Reportér 2007/1 - AŽD Praha, sro

EDITORIALAKTUÁLNĚÚVODNÍ SLOVOVe chvíli, kdy držíte náš časopis v ruce, bude pravděpodobněpo zimě-nezimě. Vyloženě jarní ledenskončil vichřicemi a sněhovými závějemi, kterérychle tály. Předznamenáním houpačkového rázuletošní zimy snad byly i politické peripetie s ustavenímvlády. Mírná zima je ale pro stavební prácedobrá, a proto si rozhodně nestěžujeme.Co se seběhlo u nás? Obhájili jsme certifikát integrovanéhosystému managementu a uspěli jsmei při prověrce tohoto systému v závodě Technika,kterou provedl náš partner při zavádění evropskéhozabezpečovače v České republice, italská firmaAnsaldo.Uspěli jsme i při certifikaci našeho stavědlaESA 11 v upravené verzi, kterou budeme v prvnímčtvrtletí roku 2007 instalovat v běloruské železničnístanici Polock. Příslušný běloruský schvalovacíorgán velmi detailně prověřoval dokumentacinašeho stavědla.V minulém čísle našeho časopisu jsme zmínili,že jsme beze zbytku splnili naše závazky přibudování mýtného systému na našich dálnicícha rychlostních silnicích. Nyní můžeme, jak uvedlnáš generální ředitel ing. Chrdle v denním tisku,konstatovat, že jsme přispěli k hladkému chodusystému i neuvěřitelně úspěšnému výběru mýtnýchpoplatků. Naše práce byla prověřena i výšezmíněnými vichřicemi, protože k žádné škodě namýtných branách nedošlo. Ministerstvo dopravyse rozhodlo, že další etapa budování mýtnéhosystému na státních silnicích bude ve verzi s využitímdružicové navigace.V letošním roce zahájíme další stavby v regionech– modernizaci tratě Bakov–Česká Lípa a traťovýchúseků Jihlava–Havlíčkův Brod či Louny–Peruc.Mírná zima nám dovolila pracovat na stavbě ČeskéBudějovice–České Velenice a na rozestavěnýchúsecích IV. koridoru (mezi Prahou a Benešovema u Tábora).Po nasazení nové verze našeho stavědla v železničníchstanicích Hluboká n./Vlt. a Jeřmanicechceme systém ESA 33 využívat i na dalších stavbách,jako jsou v předchozím odstavci zmíněnétraťové úseky, nebo při zaústění nového spojenído železniční stanice Praha hl. nádraží.Po úspěšném zapojení našeho úseku Silničnítelematiky do dodávky vybavení tunelu Valík naobchvatu Plzně pracujeme nyní na vybavení tuneluv Březně u Chomutova. Jednáme i o dalšíchzakázkách z oblasti silniční techniky v regionecha ucházíme se o participaci na dobudování jižníhoobchvatu Prahy. Pro tuto oblast bylo vytvořenov rámci závodu Technika samostatné vývojovépracoviště. I to dokladuje, jakou pozornost oblastisilničních technologií naše vedení věnuje.V lednu byla aktivována poslední – jedenáctá– stanice z naší zakázky v Indii. Pokračují práce nazakázce v Černé Hoře a jednáme o podpisu smluvna další zakázky v Srbsku a Bulharsku. Zpracovalijsme nabídky do soutěží v Řecku, Turecku a Tunisku.Ve vedení obchodního úseku firmy došlo k významnépersonální změně – do funkce obchodníhoředitele nastoupil ing. Lapáček, velmi dobřeznámý z projekčního úseku SUDOPu Praha. Dojeho práce mu přejeme hodně zdaru.Do jarních měsíců přejeme všem čtenářům pohodu,chuť do práce a příjemné teplo na ruce i naduši.Vaše redakční rada2REPORTÉR AŽD PRAHA JARO 2007

AKTUÁLNĚOBSAHOBSAHEDITORIAL2 Úvodní slovoAKTUÁLNĚ4 Stavěli jsme mýtné brány4 Recertifikace systémů managementu5 Výroční zasedání ACRI na téma„Železniční doprava, železniční průmysla jejich perspektivy“6 Technický zpravodaj v novém kabátě4 STAVĚLI JSME MÝTNÉ BRÁNYAKTIVITY7 Modernizace tratě na Českolipsku zahájena8 Realizace pilotního projektu údržby zařízeníSZT v AŽD Praha odstartovánaZAHRANIČÍ10 Vztahy s Běloruskou železnicí jsou nadstandardníLIDÉ12 Jsem příznivcem „vířivého fotbalu“Rozhovor s novým obchodním ředitelemAŽD Praha ing. Petrem Lapáčkem14 Blahopřání jubilantům7 MODERNIZACE TRATĚ NA ČESKOLIPSKU ZAHÁJENAPODPORUJEME15 Žádný učený z nebe nespadlSERIÁL16 Železnice, zabezpečovací zařízení a AŽD Praha2. dílZÁBAVA17 KřížovkaKALEIDOSKOP18 Ivana Martincová ovládla brněnský běžecký pohár18 Pražce (text písně P. Dobeše)19 Zimní kuželky v jarním hávu10 VZTAHY S BĚLORUSKOU ŽELEZNICÍ JSOU NADSTANDARDNÍReportér AŽD Praha 1/2007Vychází 4× ročně. Toto číslo vyšlo v březnu 2007.VYDÁVÁ: AŽD Praha s.r.o., Žirovnická 2/3146, 106 17 Praha 10, tel.: 267 287 288, 267 287 754REDAKČNÍ RADA: předsedkyně Sandra Gosmanová, MSc., tajemník Ing. Miloslav SovákČlenové a spolupracovníci redakce: Ing. Jan Káda, Ing. Zdeněk Procházka, Ing. Josef Schrötter, Blanka Prešinská, Josef WeisgerberE-mail: gosmanova.sandra@azd.cz, sovak.miloslav@azd.cz, reporter@azd.czGRAFICKÁ ÚPRAVA A REDAKCE: Comunica, a.s., Mezi Vodami 1952/9, 143 00 Praha 4-Modřany, redakce: Marek ŠplíchalRegistrováno Ministerstvem kultury pod číslem MK ČR 12411 ze dne 27. června 2001.12 JSEM PŘÍZNIVCEM „VÍŘIVÉHO FOTBALU“REPORTÉR AŽD PRAHA JARO 2007 3

AKTUÁLNĚStavěli jsme mýtné brányV nejdiskutovanějším projektu poslední doby – výstavbě českého mýtného systému – sehrála AŽD Prahavýznamnou roli. Figurovala zde jako hlavní subdodavatel vítěze výběrového řízení a následného dodavatelesystému, rakouské firmy Kapsch. Úlohou AŽD Praha byla dodávka infrastrukturní části.Projekt výstavby mýtného systému byl velmináročný, proto si AŽD pro zajištění své části pracívybrala tradiční a zavedené partnery. Pro výrobua výstavbu mýtných bran to byly firmy Stavbysilnic a železnic a Teplotechna Ostrava. Pro projekčnípráce, dopravní opatření a budování nízkonapěťovýchpřípojek to pak byla firma ELTODO.Harmonogram výstavby byl velmi napjatý jižod začátku. K podpisu mezi Kapschem a státemdošlo později, než bylo plánováno, tudíži podpisy mezi Kapschem a subdodavateli mělyzpoždění. Významným faktorem dodržení plánuse stalo rozhodnutí Krajského soudu v Brně,které v létě o týden pozastavilo stavební i administrativnípráce. Těžko se později vysvětlovalo,že týdenní pozastavení a povinnost zabezpečitrozestavěné brány a přípojky ve skutečnostipředstavovaly více než tři týdny práce navíc, sekterou se naši pracovníci museli vypořádat.Byly to české firmy, které se zasloužily o to, že„šibeniční“ termín šesti měsíců na zprovozněnísystému výběru mýtného byl dodržen. Práce na výstavběmýtného systému za AŽD Praha zaštiťovalapražská divize Teleinformatika. Všichni, kteří si za poslednípůlrok nevzali ani den dovolené a nemoci sejim „musely“ obloukem vyhýbat, na tuto stavbu jistědlouho „nezapomenou“. Proto právě jim patří poděkovánía gratulace za neúnavnost, s níž za mnohdykomplikovaných podmínek pracovali, aby potvrdilidobré jméno českých stavebníků.Sandra Gosmanová, MSc.ředitelství společnostiRecertifikace systémů managementuÚčinnost a efektivnost integrovaného systému managementu zavedeného ve všechorganizačních jednotkách pro činnosti zaměřené na výzkum, vývoj, projektování,výrobu a montáž, zkoušení a servis zabezpečovacího a sdělovacího zařízení bylyv minulém roce prověřeny recertifikačními audity.Všechna certifikovaná místa prokázala v potřebné míře shodu s požadavky ISO 9001, ISO 14001 a OHSAS 18001.Výsledkem bylo udělení nových certifikátů akreditovaného certifikačního orgánu EZU s platností na tři roky.Ředitelství společnosti společně se ZTE a DSE byly certifikovány z úrovně Sdružení pro certifikaci CQS a získalo certifikátyIQNet s mezinárodní platností.Dosažený výsledek je nesporně úspěchem a vytváří předpoklady pro prezentaci AŽD Praha s.r.o. jako obchodníhopartnera, který skýtá záruky za kvalitu svých produktů, minimalizaci negativních dopadů své činnosti naživotní prostředí a zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.Průběh recertifikačních auditů a doporučeníexterních auditorů ukázaly i slabší místa v zajištěnípožadavků norem a specifikací pro integrovanýsystém managementu. Na jejich odstranění sejistě budeme všichni podílet v souladu s hlavnímatributem všech systémů managementu, kterýmje jejich trvalé zlepšování.Ing. Jan Káda4 REPORTÉR AŽD PRAHA JARO 2007

