Richard Schechner - Divadlo.cz

More documents

Recommendations

Info

046-059_Hlavica 19.11.2009 18:33 Stránka 55 druhÛ hranic. Internet, globalizace a stále vzrÛstající pfiítomnost médií ovlivÀují lidské chování na v‰ech úrovních. Více a více lidí zaÏívá své Ïivoty jako spojené série performancí: oblékání na veãírek, pfiijímací rozhovor do zamûstnání, experimenty se sexuální orientací a pohlavními rolemi, hraní rolí, jako je matka nebo syn, ãi hraní profesionálních rolí, jako jsou doktor ãi uãitel. Pocit, Ïe ‘performance je v‰ude’, narÛstá kvÛli neustálé medializaci prostfiedí, v nûmÏ Ïijeme, kde lidé komunikují faxem, telefonem, internetem; kde neomezené mnoÏství informací a zábavy prochází vzduchem.” 43 Tímto názorem se Schechner staví proti pfiíznivcÛm fenomenologie ãi realistÛm, pro nûÏ dan˘ jev “je”. JiÏ od sv˘ch prvních esejÛ, v nichÏ se snaÏil obohatit slovník a pfiedmût divadelní vûdy o nové pojmy, byl jeho postoj zaloÏen na roz‰ifiování hranic. SvÛj spor zaãal na poli divadelní vûdy, kterou záhy opustil, a svou cestu ukonãil vytvofiením vlastního oboru. Z dne‰ního pohledu lze tvrdit, Ïe opustil její teritorium, nikoli Ïe ji pfiekonal. KaÏd˘ z tûchto oborÛ jde cestou, která se rozvíjí jin˘m smûrem. Nelze soudit, kter˘ z nich má pravdu. KaÏd˘ má svou. V˘hoda jednoho je nev˘hodou druhého a naopak. Nelze v‰ak ani souhlasit se Schechnerem, Ïe jeho “inter-disciplína” je nûãím více, protoÏe je nad jin˘mi vûdními disciplínami. BohuÏel i tato inter-disciplína je jen jednou z mnoha disciplín. Nikomu není dopfiáno poznat v‰e, poznat v‰echny podoby reality. âlovûk není BÛh. VI. V osmdesát˘ch a devadesát˘ch letech Schechner také pokraãoval v reÏijní tvorbû, av‰ak v˘hradnû na akademické pÛdû v rámci dílen, jeÏ vedl na univerzitách celého svûta a bûhem nichÏ se snaÏil studentÛm pfiiblíÏit a prakticky pfiedstavit své teorie. ReÏijní práci pfiijímal pouze na ‰kolách také proto, Ïe se zde mohl soustfiedit na proces a metody zkou‰ení více, neÏ je zvykem v profesionálních divadlech. TéÏ studenti jsou obvykle více otevfiení experimentÛm a ménû dbají o kritické ohlasy a okamÏit˘ úspûch. Z jeho inscenací jmenujme napfiíklad Cheery Ka Baghicha (podle Vi‰Àového sadu A. P. âechova) s indickou The Repertory Company of the National School of Drama v Dillí, Molièrova Dona Juana v Schechnerovû vlastním pfiekladu na Florida State University nebo shakespearovské koláÏe Richard’s Lear (RichardÛv Lear) na University of Madison-Wisconsin. V roce 1991 také inicioval vznik skupiny East Coast Artists, s níÏ dodnes pfiíleÏitostnû reÏíruje rÛzné inscenace, napfiíklad vlastní faustovskou variaci Faust/gastronome (Gastronomick˘ Faust, 1993), Tfii sestry A. P. âechova (1995), Shakespearova Hamleta (1999) ãi Beckettovo âekání na Godota (2002). Také pokraãuje ve vydávání odborn˘ch studií, v nichÏ prezentuje své úvahy o spojnicích mezi divadlem a sociálními vûdami, napfi. Between Theater and Anthropology (Mezi divadlem a antropologií, 1985), Performance Theory (Teorie performancí, 1988), The Future of Ritual (Budoucnost rituálu, 1996) ãi Over, Under, and Around: Essays on Performance and Culture (Nad, pod a okolo: Eseje o performancích a kultufie, 2004). 