Obecná mineralogie - Katedra geologie UP

19
Obr. 16. Krystal chalkantitu se středem souměrnosti.
Rovina souměrnosti je plocha procházející středem krystalu, která ztotožňuje dvě
stejnocenné plochy pomocí zrcadlení. Rovina souměrnosti dělí krystal na dvě zrcadelně stejné
poloviny. Krystal sádrovce na obr. 17 je souměrný podle předozadně orientované roviny
souměrnosti, která je zvýrazněna šrafováním. Krystal může mít maximálně 9 rovin
souměrnosti. Symbolem roviny souměrnosti je písmeno m.
Obr. 17. Rovina souměrnosti (vyznačená šrafováním) probíhající krystalem sádrovce.
Osa souměrnosti (označovaná též jako gyra) prochází středem krystalu. Otáčením kolem
této osy o 360° převádíme krystal několikrát do pozice stejnocenné s pozicí výchozí. Podle
toho, kolikrát přejde krystal při otočení o 360° do stejnocenné pozice, rozlišujeme dvojčetnou,
trojčetnou, čtyřčetnou a šestičetnou osu souměrnosti - četnost osy je dána poměrem 360°/α,
kde α je nejmenší úhel pootočení, při němž dojde k převedení krystalu z výchozí pozice do
pozice stejnocenné s pozicí výchozí.
Dvojčetná osa souměrnosti se označuje též jako digyra (obr. 18a). Úhel otočení α = 180°.
Krystal může mít maximálně 6 dvojčetných os souměrnosti. Symbolem této osy je číslice 2
(odpovídající její četnosti).
Trojčetná osa souměrnosti se označuje též jako trigyra (obr. 18b). Úhel otočení α = 120°.
Krystal může mít maximálně 4 trojčetné osy souměrnosti. Symbolem této osy souměrnosti je
číslice 3.