AKTUÁLNĚVýroční zasedání ACRI na téma„Železniční doprava, železniční průmysla jejich perspektivy“Ve dnech 28.–29. listopadu minulého roku proběhlo v Mělníku pod záštitou ACRI – Asociace podniků českéhoželezničního průmyslu (AŽD Praha je jedním ze zakládajících členů této asociace) – výroční setkání představitelůčeského železničního průmyslu.Panelové diskuze na téma „Železniční doprava,železniční průmysl a jejich perspektivy“se zúčastnili významní hosté, mezi nimiž bylVojtěch Kocourek, náměstek ministra dopravyČeské republiky; Dennis Schut, DG Research,Evropská komise, a Bernard von Wullerstorf,manažer UNIFE. Diskuze se dále zúčastnili BohuslavNavrátil, náměstek generálního řediteleSprávy železniční dopravní cesty, s.o.; Jiří Kolář,náměstek pro osobní dopravu; Rodan Šenekl,náměstek pro nákladní dopravu akciové společnostiČeské dráhy; a Pavel Kodym, ředitelDrážního úřadu.Postupujme společně a koordinovaněNáměstek ministra dopravy Vojtěch Kocourekve svém vystoupení vyzdvihl úlohu ACRIpři komunikaci a spolupráci napříč spektremsubjektů železničního průmyslu a směremk provozovatelům železniční dopravy a kestátní správě. „I když český železniční průmysla železniční doprava postoupily za posledních5 let o značný kus cesty kupředu, není jejichpostavení v rámci Evropské unie zatím takové,jak bychom si představovali, proto nás čekáještě hodně tvrdé práce,“ posteskl si náměstekministra dopravy. „Český železniční průmyslnabývá v zahraničí na vážnosti a stává se takpartnerem, se kterým je třeba při rozvoji evropskéželeznice počítat. Zásadním úkolemzůstává zajistit obnovu domácího kolejovéhovozidlového parku a nutnost vybudovánímoderní železniční infrastruktury na evropskéúrovni,“ pokračoval ve svém vystoupenínáměstek ministra dopravy a připomněl, žeaž do roku 2013 má Česká republika možnostčerpat značné finanční prostředky z fondů EU.Zdůraznil, že této možnosti je nutné věnovatvelkou pozornost a při čerpání prostředků jetřeba postupovat společně a koordinovaně.Další diskutovanou možností je i financováníz národních zdrojů. Příkladem je ministerskýProgram pořízení a obnovy kolejových vozidel,ze kterého již druhým rokem probíhá financováníobnovy kolejových vozidel ČD, a.s. Díkytomuto programu se částečně, prozatím všakstále ještě nedostatečně, srovnávají podmínkyse silniční dopravou.Závěrečná doporučeníVýroční setkání představitelů českého železničníhoprůmyslu v Mělníku konstatovalo vesvém závěru následující doporučení vyplývajícíz dvoudenního jednání:podporovat jednotný postup organizacísdružujících odborníky na dopravu a logistikupři jednáních s ministerstvy dopravy,průmyslu a obchodu a se zástupci ParlamentuČeské republiky s cílem ovlivňovatlegislativu směrem k vyššímu využívání železniceklást důraz na harmonizaci podmínek meziželezniční a silniční dopravoupodporovat rozvoj infrastruktury a budovánílogistických center s rozvojem kombinovanédopravypodporovat rozvoj interoperability a koordinovatprovádění reforem českého železničníhosektoru dle požadavků EUpodporovat obnovu parku kolejových vozidelúzce spolupracovat při získávání a čerpánífinančních dotací z fondů EUúzce spolupracovat při propagaci železničníhoprůmyslu a železniční dopravy v ČRa v zahraničí, podporovat společné účasti najednáních, prezentacích a veletrzíchpropagovat výhody železniční a kombinovanédopravy v médiích.Zdroj: kráceno z tiskové zprávy ACRI

AKTUÁLNĚZAJÍMAVOSTIODEVŠADDne 16. 12. 2006 dosáhl zkušebnívlak v nově vybudovaném transalpskémtunelu Lötschberg rychlosti 280 km/ha tím i nového švýcarského rychlostníhorekordu. V české studii na modernizacikoridoru Praha–SRN je uvažováno s podobnourychlostí pro zamýšlený tunelPraha–Beroun.Podle projednání tzv. Třetího železničníhobalíčku v Evropském parlamentuv lednu 2007 bude mezinárodní osobnídoprava otevřena konkurenci od r. 2010.Návrh, aby i vnitrostátní doprava bylaplně otevřena konkurenci od r. 2017a u nových členských států (včetně ČR)od r. 2022, zatím neprošel. Mezinárodnínákladní doprava je teoreticky otevřenakonkurenci už od 1. ledna 2007. Třetíželezniční balíček obsahuje ustanovenío liberalizaci přístupu k provozování dopravy,o certifikaci vlakových čet a právechcestujících.Technický zpravodaj v novém kabátěOdborný čtvrtletník Technický zpravodaj AŽD Praha, stejně jako Reportér,prochází změnami, jejichž cílem je přiblížit časopis nejen širšímu spektrunašich zaměstnanců, ale také významné skupině odborné veřejnosti.Redakční rada Technického zpravodaje podvedením ing. Ludvíka Koláře proto rozhodlao výrazné změně designu časopisu a takéo způsobu jeho distribuce. Na Technickéhozpravodaje v novém kabátě se tak můžete těšitjiž v příštím vydání, které se k vám dostanev průběhu měsíce března.Těm z vás, kteří máte o časopis zájem, nabízímemožnost si jej objednat přímo u redaktorkyHeleny Malé (mala.helena@azd.cz), anebo jehostažení v elektronické podobě na webovýchstránkách www.azd.cz v sekci „Tisk“, kam budenově umístěn.Můžeme prozradit, že následující vydání budevěnováno tématu metra a jeho technologií.Takže – jistě se bude na co těšit.-sg-Saúdská Arábie vyhlásila tendr navybudování železniční tratě o délce444 km, spojující Mekku, Džiddu a Medinu.Hlavním cílem této tratě by byla přepravamilionů poutníků při každoročníchpoutích do Mekky. Na trať by v Mekcenavazovala lehká tramvajová linka k náboženskýmcentrům včetně Velké mešity.Francouzské železnice se rozhodly vybudovatkompletní síť mobilní telefonnísítě GSM-R. Zajímavý na tom je záměr,aby na 12 000 km tratí byl systém vybudovánna principu PPP, tj. jako koncesena řadu let pro soukromého dodavatele,který si náklady na vybudování uhradíz příjmů za provoz.V Ankaře se v prosinci 2006 konalomezinárodní sympozium ke 150. výročízahájení železniční dopravy v Turecku(byla to v r. 1856 trať z Izmiru do Aydinu).Turecko investuje značné prostředky doželeznic, zvláště do nové vysokorychlostnítratě o délce 570 km, spojující Istanbuls Ankarou. První část této tratě o délce251 km z předměstí Ankary k Eskisehiruje před dokončením. Tendry na druhoučást budou vypsány letos.Ing. Zdeněk Procházka6REPORTÉR AŽD PRAHA JARO 2007