44 V roce 2002 vydal knihu Performance Studies: An Introduction (Úvod do performanãních studií), jejíÏ jedineãnost spoãívá zejména v tom, Ïe se po dvaceti letech existence oboru performanãních studií stala první publikací, jeÏ se pokusila jasnû pojmenovat tento obtíÏnû uchopiteln˘ fenomén. Jako editor se také podílel na vzniku nûkolika sborníkÛ, napfiíklad By Means of Performance (UÏiteãnost performance, 1990, spoleãnû s Willou Appleovou), v nûmÏ se snaÏil pfiedstavit rÛzné pfiístupy ke konceptu performance a moÏnosti jeho vyuÏití pfii anal˘zách rozmanit˘ch spoleãensk˘ch jevÛ. V˘jimeãn˘m je následující sborník – The Grotowski Sourcebook (Prameny ke studiu Grotowského, 1997, spoleãnû s Lisou Wolfordovou). Zde Schechner zcela opustil své vlastní teorie a slovník performanãních studií a vytvofiil obsáhlou a dosud nepfiekonanou sbírku Grotowského textÛ, rozhovorÛ s ním, zápiskÛ jeho spolupracovníkÛ i teoretick˘ch studií. Schechner byl v The Drama Review jedním z prvních na americkém kontinentû, kdo zaãal reflektovat Grotowského tvorbu, stále jeho v˘voj sledoval a ve sv˘ch studiích na nûj odkazoval. Je nepochybné, Ïe Grotowski byl pro Schechnera v mnoha ohledech vzorem a inspirací, a naopak Schechnera lze povaÏovat za jednoho z nejv˘znamnûj‰ích znalcÛ Grotowského tvorby. Z uvedeného v˘ãtu by se mohlo zdát, Ïe Schechner jiÏ je moudr˘m muÏem v letech, Ïijícím ve stínu sv˘ch dfiívûj‰ích úspûchÛ, sepisujícím pamûti své a na své pfiátele a pfiijímajícím ãestné doktoráty. 45 Av‰ak i v pokroãilém vûku je Schechner stále bystr˘m pozorovatelem a analytikem a stále dovede pfiekvapit ãi otevfienû vyslovit provokativní názor. Ve sv˘ch obãasn˘ch editorialech v The Drama Review se kriticky vyslovuje k souãasné podobû oboru performanãních studií, jenÏ se, podle Schechnera, stále více vzdaluje pÛvodním ideám 55
046-059_Hlavica 19.11.2009 18:33 Stránka 56 otevfienosti, interdisciplinarity a tvofiivého balancování mezi teorií a praxí a stává se z nûj strnul˘ akademick˘ moloch uzavfien˘ do vlastních terminologií a metodologií. V nedávné dobû dokonce nûkolikrát zmínil, Ïe jedinou ‰ancí oboru do budoucna je jeho sblíÏení s tradiãním divadlem. Lze se dom˘‰let, Ïe mnozí akademici oboru vnímají takové názory jako zradu. Rozpaky vyvolala také Schechnerova metoda herecké pfiípravy, kterou nazval Rasaboxes (rasaboxy), a návrh nového smûru teoretického uvaÏování o divadle, kter˘ nazval Rasaesthetics (rasaestetika). Jejich spoleãn˘m zdrojem je pojem “rasy” z indického (pÛvodnû psaného sanskrtem) prÛvodce po v‰ech aspektech tamního divadla, Nátja‰ástry. Schechner vysvûtluje v˘znam slova rasa pfiirovnáním k chuti: “Rasa je pfiíchuÈ, chuÈ, vjem, kter˘ ãlovûk má, kdyÏ vnímá potravu, pfiibli- Ïuje se jí, dot˘ká, podává do úst, Ïv˘ká, smû‰uje, vychutnává a polyká. [...] Rasa také znamená ‘‰Èávu’, látku, která nese chuÈ, zprostfiedkovatele chutnání. [...] Rasa vyplÀuje prostor, spojuje vnûj‰ek s vnitfikem.” 46 I pro koncept rasaestetiky, podobnû jako pro vût‰inu Schechnerov˘ch dûl, je stejnû dÛleÏité to, co chce odmítnout, jako to, co chce pfiijmout. To, co chce odmítnout, je stále stejné. Jsou jimi v‰echny zformalizované a zracionalizované projevy evropské civilizace, cokoli ustrnulé a do sebe zahledûné. Euroamerická kultura podle Schechnera pfii vnímání divadelních pfiedstavení upfiednostÀuje zrak a sluch: “Podle etymologie a podle praxe je divadlo ‘místem k dívání’. Dívání vyÏaduje odstup; plodí zamûfiení ãi naopak rozli‰ování; povzbuzuje anal˘zu nebo rozbíjení do logick˘ch vazeb; upfiednostÀuje v˘znam, téma, naraci.” 47 Tento pfiístup Schechner neuznává a navrhuje jin˘, údajnû vlastní jin˘m kulturám. Navrhuje vnímat divadlo “...