zde - Město Raspenava

mluvě se tato budova nazývá dodnes „Hejnická papírna“ i když stojí na raspenavské půdě.V tomtéž roce 1783 postavil Josef Sembdner, majitel hospodářství č. 59 v Hejnicích, ve svémlese na Štolpichu pilu, dnešní usedlost č. 139. K těmto zmíněným stavením přibylav následujících letech další, a tak vznikla postupně víska, nazývaná lidově „Papierdörfel“(Papírová víska) nebo Neudorf (Nová ves). Západní nebo dolení část obce, postavená naraspenavských dominikálních a částečně i rustikálních pozemcích, je úředně prokazatelně jižod r. 1788 nazývána Ferdinandovo údolí (Ferdinandstal) V roce 1834 měla již 44 domů,obývaných 419 dušemi. Část těchto domů stojí na pozemcích již jmenovaného selského statkuč. 12, který v druhé polovině 17. století vlastnil Georg Rössel. Dnes má Ferdinandov, který odr. 1850 patří k obci Raspenava, ale má vlastní, od kmenové obce oddělené číslování,66 domů. V lidovém podání se k Ferdinandovu počítá i sousední „místní část Hejnice“ ležícína hejnických selských pozemcích. Tato horní část sídliště ve štolpišské kotlině, byla až dodoby kolem roku 1830 ještě většinou porostlá lesem. Zaujímá hlavně ony pozemky, kterékoupili od vrchnosti v roce 1673 majitelé hejnických usedlostí č. 71. 73 a 59. 78 Dnes tu stojí41 domů. Sídliště ve štolpišské kotlině, je vzhledem ke své nádherné poloze na úpatíJizerských hor, již po mnoho let užíváno k letním pobytům.E) Původ místních jmenKaždé místo obdrželo hned po svém založení jméno. Někdy je přinesli noví osídlenci zesvé vlasti; někdy bylo použito jméno vůdce nebo podnikatele pro určení jména; občas byla přivolbě jména vzata v úvahu také místní situace a poloha nového sídliště. Tu a tam se podrželojiž existující staré jméno. Jako u mnoha jiných míst frýdlantského okresu, nelze ani uRaspenavy, Luhu a Lužce určit s plnou jistotou původ jejich jména.Tradice odvozuje jméno Raspenava (kolem 1400 psáno „Raspenow“, 1634„Rapenow“) od „drsné nivy“ (rauhe Au), poněvadž údajně slovo raspe znamenalo „drsný“.Toto odvození se zdůvodňuje tím, že pozemky, ležící na levém břehu Smědé směremk Jizerským horám, jednak pro blízkost pohoří, jednak pro malou ochranu před severnímivětry, mají „drsnější polohu“, než pozemky na protilehlém břehu, takže proto se tamní místojmenuje „mírná niva“ (Mildenau). Badateli se však právě uvedené vysvětlení původumístního jména jeví jako pochybené. 79 S největší pravděpodobností obsahuje jméno78 Srov. J. Bennesch, Zur Ortsgeschichte von Haindorf (K dějinám obce Hejnice), Friedländer Zeitungz 17. prosince 1910, 14. a 16. ledna 1911.79 Právě tak nesprávné je odvození místního jména od „rastende Au“ (odpočívající niva). Pověsti, že skupinakolonistů, unavená útrapami cesty, zde odpočívala a příští ráno se rozhodla tu usadit, nelze přiřknout aninejmenší věrohodnost.36