AKTIVITYModernizace tratě na Českolipsku zahájenaSpolečnost AŽD Praha zvítězila vevýběrovém řízení na modernizacivýznamné železniční tratě Bakov nadJizerou–Česká Lípa, která je spojnicíStředočeského a Libereckého kraje.U příležitosti zahájení stavebníchprací – 1. března – se uskutečnilaprezentace tohoto projektu, kterése osobně zúčastnili hejtmanLibereckého kraje Bc. Petr Skokana ing. Jan Komárek, generální ředitelSŽDC, s.o., a dále starostové všechdotčených měst a obcí.Modernizací této tratě očekává provozovatelvýznamnou úsporu nákladů, zvýšení bezpečnostizejména na železničních přejezdecha zkrácení jízdních dob vlaků. „Trať Bakov nadJizerou–Česká Lípa je významnou spojnicí mezikraji. Denně jí projede na 30 párů osobních a nákladníchvlaků, rychlíků i spěšných vlaků,“ říkáing. Jan Komárek, generální ředitel SŽDC, která jezadavatelem a investorem stavby. „Významnou jei úspora více než 40 pracovníků.“Jediné dispečerské pracovištěGenerální ředitel AŽD Praha ing. Zdeněk Chrdleinformoval, že se práce na racionalizaci tratěbudou týkat stanic Bělá pod Bezdězem, Bezděz,Okna, Doksy, Jestřebí a Srní u České Lípy, kterétak získají nové automatické zabezpečovacízařízení. „To umožní ovládání celého úseku tratěz jediného dispečerského pracoviště v ČeskéLípě nebo Bakově nad Jizerou. Nový řídicí systémpřinese zvýšení bezpečnosti cestujícíchv železničním i silničním provozu a výrazné sníženínákladů na provoz tratě,“ uvedl ing. Chrdle.Moderní, bezpečná, konkurenceschopnáa finančně méně náročná železniceSoučástí stavby bude kromě zařízení ESA 33 i zabezpečení17 přejezdů novým zabezpečovacímzařízením. V celém úseku bude fungovat traťovýrádiový systém. Nádraží v Doksech se navíc dočkái nového informačního systému pro cestující.Další sdělovací a informační zařízení (kamerovésystémy, rozhlasové zařízení, integrovanételekomunikační zařízení) budou nainstalovánai v ostatních stanicích a zastávkách.„Revitalizace této tratě navazuje na stavby, nakterých jsme se v poslední době spolupodíleli.Pokračujeme tak v nastaveném trendu, na jehožkonci bude moderní, bezpečná, konkurenceschopnáa finančně méně náročná železničnísíť,“ dodává ing. Chrdle.Sandra Gosmanová, MSc.ředitelství společnostiREPORTÉR AŽD PRAHA JARO 20077

AKTIVITYRealizace pilotního projektu údržbyzařízení SZT v AŽD Praha odstartovánaOd 1. ledna 2007 AŽD Praha s.r.o. realizuje kompletní údržbuzařízení sdělovací a zabezpečovací techniky (SZT) v traťovýchúsecích Hodonín (mimo)–Nedakonice (mimo) v délce cca 26 km,v úseku Brno-Maloměřice–odbočka Zádulka v délce cca 85 kma Skalice nad Svitavou–Velké Opatovice v délce cca 21 km.Co realizaci pilotního projektuúdržby zařízení SZT předcházeloČeské dráhy, a.s., vypsaly dne 23. 6. 2006 vsouladu se zákonem o veřejných zakázkáchřízení k předložení nabídky na akce „Údržbasdělovacího a zabezpečovacího zařízení v působnostiSDC Brno a SDC Pardubice na úsekuBrno-Maloměřice–odbočka Zádulka, včetněúseku Skalice n./Svitavou–Velké Opatovice“a „Údržba sdělovacího a zabezpečovacíhozařízení v působnosti SDC Brno na úseku Hodonín(mimo)–Nedakonice (mimo)“. Otevíráníobálek s nabídkami se uskutečnilo 22. 8. 2006na SDC Brno.Dne 21. 9. 2006 oznámil zadavatel výběr nejvýhodnějšínabídky, kterou předložila naše firma.Součástí hodnocení nabídky, vedle nabídkovéceny, byla i nabídka počtu zaměstnancůČD, které se zájemce zavazuje zaměstnat. Počtyzaměstnanců SSZT, zajišťujících zadávané činnostiv úseku Brno-Maloměřice–Svitavy, včetněúseku Skalice n./Svitavou–Velké Opatovice,byly 15 zaměstnanců SSZT Brno a Svitavy–odbočkaZádulka 5 zaměstnanců SSZT Pardubice.V úseku Nedakonice–Hodonín zajišťovali zadávanoučinnost 4 zaměstnanci SSZT. AŽD Prahase v nabídce zavázala převzít všech 24 stávajícíchpracovníků ČD.AŽD může úspěšně realizovatpravidelnou údržbu zařízení SZTOd září 2006 začala příprava AŽD Praha nazajištění realizace údržby na vyjmenovanýchúsecích. AŽD hodlala dostát svému slibupřevzít nabídnutý počet, tj. 24 zaměstnancůČD. Proběhlo několik setkání se stávajícímizaměstnanci ČD, při nichž se firma snažilarozptýlit případné pochybnosti některýchstávajících zaměstnanců z jejich očekávanénové budoucnosti. Neustále jsme muselivysvětlovat, zejména zástupcům odborů, alei stávajícím pracovníkům ČD, kterých se přechodtýkal, proč AŽD může úspěšně realizovatpravidelnou údržbu zařízení SZT. AŽD – jakofirma, která zařízení SZT vyvíjí, projektuje,vyrábí, montuje a zajišťuje záruční a pozáručníservis na dodaná zařízení SZT – je natolikodbornou firmou, že může úspěšně provádětpravidelnou údržbu a odstraňování poruchzařízení SZT.AŽD zajišťuje jako cizí právní subjektprovozuschopnost ŽDCVzhledem k dynamickému rozvoji AŽD a splněnízávazků z předložené nabídky jsme chtělivyužít i odborné zkušenosti a znalosti místníchpodmínek stávajících pracovníků ČD. Konečnýmvýsledkem bylo podepsání pracovníchsmluv s 18 stávajícími zaměstnanci.V průběhu prosince 2006, na základě změnyč. 1 předpisu ČD Ok 2 (Výcvikový a zkušebnířád Českých drah, a.s.), vykonalo 25 stávajícíchzaměstnanců AŽD, divize Servisu sdělovacía zabezpečovací techniky, zkoušky F-15 propracovníky údržby a oprav sdělovacích a zabezpečovacíchzařízení cizích právních subjektůa získalo tak potřebnou odbornou způsobilost.Tím je společnost AŽD jako cizí právnísubjekt schopna zajišťovat provozuschopnostželezniční dopravní cesty včetně tzv. nezadatelnýchčinností na zařízeních SZT.Nový druh pojistkyna zařízení SZT vůbec poprvé19. 12. 2006 byly slavnostně podepsánysmlouvy o dílo pro dotčené traťové úsekymezi společnostmi AŽD Praha a SDC Brnoa SDC Pardubice. V průběhu prosince 2006dále probíhaly na všech úsecích prohlídkya kontroly všech zařízení. Kontrolovaly sevenkovní (stykové transformátory, přestavníky,návěstidla, PZS, reléové domky apod.)i vnitřní prvky (skříně TPC, PRR, baterie,byla provedena termovizní měření, měřeníizolačních stavů atd.), byly zpracoványzápisy o těchto prohlídkách a kontroláchs podpisem oprávněných zástupců předávajícíchSDC a přebírající AŽD Praha ve snazea s cílem zdokumentovat stav přebíranéhozařízení. Provedení těchto prací nám umožnilypoměrně příznivé klimatické podmínkya spolupráce se servisními techniky DSE, zacož jim patří poděkování. Práce byly provedenyza velké obětavosti všech zúčastněnýcha v krátkých časových termínech.Také se podařilo uzavřít pro výkon údržbyzařízení SZT pojistnou smlouvu s pojišťovnoupro případy živelních událostí, krádeží neboloupeží a vandalismu včetně pojištění odpovědnosti.Tento druh pojištění na zařízení SZTbyl zrealizován vůbec poprvé.Plán údržbyOd 1. 1. 2007 vznikla nová střediska údržby,a to: Moravský Písek (vedoucí střediska VáclavZachar), Svitavy (vedoucí střediska Milan Barák)a Skalice n./Svitavou (vedoucí střediska TomášVlk). Výkon údržby je zajišťován podle časovýchlhůt a náplně údržby dle předpisů řady „T“v souladu se smlouvami o dílo a plány údržby.Změnili jsme organizaci výkonu údržby a přešlijsme od individuálního výkonu údržby (kterýaplikují ČD) ke skupinovému s využitím tolerancílhůt dle předpisu ČD T 260.Vzhledem k tomu, že plány údržby ještěsestavovaly dotčené Správy dopravních cest,8REPORTÉR AŽD PRAHA JARO 2007