ústy, lépe fieãeno, tlamou – bfiichem – stfievy”. 48 Mnoh˘ ãtenáfi si nad takov˘mi úvahami asi pomyslí nûco o senilitû, nicménû souãasnû nemÛÏe Schechnerovi upfiít, Ïe je‰tû stále umí pfiekvapovat a pfiicházet s neotfiel˘mi nápady. VII. Richard Schechner vstoupil do aktivního tvÛrãího Ïivota v ‰edesát˘ch letech 20. století a lze jej povaÏovat za jednoho z typick˘ch americk˘ch pfiedstavitelÛ revoluãní generace, pro kterou je charakteristické, Ïe dospívala v období po druhé svûtové válce, kdy hlavním rysem Ameriky byla ohromná prosperita a ekonomick˘ rÛst. V padesát˘ch letech se rodila spotfiební spoleãnost, míra blahobytu dosáhla do té doby nevídané úrovnû, konzumní kultura se zdála také b˘t zárukou sociálního klidu a naprost˘ dostatek v‰eho vedl k optimismu a vífie v budoucnost, které neohrozila ani souãasnû gradující studená válka ãi mccarthizmus. ·edesátá léta byla pfiesn˘m opakem a vlastnû i popfiením a vzpourou proti konformním létÛm padesát˘m. Nûkteré rysy hnutí ‰edesát˘ch let jsou typické také pro Schechnera. Pfiedev‰ím je jím radikální odmítání tradice. Vzpoura proti údajnû vyprázdnûné, povrchní a zmrtvûlé kultufie je vedena ve jménu vzniku nové, lep‰í a z principu jiné kultury. AngaÏovanost a radikalismus se pojí s idealismem a vírou v pokrok a revoluãní zmûny. Schechnera lze také fiadit do skupiny strukturalistÛ. V tomto my‰lenkovém smûru nalezl zázemí pro vût‰inu sv˘ch teorií a jemu zÛstal vûrn˘ po takfika cel˘ svÛj Ïivot. Se strukturalismem se také seznámil jiÏ v ‰edesát˘ch letech, tedy v dobû, kdy tento smûr proÏil první vlnu své popularity. Hlásí se i k souãasné podobû strukturalismu, k tzv. poststrukturalismu. Zatímco strukturalismus i zaãínající akademik Schechner ãasto pracovali s binárními protiklady, které pouÏívali k charakterizaci “dialektick˘ch tenzí” spoleãnosti, poststrukturalismus i pozdní Schechner se je snaÏí pfiekonat, odhalit jejich skryté hierarchie. Zatímco v poãátcích svého teoretického uvaÏování se Schechner pfiedev‰ím snaÏil pojmenovat odli‰nost “nového divadla” od divadla “starého” a pouÏíval k tomu ãasto právû grafy s v˘ãtem protikladÛ, pozdûji dospûl k pfiekonání tohoto pfiístupu nalezením konceptu performance. S poststrukturalismem jej také spojuje úsilí o decentralizaci jakékoli hegemonie ãi autority. Pro Schechnera je také typická jeho pfiísná racionalita. Pfiesnû dovede odhadnout logick˘ nedostatek kaÏdého argumentu ãi teorie, pojmenuje jej a snaÏí se jej vyfie‰it. Z toho pramení jednak jeho snaha o nalezení univerzální teorie, jeÏ by pfiekonala v‰echny nedostatky, a jednak také jeho posedlost formálními experimenty. Jak˘koli koncept ãi jev umí logicky rozloÏit, “dekonstruovat”, poukáÏe na jeho slabá místa, skryté nedostatky ãi nevyuÏit˘ potenciál a souãasnû se pokou‰í z tûchto vlastností uãinit pfiednosti. Je to druh jakési posedlosti dokonalostí, která odmítá toleranci ãi chápavou smífilivost, pfiiãemÏ jeho neutuchající touha po racionalitû a logice se v nûm spojuje s popíráním a napadáním v‰eho racionálního a logického. Paradoxnû se své nejsilnûj‰í zbranû snaÏí tupit a sniÏovat. V˘jimeãnou schopnost anal˘zy také u Schechnera doprovází snaha nalézt ‰ir‰í pojem, jenÏ by v‰echny rozpory a proti- 56
Page 1 and 2: 046-059_Hlavica 19.11.2009 18:33 St
Page 9: 046-059_Hlavica 19.11.2009 18:33 St

Richard Schechner - Divadlo.cz

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?