/ Bezobratlí postindustriálních stanovišť: Význam, ochrana a ... - Calla

Těžbou obnažený písečný přesyp u Veské na Pardubicku hostí
cenná pískomilná společenstva. Foto: Bohuslav Mocek
Pískovny, výsypky, kamenolomy, odkaliště a podobné těžební prostory nebo deponie
představují pro žahadlové blanokřídlé významná stanoviště, suplující v dnešní
lesnicky a zemědělsky intenzivně využívané krajině jimi dříve obývané přirozené
duny, stepi a jiné biotopy. Hlavním důvodem přesunu řady druhů z volné krajiny
na náhradní stanoviště je úbytek vhodných biotopů na velmi malé procento dřívější
rozlohy (často méně než jednu desetinu). Zásadní vliv měla intenzifikace zemědělství
ve druhé polovině 20. století, kdy byly v teplých oblastech vytvořeny velké
lány orné půdy a jen taková místa, která nebylo možné jednoduše zorat nebo jinak
využít, zůstala ušetřena. Zároveň ani dnes zdánlivě „zachovalé“ zbytky přírodních
biotopů svým charakterem již často neodpovídají požadavkům jednotlivých druhů.
Většina z těchto pozůstatků totiž doznala za posledních sto let velkých změn, které
někdy nejsou na první pohled patrné. Původně „stepní“ biotopy postupně zarůstají
a mění se na lesostepi s křovinami, stromy, či dokonce souvislými plochami dřevin.
Dnes bychom již těžko hledali rozsáhlejší stepní trávníky s rozvolněnou vegetací,
které v ČR byly ještě před sto lety poměrně běžné. Proto dnešní stepní rezervace
36