AKTIVITYNahoře zleva: ing. Vlastimil Hlídek, AŽD Praha; ing. Zdeněk Thun, ředitel odboru automatizace a elektrotechniky, GŘ ČD; ing. Jiří Kotlík, AŽD Praha.Dole zleva: ing. Karel Mach, přednosta SSZT SDC Brno; ing. Zdeněk Chrdle, GŘ AŽD Praha; ing. Lubor Hrubeš, vrchní přednosta SDC Pardubicenepodařilo se nám zcela optimálně (pro nedostatekčasu, ale také pro jejich rozpracovanost)sestavit tyto plány údržby. Je to náš úkol prodalší období. Počet zaměstnanců AŽD, kteří budouvykonávat údržbu na dotčených traťovýchúsecích, je 20.Od nového roku došlo ke změně organizačníhořádu divize Servisu SZT, kde vznikl novýúsek údržby SZT pod vedením náměstka řediteleDSE pro úsek údržby SZT ing. JaroslavaBulína. Skupinový výkon údržby je převážnýmzpůsobem zajišťován pomocí motorovýchvozidel s určitým standardem vybavenosti.Střediska jsou vybavena odpovídající novouvýpočetní technikou (notebooky), měřicímipřístroji, mobilními telefony, radiostanicemi,náhradními díly apod.Jeden ze strategických plánů splněnAŽD Praha je připravena stoprocentně dostátvšem převzatým závazkům, výkon údržby provádětkvalitně a ke spokojenosti objednatelea SŽDC, s.o., a zajistit tak provozuschopnostželezniční dopravní cesty v dohodnutém rozsahu.Realizací tohoto pilotního projektu, jež jesmluvně ošetřen do 31. 12. 2008, se naší firměpodařilo naplnit jeden ze strategických cílůa navíc si tak vyzkoušet schopnost provádětkompletní údržbu zařízení SZT a doufejme, ženatrvalo vyvrátit mýtus „existence nezadatelnéúdržby“.První zkušenosti ze šesti týdnů prováděnívýkonu údržby zařízení SZT jsou vesměs pozitivní.Naši noví spolupracovníci si postupnězvykají na nové řízení a organizaci práce, zatímpřevažují jejich kladné ohlasy a jim patří takénáš dík za současný pozitivní přístup, snahua spolupráci při každodenním nepřetržitémvýkonu údržby a odstraňování poruch na zařízeníchSZT v dotčených traťových úsecích.Ing. Vlastimil HlídekREPORTÉR AŽD PRAHA JARO 2007 9

ZAHRANIČÍVztahy s Běloruskou železnicíjsou nadstandardní„V roce 2005 jsme si s Běloruskou železnicí potvrdili zájem na vzájemnéspolupráci a tím začala historie projektu Polock,“ vzpomíná ing. LadislavMalý, vedoucí běloruského projektu. „Pak už to šlo, jak se v obchoděsluší a patří. Byl vyhlášen tendr na dodávku staničního zabezpečovacíhozařízení pro stanici Polock a my jsme se přihlásili.“Soutěže se zúčastnily dvě firmy – AŽD Prahaa Bombardier, která má základnu v Moskvě.Soutěž vyhrála česká firma AŽD Praha. Prácena přípravě projektu mohly začít. „Teprve pozdějijsme zjistili, že Bělorusové znají vysokoutechnickou úroveň našich produktů a navícu nás předpokládají spolupráci založenou narovných a korektních vztazích. Co však nebylovždy snadné překonat, byly politické vztahymezi našimi zeměmi, které také, a bohuželvýznamnou měrou, ovlivňovaly celou akci,“přiznává po krátkém zaváhání ing. Malý.„Všechno se ale vyřešilo. Smlouva byla v dubnu2006 podepsána a začala výroba systému.Při aplikaci naší technologie do zahraničí standardnědochází k mírným úpravám systémuna základě místních požadavků,“ vysvětlujeing. Malý.Systém, který vznikl, už není typická ESA 11,jak ji známe v ČR. Modifikovaná běloruskáverze získala název ESA 11-BC. Odlišnosti alenejsou příliš velké. Došlo k softwarovým jazykovýma také k některým dalším technickýmúpravám. Například standardní ESA má tzv.studené zálohy, kdežto běloruská strana sivyžádala aplikaci ESY s tzv. horkými zálohami.V tomto ohledu je ESA 11-BC spíše podobnáindické aplikaci ESA 11-IR. Dále se běloruskáESA musela upravit podle specifických požadavkůo prvky, které my nepoužíváme. Odlišnéjsou například tamní návěstní předpisy.Přístup Běloruské železnice bylaž nadstandardně vstřícný„Musím zmínit jeden z velkých úspěchů,“pochlubí se ing. Malý. „Díky intenzivnímu jednánímezi AŽD Praha a Běloruskou železnicídošlo k dohodě, že v rámci systémuzde může být JOP (jednotnéobslužné pracoviště)využito v podobě,kterou standardněpoužíváme v ČR.To nám podstatnězjednodušilo práci.“Zobrazení naPůvodní zabezpečovací zařízení v Polockuindikátorechtedy vypadátak, jak jsmezvyklí, pouzemenu je přepsánodo ruského jazyka.„My jsme vysvětlili svézkušenosti z ČR a důvody,proč jsme se v Čechách rozhodlipro toto jednodušší vyobrazení,“ vzpomínáing. Malý. Běloruská strana se rozhodlasystém vyzkoušet a pozitiva pochopila.Záměrem Běloruské železnice je mít produkt,ke kterému budou mít otevřený přístup.Proto se také vedení Běloruské železnicea AŽD Praha dohodlo na částečné kooperaci.Jedním z kroků je například zavedení dílčívýroby v Bělorusku, o kterou mají Bělorusovéeminentní zájem. Další velkou výhodou, kterouing. Malý zmiňuje, je pozice Běloruska jakotechnologické základny bývalého Sovětskéhosvazu. I dnes jsou v oblasti technologií proželezniční dopravu na velmi vysoké úrovni,a proto je spolupráce jednodušší než v jiných10REPORTÉR AŽD PRAHA JARO 2007

