Obecná mineralogie - Katedra geologie UP

10
Obr. 9. Bodové poruchy ve struktuře reálných krystalů: nahrazení atomu neboli substituce (a),
umístění atomu v intersticiální poloze (b), vakance (c), Frenkelova porucha (d)
a Schottkyho porucha (e).
Existuje celá řada typů poruch ideální krystalové struktury, z nichž nejběžnější jsou
bodové poruchy a dislokace. Bodové poruchy různých typů znázorňuje obr. 9. V reálné
krystalové struktuře je vždy přítomen určitý počet cizích atomů (nevyjádřených
v idealizovaném chemickém vzorci minerálu), které zaujímají polohy, jež jsou v ideální
krystalové struktuře vyhrazené jiným atomům. Uvedené nahrazování či zastupování se
označuje jako substituce a je schematicky znázorněno na obr. 9a - protože substituce je velmi
rozšířeným jevem a z hlediska mineralogie je neobyčejně významná, bude detailně vyložena
v kapitole 2.4. Ideální krystalová struktura je narušována i přítomností atomů v tzv.
intersticiálních (vmezeřených) polohách (obr. 9b) nebo vakancemi, tj. neobsazenými
atomovými polohami v krystalové struktuře (obr. 9c). Při tepelných vibracích struktury se
atom může ze své rovnovážné polohy vychýlit natolik, že zůstane v intersticiální poloze
a zanechá po sobě vakanci - tato kombinace intersticiálního atomu s vakancí se označuje jako
Frenkelova porucha (obr. 9d); obdobně vzniká Schottkyho porucha (obr. 9e), při níž však
atom vystoupí až na povrch krystalu. Je pochopitelné, že bodové poruchy se ve svém okolí
projevují vždy určitou deformací krystalové struktury (v porovnání s ideální strukturou).
Dislokace jsou v podstatě dvou základních typů: jde o hranové a šroubové dislokace, jejichž
charakter a možný způsob vzniku je zřejmý z obr. 10.