Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
ých míst a bylo (naštěstí) příčinou neúspěšného pokusu o rekultivaci. Vegetační kryt je proto tvořen<br />
velmi mozaikovitou vegetací s nízkou pokryvností. Je zde možné najít plochy porostlé vysokými travami,<br />
hlavně Calamagrostis, i plochy s řadou druhů kvetoucích hmyzosnubných rostlin (Dianthus, Centaurea,<br />
Anthemis, Coronilla, Knautia, Melampyrum, Fragaria aj.). Na plochách s fytotoxickým podkladem<br />
tvoří vegetaci pouze ojedinělé skupiny břízy (Betula sp.). Na holých místech je podklad písčitý<br />
nebo písčitojílovitý s různým poměrem písku a tedy i různými mechanickými vlastnostmi, v tomto případě<br />
vhodnými pro hnízdění. Bembix tarsata byla zaznamenána na řadě míst v poměrně velké hustotě.<br />
Místy čítala hnízdiště i stovky jedinců a vzdálenosti mezi jednotlivými vstupními chodbami do hnízd<br />
se pohybovaly okolo 20 cm. B. tarsata byla zaznamenána na ploše více než 1 km 2 . Četnost populace<br />
odhadl autor nálezu na nejméně tisíce jedinců. Výsypka je značně rozlehlá a byla prozkoumána jen malá<br />
část, navíc některé pro výskyt příhodné plochy jsou na špatně přístupných místech vnitřní lomové<br />
výsypky. Dá se však předpokládat, že B. tarsata se na daném místě vyskytuje kontinuálně na daleko<br />
větší ploše a počet jedinců tak může být i vyšší.<br />
Lokalita je sledována od roku 1998 a vyniká i dalšími vzácnými druhy hymenopter, které jsou<br />
předmětem dalšího studia. Přehled dokladových exemplářů: 20.6.1998: 7F, 7M, 27.6.1999: 16F, 5M,<br />
11.6.2000: 36F, 9M, 20.6.2000: 8F, 1M, vše lgt., det. et coll. M. Srba. V roce 2001: 2.7. 1 F, 2M, 23.7. 3F,<br />
25.7. 1F, 1M vše lgt., det. et coll. P.Tyrner, 2.7.2001 5F, 22M lgt., det. et coll. M. Srba, v roce 2002: 18.6.<br />
4M, 3 F, 18.6. – 24.6. 2 M, 1F, Moerickeho žluté misky, P. Tyrner lgt., det. et coll.<br />
V březnu roku 2003 provedl M. Srba v rámci svých pozorování akuleátních hymenopter na<br />
Střimické výsypce sběry kukel. Na třech nezávislých plochách byly ze sub<strong>str</strong>átu vyhrabány kokony<br />
z roku 2000, 2001 a 2002. Stáří bylo snadno rozlišitelné podle stupně rozkladu. Kukly z roku 2002<br />
nebyly dosud vylíhlé. Celkový počet byl 26 (rok kuklení 2000), 87 (rok 2001) a 18 (2002). Tyto počty<br />
souhlasily s pozorovaným trendem vývoje populace. Zatímco do roku 2002 se populace rozrůstala,<br />
v roce 2003 byl pozorován dramatický pokles četnosti jedinců, který by bylo možné charakterizovat<br />
jako polovinu až jednu třetinu stavu předešlého roku. Stav lokality se viditelně nezměnil. Výskyt<br />
parazitické zlatěnky Parnopes grandior (Pallas) zaznamenán nebyl a vzhledem k nápadnosti tohoto<br />
druhu lze předpokládat, že se zde dosud nevyskytuje. Pokud ano, pak ne v takové míře aby mohl<br />
dramaticky ovlivnit populaci B. tarsata. Jedním z možných vysvětlení pozorovaného snížení počtu<br />
jedinců je klimatická mimořádnost sezóny roku 2002. Tato byla mimořádně deštivá (což vedlo k ničivým<br />
povodním po celé střední Evropě) a to se negativně odráželo na hnízdní aktivitě samic B. tarsata.<br />
O vagilitě druhu v místních podmínkách svědčí nález z Litvínova (asi 10 km severovýchodně od<br />
Střimické výsypky), kde v lesním biotopu byla chycena 1 F na okraji asfaltové cesty (24.6.2002, 1F,<br />
Tyrner leg., det. et coll).<br />
Výskyt na Střimické výsypce je velmi pozoruhodný pro velmi vysokou abundanci druhu na biotopu,<br />
kde právě probíhá primární sukcese (z původně sterilního sub<strong>str</strong>átu) vegetace i fauny. Z ekologického<br />
hlediska je možno výskyt hodnotit jako projev rejuvenace ekosystému, kde v důsledku obsazování<br />
volných nik v extrémním prostředí dochází k tomu, že některé v přírodě vzácné druhy se vyskytují<br />
v extrémních počtech, nebo se vyskytnou druhy, které v okolních ekosystémech chybějí vůbec.<br />
Podobné efekty uvádí HEJKAL (1981) u brouků čeledi Carabidae na Mosteckých výsypkách. Maximální<br />
početnost na mladých sukcesních stadiích výsypek přičítá autor dosud nevyvinutým konkurenčním<br />
vztahům. Specifické složení avifauny výsypek a sukcesní změny zdůrazňují BEJČEK, TYRNER (1980) a<br />
BEJČEK, ŠŤASTNÝ (1996). Jedinečnost fauny výsypek potvrzuje i tento příspěvek a pokládáme za<br />
škodlivou chybu neracionální snahu o velkoplošné rekultivace všech výsypek. Podle našeho názoru,<br />
ve shodě s názory kolegů pracujících v různých oborech biologie, jsou výsypky v průběhu sukcese<br />
přírodně mnohem hodnotnější a faunisticky i floristicky zajímavější než rekultivace.<br />
Bembix tarsata je značně teplomilný mediteránní element, a tak současný výskyt v SZ Čechách pokládáme<br />
za důsledek příznivé shody klimatických jevů poslední doby, zejména teplotně nadprůměrných<br />
50
Change language