You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Hydrobius fuscipes E + +<br />
Tab. č. 3. Silphidae dopravního koridoru<br />
taxon úse k č. I úse k č. II<br />
Nicrophorus fossor +<br />
Nicrophorus vespillo + +<br />
Nicrophorus vespilloides +<br />
Phosphuga atrata + +<br />
Silpha tristis + +<br />
Thanatophilus sinuatus +<br />
Vyhodnocení výsledků<br />
Čeleď Carabidae<br />
Celkem bylo na trase dopravního koridoru z Komořan do Chomutova prokázáno 77 druhů brouků<br />
čeledi Carabidae, jejich příslušnost k indikační ekologické skupině je zřejmá z tab. č. 1. Podle vztahu<br />
organismů k prostředí se většinou jedná o druhy otevřené krajiny, přitom v obou úsecích se vyskytují<br />
druhy preferující nebo tolerující suché prostředí, v úseku č. II převažují břehové a vlhkomilné druhy,<br />
což je dáno přítomností vodní nádrže.<br />
Ze zjištěných vzácnějších, respektive potenciálně ohrožených druhů, je možné jmenovat<br />
Notiophilus germinyi, Bembidion minimum, Amara famelica, Panagaeus bipustulatus, Licinus<br />
depressus. Z hlediska regionální faunistiky existuje v regionu minimum známých nalezišť druhů:<br />
Carabus convexus, Pterostichus macer, Anisodactylus signatus, Amara tibialis, Chlaenius nigricornis<br />
a Acupalpus exiguus (podle údajů z kartotéky Oblastního muzea v Mostě a PULP ÁNA &<br />
TÁBORSKÉHO, 1983).<br />
Podle rozboru střevlíkovitých brouků (tab. č. 4) vykazuje Ervěnický koridor – úsek č. I – výrazně<br />
nižší druhovou diverzitu střevlíkovitých brouků (18 druhů), než jaká je ve zbytku dopravního<br />
koridoru, čili úseku č. II (73 druhů). Zastoupení druhů skupiny „A“ je však v úseku č. I značně vyšší,<br />
než by se dalo předpokládat u výhradně antropogenního prostředí, kde probíhalo osidlování území<br />
v podmínkách primární sukcese. Příčinou může být blízkost relativně kvalitnějšího refugia při okraji<br />
výsypky, ale na druhé <strong>str</strong>aně lze připustit i chybu ve sběrech, neboť za extrémních podmínek suché a<br />
teplé sezóny 2003 se střevlíkovití stahovali do hlubších vrstev popraskaného půdního povrchu.<br />
Počty prokázaných druhů ze skupin A a E a jejich procentuální zastoupení v jednotlivých úsecích<br />
podává tab. č. 4.<br />
Tab. č. 4. Porovnání „reliktnosti“ střevlíkovitých na zkoumané trase dopravního koridoru Komořany – Chomutov<br />
a na jednotlivých úsecích<br />
lo kalita<br />
Σ<br />
R-druhy<br />
A-druhy E-druhy<br />
počet % počet %<br />
A : E<br />
v %<br />
úsek č. I 18 0 11 61 7 <strong>39</strong> 61:<strong>39</strong><br />
úsek č. II 73 0 36 49 37 51 49:51<br />
dopravní koridor 77 0 <strong>39</strong> 51 38 49 51:49<br />
43