ZAHRANIČÍBudova nádraží v Polockuzemích, kde naše systémy uplatňujeme. Výhodnéje využití velmi podobné logiky našich systémův rámci bývalého sovětského bloku.Perspektivy spolupráce s Běloruskouželeznicí jsou zajímavéBěloruská železnice nechce spoluprácis AŽD Praha skončit touto jednou zakázkou.Velký zájem mají také na zavedení již zmíněnékooperace na výrobě, kterou by za jejichstranu zaštiťoval brestský elektrotechnickýzávod, jedna z dceřiných společností Běloruskéželeznice. K částečné vzájemné kooperacijiž došlo u dodávky napájecího zdrojeUNZ, který byl součástí dodávky pro Polock.UNZ byl sice vyroben v ČR, ale AŽD Prahadodala pouze elektroniku. Bateriovou skříňa akumulátory dodával brestský elektrotechnickýzávod. Výdledkem je, že UNZ bylv Polocku dříve než celý systém ESA 11-BC,který byl převážen z Montážního závoduOlomouc (MZO). Po této dobré zkušenostibudou obě strany chtít najít způsob, jakýmvzájemně výhodně kooperovat.Velký zájem má vedení Běloruské železnicetaké na dodávkách dalších technologií, jako jenapříklad autoblok, kooperace v dodávkách elektromotorickéhopřestavníku EP 600 či návěstidel.Dále potvrdili zájem o kamerový systém RedRail,který AŽD Praha vyvinula pro monitorování situacena přejezdech.Základem dodávek do Běloruskaje certifikace produktuCertifikace je klíčovým momentem jakékolivdodávky do Běloruska a ani tato nebyla výjimkou.Bez certifikátu totiž není možné do Běloruskažádný systém dovézt, natož zprovoznit.1. února jsme po splnění všech potřebnýchnáležitostí získali certifikát na tento jedenkonkrétní případ dodávky systému ESA 11-BC.Dál bude záležet jen na vedení AŽD Praha, jakpřistoupí ke způsobu realizace dodávek. S tímbude souviset i způsob dodatečných certifikací.Pokud bychom řešili výrobu v Bělorusku, je velmipravděpodobné, že místní kooperant budecertifikaci řešit sám. Pokud bychom dodávalimy, budeme muset řešit i certifikaci.Velikostí asi jako HodonínV tuto chvíli je již celý systém zprovozňovánpracovníky MZO na místě. Zařízení bude v prvnífázi instalováno jako provizorní. Čeká se totižna dobudování dopravní kanceláře, které majína starosti již Běloruská železnice. AŽD Prahaproto zatím dodá systém pouze s monitory.Dopravní kancelář nakonec získá i velkoplošnézobrazení.„Polock je velikostí srovnatelný napříklads Hodonínem, tedy okolo 80 výhybek,“ představujestanici ing. Malý. Ve skutečnosti je toale velký uzel s celkovým počtem 250 výhybek,který můžeme srovnat třeba s Bohumínem.„Požadavek zatím zněl pouze na zabezpečenístanice Polock. Co bude dál, uvidíme,“ trochutajemně naznačuje další plány AŽD Praha v Běloruskuvedoucí projektu ing. Ladislav Malý.Sandra Gosmanová, MSc.ředitelství společnostiREPORTÉR AŽD PRAHA JARO 200711

LIDÉJsem příznivcem „vířivého fotbalu“říká nový obchodní ředitel AŽD Praha ing. Petr Lapáček o svém způsobu práce. Po týdnu působenív nové pozici jsme si povídali o jeho pocitech, o odchodu ze SUDOPu a jeho nových plánech.Dnes je to týden, co oficiálně fungujetev rámci AŽD Praha jako nový obchodníředitel. Jak se cítíte?Samozřejmě že po třiceti letech se žádnáfirma neopouští lehko. Můj přechod jsme připravovalitéměř půl roku a díky této péči kezměně došlo v oboustranném souladu oboufirem. Já jsem dokončil loňský rok v SUDOPuvčetně uzávěrky a leden pro mě byl přechodovýmobdobím, kdy jsem uzavíral své aktivityv bývalém zaměstnání a současně jsem sezúčastňoval porad vedení AŽD Praha a setkávalse zde s pracovníky obchodního úseku. Díkytomu jsem měl při oficiálním nástupu dobrýpřehled o firmě.V oboru zabezpečovací techniky rozhodněnejste žádným nováčkem. Mohl byste námpřiblížit váš profesní životopis?Po studiu sdělovací a zabezpečovací technikyna Vysoké škole dopravní v Žilině jsem v roce1976 nastoupil do Státního ústavu dopravníhoprojektování. Projektoval jsem staniční i traťovázabezpečovací zařízení například v úsecíchPraha–Ústí nad Labem, Kolín, Kutná Hora, HavlíčkůvBrod. Naštěstí jsem nezůstal u rutinníhoprojektování a byl jsem nasazován i na zajímavějšíprojekty. Proto jsem se setkával již tenkráts pracovníky Výzkumného ústavu železničníhoa také s vývojovými pracovníky a projektantyAŽD.Podílel jste se na řadě zajímavých studiía projektů. Které byste zmínil?V době před společenskými změnami se objevilydva velmi zajímavé projekty, které zadalotehdejší ministerstvo dopravy. Byla to studievysokorychlostních tratí na území ČSSR, pozdějiČSFR, a studie modernizace stávajících tratína českém území.Já jsem dostal příležitost na těchto studiích spolupracovat.Díky změně poměrů jsme mohli využíti nových prostředků, a proto jsme podnikli několikstudijních zahraničních cest, které nás velmi ovlivnily.Bylo to například do Francie na prohlídku TGVna trati Paříž–Lyon anebo do Německa pro seznámenís jejich řešením vysokorychlostních tratí.Jak tehdejší vedení MD a ČSD se studieminaložilo?Po dokončení studií se ministerstvo dopravyrozhodlo pro využití varianty modernizacestávajících tratí a po rozpadu Československazačalo vedení Českých drah připravovat modernizaciI. tranzitního koridoru. Projekt začalpřípravou studie proveditelnosti, kde jsem mělna starosti sdělovací a zabezpečovací technikua současně jsem zastřešoval všechny technologicképrofese. Výsledkem byl přechod na rychlostdo 160 km/h na koridorových tratích.12REPORTÉR AŽD PRAHA JARO 2007

LIDÉV komplikovanějších úsecích byl rychlostnílimit nastaven na 140 km/h pro klasickésoupravy, které byly doplňovány jednotkamis výkyvnou skříní. Jejich příkladem je dnešníPendolino, které tedy vlastně má původ v roce1993.Jak jste spolupracoval na modernizaciI. tranzitního koridoru?Stavby byly původně připravovány jako stavbyautobloku, a proto jsme se my, kdo jsmeprojekt připravovali, stali i hlavními inženýry.Moje první stavba byla Uhersko–Choceň. Topro mě byla velká škola. Tam jsem poprvév reálném životě viděl, jak na sebe všechnyprofese navazují. Stavba představovala celkovourekonstrukci železničního spodku, svršku,vybraných mostů, výstavbu podchodů, lávek,nových nástupišť, rekonstrukci trakčního vedení,rekonstrukci zabezpečovacího a sdělovacíhozařízení. Současně s touto stavbou jsem začalpřipravovat další stavbu Poříčany–Kolín, kteroujsem si sám řídil od přípravné dokumentace poprojekt stavby, soutěž na zhotovitele, realizacia výkon stavebního dozoru.Jak jste se ale dostal až na místovedoucího střediska v SUDOPu?Jak to tak bývá, v té době jsem byl maximálněspokojen. Práce mě bavila. Bylo jí sicedost, ale nebyl jsem zavalen administrativou.Začátkem roku 2000 si mě však zavolal generálníředitel SUDOPu a nabídl mi vést nověvznikající velké středisko elektrikářů, pod něžby spadaly trakční vedení, napájecí stanice,osvětlení, ohřev výhybek, přeložky kabelů, sdělovacízařízení, včetně dálkové řídicí techniky,a zabezpečovací zařízení. Dohodli jsme se a od1. 4. 2000 jsem převzal toto velké středisko,které zaštiťovalo technologické úkoly převážněpro železniční stavby.V této době se zrovna dokončovaly projektyI. koridoru, projekce staveb II. koridoru, jakonapříklad Břeclav–Petrovice, spojovací ramenoPřerov–Česká Třebová, a dále se začínalo naprojektech, které jsou na pořadu dnes, tedyIII. a IV. koridor.V SUDOPu jsem pak pracoval například nastudiích dálkového ovládání v síti železnicev ČR a studii racionalizace nekoridorových tratí.Zajímavá také byla studie nasazování prostředkůpro zjištění volnosti tratě. Zde jsem opětspolupracoval s vývojovými pracovníky AŽD.Studií jsme dokázali, že na koridorech nenímožné z kolejových obvodů přejít na počítačenáprav. A vysvětlili jsme, že cílem je mít kolejovéobvody, národní vlakový zabezpečovača vrcholově ho doplňovat systémem ETCSúrovně 2.Proč jste se rozhodl přestoupitdo AŽD Praha?Před několika měsíci jsem dostal zajímavounabídku od vedení AŽD. Zalíbila se mi možnostvrátit se přímo k oboru, který jsem vystudoval.Zaujala mě šance uvádět nové technologiev život a připravovat nabídky tak, aby se zákazníkůmdávalo to nejlepší možné řešení zaoboustranně výhodných podmínek. Velmijsem ocenil, že vedení obou společností se namém přechodu domluvila a podpořila tak mérozhodnutí.Mohl byste stručně představit strukturuobchodního úseku tak, jak jste jej převzal?V současnosti je obchodní úsek rozdělendo pěti částí. Obchodní odbor, který má véstnáměstek pro Čechy, nyní vede v pověřeníING. PETR LAPÁČEKJe absolventem Vysoké školydopravní v Žilině, kde vystudoval oborzabezpečovací a sdělovací techniky.Více než 30 let působil ve firmě SUDOPPRAHA a jeho předchůdci, Státnímústavu dopravního projektování.Do společnosti AŽD Praha přicházíz projekční společnosti SUDOP PRAHA,kde vedl středisko elektrotechniky,trakce, sdělovací a zabezpečovacítechniky. Ve funkci nahrazuje MiroslavaRešla, který odchodem do důchoduukončil svou úspěšnou kariéru v oblastiželezniční dopravy.Petr Lapáček má rád turistiku, historii20. století a železniční dopravy. Ježenatý a má dvě dospělé dcery.ing. Karel Koška, který současně pomáhá přivyjednávání vztahů, subdodávek a zajišťujecontrolling.Náměstek pro Moravu a Slezsko ing. ZdeněkŠupina vede odbor přípravy zakázek, který sídlív Olomouci. K nim patří i zástupce pro ekologii.Náměstek pro mobilní systémy ing. JosefSchrötter vede odbor marketingu a má nastarosti aplikace systémů GSM-R, ETCS, LS 90a také uplatnění nového systému radioblokpro vedlejší tratě. Dva úseky patří přímo podobchodního ředitele. Je to právní oddělení,vedené Mgr. Labantovou, a odbor nabídeking. Očenáška.Plánujete v rámci svého nového úsekupersonální změny?V tuto chvíli žádné změny nepředpokládám.Po tak krátké době ani nic podobnéhonení možné. Co se týká personalistiky, buduspíše řešit personální náhrady za ty, kteří jsoujiž v důchodovém věku a chtějí odejít. Zdemusím zmínit velkou laskavost, které se miREPORTÉR AŽD PRAHA JARO 2007 13

