23.12.2012 Views

Pracovní příležitosti ve strojírenství 20. - Hadyna

Pracovní příležitosti ve strojírenství 20. - Hadyna

Pracovní příležitosti ve strojírenství 20. - Hadyna

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

18 /<br />

technologie svařování<br />

Plazmové řezání<br />

Michal Heinrich, Český svářečský ústav Ostrava<br />

Metoda tepelného dělení kovových materiálů<br />

plazmovým paprskem patří k nejrozšířenějším<br />

technologiím využívaným v dnešní praxi. Mezi<br />

další způsoby tepelného dělení materiálu se řadí<br />

laser a kyslíkový plamen. Každá metoda využívá<br />

jiného tepelného zdroje. Laser představuje záření<br />

zesíleného zdroje světla fokusovaný optickou<br />

čočkou do bodu, kterým je pro<strong>ve</strong>den řez.<br />

Hustota energie je ze tří zmíněných technologií<br />

nejvyšší, až 15.10 9 Wm -2 . Druhý nejvýkonnější<br />

zdroj pro řezání materiálu je plazma. Plazma<br />

využívá elektrického výboje a proudícího plynu,<br />

který se ionizuje a vytváří tak čtvrtý skupenský<br />

stav. Plazma dosahuje vysoké teploty až<br />

30 x 10 3 K, jehož hustota energie dosahuje<br />

5 x 10 5 Wm -2 . Poslední zdroj se řadí k nejstarší<br />

a přesto v dnešní době stále užívané technologii.<br />

Hustota energie dosahuje nižších hodnot okolo<br />

2 x 10 3 Wm -2 . Během ta<strong>ve</strong>ní dochází k exotermickým<br />

reakcím kyslíku s železem, které generují<br />

teplo oxidy, jež se samy spalují.<br />

Původně bylo plazmové řezání vyvinuto pro<br />

nerezové oceli využitím inertního plynu. Později<br />

se využívalo přídavného stínicího plynu kyslíku<br />

k řezání konstrukčních ocelí. Zúžení plazmatu<br />

pomocí trysky v hořáku se dosáhne vysoké<br />

teploty od 9 000 K až do 35 000 K. Dodávání<br />

elektrického proudu je uskutečněno klasickými<br />

zdroji, které jsou využívány <strong>ve</strong> svařování. In<strong>ve</strong>rtorové<br />

zdroje jsou v dnešní době vysoce efektivní<br />

i pro plazmové řezání.<br />

1. PLAZMOVÝ PROCES<br />

Plazma je obvykle generována elektrickým<br />

výbojem mezi katodou a anadou. Je možné<br />

vyprodukovat plazmu i jiným způsobem, např.<br />

mikrovlnami. Nezbytnou podmínkou generování<br />

tepelného plazmatu je přítomnost média, které<br />

může být ionizováno. Většinou toto mÁdium<br />

zprostředkovávají plyny jako jsou např. kyslík,<br />

dusík, vodík, argon atd. Za asistence elektrického<br />

výboje se ohřívá plyn na vysokou teplotu,<br />

čímž dochází u molekul plynů k jejich disociaci<br />

a poté ionizačním procesům jednotlivých atomů.<br />

Disociační a ionizační procesy vyžadují vysokou<br />

tepelnou energii. Tato energie se pomocí<br />

plazmatu a proudění plynu skrz otvor v trysce<br />

hořáku přenáší směrem k povrchu řezaného<br />

materiálu. Plazma naráží na materiál, kde<br />

dochází k místnímu natavování a částečnému<br />

vypařování materiálu. Proudění plynu zapřÍčIní<br />

odplavování nata<strong>ve</strong>ného kovu z povrchu a vytváří<br />

řeznou spáru.<br />

Plazma je ionizovaný stav plynu nebo směs<br />

plynů obsahující elektrony, ionty a neutrální<br />

částice (atomy, molekuly, radikály atd.). Plazma,<br />

pro kterou je charakteristická vysoká kinetická<br />

energii elektronů, je známa jako „Cold plasma”.<br />

Plazma mající vysokou kinetickou energii všech<br />

částic je známá jako “Thermal plasma” a právě<br />

výskyt tohoto druhu plazmatu se využívá pro<br />

plazmové dělení kovových materiálů. Tento stav<br />

tepelné plazmy je rovněž charakteristický svou<br />

quazi-neutralitou. Hlavním kritériem přítomnosti<br />

plazmy je hustota elektronů a jejich teplota.<br />

Takto se v praxi může vyskytnout mnoho druhů<br />

plazmatů, viz. obr. č. 1 [1, 5].<br />

2. PLAZMOVÉ HOŘÁKY<br />

Plazmový oblouk má podobné vlastnosti jako<br />

svařovací oblouk (např. TIG). Rozdíl mezi svařovacím<br />

a řezacím obloukem je <strong>ve</strong> způsobu jeho<br />

Obr. č. 1 – Podmínky pro přítomnost plazmy<br />

Obr. č. 2 – Konstrukce hořáku (levá polovina – plazmový hořák, pravá polovina – svařovací hořák)<br />

Obr. č. 3 – Tělo hořáku plazmového zdroje PowerMax 380 – PAC110T<br />

SVĚT SVARU

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!