/ Bezobratlí postindustriálních stanovišť: Význam, ochrana a ... - Calla

56
narozdíl od běžné krajiny, většinou chudé na živiny. Přesouvají se sem proto druhy,
které větší množství živin nesnesou. Z mnoha zástupců jmenujme alespoň ohroženého
rákosníčka Donacia versicolorea, který se v některých pískovnách vyskytuje
v početných populacích.
Pískomilné druhy brouků vyhledávají i struskopopílková odkaliště. Dokonce se
tam v některých případech mohou vyskytovat mnohem častěji než na přirozených
stanovištích nebo v pískovnách. Zejména kvůli tomu, že ve volné krajině již tak velké
plochy nezarostlého jemného a sypkého substrátu jako na odkalištích nenajdeme.
To je případ velmi vzácného svižníka písčinného, u něhož velkou většinu současných
lokalit v ČR tvoří právě odkaliště. Podrobnějších průzkumů dalších brouků
žijících na odkalištích je zatím málo, přesto lze jmenovat další na ně vázané druhy,
např. zranitelného kovaříka Dicronychus equisetioides, téměř ohroženého kovaříka
Cardiophorus asellus, nebo téměř ohroženého střevlíka Nebria livida. Rovněž tyto
druhy vyžadují větší plochy holého substrátu.
Těžebny jílů a kaolínu hostí také řadu ohrožených druhů. Cennými stanovišti
jsou zde podobně jako v pískovnách řídké trávníky nebo živinami chudé mokřady.
Z druhů vázaných na tyto těžebny můžeme jmenovat např. zranitelného svižníka
německého (Cylindera germanica), ohroženého šídlatce Bembidion laticolle nebo
ohroženého vyklenulce Curimopsis paleata. Z podobných důvodů jako v pískovnách
se i v těchto těžebních prostorech může dařit majkám.
Zajímavými lokalitami se mohou stát i výsypky po těžbě uhlí. Žijí na nich např.
druhy preferující holý substrát, jako kriticky ohrožený kovařík Zorochros meridionalis,
i mizející druhy stepních trávníků, např. ohrožený rýhonosec Mecaspis alternans
nebo zranitelný kovařík Quasimus minutissimus.
Specifickým typem prostředí jsou těžená rašeliniště. Zde je třeba rozlišit různé
typy těžby. Těžba v malém měřítku tzv. borkováním vedla v minulosti k žádoucímu
rozvolňování stejnorodých lesních porostů a podpoře některých rašeliništních druhů
vyžadujících osluněné plochy (ty však bohužel nyní často zarůstají lesem kvůli
umělému odvodnění řady lokalit). Na takto těžených rašeliništích se tak mohou vyskytovat
např. zranitelné druhy střevlík lesklý (Carabus nitens) a střevlík Agonum
ericeti, nebo ohrožení krytohlav Cryptocephalus vittatus a dřepčík Chaetocnema
sahlbergi. Naproti tomu strojová velkoplošná těžba tzv. frézováním obvykle vytváří
rozsáhlé chudé a stejnorodé plochy s velmi nízkou pravděpodobností obnovy rašelinného
procesu. Dochází k takřka úplnému odvodnění lokality a odtěžení celé vrstvy
rašeliny. Na frézovaných lokalitách se mohou dočasně někteří brouci namnožit,
zejména druhy vázáné na velké otevřené plochy, jako např. téměř ohrožený svižník
lesní (Cicindela sylvatica) nebo zranitelný střevlíček Cymindis vaporariorum. Větší