AUDITOR 6/2010 - Komora auditorů Äeské republiky
AUDITOR 6/2010 - Komora auditorů Äeské republiky
AUDITOR 6/2010 - Komora auditorů Äeské republiky
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
strana 18 • <strong>AUDITOR</strong> 6/<strong>2010</strong><br />
téma čísla – nebankovní finanční sektor<br />
v souboru vnitřních předpisů záložny,<br />
ale nejsou vždy plně implementovány,<br />
případně nefungují efektivně. Jedná<br />
se např. o situaci, kdy vnitřní směrnice<br />
stanovují povinnost provést jednou<br />
za rok analýzu finanční situace korporátních<br />
členů záložny a vyhodnotit<br />
jejich klasifikaci. Při testech kontrol<br />
však zjistíme, že taková analýza probíhá<br />
v delším než ročním období.<br />
Klasifikace členů záložny má přímý<br />
dopad na ocenění úvěrové angažovanosti,<br />
tedy na tvorbu opravných položek<br />
a rezerv. V takovém případě je<br />
potřeba zvážit dodatečné procedury<br />
k ověření ocenění úvěrů. Lze například<br />
provést speciální prověrku členů<br />
záložny z odvětví, které se potýká<br />
s problémy.<br />
Vyhodnocení dostatečnosti<br />
a vhodnosti zvolených auditních<br />
procedur je nezbytnou součástí auditorských<br />
prací k získání auditorova<br />
ujištění.<br />
Závěr<br />
Audit úvěrové angažovanosti je pro<br />
celkový audit záložny klíčový: zůstatek<br />
úvěrového portfolia je obvykle<br />
významný a změny v ocenění úvěrů se<br />
přímo promítají do výsledku záložny.<br />
Zároveň ověření zůstatku vyžaduje<br />
jak prověření velkého množství dat,<br />
která jednotlivě nemusí být významná,<br />
avšak kumulativní efekt je materiální,<br />
tak velkou míru úsudku, např.<br />
při auditu opravných položek. Výše<br />
zmíněný postup představuje pouze<br />
návrh, jakým způsobem lze přistoupit<br />
k auditu úvěrového portfolia záložny.<br />
Zůstává na uvážení každého auditora,<br />
jak vyhodnotí rizika a jak se na ně<br />
rozhodne reagovat.<br />
Daniela Hynštová<br />
Ing. Daniela Hynštová, ACCA<br />
Manažerka v oddělení auditu společnosti<br />
Deloitte, kde pracuje od roku<br />
2002. Specializuje se na poskytování<br />
auditních a neauditních služeb finančním<br />
institucím v České republice<br />
a v Evropě. Má rozsáhlé zkušenosti<br />
s výkaznictvím podle českých<br />
a Mezinárodních standardů účetního<br />
výkaznictví (IFRS) a s regulací pro<br />
finanční instituce.<br />
Nebankovní finanční instituce –<br />
– daňová problematika<br />
Stanislav<br />
Machek<br />
Štěpán Karas<br />
Úvod<br />
Daňová problematika<br />
u nebankovních<br />
finančních<br />
institucí je velmi<br />
bohatá a v mnoha<br />
aspektech specifická,<br />
ačkoliv zde<br />
najdeme řadu<br />
styčných bodů zejména<br />
s daňovými<br />
oblastmi řešenými<br />
v komerčních bankách.<br />
Pro ilustraci<br />
rozmanitosti daňové<br />
problematiky<br />
se zaměřujeme<br />
na tři typy subjektů<br />
– poskytovatele<br />
spotřebitelských<br />
úvěrů, družstevní<br />
záložny a směnárny. Tyto subjekty<br />
hodnotíme především z pohledu daně<br />
z příjmů právnických osob a daně<br />
z přidané hodnoty.<br />
Z hlediska daně z příjmů je třeba<br />
mít již na počátku v povědomí úzkou<br />
provázanost s účetnictvím. Na správné<br />
daňové posouzení bude mít vliv<br />
samotné účetní zachycení jednotlivých<br />
transakcí.<br />
Tento fakt je ještě umocněn<br />
skutečností, že zákon o daních<br />
z příjmů zakotvuje požadavek vycházet<br />
při stanovení základu daně<br />
z výsledku hospodaření bez vlivu<br />
Mezinárodních standardů účetního<br />
výkaznictví (IFRS). Některé společnosti<br />
mohou sestavovat účetní závěrku<br />
právě podle IFRS. Toto tedy<br />
bude představovat pro společnosti<br />
další zvýšení náročnosti přípravy<br />
daňových přiznání apod.<br />
Společnosti poskytující<br />
spotřebitelské úvěry<br />
Pokud bychom se chtěli zaměřit<br />
na daňové oblasti, které jsou<br />
specifické z pohledu společností<br />
poskytujících spotřebitelské úvěry,<br />
můžeme pro lepší uchopení problematiky<br />
vyjít ze samotného předmětu<br />
podnikání.<br />
Tento typ společností obvykle<br />
poskytuje úvěry širšímu spektru klientů<br />
než bankovní ústavy, ale často<br />
za vyšší úroky a s využitím tvrdších<br />
sankčních prostředků. Z toho vyplývá,<br />
že tyto společnosti budou vykazovat<br />
velké množství úrokových výnosů, výnosů<br />
ze smluvních sankcí, opravných<br />
položek k pohledávkám apod.<br />
Opravné položky<br />
První oblastí, na kterou bychom se<br />
chtěli v této souvislosti zaměřit, je<br />
tvorba a rozpouštění daňově účinných<br />
opravných položek. Právě tato<br />
oblast je u těchto poplatníků velice<br />
významná, protože společnosti<br />
vykazují poměrně velké množství<br />
pohledávek po splatnosti, nedobytných<br />
pohledávek apod.<br />
Obecné podmínky pro tvorbu<br />
daňových opravných položek jsou<br />
obsaženy v ustanoveních § 1 – 4<br />
zákona o rezervách. Dále pak mohou<br />
všichni poplatníci tvořit opravné<br />
položky např. k pohledávkám<br />
v konkurzu, tzv. časové opravné<br />
položky apod. Tato problematika<br />
se však týká všech poplatníků,<br />
a proto, že se nejedná o specifikum<br />
společností poskytujících spotřebitelské<br />
úvěry, nebudeme se jí dále<br />
věnovat.<br />
Pokud však společnost poskytující<br />
spotřebitelské úvěry splní zákonem<br />
stanovené podmínky a stane se tzv.<br />
„ostatní finanční institucí“, může využít<br />
speciálních ustanovení zákona<br />
o rezervách, která jí umožní další<br />
daňově účinnou tvorbu opravných<br />
položek.
Change language