/ Bezobratlí postindustriálních stanovišť: Význam, ochrana a ... - Calla

Střevlík hlaváč. Foto: Jiří Řehounek
ochranářský význam však tato místa zřejmě nemají, protože pro většinu specializovaných
rašelinných druhů jsou zpravidla neobyvatelná.
Z ostatních typů postindustriálních stanovišť jsou publikované údaje velmi
kusé. Zejména železniční náspy a okolí tratí jsou často posledním útočištěm
teplomilných druhů bezlesí. Naše nejvýznamnější útočiště pískomilné fauny
a flóry a zároveň snad „nejužší“ chráněné území – národní přírodní rezervace
Váté písky u Bzence – je vlastně protipožární pás kolem kolejí. Nebýt toho, že
okolním suchým borům hrozil požár způsobený jiskrou z komína parní lokomotivy,
byl by zalesněn i tento poslední kousíček tzv. „Moravské Sahary“ a například
kriticky ohrožený puchýřník Zonitis flava by u nás pravděpodobně patřil
mezi vyhynulé druhy. Podobně na píscích v okolí železnice u Hradce Králové
přežívá téměř ohrožený květomil Omophlus betulae a kriticky ohrožený kovařík
Zorochros meridionalis (Mertlik 2011b). Studie rozšíření dvou druhů zdobenců,
kriticky ohroženého Trichius rosaceus a ohroženého T. sexualis na železničních
nádražích a v navazujících průmyslových areálech v Hradci Králové a Nymburce
(Mertlik 2009) dokládá význam železničních staveb i ve městech. Význam náspů
a stěn zářezů silnic a dálnic bude podobný, zejména pokud nebyly osázeny stromy
či keři a jsou pravidelně koseny.
57