/ Bezobratlí postindustriálních stanovišť: Význam, ochrana a ... - Calla

Pískovny mají z postindustriálních ploch asi nejviditelnější potenciál díky své
relativní četnosti a rovnoměrnému rozmístění v české krajině. Suplují především
dříve časté říční náplavy i váté písky, pískové stěny pak mohou nahrazovat přirozené
sesuvy. Zvláště jsou-li jižně exponované, představují relativně velmi teplá otevřená
stanoviště, vhodná pro hnízdění mnoha druhů žahadlových blanokřídlých.
Preferovány jsou z již uvedených důvodů nezarostlé a nezastíněné pískovny (pískovna
ze všech stran obklopená hustým lesem je zastíněná a chladná, a tudíž pro
mnoho druhů nevhodná), které obsahují, na rozdíl od mnoha územně chráněných
písčin, rozsáhlejší plochy nezarostlého písčitého substrátu. Význam těchto stanovišť
je obrovský, jak ukazují nálezy vzácných druhů (např. Straka a kol. 2008), ale
třeba i srovnání národní přírodní rezervace Váté písky u Bzence a přilehlé pískovny,
které, co se týče druhové pestrosti žahadlových blanokřídlých, vyznívá výrazně lépe
pro pískovnu. Podobně mohou rozsáhlé komplexy pískoven u Tasovic (u Znojma)
a Bratčic (u Brna) co do druhového bohatství směle konkurovat nejvýznamnějším
jihomoravským stepím (např. národním přírodním rezervacím Děvín-Soutěska
/ Nezarostlá část výsypky u Mostu s výskytem řady druhů
blanokřídlých vázaných na nezarostlé plochy. Foto: Bohuslav Mocek
40