li příprava k vyvolávání takového stavu u pacienta jeho
aktivní nácvik, provede s ním terapeut tento nácvik před započetím
vlastní desenzibilizace tak, aby jej j pak už bylo možno účinně ě v
léčbě navozovat.

Praktický postup metody SD IV:
Pacientovo vystavování obávaným situacím
Varianta „in vitro“ – v představách
ŽEBŘÍČEK
POSTUPNÉ ODSTRAŇOVÁNÍ ODPOVÍDAJÍCÍ SÍLY STRACHU V CELÉ SITUACI:
SITUACÍ:
11.
10.
9.
!
8.
7.
6.
!
5.
4.
3.
2. !
1.
INTENZITA STRACHU: 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Praktický postup metody SD IV:
Pacientovo vystavování obávaným situacím
Varianta „in vitro“ – v představách
ŽEBŘÍČEK
SITUACÍ:
POSTUPNÉ ODSTRAŇOVÁNÍ ODPOVÍDAJÍCÍ SÍLY STRACHU V CELÉ SITUACI:
11.
10.
9.
8.
7.
6.
5.
4.
3.
2.
1.
INTENZITA STRACHU: 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Praktický postup metody SD IV:
Pacientovo vystavování obávaným situacím
Varianta „in vitro“ – v představách
ŽEBŘÍČEK
SITUACÍ:
POSTUPNÉ ODSTRAŇOVÁNÍ ODPOVÍDAJÍCÍ SÍLY STRACHU V CELÉ SITUACI:
11.
10.
9.
8.
7.
6.
5.
4.
3.
2.
1.
INTENZITA STRACHU: 0 0 0 0 0 1 2 3 4 5 6

Praktický postup metody SD IV:
Pacientovo vystavování obávaným situacím
Varianta „in vitro“ – v představách
ŽEBŘÍČEK
SITUACÍ:
POSTUPNÉ ODSTRAŇOVÁNÍ ODPOVÍDAJÍCÍ SÍLY STRACHU V CELÉ SITUACI:
11.
10.
9.
8.
7.
6.
5.
4.
3.
2.
1.
INTENZITA STRACHU: 0 0 0 0 0 0 1 2 3 4 5

Praktický postup metody SD IV:
Pacientovo vystavování obávaným situacím
Varianta „in vitro“ – v představách
ŽEBŘÍČEK
SITUACÍ:
POSTUPNÉ ODSTRAŇOVÁNÍ ODPOVÍDAJÍCÍ SÍLY STRACHU V CELÉ SITUACI:
11.
10.
9.
8.
7.
6.
5.
4.
3.
2.
1.
INTENZITA STRACHU: 0 0 0 0 0 0 0 0 1 2 3

Praktický postup metody SD IV:
Pacientovo vystavování obávaným situacím
Varianta „in vitro“ – v představách
ŽEBŘÍČEK
SITUACÍ:
POSTUPNÉ ODSTRAŇOVÁNÍ ODPOVÍDAJÍCÍ SÍLY STRACHU V CELÉ SITUACI:
11.
10.
9.
8.
7.
6.
5.
4.
3.
2.
1.
INTENZITA STRACHU: 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1

Praktický postup metody SD IV:
Pacientovo vystavování obávaným situacím
Varianta „in vitro“ – v představách
ŽEBŘÍČEK
SITUACÍ:
POSTUPNÉ ODSTRAŇOVÁNÍ ODPOVÍDAJÍCÍ SÍLY STRACHU V CELÉ SITUACI:
11.
10.
9.
!
8.
7.
6.
5.
!
4.
3.
2.
!
1.
INTENZITA STRACHU: 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Praktický postup metody SD V:
Záznam průběhu SD v představáchř Sit.: Trvání: Poznámka:
Sit.: Trvání: Poznámka:
R 180“ Samostatně
R 60“ Samostatně
1. 30“
2. 30“
1. 30“
2. 30“
1. 30“
R 60“ Samostatně
R 60“
3. 10“ Signál
2. 30“
R 120“ Se sug. dopomocí
2. 20“ Signál
2. 30“
R 120“ Se sug. dopomocí
2. 30“
1. 30“
2. 30“
1. 30“
R 60“ Samostatně
1. 30“
3. 30“
R 60“ Samostatně
2. 30“
2. 15“ Vyrušení telefonem
3. 30“
3. 30“
--- --- Konec sezení

Praktický postup metody SD VI:
Ověřování účinku desenzibilizace
Den a doba: Situace: Průběh a výsledek: Co k tomu dál?
1. 5. - 10 h. Hromadný start Setrvání v houfu
Situaci přidat do
Skálova běhu startujících asi 3 min., pak žebříčku SD
pro úzkost vzdálení na 25 m
v představách
1. 5. - 18 h. Petřín, nával lidí u Přiblížení ke skupině asi 15 Nacvičovat vedle SD
Máchova pomníku, cizích lidí na přibližně navíc se skupinou
sama se psem 7 m, úzkost, ale vydržela 20
10 dobrovolných
minut, pak odešla až praktikantů před
z vlastního rozhodnutí budovou školy
2. 5. - 8 h. Cesta poloplným
Asi 10 min. intenzívní
Odpovídá situaci č.
autobusem na úzkost, relaxace
3 zvládané v SD bez
zkoušku do v představě, úzkost se úzkosti, potvrzení
Milánské – 30 min. značně zmírnila, zbytek úspěchu
cesty bez obtíží
5. 5. - 10 h. Referování na S úzkostí asi 5 min., pak Sit. č. 4, při SD již
semináři o článku předčasně ukončila svůj úspěšná, příště při
– plán 15 min. výklad -„už k tomu nic… “
SD zase zopakovat
….. ….. ….. …..

Hlavní prameny ke studiu
• Výklad, ukázky k a nácvik v rámci kurzu Systematické desenzibilizace.
• Podklady a úkoly k předmětu Vybrané psychoterapeutické metody
umístěné na http://www.viap.cz/pvsps-predm-materialy.htm
• Vymětal, J. a kol. Speciální psychoterapie. p Praha: Grada 2007.
Oddíly 4.1 a 10.4.
• Langmeier, J., Balcar, K., Špitz, J. Dětská psychoterapie. Praha:
Portál 2000. Oddíly 7.4 a 8.1.
• Kratochvíl, S. Základy psychoterapie (6. vyd.). Praha: Portál 2006.
Část III, oddíly 4.1 a 5.4. – Nebo obsahem odpovídající oddíly
z předchozích vydání této monografie.