zde - Město Raspenava

K obcím frýdlantského okresu založeným Němci, náleží také Raspenava, Luh a Lužec.Bezpochyby jsou skoro stejného stáří. I když se rok vzniku těchto tří obcí dá dnes již jentěžko určit, lze přesto vyslovit domněnku, že k jejich založení došlo asi v průběhu 13. století.Dokazatelně existovaly již před pěti sty lety. Podle starého urbáře panství Frýdlant,pocházejícího z konce 14. století (mezi léty 1387 a 1409), který v roce 1905 vydal dvorní radaDr. Herrmann Hallwich v „Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen inBöhmen“, bylo tehdy v Luhu (Myldenow) již 33 selských usedlostí, jedna pila „na louce“ podvesnicí a přilehlá zahrada. Ze sedmi lánů, které ves zaujímala, náleželo šest lánů a dva pruty„pánu“ na Frýdlantě, o zbytek se dělil místní rychtář (4 svobodné pruty a 4 „pod úrokem“),svobodný sedlák Rambold Stöntsch (2 svobodné pruty) a Seibold (Sypould), který odváděl„zvláštní“ úrok, ale jinak byl od „služby“ osvobozen. Luh byl úroční vesnicí panství Frýdlant,to znamená, že sedláci, kterým bylo přiděleno zmíněných šest lánů a dva pruty půdy, museliplatit vrchnosti ročně určitý úrok. Úrok vesnice „za lány (a za zahradu)“ obnášel na Valpurgu6 dobrých a 1 ½ obyčejných grošů, a právě tolik na sv. Michala. O svatodušních svátcích seplatily 4 dobré groše. Na den sv. Martina odevzdávali úroční sedláci dohromady 2 maldryovsa. Vánoční dar obce činil 30 (resp. 34) groše. Rychtář dával na vánoce „k poctě“ šestslepic a o velikonocích 2 plece. K masopustu musela obec dodat 13 slepic. „Zvláštní úrok“jinak od služby osvobozeného Seibolda činil na Valpurgu a sv. Michala 2 dobré groše. Pilaplatila úrok 15 grošů a 15 prken, z přilehlé zahrady se platilo 5 grošů a o vánocích darem2 slepice.Jako doklad uvedených údajů následuje doslovná část urbáře, týkající se vesnice Luhu.Zní:„Pamatuj. Luh má 7 lánů. Z toho je 6 lánů a 2 pruty pánů a 4 pruty rychtářovy svobodnéa 4 pruty pod úrokem. Též Rambold Stoentsch má 2 pruty ke své usedlosti. Úroky vsi za lány(a za zahradu). 44 Na den svaté Valpurgy 6 dobrých grošů a 1,5 groše a 3 haléře a tolik též naden sv. Michala. 45 Též na svatodušní svátky 4 dobré groše.Též na den sv. Martina 2 maldryovsa. Též o vánocích 30 grošů k poctě. 46 Též rychtář o vánocích k poctě 6 slepic. též obec namasopust 4 slepice. Též rychtář 2 plece na velikonoce. Též Dypould z Luhu dá zvláštního44 Údaje v závorkách jsou v originálu přeškrnuté.45 Vysvětlivky: V=5, i nebo j = 1, j/ =1/2; gr. = groše. Tehdy se počítala hřivna (marka) buď podle žitavského(pražského, českého) počtu nebo podle zhořeleckého počtu. 1 žitavská hřivna měla 56 grošů nebo 4 věrdunky(čtvrtky) po 14 groších; 1 groš = 7 feniků, 1 fenik = 2 haléře; 1 haléř = 2 penízky. Hodnota jedné žitavské hřivny= asi 28 markám dnešní německé měny. 1 zhořelecká hřivna měla 48 grošů = 4 šilinky grošů. Mitteilungen derGesellschaft für Zittauer Geschichte (Zprávy Společnosti pro žitavské dějiny) č. 5, 1908, s. 12,14).46 Nad tím nadepsáno malým písmem „4“.28