K dostánà v lékárnách. VÃce na www.alfalekarna.cz - DÄ›tský lékaÅ™
K dostánà v lékárnách. VÃce na www.alfalekarna.cz - DÄ›tský lékaÅ™
K dostánà v lékárnách. VÃce na www.alfalekarna.cz - DÄ›tský lékaÅ™
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Zprávu uvítal ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavel Horák. „V rámci<br />
stabilizace veřejných fi<strong>na</strong>ncí byly platby za státní pojištěnce zmrazeny <strong>na</strong><br />
dva roky. Každé nové <strong>na</strong>výšení nám pomůže.“<br />
Dalším zdrojem peněz do zdravotnictví <strong>na</strong> odvrácení možné krize fi<strong>na</strong>ncí,<br />
jak informoval Janota, může být zrušení maximálního vyměřovacího<br />
základu pro odvod zdravotního pojištění.<br />
„Každý, kdo dnes bere asi 90 tisíc korun měsíčně, se dostává <strong>na</strong>d současný<br />
strop,“ řekl Janota. Což z<strong>na</strong>mená, že po jeho překročení už pojištění<br />
neplatí a neplatí ho za něj ani zaměst<strong>na</strong>vatel. Pokud by tento strop byl<br />
zrušen, umožnilo by to jeho zvýšení ze současného čtyř- <strong>na</strong> pětinásobek<br />
průměrného platu v zemi.<br />
„Toto zvýšení by zdravotnímu pojištění mohlo přinést zhruba 2 až 2,5 miliardy<br />
korun,“ řekl Janota s tím, že zrušení stropu je možné zavést nejdříve<br />
ve třetím čtvrtletí letošního roku.<br />
Ministryně zdravotnictví Filipiová nechce zatím o balíčku opatření, který<br />
chystá spolu s ministerstvem fi<strong>na</strong>ncí, hovořit. „Předložíme ho maximálně<br />
do 14 dnů. Teď se o něm jedná,“ řekla včera Právu.<br />
Jak jsme již ve čtvrtek uvedli, ČSSD volá po zvýšení daní lidem, kteří si<br />
vydělají přes sto tisíc měsíčně. A kritizuje také zmíněný strop <strong>na</strong> placení<br />
pojistného. Po dosažení příjmu 1 034 880 Kč (tento strop platí od led<strong>na</strong><br />
2008) totiž člověk pojištění dál neodvání a neplatí ho ani zaměst<strong>na</strong>vatel.<br />
To odpovídá měsíčnímu výdělku už <strong>na</strong>d 86 240 Kč.<br />
Zdroj: Právo 27.2.2009<br />
■<br />
astma začíná před porodem<br />
Objev by mohl vést k vývoji testu náchylnosti k astmatu u velmi malých<br />
dětí. Zplodiny z dopravy způsobují genetické změny v těle matky a zvyšují<br />
tak pravděpodobnost výskytu astmatu u dítěte, <strong>na</strong>z<strong>na</strong>čuje nový výzkum.<br />
Vyspělé země se úspěšně potýkají s většinou nemocí a moderní zdravotnictví<br />
snižuje výskyt historických zabijáků <strong>na</strong> rekordně nízkou míru, ale<br />
<strong>na</strong>jdou se i výjimky. Například o astma. Toto chronické onemocnění je <strong>na</strong><br />
vzestupu prakticky ve všech rozvinutých zemích. A věda zatím nedokáže<br />
odpovědět <strong>na</strong> otázku, jak přesně vzniká.<br />
Rozhodně už se ale ukázalo, že čistota prostředí má <strong>na</strong> výskytu nemoci<br />
výrazný podíl (viz). Zřejmě i proto, že i tak banální věc jako „špatný<br />
vzduch“ dokáže pořádně zahýbat s funkcí <strong>na</strong>šich genů.<br />
To ukazuje i nová studie několika desítek matek a jejich děti z chudých<br />
oblastí New Yorku, zveřejněná v odborném časopise PLoS ONE. Oblasti<br />
jako jižní Bronx nebo severní Manhatann představují oblasti s nejvyšším<br />
výskytem astmatu ve Spojených státech. Těmito potížemi trpí více než<br />
čtvrti<strong>na</strong> dětí, které se tu <strong>na</strong>rodí.<br />
Souvislosti vyčtené z pupečníkové krve Vědci nejprve u těhotných žen<br />
pomocí monitorů, které nosily s sebou, sledovali, do jaké míry byly vystaveny<br />
zplodinám z výfukových plynů. Výzkumníci se zaměřili <strong>na</strong> látky ze<br />
skupin polycyklických aromatických uhlovodíků (oz<strong>na</strong>čovaných obvykle<br />
anglickou zkratkou PAH). Jde o produkty nedoko<strong>na</strong>lého spalování paliv<br />
v motoru. Už podle starších vědeckých prací velké dávky těchto látek<br />
zvyšují pravděpodobnost některých onemocnění včetně astmatu.<br />
Následně odebrali ženám vzorky pupečníkové krve a hledali v nich, jaké<br />
stopy zanechaly zplodiny <strong>na</strong> genetické mašinerii, která se stará o hladký<br />
chod <strong>na</strong>šich těl.<br />
U více než 70 procent žen, které byly vystaveny vyšším dávkám látek ze<br />
skupiny PAH, odborníci identifikovali i změny v „rychlosti fungování“ jistého<br />
genu. Stejně tak platilo i opačné tvrzení, že u více než 80 procent žen<br />
ze skupiny, která nebyla vystave<strong>na</strong> vysokým hodnotám zplodin, k těmto<br />
změnám v funkci genů nedošlo.<br />
Dobrý originál, ale špatný překlad Postižený gen oz<strong>na</strong>čovaný jako ACSL3<br />
