AUDITOR 6/2010 - Komora auditorů České republiky

strana 32 • AUDITOR 6/2010
ze zahraničí
Ze zasedání
auditorských komor V4 v Maďarsku
Ve dnech 10. – 11. června 2010 se v maďarském městě
Sárvár konalo každoroční setkání představitelů auditorských
komor tzv. Visegrádské čtyřky (V4) za účasti zástupců
Federace evropských účetních (FEE). Setkání, které
proběhlo v přátelské atmosféře, se za maďarskou komoru
(MKVK) zúčastnili prezident János Lukács a viceprezidentka
Judit Ladó, za polskou komoru (KiBR) prezident Adam
Kęsik, za slovenskou komoru (SKAU) prezident Ondrej
Baláž a za KA ČR viceprezidentka Libuše Müllerová a člen
Výkonného výboru Jiří Ficbauer. Za FEE byli účastníky jednání
prezident Hans van Damme a ředitelka sekce pro regulaci
Hilde Blomme.
Jednání zahájil prezident maďarské komory auditorů
János Lukács. Ve svém vystoupení seznámil účastníky s historií
auditorské profese v Maďarsku, organizační strukturou,
údaji o členské základně. V Maďarsku v současné době
působí celkem 3383 auditorů a auditorských společností.
Kromě toho má 2306 auditorů a auditorských společností
dočasně pozastavenou činnost. V rámci auditorských firem
působí 2113 auditorů, z nich pak 83 v tzv. velké čtyřce.
Samostatně podnikajících aktivních auditorů je 1360.
Celkový počet publikovaných zpráv dosáhl v roce 2009 výše
48 380, což je oproti roku 2008 pokles o 7653. K základním
požadavkům kladeným na auditory patří univerzitní
vzdělání, získání oprávnění poskytovat auditorské služby
složením celkem sedm zkoušek z oblasti práva, daní, financí,
organizace, účetnictví, IT a auditu. Budoucí auditor musí
působit pod vedením auditora minimálně dva roky a disponovat
navíc dalším jedním rokem zkušeností získaných při
výkonu profese. Nový zákon o auditorech implementoval
novou evropskou směrnici na podmínky Maďarska. Auditoři
jsou k provádění auditů jmenováni na pevné období s povinností
rotace. Zajímavé byly rovněž informace z oblasti odměňování
auditorů, dodržování povinnosti mlčenlivosti dané
jak obchodním zákoníkem, tak přísahou auditorů a Etickým
kodexem. Mlčenlivost může být prolomena pouze v případě
kriminálních činů a při občansko-správních řízeních.
Zákonem je též určena povinnost pojištění kryjící případné
profesní chyby. Porušování povinností a s ním spojené disciplinární
řízení je nejčastěji zapříčiněno neplněním povinností
v oblasti vzdělávání, pojištění, neplnění požadavků na povinný
rozsah spisu, nedostatečné testování v oblasti „praní
špinavých peněz“, neplacení povinných příspěvků na činnost
komory, neprovádění auditů v souladu s ISA a některé další
příčiny.
Prezident FEE Hans van Damme se ve svém vystoupení
věnoval struktuře FEE a jejím jednotlivým aktivitám.
Seznámil účastníky s členskou základnou FEE a také s její
vnitřní strukturou. Blíže popsal význam a funkci shromáždění
všech členských organizací, pravomoci a odpovědnosti
rady, výkonnou správu a jednotlivé pracovní skupiny vč.
náplně a zaměření jejich aktivit. Z nich pak věnoval větší
pozornost především problematice malých a středních
podniků SME/SMP, kvalitě práce auditorů, etickým požadavkům,
corporate governance a problematice trvale udržitelného
rozvoje. Dále zdůraznil klíčová východiska dalšího
rozvoje účetnictví od dob Luca Bartolomea de Pacioliho.
Větší pozornost musí být věnována výkaznictví, dozorovým
a některým dalším aktivitám. Jako klíčové oblasti dalšího
rozvoje profese jmenoval např. zavádění klarifikovaných ISA,
rozvoj poskytování služeb souvisejících s ujištěním jako další
alternativy klasických ověřovacích služeb a zavádění XBRL.
Slovenský kolega se věnoval otázkám spojeným s kvalitou
práce auditorů a fungováním vztahu mezi komorou
a orgánem veřejného dohledu nad auditem. Zajímavé byly
informace související s financováním činnosti tohoto orgánu
komorou. Poznatky z oblasti kvality a dodržování etiky práce
auditorů jsou obdobné jako v Maďarsku.
Vystoupení zástupců KA ČR bylo zaměřeno na kvalitu
práce auditorů včetně prvotních zkušeností z kontrol kvality
prováděných na základě nového zákona a po vzniku Rady
pro veřejný dohled nad auditem. Kromě toho byli účastníci
setkání seznámeni s fungováním této rady a implementací
etického kodexu v naší zemi. Zajímavé byly zejména
informace související s pojetím a prvními zkušenostmi
z fungování vztahu rada – komora, z oblasti výpovědí smluv
auditorům, identifikace subjektů veřejného zájmu a nároky
na zpracování zpráv o průhlednosti.
Druhý den setkání zahájila svým vystoupením Hilde
Blomme. Informovala o současném vztahu FEE k Evropské
komisi (EK) a s tím spojených nárocích na implementaci
ISA. Ve svém vystoupení prakticky blíže rozvedla informace
podané v prvním dnu prezidentem FEE. EK od naší profese
očekává zejména zkvalitnění práce odpovědným dodržováním
ISA a také základních zásad práce vyplývajících z etického
kodexu. Hilde Blomme seznámila účastníky s důvody
a nutností rotace klíčových partnerů, příčinami a očekáváními
spojenými s implementací klarifikovaných ISA a zpřesněnými
požadavky etického kodexu. Vysvětlila rovněž nutnost
veřejné dostupnosti komunikace mezi auditorem a výborem
pro audit u subjektů veřejného zájmu, znalosti vlastnických
vztahů auditorských subjektů vč. výkonu veřejného dohledu.
Očekává také rozhodnutí ve vztahu k uplatnění IFRS pro
malé a střední podniky. ISA platí pro všechny statutární
auditory v rámci EU, přičemž FEE a EK mají eminentní zájem
na co možná nejrychlejší implementaci klarifikovaných ISA
ve všech členských státech EU. Informovala také, že FEE
pracuje na tvorbě odpovídajícího softwarového řešení jako
bezplatné podpory všem auditorům v EU. Závěrem svého
vystoupení informovala o možnostech harmonizace tzv.
ostatních ujišťovacích služeb.
Prezident polské komory auditorů hovořil o situaci s přijetím
klarifikovaných ISA. Zajímavé byly informace související
s povinným auditem měst nad 50 tis. obyvatel a také