Vozíčkář

20ROZHOVORY, REPORTÁŽEŠestice otázek a odpovědík připravované sociální reforměO vypracování odpovědí na šest shodných otázek požádal Zdeněk Škaroupka tři veřejně známéosobnosti, které se v určité fázi zapojí do rozhodování o konečné podobě sociální reformy.1. Realizace sociálníreformy je nezbytná.Důvody jsou minimálnědva. Je třeba zjednodušitžádosti a výplatudávek, tedy snížitbyrokracii, a druhým,dle mého názoru podstatnějšímdůvodem jeDaniela Filipiová adresnost dávek, kteráSenátorka (ODS), předsedkyněVýboru pro zdravotnictví a sociálnípolitiku, bývalá ministryněby měla zabránit jejichzneužívání. Dnes mázdravotnictví.Architektka, dlouhodobě se věnujeproblematice odstraňovánína dávky nárok mnohoarchitektonických bariér, které lidí, aniž by je skutečněpotřebovalo, a tedyje nucena denně překonávat.využilo pro ten účel,kterému jsou určeny. Uvedu jako příkladpříspěvek na péči. Mnoho osob v prvnímstupni závislosti žije v takovém prostředía jejich handicap je takového rázu, žedávku nepotřebují, respektive nevyužijí.2. Březnová demonstrace byla zcela zbytečná.Pan Krása v handicapovaných lidechvyvolal pocit, že cílem sociálních reforemje ožebračit je. Nevím, zda to byljeho záměr nebo neznalost návrhů. Někdejsem se vyjádřila v tom slova smyslu,že šířil poplašnou zprávu. Vyloženě nemluvilpravdu, když hovořil o rušení průkazekTP, ZTP a ZTP/P, když mluvil o rušeníchráněných dílen (bude „jen“ chráněnépracovní místo, což zabrání zneužívání příspěvku),když strašil zrušením příspěvkuna nákup motorového vozidla, když mluvilo zhoršení podmínek při posuzování míryzávislosti.Navíc demonstrovat v době, kdy probíhávnější připomínkové řízení, je holý nesmysl.Teď je čas jednat, posílat připomínky,a ne křičet na ulici. Argument, že se tímdostaly problémy handicapovaných alespoňdo veřejného povědomí, neberu. Jakto má být myšleno?3. Přiznám se, že vzhledem k týdennímupobytu na zahraniční pracovní cestě jsemneměla možnost seznámit se s aktuálnímzněním návrhu. Ale pokud tam jsou zapracoványmé dvě připomínky, budu spokojena.Nesouhlasila jsem s neponecháním„kapesného“ klientům sociálních zařízenía diskutabilní je v návrhu odebrání příspěvkuna péči dětem do tří let. Navrhovalajsem zavést novou kategorii dětí od 1do 3 let. I když chápu postoj odborníků,kteří s tímto návrhem přišli.V souvislosti s tímto musím veřejnost seznámits tím, co pan Krása vůbec nikde neuvádí,totiž, že v návrhu jsou nové kate goriepro děti do 18 let, a co je nejdůležitější,dochází k výraznému navýšení příspěvku.Navýšení je i pro dospělé osoby ve čtvrtémstupni závislosti. Pravda, sice jen o tisíc korun,ale je to alespoň cesta k lepšímu.Možná mám ještě jednu výtku k návrhuzákonů, a to zejména co se týče již zmiňovanýchpříspěvků na péči. Myslím, že byměly být skutečně adresné. Mělo by sevíce zvažovat sociální prostředí posuzovanéosoby. Nejde plošně dávat dávku napříkladv prvním stupni závislosti (mnohdyi ve druhém). Pokud je handicapovanýzcela kompenzován a dokáže žít bez závislostina druhé osobě (a takových jemnoho), není nutné mu příspěvek vyplácet.4. Objem vyplácených prostředků se podlenových návrhů zákonů dokonce mírněnavyšuje. A to, co se ušetří na byrokraciia snahou o větší adresnost, poslouží k navýšeníněkterých dávek.5. Ano, myslím si to. Jde zejména o příspěvekna chráněnou pracovní dílnu.Podle mého názoru je zneužíváním dáveki nevyužití příspěvku na péči k nákupuslužby, ale jako určitého navýšení příjmujednotlivce, či rodiny. Vím, že invalidní důchodynejsou vysoké, ale uvědomme si,že jde o jiný „balík“ peněz. Sociální dávkamá kompenzovat určité znevýhodnění,nouzi, míru závislosti.6. Určitě budu. V prvé řadě si dodatečněnastuduji to, co jsem nestihla, a na MPSVpošlu své eventuální připomínky. Vím, žemateriály jdou, nebo v nejbližší době půjdoudo vlády. Poté bude nesmírně důležitésledovat, jaké pozměňovací návrhy budoupodávány ve Sněmovně a v Senátu, abynedošlo k deformaci záměru reformovattuto oblast sociální politiky.Václav KrásaPředseda Národní rady zdrně postižených v ČR, organidemonstrace ZP proti socreformě.1. Nedokážu posoudit, zdaje nebo není třeba tzv. „sociálníreformy“. V každémpřípadě je však zřejmé,že ná vrhy zákonů, kterépředložilo MPSV ČRv rámci tzv. „sociální reformy“nejsou reformními zákony,ale víceméně restriktivnímizákony. Souhlasíms tím, že některé zákonypotřebovaly a potřebujíúpravu. V zákoně o zaměstnanostije třeba udělat takové úpravy, abynedocházelo ke zneužívání náhradníhoplnění či příspěvku pro zaměstnavatelezaměstnávající více než 50 % OZP. Vyhláškač. 182/1991 Sb. opravdu neodpovídáústavnímu pořádku ČR a je třeba, aby vzniklzákon, který bude kodifikovat určitý systémkompenzací a dávek osobám se zdravotnímpostižením. Bohužel MPSV ČRmísto úprav, které by zlepšovaly životní situaciosob se zdravotním postižením, předložilonávrhy, které jejich situaci zhoršují.2. Nepovažuji demonstraci za krajní řešenísituace. Naopak si myslím, že je to standardnínástroj, kterým vyjadřuje skupinalidí svůj názor na určité problémy. Čímdále více jsem přesvědčen, že demonstracebyla načasovaná správně a přišla v tenpravý čas. Demonstrace proběhla v době,kdy ještě neproběhlo připomínkové řízenía návrhy zákonů sociální reformy je možnéještě upravovat, než budou předloženyvládě, a také se tomu tak děje. Bez vyjádřenísilného názoru osob se zdravotnímpostižením, kterým byla právě demonstrace,by pravděpodobně nedošlo k tak výraznýmúpravám jednotlivých zákonů. Jetřeba si uvědomit, že pokud bychom demonstrovaliaž po té, co by návrhy zákonůprojednala vláda, jakákoli změna by bylapodstatně obtížnější. Koaliční vláda máv Poslanecké sněmovně výraznou většinu,a tudíž prosazování změn v Poslaneckésněmovně, bez souhlasu MPSV ČR a vlády,by bylo prakticky nemožné.3. Z výsledkem vypořádání připomínek,které jsme vznesli vůči předloženým záko-2 / 2011