pracuje především v buňkách plic a leží v části <strong>na</strong>šeho genetického kódu,<br />
V o X P E D I A T R I A E<br />
která podle jiných nových studií souvisí s rizikem výskytu u dané osoby.<br />
Zřejmě se podílí <strong>na</strong> tvorbě buněčných membrán.<br />
Zplodiny z ovzduší patrně ještě v těle matky způsobí „přeprogramování“<br />
tohoto genu, soudí vědci, které vedl Shuk-mei Ho z univerzity v Cincin<strong>na</strong>ti.<br />
Její potomek si tak do života odnese nechtěné dědictví, které později<br />
vede k vývojovým abnormalitám v jeho plicní tkání a tím vývoji astmatu.<br />
Nedojde přitom ovšem k poškození genu samého, tedy k přeházení jednotlivých<br />
písmen genetického kódu. Postiženy jsou jenom mechanismy,<br />
které regulují překlad genu do látky aktivně působící v <strong>na</strong>šem těle. Jde<br />
o příklad tzv. epigenetických změn, jejichž výz<strong>na</strong>m pro fungování organismů<br />
věda zatím nedokáže plně popsat. Podle všeho ale představují pružný<br />
mechanismus, jak regulovat funkci genetického kódu.<br />
Gen včasného varování Objev zatím rozhodně nepovede k nové léčbě<br />
astmatu. Ale mohl by posloužit při prevenci. Vědci doufají, že by se jim<br />
mohlo podařit vyvinout nenáročný a s<strong>na</strong>d i levný test pupečníkové krve,<br />
který by umožnil určit dávno před prvním projevem nemoci děti v největším<br />
ohrožení astmatem.<br />
Alespoň také vysvětluje, proč trpí astmatem především děti z oblastí<br />
s výz<strong>na</strong>mným znečištěním, jak dokládají statistiky. Ty ovšem nemohly<br />
zjistit, jakou roli hraje <strong>na</strong>rušení funkce jednoho genu.<br />
Nejbližším krokem ovšem bude potvrzení závěrů studie <strong>na</strong> podstatně<br />
větším množství osob. Astma je totiž komplikované onemocnění a auta<br />
za okny podle všeho nejsou jediným faktorem jeho vzniku.<br />
Zdroj: LN 16.2.2009<br />
■<br />
Vědci zakroutili chřipce krčkem<br />
Hned dva vědecké týmy nezávisle <strong>na</strong> sobě objevily protilátky <strong>na</strong> široké<br />
spektrum chřipkových virů. Zabraly by proti viru „španělské chřipky“,<br />
který v letech 1918 a 1919 zabil asi 50 milionů lidí. Neodolala by jim<br />
ani současná „ptačí chřipka“ vyvolaná virem H5N1.<br />
Achillova pata pod „hlavičkou“<br />
Imunitní systém reaguje při setkání s chřipkovým virem <strong>na</strong> jeho povrchovou<br />
bílkovinu hemaglutinin. Ten slouží viru k uchycení <strong>na</strong> povrchu lidské<br />
buňky a k vyslání virové dědičné informace do nitra hostitele. Virus buňku<br />
ovládne a promění v továrnu <strong>na</strong> nové virové částice. Protilátky vyrobené<br />
imunitním systémem se <strong>na</strong> hemaglutinin <strong>na</strong>vážou a tím jej vyřadí z činnosti.<br />
Bohužel, drtivá větši<strong>na</strong> protilátek se váže <strong>na</strong> „hlavičku“ hemaglutininové<br />
molekuly, která podléhá rychlým změnám. Pro imunitní systém představuje<br />
„hlavička“ hemaglutininu pohyblivý terč. Proto nemá obra<strong>na</strong><br />
<strong>na</strong>vozená tvorbou protilátek ani dlouhé trvání, ani univerzální platnost<br />
pro různé viry. Tým vedený Waynem Marascem z Harvard Medical School<br />
<strong>na</strong>šel <strong>na</strong> molekule hemaglutininu místo, které je překvapivě stabilní.<br />
Nachází se <strong>na</strong> „krčku“ hemaglutininu. „Hlavička“ této molekuly rozhoduje<br />
o <strong>na</strong>vázání viru <strong>na</strong> lidské buňky a funguje i po poměrně rozsáhlých<br />
obměnách. „Krček“ sehrává klíčovou roli při vnášení dědičné informace<br />
viru do <strong>na</strong>kažené buňky a je <strong>na</strong> výz<strong>na</strong>mnější změny velice háklivý. Stačí<br />
jen malá obmě<strong>na</strong> a virus už svou dědičnou informaci do <strong>na</strong>padené buňky<br />
nepropašuje. Větši<strong>na</strong> virů s pozměněným „krčkem“ hemaglutininu je<br />
proto defektní a evoluce je vymýtí.<br />
Marasco a jeho spolupracovníci <strong>na</strong>šli protilátky, které se vážou <strong>na</strong> „krček“<br />
hemaglutininu. Při testech <strong>na</strong> myších podali zvířatům dávku smrtícího<br />
viru „ptačí chřipky“ a k tomu i protilátky proti hemaglutininovému „krčku“.<br />
Větši<strong>na</strong> myší životu nebezpečnou infekci přežila. Protilátky zabíraly, i když<br />
byly myším podány až tři dny po nákaze virem, píše Marasco s kolegy<br />
v časopise Nature Structural and Molecular Biology.<br />
Prakticky současně zveřejnil výsledky podobného výzkumu v týdeníku<br />
Science tým Ia<strong>na</strong> Wilso<strong>na</strong> ze Scripps Research Institute v americkém San<br />
VoX PeDiaTriae • březen/2009 • č. 3 • ročník 9 47