zde - Město Raspenava

Dokud vykonával Frýdlant soudnictví, museli vesničtí šolcové vybírat od hospodářů aobyvatelů k úhradě soudních výloh poplatek, tzv. zlodějskou dávku a odvádět ji do Frýdlantu.V roce 1561 činil tento poplatek v Raspenavě a Luhu 5–6 kop,. v Lužci ale jen 30 grošů. Nazákladě císařského výnosu z 15. července 1765, resp. následného výnosu z 22. července 1765,byla většina hrdelních soudů zrušena; jen ve 24 soudních místech bylo hrdelní právo „jusgladii“ zachováno. 35 Tehdy ztratila také města Frýdlant a Nové Město hrdelní soudnictví. Pronaši oblast ho mělo nadále město Mladá Boleslav. Útrpné právo „Karolina“ platné v Čecháchod první třetiny 16. století, jež bylo potvrzeno na říšských sněmech v Augšburku a Řezně(1530 a 1532) a bylo schváleno císařem Karlem V., bylo mezitím císařem Josefem I. dne16. července 1707 nahrazeno „Novým právem útrpným a hrdelním“. Podle něho bylystanoveny následující stupně mučení: 1. poutání a šněrování, 2. přiložení palečnic, přičemžnehty palců jsou stlačeny mezi železné desky opatřené hroty, 3. přiložení „španělské boty“,přičemž jsou holeně vystaveny silnému tlaku mezi železnými pásy, 4. mučení v užšímsmyslu; podezřelý byl položen na žebřík, paže byly zvráceny vzad a přivázány na příčku avyšetřovaný byl pomocí závaží tažen dolů tak, že paže čněly nad hlavou. Jestliže byl taktonatažený podezřelý ještě pálen pochodní na stranách nebo v podpaží, jednalo se již o 5. stupeňmučení, „oheň“. Toto hrdelní právo bylo nahrazeno 31. prosince 1768 ustanoveními„Theresiany“, která mučení v plném rozsahu zachovávala. Mučení bylo odstraněno teprvevýnosem z 2. ledna 1776. „Všeobecný zákoník o zločinech a trestech za ně“, vydaný 13. ledna1787 Josefem II, zrušil v řádném řízení zcela trest smrti, a i když o několik let pozdějicísařským patentem z 2. ledna 1795 byl znovu zaveden pro zločin velezrady, trestnímzákoníkem z roku 1803 pro vraždu, loupežné zabití, atd. uplatňovala se nadále jen nejmírnějšíforma a zcela odpadla všechna ta barbarská zostření, která přešla z „Karoliny“ do„Theresiany.“Patentem z 11. února 1784 byl mezitím vyhlášen soudní řád pro Čechy, v jehoždůsledku se soudní pravomoc dělila mezi cís. král. zemským soudem a místními soudy, tj.v každém místním obvodu existujícím magistrátem, nebo vrchnostenským soudem.Všeobecné soudy první instance byly c. k. zemský soud v Praze, magistráty a místní soudy čijustiční rady, zvláštní trhový soud a směnečný soud v Praze a c. k. horní soudy. Celkempohodný Josef Pietsch do Rumburku. V roce 1694 je uváděn zesnulý Georg Kühn jako bývalý mistr popravčí.Na počátku 18. století (1712) žil ve Frýdlantu mistr popravčí Hans Georg Haase. V roce 1726, a ještě 1746 bylmistrem popravčím Hans Ernst Haase († 1777), po něm jeho syn Karl Haase. Srov. k tomu J. Helbig, Beiträgezur Geschichte der Stadt und des Bezirkes Friedland, sv. II, s. 168 a n. a Friedländer Tagblatt z 12. srpna 1908.35 Až do té doby vykonávalo vedle magistrátů čtyř pražských měst a akademického senátu university ještě 381měst, městysů a vrchností hrdelní soudnictví.22