Číslo 6 - Notářská komora České republiky
Číslo 6 - Notářská komora České republiky
Číslo 6 - Notářská komora České republiky
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
JUDIKATURA<br />
Ad Notam 6/2010<br />
č. j. 13 D 212/2005-59, bylo záznamem<br />
zapsáno do katastru nemovitostí vlastnické<br />
právo dědiců zůstavitelky k předmětným<br />
nemovitostem.<br />
Podle ustanovení § 1 odst. 1 zákona<br />
č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických<br />
a jiných věcných práv k nemovitostem,<br />
ve znění pozdějších předpisů<br />
(dále již jen „zákon č. 265/1992 Sb.“),<br />
k nemovitostem evidovaným v katastru<br />
nemovitostí <strong>České</strong> <strong>republiky</strong> (dále<br />
jen „katastr“) se zapisuje vlastnické právo,<br />
zástavní právo, právo odpovídající<br />
věcnému břemeni a předkupní právo<br />
s účinky věcného práva.<br />
Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona<br />
č. 265/1992 Sb. práva uvedená v § 1<br />
odst. 1 se zapisují do katastru nemovitostí<br />
zápisem vkladu práva nebo<br />
výmazu vkladu práva (dále jen „vklad“),<br />
pokud tento zákon nestanoví jinak.<br />
Podle ustanovení § 2 odst. 2 zákona<br />
č. 265/1992 Sb. práva uvedená v § 1<br />
odst. 1 vznikají, mění se nebo zanikají<br />
dnem vkladu do katastru, pokud<br />
občanský zákoník nebo jiný zákon<br />
nestanoví jinak.<br />
Podle ustanovení § 5 odst. 1 zákona<br />
č. 265/1992 Sb., katastrální úřad<br />
v řízení o povolení vkladu před svým<br />
rozhodnutím zkoumá, zda a) navrhovanému<br />
vkladu není na překážku stav<br />
zápisů v katastru, b) navrhovaný vklad<br />
je odůvodněn obsahem předložených<br />
listin, c) právní úkon týkající se převodu<br />
vlastnického práva nebo zřízení nebo<br />
zániku jiného práva je určitý a srozumitelný,<br />
d) právní úkon je učiněn<br />
v předepsané formě, e) účastníci řízení<br />
jsou oprávněni nakládat s předmětem<br />
právního úkonu, f) účastník řízení není<br />
omezen právními předpisy, rozhodnutím<br />
soudu nebo rozhodnutím státního<br />
orgánu ve smluvní volnosti týkající se<br />
věci, která je předmětem právního úkonu,<br />
g) k právnímu úkonu účastníka řízení<br />
byl udělen souhlas podle zvláštního<br />
předpisu. Katastrální úřad tyto skutečnosti<br />
zkoumá ke dni podání návrhu na<br />
vklad.<br />
Podle § 5 odst. 2 zákona č. 265/1992 Sb.<br />
jestliže jsou podmínky vkladu splněny,<br />
katastrální úřad rozhodne, že se vklad<br />
povoluje; v opačném případě, jakož<br />
i tehdy, ztratil-li návrh podle zvláštního<br />
zákona své právní účinky, návrh zamítne.<br />
Podle § 7 odst. 1 věta první zákona<br />
č. 265/1992 Sb. práva uvedená v § 1<br />
odst. 1, která vznikla, změnila se nebo<br />
zanikla ze zákona, rozhodnutím státního<br />
orgánu, příklepem licitátora na<br />
veřejné dražbě, vydržením, přírůstkem<br />
a zpracováním, se zapisují záznamem<br />
(dále jen „záznam“) údajů na základě<br />
listin vyhotovených státními orgány<br />
a jiných listin, které podle zvláštních<br />
předpisů potvrzují nebo osvědčují<br />
právní vztahy, do katastru.<br />
Katastrální úřad v řízení o povolení<br />
vkladu nezkoumá platnost smlouvy, ale<br />
zkoumá listinu, na základě které má být<br />
vklad povolen, pouze z hledisek v zákoně<br />
taxativně vymezených. Z jiných<br />
důvodů není oprávněn v žádném případě<br />
listinu zkoumat. Podmínky taxativně<br />
vymezené ustanovením § 5 odst. 1<br />
zákona č. 265/1992 Sb., jejichž splnění<br />
je předpokladem povolení vkladu (§ 5<br />
odst. 2 zákona č. 265/1992 Sb.), zkoumá<br />
katastrální úřad ke dni podání návrhu<br />
na vklad (§ 5 odst. 1 věta druhá zákona<br />
č. 265/1992 Sb.); k tomuto dni se pak<br />
také váží účinky vkladu (§ 2 odst. 3 věta<br />
první zákona č. 265/1992 Sb.) [srov. stanovisko<br />
Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.<br />
6. 2000, sp. zn. Cpjn 38/98, uveřejněné<br />
ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek<br />
pod č. 44, ročník 2000].<br />
Dědictví se podle § 460 obč. zák. nabývá<br />
smrtí fyzické osoby, tj. zůstavitele.<br />
K nabytí dědictví zůstavitelovým<br />
dědicem však nedochází jen na základě<br />
smrti zůstavitele. Právní úprava<br />
dědického práva vychází z principu<br />
ingerence státu při nabývání dědictví;<br />
předpokládá mimo jiné, že dědictví po<br />
každém zůstaviteli musí být soudem<br />
projednáno a rozhodnuto.<br />
Řízení o dědictví, jehož smyslem<br />
a účelem je zjištění okruhu zůstavitelových<br />
dědiců a rozsahu aktiv a pasiv<br />
dědictví zůstavitelem zanechaného,<br />
končí usnesením o dědictví (srov.<br />
§ 175s odst. 1 o. s. ř.). Bez ohledu na<br />
to, jaká uplynula od smrti zůstavitele<br />
do vydání usnesení doba, se jím<br />
deklarují právní vztahy s účinností ke<br />
dni smrti zůstavitele.<br />
I účinky zápisu vlastnického práva<br />
dědiců k nemovitostem původně (ke<br />
dni smrti) náležejícím zůstaviteli do<br />
katastru nemovitostí činěného katastrálním<br />
úřadem záznamem podle usnesení<br />
soudu o dědictví se samozřejmě<br />
vztahují jen a pouze ke dni smrti zůstavitele<br />
(§ 7 odst. 1 věta první zákona<br />
č. 265/1992 Sb.).<br />
Jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto,<br />
nemůže být v rozsahu závaznosti<br />
výroku rozsudku, usnesení nebo platebního<br />
rozkazu pro účastníky a popřípadě<br />
jiné osoby, vyplývající z ustanovení<br />
§ 159a odst.1, 2 a 3 o. s. ř., věc projedná-<br />
18 www.nkcr.cz
Change language