/ Bezobratlí postindustriálních stanovišť: Význam, ochrana a ... - Calla

diverzity společenstev suchozemských plžů ve městech tím nejbohatším. Celkem
zde bylo v rámci střední Evropy zjištěno 87 druhů plžů. Ve většině případů se jedná
o běžné a nenáročné druhy, vyskytují se zde ale i druhy vzácnější a téměř ohrožené
jako žitovka obilná (Granaria frumentum) a trojlaločnatka pyskatá (Helicodonta
obvoluta). Oba druhy byly zaznamenány na opuštěných místech ve středním stádiu
sukcese (porostlých křovinami a vysokou bylinnou vegetací). Ta zároveň představují
z hlediska plžů druhově nejbohatší biotop ve městech (Lososová a kol. 2011).
/ Významné druhy suchozemských plžů vázané
na postindustriální stanoviště /
Na postindustriální plochy nejsou pravděpodobně přímo vázány žádné druhy plžů
(s výjimkou invazní tmavoretky bělavé). Platí ale, že se zde objevují plži, kterým vyhovují
mladá sukcesní stádia jen málo zarostlých ploch. Převažují ekologicky nespecializované
pionýrské druhy, které osídlují otevřené i zarůstající biotopy. Příkladem
mohou být blyštivka rýhovaná (Perpolita hammonis), oblovka lesklá (Cochlicopa
lubrica), skleněnka průsvitná (Vitrina pellucida) a několik druhů nahých plžů, kteří
se obvykle šíří na vznikající plochy dosti rychle (např. slimáček síťkovaný (Deroceras
reticulatum), slimáček evropský (D. sturanyi), plzák hnědý (Arion fuscus)).
Postindustriální plochy přesto mohou být pro některé druhy významné.
Zemoun skalní (Aegopis verticillus)
Druh žijící v suťových lesích, v červeném seznamu je klasifikován jako zranitelný.
Na území České republiky zasahuje jeho areál dvěma výběžky – jedním na jižní a západní
Moravu a východní stranu Českomoravské vysočiny, druhým do jižních Čech,
především do Blanského lesa a údolí Vltavy od Českého Krumlova po Hlubokou
nad Vltavou. Jeho nejsevernější i nejjižnější dnes známé lokality v jižních Čechách
se nacházejí ve starých vápencových lomech – izolované populace obývající lůmek
u Černé v Pošumaví a lom u Rachaček severně od Hluboké nad Vltavou.
Páskovka žíhaná (Cepaea vindobonensis)
Tento druh je u nás rozšířen v teplých oblastech. Obsazuje otevřené a suché
biotopy přirozeného i umělého charakteru jako jsou stepní stráňky, suché a osluněné
skály a náspy. V červeném seznamu je veden jako téměř ohrožený. Zatímco
ve značné části středních Čech (podobně jako na jižní Moravě) je tento druh běžný,
směrem k jihu známých lokalit ubývá a nejjižnější lokalitou v Čechách je vápencový
lom u Nerestců u Mirovic (Ditrich & Pech, nepublikovaná data).
104