LIDÉdostalo od vedoucího obchodního odborupana inženýra Košky. Přestože již plánovalsvůj odchod do důchodů, přislíbil mi setrvatu firmy ještě minimálně půl roku a současněpomoci při zapracování svého nástupce. Je toon, který mě společně s mým předchůdceming. Rešlem zasvěcuje do rozjednaných obchodníchpřípadů.Jak povedete obchod AŽD Praha?Máte nějakou koncepci?Jsem příznivcem zástupnosti. Nazval jsem sito interně „metodou vířivého fotbalu“. Vysvětlujito tak, že struktura úseku je sice striktnědaná, nic však nebrání tomu, aby lidé bylischopni se zastoupit i v horizontální roviněa vzájemně si vypomoci. Pokud úsek nefungujetímto způsobem, komunikace probíhá zbytečněsložitě, ztrácí se čas a dochází k nedorozuměním.Co se týká mé koncepce, zatím neplánujirazantní změny dovnitř. Mým cílem je udržeta podpořit dobrou image firmy. Chci docílit conejvětšího kontaktu se zákazníkem. To považujiza prioritu. Mým záměrem je být otevřený provšechny, to znamená jak pro vedení SŽDC, takpro zaměstnance regionálních drážních pracovišť.Obchodní úsek má podle mého názoru vysvětlovatdůvod a způsob nasazování systémůa také způsob jejich fungování.Váš život je úzce spjat s železniční dopravou.Jsou i vaše koníčky „železničářské“?Je to tak. Zajímám se o železniční modelařinua historii železnice vůbec. Původně jsemchtěl být strojvedoucím, ale drobná oční vadamě odvedla směrem k zabezpečovací technice,kde jsem zůstal dodnes. Jinak mám rádturistiku, i tu vysokohorskou. Zajímá mě historieII. světové války a mým velkým vzorem jeWinston Churchill. Jednu jeho větu mám velmirád: „Nestal jsem se předsedou britskéhoimpéria, abych předsedal jeho výprodeji.“ Totoheslo se snažím razit ve své práci i osobnímživotě.Děkuji vám za rozhovor.Sandra Gosmanová, MSc.ředitelství společnostiBlahopřání jubilantůmVedení společnosti a odborové organizace OSŽ děkují všem spolupracovníkům, jejichž životní a pracovníjubilea připadla na 1. čtvrtletí roku 2007, za vykonanou práci a přejí jim hodně štěstí, osobní spokojenosti,rodinné pohody a především pevné zdraví.ŽIVOTNÍ VÝROČÍ65 LETZÁVOD TECHNIKARichard Kotiš60 LETZÁVOD TECHNIKAIng. Ludvík Hromník,Ing. Vladimír Rudovský, Miroslav ŠenkýřDST BRNOMarie BorskáVÝROBNÍ ZÁVOD PRAHALadislav JežekDTI PRAHAJiří BurianMONTÁŽNÍ ZÁVOD KOLÍNMagdalena Andrlová, Jiří MikitaMONTÁŽNÍ ZÁVOD OLOMOUCJan Srna, Bohumil Brychta, Gabriel SkácelVÝROBNÍ ZÁVOD OLOMOUCVlastimil SvobodaZÁSOBOVACÍ A ODBYTOVÝ ZÁVODOLOMOUCZdeněk Frydrich, Eliška Vlčková55 LETŘEDITELSTVÍ SPOLEČNOSTIIng. Jiří Baťka, Mgr. Vladimír Čiernik,Jaromír RotterZÁVOD TECHNIKAVladana MachiánováVÝROBNÍ ZÁVOD PRAHAMgr. Magda Pešlová, Antonín LinhartDTI PRAHAJaroslav HanělMONTÁŽNÍ ZÁVOD KOLÍNLadislav Horký, Jaroslav SuchánekMONTÁŽNÍ ZÁVOD OLOMOUCRadovan Langer, Dušan Karhánek,Ladislav ZelenaiVÝROBNÍ ZÁVOD OLOMOUCMilan Mrtvý, Helena Strejčková,Vlastimil JílekVÝROBNÍ ZÁVOD BRNOJana Maňasková, Vladimír Bartoš,Alena Mášová, Věra Mokrá50 LETŘEDITELSTVÍ SPOLEČNOSTIIng. Jaromír Coufal, Stanislav Horel,Ing. František Kliment, Karel ZouharZÁVOD TECHNIKAIvo BaxantVÝROBNÍ ZÁVOD BRNOJaroslav Endlicher, Štěpán Kadar,Mária Sedláčková, Vítězslav SlatinaDTI PRAHAIng. Jana Marková, Jitka PomichálkováMONTÁŽNÍ ZÁVOD KOLÍNDana Frantová, Hana PodneckáVÝROBNÍ ZÁVOD OLOMOUCJaroslav Gajdůšek,Vojtěch VeindlichZÁSOBOVACÍ A ODBYTOVÝ ZÁVODOLOMOUCJarmila Svobodová, Dana MacurováDO STAROBNÍHO DŮCHODUODEŠLI, RESP. ODEJDOUŘEDITELSTVÍ SPOLEČNOSTIFrantišek Mikuš, Mgr. Věra NovákováZÁVOD TECHNIKAZora JirkovskáDSE PRAHAKarel HradilMONTÁŽNÍ ZÁVOD KOLÍNStanislav Zelenka, Bohuslav KubíkVÝROBNÍ ZÁVOD PRAHAJiří Kypta, Miroslav Fafl, Josef Kohout,Zdeňka KleisnerováVÝROBNÍ ZÁVOD OLOMOUCStanislav FialaZÁSOBOVACÍ A ODBYTOVÝ ZÁVODOLOMOUCJan Lakosil, Eliška VlčkováPRACOVNÍ VÝROČÍ40 A VÍCE NEŽ 40 LETMONTÁŽNÍ ZÁVOD OLOMOUCIng. Karel Opravil35 LETVÝROBNÍ ZÁVOD BRNOAlena Kolářová30 LETŘEDITELSTVÍ SPOLEČNOSTIIng. Zdeněk GrublMONTÁŽNÍ ZÁVOD OLOMOUCJan Achilis25 LETZÁVOD TECHNIKAIng. Josef AdamecDTI PRAHAIng. Václav PařízekZÁSOBOVACÍ A ODBYTOVÝ ZÁVODOLOMOUCMarie Vyjídáková20 LETŘEDITELSTVÍ SPOLEČNOSTIIng. František JeckelDTI PRAHAJiří Burian, Daniel BiroščíkVÝROBNÍ ZÁVOD OLOMOUCLudmila Klimešová, Radek UličnýZÁSOBOVACÍ A ODBYTOVÝ ZÁVODOLOMOUCVáclav VybíralVÝROBNÍ ZÁVOD BRNOJosefa KrupičkováK poděkování a přání pevnéhozdraví a životní pohody se připojujei redakční rada.VZPOMÍNKAV průběhu prvního čtvrtletíletošního roku jsme serozloučili s našimi kolegypanem Hynkem Tunysem,bývalým ředitelemZOZ Olomouc, a paneming. Jiřím Meixnerem,naším přednímprojektantem.Čest jejich památce!14REPORTÉR AŽD PRAHA JARO 2007

