Ukázka z knihy - Vyšehrad

Ferdinand I., římský, český a uherský
král. Jezdecký portrét na medaili
Kryštofa Füssla z roku 1541.
rožmberské budoucnosti se tedy mohl stát Jošt III., ale i on zůstával až
do čtyřicítky svobodný. Konečně v roce 1529, kdy došlo k obnovení starého
rodového řádu, se rozhodl oženit s Bohunkou, původním jménem
Vendelínou, která pocházela ze starobylého rodu Starhemberků. Byl to
svazek hodný Rožmberka, nebo Starhemberkové odvozovali svůj původ
od někdejších štýrských vévodů a patřili k předním aristokratům v alpských
zemích. Avšak první Joštovo manželství mělo krátké trvání. V lednu
1530 se z něho narodila dcera Anna, pozdější cho českého nejvyššího
kancléře Jáchyma z Hradce, ale matka zaplatila porod vlastním
životem. Jošt i nadále postrádal mužského dědice. 12
Nyní vstoupily do hry vyšší zájmy habsburské vládnoucí dynastie.
Nedávno nastolený král Ferdinand I. měl na přelomu dvacátých a třicátých
let 16. věku vážné starosti s udržením volného svazku česko-rakousko-uherského
soustátí proti vnějším nepřátelům, ale také proti opozičním
silám uvnitř svých zemí. Ve složitém střetání centralizačních
a odstředivých tendencí v monarchii musel počítat s každým činitelem,
který by mohl podpořit panovníkovy záměry. Nebylo mu proto lhostejné,
jaký osud potká nejpřednější velmožský rod, který se na stranu Ferdinanda
I. přiklonil už před jeho nástupem na český trůn. Jestliže za prvním
Joštovým sňatkem lze králův zájem jen tušit – zřejmě nikoli náhodou
se stala Ferdinandova cho, královna Anna Jagellonská, kmotrou
Joštovy dcery – pak na cestě k druhému manželství je Habsburkova iniciativa
jasně patrná. 13 28