THE MASSACRE AT KONIUCHY - Glaukopis

oddziały musiały stać w jednej linii z komunistycznym przywództwem, ale zachowując przy tym pewienmargines swobody w decydowaniu o ich uczestnictwie w specyficznych operacjach.Instytut Pamięci prowadzi również inne śledztwo w sprawie zabójstw dokonanych we wiosce Naliboki, wmaju 1943 roku.COVERAGE BY FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG -- AUGUST 12, 2003(LORENZ JÄGER, “OPFER ALS TÄTER: EIN STREIT UM JÜDISCHEPARTISANEN”), AS REPORTED BY THE CZECH PRESS AGENCY NÁRODNÍTISKOVÁ AGENTURAFrankfurter Allgemeine ZeitungAugust 12, 2003OPFER ALS TÄTER: EIN STREIT UM JÜDISCHE PARTISANENLorenz JägerDer "Forward" gehört zu den interessantesten, weil unbefangensten jüdischenPublikationen aus den Vereinigten Staaten. In der aktuellen Ausgabe ...Národní iskova AgenturaOběti jako pachateléSpor o židovské partyzány„Forward" patří k nejzajímavějším, protože nejnezaujatějším židovským publikacím ze Spojených států. Vaktuálním vydání Marc Perelmann referuje o masakru na civilistech v polsko-litevsko-běloruskémpohraničí, kterému před téměř šedesáti lety padli za oběť obyvatelé vesnice Koniuchy, dnes litevskéKaniuakai. Nyní polský "Instytut Pamięci Narodowej" (IPN, obdoba našeho ÚDV, pozn.) zaměstnává to,co již vyšetřoval v pogromu v Jedwabnem, masakrem - a otázkou, jakou roli přitom hráli židovštípartyzáni. Šetření narazilo na „Polsko-kanadský kongres", který již po léta tlačí na objasnění věci. Údaje opočtu obětí kolísají mezi třemi sty a několika tucty.Podle údajů, které byly předloženy Instytutu Pamięci Narodowej, chopilo se tehdy obyvatelstvo vesniceproti sovětským partyzánům sebeobrany, bálo se z jejich strany drancování. Tak došlo v časných ranníchhodinách 29. ledna 1944 k útoku na vesnici. Následkem zpráv několika očitých svědků prý mezi partyzánybyli četní bojovníci "židovské národnosti", skoro polovina asi sto dvaceti ozbrojenců. Sovětské armádnídokumenty incident zmiňují, aniž by udali další údaje, zdůrazňují mezitím, že sebeobrana vesnicepartizánskou činnost citelně narušila. Židovské partyzánské jednotky byly pod velením Abba Kovnera(pozn. zřejmě pseudonym, česky to znamená „Otec Kownacký, dle města s polským názvem Kowno,litevsky Kaunas, druhé největší město Litvy) , který bojoval již ve Wilně (litevsky Vilnus, hlavní městoLitvy) proti vražedným akcím německých pohotovostních oddílů a později se stal v Izraeli oslavovanýmbásníkem a poslancem Knessetu.Méně známými jsou jeho plány na odplatu Německu, kterou chtěl provést po válce. Za každéhozavražděného Žida měl zemřít jeden Němec. Jeho skupina plánovala připravit o život otrávenou vodou šestmilionů lidí. Vyhlédnuty pro to byly Hamburk a Norimberk. Čin měl Němcům ukázat, že - jak řekl Kovnerpozději - „po Osvětimi nemůže být žádné zpět k normalitě". Židovské vedení v Palestině se pokoušeloKovnera kontrolovat, jenže se mu to nedařilo, prozradilo jej patrně Britům, aby zabránilo nejhoršímu. Nyník spornému případu dospělo šetření polského IPN: Kanadsko-polské skupině se vyčítá, že mlčí oproněmeckém chování obyvatelstva vesnice a že přehání počet obětí.„Forwardu" se podařilo dotázat Dova Levina z Hebrejské university y Jeruzalémě, který tehdy kpartyzánské skupině „Smrt okupantům" patřil. Prohlásil, že prý „událost" Koniuchy byla, ale k dalšímúdajům nebyl ochoten. Šetření, jak se domnívá „Forward", se mohlo koncentrovat na otázku, jaký mělyžidovské partyzánské jednotky stupeň samostatnosti. Dosud se vychází z řetězce rozkazů, který vede nacentrální velení v Moskvě, tak že zvýraznění židovských pachatelů válečných zločinů bylo pominuto.42