/ Bezobratlí postindustriálních stanovišť: Význam, ochrana a ... - Calla

vodně se vyskytovaly na písčitých a štěrkových náplavech řek, vátých píscích a osluněných
kamenitých stepích s nezapojenou vegetací. Zejména v případě říčních náplavů
se jedná o relativně nestálá a krátkodobá místa, takže je pro jejich kolonizaci
nezbytné, aby byly tyto druhy schopny přeletět i větší vzdálenosti. Obě saranče
proto velmi dobře létají, což je u rovnokřídlého hmyzu jinak poměrně neobvyklé.
V době intenzivní hornické činnosti na Ostravsku a Karvinsku byly oba druhy hojné
na odvalech důlní hlušiny a na nevyužívaných odvodněných odkalištích. Odtud zalétali
jedinci hledající nové lokality často i přímo do měst. S ústupem hornické činnosti
a postupným zarůstáním hald jsou ale oba druhy v této oblasti stále vzácnější
a početnější populace se vyskytují již jen ostrůvkovitě na nejextrémnějších nebo
stále narušovaných (a tudíž nezarostlých) částech hald. Úbytek se týká zejména
saranče blankytné, která vyžaduje rozsáhlé holé plochy a při zarůstání stanoviště
brzy z lokality mizí (na rozdíl od méně náročné saranče modrokřídlé, která snese
i mírně zarostlé plochy). Zajímavé je, že na tmavé haldovině jsou dospělí jedinci
obou těchto druhů výrazně tmavší, než na písčitém substrátu, kde jsou světle
/ Saranče modrokřídlá. Foto: Petr Kočárek
79