/ Bezobratlí postindustriálních stanovišť: Význam, ochrana a ... - Calla

průzkumy v severozápadních Čechách, kde však byly obvykle studovány prostory
před plánovanou těžbou uhlí, a nikoli po jejím ukončení (např. průzkum lomu
Chabařovice, Flasarová & Flasar 1979). Až z posledních zhruba deseti let máme
k dispozici několik systematičtějších průzkumů, zejména z pískoven (Beran 1996,
1998). Kromě zmíněných výjimek však existuje řada údajů z různých postindustriálních
stanovišť, které byly pořízeny v rámci průzkumů rozsáhlejších oblastí,
chráněných území apod. Tyto záznamy jsou shrnuty v monografii o vodních měkkýších
ČR (Beran 2002). Nejnovější studií věnovanou postindustriálním stanovištím
je průzkum vývoje společenstev vodních měkkýšů již zmiňovaného lomu Chabařovice
(Beran 2010b). Lze předpokládat, že zájem o výzkum těchto stanovišť bude
nepochybně růst a podrobnějších prací bude dále přibývat. Především s ohledem
na rostoucí počet postindustriálních ploch poroste i jejich význam jako náhradních
stanovišť pro řadu vzácných a ohrožených druhů, ale i jako vhodného prostředí pro
řadu zavlečených a invazních druhů.
/ Význam postindustriálních stanovišť
pro vodní měkkýše /
Většina zatopených postindustriálních stanovišť má v našich podmínkách charakter
stojatých vod s různou hloubkou, a to jak trvalých, tak i periodických. Menší
a mělčí vodní plochy nahrazují především v nížinách odstavená ramena řek a tůně.
Právě tento typ prostředí z našich niv po regulaci řek rychle mizí. Postindustriální
lokality (především pískovny) se proto staly náhradními stanovišti pro řadu druhů
vodních měkkýšů. V nivách velkých řek lze v pískovnách nalézt bohatá společenstva
vodních měkkýšů srovnatelná s přirozeně vzniklými odstavenými rameny a tůněmi
s tím rozdílem, že jsou často obohacena o zavlečené druhy. V pískovnách jich bylo
dosud zjištěno sedm z celkově osmi druhů, které se k nám v poslední době rozšířily.
Nejčastějším nepůvodním plžem je levohrotka ostrá (Physella acuta), z mlžů
slávička mnohotvárná (Dreissena polymorpha). Mimo nivy větších řek jsou větší
vodní plochy na postindustriálních lokalitách většinou stanovišti, která by se zde
za přirozeného stavu naší přírody v současnosti vyskytovala pouze vzácně. Platí to
zejména o hlubších nádržích, jaké jsou v řadě zatopených lomů, pískoven a dalších
těžebních prostorů. Jedním z nich je např. lom Chabařovice u Ústí nad Labem, kde
vzniklo rozsáhlé a téměř 25 m hluboké jezero Milada. Tato stanoviště tak přinášejí
do krajiny nový fenomén a po osídlení zvyšují i diverzitu vodních měkkýšů. Často
jsou opět hojně využívány zavlečenými druhy, především v prvních desetiletích
po ukončení těžby. Obecně je druhové složení společenstev vodních měkkýšů těch-
110