Pozdní filmy Woodyho Allena - Theses

zast elí Olive, která mu „kazila jeho dílo“. Zárove tím
zp sobí i sv j konec. 89
Výst ely nad Broadwayí jsou um leckým vyjád ením
postoje, který staví život nad um ní. Ambiciózní David na
konci filmu ustupuje ze svých nekompromisních
(nereálných) p edstav, uzná, že „není um lec“ a opouští New
York (a sv t divadla) a vrací se s Ellen do Pittsburghu. Film
ukazuje, že život je snesiteln jší, když lov k opustí vlastní
vyhrocený egoismus, který maskuje um leckými ambicemi.
Naproti tomu Cheech p edstavuje David v protiklad. 90
Cheech, který p edtím jednozna n preferoval život (zlo in),
se stává posedlý psaním (um ním), kv li kterému je ochotný
zabít, a v záv ru i um ít. Allen na jeho p ípadu ilustruje
názor vyslovený Gabem Rothem (v Manželích a
manželkách): „Psaní se nedá nau it! Bu lov k talent má,
nebo ne.“ Práv Cheech má „vrozený“ talent, zatímco u
Davida šlo jen o jeho sebeklam. 91
Na druhé stran zde Allen v hyperbolické nadsázce (z
klidného Cheeche se stává fanatik, který je schopný kv li své
um lecké vizi zabít), ukazuje nebezpe nost jakéhokoli
jeví podobn jako v kreslených seriálech.“ SCHWARTZ, Richard A.: cit.d.,
s.51.
89 „Cheech m že být Mozartem svému Salierimu, ale je to vrah, a stane se
jím, když se stane posedlý svým vlastním psaním. Sheldon, a jeho póza je
morální omluvou pro Cheeche, jenž hroziv naplní Sheldon v výklad o
vlastním etickém kódu.“ ROMNEY, Jonathan: cit.d., s.40.
90 „Vztah mezi Davidem a Cheechem definuje nejd ležit jší otázky filmu.
Cheech je David v opak v každém sm ru. Zatímco David se v noval
rozvíjení svého talentu tením d l nejv tších um lc , Cheech nemá žádné
formální vzd lání. Zatímco David uctívá slávu a v osob Helen Sinclairové
pod izuje své morální závazky její popularit , Cheech o slávu nedbá. Cheech
nemá pot ebu, aby jeho talent byl poznán a ocen n (na rozdíl od Davida,
který touží po ocen ní a sláv ).“ LEE, Sander H.: cit.d., s.192-193.
91 „Zatímco David, Sheldon a jejich p átelé jsou p íklady netalentovaných
´anonymních jedinc ´, Cheech je nepochybn ryzí um lec zt les ující
Sheldonovu p edstavu nietzschovského nad lov ka, kreativního jedince mezi
stádem ovcí.“ Tamtéž, s. 190.
47