You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
52<br />
Sborník Oblastního muzea v Mostě, řada přírodovědná, 2002, 24, s. 52-54. ISSN 1214-2573<br />
Manica rubida (Latreille, 1802) a Myrmica gallienii Bondroit, 1919<br />
(Hymenoptera: Formicidae) v krajině poznamenané těžbou hnědého uhlí:<br />
druhy neobvyklé pro okolní krajinu<br />
Manica rubida (Latreille, 1802) and Myrmica gallienii Bondroit, 1919 (Hymenoptera:<br />
Formicidae) in mining landscape: uncommon species in surrounding seminatural landscape<br />
Michal Holec<br />
Sokolovská hnědouhelná pánev se rozkládá převážně na levém břehu řeky Ohře v okresech<br />
Sokolov a Karlovy Vary na ploše asi 150 km 2 (ŠTÝS a kol., 1981). Oblast je ohraničena Krušnými<br />
horami (Špičák 991 m n. m.) a Slavkovským lesem (Lesný 983 m n. m.).<br />
Při těžbě uhlí jsou nejprve od<strong>str</strong>aněny nadložní zeminy tvořené převážně cyprisovými<br />
miocénními jílovci, které jsou dále deponovány na výsypkách. V současné době probíhá na těchto<br />
výsypkách a v jejich blízkém okolí intenzivní přírodovědný výzkum, jehož součástí je i výzkum<br />
druhové diverzity organismů.<br />
Mezi těmito byli nalezeni i živočichové, jejichž výskyt z okolní krajiny není znám, nebo se<br />
vyskytují jen na některých specifických stanovištích (např. HOLEC, 1999; JEŽEK, 1996, 1997,<br />
1999). Mnoho nálezů z této oblasti však dosud nebylo ještě publikováno.<br />
První přiblížení k fauně mravenců výsypek v okolí Sokolova (380 m n. m.) podává FROUZ<br />
(1996). Autor upozorňuje na výskyt podhorského a horského mravence Manica rubida (Latreille,<br />
1802) na výsypkách u Sokolova. V tomto příspěvku uvádíme další údaje o výskytu M. rubida v okolí<br />
Sokolova. Překvapivým nálezem je výskyt M. gallienii Bondroit, 1919 na Velké podkrušnohorské<br />
výsypce.<br />
Manica rubida (Latreille, 1802)<br />
V České republice i ve střední Evropě je to relativně běžný druh s těžištěm výskytu v horských a<br />
podhorských oblastech (500 – 2000 m n. m.) (SEIFERT 1996, SOUDEK 1922). V Německu se místy<br />
vyskytuje i v rovinaté krajině, kde je pak vázán na písčité půdy (SEIFERT 1996). VYSOKÝ a<br />
ŠUTERA (2001) uvádějí nález pravděpodobně nejníže položené kolonie v Čechách v hromadě štěrku<br />
na navigaci Labe u Děčína (cca 135 m n. m). Druh je znám nejen z přírodní krajiny, ale i ze stanovišť<br />
silně poznamenaných lidskou činností. Zdá se dokonce, že mimo horské polohy tento druh preferuje<br />
disturbovaná stanoviště. SEIFERT (1988) uvádí výskyt tohoto druhu na písčitých sub<strong>str</strong>átech<br />
nerekultivovaných, asi 30 let starých, výsypkách v Německu (Lausitz, Litschen, Lauchhammer) .<br />
FROUZ (1996) zmiňuje jeho výskyt na výsypkách u Sokolova, kde jej sbíral na štěrkovitých<br />
sub<strong>str</strong>átech se spontánním výskytem vrb.<br />
V průběhu průzkumu mravenců v okolí Sokolova jsme zjistili lokální výskyt M. rubida nejen na<br />
dalších plochách Velké podkrušnohorské výsypky, ale i na dalších stanovištích silně poznamenaných<br />
těžbou uhlí. Nejhojněji jsme druh pozorovali na nerekultivovaných, přibližně 15 let starých, plochách<br />
výsypky s nezapojenými keřovými porosty vrb. Pro tyto plochy je typická přítomnost rozpukaných<br />
lupínkovitých jílovců, které i přes vysoký obsah jílu, jsou velmi porézní. Často jsme pozorovali<br />
hnízda na fytotoxických (jílovitých i štěrkovitých) sub<strong>str</strong>átech se značnou příměsí uhlí. Přímo v uhlí<br />
jsme pozorovali mraveniště na dně lomu Medard. Většina nálezů se nachází v rozmezí 340 m n. m.<br />
(dno lomu Medard) až 600 m n. m (vrcholové partie Velké podkrušnohorské výsypky).
Change language