15.11.2012 Views

K dostání v lékárnách. Více na www.alfalekarna.cz - Dětský lékař

K dostání v lékárnách. Více na www.alfalekarna.cz - Dětský lékař

K dostání v lékárnách. Více na www.alfalekarna.cz - Dětský lékař

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

Zprávu uvítal ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavel Horák. „V rámci<br />

stabilizace veřejných fi<strong>na</strong>ncí byly platby za státní pojištěnce zmrazeny <strong>na</strong><br />

dva roky. Každé nové <strong>na</strong>výšení nám pomůže.“<br />

Dalším zdrojem peněz do zdravotnictví <strong>na</strong> odvrácení možné krize fi<strong>na</strong>ncí,<br />

jak informoval Janota, může být zrušení maximálního vyměřovacího<br />

základu pro odvod zdravotního pojištění.<br />

„Každý, kdo dnes bere asi 90 tisíc korun měsíčně, se dostává <strong>na</strong>d současný<br />

strop,“ řekl Janota. Což z<strong>na</strong>mená, že po jeho překročení už pojištění<br />

neplatí a neplatí ho za něj ani zaměst<strong>na</strong>vatel. Pokud by tento strop byl<br />

zrušen, umožnilo by to jeho zvýšení ze současného čtyř- <strong>na</strong> pětinásobek<br />

průměrného platu v zemi.<br />

„Toto zvýšení by zdravotnímu pojištění mohlo přinést zhruba 2 až 2,5 miliardy<br />

korun,“ řekl Janota s tím, že zrušení stropu je možné zavést nejdříve<br />

ve třetím čtvrtletí letošního roku.<br />

Ministryně zdravotnictví Filipiová nechce zatím o balíčku opatření, který<br />

chystá spolu s ministerstvem fi<strong>na</strong>ncí, hovořit. „Předložíme ho maximálně<br />

do 14 dnů. Teď se o něm jedná,“ řekla včera Právu.<br />

Jak jsme již ve čtvrtek uvedli, ČSSD volá po zvýšení daní lidem, kteří si<br />

vydělají přes sto tisíc měsíčně. A kritizuje také zmíněný strop <strong>na</strong> placení<br />

pojistného. Po dosažení příjmu 1 034 880 Kč (tento strop platí od led<strong>na</strong><br />

2008) totiž člověk pojištění dál neodvání a neplatí ho ani zaměst<strong>na</strong>vatel.<br />

To odpovídá měsíčnímu výdělku už <strong>na</strong>d 86 240 Kč.<br />

Zdroj: Právo 27.2.2009<br />

■<br />

astma začíná před porodem<br />

Objev by mohl vést k vývoji testu náchylnosti k astmatu u velmi malých<br />

dětí. Zplodiny z dopravy způsobují genetické změny v těle matky a zvyšují<br />

tak pravděpodobnost výskytu astmatu u dítěte, <strong>na</strong>z<strong>na</strong>čuje nový výzkum.<br />

Vyspělé země se úspěšně potýkají s většinou nemocí a moderní zdravotnictví<br />

snižuje výskyt historických zabijáků <strong>na</strong> rekordně nízkou míru, ale<br />

<strong>na</strong>jdou se i výjimky. Například o astma. Toto chronické onemocnění je <strong>na</strong><br />

vzestupu prakticky ve všech rozvinutých zemích. A věda zatím nedokáže<br />

odpovědět <strong>na</strong> otázku, jak přesně vzniká.<br />

Rozhodně už se ale ukázalo, že čistota prostředí má <strong>na</strong> výskytu nemoci<br />

výrazný podíl (viz). Zřejmě i proto, že i tak banální věc jako „špatný<br />

vzduch“ dokáže pořádně zahýbat s funkcí <strong>na</strong>šich genů.<br />

To ukazuje i nová studie několika desítek matek a jejich děti z chudých<br />

oblastí New Yorku, zveřejněná v odborném časopise PLoS ONE. Oblasti<br />

jako jižní Bronx nebo severní Manhatann představují oblasti s nejvyšším<br />

výskytem astmatu ve Spojených státech. Těmito potížemi trpí více než<br />

čtvrti<strong>na</strong> dětí, které se tu <strong>na</strong>rodí.<br />

Souvislosti vyčtené z pupečníkové krve Vědci nejprve u těhotných žen<br />

pomocí monitorů, které nosily s sebou, sledovali, do jaké míry byly vystaveny<br />

zplodinám z výfukových plynů. Výzkumníci se zaměřili <strong>na</strong> látky ze<br />

skupin polycyklických aromatických uhlovodíků (oz<strong>na</strong>čovaných obvykle<br />

anglickou zkratkou PAH). Jde o produkty nedoko<strong>na</strong>lého spalování paliv<br />

v motoru. Už podle starších vědeckých prací velké dávky těchto látek<br />

zvyšují pravděpodobnost některých onemocnění včetně astmatu.<br />

Následně odebrali ženám vzorky pupečníkové krve a hledali v nich, jaké<br />

stopy zanechaly zplodiny <strong>na</strong> genetické mašinerii, která se stará o hladký<br />

chod <strong>na</strong>šich těl.<br />

U více než 70 procent žen, které byly vystaveny vyšším dávkám látek ze<br />

skupiny PAH, odborníci identifikovali i změny v „rychlosti fungování“ jistého<br />

genu. Stejně tak platilo i opačné tvrzení, že u více než 80 procent žen<br />

ze skupiny, která nebyla vystave<strong>na</strong> vysokým hodnotám zplodin, k těmto<br />

změnám v funkci genů nedošlo.<br />

Dobrý originál, ale špatný překlad Postižený gen oz<strong>na</strong>čovaný jako ACSL3<br />

pracuje především v buňkách plic a leží v části <strong>na</strong>šeho genetického kódu,<br />

