Číslo 6 - Notářská komora České republiky
Číslo 6 - Notářská komora České republiky
Číslo 6 - Notářská komora České republiky
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
ZE ZAHRANIČÍ<br />
Ad Notam 6/2010<br />
Informace o snaze propojit<br />
registry závětí v Evropě<br />
VIZE SPOLEČNÉ EVROPY S SEBOU PŘINÁŠÍ<br />
I SNAHU UMOŽNIT OBČANŮM STÁTŮ EVROPSKÉ<br />
UNIE DOHLEDAT ZÁVĚŤ PO SMRTI ZŮSTAVITELE<br />
V KTERÉKOLIV ČLENSKÉ ZEMI.<br />
V roce 2005 byla proto z podnětu Rady notářství Evropské<br />
unie (CNUE) o propojení národních registrů závětí vytvořena<br />
Asociace Evropské sítě rejstříků závětí (ARERT jako zkratka<br />
francouzského názvu „L´Association du Réseau Européen<br />
des Registres Testamentaires“, nebo ENRWA jako zkratka<br />
anglického názvu „European Network of Registers of Wills<br />
Association“), nezisková organizace, jejímiž zakládajícími<br />
členy jsou notářství Belgie, Francie a Slovinska.<br />
V současné době ARERT/ENRWA sdružuje 14 evropských<br />
notářství, kterými jsou: Belgie, Bulharsko, Francie, Itálie, Portugalsko,<br />
Rumunsko a Slovinsko se statutem řadových členů,<br />
Chorvatsko, Španělsko, Lotyšsko, Nizozemí a Polsko se statutem<br />
pozorovatelů a dále Švýcarsko a v Rusku oblast spadající<br />
pod Notářskou komoru v Petrohradu se statutem spolupracovníků.<br />
Tato organizace byla založena s cílem umožnit spolupráci<br />
mezi evropskými zeměmi, která se týká poskytování<br />
elektronických informací o existenci závětí, resp. pořízení<br />
pro případ smrti. Základní principy tohoto projektu vycházejí<br />
především z Basilejské úmluvy o zřízení systému evidence<br />
závětí ze dne 16. 5. 1972, z Washingtonské úmluvy ze dne 26.<br />
10. 1973, jejichž smluvním státem se Česká republika doposud<br />
nestala, a z Haagské úmluvy ze dne 5. 10. 1961, jejímž<br />
smluvním státem Česká republika je.<br />
Cílem organizace ARERT/ENRWA je především vytvoření<br />
elektronické sítě, která by propojila registry závětí, jež existují<br />
v jednotlivých členských zemích tak, aby notář jednoho<br />
členského státu mohl zjistit elektronickým dotazem prostřednictvím<br />
svého národního registru závětí, zda existuje<br />
pořízení pro případ smrti v jiném členském státě. Národní<br />
registr závětí dotazujícího notáře by se tak propojil s národním<br />
registrem závětí dotazovaného státu a měl by automaticky<br />
odpovědět dotazujícímu se notáři prostřednictvím jeho<br />
národního registru. Vzhledem k tomu, že existují technické<br />
i právní překážky tohoto propojení mezi jednotlivými státy<br />
EU, byla vytvořena zjednodušená aplikace tohoto systému,<br />
která spočívá v podstatě ve vytvoření kontaktních míst<br />
u každého národního registru závětí. Jediný rozdíl je v tom,<br />
že odpovědi jsou vypracovány manuálně, tj. za pomoci lidského<br />
faktoru, a odesílány elektronicky.<br />
Organizace ARERT/ENRWA dále iniciovala projekt „Evropa<br />
a závěti“, který spolufinancovala Evropská komise v rámci<br />
speciálního programu „Civilní justice“ 2007-2013, přičemž<br />
oficiálním partnerem ARERT/ERNWA vůči Evropské komisi je<br />
právě CNUE.<br />
V rámci tohoto projektu došlo ke shromáždění příslušných<br />
informací o registrech závětí, které existují v jednotlivých<br />
členských zemích Evropy. Výsledkem je přehled o tom,<br />
jak funguje způsob evidence, zápisy a vyhledávání závětí<br />
v jednotlivých státech EU včetně subjektu, který registr<br />
vede, a praktický návod pro evropské občany v jejich jazyce<br />
(a vždycky však ve francouzštině a v angličtině), který je možno<br />
najít na stránkách www.arert.eu. Tyto stránky v případě<br />
potřeby takových informací doporučuji vaší pozornosti.<br />
Situace v jednotlivých evropských zemích byla shrnuta<br />
též v rámci podrobné Závěrečné zprávy programu „Evropa<br />
a závěti“, která obsahuje kromě podrobného vysvětlení principů<br />
fungování propojení registrů závětí na bázi technické<br />
i legislativní též porovnání právních úprav jednotlivých členských<br />
států a rozebírá překážky, které propojení jednotlivých<br />
registrů brání. Jedním ze zásadních argumentů, proč se Česká<br />
ani Slovenská republika (a též např. Rakousko) projektu<br />
propojení registrů závětí neúčastní je především skutečnost,<br />
že princip propojení nevyžaduje, aby národní registr, jehož<br />
prostřednictvím se dotazující notář připojuje, zkoumal jeho<br />
oprávnění tento dotaz provést, neboť informace o existenci<br />
závěti, resp. posledního pořízení po smrti zůstavitele, nejsou<br />
považovány ve většině států Evropy, na rozdíl od jmenovaných<br />
států, za informace neveřejné. Za neveřejný je považován<br />
až jejich obsah. ■<br />
JUDr. Martina Herzánová,<br />
notářka v Praze a členka<br />
Mezinárodní komise NK ČR<br />
32 www.nkcr.cz