PODPORUJEMEtelekomunikační mechanikzařízení sdělovací technikymechanik silnoproudých zařízenímechanik zabezpečovacích a sdělovacíchsystémů.Řada výhodRozšíření specializace, druhá maturitní zkouška,roční denní studium na státní škole zdarma,možnost stravování a ubytování v areálu školy– to jsou jen některé z výhod, které nová možnostvzdělání nabízí. AŽD hodlá poskytnoutnadaným studentům garanci zaměstnání i podílna nákladech spojených se studiem. Návratnosttakto investovaných prostředků je zjevná – rozšířenířad kvalifikovaných pracovníků firmy, a taki možnost nadále rozvíjet další aktivity.Redakční radaŽádný učený z nebe nespadlKvalifikovaní pracovníci z nebe nepadají. O tom ví své i AŽD Praha.Právě proto společnost kontaktovala svoji partnerskou školu –Střední školu informatiky a spojů Brno – a vznikl společný projekt, kterýby mohl alespoň částečně vyřešit komplikovanou situaci s hledánímkvalifikovaných zaměstnanců.Řada jednání mezi oběma hlavními aktérya také ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovyby své výsledky mohla přinéstv následujícím školním roce 2007/08. Středníškola informatiky a spojů Brno otevře svůj novývzdělávací program, určený absolventům technickýchmaturitních oborů, ve kterém mohouve zkrácené době rozšířit svou specializaci o zabezpečovacía sdělovací techniku v dopravě.Roční studijní plánUčební plán počítá s ročním studiem, běhemkterého prohloubí studenti své znalosti v oblastizabezpečovací techniky, informačnícha komunikačních technologií, cizího jazyka,a to vše doplněné o odbornou praxi a výběrovépředměty – sdělovací techniku, datovésítě a dopravní provoz. Předpokladem přijetí jeúspěšně ukončené studium některého z následujícíchstudijních oborů (řádného čtyřletéhostudia ukončeného maturitní zkouškou nebonástavbového dvouletého studia v oboru elektro-slaboproudv rámci ČR):elektrotechnikaslaboproudá technikaautomatizační technikadigitální telekomunikační technikaobrazová a zvuková technikaelektronické počítačové systémyinformační technologiemechatronikamechanik-elektronikREPORTÉR AŽD PRAHA JARO 2007 15

SERIÁLŽeleznice, zabezpečovací zařízení a AŽD Praha2. dílV průběhu 19. století se v železničních stanicích začalo používat staniční zabezpečovací zařízení pro umožněnísamotné obsluhy příslušných prvků (přestavení výhybky, návěstidla) – tedy jako racionalizační prvek. Původnízpůsob přestavování jednotlivých výhybek přímo na místě (pohyb po celé stanici) je nahrazován tzv. centrálnímstavěním, tj. stavěním výhybek a návěstidel z jednoho místa ve stanici.Tento prvek práci na železnici významně racionalizujea navíc je předpokladem pro možnostvytváření logických závislostí mezi jednotlivýmiovládacími prvky a tedy i mezi prvky ovládanými(výhybky a návěstidla). Vznikla tak centrálnímechanická stavědla, kde logické závislostibyly zprostředkovány mechanickými registry.Závislosti tedy existovaly na mechanickémprincipu, síla k ovládání vnějších prvků bylapřenášena mechanickými prostředky (táhly,drátovody, lanky, řetězy), povolení k jízdě sestrojvedoucímu přenášelo tvarovým návěstidlem,kde změna tvaru byla ovládána mechanicky(v noci byly používány návěsti světelné,původním zdrojem světla byla petrolejoválampa a „rozsvěcení“ a „zhasínání“ jednotlivýchsvětel bylo ovládáno mechanicky ovládanýmiclonkami).Frischenovahradlová vložkaPro stanice většíhorozsahu však bylocentrální ovládání(s mechanickýmpřenosem „ovládacísíly“) již nepoužitelné.Ve druhé polovině19. století zkonstruovalněmecký inženýrKarl Ludwig Frischenhradlovou vložku,jejíž použití umožnilorozdělit mechanickéstavědlo na více částí(typicky na dvě části– na zhlaví stanice)a mezi těmito fyzickyoddělenými mechanickýmiregistryzprostředkovat požadovanémechanickézávislosti elektrickoucestou. Zařízení natomto principu naČeských drahách i jindev Evropě dosluhujídodnes. Přenos ovládací síly zůstal na mechanickémprincipu. Logické závislosti byly řešenyjednak v mechanických registrech, jednak elektrickýmzapojením.Elektrodynamické stavědloKoncem 19. století se však již objevují elektricképohony výhybek (elektromotoricképřestavníky, na začátku 20. století se začínajípo užívat světelná návěstidla). V r. 1872 siAmeričan William Robinson dává patentovatkolejový obvod, který slouží k detekci železničníchvozidel na koleji, tedy jako prostředekk zjišťování volnosti dopravní cesty. Tytoinovace vedou ke konstrukci dalšího druhustaničního zabezpečovacího zařízení – k elektrodynamickýmstavědlům. Zde jsou opětlogické závislosti řešeny částečně na mechanickéma částečně na elektrickém principu,ovládání venkovních prvků je ale ve větší mířeřešeno elektricky.Reléová stavědlaPřed druhou světovou válkou se objevují prvníreléová stavědla. V těchto stavědlech jsoujiž závislosti i ovládání vnějších prvků řešenyelektricky, informace o povolení k jízdě sestrojvedoucím přenášejí výhradně elektrickyprostřednictvím světelných návěstidel, pozdějii prostřednictvím vlakových zabezpečovačů.V Čechách je první reléové stavědlo instalovánov r. 1950 v žst. Chrast u Chrudimi. Stavědlobylo produktem firmy L. M. Ericsson. Vzhledemke změně hospodářských a politickýchpoměrů po r. 1948 je další orientace i v tomtooboru zaměřena na Sovětský svaz. Od r. 1950jsou dodávána reléová stavědla vzor SSSR (žst.Velim, Pečky a další). V žst. Praha-Smíchov jetoto zařízení v provozu dodnes.(Pokračování příště)Ing. Vladimír Novákvedoucí technického odboru16REPORTÉR AŽD PRAHA JARO 2007

