Ukázka z knihy - Vyšehrad

Jáchyma z Hradce, 37 a Viléma, jenž studoval na pasovské katedrální
škole, 38 žila opět celá rodina společně. Roční penze 400 kop míšeňských
grošů a důchody z krumlovského špitálního statku poskytovaly matce
dostatečný hmotný základ k výchově dětí, na jejichž zaopatření uvolňovali
poručníci podle vlastního uvážení ještě další finanční prostředky.
Šestiletý Petr Vok a jeho tři starší sestry pobývali od té doby střídavě na
hradě a v matčině domě na českokrumlovském Latráně. V tomto prostředí
lze vysledovat alespoň některé podněty, jež ovlivňovaly okruh
zájmů posledního Rožmberka v mladším školním věku. 39
Hlavní rodová rezidence si ve čtyřicátých letech 16. století uchovávala
vzezření středověkého hradu, který přes svou rozlehlost a vznešenou
polohu rychle vycházel z módy. Avšak jeho vnitřní vybavení nepostrádalo
rysy pohodlí a přepychu. Malý Petr Vok se tu pohyboval v prostorných
klenutých komnatách, vyzdobených koberci na stěnách a hodovních
stolech, běhal po nádvořích zalidněných dvorským služebnictvem
a šlechtickými návštěvníky, jichž ovšem v době úsporného hospodaření
nebylo příliš mnoho. Při bohoslužbách navštěvoval gotickou hradní
kapli svatého Jiří, která hýřila drahocennými monstrancemi a jiným liturgickým
náčiním ze zlata, stříbra, perel, křišálu a drahokamů. Jeho
katoličtí předkové na vybavení kaple neskrblili a nashromáždili v ní poklady
přitažlivé uměleckým zhotovením i posvátnou tajemností relikvií.
Leč doba bouřlivého náporu reformace již vášnivému sběratelství pozůstatků
svatých valně nepřála. Domnělé trny z Kristovy koruny, „zub svaté
Kateřiny“ a jiné ostatky posloužily při názorné výuce základům náboženství,
ale v příslušnících tehdy nastupující generace nedokázaly
vyvolat hlubší dojem. U Petra Voka snad právě styk s takovými relikviemi,
jako byl „zub některé svaté“, o jejichž původu neměli ponětí ani staří
rožmberští dvořané, zaséval první zrnka pochybností.
Rané doteky s mytologií, historií a vzdálenými kraji zprostředkovávaly
i předměty každodenní nebo sváteční potřeby – soupravy koflíků
a číší s vyobrazeními biblických námětů i s výjevy ze života světců. Mezi
nimi se zvláště často objevoval svatý Václav, patron české země. Nechyběla
tu však ani znázornění Turků či tanečních zábav, která usměrňovala
dětskou představivost k světským strastem i zábavám. Na malého
chlapce jistě zvláš silně zapůsobily také konírny a soubory zbraní.
Početná brnění připomínala středověké rytířské tradice a vyzařovala
romantiku slavnostních turnajů, ale k soudobému vojenství měly mnohem
blíže bohaté zásoby palných zbraní. Zvláště děla v krumlovské
zbrojnici, „cajkhauzu“, připomínala, že ani rožmberští vladaři nejsou
38