Pozdní filmy Woodyho Allena - Theses

hrdina filmu Danny Rose z Broadwaye. Ve Výst elech nad
Broadwayí dokonce spojil (metaforicky i doslova)
showbyznys se sv tem zlo inu. Dále se jím zabývá ve
filmech Celebrity a Hollywood v koncích.
S obzvlášt sžíravou ironií se Allen dívá na média
(zvlášt na televizi). V Manhattanu Isaac Davis (Allen)
znechucen sleduje vytvá ení p edto eného smíchu u
televizní show. Podobn nahlíží na udílení cen. Ve svých
filmech nešet í výsm chem a jízlivostí ke sv tu „bohatých a
slavných.“ Když má Alvy z Annie Hallové v Kalifornii
p edávat cenu, komentuje to slovy: „Tady jen p edávají ceny.
Nejv tší fašistický diktátor – Adolf Hitler!“. Obecn známý
je fakt, že Allen sám odmítal p evzít svého Oscara za scéná
(spolu s Marshallem Brickmanem) a režii, paradoxn práv
za Annii Hallovou, ve které „oce ování“ kritizoval. 20
Zvláštní místo zaujímá v jeho filmech samotný
fenomén um ní. Mnoho Allenových hrdin hledá ve
fiktivním sv t filmových (nebo románových) d l únik p ed
tíživou životní realitou. Mickey Sachs z Hany a jejích sester
nalezne ztracenou životní jistotu v kin p i sledování filmu
brat í Marx . Film ve filmu, jaký Allen ukazuje v Purpurové
r ži z Káhiry, se jeví pro Cecílii jako „dokonalý sv t plný
krásných lidí“, a práv proto se opakovan vrací do kinosálu,
ve kterém hledá únik p ed realitou.
Jinak je tomu s um leckou tvorbou. Na rozdíl od
sledování film , které skýtá hrdin m pot šení, tvorba
samotná je pro n zdrojem i d sledkem frustrace. Pro hlavní
20 „Ceny Akademie jsou obzvláš nechutné, lidé na vás tla í, abyste dali hlas
jim a jejich p átel m. Po ádají se kampan , kupují se reklamy. V žádném
roce není žádný nejlepší film. Chybí solidnost i d v ryhodnost.“
BJÖRKMAN, Stig: cit. d., s. 88.
13