ZÁBAVAKŘÍŽOVKANedovol jazyku, aby...Dokončení citátu naleznete v tajence.AUTOR JIŘÍZVOLÁNEKPOVOLENÍK JÍZDĚ(DOPRAVNÍSLANG)VĚDECKÁMETODAVYTYČENÉÚZEMÍPATŘÍCÍ DIVOKÉVČELESPZ TŘEBÍČE ŘÍMSKY 49ITALSKÝFOTBALISTASEVEROAM.INDIÁNČÁST DVEŘÍSTARÁSTŘÍBRNÁMINCEBELGICKÉLÁZEŇSKÉMĚSTOŽERTNAHÝMODELBRÁNA(NĚMECKY)SOUBORANTIMIKROBI-ÁLNÍCHOPATŘENÍDRAVÍ PTÁCIZAČÁTEKTAJENKYSMALTMIMINOPLAVBALABSKO-ODERSKÁKONEC TAJENKYSTAROBAKARETNÍ BARVAAGENTUR PRESSČESKÝENTOMOLOGVOLNOSTVOJENSKÝPOCHODSTARÉ VÁHOVÉJEDNOTKYDRUH KOČÁRUCIZOKRAJNÝHLODAVECSETINAHEKTARUPLOŠNÉ VÝMĚRYPOZEMKŮTYČ ŽEBŘIŇÁKUSVĚTOVÝPOHÁRKULTURA(ZASTARALE)PŘÍTOKMORAVYPĚVECKÁTĚLESAKIOSEKOBUVNICKÝNŮŽZMRZLÁ VODABŮŽEK LÁSKYSKLENĚNÁNÁDOBAHROMADYSLÁMYKABEL (OBECNĚ)SOUHLASPANORAMATICKÝPOHLED NAMĚSTOAKVARIJNÍRYBKYOLDŘICH(DOMÁCKY)SUMERSKÉMĚSTOJIHOAMERICKÝSTÁTODDĚLENÍTECHNICKÉKONTROLYLESKLÉ NÁTĚRYHRA(ANGLICKY)DUCHOVNÍPODNIKV KRASLICÍCHVYPOUKLINAZNAČKAAMERICIASLEPIČÍSLABIKAZÁBAVAZNAMÉNKONÁSOBENÍVELIKÁNIPOMŮCKA: ASEPSE, DLABOLA, OSKAVA, PIERRO, SPA, VEDUTACeny pro tři vylosované luštitele jsou:1. cena – dárková souprava stolní hry šachy2. cena – dárkový kosmetický set3. cena – psací souprava.Tajenku zasílejte do 20. dubna 2007 společně se svým jménema telefonním kontaktem na e-mailovou adresu reporter@azd.cz, nebopísemně na adresu: AŽD Praha s.r.o., Reportér, Žirovnická 2/3146,106 17 Praha 10, heslo: KŘÍŽOVKA.Tajenka křížovky z minulého čísla je dokončenímjaponského přísloví „Teplý úsměv... hřeje celou zimu“.Vylosovaní výherci:1. cena – František Havlíček, VZO (nástěnné hodiny)2. cena – Marie Horáková, Spálovský a.s. (sada čajů)3. cena – Vratislav Alexa, VZB (kalkulačka).REPORTÉR AŽD PRAHA JARO 2007 17

KALEIDOSKOPIvana Martincová ovládla brněnský běžecký pohárV neděli 18. února se v Ráječku běželo již sedmé pokračování desetidílného brněnského běžeckého závodu.Na pětikilometrové trati vyhrála v kategorii žen a juniorek Ivana Martincová v barvách AŽD Praha, která současněvévodí i celkovému pořadí.Paní Martincová, zaměstnankyně brněnskéhovýrobního závodu, se v současnosti připravujena prestižní závody v zahraničí. 11. března ji čekádvacetikilometrová trať v Alphenu v Holandskua na začátku dubna také její první letošní maratonv Curychu. Krátce nato, 22. dubna, má v plánudalší maraton, tentokrát v Bonnu. Jaro zakončí mistrovstvímČR 13. května v Praze.Fandíme Ivaně a držíme palce v krásně započatésezoně!-sg-PražceHázím tornu na svá záda,feldflašku a sumky,navštívím dnes kamarádaz železniční průmky,vždyť je jaro, zapni si kšandy,pozdravuj vlaštovky amuziko, ty hraj!Provedl mě domem,nikde kousek zdiva,všude samej pražec,jen Máňa byla živá,to je to jaro, zapni si kšandy,pozdravuj vlaštovky amuziko, ty hraj!Naučíš se skákat,tak jak to umí vrabec,když na nohu si pustíšželezniční pražec,vždyť je jaro, zapni si kšandy,pozdravuj vlaštovky amuziko, ty hraj!Před děvčaty z Třebovéchlubil jsem se silou,pozvedl jsem pražec,načež odvezli mě s kýlou,vždyť je jaro, zapni si kšandy,pozdravuj vlaštovky amuziko, ty hraj!Vystupuji z vlaku,kterej mizí v dálce,stojím v České Třebovéa všude kolem pražce,vždyť je jaro, zapni si kšandy,pozdravuj vlaštovky amuziko, ty hraj!Plakáty nás informují:„Přijď pracovat k dráze,pakliže ti vyhovujírychlost, šmír a saze,“vždyť je jaro, zapni si kšandy,pozdravuj vlaštovky amuziko, ty hraj!Když má děvče z Třebovérádo svého chlapce,posílá mu na vojnuželezniční pražce,vždyť je jaro, zapni si kšandy,pozdravuj vlaštovky amuziko, ty hraj!Pamatuji pouze ještěoperační sál,pak praštili mě pražcema já jsem tvrdě spal,a bylo jaro, zapni si kšandy,lítaly vlaštovky a zelenal seháj!Pohostil mě slivovicí,představil mě Mařce,posadil mě na lavici zdubového pražce,vždyť je jaro, zapni si kšandy,pozdravuj vlaštovky amuziko, ty hraj!Jestliže jsi labužníka přes kapsu se praštíš,upečeš i krávuna železničních pražcích,vždyť je jaro, zapni si kšandy,pozdravuj vlaštovky amuziko, ty hraj!A když děti zlobí,tak hned je doma mazec,Děda Mráz jim nepřineseani jeden pražec,vždyť je jaro, zapni si kšandy,pozdravuj vlaštovky amuziko, ty hraj!Pavel Dobeš, květen 1990,Česká Třebová18REPORTÉR AŽD PRAHA JARO 2007

KALEIDOSKOPZimní kuželkyv jarním hávuNemrzne, není zima, není sníh. Lyže,saně, brusle zahálejí, takže vzhůruna kuželky! To bylo asi hlavní mottoletošního již 7. ročníku turnajeolomouckých jednotek AŽD Prahav kuželkách, do kterého se přihlásilozatím rekordních 40 závodníků,tj. 10 družstev.Celá akce proběhla 13. ledna 2007 na tradičnímmístě – osmidráhové kuželně Hanáckého kuželkářskéhoklubu v Olomouci. Navzdory třináctcev datu měla řada soutěžících slušnou porci sportovníhoštěstí (ono to opravdu s tou třináctkounebude tak zlé).Zúčastnili se jak ostřílení borci, tak i řada novýchtváří. Turnaj měl dramatický náboj a přinesl i některápřekvapení.A výsledky? Tady jsou:DRUŽSTVA1. VZO I – 858 bodů2. MZO I – 839 bodů3. VAV I – 816 bodůJEDNOTLIVCIMuži: 1. Stanislav Fiala, VZO I – 251 bodů2. Jiří Novotný, MZO I – 244 bodů3. Jaromír Buček, VZO II – 218 bodůŽeny: 1. Jitka Veselá, VAV I – 202 bodů2. Jarmila Jílková, VZO I – 195 bodů3. Alena Zavřelová, ZOZ I – 176 bodůVítězové si zaslouženě odnesli věcné cenya pocit úspěšně stráveného odpoledne. Samozřejměnemohou vyhrát všichni – takéletos byla udělena Cena útěchy pro hráče,kterému se „podařilo“ docílit nejmenšího výkonu.Ten však, z vrozené skromnosti, požádalo to, aby jeho identita zůstala pro veřejnostutajena. Není divu, závist se projevuje všude.Tradice zůstala i v dění po sportovní části turnaje.Při následném společném posezení se všichnipodělili o zážitky a dobrali se poznání, co mohliudělat a uhrát jinak. A to se může hodit v dalšímročníku. Ten by měl být alespoň tak dobrý jakoten letošní. Nebo raději ještě lepší.Hodu zdar!Stanislav Novotný, VZOvedoucí turnajeREPORTÉR AŽD PRAHA JARO 2007 19

AŽD PrahaDálkové ovládání zabezpečovacího zařízení v úseku Přerov–BřeclavTermín:únor 2006–březen 2007Délka úseku:100 kmPočet dálkově řízených stanic:15KOLEJOVÁ DOPRAVASILNIČNÍ DOPRAVATELEKOMUNIKACEwww.azd.cz20Vybavili jsme největší řídicí dispečerské centrum, které ovládá a zabezpečuje provoz natrati Přerov–Břeclav. Jako pilotní projekt, který nemá v České republice obdoby, jsme jejrealizovali pro investora stavby Správu železniční dopravní cesty.Díky instalovanému systému dálkového ovládání je dnes možné z jednoho místa říditdopravu na více než sto kilometrů dlouhém úseku zahrnujícím 15 dopraven. Centrálnídispečerské pracoviště se tak v budoucnosti stane hlavním centrem řízení železničníhoprovozu na Moravě.Součástí nového řídicího centra je největší velkoplošné zobrazení spravovaného úsekuv České republice.Bezpečně k cíliREPORTÉR AŽD PRAHA JARO 2007