V o X P E D I A T R I A E<br />

která podle jiných nových studií souvisí s rizikem výskytu u dané osoby.<br />

Zřejmě se podílí <strong>na</strong> tvorbě buněčných membrán.<br />

Zplodiny z ovzduší patrně ještě v těle matky způsobí „přeprogramování“<br />

tohoto genu, soudí vědci, které vedl Shuk-mei Ho z univerzity v Cincin<strong>na</strong>ti.<br />

Její potomek si tak do života odnese nechtěné dědictví, které později<br />

vede k vývojovým abnormalitám v jeho plicní tkání a tím vývoji astmatu.<br />

Nedojde přitom ovšem k poškození genu samého, tedy k přeházení jednotlivých<br />

písmen genetického kódu. Postiženy jsou jenom mechanismy,<br />

které regulují překlad genu do látky aktivně působící v <strong>na</strong>šem těle. Jde<br />

o příklad tzv. epigenetických změn, jejichž výz<strong>na</strong>m pro fungování organismů<br />

věda zatím nedokáže plně popsat. Podle všeho ale představují pružný<br />

mechanismus, jak regulovat funkci genetického kódu.<br />

Gen včasného varování Objev zatím rozhodně nepovede k nové léčbě<br />

astmatu. Ale mohl by posloužit při prevenci. Vědci doufají, že by se jim<br />

mohlo podařit vyvinout nenáročný a s<strong>na</strong>d i levný test pupečníkové krve,<br />

který by umožnil určit dávno před prvním projevem nemoci děti v největším<br />

ohrožení astmatem.<br />

Alespoň také vysvětluje, proč trpí astmatem především děti z oblastí<br />

s výz<strong>na</strong>mným znečištěním, jak dokládají statistiky. Ty ovšem nemohly<br />

zjistit, jakou roli hraje <strong>na</strong>rušení funkce jednoho genu.<br />

Nejbližším krokem ovšem bude potvrzení závěrů studie <strong>na</strong> podstatně<br />

větším množství osob. Astma je totiž komplikované onemocnění a auta<br />

za okny podle všeho nejsou jediným faktorem jeho vzniku.<br />

Zdroj: LN 16.2.2009<br />

■<br />

Vědci zakroutili chřipce krčkem<br />

Hned dva vědecké týmy nezávisle <strong>na</strong> sobě objevily protilátky <strong>na</strong> široké<br />

spektrum chřipkových virů. Zabraly by proti viru „španělské chřipky“,<br />

který v letech 1918 a 1919 zabil asi 50 milionů lidí. Neodolala by jim<br />

ani současná „ptačí chřipka“ vyvolaná virem H5N1.<br />

Achillova pata pod „hlavičkou“<br />

Imunitní systém reaguje při setkání s chřipkovým virem <strong>na</strong> jeho povrchovou<br />

bílkovinu hemaglutinin. Ten slouží viru k uchycení <strong>na</strong> povrchu lidské<br />

buňky a k vyslání virové dědičné informace do nitra hostitele. Virus buňku<br />

ovládne a promění v továrnu <strong>na</strong> nové virové částice. Protilátky vyrobené<br />

imunitním systémem se <strong>na</strong> hemaglutinin <strong>na</strong>vážou a tím jej vyřadí z činnosti.<br />

Bohužel, drtivá větši<strong>na</strong> protilátek se váže <strong>na</strong> „hlavičku“ hemaglutininové<br />

molekuly, která podléhá rychlým změnám. Pro imunitní systém představuje<br />

„hlavička“ hemaglutininu pohyblivý terč. Proto nemá obra<strong>na</strong><br />

<strong>na</strong>vozená tvorbou protilátek ani dlouhé trvání, ani univerzální platnost<br />

pro různé viry. Tým vedený Waynem Marascem z Harvard Medical School<br />

<strong>na</strong>šel <strong>na</strong> molekule hemaglutininu místo, které je překvapivě stabilní.<br />

Nachází se <strong>na</strong> „krčku“ hemaglutininu. „Hlavička“ této molekuly rozhoduje<br />

o <strong>na</strong>vázání viru <strong>na</strong> lidské buňky a funguje i po poměrně rozsáhlých<br />

obměnách. „Krček“ sehrává klíčovou roli při vnášení dědičné informace<br />

viru do <strong>na</strong>kažené buňky a je <strong>na</strong> výz<strong>na</strong>mnější změny velice háklivý. Stačí<br />

jen malá obmě<strong>na</strong> a virus už svou dědičnou informaci do <strong>na</strong>padené buňky<br />

nepropašuje. Větši<strong>na</strong> virů s pozměněným „krčkem“ hemaglutininu je<br />

proto defektní a evoluce je vymýtí.<br />

Marasco a jeho spolupracovníci <strong>na</strong>šli protilátky, které se vážou <strong>na</strong> „krček“<br />

hemaglutininu. Při testech <strong>na</strong> myších podali zvířatům dávku smrtícího<br />

viru „ptačí chřipky“ a k tomu i protilátky proti hemaglutininovému „krčku“.<br />

Větši<strong>na</strong> myší životu nebezpečnou infekci přežila. Protilátky zabíraly, i když<br />

byly myším podány až tři dny po nákaze virem, píše Marasco s kolegy<br />

v časopise Nature Structural and Molecular Biology.<br />

Prakticky současně zveřejnil výsledky podobného výzkumu v týdeníku<br />

Science tým Ia<strong>na</strong> Wilso<strong>na</strong> ze Scripps Research Institute v americkém San<br />

VoX PeDiaTriae • březen/2009 • č. 3 • ročník 9 47

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!